Úvod 4. Faktory ovlivňující využívání denní péče o děti 5

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Úvod 4. Faktory ovlivňující využívání denní péče o děti 5"

Transkript

1 SPOLEČNĚ O.P.S. Úvod 4 Studie dostupnosti Faktory ovlivňující využívání denní péče o děti 5 Věk dítěte 5 o děti v JMK Mezigenerační výpomoc 6 Vzdělání matky 6 Finanční situace rodiny 6 Pestrost nabídky péče o děti 7 Kvalita nabízených služeb 7 Velikost obce 7 Charakteristika denní péče v JMK s ohledem na dostupnost 8 Veřejná péče 9 JESLE 11 MATEŘSKÉ ŠKOLY 14 DRUŽINY 18 Soukromý sektor 20 SOUKROMÉ JESLE 20 SOUKROMÉ MATEŘSKÉ ŠKOLY 21 MINIŠKOLKY CHŮVY 24 FIREMNÍ ŠKOLKY 24 MATEŘSKÁ CENTRA 25 Rozhovory s rodiči 26 Shrnutí 28 Doporučení 31 Literatura 33 M E N D L O V O N Á M Ě S T Í 1A, BRNO, 60300

2

3 Obsah Úvod 4 Faktory ovlivňující využívání denní péče o děti 5 Věk dítěte 5 Mezigenerační výpomoc 6 Vzdělání matky 6 Finanční situace rodiny 6 Pestrost nabídky péče o děti 7 Kvalita nabízených služeb 7 Velikost obce 7 Charakteristika denní péče v JMK s ohledem na dostupnost 8 Veřejná péče 9 JESLE 11 MATEŘSKÉ ŠKOLY 14 DRUŽINY 18 Soukromý sektor 20 SOUKROMÉ JESLE 20 SOUKROMÉ MATEŘSKÉ ŠKOLY 21 MINIŠKOLKY 24 CHŮVY 24 FIREMNÍ ŠKOLKY 24 MATEŘSKÁ CENTRA 25 Rozhovory s rodiči 26 Shrnutí 28 Doporučení 31 Literatura 33

4 Úvod Rozhodujícím nástrojem pro sladění profesního a rodinného života je dle Evropské komise zajištění denní péče o děti. Stát tak činí prostřednictvím fungující a všem sociálním vrstvám dostupné sítě předškolních zařízení (jesle, mateřské školy). Tento záměr je formulován v mnoha koncepčních a analytických materiálech EU. Podpora denní péče o děti, jako nástroj státní rodinné politiky má pozitivní efekt pouze v případě, že splňuje všechny základní podmínky tzn., že je finančně a místně dostupná, kvalitní a zorganizovaná dle potřeb rodičů (většinou zaměstnaných). Finančně a prostorově dostupná, dobře organizovaná formální péče o děti umožní rodiči neopouštět své zaměstnání z důvodu péče o dítě na dlouhou dobu, uchovat si kontakt s trhem práce, případně se svým zaměstnavatelem a postupovat dále ve svých kvalifikačních předpokladech, např. dalším studiem, doškolováním nebo prostřednictvím rekvalifikace. Funkčnost služeb péče o dítě předškolního věku může tedy zásadním způsobem eliminovat znevýhodnění, především žen, na pracovním trhu. (Hohne, 2006) Jednou z možností jak hodnotit denní péči, je sledovat její efektivitu (Feasibility 2002) dle různých aspektů. Jako např: dosažitelnost (accessibility) ve smyslu nabídky, tj. existence služeb v relativní/odpovídající blízkosti bydliště, příp. že jsou místa pro handicapované děti apod.; dostupnost (availability) v tom smyslu, že alespoň v některém z dostupných zařízení je i dost volných míst; dostupnost hodnotí reálný vztah nabídky a poptávky po službách denní péče; finanční dosažitelnost (affordability) základní otázkou je, zda je služba placená a nakolik na ni přispívají stát či obec, ale důležité hledisko je to, zda cena/poplatky jsou rozumné/přijatelné s ohledem na hodnotu samotné služby a na její přínos pro rodinu (zda příjmy či samotná možnost výdělečné aktivity rodiče, který by jinak pečoval o dítě sám, dostatečně převyšují náklady na denní péči o dítě); kvalita péče (quality) její objektivní aspekt, daný např. pedagogickými a hygienickými normami, a její subjektivní aspekt, tj. míra spokojenosti s poskytovanými službami. (Kuchařová a kol., 2006) V České republice se touto problematikou zabývá množství odborníků. Tato práce představuje rešerši dostupné literatury a dalších zdrojů, doplněnou o aktuální data z posledních let a terénní průzkum v podobě rozhovoru se zaměstnanci školky v JMK, dětského centra v JMK a rodiči, kteří do těchto zařízení své děti umisťují.

5 Faktory ovlivňující využívání denní péče o děti Faktory, které ovlivňují poptávku po zařízeních denní péče o děti jsou subjektivní a do značné míry určeny preferencemi jednotlivých rodičů. Hodnotový systém rodiny je podmíněn rodinným stavem, věkem dětí, vzděláním, výší příjmu atd. Pokud rodina nezvládá zajistit péči o dítě, kvůli zaměstnání rodičů, či chybějícím prarodičům, volí pak dle těchto preferencí optimální formu péče o dítě institucionální či péči nerodinnou osobou. V České republice je v současnosti zájem o skloubení profesního a rodinného života, tak aby byly naplněny potřeby rodičů z obou těchto sfér. V současné době existuje několik možností, kterých mohou rodiče využít, z nichž každá z těchto variant má odlišné parametry například z hlediska nastavení věku dítěte, typu zřizovatele, rozsahu služby a dostupnosti místní i finanční. Mezi tyto možnosti řadíme v této studii jesle, mateřské školy, firemní zařízení, mateřská centra, soukromé služby péče o dítě na komerčním základě a mezigenerační výpomoc. Zajišťování služeb péče o děti do tří let je motivováno především současným vývojem na trhu práce a potřebou harmonizovat pracovní a rodinný život. Přínos služeb péče lze spatřovat především v tom, že dávají rodičům možnost zvolit si, jakým způsobem naplní své pečovatelské závazky. Především v zahraničí zaznívají názory expertů domnívajících se, že raná výchova dítěte může přispět k nabývání dlouhodobých schopností (tzv. long-life skills), které jsou důležitým předpokladem pro efektivní participaci ve společnosti založené na znalostech a pro rozvoj plného osobního potenciálu (Mahon 2002, Plasová 2011). V neposlední řadě napomáhá efektivní a dostupná síť zařízení péče o děti redukci dětské chudoby. Objektivní poznatky o potřebách a požadavcích rodičů na služby denní péče o děti předškolního věku lze v zásadě rozdělit do tří skupin: kvantita služeb, struktura forem nabízených služeb a kvalita služeb. Mezi subjektivní faktory ovlivňující využívání péče o děti patří: Věk dítěte V Jihomoravském kraji jednoznačně převládá názor, že do dvou let věku dítěte by měla být celodenní péče zajištěna téměř výhradně matkou, která v tomto období zůstává na mateřské případně rodičovské dovolené. U dětí ve věku dvou až tří let je pak celodenní péče zajišťována převážně matkou, s tím že počet dětí v tomto mezidobí, které navštěvují zařízení péče (převážně soukromého či neziskového charakteru) mírně narůstá. Dovršení 3 let věku dítěte je pro řadu matek spojeno s nutným rozhodnutím, zda nastoupit do práce či ne, protože po třech letech končí zákonný nárok k návratu na původní pracovní pozici. K návratu

6 do zaměstnání dříve nebo v okamžiku ukončení nároku na rodičovskou dovolenou vedou ženy nejčastěji ekonomické důvody (potřeba opětovného zajištění dvojího pracovního příjmu) a snaha využít dobrou pracovní příležitost. V období, kdy jsou dítěti více než čtyři roky, pak zcela jasně dominuje preference institucionální péče o děti. V roce 1956 zpracoval Státní ústav statistický výzkum, který byl organizován jako odezva na rapidní pokles porodnosti. V tomto šetření bylo zjištěno, že na trh práce se v polovině 50. let vracela více než polovina žen-matek ihned po ukončení mateřské dovolené (tedy po 18-ti týdnech). Z tohoto šetření vyplynulo, že i přes poměrně rozsáhlou politickou podporu jeslí, téměř v 80 % případů to byly babičky dětí, které pečovaly o děti v době nepřítomnosti matky (Srb, Kučera, 1959 cit. in Hašková, 2007). Mezigenerační výpomoc Rodiče se často spoléhají na výpomoc s péčí o děti ze strany širší rodiny, nejčastěji prarodičů. Mezigenerační výpomoc dle výzkumu Kuchařové, Ettlerové et. al.(2006) poskytuje 74 % prarodičů (v celé ČR). Přesto ale dnešní trend směřuje k vyššímu využívání různých zařízení poskytujících péči o děti. Jedním z důvodů je také to, že průměrný věk prvorodiček se zvyšuje a tedy i průměrný věk prarodičů vzrůstá. Dalším důvodem je fakt, že velká část prarodičů je ekonomicky aktivní až do pozdního věku, a tedy logicky nemohou péči o dítě zajistit. Vzdělání matky Významný vliv na dobu setrvání matky v domácnosti má dosažené vzdělání a kvalifikace. Platí zde, že čím vyšší vzdělání matky a kvalifikační nároky vykonávané profese, tím kratší doba strávená v domácnosti péčí o dítě. Tento fakt potvrzuje i Maříková (2005), když uvádí, že jen 1-2 % žen zůstává doma s dítětem minimální dobu (asi do půl roku dítěte) a volí návrat do práce. V tomto případě se většinou jedná o vysoce kvalifikovanou ženskou pracovní sílu s profesionální orientací. Návraty vzdělanějších žen do práce jsou snadnější, neboť tyto ženy mají více možností, jak si udržet nezbytné kontakty se svým zaměstnavatelem pomocí flexibilních forem zaměstnání. Rychlejší návrat do zaměstnání jim též umožňují vyšší očekávané výdělky, díky nimž si mohou najmout chůvy k dětem (Kuchař, 2007). Finanční situace rodiny Rodiny, ve kterých je partner schopen svým platem zajistit potřeby spojené s výchovou dítěte a chodu rodiny, nepociťují tak silně sníženou dostupnost péče o děti, protože v případě nutnosti volí dražší variantu péče o dítě, a to buď prostřednictvím hlídací agentury nebo chůvy, případně soukromé miniškoličky. Vysokopříjmové rodiny upřednostňují péči o dítě v domácím prostředí, před umisťováním dítěte do zařízení poskytujícího péči. V Jihomoravském kraji je v soukromých zařízeních (MŠ) umístěno 598 dětí, což odpovídá přibližně 2% z celkového počtu dětí, které navštěvují zařízení denní péče v JMK. Tento údaj je ale značně zkreslený, protože statistiky ze všech existujících zařízení nejsou dostupné.

7 Pestrost nabídky péče o děti Platí, že čím více možností pro umístění dítěte mají rodiče v dosažitelném okolí od bydliště tím spíše těchto zařízení využívají. Jedná se zejména o větší města. V obcích pod 500 obyvatel tato centra, či jiné služby péče o dítě téměř výhradně neexistují. Tam, kde je nabídka služeb širší se také méně často objevuje problém s umístěním dítěte (kvůli omezené kapacitě zařízení). V obcích (městech), kde jsou služby jeslí dostupné, bývají k dispozici i další formy pomoci matkám nejmladších dětí. Jen v malém měřítku jsou to ale alternativy klasické jeselské péče v plném jejím rozsahu. Naopak tam, kde rodiče nemají možnost dávat děti do jeslí, se jim nenabízí ani obdobná péče jinou formou Kvalita nabízených služeb Společnost APERIO provedla v roce 2007 sociologický průzkum na téma: Problémy a potřeby rodičů. Z výsledků této ankety mimojiné vyplývá, že si rodiče stále více všímají i kvality péče v zařízeních poskytujících péči o děti. V Oblastech, kde je vyšší počet mateřských škol, může tento fakt, vysvětlit, že vedle sebe existují přeplněné mateřské školy s vyšším počtem odmítnutých žádostí a školky, které namjí kapacitu naplněnou. Velikost obce Velikost poplatků za využívání MŠ je úzce spjato s velikostí obce, kde se školka nachází. Roli zde hraje i vztah nabídky a poptávky. Zatímco v obcích nad 2000 obyvatel téměř všechny MŠ úplatu vybírají, v nejmenších obcích do 500 obyvatel v některých mateřských školách rodiče za docházku dětí dokonce neplatí. V malých obcích jsou děti přijímány mnohem častěji a stává se mnohem častěji, že jejich kapacita není naplněna.

8 Charakteristika denní péče v JMK s ohledem na dostupnost Mezinárodní srovnávací analýzy poukazují na nedostatek zařízení denní péče o děti v mnohých evropských zemích jako na brzdu vyšší zaměstnanosti žen. Tento stav se odvozuje od vztahu mezi podílem dětí navštěvujících zařízení denní péče a mírou zaměstnanosti žen v různých zemích. V České republice jsou jak objektivní, tak subjektivní faktory poptávky po zařízeních denní péče o děti významné a do jisté míry se vzájemně podmiňují. V Jihomoravském kraji je denní péče o děti zajišťována ve dvou formách: v rámci veřejné (ústavní) péče a soukromé péče. Síť zařízení v rámci veřejné (ústavní) péče představují jeselská zařízení, pro děti do 3 let, mateřské školy, pro děti od 3-6ti let a základní školy, které nabízí péči o děti v podobě školních družin a zájmových kroužků. Vývoj poskytování služeb v soukromém a neziskovém sektoru je úzce spjat se situací ve veřejné nabídce služeb péče o děti. Dlouhodobý vývoj, který vedl k postupnému slučování nebo přímo rušení jeslí a mateřských škol, vedl k tomu, že v současné době, kdy se počet dětí opět zvyšuje, jsou tyto zařízení kapacitně nedostatečná. Proto se v poslední době pomalu rozvíjí i nabídka alternativních (doplňkových) forem péče. Soukromý sektor představují soukromé školky, hlídací agentury, soukromé chůvy, miniškolky a různá dětská centra. V roce 2012 působilo na území Jihomoravského kraje 11 soukromých mateřských škol (registrovaných ve školském rejstříku) a jedna mateřská škola, jejímž zřizovatelem je církev.

9 Demografické údaje JMK Z okresů Jihomoravského kraje se počet obyvatel zvýšil nejvýrazněji v okrese Brno-venkov, a to o osob, na obyvatel tak přibylo 12,9 osob, což byla mezi 77 okresy hodnota 4. nejvyšší. Ke snížení počtu obyvatel došlo v okresech Brno-město (906 osob) a Hodonín (341 osob). V okrese Hodonín byl úbytek obyvatel způsoben přirozeným úbytkem obyvatel i migrací, v Brně byl úbytek obyvatel důsledkem stěhování, přirozený přírůstek byl kladný. V okrese Blansko, Brno-venkov, Vyškov a Znojmo byl zaznamenán současně migrační i přirozený přírůstek obyvatel. Pouze v okresech Břeclav a Hodonín byl zaznamenán přirozený úbytek obyvatel. V populaci okresu Brno-město žije 51,8 % žen, podíl žen je nejvyšší z okresů ČR. Protikladem v ČR je okres Plzeň-jih, kde podíl žen dosahuje pouze 49,4 %. V roce 2011 se v Jihomoravském kraji živě narodilo dětí (6 362 chlapců a děvčat), což bylo o 636 dětí méně než v roce minulém. Pokles počtu narozených dětí pokračuje od roku 2008, kdy se narodilo dětí, tedy o 792 více. Případ, kdy se matce narodilo první dítě, byl v kraji zaznamenán u z živě narozených dětí, pro matku druhé dítě v pořadí představovalo z živě narozených dětí a dětí bylo pro matku již jako třetí či další dítě. Hrubá míra porodnosti (počet živě narozených na obyvatel) byla v mezikrajském porovnání na jižní Moravě 3. nejvyšší (10,7); okres Brno-město s hodnotou 11,6 obsadil 3. místo mezi 77 okresy republiky. Tabulka č. 1: Počet narozených dětí dle okresů JMK Narození podle krajů a okresů Jihomoravského kraje v roce 2011 Narození celkem celkem z toho chlapci v tom živě narození pořadí dítěte a další Jihomoravský v tom okresy: Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Olomoucký Zlínský Moravskoslezský (http://www.czso.cz)

10 Predikci věkové struktury obyvatelstva uvádí tabulka č.2: Predikce věkové struktury obyvatelstva JMK a více celkem (Zdroj: Prokopcová, 2005) Z tabulky je patrné, že počet jedinců mladších 14ti let se bude postupně snižovat, zatímco počet seniorů bude narůstat. Podobný trend můžeme pozorovat v celé České republice i Evropě. Ekonomické údaje JMK Průměrná hrubá mzda v Jihomoravském kraji je Kč (údaj platný k ). Dle údajů MPSV byla průměrná mzda v roce 2012 v JMK Kč. Medián hrubé měsíční mzdy pak činil Kč (údaj púlatný k ). Podíl zaměstnanců, jejichž hrubá měsíční mzda nedosahovala této výše činil cca 65%. Průměrná hrubá mzda mužů je v průměru o Kč vyšší než průměrná hrubá mzda žen. Za celorepublikovým průměrem zaostávají mzdy v JMK o 1104 Kč. Tabulka č. 3 uvádí příjmy a výdaje domácností v roce Příjmy a výdaje domácností v roce 2003 v Kč/rok počet dětí v domácnosti čisté peněžní příjmy čisté peněžní výdaje potraviny, nápoje, veř.stravování průmyslové zboží Služby Platby

11 Tabulka č. 4 udává přepočet přímých vydání domácností vztažený na děti za rok Přímá vydání na děti v roce 2003 v Kč/rok počet dětí v domácnosti rekreace, kultura stravování, ubytování vzdělávání ostatní služby a zboží (Zdroj: MPSV) Z tabulky č. 4 je vidět, že na vzdělání dětí jde z rodinného rozpočtu zanedbatelná částka ( cca 8%) zatímco na rekreaci a kulturu je vynaloženo více než 36%. Pod tuto položku zřejmě spadají i volnočasové aktivity dětí jako například kroužky atd. Veřejná péče JESLE Ze zahraničních zkušeností vyplývá velká obliba zařízení typu jeslí, především proto, že jsou insitucializovaná a tedy snadno kontrolovatelná a s potenciálem zlepšování kvality péče. V České republice se k argumentům pro přidává i dlouhodobá zkušenost s tímto typem péče. Od osmdesátých let se situace v jeslích začala zlepšovat a v současné době se vychovatelé a vychovatelky snaží naplňovat nejnovější trendy ve vedení a výchově takto malých dětí. Jesle jsou svázány zastaralým zákonem a také jejich zařazení pod resort Ministerstva zdravotnictví je zavádějící. V průběhu devadesátých let byly jesle systematicky zatlačovány na okraj zájmu, takže nebyla inciována žádná novela. V nové koncepci rodinné politiky týkající se péče o děti do tří let se se ale tato problematika neřeší. Neuvažuje se ani o novele zákona a není snaha postarat se o zkvalitnění péče v jeslích, přitom jsou místem, kde je na čem stavět a kde by změny s minimem nákladů mohly přinášet velký efekt. (Wichterlová, 2007) Jesle jsou nejčastěji zřizovány obcí. Není zákonem stanovená povinnost zřizovat jesle a vzhledem k tomu, že jejich provoz je plně hrazen z rozpočtu obce, nejsou obce žádným způsobem motivovány k jejich zřizování. Obec rozhoduje o výši poplatků za pobyt dětí v jeslích. Financování není zákonem blíže ošetřeno, proto záleží pouze na zřizovateli (obci), zda od klientů bude požadovat částečnou nebo úplnou náhradu poskytované péče, zda budou přihlížet k ekonomické situaci rodin apod. (MPSV, Odbor rodinné politiky).

12 Do jeslí mohou docházet děti na celý měsíc, či jen na několik dní v týdnu. Dle statistických dat je poptávka po celoměsíční péči v jeslích ještě menší než po několikadenní. Interpretace těchto dat je však složitá z dřívě zmíněných důvodů. Dalším důvodem pro sníženou poptávku využívání jeslí je pravděpodobně fakt, že oproti mateřské škole, představuje poplatek za službu v jeslích podstatně finančně nákladnější položku. Poplatek za celodenní pobyt dítěte v jeslích je od jednotný kč. Mohlo by se zdát, že částka je vysoká, ale poplatek za jesle hrazený rodiči pokrývá pouze zhruba 5 % - 19 % celkových měsíčních nákladů na celodenní pobyt dítěte v obecních jeslích, většinu zbývající částky musí hradit zřizovatel, tj. obec. Proto je provoz jeslí pro obec podstatně finančně náročnější než chod mateřských škol, které získávají v průměru 2/3 objemu peněz na provoz ze státního (příp. krajského) rozpočtu. Pro rodiče však jesle představují finančně nákladnější službu ve srovnání s mateřskou školou. Jeselská zařízení by tedy za nejefektivnější způsob financování považovala krom plateb od rodičů a z rozpočtu obce také zdroje ze státního rozpočtu, které by pokrývaly v průměru polovinu všech nákladů. (DP) V soukromých zařízeních je poplatek mnohem vyšší od kč. Počet jeslí se v ČR v posledních letech příliš nemění. Stejně jako v předchozím roce bylo i v roce 2011 v provozu 45 jeslí (viz tabulka č.1 ). Celková kapacita jeslí se snížila o 27 míst na a během roku bylo nově přijato dětí. Často jsou děti přijímány pouze na několik dní v měsíci, což rodičům umožňuje částečně pracovat při zachování rodičovského příspěvku. Péči o děti v jeslích zajišťovalo 204 pracovníků ZPBD a 30 ostatních odborných pracovníků (průměrné roční přepočtené počty pracovníků úvazků). (ročenka 2011, ÚZIS) Tabulka č. 5: Počet jeslí v České republice od roku 2007 Počet jeslí v ČR rok počet (Zdroj: ÚZIS)

13 Obrázek č. 1: Rozmístění jeslí a dalších zdravotnických zařízení v ČR v roce 2012 V Jihomoravském kraji jsou zřízeny troje jesle. Všechny jsou na území krajského města Brna. Jejich zřizovatelem je Magistrát města Brna, provozovatelem je Centrum dětských odborných zdravotnických služeb Brno, jedná se o příspěvkovou organizaci statutárního města Brna. V jeslích je poskytována zdravotně-výchovná péče zdravým dětem od 1-3 let, jedno zařízení přijímá děti až od 18 měsíců. Zařízení jsou zaměřená na individuální, harmonický a všestranný rozvoj dítěte, dodržování zásad zdravé výživy, včetně pitného režimu a posilování obranyschopnosti dítěte pobytem na čerstvém vzduchu a přiměřeným otužováním (CDOZS Brno). Dvoje jesle jsou situované téměř v sousedících městských částí, v relativní blízkosti středu města Brna. Třetí jesle se nacházejí spíše v okrajové městské části. Kapacita jeslí je zcela zaplněna. Kapacita jeslí v Jihomoravském kraji je 110 míst, bez nadstavu. Ke konci roku 2011 bylo v kraji dětí od jednoho do tří let. Z tohoto pohledu jsou jesle v Jihomoravském kraji naprosto nedostupné, kapacita může pojmout pouze 0,3% dětí příslušného věku. Jihomoravský kraj ve srovnání s ostatními patří ke čtyřem krajům, kde počet jeslí od roku 2006 do roku 2009 vzrostl.

14 O rostoucí poptávce po službách pro nejmladší děti svědčí také vysoký podíl dětí do 3 let v mateřských školkách. (Urbánková, M., Diplomová práce, 2010) Dostupnost jeslí je výrazně omezena z důvodu jejich nízkého počtu a také faktu, že jsou pouze v Brně, tedy pro okolní vesnice a města místně nedostupné. Naprostá většina obcí, které nezřizují jesle (70 %), uvádí jako důvod nezájem o ně nebo nedostatečný počet dětí daného věku v obci. Je velmi těžké říci, co je hlavním faktorem nezájmu o jesle, zejména proto, že se všeobecně ví, že jeslí je málo a proto rodiče ani nemohou svůj zájem formálně projevit. MATEŘSKÉ ŠKOLY Mateřské školy a speciální mateřské školy jsou součástí předškolního vzdělávání v ČR. Mateřská škola rozvíjí specifické formy výchovného působení na děti, působí také na děti zdravotně, výchovně a sociálně ohrožené, rovněž na děti talentované (Zákon o předškolních zařízeních a školských zařízeních). Speciální mateřská škola zajišťuje péči o děti mentálně, smyslově nebo tělesně postižené, o děti s vadami řeči, o děti s více vadami nebo o děti nemocné nebo zdravotně oslabené umístěné ve zdravotnickém zařízení. Mentálně, smyslově nebo tělesné postižené děti a děti s vadami řeči mohou být zařazeny do mateřské školy nebo do speciálních mateřských škol. Mateřská škola a specifická mateřská škola se zřizují s celodenní nebo i polodenní péčí, mohou být zřizovány i jako školy internátní. Legislativa ohledně mateřských škol se řídí zákonem o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Podle tohoto zákona je mateřská škola druhem školy a je součástí vzdělávací soustavy. Cílem předškolního vzdělávání je podporovat rozvoj osobnosti dítěte předškolního věku, podílet se na jeho zdravém, citovém, rozumovém a tělesném rozvoji, na osvojení základních životních hodnot a mezilidských vztahů. Předškolní vzdělávání vytváří základní předpoklady pro pokračování ve vzdělávání, také napomáhá vyrovnávat nerovnoměrnosti vývoje dětí před vstupem do základního vzdělávání. V neposlední řadě poskytuje speciálně pedagogickou péči dětem, které mají speciální vzdělávací potřeby. Předškolní vzdělávání se organizuje pro děti zpravidla od tří do šesti let věku. Mateřské školy zřizuje kraj, obec nebo dobrovolný svazek obcí, a to jako školské právnické osoby nebo příspěvkové organizace podle zvláštního právního předpisu. Ředitel mateřské školy má několik pravomocí, např. v dohodě se zřizovatelem stanoví místo, termín a dobu pro podávání žádostí o přijetí dětí k předškolnímu vzdělávání od následujícího školního roku, rozhoduje o přijetí dítěte do mateřské školy, o stanovení zkušebního pobytu dítěte, kdy délka pobytu nesmí přesáhnout tři měsíce. K předškolnímu vzdělávání se přednostně přijímají děti, které jsou v posledním roce před zahájením povinné školní docházky. V případě že takovéto dítě nelze z kapacitních důvodů přijmout, je povinností obce, ve které

15 má dítě místo trvalého pobytu, zajistit zařazení dítěte do jiné mateřské školy. Při přijímání dětí do mateřské školy je důležité dodržet podmínky, které stanovuje zákon o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. Ředitel mateřské školy na základě písemného vyjádření školského poradenského zařízení, nebo registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost, rozhodne o přijetí dítěte se zdravotním postižením. Existuje i možnost přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání i v průběhu školního roku. Ředitel mateřské školy také může rozhodnout o ukončení předškolního vzdělávání. (Kuchařová, 2009) Mateřská škola s polodenním provozem poskytuje vzdělávání dětem nejdéle 6,5 hodiny denně. Mateřská škola s celodenním provozem déle než 6,5 hodiny denně, nejdéle ale 12 hodin denně. Vzdělávání v mateřské škole má tři ročníky. Třídy ovšem nemusejí být striktně rozděleny, ale třídu mohou tvořit děti z různých ročníků. Ředitel mateřské školy se společně se zákonným zástupcem dohodne na tom, ve kterých dnech a na kolik hodin bude dítě školu navštěvovat a také společně stanoví rozsah a způsob stravování dítěte. Po dobu letních prázdnin je provoz mateřských škol v Jihomoravském kraji obvykle omezen, většinou na polovinu tohoto období. Úplně přerušen je provoz ve 30 % mateřských škol, výrazně častěji se jedná o malé, obvykle jednotřídní MŠ, nacházející se v obcích o velikosti do 1000 obyvatel. V těchto MŠ je ve srovnání s velkými městy rovněž zhruba o hodinu kratší běžná denní otevírací doba. Výše měsíčního poplatku za MŠ nesmí přesáhnout 50% skutečných průměrných měsíčních neinvestičních nákladů právnické osoby vykonávající činnost mateřské školy. Poplatek je pro všechny děti stejný bez ohledu na věk. V roce 2011 při hlasování o novele školského zákona poslanci schválili bezplatný poslední ročník mateřské školy, kterou zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí. Zavedení bezplatného posledního ročníku značně ovlivnilo počet předškolních dětí ve školkách a odklad povinné docházky meziročně vzrostl o 10%. Tyto dva faktory značně ztížily umístění mladších dětí do mateřské školy. Zkrácená varianta pobírání rodičovského příspěvku, která vešla v platnost v roce 2008, způsobila, že matky, které tuto formu zvolily musí řešit, jak zajistit péči o svoje dvouleté dítě. Vesnické školky sice přijímají i děti mladší 3 let a doplňují tak nenaplněnou kapacitu, ale právě ve městech, kde ženy dvouletou mateřskou využívají více se školek, které přijmou dítě mladší než 3 roky nedostává. Zařazení dvouletých dětí, vyžadujících specifickou péči, do jedné třídy spolu s dětmi předškolního věku však klade na učitelky v těchto školkách neobyčejné nároky. Kuchařová (2009) ve svém výzkumu uvádí, že vzhledem ke specifikám, která péče o děti do tří let vyžaduje, a její obtížnější skloubení s rámcovým vzdělávacím programem, podle kterého je realizován program mateřských školách, setkáváme se ze strany mateřských škol s

16 výrazným nesouhlasem s možností, aby se snížila věková hranice pro přijímání dětí do MŠ ze tří na dva roky. Polovina dotázaných s tímto rozhodně nesouhlasí, třetina pak spíše nesouhlasí. Každá třetí mateřská škola tak děti mladší tří let vůbec nepřijímá, v dalších dvou třetinách je sice oficiálně přijímají, avšak často (ve 40 % případů) mohou tyto děti reálně nastoupit až v okamžiku, kdy dosáhnou 3 let. Z tohoto důvodu tak mohou být údaje o dvouletých dětech navštěvujících MŠ v oficiálních statistikách nadhodnocené, neboť část těchto dětí je sice ke konci září (tj. k datu, k němuž jsou oficiální statistiky publikovány) do MŠ přijatá, reálně však do ní docházet ještě nemůže a v podstatě je jim tam tímto způsobem pouze drženo místo. V Jihomoravském kraji je zřízeno ve školním roce 2012/ školek s kapacitou míst. Oproti loňskému roku se počet školek zřizovaných obcí rozrostl o 6 (viz tabulka č.7.). Z dostupných dat je možné vidět, že se obce i soukromníci snaží přizpůsobit zvýšené poptávce po místech v mateřské škole, kapacitně ale školky nevyhovují současnému počtu dětí a poptávce po péči o děti mladší 3 let (viz tabulka č.6.). Využívání soukromých zařízení je dosažitelné pouze pro vysokopříjmové rodiny. Tabulka č.6: Počet dětí v MŠ v JMK dle věku ve šk. roce 2011/2012 mladší 3 let leté leté ti leté ti leté starší 6ti let 85 Celkem (Zdroj: ÚIV)

17 Tabulka č.7: Počet MŠ v JMK dle zřizovatele šk.rok zřizovatel 2007/ / / / /2012 MŠMT obec kraj církev jiný resort (Zdroj: ÚIV) O vztahu nabídky a poptávky vypovídají do značné míry údaje o míře odmítnutí podaných žádostí. V Jihomoravském kraji se počet odmítnutých žádosti výrazně zvyšuje. V roce 2007/2008 bylo odmítnuto 1768 žádostí, zatímco v roce 2011/2012 je to už 9014 odmítnutých žádostí (viz tabulka č.8.). V mezikrajském srovnání je situace v JMK třetí nejhorší. Tabulka č.8: Žádosti o přijetí do MŠ v JMK, jimž nebylo vyhověno šk. rok děti celkem MŠ celkem s postižením bez postižení 2007/ / / / / Zdroj: ÚIV Názory na dostupnost MŠ ze strany rodičů a i ze strany provozovatelů MŠ se v mnohém shodují. Míra uspokojení poptávky po MŠ je úzce spjatá s velikostí obce. V menších obcích je

18 zpravidla poptávka po MŠ pokryta lépe než ve větších městech. Ve městech nad obyvatel uspokojuje kapacita MŠ cca 60% zájemců. Mateřské školy v malých obcích se naopak začínají potýkat s klesající poptávkou po umístění dětí. Zdá se, že statistická data, týkající se poptávky po MŠ jsou příznivější než skutečná situace. Dle výpovědí rodičů je pouze v 58 % obcí dostupnost MŠ reálná pro všechny zájemce. V roce 2009 nebylo přijato 22% dětí a alespoň některou ze žádostí nepřijalo 71% mateřských škol. S ohledem na dříve zmíněné informace se ukazuje, že nejhorší je situace zejména v okolí Brna. Dostupnost z hlediska skutečného zájmu o konkrétní školku Ve zkoumané školce na území města Brna bylo podáno 142 žádostí a přijato 28 dětí. Úspěšných tedy bylo jen 19% žádostí a 81% žádostí bylo zamítnuto. Výše školného je 500 Kč a cca 700 Kč za stravu. Dalším výdajem je příspěvek do klubu rodičů, který je pro mladší děti 900 Kč a starší děti 1600 Kč. Z tohoto příspěvku se hradí aktivity jako návštěva divadla, výlety atd. Průměrná výše školného v JMK je 272 Kč. Kvalita péče a služeb této MŠ vyhovuje 100% dotázaných rodičů. To je pravděpodobně spojeno s tím, že umístění dítěte do této školky je všeobecně vnímáno jako prestižní. Délka možného denního pobytu v MŠ vyhovovala také všem rodinám. V létě nabízí školka rodičům zůstat v areálu školní zahrady do pozdějších hodin. Během roku organizují zaměstnanci školky a klub rodičů množství doprovodných akcí. Situaci ohledně interpretace dostupnosti školek a míry odmítnutých žádostí komplikuje také fakt, že většina rodičů si podává více přihlášek (od 3 do 5ti a více), tento fakt do velké míry zkresluje data o žádostech na umístění dítěte do MŠ. DRUŽINY Téměř všechny obce, které jsou zřizovatelem základní školy, v ní také zřizují školní družinu. Obdobně to vyplývá ze statistik ÚIV. Školní družiny navštěvuje asi polovina žáků příslušných ročníků základních škol a škol pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, přičemž tento podíl v posledních letech vzrůstal. Zatímco počty škol v posledních letech klesají, mj. v souvislosti s jejich slučováním (nikoliv jen rušením), počty družin se s počtem škol vyrovnávají. Lze z toho odvozovat, že se snižují počty malých a málotřídních základních škol, na nichž bývá problém se zajištěním prostor a personálu pro činnost družin. To může vysvětlovat i naše zjištění, uváděná dále, o neexistenci družin v nejmenších obcích. (Kuchařová, 2009) Kromě družin tráví děti čas také v zájmových kroužcích. Tyto kroužky jsou organizovány buď školami, středisky či domy dětí a mládeže, či dalšími insitucemi a organizacemi soukromého nebo neziskového charakteru. Zájmové kroužky jsou nabízeny téměř ve všech obcích nad 1000 obyvatel. V menších obích musí děti dojíždět. Zájmové aktivity v menších obcích

19 zajišťují mimoškolní subjekty pouze ojediněle. Naopak ve větších obcích a městech je tento poměr opačný. Podle celostátních údajů o počtu středisek a domů pro děti a mládež, které se zaměřují na volný čas, je zřejmé, že působí pouze ve městech. Neplatí však silná závislost na velikosti města, spíše na tradici a aktivitě místních aktérů. V letech poklesl počet středisek o 20 %, ale v posledních dvou letech zaznamenaly opět vzestup. Z šetření na obcích se zdá, že nejvyšší aktivitu v oblasti péče o děti v mimoškolním čase vykazují organizace veřejné sféry (především obecní a městské úřady), a i to ovšem (až na výjimky) pouze ve větších obcích. Zásadním problémem školních družin je dle Kuchařové nedostatek finančích prostředků na vybavení družin a zajištění pomůcek pro děti. Dle názorů zaměstnanců oslovených škol je příspěvek směšně malý. Dalším nedostatkem je kvalifikovaný personál. Částečný úvazek a nedostatečné ohodnocení je pro uchazeče o práci demotivující, a tak je těžké sehnat pro školní družinu kvalitní externí spolupracovníky. Nedostatek učitelů ze školy pro vedení kroužků a dalších zájmových činností musela v posledních dvou letech řešit zhruba každá desátá oslovená družina. Zmiňován je i fakt, že na jednu vychovatelku připadá ve školní družině příliš mnoho dětí a to brání kvalitnímu využití času pro zvládnutí aktivit v družině. Naplněnost kapacity školních družin není vždy stoprocentní. Plně obsazených je více než třetina družin, v nadpoloviční většině družin je kapacita naplněna v průměru z necelých 80 %. S častější nenaplněností se (obdobně jako u mateřských škol) setkáváme v družinách působících v nejmenších obcích do 500 obyvatel a zároveň v největších městech (nad obyvatel). Na druhou stranu téměř každá desátá družina počtem přijatých žáků převyšuje svoji kapacitu, což lze připisovat tomu, že ne všichni přihlášení žáci docházejí do družiny ve stejný čas. Ve městech nad 20 tisíc obyvatel, se setkáváme i s odmítáním žáku z kapacitních důvodů. (Kuchařová, 2006) Školní družiny jsou obecně přednostně naplňovány žáky z nejnižších tříd, v některých případech nemají žáci pátých, případně čtvrtých ročníků ani možnost se do družiny přihlásit. Kromě věku dítěte mají družiny často stanovená ještě další kritéria pro přijetí. Nejčastěji vyžadují ekonomickou aktivitu obou rodičů, dále upřednostňují děti z neúplných či ze sociálně slabých rodin a také ty, které mají v družině sourozence. Pro pracující rodiče je z hlediska harmonizace jejich profesních a rodinných povinností důležitá časová dostupnost školních družin, jak před, tak po vyučování. Čtvrtina školních družin není ráno před začátkem vyučování v provozu, naprostá většina ostatních otevírá nejpozději v 7 hodin. V odpoledních hodinách družina navazuje na školní vyučování a funguje průměrně do 16 hodin. Téměř žádná z dotázaných družin není v provozu déle než do 17 hodin. S rostoucí velikostní kategorií obce se prodlužuje také doba, po kterou jsou školní

20 družiny ráno i odpoledne otevřené. V obcích do 1000 obyvatel je sice provoz školních družin v průměru nejkratší, nicméně provozovatelé se zde nejméně často setkávají s žádostmi rodičů o úpravu otevíracích hodin. Ve velkých městech jsou družiny otevřeny nejdéle jak ráno, tak odpoledne, což je pravděpodobně důsledkem široké variability pracovních činností rodičů a jejich časových možností dítě ráno do družiny dovést a odpoledne jej vyzvednout. Během letních prázdnin je naprostá většina školních družin zavřená, z důvodu nezájmu o jejich služby. Pokud pořádají družiny nějaký program pak je to například formou výletu, či tábora. Finanční náročnost družin je pro rodiče téměř zanedbatelná. V podstatě neexistují bariéry umísťování dětí do školních družin z hlediska prostorového i finančního. Většina matek dětí v mladším školním věku je zaměstnaná a služby družin příležitostně využívá. Přibližně jedna čtvrtina dotázaných matek dává svoje děti do družiny před vyučováním. Jedná se zejména o rodiče, kteří mají děti mladšího školního věku (první tři ročníky ZŠ). Družinu po skončení vyučování navštěvuje téměř polovina dětí na 1. Stupni ZŠ. Odpolední družinu zajišťují ZŠ ve všech obcích. Zájem o službu družin se liší podle velikosti obce. Ve větších obcích je důvodem nezájmu o družinu širší spektrum nabídky volnočasových aktivit, zatímco na menších obcích je u 13% rodičů důvodem chybějící nabídka péče. Zájem o družinu je do značné míry ovlivněn pracovním vytížením žen. Pokud je matka na mateřské dovolené s mladším dítětem umisťuje staršího sourozence do družiny spíše vyjímečně. Soukromý sektor Zatímco veřejná péče o děti má v České republice dlouhý historický vývoj, poskytovatelé služeb v soukromém sektoru jsou v českém prostředí poměrně novým, ne příliš rozšířeným aktérem. SOUKROMÉ JESLE Soukromé jesle jsou provozovány pod hlavičkou vázané živnosti péče o dítě do tří let věku v denním režimu. V roce 2008 v celé ČR bylo zaregistrováno přibližně 93 těchto služeb. V Jihomoravském kraji je zaregistrováno 6 těchto zařízení z toho 5 je jich v Brně a jedno v Hodoníně. Tyto jesle poskytují celodenní péči dětem od 1 do 5ti let, včetně stravy, spaní a výchovného programu. Kapacita těchto zařízení není dohledatelná pouze jedny jesle deklarující rodinné prostředí uvádí na svých stránkách kapacitu max. 9 dětí. Otevírací doba je flexibilní pohybuje se nejčastěji mezi 7-18hod. Cena za celodenní pobyt v těchto zařízeních je od tisíc kč za měsíc. Finanční dostupnost zařízení tohoto typu je velmi špatná a jsou využívány pouze cca 2% rodin v JMK. Prostorová dostupnost je vzhledem k tomu, že se soukromé jesle nachází pouze v Brně a Hodoníně (dle oficiálních zdrojů) také nedostačující. Z rozhovorů vyplývá, že zatímco do veřejných jeslí chodí hygienická kontrola přibližně jednou do roka, do soukromých jeslí chodí ve větších intervalech (jednou za dva až tři roky) nebo vůbec. Legislativní opatření by dodalo na důvěryhodnosti, pokud by bylo pravidelně kontrolováno jejich dodržování (především v soukromém sektoru) a jejich systém byl

Současné formy denní péče o děti v České republice

Současné formy denní péče o děti v České republice Současné formy denní péče o děti v České republice Příspěvek vznikl v rámci projektu č. CZ.1.04/5.1.01/77.00038 Nové formy denní péče o děti v České republice financovaného z ESF prostřednictvím OP LZZ

Více

ÚPLNÉ ZNĚNÍ VYHLÁŠKY. č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání

ÚPLNÉ ZNĚNÍ VYHLÁŠKY. č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání ÚPLNÉ ZNĚNÍ VYHLÁŠKY č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání jak vyplývá ze změn provedených vyhláškami č. 43/2006 Sb., č. 214/2012 Sb. a č. 197/2016 Sb. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví

Více

14/2005 Sb. VYHLÁŠKA. Podrobnosti o podmínkách provozu mateřské školy. Podrobnosti o organizaci mateřské školy

14/2005 Sb. VYHLÁŠKA. Podrobnosti o podmínkách provozu mateřské školy. Podrobnosti o organizaci mateřské školy 14/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 29. prosince 2004 o předškolním vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 23 odst. 3, 35 odst. 2 a 123 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním,

Více

TEMATICKÉ SETKÁNÍ PRO KULTURNÍ OBLAST A OSTATNÍ

TEMATICKÉ SETKÁNÍ PRO KULTURNÍ OBLAST A OSTATNÍ TEMATICKÉ SETKÁNÍ PRO KULTURNÍ OBLAST A OSTATNÍ konané dne 27.11.2013 na Krajském úřadu Jihomoravského kraje v Brně v rámci projektu Slaďování pracovního a rodinného života zaměstnanců JMK a jeho PO Přítomni:

Více

TEMATICKÉ SETKÁNÍ PRO OBLAST ŠKOLSTVÍ

TEMATICKÉ SETKÁNÍ PRO OBLAST ŠKOLSTVÍ TEMATICKÉ SETKÁNÍ PRO OBLAST ŠKOLSTVÍ konané dne 21.11.2013 na Krajském úřadu Jihomoravského kraje v Brně v rámci projektu Slaďování pracovního a rodinného života zaměstnanců JMK a jeho PO Přítomni: dle

Více

ÚPLNÉ ZNĚNÍ VYHLÁŠKY. č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání

ÚPLNÉ ZNĚNÍ VYHLÁŠKY. č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání ÚPLNÉ ZNĚNÍ VYHLÁŠKY č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání jak vyplývá ze změn provedených vyhláškami č. 43/2006 Sb., č. 214/2012 Sb. a č. 197/2016 Sb. a č. 280/2016 Sb. Ministerstvo školství, mládeže

Více

ANALÝZA FINANČNÍCH ZDROJŮ POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

ANALÝZA FINANČNÍCH ZDROJŮ POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ANALÝZA FINANČNÍCH ZDROJŮ POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB 2015 ZPRACOVÁNO PRO STŘEDNĚDOBÉ PLÁNOVÁNÍ ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA LITOVELSKU Zpracovala: Ing. Ludmila Zavadilová 0 Analýza finančních zdrojů

Více

Vyhláška č. 14/2005 Sb. o předškolním vzdělávání

Vyhláška č. 14/2005 Sb. o předškolním vzdělávání Vyhláška č. 14/2005 Sb. o předškolním vzdělávání Částka: 4/2005 Sb. Datum účinnosti: 11. ledna 2005 Včetně poslední změny vyhláškou č. 214/2012 Sb., s účinností dnem 1. 7. 2012 Ministerstvo školství, mládeže

Více

Úvod obecný popis škol

Úvod obecný popis škol OBECNÁ PROBLEMATIKA MŠ Úvod obecný popis škol Předškolní výchova, která je v České republice zajišťována především mateřskými školami, má dlouholetou tradici spojenou s vývojem zaměstnanosti žen. Pro předškolní

Více

2005/14 Sb. Vyhláška o předškolním vzdělávání

2005/14 Sb. Vyhláška o předškolním vzdělávání 2005/14 Sb. Vyhláška o předškolním vzdělávání 14/2005 ve znění... 214/2012 Vyhláška o předškolním vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 23 odst. 3, 35 odst. 2 a 123 odst.

Více

Zavádí se povinné snižování maximálního počtu dětí ve třídě z důvodu přítomnosti dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí dvouletých.

Zavádí se povinné snižování maximálního počtu dětí ve třídě z důvodu přítomnosti dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí dvouletých. Shrnutí nejzásadnějších změn Novela školského zákona, zákon č. 178/2016 Sb. zavádí s účinností od září 2017 povinné předškolní vzdělávání a zavádí individuální vzdělávání dětí jako možnou alternativu plnění

Více

14/2005 Sb. VYHLÁŠKA

14/2005 Sb. VYHLÁŠKA 14/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 29. prosince 2004 o předškolním vzdělávání Změna: 43/2006 Sb. Změna: 214/2012 Sb. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 23 odst. 3, 35 odst. 2 a 123 odst.

Více

Poslání a formy denní péče o děti - předmět diskusí a potřeba řešení

Poslání a formy denní péče o děti - předmět diskusí a potřeba řešení Poslání a formy denní péče o děti - předmět diskusí a potřeba řešení Věra Kuchařová Příspěvek vznikl v rámci projektu č. CZ.1.04/5.1.01/77.00038 Nové formy denní péče o děti v České republice financovaného

Více

Rodina a svět práce. rodinného a osobního života. Ministerstvo práce a sociálních věcí. Mgr. Jiřina Pipková

Rodina a svět práce. rodinného a osobního života. Ministerstvo práce a sociálních věcí. Mgr. Jiřina Pipková Rodina a svět práce Opatření v oblasti sladění profesního, rodinného a osobního života Ministerstvo práce a sociálních věcí Mgr. Jiřina Pipková Podpora v oblasti sladění v Programovém prohlášení vlády

Více

AMU = DAMU + FAMU + HAMU

AMU = DAMU + FAMU + HAMU Školička AMU-jaké formy péče o děti upřednostňujete? Shrnutí a doporučení. Shrnutí: Ve dnech 21. 9. až 8.10 proběhlo mezi zaměstnanci a studenty AMU dotazníkové šetření, jehož cílem bylo zjistit potřeby

Více

ODS pro rodiny Pr P aha a, ha 6. 6 kv k ě tna a 201 0 0

ODS pro rodiny Pr P aha a, ha 6. 6 kv k ě tna a 201 0 0 ODS pro rodiny Praha, 6. května 2010 Východiska demografický vývoj růst porodnosti růst tlaku na kapacitu předškolních zařízení nedostatečná kapacita jeslí a školek neexistence jiných služeb péče o děti

Více

STRUČNÉ SHRNUTÍ. Učitelé škol regionálního školství bez vedoucích zaměstnanců

STRUČNÉ SHRNUTÍ. Učitelé škol regionálního školství bez vedoucích zaměstnanců Genderové otázky pracovníků ve školství STRUČNÉ SHRNUTÍ Svodka Genderové otázky pracovníků ve školství se zabývá genderovou strukturou pracovníků v regionálním školství a na jejím základě pak také strukturou

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj 1. Demografický vývoj Karlovarský kraj je druhý nejmenší z krajů ČR a žije v něm nejméně obyvatel. Karlovarský kraj se rozkládá na 3,3 tis. km 2, což představuje 4,2 % území České republiky a je tak druhým

Více

14/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 29. prosince 2004

14/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 29. prosince 2004 14/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 29. prosince 2004 o předškolním vzdělávání Změna: 43/2006 Sb. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 23 odst. 3, 35 odst. 2 a 123 odst. 5 zákona č. 561/2004

Více

2005/14 SB. VYHLÁŠKA O PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ 14/2005 VE ZNĚNÍ 43/2006 VYHLÁŠKA O PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ

2005/14 SB. VYHLÁŠKA O PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ 14/2005 VE ZNĚNÍ 43/2006 VYHLÁŠKA O PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ 2005/14 SB. VYHLÁŠKA O PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ 14/2005 VE ZNĚNÍ 43/2006 VYHLÁŠKA O PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 23 odst. 3, 35 odst. 2 a 123 odst. 5

Více

Systém kolektivní péče o malé děti do 6 let v České republice. Kamila Svobodová Jana Barvíková

Systém kolektivní péče o malé děti do 6 let v České republice. Kamila Svobodová Jana Barvíková Systém kolektivní péče o malé děti do 6 let v České republice Kamila Svobodová Jana Barvíková Systém kolektivní péče o malé děti Tradiční formy péče - jesle - mateřské školy Ziskové (komerční) formy péče

Více

DĚTSKÉ SKUPINY. Podpora implementace dětských skupin Reg. č. projektu CZ /0.0/0.0/15_009/ Oddělení koncepce rodinné politiky (MPSV)

DĚTSKÉ SKUPINY. Podpora implementace dětských skupin Reg. č. projektu CZ /0.0/0.0/15_009/ Oddělení koncepce rodinné politiky (MPSV) DĚTSKÉ SKUPINY Podpora implementace dětských skupin Reg. č. projektu CZ.03.1.51/0.0/0.0/15_009/0002266 Oddělení koncepce rodinné politiky (MPSV) PROJEKT PODPORA IMPLEMENTACE DĚTSKÝCH SKUPIN Operační program

Více

Příloha č. 3 Odůvodnění zacílení výzvy

Příloha č. 3 Odůvodnění zacílení výzvy Příloha č. 3 Odůvodnění zacílení výzvy Podpora péče o děti mladšího školního věku ve vztahu k cílům OPZ Zacílení této výzvy vyhlášené v rámci specifického cíle OP Zaměstnanost: Snížit rozdíly v postavení

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

ŠKOLNÍ ŘÁD Mateřská škola Libochovany, příspěvková organizace

ŠKOLNÍ ŘÁD Mateřská škola Libochovany, příspěvková organizace ŠKOLNÍ ŘÁD Mateřská škola Libochovany, příspěvková organizace Libochovany 181, 411 03, Libochovany Ředitelka Mateřské školy Libochovany, příspěvkové oranizace na základě Zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním,

Více

MIKROJESLE A DĚTSKÉ SKUPINY

MIKROJESLE A DĚTSKÉ SKUPINY MIKROJESLE A DĚTSKÉ SKUPINY PhDr. Eva Ferrarová, Ph.D. Praha, 7.10.2016 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O SYSTÉMOVÉM PROJEKTU MIKROJESLE Zahájení projektu: 1. 1. 2016 Ukončení projektu: 31. 12. 2018 Projekt se zaměřuje

Více

Hlavním posláním středisek je zajišťování volnočasových aktivit pro děti a mládež a pro širokou veřejnost v daném místě. Střediska nabízejí:

Hlavním posláním středisek je zajišťování volnočasových aktivit pro děti a mládež a pro širokou veřejnost v daném místě. Střediska nabízejí: Střediska volného času v ČR aktuálně Společně se školními družinami a školními kluby je řadíme mezi školská zařízení pro zájmové vzdělávání. Střediska volného času jsou tohoto typu: domy dětí a mládeže

Více

Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz

Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011 MOŽNOSTI SLAĎOVÁNÍ PRACOVNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V ČESKÉ REPUBLICE Obsah prezentace Zdroje dat, základní popis VŠPS Popis základních domácnostních ukazatelů a participace

Více

3. Hospic Malovická (od r. 2014)

3. Hospic Malovická (od r. 2014) Zdravotnické zařízení MČ P4 (www.zzpraha4.cz) příspěvková organizace zřízená MČ P4 co zaštiťujeme: 1. Jesle (Kotorská, Rabasova, Firemní) 2. Centrum pomoci závislým (Psychiatrickopsychologická ambulance)

Více

TEMATICKÉ SETKÁNÍ PRO SOCIÁLNÍ OBLAST

TEMATICKÉ SETKÁNÍ PRO SOCIÁLNÍ OBLAST TEMATICKÉ SETKÁNÍ PRO SOCIÁLNÍ OBLAST konané dne 24.05.2013 na Krajském úřadu Jihomoravského kraje v Brně v rámci projektu Slaďování pracovního a rodinného života zaměstnanců JMK a jeho PO Přítomni: dle

Více

Demografický vývoj a jeho vliv na splnění požadavků novely školského zákona. 10. listopadu 2016 Mgr. Jana Hamanová ředitelka výzkumu SC&C

Demografický vývoj a jeho vliv na splnění požadavků novely školského zákona. 10. listopadu 2016 Mgr. Jana Hamanová ředitelka výzkumu SC&C Demografický vývoj a jeho vliv na splnění požadavků novely školského zákona 10. listopadu 2016 Mgr. Jana Hamanová ředitelka výzkumu SC&C Obsah Demografické statistiky Statistiky předškolních zařízení Vnímání

Více

ÚPLNÉ ZNĚNÍ VYHLÁŠKY. č. 107/2005 Sb., o školním stravování

ÚPLNÉ ZNĚNÍ VYHLÁŠKY. č. 107/2005 Sb., o školním stravování ÚPLNÉ ZNĚNÍ VYHLÁŠKY č. 107/2005 Sb., o školním stravování jak vyplývá ze změn provedených vyhláškami č. 107/2008 Sb., č. 463/2011 Sb. a č. xxx/2015 Sb. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví

Více

Vyhláška č. 107/2005 Sb. o školním stravování

Vyhláška č. 107/2005 Sb. o školním stravování Vyhláška č. 107/2005 Sb. o školním stravování Částka: 34/2005 Sb. Datum účinnosti: 8. března 2005 Změny a doplňky předpisu: vyhláškou 107/2008 Sb. s účinností dnem 1. dubna 2008 Ministerstvo školství,

Více

Názory vedení MŠ na novelu školského zákona

Názory vedení MŠ na novelu školského zákona Názory vedení MŠ na novelu školského zákona Metodologie a charakteristika souboru CAWI vyplňování na internetu Doba sběru: 25.10. - 7. 11. 2016 Celkový počet dotázaných respondentů: N=1096 Velikost databáze:

Více

Popis podporovaných aktivit podpora prorodinných opatření

Popis podporovaných aktivit podpora prorodinných opatření Příloha č. 1 Popis podporovaných aktivit podpora prorodinných opatření Prorodinná opatření popsaná v této oblasti aktivit (zařízení péče o děti, dětské kluby, příměstské tábory atd.) jsou určena rodičům

Více

SMĚRNICE KE STANOVENÍ ÚPLATY ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

SMĚRNICE KE STANOVENÍ ÚPLATY ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ SMĚRNICE KE STANOVENÍ ÚPLATY ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Č.j.: IZ 168/2013 Spisový znak: Účinnost od: 23. října 2013 Skartační znak: Změny: výše úplaty 1. 9. 2014, úprava příloh 1. 9. 2015 Tento pokyn vychází

Více

Materiál MŠMT č.j.: 123 / Stanovení výše normativů NIV RgŠ na rok 2010 pro účely poskytování dotací soukromému školství

Materiál MŠMT č.j.: 123 / Stanovení výše normativů NIV RgŠ na rok 2010 pro účely poskytování dotací soukromému školství Předkládací zpráva Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) stanovilo Normativy neinvestičních výdajů regionálního školství na rok 2010 pro účely poskytování dotací soukromému školství ve smyslu

Více

Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti

Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost patří k nejsledovanějším ekonomickým ukazatelům. V České republice však existují minimálně dva ukazatele nezaměstnanosti, první je pravidelně zveřejňován

Více

TEMATICKÉ SETKÁNÍ PRO OBLAST ZDRAVOTNICTVÍ

TEMATICKÉ SETKÁNÍ PRO OBLAST ZDRAVOTNICTVÍ TEMATICKÉ SETKÁNÍ PRO OBLAST ZDRAVOTNICTVÍ konané dne 26.09.2013 ve Středisku služeb školám v Hodoníně v rámci projektu Slaďování pracovního a rodinného života zaměstnanců JMK a jeho PO Přítomni: dle prezenční

Více

MIKROJESLE A DĚTSKÉ SKUPINY

MIKROJESLE A DĚTSKÉ SKUPINY MIKROJESLE A DĚTSKÉ SKUPINY PhDr. Eva Ferrarová, Ph.D. Mgr. Barbora Matušů Františkovy Lázně, 24.10.2016 STÁVAJÍCÍ SYSTÉM SLUŽEB PÉČE O DĚTI Mateřské školy podle zákona č. 561/2004 Sb. Živnosti péče o

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Základní škola a Mateřská škola Budíškovice ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY Č.j.: 102/14 Vypracoval: Mgr. Ludmila Švarcová, ředitel školy Schválil: Mgr. Ludmila Švarcová, ředitel školy

Více

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga v resortu MŠMT Uplatňované principy integrace a inkluze při vzdělávání, vzdělávání dětí/žáků/studentů se stále těžšími

Více

Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené

Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené Poděkování Mnohokrát děkujeme všem respondentům a také těm, kdo dotazník pomáhali šířit. Vyhodnocení zpracovala Rut Kolínská. Vyplněné dotazníky v tištěné

Více

bodů, což je rozdíl významně přesahující statistickou chybu měření (viz tabulka 1). Tabulka 1. Jak se vláda stará o sociální situaci rodin s (v ) 2/04

bodů, což je rozdíl významně přesahující statistickou chybu měření (viz tabulka 1). Tabulka 1. Jak se vláda stará o sociální situaci rodin s (v ) 2/04 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názory občanů na vybraná opatření v rodinné politice

Více

PRACOVNÍ VERZE. Standard práce asistenta pedagoga. Pracovní verze: 09_2014 Určeno: k veřejné diskusi. Kolektiv autorů

PRACOVNÍ VERZE. Standard práce asistenta pedagoga. Pracovní verze: 09_2014 Určeno: k veřejné diskusi. Kolektiv autorů Standard práce asistenta pedagoga Pracovní verze: 09_2014 Určeno: k veřejné diskusi Kolektiv autorů Univerzita Palackého v Olomouci, 2014 Vydala: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014 Autorský tým: Mgr.

Více

Školský zákon k financování školských zařízení (v kompetenci krajů, nikoli MŠMT ČR):

Školský zákon k financování školských zařízení (v kompetenci krajů, nikoli MŠMT ČR): Analýza koncepčních dokumentů - Dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávání a vzdělávací soustavy krajských úřadů ve 14 krajích České republiky ve vztahu k pozici školských výchovných a ubytovacích zařízení domovů

Více

Rovnost šancí na Vysočině

Rovnost šancí na Vysočině Rovnost šancí na Vysočině Slaďování pracovního a rodinného života Seminář pro veřejnou správu konaný dne 20.9.2012 Anna Machátová. Třebíčské centrum o.s. Třebíčské centrum o.s. Založeno v březnu 1998 Člen

Více

Příloha č. 1 Popis podporovaných aktivit 1 Podpora prorodinných opatření obcí a dalších aktérů na místní úrovni

Příloha č. 1 Popis podporovaných aktivit 1 Podpora prorodinných opatření obcí a dalších aktérů na místní úrovni Příloha č. 1 Popis podporovaných aktivit 1 Podpora prorodinných opatření obcí a dalších aktérů na místní úrovni Výzva je zaměřena na aktivy v oblasti prorodinných opatření, která jsou určena rodičům dětí,

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014

Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014 III. Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014 MPSV poskytuje s účinností zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách účelové dotace poskytovatelům sociálních služeb,

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV. ov602 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

Graf 1: Spokojenost se životem v místě svého bydliště (v %) 1 or % 1% % velmi spokojen spíše spokojen % ani spokojen, ani nespokojen spíše nesp

Graf 1: Spokojenost se životem v místě svého bydliště (v %) 1 or % 1% % velmi spokojen spíše spokojen % ani spokojen, ani nespokojen spíše nesp TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Hodnocení životních podmínek v místě bydliště duben

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

ORGANIZACE ŠKOLNÍHO STRAVOVÁNÍ

ORGANIZACE ŠKOLNÍHO STRAVOVÁNÍ CESTA KVALITY rozvoj profesních kompetencí pracovníků škol a školských zařízení CZ.1.07/1.3.46/02.0029 MODERNÍ ŠKOLNÍ JÍDELNA I ORGANIZACE ŠKOLNÍHO STRAVOVÁNÍ Ing. Alena Fürstová 1 poznámka ORGANIZACE

Více

VYHLÁŠKA. č. 107/2005 Sb., o školním stravování

VYHLÁŠKA. č. 107/2005 Sb., o školním stravování VYHLÁŠKA č. 107/2005 Sb., o školním stravování ze dne 25. února 2005 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 35 odst. 2, 121 odst. 1 a 123 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním,

Více

5. Důchody a sociální služby

5. Důchody a sociální služby 5. Důchody a sociální služby V ČR existují čtyři druhy důchodů starobní, invalidní, vdovský (vdovecký) a sirotčí důchod. Světlou stránkou seniorského věku je možnost pobírat starobní důchod. Je však třeba

Více

Rodičovská péče o děti do 3 let v ČR a ve Francii

Rodičovská péče o děti do 3 let v ČR a ve Francii Rodičovská péče o děti do 3 let v ČR a ve Francii Podmínky, preference a realita Věra Kuchařová Obsah příspěvku A. Fakta o rozsahu rodičovské péče v ČR a Francii B. Strukturální a institucionální podmínky

Více

Benchmarking Říčany. projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností

Benchmarking Říčany. projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Benchmarking Říčany projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností 1 1 SO ORP Říčany charakteristika území Správní obvod obce s

Více

TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM

TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM 1. 2. 2013 TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM Od devadesátých let roste počet neúplných rodinných domácností se závislými dětmi. Podle výsledků výběrového šetření

Více

Názory obyvatel na výdaje státu v různých oblastech sociální politiky

Názory obyvatel na výdaje státu v různých oblastech sociální politiky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 80 129 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Názory obyvatel na výdaje státu v různých oblastech

Více

Sdružení pracovníků domů dětí a mládeže v České republice

Sdružení pracovníků domů dětí a mládeže v České republice Sdružení pracovníků domů dětí (SP DDM) je nestátní neziskovou organizací, jejímž hlavním cílem je podporovat rozvoj středisek volného času (SVČ), respektive domů dětí a mládeže (DDM). SP DDM je nezávislá

Více

Dlouhodobý záměr ČR vychází z dokumentů vztahujících se:

Dlouhodobý záměr ČR vychází z dokumentů vztahujících se: Vyhláška č. 225/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy. Nabývá účinnosti od 1. srpna 2009. Vyhláška

Více

Formy individuální nerodinné péče o děti do 6 let v České republice. Jana Barvíková

Formy individuální nerodinné péče o děti do 6 let v České republice. Jana Barvíková Formy individuální nerodinné péče o děti do 6 let v České republice Jana Barvíková Obsah příspěvku Formy a podmínky individuální nerodinné péče o děti do 6 let Neformální (neprofesionální) péče (bezúplatně

Více

Výroční zpráva. Mateřská škola Hvězdička, Liberec, Gagarinova 788/9, příspěvková organizace. tel.: 482 322 095. e-mail: ms.gagarinova@volny.

Výroční zpráva. Mateřská škola Hvězdička, Liberec, Gagarinova 788/9, příspěvková organizace. tel.: 482 322 095. e-mail: ms.gagarinova@volny. Výroční zpráva Mateřská škola Hvězdička, Liberec, Gagarinova 788/9, příspěvková organizace tel.: 482 322 095 e-mail: ms.gagarinova@volny.cz www.skolkaliberec.cz Provoz zahájen 15. 2. 2011 Školní rok 2012/2013

Více

odboru veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra

odboru veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra Právní výklad k zákonnému zmocnění odboru veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra K obecně závazné vyhlášce o vymezení školských obvodů spádové základní školy a školských obvodů spádové mateřské

Více

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl Počtem obyvatel zaujímá Karlovarský kraj 2,9 % z celkového úhrnu ČR, a je tak nejméně lidnatým krajem. Na konci roku 2013 žilo v kraji

Více

Podpora neformálních pečovatelů

Podpora neformálních pečovatelů Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících

Více

Vnitřní řád školní družiny a školního klubu

Vnitřní řád školní družiny a školního klubu Vnitřní řád školní družiny a školního klubu ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY Č.j. Vypracoval: Bc. Radomíra Stejskalová Schválila Školská rada dne: Pedagogická rada ZŘ projednala dne: Směrnice

Více

ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Základní škola a mateřská škola Tomáše Ježka Ralsko Kuřívody Příspěvková organizace, IČO: 727 42 607, tel.č.: 487 86 34 05 ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Č.j.: Kuř. 146/2012 Vypracovala:

Více

ÚPLNÉ ZNĚNÍ VYHLÁŠKY. č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání

ÚPLNÉ ZNĚNÍ VYHLÁŠKY. č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání ÚPLNÉ ZNĚNÍ VYHLÁŠKY č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání jak vyplývá ze změn provedených vyhláškami č. 109/2011 Sb., č. 279/2012 Sb. a č. 197/2016 Sb. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví

Více

MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j /

MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j / POROVNÁNÍ KRAJSKÝCH NORMATIVŮ ONIV STANOVENÝCH JEDNOTLIVÝMI KRAJSKÝMI ÚŘADY PRO KRAJSKÉ A OBECNÍ ŠKOLSTVÍ V ROCE 2010 MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j. 13 462/2010-26 ČERVEN 2010

Více

MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j. 13 460/2010-26

MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j. 13 460/2010-26 POROVNÁNÍ KRAJSKÝCH NORMATIVŮ MZDOVÝCH PROSTŘEDKŮ STANOVENÝCH JEDNOTLIVÝMI KRAJSKÝMI ÚŘADY PRO KRAJSKÉ A OBECNÍ ŠKOLSTVÍ V ROCE 2010 MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j. 13 460/2010-26

Více

Rovné příležitosti rodičů v rodičovství a v péči o domácnost Výsledky dotazníkového šetření Sítě mateřských center o.s. 2014

Rovné příležitosti rodičů v rodičovství a v péči o domácnost Výsledky dotazníkového šetření Sítě mateřských center o.s. 2014 Rovné příležitosti rodičů v rodičovství a v péči o domácnost Výsledky dotazníkového šetření Sítě mateřských center o.s. 2014 Respondenti/ky Cíl: podmínky slaďování v rodinách rovnost možností matek a otců

Více

Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2013

Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2013 Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2013 Stručné shrnutí Informační datová svodka Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2013 je analytickým výstupem ze čtvrtletních výkazů o

Více

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace Školní vzdělávací program školního klubu ZŠ Bečov Školní vzdělávací program školního klubu je v souladu se zákonem č.561/2004 Sb. 28 ods.1. Formuluje konkrétní cíle vzdělávání i jeho obsah, navrhuje odpovídající

Více

Benchmarking ORP Rychnov n/kn

Benchmarking ORP Rychnov n/kn Benchmarking ORP Rychnov n/kn pro projekt Systémové podpory rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Zpracovatelé: Realizační tým ORP Rychnov nad Kněžnou

Více

jednání Rady města Ústí nad Labem

jednání Rady města Ústí nad Labem jednání Rady města Ústí nad Labem dne: 19. 11. 2015 bod programu: 2 věc: Podání žádosti, předfinancování a spolufinancování projektu Podpora inkluzivního vzdělávání v Ústí nad Labem v rámci Operačního

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

KONCEPČNÍ ZÁMĚR REFORMY SYSTÉMU FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY 5. 12. 2011

KONCEPČNÍ ZÁMĚR REFORMY SYSTÉMU FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY 5. 12. 2011 KONCEPČNÍ ZÁMĚR REFORMY SYSTÉMU FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY 5. 12. 2011 Schéma vzdělávacího systému České republiky Schéma stávajícího systému financování

Více

Školský rejstřík je veřejný seznam, který je přístupný i v elektronické podobě (http://rejskol.msmt.cz).

Školský rejstřík je veřejný seznam, který je přístupný i v elektronické podobě (http://rejskol.msmt.cz). Vzdělávací soustava České republiky Úvod Cílem následujícího materiálu je popsat vzdělávací soustavu České republiky z úhlu pohledu dítěte, žáka nebo studenta, který volí a uskutečňuje svou vzdělávací

Více

Technické parametry výzkumu

Technické parametry výzkumu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz K některým aspektům výběru piva českými konzumenty

Více

SWOT ANALÝZA. SWOT analýza v oblasti vzdělávání na území ORP Kaplice

SWOT ANALÝZA. SWOT analýza v oblasti vzdělávání na území ORP Kaplice SWOT ANALÝZA SWOT analýza v oblasti vzdělávání na území ORP Kaplice Silné stránky Pestrá nabídka volnočasových aktivit Právní subjektivita některých škol a školských zařízení nezávislost, kreativita Úspěchy

Více

Pracovníci státní správy

Pracovníci státní správy Pracovníci státní správy Sociální anamnéza Ankety se zúčastnilo celkem 51 pracovníků státní správy, z toho více jak tři čtvrtiny mužů (76%) (viz Příloha 4, graf č.1). Většinou patří do věkové kategorie

Více

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 12 28. 11. 2012 Souhrn Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let

Více

Občané o stavu životního prostředí květen 2013

Občané o stavu životního prostředí květen 2013 oe306b TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 26 0 2 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o stavu životního prostředí květen 203 Technické

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování

Vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování Vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 35 odst. 2, 121 odst. 1 a 123 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním,

Více

Materiál čj. MSMT-51318/ zpracoval odbor vzdělávací soustavy - 20

Materiál čj. MSMT-51318/ zpracoval odbor vzdělávací soustavy - 20 Principy normativního rozpisu rozpočtu přímých výdajů RgŠ územních samosprávných celků na rok 2013 1. ÚVOD Postup při financování krajského a obecního školství na rok 2013 je definován zákonem č. 561/2004

Více

Souhrnné informace o povinném předškolním vzdělávání

Souhrnné informace o povinném předškolním vzdělávání Souhrnné informace o povinném předškolním vzdělávání (březen 2017) Postup při přijímání k předškolnímu vzdělávání zřizovatele mateřské školy (obec) - zákonní zástupci dítěte, mateřská škola, Novelizace

Více

Právní rádce pro rodiče. dětí a žáků z našich mateřských a základních škol

Právní rádce pro rodiče. dětí a žáků z našich mateřských a základních škol dětí a žáků z našich mateřských a základních škol Deklarované změny začínají již od mateřské školy. Tato kapitola je sice nezáživná, ale zájem Vás rodičů o tuto problematiku nás jako autory zavázal ji

Více

Brandýský Matýsek z.s.

Brandýský Matýsek z.s. 1 Brandýský Matýsek Brandýský Matýsek z.s. je rodinné centrum s tradicí od roku 1995, které podporuje rodiny s dětmi od -9 měsíců do 9 let z Brandýsa nad Labem Staré Boleslavi a blízkého okolí. - Poskytujeme

Více

ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Č.j.: Spisový znak Skartační znak 366 /2014 A.1. A10 Vypracoval: Schválil: Pedagogická rada projednala dne 26. 8. 2014 Směrnice nabývá platnosti ode dne: 1. 9. 2014 Marcela

Více

Investice do rozvoje vzdělávání. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. Školská legislativa

Investice do rozvoje vzdělávání. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. Školská legislativa Investice do rozvoje vzdělávání Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů Školská legislativa Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Více

RETROSPEKTIVA A PERSPEKTIVA INSTITUCÍ PRO DĚTI DO TŘÍ LET

RETROSPEKTIVA A PERSPEKTIVA INSTITUCÍ PRO DĚTI DO TŘÍ LET RETROSPEKTIVA A PERSPEKTIVA INSTITUCÍ PRO DĚTI DO TŘÍ LET Mgr. Hana Splavcová (NÚV) PhDr. Jana Kropáčková, Ph.D. (PedF UK) Praha, 7. října 2016 Anotace Příspěvek se zabývá problematikou vzdělávání dětí

Více

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb LADISLAV P R Ů Š A BANSKÁ BYSTRICA, 25. BŘEZNA 2014 Osnova 1. Aktuální situace na trhu práce 2.

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ

INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ PROSINEC 2002 Úvodem SVČ a občanská sdružení se ve své

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA KRÁSNÁ LÍPA, příspěvková organizace se sídlem Školní 558/10, Krásná Lípa

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA KRÁSNÁ LÍPA, příspěvková organizace se sídlem Školní 558/10, Krásná Lípa ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA KRÁSNÁ LÍPA, příspěvková organizace se sídlem Školní 558/10, Krásná Lípa ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY část 29 SMĚRNICE KE STANOVENÍ ÚPLATY ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Obsah: 1. Předmět

Více

SMĚRNICE O ÚPLATĚ ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

SMĚRNICE O ÚPLATĚ ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Mateřská škola Berušky Benešov, Táborská 350 SMĚRNICE O ÚPLATĚ ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Č.j.: Spisový znak Skartační znak 29 /2015 A.1. A10 Vypracoval: ředitelka školy Schválil: ředitelka školy Pedagogická

Více

5. Důchody a sociální služby

5. Důchody a sociální služby 5. Důchody a sociální služby Sociální službou je činnost, kterou zabezpečují poskytovatelé sociálních služeb na základě oprávnění dle zákona č.18/26 Sb., o sociálních službách, s účinností od 1. 1. 27.

Více