Opatření schválená meziresortní komisí Nově navrhovaná opatření Předběžný návrh revitalizačních opatření realiz

Transkript

1 strana ᙗ北 Úvod do problematiky mostecko-komořanské oblasti Geografické vymezení a báňsko-technické posouzení oblasti Dosavadní vývoj báňské činnosti v oblasti Douhlení hnědouhelných zásob dostupných v rámci územně ekologických limitů 9 2 Čᙗ北ᙗ北 ᆷ卷 ᙗ北 i úzᙗ北m cᙗ北ᙗ北ky 9 3 C r k ᙗ北ri ik cᙗ北ᙗ北k é k cᙗ北pcᙗ北 rᙗ北 i ᙗ北iz cᙗ北 ᙗ北 i 2 4 Rᙗ北kuᙗ北 i cᙗ北 rᙗ北 i ᙗ北iz cᙗ北 ᙗ北ᙗ北 jᙗ北 ᙗ北i ýc úzᙗ北m c cᙗ北ᙗ北ků Územní celek Komořansko Vymezení a současný popis území Rekultivace dokončené a rozpracované k Rekultivace zahajované v období 2003 až Předběžný návrh rekultivace zbývající části území v období od roku 2013 do vyuhlení Bilance ploch, harmonogram prací a ekonomická náročnost rekultivací v časovém rozlišení Revitalizační opatření ve vazbě a v členění dle vl. us. č. 272/02 v území přímo zasaženém důlní činností Opatření schválená meziresortní komisí Nově navrhovaná opatření Revitalizační opatření ve vazbě a v členění dle vl. us. č. 272/02 v území navazujícím na báňskou činnost Opatření schválená meziresortní komisí Nově navrhovaná opatření Předběžný návrh revitalizačních opatření realizovaných v souvislosti se závěrečnou sanací zbytkových jam lomů a vnějších výsypek Harmonogram a ekonomická náročnost revitalizačních opatření v časovém rozlišení Územní celek Slatinicko Vymezení a současný popis území Rekultivace dokončené a rozpracované k Rekultivace zahajované v období 2003 až Předběžný návrh rekultivace zbývající části území v období od roku 2013 do vyuhlení Bilance ploch, harmonogram prací a ekonomická náročnost rekultivací 39 v časovém rozlišení Revitalizační opatření ve vazbě a v členění dle vl. us. č. 272/02 v území přímo zasaženém důlní činností Opatření schválená meziresortní komisí Nově navrhovaná opatření Revitalizační opatření ve vazbě a v členění dle vl. us. č. 272/02 v území navazujícím na báňskou činnost.. 44

2 Opatření schválená meziresortní komisí Nově navrhovaná opatření Předběžný návrh revitalizačních opatření realizovaných v souvislosti se závěrečnou sanací zbytkových jam lomů a vnějších výsypek Harmonogram a ekonomická náročnost revitalizačních opatření v časovém rozlišení Územní celek Mostecko Vymezení a současný popis území Rekultivace dokončené a rozpracované k Rekultivace zahajované v období 2003 až Předběžný návrh rekultivace zbývající části území v období od roku 2013 do vyuhlení Bilance ploch, harmonogram prací a ekonomická náročnost rekultivací v časovém rozlišení Revitalizační opatření ve vazbě a v členění dle vl. us. č. 272/02 v území přímo zasaženém důlní činností Opatření schválená meziresortní komisí Nově navrhovaná opatření Revitalizační opatření ve vazbě a v členění dle vl. us. č. 272/02 v území navazujícím na báňskou činnost Opatření schválená meziresortní komisí Nově navrhovaná opatření Předběžný návrh revitalizačních opatření realizovaných v souvislosti se závěrečnou sanací zbytkových jam lomů a vnějších výsypek Harmonogram a ekonomická náročnost revitalizačních opatření v časovém rozlišení Územní celek Most - jihozápad Vymezení a současný popis území Rekultivace dokončené a rozpracované k Rekultivace zahajované v období 2003 až Předběžný návrh rekultivace zbývající části území v období od roku 2013 do vyuhlení Bilance ploch, harmonogram prací a ekonomická náročnost rekultivací v časovém rozlišení Revitalizační opatření ve vazbě a v členění dle vl. us. č. 272/02 v území přímo zasaženém důlní činností Opatření schválená meziresortní komisí Nově navrhovaná opatření Revitalizační opatření ve vazbě a v členění dle vl. us. č. 272/02 v území navazujícím na báňskou činnost Opatření schválená meziresortní komisí Nově navrhovaná opatření Předběžný návrh revitalizačních opatření realizovaných v souvislosti se závěrečnou sanací zbytkových jam lomů a vnějších výsypek Harmonogram a ekonomická náročnost revitalizačních opatření v časovém rozlišení... 79

3 5.4.5 Územní celek Litvínov - jih Vymezení a současný popis území Rekultivace dokončené a rozpracované k Rekultivace zahajované v období 2003 až Předběžný návrh rekultivace zbývající části území v období od roku 2013 do vyuhlení Bilance ploch, harmonogram prací a ekonomická náročnost rekultivací v časovém rozlišení Revitalizační opatření ve vazbě a v členění dle vl. us. č. 272/02 v území přímo zasaženém důlní činností Opatření schválená meziresortní komisí Nově navrhovaná opatření Revitalizační opatření ve vazbě a v členění dle vl. us. č. 272/02 v území navazujícím na báňskou činnost Opatření schválená meziresortní komisí Nově navrhovaná opatření Předběžný návrh revitalizačních opatření realizovaných v souvislosti se závěrečnou sanací zbytkových jam lomů a vnějších výsypek Harmonogram a ekonomická náročnost revitalizačních opatření v časovém rozlišení ᆷ卷ᆷ卷 ᆷ卷rᙗ北თ哗 ᆷ卷 iᙗ北 cᙗ北 pᙗ北 c, rm gr m pr c ᙗ北k mickᆷ卷 ᆷ卷r თ哗 rᙗ北kuᙗ北 i c rᙗ北 i ᙗ北iz თ哗 c p řᙗ北 pr m ᙗ北ck თ哗 k m ř k u ᙗ北 თ哗 ém r zᙗ北iᘗ唧ᙗ北 9 T uᙗ北ky ᙗ北x u tab. č. 1 Porovnání maximálních a současných těžeb rozhodujících těžebních lokalit v mostecko-komořanské oblasti tab. č. 2 Charakteristika vnějších výsypek v mostecko-komořanské oblasti.. 6 tab. č. 3 Přehled lomových těžeb od r do vyuhlení dle útlumové varianty 8 tab. č. 4 Členění mostecko-komořanské oblasti na územní celky tab. č. 5 Ukončené rekultivace Komořansko 16 tab. č. 6 Rozpracované rekultivace Komořansko. 19 tab. č. 7 Nově zahajované rekultivace Komořansko 21 tab. č. 8 Bilance ploch rekultivací Komořansko [ha] tab. č. 9 Ekonomická náročnost rekultivací Komořansko [mil. Kč]. 23 tab. č. 10 Přehled revitalizačních opatření Komořansko.. 31 tab. č. 11 Ukončené rekultivace Slatinicko. 32 tab. č. 12 Rozpracované rekultivace Slatinicko.. 36 tab. č. 13 Nově zahajované rekultivace Slatinicko. 38 tab. č. 14 Bilance ploch rekultivací Slatinicko [ha].. 39 tab. č. 15 Ekonomická náročnost rekultivací Slatinicko [mil. Kč].. 39 tab. č. 16 Přehled revitalizačních opatření Slatinicko. 46 tab. č. 17 Ukončené rekultivace Mostecko.. 47 tab. č. 18 Rozpracované rekultivace Mostecko.. 48 tab. č. 19 Nově zahajované rekultivace Mostecko. 51

4 tab. č. 20 Bilance ploch rekultivací Mostecko [ha].. 51 tab. č. 21 Ekonomická náročnost rekultivací Mostecko [mil. Kč].. 51 tab. č. 22 Přehled revitalizačních opatření Mostecko. 64 tab. č. 23 Ukončené rekultivace Most - jihozápad. 66 tab. č. 24 Rozpracované rekultivace Most - jihozápad. 67 tab. č. 25 Bilance ploch rekultivací Most - jihozápad. 67 tab. č. 26 Přehled revitalizačních akcí Most - jihozápad tab. č. 27 Ukončené rekultivace Litvínov - jih. 80 tab. č. 28 Rozpracované rekultivace Litvínov - jih. 83 tab. č. 29 Nově zahajované rekultivace Litvínov - jih. 85 tab. č. 30 Bilance ploch rekultivací Litvínov - jih [ha].. 86 tab. č. 31 Ekonomická náročnost rekultivací Litvínov - jih [mil. Kč].. 86 tab. č. 32 Přehled revitalizačních opatření Litvínov - jih tab. č. 33 Rekultivace zahajované Mostecko-komořanská oblast 95 tab. č. 34 Revitalizační opatření Mostecko-komořanská oblast 97 Gr fické př ᙗ北 y 5.1 Souhrnná mapa mostecko-komořanské oblasti revitalizační opatření v území, M 1: A Komořansko - návrh rekultivace území do vyuhlení, M 1: B Komořansko - revitalizační opatření v území, M 1: A Slatinicko - návrh rekultivace území do vyuhlení, M 1: B Slatinicko - revitalizační opatření v území, M 1: A Mostecko - návrh rekultivace území do vyuhlení, M 1: B Mostecko - revitalizační opatření v území, M 1: C Revitalizační opatření v území - detail střediska Starý Most, M 1: A Most - jihozápad - návrh rekultivace území do vyuhlení, M 1: B Most - jihozápad - revitalizační opatření v území, M 1: C Revitalizační opatření v území - detail rozšíření golfového hřiště, M 1: D Revitalizační opatření v území - detail SZ části Velebudické výsypky, M 1: A Litvínov - jih - návrh rekultivace území do vyuhlení, M 1: B Litvínov - jih - revitalizační opatření v území, M 1:10 000

5 - 5 - V DNÍ STAŤ pr ᙗ北ᙗ北m iky m ᙗ北ck თ哗k m ř ké ᙗ北 i Mostecko-komořanská oblast je centrální částí severočeské hnědouhelné pánve. Zahrnuje území tří měst (Most, Litvínov a Lom), dalších třinácti obcí, jejichž katastrální území bylo nebo bude dotčeno báňskou činností a rozsáhlé průmyslové areály v Litvínově-Záluží a v Mostě-Komořanech, Kopistech, Čepirohách a Velebudicích. Nachází se převážně na území okresu Most (pověřená města Most a Litvínov), částečně zasahuje na území okresu a pověřeného města Chomutov a do okresu Teplice (pověřené město Bílina). Z báňského hlediska přináleží tato oblast k zájmové těžební sféře Mostecké uhelné společnosti, a.s. Most, která těží hnědé uhlí na třech lomových provozech a dvou hlubinných dolech. Po roce 2018 zůstane v této oblasti v provozu jediná těžební lokalita, a to lom Vršany s životností až za rok Z hlediska koncepčního řešení revitalizace území po důlní činností lze oblast rozčlenit na pět územních celků: Komořansko, Mostecko, Slatinicko, Most - jihozápad a Litvínov - jih. Významný podíl ploch devastovaných těžbou byl již rekultivován v minulosti, zejména v okolí města Mostu. V rámci rekultivačních prací byly v bývalých lomech Benedikt a Vrbenský vybudovány rekreační vodní plochy. Na výsypce Velebudice byla realizována výstavba dostihové dráhy, na Střimické výsypce sportovní letiště a na vnitřních výsypkách lomu Vrbenský autodrom. Pro závěrečnou sanaci zbytkových jam lomů byla zvolena hydrická varianta rekultivace. V oblasti vzniknou postupně tři důlní jezera o souhrnné rozloze 1413,5 ha s objemem zadržené vody větším něž 380 mil.m 3. Revitalizační opatření jsou proto v této oblasti navrhována zejména jako doplněk dokončených a rozpracovaných rekultivačních akcí pro znovuoživení rekultivované krajiny a jako sportovně rekreační zázemí bezprostředního okolí jezera Most, které bude realizováno ještě v prvém desetiletí tohoto století. 2 Gᙗ北 gr fické ymᙗ北zᙗ北 ᆷ卷ᒇ嗧 k ᙗ北c ické p uzᙗ北 ᙗ北 i Mostecko-komořanská, nebo-li centrální oblast severočeské hnědouhelné pánve se nachází z převážné části na území okresu Most. Celá je pokryta dvaadvaceti dobývacími prostory, platnými v době delimitace koncernu Severočeských hnědouhelných dolů Most na šest státních podniků, vzniklých k Po privatizaci těchto podniků k bylo pět dobývacích prostorů zrušeno (Hamr I. a II., Louka, Loučná, Souš I.), DP Havraň, byl překvalifikován na chráněné ložiskové území. Omezena byla i rozloha DP Holešice, a to v prostoru tzv. Ervěnického koridoru na dílčích k.ú. Ervěnice, Komořany a Třebušice, začleněných do širšího katastrálního území města Mostu. Detailní přehled o dobývacích prostorech podává příloha č. 1 kapitoly 1 Vymezení a charakteristika řešeného území a mapa M 1: č. 1.7 z téže kapitoly. Při své západní demarkaci zasahuje mostecko-komořanská oblast alespoň částí dobývacích prostorů Ervěnice, Holešice a Okořín do okresu Chomutov, a to na k.ú. Vysoká Pec, Vrskmaň a Strupčice. Na východě přesahují dobývací prostory Hrdlovka (k.ú. Osek a Duchcov) a z malé části i DP Most (k.ú. Bílina) do okresu Teplice. V minulosti bylo v oblasti provozováno 14 hlubinných dolů s nejvyšší

6 - 6 - souhrnnou těžbou 6,625 mil. t v roce V letošním roce bude uzavřen důl Kohinoor (II.) a v provozu zůstane pouze důl Centrum. Těžba malolomů Rudý sever a S.K. Neumann na Litvínovsku byla ukončena na přelomu 50. a 60. let minulého století. Separátní pánvičky tzv. vtelenských malolomů, jihozápadně od Mostu, byly douhleny již v první polovině 60. let 20. století. Dlouhodobě bylo v oblasti provozováno osm velkých lomů s těžbou od 2,5 do 10,5 mil. tun za rok. V současné době jsou v provozu pouze tři velkolomy: J. Šverma, Čs. armády a Vršany. Lomová těžba, v porovnání s rokem maximálních těžeb z roku 1984, poklesla z 35,5 na 16 mil. t (r. 2002), tj. na 45,1 % (viz tab. č. 1). Ve druhé polovině 20. století bylo v mostecko-komořanské oblasti provozováno deset vnějších výsypných prostorů o celkové rozloze ha. V období let 1948 až 1996 na nich bylo uloženo více jak 800 mil. m 3 nadložních zemin z velkolomů. Přehled o těchto výsypkách podává tabulka č. 2. V současné době jsou nadložní zeminy ukládány mimo vlastní dolové pole pouze lomem Čs. armády, a to ve zbytkové jámě bývalého velkolomu Obránců míru (cca do r. 2015). tab. č. 1 Porovnání maximálních a současných těžeb rozhodujících těžebních lokalit v mostecko-komořanské oblasti uთ哗 ᆷ卷 p kᙗ北ᙗ北 ᆷ卷žᙗ北 m x ᆷ卷ž uk თ哗ᙗ北 ᆷ卷ž y, r cᙗ北 ᆷ卷ž 2ᒇ嗧ᒇ嗧2 ᆷ卷žᙗ北 ᙗ北 k ᙗ北i ᒇ嗧miᙗ北 ᒇ嗧 ži ᒇ嗧miᙗ北 ᒇ嗧 ᒇ嗧ᒇ嗧ᒇ嗧 J. Šverma 10, ,020 29,1 cca 2007 Čs.armády 8, ,218 69,9 cca 2018 Vršany 7, ,790 88,9 cca 2050 Most 7, Slatinice 6, Obránců míru 5, Ležáky 3, Vrbenský 2, hlubinné doly 6, ,622 9,4 cca 2007 lomy 35, * 16,028 45,1 x hlubinné doly 3, * 0,622 20,3 x cᙗ北ᙗ北kᙗ北m 3ᒇ嗧, ᒇ嗧2 9ᒇ嗧4 ᒇ嗧 ᒇ嗧,ᒇ嗧 ᒇ嗧 43,2 x poznámka: * rok max. těžeb v oblasti i celé severočeské hnědouhelné pánvi tab. č. 2 Charakteristika vnějších výsypek v mostecko-komořanské oblasti ᆷ卷zᙗ北 ý ypky pr z cᙗ北ᙗ北k ý jᙗ北m r zᙗ北 z ᙗ北 žᙗ北 ýc r ku r ku zᙗ北mi ᒇ嗧miᙗ北 m 3 ᒇ嗧 ᒇ嗧 ᒇ嗧 krý k z ᙗ北 mu Kopisty ,0 380 Obránců míru Hořany ,0 70 Vrbenský Bylany ,0 J. Šverma 137,5 Čepirohy ,7 Slatinice (B.Šmeral) Velebudice ,3 842,6 J. Šverma Horní Jiřetín ,3 376 Čs. armády Růžodol ,8 690 Čs. armády Malé Březno vč. deponií zz ,1 263,7 Vršany Střimice + Rudolice ,1 362,5 Ležáky, Most Cᙗ北ᙗ北kᙗ北m x x ᒇ嗧ᒇ嗧ᒇ嗧,3 3 22,3 x

7 - 7-3 D ý j ᆷ卷ᒇ嗧 ké თ哗i i ᙗ北 i V období od roku 1945, kdy došlo k zestátnění dolů v oblasti severočeské hnědouhelné pánve, se těžba hnědého uhlí v prvním poválečném desetiletí soustřeďovala na velkolomech Obránců míru (E. Beneš), Jan Šverma (Robert) a Čs. armády (Hedvika) v okolí Komořan a na lomech střední velikosti Vrbenský (Saxonia, Matylda), Ležáky (Richard) a Slatinice (Hrabák, B. Šmeral). Na celkové těžbě oblasti se lomy podílely 70 %, zbytek připadl na hlubinné doly. V roce 1972 byla zahájena těžba uhlí na lomu Most a v roce 1982 na lomu Vršany. Lom Vrbenský byl naopak douhlen v roce 1976, lom Slatinice v roce 1986, lom Ležáky v roce 1988, lom Obránců míru v roce 1994 a v roce 1999 byl v rámci útlumu uzavřen lom Most. Trvale klesla úroveň hlubinné těžby. V roce 2002 představovala již jen 3,7 % celkových těžeb oblasti. Na společné porubní frontě lomů Vršany a J.Šverma bylo v roce 2002 vytěženo 9,810 mil. tun hnědého uhlí a na lomu Čs. armády 6,218 mil. tun. Podrobný popis současného stavu a pravděpodobného rozvoje velkolomů mostecko-komořanské oblasti je uveden v kapitole 2 Hodnocení báňské situace. Rozhodujícím devastujícím prvkem je při těžbě hnědého uhlí povrchový způsob jeho dobývání. Lomové provozy mostecko-komořanské oblasti vytěžily za období od roku 1945 do roku 2002 celkem 1,298 mld. tun hnědého uhlí. Z toho připadá na období do privatizace 1,132 mld. tun a na období po privatizaci (od ) 166 mil. tun, tzn. pouze 12,78 % (viz tabulka č. 3 na následující straně). Z tohoto poměru lze usuzovat na rozsah škod na krajině způsobených státními důlními organizacemi. Z uvedeného rozboru vývoje a současného stavu báňské činnosti vyplývá, že oblast bývalé hlubinné těžby, veškerá území vnějších výsypek a oblast lomové těžby v DP Most a DP Souš v bezprostředním okolí statutárního města Most jsou uvolněna pro dokončení rekultivačních prací a realizaci revitalizačních opatření.

8 - 8 -

9 - 9-4 D u ᙗ北ᙗ北 ᆷ卷 u ᙗ北ᙗ北 ýc zᆷ卷 up ýc rᆷ卷mci úzᙗ北m ᆷ卷 ᙗ北k ᙗ北 gickýc ᙗ北imi ů ᆷ卷ž y V roce 1991 rozhodla vláda ČR o útlumu uhelného hornictví. Mosteckokomořanské oblasti, jako součásti, se týká vládní usnesení č. 444/91 Sb. ze dne o územně ekologických limitech těžby v SHP. Toto vládní usnesení neomezuje žádným způsobem rozvoj lomu Vršany, resp. jeho těžbu na společné porubní frontě s lomem J. Šverma. Po vyuhlení hnědouhelných zásob na této hlavní porubní frontě (210 mil. tun vytěžitelných zásob cca do r. 2030) lze dalším postupem lomu Vršany v koridoru Komořany Hořany Bylany (na pomezí DP Vršany a Slatinice) vytěžit dalších 125 mil. tun hnědého uhlí, ovšem při zajištění přeložky jeho potrubního, energetického a silničního zařízení. Životnost tohoto lomu lze proto stanovit cca do r Bude tak posledním provozovaným lomem v SHP v rámci útlumové varianty. V důsledku existence vl. us. č. 444/91 Sb. byl zrušen dobývací prostor Havraň, výhledového (rezervního) lomu Bylany a nahrazen statutem chráněného ložiskového území. Výrazně byl výše uvedeným vl. usnesením omezen provoz lomu Čs. armády, a to pouze na rozsah tzv. I. ekonomické etapy možného rozvoje tohoto lomu. Horní hrana lomu již dosáhla demarkace územně ekologického limitu a těžba uhlí (cca do r. 2018) bude provozována při zestrmování provozního svahu, a to postupným odstavováním těžební technologie z nejhořejších těžebních horizontů (řezů). K dispozici je tak již na tomto velkolomu jen 72 mil. tun vytěžitelných hnědouhelných zásob. Územně ekologickými limity těžby zůstane vázáno 264 mil. tun vytěžitelných zásob v území II. etapy ekonomického rozvoje lomu, resp. i 486 mil. tun v navazující III. a IV. etapě, pokud připravovaná úprava energetické politiky státu (zelená varianta z 06/2003) nedoporučí jiné řešení. V rámci územně ekologických limitů lze tedy v mostecko-komořanské oblasti SHP vytěžit v období od do vyuhlení dostupných zásob celkem 407 mil. tun hnědého uhlí. Celková lomová těžba v oblasti za stoleté období (1945 až 2048) se tak zvýší na 1,705 mld. tun. Z toho na období po privatizaci (od ) připadá 573,5 mil. tun, tj. 33,6 %. Zhruba dvě třetiny objemu těžeb hnědého uhlí v mostecko-komořanské oblasti byly realizovány státními důlními organizacemi (viz tab. č. 3). Současný a maximálně možný rozsah vyuhlení v mostecko-komořanské oblasti SHP je zachycen v mapových přílohách č. 2.1 a 2.2, kapitoly 2 Hodnocení báňské situace. 2 Čᒇ嗧ᒇ嗧Nᆧ嚧NÍ Bᒇ嗧ASTI NA ᆷ卷ᒇ嗧MNÍ Cᒇ嗧ᒇ嗧KY Na 2. kontrolním dnu konaném k průběhu prací na studii Koncepce řešení ekologických škod dne bylo rozhodnuto, že rekultivační a revitalizační návrhy budou zpracovány na podkladě digitální rastrové reprezentace základní mapy České republiky v měřítku 1: Vzhledem k rozsahu mostecko-komořanské oblasti je nutné rozdělit její území na dílčí územní celky tak, aby odpovídaly jak zvolenému měřítku, tak i současnému a výhledovému stavu báňské, rekultivační a revitalizační činnosti. Podrobně je toto členění uvedeno v tab. č. 4 v závěru této podkapitoly. Komořansko zahrnuje bývalou a výhledovou těžbu lomů Obránců míru a Čs. armády a bývalou výsypku Kopisty. Mostecko zahrnuje těžbu lomů Vrbenský,

10 Ležáky a Most a vnější výsypky Hořany a Střimice (vč. Rudolické výsypky). Do slatinické sekce jsou zahrnuty lomy Slatinice, Vršany a J. Šverma a výsypky Malé Březno a Čepirohy (s Bylanskou výsypkou). Na Litvínovsku se jedná o výsypky Horní Jiřetín a Růžodol s přilehlými územími po hlubinné těžbě. Do prostoru Most - jihozápad je začleněna výsypka Velebudice a území bývalého dobývacího prostoru Havraň, v němž celá řada obcí měla dlouhodobě vyhlášenu stavební uzávěru. Z tab. č. 4 vyplývá, že důlní činností bylo v mostecko-komořanské oblasti přímo zasaženo území o rozloze 103 km 2, které je a bude předmětem rekultivací, závěrečné sanace zbytkových jam velkolomů a navrhovaných revitalizačních opatření.

11 - 11 -

12 CHARAKTᒇ嗧RISTIKA Cᒇ嗧ᒇ嗧K VÉ K NCᒇ嗧PCᒇ嗧 Rᒇ嗧VITAᒇ嗧Iᆷ卷ACᒇ嗧 Bᒇ嗧ASTI Předčasné uzavírání lomových provozů a zkrácení jejich životnosti vyhlášením územně ekologických limitů max. možného rozsahu těžby velkolomů má za následek nedostatek skrývkových hmot pro zasypání jejich zbytkových jam. Vzájemný přesun zemin mezi jednotlivými lomy navzájem znesnadňuje i nestejná úroveň privatizace jednotlivých důlních společností, která by při realizaci tohoto záměru vyvolala jen těžko řešitelné finanční problémy. Řešit situaci nedostatku zemin pro zasypání zbytkových jam lomů opětným odtěžením již rekultivovaných výsypek by celkovou devastaci v regionu jen dále prohloubilo. Hydrická rekultivace je z tohoto pohledu prakticky jediným uskutečnitelným způsobem, jak zahladit negativní důsledky lomového dobývání. Pozornost je třeba zaměřit na technickou stránku realizace důlních jezer, na zajištění dostatku ekonomicky dostupné vody, na její čistotu, na stabilitu bezprostředního okolí jezer a na problematiku kombinace jejich napouštění povrchovými, důlními a podzemními vodami. V průběhu minulých desetiletí cílené rekultivace území postižených důlní činností bylo v mostecko-komořanské oblasti vybudováno celkem pět významnějších vodních nádrží. Některé z nich slouží pro ochranu lomových provozů před přívalem povrchových vod (Kyjice), jiné za účelem likvidace zbytkových jam bývalých malolomů (Hamr u Litvínova, Elizabeth, Benedikt a Vrbenský Matylda poblíž města Mostu). Prakticky všechna tato jezera jsou využívána k rekreaci a sportovnímu vyžití, ale až na výjimky (Benedikt) bez potřebného revitalizačního zázemí. V rámci rekultivací budou hydrickým způsobem v mostecko-komořanské oblasti rekultivovány zbytkové jámy lomů Most (do r. 2008), Čs. armády (cca do r. 2035) a Vršany + J. Šverma (cca do r. 2055). Tento základní způsob rekultivace bude doplňován zejména parkovými a lesoparkovými úpravami, lesnickou rekultivací, dopravním napojením a vhodně volenými revitalizačními opatřeními tak, aby byl vytvořen základ pro jejich budoucí sportovně-rekreační využití a to plně na komerční bázi, čímž dojde k opětné resocializaci území zasažených v minulosti důlní činností. Územní celek Komořansko Revitalizace rozsáhlého území těžebních prostorů lomů Čs. armády a Obránců míru je do značné míry závislá na ukončení těžby lomu Čs. armády. Většina zásadních revitalizačních opatření bude z tohoto důvodu prováděna až po roce Je zřejmé, že budoucí jezero a jeho nejbližší okolí bude sloužit především pro využití volného času, tj. k rekreaci a sportovně-rekreačním činnostem. Avšak zcela zásadní bude definitivní vyřešení vodohospodářské situace v této oblasti. Pro navracení života do rekultivované krajiny je limitujícím faktorem voda a v území kolem lomu Čs. armády probíhají dva významné regionální biokoridory údolní nivy jeden jižně od lomu sleduje tok řeky Bíliny a druhý na severovýchodě a východě probíhá ze svahů Krušných hor podél Jiřetínského potoka a napojuje se opět do Bíliny. Revitalizační opatření na těchto vodních tocích, jenž byly důlní činností radikálně ovlivněny, by měla být směrována k obnově údolních niv, k vytvoření přírodě blízkých nivních ekosystémů a

13 k napojení niv na významný prvek ekologické stability krajiny regionálního charakteru jezero Čs. armády. Část těchto revitalizačních opatření na řece Bílině a na podkrušnohorských potocích lze provést již v období do roku 2012, část může být provedena až po ukončení těžby lomu ve vazbě na způsob jejího zatápění. Zpětné osídlování rekultivovaného území člověkem bude pravděpodobně možné až za několik desítek let a v současné době lze rozvoj stavebních pozemků pro obytnou výstavbu podporovat pouze v bezprostředním okolí obcí, které nebylo přímo ovlivněno báňskou činností. Avšak návrat člověka do krajiny v této oblasti, ať již formou rekreačního využití území či zemědělským využíváním krajiny může probíhat již v současnosti na ukončených rekultivovaných plochách na vnitřních výsypkách lomů Čs. armády a Obránců míru a na vnější výsypce Kopisty. V zájmovém území se samozřejmě nachází řada objektů a staveb, které sloužily či ještě slouží k báňské činnosti. Všechny tyto objety by samozřejmě měly být po skončení své činnosti odstraněny, pokud se pro ně nenajde jiné využití. Část staveb může být likvidována nyní (důl Nejedlý, drážní těleso v obci Horní Jiřetín), ale větší část objektů a zařízení bude muset být likvidována až po ukončení činnosti lomu Čs. armády po roce 2018 (závod Čs. armády). Územní celek Slatinicko Podobně jako v územním celku Komořansko, také území těžebních lokalit lomů Šverma a Vršany bude možné plně revitalizovat až po ukončení těžební činnosti lomů. Vzhledem k hydrickému způsobu rekultivace zbytkové jámy bude jezero a jeho bezprostřední okolí využíváno především k rekreačně-sportovním účelům. V době napouštění jezera Vršany však budou k dispozici cenné zkušenosti se zatápěním lomů obdobného rozsahu (lom Most, Čs. armády apod.) a zejména budou moci být využity poznatky s postrekultivačním využitím takovéto vodní plochy. V okolí budoucího jezera vznikne velké množství zemědělských ploch, které zde také původně existovaly a krajina zejména západně od jezera bude pravděpodobně mnohem více hospodářsky využívána nežli tomu bude kolem jezera Čs. armády. Rovněž budoucí jezero Vršany bude hrát významnou roli jako zdroj vody v krajině a mělo by být napojeno na údolní nivu probíhající podél toku Srpina jižně od jezera. Obnova této údolní nivy a vytvoření funkčního regionálního biokoridoru může být provedeno již v období do roku S ohledem na další postup lomu lze využívat pouze rekultivované plochy na vnitřních výsypkách severně, západně a jižně od obou lomů. Na východě je možné počítat pouze s dílčí částí Slatinické výsypky. Z pohledu možného návratu života do rekultivované krajiny ve formě lidského osídlování je zde opět limitujícím faktorem konsolidace výsypek, a tak lze se vznikem lidských sídel v této oblasti počítat až za několik desítek let, spíše až na přelomu 21. a 22. století. V souvislosti s tím bude třeba území komunikačně zpřístupnit, a to nejen přeložkou silnice Komořany Bylany, ale i propojením obcí Strupčice a Vrskmaň s Komořany přímo přes dnešní lom Šverma. Rozvoj obytných ploch, ale i rekreačních ploch, je prozatím vázán na současná sídla. Výsypky v blízkosti obcí (Malé Březno, Slatinice), na nichž již byla ukončena rekultivační činnost a které již

14 nebudou dotčeny důlní činností, je možné využít pro příměstskou rekreaci budování cyklostezek, naučných stezek, parků apod. Po definitivním ukončení báňské činnosti bude muset být řešeno další využití či likvidace stávajícího areálu závodu Hrabák, ostatní objekty a stavby by měly být odstraněny ještě v průběhu těžby. Územní celek Mostecko Územní celek Mostecko je z pohledu celkové koncepce revitalizace území, vzhledem ke své poloze, předurčen pro příměstskou rekreaci. Po zatopení zbytkové jámy lomu Most vznikne v blízkosti města Mostu atraktivní vodní plocha s takovými prostorovými a kvalitativními parametry, jaké nemá žádná z dosud zatopených zbytkových jam v okolí Mostu (Benedikt, Matylda atd.). Pro rozvoj rekreačního a sportovního využití stávající vodní nádrže Matylda je třeba řešit vedení vysokého napětí přes vodní hladinu v západní polovině nádrže, rovněž břehová linie je nevhodně řešena i z hlediska celkového oživení vodní plochy. Zbytková jáma lomu Most by měla být do roku 2012 již zatopena a navazující plochy na vzniklé jezero víceméně zrekultivovány. Plochy při jihozápadním okraji jezera v přímé návaznosti na město Most skýtají obrovský potenciál pro rozvoj rekreačně-sportovních a zábavně-vzdělávacích aktivit. Podmínkou je však provedení všech nezbytných sanačních opatření, a to nejen ve zbytkové jámě, ale i v poddolovaném území směrem k průmyslovému areálu v Kopistech a Záluží, kde se mimo jiné nacházejí potencionálně nebezpečné průmyslové skládky. Část území po báňské činnosti bude zachována jako součást Podkrušnohorského technického muzea. Jihovýchodním směrem od budoucího jezera se na výsypce pod vrchem Špičák nachází podmínečně zastavitelné území, kde lze očekávat postupný návrat člověka i formou trvalého bydlení. S ohledem na atraktivnost budoucího jezera a jeho okolí je nezbytné řešit i komunikační napojení tohoto území na okolní dopravní síť. Jižně od budoucího jezera probíhá regionální biokoridor řeky Bíliny. Bude třeba provést jeho napojení na budoucí jezero a rovněž budoucí napojení nově vznikajícího územního systému ekologické stability kolem jezera na stávající systém v nejbližším okolí. Územní celek Most - jihozápad Jedná se především o prostor Velebudické výsypky, která je již kompletně zrekultivována. Velebudická výsypka byla již při svém zakládání zamýšlena pro účely příměstské rekreace pro město Most i širší okolí. Byla zde vybudována moderní dostihová dráha, golfové hřiště a jelikož je tato lokalita snadno dostupná pro návštěvníky, kteří si již zvykli sem docházet, měly by být v návaznosti na tyto aktivity budovány nové rekreačně-sportovní příležitosti. V prostoru chráněného ložiskového území Havraň (dříve dobývací prostor), kde sice nebyla prováděna žádná báňská činnost, avšak obce byly omezeny dlouhodobou stavební uzávěrou, je vhodné podpořit alespoň rozvoj rekreačních ploch a ploch pro novou obytnou výstavbu.

15 V celém územním celku musí být obnoven územní systém ekologické stability, jak na místní úrovni, tak na úrovni regionální probíhá zde regionální koridor Srpina. Územní celek Litvínov - jih Územní celek sestává ze dvou vnějších výsypek s převažující lesnickou rekultivací, z území postiženého hlubinným dobýváním dolů Kohinoor a Centrum a z území postiženého důlní činností mezi průmyslovým areálem Záluží a budoucím jezerem Most. Z hlediska celkové koncepce revitalizace je třeba přednostně vyřešit problémové oblasti poddolovaných území tak, aby do budoucna byla odstraněna či alespoň minimalizována případná rizika, která jsou úzce vázána především na vodní režim území. U obou vnějších výsypek Hornojiřetínské a Růžodolské nelze předpokládat jejich intenzivní využívání pro rekreačně-sportovní účely. Výsypky jsou téměř souvisle zalesněny a nenachází se v nejbližším okolí města Litvínov. Jejich význam spočívá spíše v extenzivnějším využívání jako oddychové plochy, tj. formou cyklistických a turistických stezek. V systému ekologické stability krajiny je třeba přehodnotit význam obou vnějších výsypek, jelikož je možné počítat s nimi jako s regionálními biocentry. Samozřejmá je nutnost jejich funkčního napojení na okolní stávající systém biokoridorů a biocenter. Podobně jako u ostatních obcí, které sice nebyly přímo postiženy báňskou činností, nelze opomíjet rozvoj rekreačních a obytných ploch v nejbližším okolí těchto sídel, neboť návrat do rekultivované krajiny je z hlediska zastavitelnosti území časově dlouhodobě omezený. 4 Rᒇ嗧KUᒇ嗧TIVACᒇ嗧 A Rᒇ嗧VITAᒇ嗧Iᆷ卷ACᒇ嗧 Dᒇ嗧ᒇ嗧 Jᒇ嗧DN Tᒇ嗧IVÝCH ᆷ卷ᒇ嗧MNÍCH Cᒇ嗧ᒇ嗧KŮ 4 zᙗ北m cᙗ北ᙗ北ᙗ北k K m ř k Vymezení a současný popis území Územní celek Komořansko tvoří těžební prostory lomů Čs. armády a Obránců míru a vnější výsypka Kopisty o celkové výměře 2 960,8 ha. Dotčené území je situováno převážně v okrese Most, resp. na území obcí s rozšířenou působností Most a Litvínov (obce Most a Horní Jiřetín), menší část zasahuje do okresu Chomutov, resp. na území obce s rozšířenou působností Chomutov (obce Vysoká Pec a Vrskmaň). Jediným aktivním lomem v současné době je lom Čs. armády. Předpokládaný rozvoj tohoto lomu byl výrazně omezen usnesením vlády č. 444/91, které stanovilo územně ekologické limity pro další možný postup dolů, lomů a jejich vnějších výsypek. Tento lom měl v další etapě těžby umožnit vydobytí uhelných zásob v nejhlubší centrální části severočeské hnědouhelné pánve. Kromě vlastní plochy zbytkové jámy lomu Čs. armády a vnitřních výsypek

16 tohoto lomu je součástí rekultivační činnosti i výsypka ve zbytkové jámě bývalého lomu Obránci míru a vnější výsypka Kopisty. Zatímco vnější výsypka Kopisty již byla kompletně zrekultivována, na vnitřních výsypkách lomu Čs. armády a bývalého lomu Obránců míru, s výjimkou několika již ukončených rekultivací, je většina rekultivačních akcí teprve rozpracována či nově zahajována. Součástí území je také závod Čs. armády (administrativní budovy) a úpravna uhlí (HOMO drtírna). Území je na severu vymezeno úpatím Krušných hor, na jihu Ervěnickým koridorem s přeložkou řeky Bíliny, a na západě a východě hranicemi výsypek (vnitřní výsypky Čs. armády a Obránců míru a vnější výsypka Kopisty) Rekultivace dokončené a rozpracované k Rekultivovaná plocha vnitřních výsypek lomů Čs. armády a Obránců míru a vnější výsypky představuje plochu o výměře 901,3 ha, z čehož do byla rekultivační činnost ukončena na ploše o výměře 480,0 ha: tab. č. 5 Ukončené rekultivace Komořansko zeměděl. lesní vodní ost.vč.park. celkem celkem 2ᆧ嚧,ᒇ嗧 4, ᒇ嗧,2 3ᒇ嗧, 4ᒇ嗧ᒇ嗧,ᒇ嗧 V současné době zde probíhá ještě 11 rekultivačních akcí o celkové výměře 421,3 ha (viz příloha č. 5.2.A): ČSA k ᙗ北 r rᙗ北 Plocha je situována na úpatí Krušných hor, jedná se o odlesněné plochy pod terasami Jezeří a plochy v okolí vlastního arboreta. Řešení respektuje a zohledňuje podmínky rozhodnutí o památkovém ochranném pásmu souboru památek Jezeří. Lesnická rekultivace byla provedena citlivým způsobem s vhodným navázáním na porosty Krušných hor na západě a na východě s propojením na arboretum. Stávající sukcesní porosty byly ponechány a začleněny do rekultivace. Rekultivační práce byly zahájeny v roce 1999, jejich ukončení se předpokládá v roce ČSA i ř ý ypk, ᙗ北p iᙗ北 ᙗ北 p Plocha je situována v jižní části vnitřní výsypky v blízkosti Ervěnického koridoru na jižním svahu nevyužité deponie keramických jílů. Práce byly zahájeny v roce 1997, v současné době pokračuje pěstební péče s plánovaným ukončením v roce ČSA i ř ý ypk u ᙗ北p iᙗ北 2 ᙗ北 p Plocha je situována v jižní části výsypky u Ervěnického koridoru. Navazuje na výše zmíněnou 1. etapu. V roce 1998 byly na ploše provedeny terénní úpravy a zúrodňovací opatření, tj. povážka organickými hmotami a jejich zapravení do půdního horizontu, přípravný agrocyklus a zelené hnojení. Na podzim 1999 byla provedena základní výsadba, následná pěstební péče bude pokračovat do roku 2008.

17 ČSA i ř ý ypk I ᙗ北 p Plocha je situována v jižní části vnitřní výsypky Čs. armády za bývalou deponií keramických jílů. V roce 1999 zde byly zahájeny terénní úpravy, bylo vybudováno odvodnění a dopravní propojení. Biologická rekultivace je navržena v souladu se zásadami tvorby polyfunkční krajiny. Na části území bude provedena povážka spraší pro vytvoření hospodářsky využitelných luk, prakticky shodná výměra bude zalesněna. Ve východní části budou zachovány a upraveny malé vodní plochy, zbývající část plochy zůstane zachována jako územní rezerva pro případnou přeložku řeky Bíliny. V území je rovněž navržena deponie spraší pro následnou rekultivaci vnitřní výsypky Čs. armády. Akce byla zahájena v roce 1999, rekultivační práce jsou plánovány do roku ČSA i ř ý ypk II ᙗ北 p Plocha je situována v jihozápadní části vnitřní výsypky, její součástí jsou i západní svahy lomu. Významným prvkem této etapy je vodní plocha, která řeší odvodnění části vnitřní výsypky před ukončením životnosti lomu, zároveň bude využita i pro konečné řešení odvodňovacího systému zbytkové jámy. V okolí vodní plochy a na západních svazích je navržena ostatní veřejná zeleň jako kombinace zalesnění (cca 70 %) a zatravnění (cca 30 %) využívající rovněž stávající sukcesní porosty. Ve východní části území bude provedena povážka spraší pro vytvoření hospodářsky využitelných luk. Technická etapa rekultivace byla zahájena v roce 1999, práce jsou plánovány do roku ČSA zᆷ卷p y, ᙗ北ᙗ北 ᆷ卷 ᆧ嚧pᙗ北 Dᆧ嚧 Zalesněná plocha je situována na bočním svahu Čs. armády v blízkosti skluzového území. Rekultivační práce byly zahájeny v roce 1994 terénními úpravami a výstavbou odvodňovacích příkopů. V průběhu biologické etapy byly existující sukcesní porosty doplněny cílovými dřevinami. V současné době jsou prováděny pěstební zásahy s plánovaným ukončením v roce ČSA zᆷ卷p y, ᙗ北ᙗ北 ᆷ卷 ᆧ嚧pᙗ北 A, B, Cᆧ嚧 Jedná se o zalesněné plochy nad bývalou belazstrádou nad horní hranou lomu. Rekultivované území navazuje v jižní a západní části na již dokončené zemědělské rekultivace, od kterých je po západní linii odděleno odvodňovacím příkopem a cestou. V roce 1993 byly provedeny terénní úpravy a úklid černých skládek, následně byla provedena dosadba do funkčních sukcesních porostů. Pěstební péče bude pokračovat do roku M IV ᙗ北 p, თ哗ᆷ卷 Plocha je situována na vnitřní výsypce dolu Obránců míru. Byla zde zvolena rekultivace formou ostatní veřejné zeleně, tj. kombinace zalesněných a zatravněných ploch v přibližném poměru 1 : 1. Do travnatých ploch byly použity výsevy květnatých travních směsí, které podpoří přirozenou sukcesi lučních porostů. Do lesních porostů jsou zařazeny výhradně domácí listnaté dřeviny. Rekultivační práce byly zahájeny v roce 1998, ukončení je plánováno v roce M ᆷ卷 rž C ᙗ北m pᙗ北 r ᙗ北u Plocha je situována na jižním svahu vnitřní výsypky Obránců míru. Technická etapa rekultivace byla zahájena v roce 1993, v jejím průběhu byly

18 provedeny terénní práce a návoz zeminy k patě výsypky z důvodu stabilizace hráze nádrže Chemopetrol. Byly vybudovány zpevněné přístupové cesty a odvodňovací příkopy. Následně byla provedena základní výsadba, pěstební péče je plánována do roku M pᙗ北 c III A 2 ᙗ北 p Zalesněná plocha navazuje na území 1. etapy, jedná se o svah vnitřní výsypky Obránců míru. Technická etapa byla zahájena v roce 1995, kdy byly provedeny terénní úpravy do sklonu 1 : 6. Vodohospodářské řešení spočívalo ve výstavbě retenční nádrže a úpravě stávající retence. Odvodňovací příkop podél paty výsypky byl zaústěn do Šramnického potoka. Byla rovněž vybudována zpevněná přístupová cesta. V roce 1996 proběhla biologická rekultivace. K základní výsadbě byly použity převážně domácí listnaté dřeviny a modřín. Výsledný cílový porost bude odpovídat typu habrové doubravy, ve vlhčích polohách typu lužního lesa. V současné době na ploše probíhají pěstební zásahy s plánovaným ukončením v roce M თ哗 VII ᙗ北 p თ哗ᆷ卷 თ哗 zᙗ北m ᙗ北, z ᙗ北ᙗ北 Na upraveném tělese zemního valu, určeném ke snížení hlučnosti a prašnosti ze stále se v přibližující těžební fronty, byla realizována lesnická rekultivace, spočívající v souvislém zalesnění celého zemního valu dřevinami, které svojí růstovou vitalitou vytváří toto odclonění. V současné době na ploše probíhá pěstební péče s plánovaným ukončením v roce 2010.

19 tab. č. 6 Rozpracované rekultivace Komořansko rᙗ北 ᙗ北iz cᙗ北 zᙗ北mᆷ卷 ᆷ卷ᙗ北 ᙗ北ᙗ北 ické თ哗 p rk cᙗ北ᙗ北kᙗ北m ČSA თ哗 k ᙗ北 Ar r ,0 4,9 1,3 31,1 3ᆧ嚧,2 ČSA თ哗 ᙗ北p ᙗ北 ,0 0,0 0,0 8,0 ᒇ嗧,ᒇ嗧 ČSA თ哗 ᙗ北p 2 ᙗ北 ,0 24,0 0,0 4,7 2ᒇ嗧,ᆧ嚧 ČSA თ哗 I ᙗ北 ,3 32,4 21,7 23,9 ᒇ嗧ᒇ嗧,3 ČSA თ哗 II ᙗ北 ,4 8,3 13,2 33,9 ᆧ嚧ᒇ嗧,ᒇ嗧 ČSA თ哗 ᆷ卷 pᙗ北 D ,0 3,3 0,0 0,0 3,3 ČSA თ哗 ᆷ卷 pᙗ北 A,B,C ,0 6,3 0,0 0,0 ᒇ嗧,3 M თ哗 IV ᙗ北 p, თ哗 ,0 0,0 0,0 72,1 ᆧ嚧2, M ᆷ卷 rž C ᙗ北m ,0 53,9 0,7 4,7 9,4 M pᙗ北 III A თ哗 2 ᙗ北 ,0 21,8 1,9 1,9 2,ᒇ嗧 M თ哗 VII ᙗ北 p თ哗 ,0 1,5 0,0 0,0, celkem 4,ᆧ嚧 ᒇ嗧,4 3ᒇ嗧,9 ᒇ嗧ᒇ嗧,3 42, Rekultivace zahajované v období 2003 až 2012 V období od roku 2003 do roku 2012 je plánováno zahájit 9 rekultivačních akcí o celkové výměře 573,0 ha (viz příloha č. 5.2.A): M VI ᙗ北 p Plocha je situována v jižní části výsypky Obránců míru, kde navazuje na ukončenou rekultivaci OM - I. etapa a rozpracovanou akci OM - II. etapa pl. C. Na ploše je navržena lesnická rekultivace pro odstínění území od provozních ploch Čs. armády. Počítá se rovněž s vytvořením podmínek pro založení lokálního biokoridoru. Realizace VI. etapy je plánována na období M IV ᙗ北 p, 2 თ哗ᆷ卷 Plocha je situována ve východní části výsypky Obránců míru a je poslední rekultivační akcí v této části lokality. Navazuje na lesnické rekultivace etapy I, II a IV/1 a na zalesněné plochy nad nádrží Chemopetrolu. Spolu s nimi utvoří souvislý pás lesa oddělující prostor výsypky od zóny těžkého průmyslu v oblasti Záluží a Komořan. V rámci technické etapy, která bude zahájena v roce 2005, se plánují pouze nenáročné terénní úpravy, dobudování odvodňovacího systému a komunikační propojení. Následně bude celá plocha zalesněna, pěstební péče se předpokládá do roku ČSA i ř ý ypk, III ᙗ北 p Plocha je situována v jižní části vnitřní výsypky Čs. armády, kde navazuje na rozpracované akce I. a II. etapy. Součástí území jsou i západní boční svahy lomu. Technická etapa bude zahájena v roce 2007 terénními úpravami, vybudováním odvodnění a přístupových cest. Biologická rekultivace předpokládá kombinovaný způsob realizace v souladu se zásadami tvorby polyfunkční krajiny. Část plochy je navržena k zemědělské rekultivaci, spolu se zemědělskými plochami I. a II. etapy se tak vytvoří hospodářsky využitelný celek o rozloze více než 90 ha. Další část je určena k lesnické rekultivaci, na zbývající výměře budou lesní porosty rozvolněny loukami a vznikne tak forma ostatní veřejné zeleně, která

20 vhodně naváže na sadové úpravy v sousedství. Zahájení akce je plánováno na rok 2007, rekultivační práce budou probíhat do roku ČSA i ř ý ypk, IV ᙗ北 p Plocha IV. etapy navazuje na III. etapu rekultivace vnitřní výsypky. Součástí plochy jsou i západní boční svahy lomu Čs. armády. Na ploše budou provedeny terénní úpravy, výstavba odvodnění a obslužných komunikací. V rámci biologické rekultivace je navrženo 6,5 ha zemědělských ploch, na západních svazích je navržena ostatní veřejná zeleň s více než 70 % zastoupením lesa, na zbylé ploše je navržena lesnická rekultivace. Zahájení technické rekultivace je plánováno na rok 2008, ukončení prací se předpokládá v roce M V ᙗ北 p, ji Plocha leží v jihovýchodní části výsypky Obránců míru, kde navazuje na rozpracované rekultivace OM - II. a IV. etapa. V průběhu technické etapy rekultivace budou provedeny terénní úpravy, zřízeno odvodnění a vybudovány přístupové komunikace o délce cca 1,2 km. V rámci biologické rekultivace bude na výměře 5,0 ha provedeno zalesnění a na ploše 26,4 ha ostatní veřejná zeleň jako kombinace lesnické výsadby a lučních porostů. Zahájení rekultivačních prací je plánováno na rok 2008, ukončení na rok M V ᙗ北 p, ᙗ北 ᙗ北r Plocha je situována na náhorní plošině nové části výsypky Obránců míru. Na ploše se předpokládá provedení terénních úprav, odvodnění a zpřístupnění pozemků v délce cca 1,5 km. Vzhledem ke konfiguraci terénu a nevelké vzdálenosti od osídlení je na převažující výměře doporučena zemědělská rekultivace formou trvalých travních porostů. Plocha bude vhodně rozčleněna lesními pásy a větrolamy na menší celky. Podle současných záměrů budou rekultivační práce realizovány v období 2008 až M VII ᙗ北 p Plocha je situována v severní části výsypky Obránců míru. Navazuje na rozpracovanou III. etapu a plánovanou V. etapu - sever. Je navržena kombinovaná biologická rekultivace zemědělská s cílovou kulturou trvalé travní porosty, zalesnění a zatravnění. Součástí je i založení lokálního biokoridoru a biocentra v rámci územního systému ekologické stability. Rekultivační práce jsou plánovány na léta M VIII ᙗ北 p VIII. etapa se nachází v centrální části výsypky Obránců míru, kde navazuje na V. a VI. etapu. Část plochy je umístěna na nově sypané etáži, část tvoří původní výsypka Obránců míru. Poměrně členitý terén umožní vytvořit pestrou mozaiku zalesněných ploch, malých vodních nádrží a přírodních luk. Je plánováno i založení lokálního biokoridoru a biocentra. Rekultivační činnost v tomto prostoru bude realizována v období 2011 až ČSA i ř ý ypk V ᙗ北 p Rozsáhlá plocha V. etapy je umístěna v jihovýchodní části vnitřní výsypky Čs. armády, kde navazuje na východní část III. etapy. Vzhledem k tomu, že větší

21 část plochy je pod kótou budoucího zatopení, předpokládají se terénní úpravy, odvodnění a cestní sít' pouze v nezbytném rozsahu. Ve východní části plochy je vymezena územní rezerva pro případnou přeložku řeky Bíliny. V rámci biologické rekultivace je plocha pod kótou zatopení (230 m n. m.) navržena k zatravnění se skupinovou výsadbou dřevin, nad touto kótou k lesnické rekultivaci. Počítá se s vytvořením podmínek pro založení lokálního biokoridoru a biocentra v rámci územního systému ekologické stability. Předpokládaný termín zahájení této etapy je rok 2012, ukončení tab. č. 7 Nově zahajované rekultivace Komořansko z ᆷ卷jᙗ北 zᙗ北mᆷ卷 ᆷ卷ᙗ北 ᙗ北ᙗ北 ické თ哗 p rk cᙗ北ᙗ北kᙗ北m M თ哗 VI ᙗ北 p ,7 18,7 0,0 0,0 42,4 M თ哗 IV ᙗ北 p, 2 თ哗 ,0 43,2 0,0 4,8 4ᒇ嗧,ᒇ嗧 ČSA თ哗 III ᙗ北 ,6 16,3 0,1 6,4 ᆧ嚧, ČSA თ哗 IV ᙗ北 ,5 24,0 0,0 8,5 39,ᒇ嗧 M თ哗 V ᙗ北 p, ji ,0 5,0 0,0 24,6 29,ᒇ嗧 M თ哗 V ᙗ北 p, ᙗ北 ᙗ北r ,0 16,0 0,0 2,0 ᒇ嗧ᒇ嗧,ᒇ嗧 M თ哗 VII ᙗ北 p ,0 10,2 0,0 58,3 ᒇ嗧3, M თ哗 VIII ᙗ北 p ,0 19,0 2,0 42,0 ᒇ嗧3,ᒇ嗧 ČSA თ哗 V ᙗ北 ,0 18,0 0,0 92,0 ᒇ嗧,ᒇ嗧 celkem ᒇ嗧,ᒇ嗧 ᆧ嚧ᒇ嗧, 2, 23ᒇ嗧,ᒇ嗧 ᆧ嚧3,ᒇ嗧 Předběžný návrh rekultivace zbývající části území v období od roku 2013 do vyuhlení Celková koncepce vychází především z přírodních podmínek zájmového území, z tvaru reliéfu vzniklého báňskou činností a závěrečnou sanací, z množství ornice a zúrodnitelných zemin, které budou v daném území k dispozici. Zohledňuje rovněž aktuální požadavky vytváření přírodě blízkých společenstev v rámci územních systémů ekologické stability, které mají zvláště v intenzivně využívané krajině mimořádný ekologický význam. Dále zohledňuje sociálně-ekonomický aspekt vývoje zájmového území, charakter a rozmístění okolních sídel, možnosti dalšího využití daného prostoru. Celkové řešení předpokládá řízené (zrychlené) zatopení zbytkové jámy na kótu 180 m n.m. a její postupné velmi pomalé samovolné zatopení až na přelivnou kótu 230 m n.m. Na kótě 180 m n.m. se vytvoří vodní plocha o rozloze 700 ha, v případě hladiny na kótě 230 m n.m. plocha o rozloze ha. Z hlediska krajinné tvorby, územního plánování a rekultivací je velmi důležitý časový faktor napouštění zbytkové jámy. Existuje celá řada variant od samovolného a velmi pomalého zaplnění zbytkové jámy vodami z vlastního povodí, přes svedení některých nebo i všech původních krušnohorských potoků do zbytkové jámy až po dotace vody z podkrušnohorského přivaděče. Krušnohorské potoky, ležící nad povodím zbytkové jámy, které jsou v současné době přeloženy, je možné opět svést do jezera lomu Čs. armády. V jihozápadní části se jedná o Vesnický a Kundratický potok, které jsou přesměrovány podkrušnohorským přivaděčem do řeky Bíliny. Opětné přesměrování těchto potoků do jezera ve zbytkové jámě si vyžádá vybudování

22 přítokových koryt v celkové délce m. Na severní straně není možno obnovit původní koryto Šramnického potoka, aby nebyla narušena stabilita severozápadního území. Je ale možné využít pro převedení vod z těchto potoků (Šramnický a Černický) jejich stávající přeložku a současně odklonit též Jiřetínský potok před jeho soutokem s Loupnicí. Délka nového koryta v této oblasti je 600 m. Z pohledu budoucího využití území i z důvodů nezanedbatelných nákladů na dočasné rekultivace se jeví jako nejpřijatelnější varianta co nejrychlejšího napuštění alespoň na kótu 180 m n.m. Vzhledem k historickému geomorfologickému uspořádání území je nejlogičtějším a nejpřirozenějším řešením gravitační svedení krušnohorských potoků původně tvořících komořanskou pánev do zbytkové jámy. O tom, nakolik je tato možnost reálná při respektování či spíše optimalizaci požadavků ostatních uživatelů území, by měly co nejdříve rozhodnout kompetentní územně-správní orgány. Návrh rekultivačního řešení však v zásadě počítá s tou nejhorší tedy nejpomalejší variantou. Ta v sobě zahrnuje dočasnou rekultivaci území mezi kótami m n.m. Zde se časový horizont pohybuje řádově v desítkách let. Mezi kótami m n.m. je situace odlišná, neboť zde se doba plnění počítá na staletí až tisíciletí, což z hlediska lidského života nelze považovat za dočasný stav. Na tomto území je navržena kombinace vzrostlé skupinové zeleně a zatravnění v poměru 1:2 (les : louka). Tato forma rekultivace umožní budoucím generacím (pokud tak nebude učiněno v dohledné době) rozhodnout bez větších škod o napuštění jámy po kótu 230 m n.m. nebo o ponechání samovolnému vývoji a využití dočasně nezaplaveného území jiným způsobem. Nad kótou 230 m n.m. je tvořena krajina k trvalému užívání a mají v ní své místo jak plochy hospodářské určené k průmyslové, lesnické a částečně i zemědělské výrobě, tak i plochy s rekreační funkcí a plochy přírodní. Vlastní rekultivace zbývajících ploch bude provedena s převahou rekultivací lesnických, se zvýrazněním ekologické funkce vytvářené krajiny. Lesnická rekultivace je dělena na kategorii lesů hospodářských, u nichž jsou převažujícími funkcemi půdoochranná a hospodářská, a kategorii ostatní veřejné zeleně, kde převažuje funkce rekreační a krajinně estetická. U této kategorie jde o kombinaci zalesněných ploch s přírodními loukami v poměru 2 : 1. Zemědělská rekultivace (orná půda) v tomto území není navrhována vzhledem k absenci disponibilní ornice i nedostatečného venkovského osídlení v okolí. Příslušná váha je i přisouzena sportovně rekreačnímu pojetí, především ve vazbě na jezero zbytkové jámy. V období od roku 2013 do závěrečné fáze rekultivace zbytkové jámy po vyuhlení by mělo být zrekultivováno ještě celkem cca ha, z čehož 715 ha tvoří lesnické rekultivace, 71 ha ostatní rekultivace a 700 ha plocha jezera Čs. armády na kótě 180 m.n.m. (objem jezera 235,8 mil. m 3 ).