1/1994. Váš P. Tomáš Prnka

Transkript

1 1/1994 Velikonoce jsou nejvtšími svátky v církevním roce. Jsou vrcholem celého církevního roku. Liturgie svatého Tídenní pibližuje dv velká tajemství: Tajemství smrti a vzkíšení Pána Ježíše. Ob pravdy byly asto obsahem kázání apoštol. Ob mají veliký význam pro náš duchovní život. Bez tchto tajemství by cesta do nebe zstala uzavena, nebyli bychom vykoupeni. Mají také svoji krásnou symboliku: i my máme zemít híchu a s Kristem povstat k novému životu dítek Božích. Když jste s Kristem byli vzkíšeni, usilujte o to, co pochází shry, kde je Kristus po Boží pravici. (Kol 3,1). Výzva prvotní apoštolské církve je stále aktuální. I dnes. Nežijme jen ekonomicky, ale jako vící pamatujme na duchovní rozmr našeho života. Panna Maria je náš vzor. Velikost života vidla pedevším v hodnotách duchovních. Posílám Vám všem, milí mariánští ctitelé, pání nového života s Bohem. O velikononí vigilii položím své velikononí pání na oltá u trnu Panny Marie Ktinské. Pamatuji na Vás a zplna srdce žehnám Váš P. Tomáš Prnka

2 POUTNÍ KALENDÁ KTINY jarní pou 14. kvtna sobota mše sv. v 8 a v hodin (tradiní pou Hulín, Best, Dub, Žalkovice, Kyselovice a další) jarní pou Fatimského apoštolátu farních spoleenství: Šlapanice, Tebí, Brno, Mor. Krumlov, Podolí, Blažovice, Kenovice, Prace a další. V vyjde spolené procesí, v pivítání v kostele a májová pobožnost, v koncelebrovaná mše sv. Pipojí se poutníci z Benešova, Pivína a další. Po mši sv. svtelný prvod. 15. kvtna nedle mše sv slouží generální sekretá Biskupské konference R P. Václav Slouk (poutníci z Jesence, Dzbel, Ponikev, Kladky a další) rozlouení s poutníky Hlavní pou svátky svatodušní 21. kvtna sobota mše sv. v 8.00 poutníci z Via Petrov v slouží P. František Kozár v pontifikální mše sv., slouží biskup brnnský Mons. Vojtch Cikrle, po mši sv. svtlený prvod (poutníci z farností: Blansko, Šitboice, Suchdol, Konice, Brodek u Konice, Adamov, Kojetín a další). 22. kvtna Hod Boží svatodušní mše sv (slouží dkan theologické fakulty ThDr. Ladislav Tichý), další mše sv. v 9 hod pontifikální mše sv., slouží apoštolský nuncius arcibiskup Giovanni Coppa (poutníci z Otaslavic, Prostjova, Vrahovic, Vesovic, Palavic, Boršic, Damboic a další) rozlouení s poutníky 23. kvtna Pondlí svatodušní mše sv. v 7.30 a v hod. 29. kvtna slavnost Nejsvtjší Trojice mše sv. v a (poutníci z Pozoic a Uhic) 5. ervna slavnost 1. sv. pijímání a Božítlový prvod s hudbou 12. ervna nedle tradiní pou z Vyškova (7.30) orelská pou župy dr. Jana Sedláka a farní spoleenství Brno-Lesná 19. ervna tradiní pou ze Sloupu

3 Hanácká pou 25. ervna sobota mše sv. v 18.30, po ní svtelný prvod (poutníci z Nmic n./h., Hrušky, Kenovic, Vysoan a další) 26. ervna nedle mše sv a (poutníci: Ivanovice, Švábenice, Moravské Prusy, Orlovice, Moravské Málkovice, Chvalkovice, Drnovice, Lule, Raice, Pístovice, Tuapy, Mrovice, a další) udlování novoknžského požehnání a rozlouení s poutníky 3. ervence nedle poutníci: Tištín a okolí, Lipovec, Kulíov, Holštýn a další 31. ervence svatoanenská pou, mše sv. v pontifikální mše sv., slouží arcibiskup olomoucký a metropolita moravský Mons. Jan Graubner. Hraje slovácká krojovaná hudba ze Žarošic. 14. srpna nedle tradiní svcení kvtin slouží prelát Mons Ludvík Horký (pi mši sv. hraje slovácká krojovaná hudba z Nenkovic) (V sobotu a v nedli výstava kvtin v ambitech. Zahradnictví Dr. Františka Kopivy, Langrovo zahradnictví z Rájce a další.) 27. srpna sobota tradiní pou ze Sulíkova a okolí 18. záí nedle pou z Velkomeziíska s hudbou Po celý msíc záí picházejí poutníci: Bezová, Rosice, Oechov, Mohelno, Jinošov, Vladislav, Budišov, Smrk, íany, Nosálovice, Boitov, Doubravice, Velká Bíteš, Konšín, Zbraslav, Olešnice, Kunštát, Lysice, Boskovice, Knínice, Drnovice u Lysic, Strážovice, Letovice a ada dalších. 16. íjna závrená dušiková pou pontifikální mše sv. slouží Mons. Josef Hrdlika, svtící biskup olomoucký. 21. srpna nedle svcení zvonu v nové kapli v Bezin-Prosei (farnost Ktiny). Nedlní mše sv. v poutním období ( až ) a v O sobotách mše sv. v 7.30, další dle dohody s poutníky.

4 Jeden z návrh na stavbu kostela ve Ktinách. Pekreslil P. Jakub Luáek r dle starší pedlohy. Dle katalogu brnnské diecéze z r psobil P. Jakub Luáek jako lokalista v nedalekých Raicích. Narodil se v roce 1747 v Boskovicích, na knze byl vysvcen v roce 1772.

5 1/1994 Picházíme-li z kterékoliv strany do Ktin, upoutá nás pekrásná stavba mariánské svatyn. Slunení paprsky dávají vyniknout obnovené Perle Moravy. Všimli jste si, jak harmonicky je sladna záivá blost fasády, tmavé zabarvení stech a jasná modrá obloha? A víte, že prelí a celá stavba mla být rozsáhlejší? Na pedchozí stran máte jeden z pvodních návrh. Jaký byl pvodní zámr? Giovanni Santini si dkladn prohlédl stavební místo, kde tehdy stály 2 kostely, kaple a hbitov. Znal pedstavu premonstrát i pání mariánských ctitel: vybudovat stavbu prostornou, která by pojala co možná nejvtší poet poutník, aby odpovídala dležitosti a významu poutního místa a pokud možno stavebn vyjádit velikou úctu a lásku k Pann Marii, nejkrásnjší a nejpožehnanjší mezi všemi lidmi. Santini poítal s dvma vžemi v prelí. Jako dnes stojí smrem severní kaple sv. Anny, tak na jižní stran mla stát kaple sv. Josefa a též spojena s kostelem klenutými ambity. Za kostelem byla plánována rezidence spojená s chrámem tak, aby staí a nemocní eholníci mohli jít pímo na orato. (Neml opat K. Matuška zámr pesthovat klášter do Ktin? Vždy sídlo u Svitavy v Zábrdovicích bylo dosti nezdravé.) Pro nedošlo k realizaci pvodního plánu? Opat Hugo Bartlicius ( ) zahájil stavbu kaple sv. Anny r Základní kámen ke chrámu byl položen r Stavba pokraovala velmi pomalu. Za 10 let byly položeny základy a zdivo vyvedeno jen nco nad povrch do úrovn spodních oken. V roce 1738 nastupuje nový opat Kryštof J. Matuška ( ). Se vší energií a nadšením chce co nejdíve stavbu dovést ke zdárnému konci. Doba nepála jeho zámrm. Pro nedostatek penz místo dvou vží postavil vž jedinou. (Skrývá hlavní schodišt pvodní základy dvou vží?) Ze stejného dvodu nedošlo ani ke stavb kaple sv. Josefa a hlavní schodišt bylo zbudováno až pozdji r Hrubá stavba byla dokonena r Výška kopule s lucernou pesahovala asi o 6 m vž, která byla zakonena jednoduchou stanovou stechou. Pvodn mlo být vše pokryto mdí, ale pro nedostatek penz byly stešní plášt pokryty šindelem. Velkou pohromou byl požár kostela o svatodušních svátcích V krátké chvíli niivé plameny pohltily šindelové stechy. Pi obnov chrámu (zaala 6. srpna a již 12. íjna stála kopule i vedlejší stechy) byla hlavní vž zvýšena o 22 m a dána do dnešní podoby. (Dnes dosahuje vž 72 m.) Nahoe po stranách vže jsou 2 sochy. Od námstí socha sv. Norberta s dvojitým kížem a monstrancí, od spáleniska socha sv. Augustina s berlou a hoícím srdcem. Vedle soch jsou umístny okrasné vázy, nížeji pak ležící postavy s rohy hojnosti plnými kvt. Je to výmluvný a krásný symbol: od Panny Marie si odnášíme plnost, hojnost, bohatost duchovních dar. Sochy v prelí byly zhotoveny v díln sochae Ignáce Lengelachera. Na starých pohlednicích mžeme spatit mariánský znak MARIA umístný u oválného okna. Chtl pipomenout: kostel je zasvcen Jménu Panny Marie.

6 Mariánské soboty Poad jako minulá léta: rozjímavý rženec, mše sv. a po ní rozdávání požehnaných pokrm. Zárove píležitost k pijetí svátosti smíení. 2. dubna je Bílá sobota, proto 1. mariánskou sobotu budeme slavit až 9. dubna. Pobožnost povede P. Vlastimil Barto z Pustime. 7. kvtna pijede mezi nás P. Miroslav Parajka z Troubska. 4. ervna s líšeskými poutníky piputuje P. Evžen Rakovský, selesián. První sobota v ervenci (2. 7.) bude patit staroslovnské bohoslužb, kterou bude sloužit P. František Kozár ze Sloupu. Liturgickými zpvy doprovodí zpváci z Rajhradu. 6. srpna povede pobožnost P. Josef Budil, augustián ze Starého Brna. 3. záí s ejkovickými poutníky P. Libor Salák. 1. íjna poutníci z Moravských Prus se svým duchovním správcem P. Vlastimilem Vakem. 5. listopadu uvítáme poutníky z Brna-Kr. Pole i s jejich faráem a vikáem P. Pavlem Hovzem. Prosincová 1. mariánská sobota (3. 12.) bude spojena s mikulášskou nadílkou. Mezi námi bude P. Pavel Kopecký z Mor. Krumlova. Opravy kostela Chceme zaít s rekonstrukcí hlavního schodišt. Velmi dležité a závažné je odvedení povrchové dešové vody od základ celého objektu. Stechy kaple, hlavní vže a kopule nemají a nemohou mít pro svoji lenitost okapové žlaby. Voda padá pímo k základm a tak podmáí zdivo. Teba zajistit okapový chodník a odtékání do kanalizace. Ped zahájením poutí chceme zavsit restaurované votivní obrazy v obnoveném ambitu. Nkteré farnosti, které kdysi vnovaly obrazy, již pisply na jejich opravu. Ve spodním ambitu umístíme tyi nov restaurované obrazy Kížové cesty. (Restaurování 1 obrazu vetn rámu dle rozpotu K). Stavba kaple v Bezin-Prosei V souasné dob je hrubá stavba hotová. V nejbližších dnech provedeme klempíské práce a následn pokryjeme celou atypickou stechu bonským šindelem. Po nich zaneme s vnitními pracemi a úpravami. Potebujeme finanní pomoc. Proto opt posíláme složenky. Snad se ve vašem okolí nkdo najde a ním pispje. Není v našich silách všem jednotliv podkovat. Jsme však pesvdeni, že Bh o Vaší štdrosti ví a bohat Vám odplatí. Pamatujeme v modlitbách u trnu Panny Marie Ktinské. Další informace Vám podá farní úad Ktiny, tel. 0506/941 89