Literární a knižní kultura v digitálním věku Olomouc, dubna 2015

Transkript

1 Literární a knižní kultura v digitálním věku Olomouc, dubna 2015 Literární a knižní kultura prošla po rychlém rozšíření digitálních komunikačních technologií a nových médií na sklonku 20. století četnými změnami. Tradiční tištěná knižní forma publikace a distribuce textů začala vstupovat do dynamické konkurence se snadno dostupnými, rychlými a levnými způsoby zveřejnění textů na internetu nebo v podobě e-knihy. Této mediální a technologické změně však nebyla v českém prostředí z hlediska literární a knižní vědy dosud věnována dostatečná odborná pozornost. Také proto patří k hlavním cílům této konference snaha zachytit proměnu statutu a funkce knihy i literatury samotné v kontextu tzv. digitální kultury. Zajímá nás především dialogický remediační proces vzájemného ovlivňování starších a novějších technologických a mediálních forem (kniha/e-kniha; tištěný text/digitální text apod.), ale také jeho důsledky v podobě diverzifikace funkcí analogových a digitálních technologií či v proměně recepčních mechanismů a čtenářských návyků. Záměrem konference je zmapovat širší okruh problémů, které se váží ke knize jako slovesnému dílu, artefaktu, médiu, ale i ke vztahům, do nichž vstupuje na knižním trhu a ve společnosti obecně. Dále chceme zachytit dynamickou proměnu literární kultury, k níž došlo v které souvislosti se váží ke s knize rozšířením jako slovesnému digitálních dílu, technologií artefaktu, a nových médií. Vítáme rovněž příspěvky, které danou médiu, ale i ke vztahům, do nichž vstupuje na knižním trhu problematiku usouvztažní s širším diachronním a ve společnosti obecně. Dále chceme zachytit dynamickou kontextem, jakož i příspěvky, které uplatní nadnárodně proměnu literární kultury, k níž došlo v souvislosti komparativní hledisko a pomohou zahlédnout typické, s rozšířením digitálních technologií a nových médií. Vítáme ale i specifické rysy české literární a knižní kultury v rovněž příspěvky, které danou problematiku usouvztažní digitálním věku. Preferujeme přitom referáty diskutující s širším diachronním kontextem, jakož i příspěvky, které danou problematiku v obecném, tj. nadnárodním smyslu, uplatní nadnárodně dále pak ty, komparativní které se dotýkají hledisko specifik a pomohou českých, a zahlédnout to buď samostatně, typické, ale i nebo specifické v komparaci rysy české se literární zahraniční praxí. a knižní kultury v digitálním věku. Preferujeme přitom referáty diskutující danou problematiku v obecném, tj. nadnárodním smyslu, dále pak ty, které se dotýkají specifik českých, a to buď samostatně, nebo v komparaci se zahraniční praxí.

2 Literární a knižní kultura v digitálním věku Olomouc, dubna 2015 Literární a knižní kultura prošla po rychlém rozšíření digitálních komunikačních technologií a nových médií na sklonku 20. století četnými změnami. Tradiční tištěná knižní forma publikace a distribuce textů začala vstupovat do dynamické konkurence se snadno dostupnými, rychlými a levnými způsoby zveřejnění textů na internetu nebo v podobě e-knihy. Této mediální a technologické změně však nebyla v českém prostředí z hlediska literární a knižní vědy dosud věnována dostatečná odborná pozornost. Také proto patří k hlavním cílům této konference snaha zachytit proměnu statutu a funkce knihy i literatury samotné v kontextu tzv. digitální kultury. Zajímá nás především dialogický remediační proces vzájemného ovlivňování starších a novějších technologických a mediálních forem (kniha/e-kniha; tištěný text/digitální text apod.), ale také jeho důsledky v podobě diverzifikace funkcí analogových a digitálních technologií či v proměně recepčních mechanismů a čtenářských návyků. Záměrem konference je zmapovat širší okruh problémů, které se váží ke knize jako slovesnému dílu, artefaktu, médiu, ale i ke vztahům, do nichž vstupuje na knižním trhu a ve společnosti obecně. Dále chceme zachytit dynamickou proměnu literární kultury, k níž došlo v souvislosti s rozšířením digitálních technologií a nových médií. Vítáme rovněž příspěvky, které danou problematiku usouvztažní s širším diachronním kontextem, jakož i příspěvky, které uplatní nadnárodně komparativní hledisko a pomohou zahlédnout typické, ale i specifické rysy české literární a knižní kultury v digitálním věku. Preferujeme přitom referáty diskutující danou problematiku v obecném, tj. nadnárodním smyslu, dále pak ty, které se dotýkají specifik českých, a to buď samostatně, nebo v komparaci se zahraniční praxí.

3 Předpokládáme vytvoření tematických bloků zaměřených na tyto aspekty problematiky: Geneze a zpracování elektronického textu Vyžaduje elektronická kniha jiný redakční přístup než tištěná? S čím se musí nakladatel vyrovnat při její přípravě? Jakým způsobem může zohlednit její modifikované funkce? Přinášejí mu elektronické publikační možnosti nové možnosti, nebo nová omezení? Jaká je technologická budoucnost elektronických knižních formátů a jejich přípravy? Grafická a typografická proměna elektronické knihy Jak pracovat s dynamickou sazbou a změnou formátů? Jak pracovat s médii a vloženou informací? Proměňují se typografická pravidla pro účely sazby elektronického textu? Jsou některá písma vhodnější než jiná? Ovlivňuje konkrétní žánr elektronické knihy (beletrie, odborná literatura atd.) grafickou úpravu dat? Jaké jsou možnosti autorské knihy či konceptuální knihy v elektronickém prostředí? Kudy vede hranice mezi e-knihou a netartem? Virtuální knižní trh Proměnil internet knižní marketing ve své podstatě, nebo mu jen poskytl efektivnější nástroje pro tradiční postupy? Jakým způsobem se proměňuje interakce mezi základními subjekty obchodní, ale i kulturní komunikace (nakladatelem, autorem, čtenářem, knihkupcem, distributorem)? Jak zajistit archivaci a zpětné zpřístupnění literárních textů publikovaných na internetu? Spočívá budoucnost elektronického publikování ve volných licencích a neomezeném přístupu k informacím? Funkční a recepční rozdíly mezi knihou tištěnou a elektronickou Čteme elektronickou knihu jinak než tištěnou? Jsou hraniční elektronické knižní žánry (3D knihy, m-romány, digitální romány) inherentní reakcí systému na změnu recepčních návyků v digitálním věku, nebo jen testují nové (byť i nefunkční) možnosti intermediality či multimediality? Mají elektronické knihy jiné funkce než tištěné a vstupují do jiných vztahů uvnitř knižního diskurzu? Kniha a nová média Převod tištěného materiálu do podoby plně reprezentovatelné číselným kódem přináší zcela nové

4 možnosti přístupu k textu. Prudce se rozvíjející oblast digital humanities přináší řadu ukázek takových možností, jako je třeba využití social network analysis pro lepší pochopení vztahů mezi postavami divadelních her. Mění komputační analýzy obsahů knih naše porozumění literatuře a dalším oblastem? Přinášejí nové informace, které by bez novomedializace nebyly dostupné? Jak vypadají takové analýzy? Přichází skutečně změna paradigmatu v humanitních vědách nebo jen drobná úprava stávajícího? Jaké impulsy dávají digital humanities pro výzkum literatury? Demokratizace autorství Co pro literární kulturu znamená fakt, že bez jakýchkoli překážek či redakčních podmínek může být publikován jakýkoli literární text či pokus o něj? Jak ovlivňují produkci literárního textu kolektivní tvůrčí strategie a autorské komunity? Je ještě relevantní ve sféře interaktivních médií rozlišovat mezi autory a čtenáři? Mění se kulturní pozice amatérských autorů a jejich sebepojetí? Jsme svědky procesu demokratizace literatury nebo jeho iluze? Zachovává si literatura v digitálním věku charakter prestižního diskurzu? Remediace literárních žánrů Byly díky hypertextovým románům, digitální poezii a dalším experimentům objeveny nové literární formy, nebo jde spíše o renovaci forem starých? Jak se podílí na proměně žánrů interaktivní a multimediální povaha internetu? Jak využívají těchto nových možností autoři tzv. vysoké literatury a jak autoři tzv. populárních žánrů? Jak se proměňují žánry epistolární literatury ve věku ů a SMS? Jak reagují tradiční literární žánry šířené tiskem na svou digitální konkurenci? Literární kritika a myšlení o literatuře v éře digitálních médií Jakou váhu a vliv má hlas literární kritiky a jakou hlas blogerů či tzv. book lovers? Lze referování o knižních novinkách na internetových diskusních fórech a sociálních sítích odlišit od nakladatelského marketingu či virální reklamy? Stačí současné principy bibliografické excerpce na podchycení reflexe literatury na internetu?

5 Konferenční jednání bude doplněno o diskuzní blok zástupců českých i zahraničních nakladatelství Nakladatelé u kulatého stolu a o workshopy spojené s prezentací nových technologií a přístupů v přípravě e-knih. Nakladatelé u kulatého stolu Nejnovější zkušenosti s vydáváním e-knih: marketingové strategie nakladatelů, distribuce, cena e-knih, problém pirátství a zkušenosti ze zahraničí. A také otázky do budoucna: kam až poroste trh s e-knihami? Vzniknou virtuální nakladatelství a budou existovat e-knihy bez papírové verze? Mohou zkrachovat kamenná knihkupectví? To všechno jsou témata, o nichž budou diskutovat přední čeští i zahraniční vydavatelé e-knih i zástupci distributorů. Anotace příspěvků v rozsahu znaků v jazyce, jakým bude referát prosloven, zasílejte do na adresu ebookconference@gmail.com. O přijetí/nepřijetí příspěvku budete vyrozuměni do , kdy obdržíte rovněž podrobné organizační pokyny. K přihlášení a zaslání anotace prosím použijte přiložený formulář. Konferenční poplatek se nevybírá. Více informací na Příspěvky z konference budou v písemné podobě recenzovány a rozděleny do 2 3 kolektivních monografií v anglickém a českém jazyce. Jednacími jazyky jsou čeština a angličtina.

6 Pořadatelé