Opatření schválená meziresortní komisí Nově navrhovaná opatření Předběžný návrh revitalizačních opatření realiz

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Opatření schválená meziresortní komisí Nově navrhovaná opatření Předběžný návrh revitalizačních opatření realiz"

Transkript

1 strana ᙗ北 Úvod do problematiky mostecko-komořanské oblasti Geografické vymezení a báňsko-technické posouzení oblasti Dosavadní vývoj báňské činnosti v oblasti Douhlení hnědouhelných zásob dostupných v rámci územně ekologických limitů 9 2 Čᙗ北ᙗ北 ᆷ卷 ᙗ北 i úzᙗ北m cᙗ北ᙗ北ky 9 3 C r k ᙗ北ri ik cᙗ北ᙗ北k é k cᙗ北pcᙗ北 rᙗ北 i ᙗ北iz cᙗ北 ᙗ北 i 2 4 Rᙗ北kuᙗ北 i cᙗ北 rᙗ北 i ᙗ北iz cᙗ北 ᙗ北ᙗ北 jᙗ北 ᙗ北i ýc úzᙗ北m c cᙗ北ᙗ北ků Územní celek Komořansko Vymezení a současný popis území Rekultivace dokončené a rozpracované k Rekultivace zahajované v období 2003 až Předběžný návrh rekultivace zbývající části území v období od roku 2013 do vyuhlení Bilance ploch, harmonogram prací a ekonomická náročnost rekultivací v časovém rozlišení Revitalizační opatření ve vazbě a v členění dle vl. us. č. 272/02 v území přímo zasaženém důlní činností Opatření schválená meziresortní komisí Nově navrhovaná opatření Revitalizační opatření ve vazbě a v členění dle vl. us. č. 272/02 v území navazujícím na báňskou činnost Opatření schválená meziresortní komisí Nově navrhovaná opatření Předběžný návrh revitalizačních opatření realizovaných v souvislosti se závěrečnou sanací zbytkových jam lomů a vnějších výsypek Harmonogram a ekonomická náročnost revitalizačních opatření v časovém rozlišení Územní celek Slatinicko Vymezení a současný popis území Rekultivace dokončené a rozpracované k Rekultivace zahajované v období 2003 až Předběžný návrh rekultivace zbývající části území v období od roku 2013 do vyuhlení Bilance ploch, harmonogram prací a ekonomická náročnost rekultivací 39 v časovém rozlišení Revitalizační opatření ve vazbě a v členění dle vl. us. č. 272/02 v území přímo zasaženém důlní činností Opatření schválená meziresortní komisí Nově navrhovaná opatření Revitalizační opatření ve vazbě a v členění dle vl. us. č. 272/02 v území navazujícím na báňskou činnost.. 44

2 Opatření schválená meziresortní komisí Nově navrhovaná opatření Předběžný návrh revitalizačních opatření realizovaných v souvislosti se závěrečnou sanací zbytkových jam lomů a vnějších výsypek Harmonogram a ekonomická náročnost revitalizačních opatření v časovém rozlišení Územní celek Mostecko Vymezení a současný popis území Rekultivace dokončené a rozpracované k Rekultivace zahajované v období 2003 až Předběžný návrh rekultivace zbývající části území v období od roku 2013 do vyuhlení Bilance ploch, harmonogram prací a ekonomická náročnost rekultivací v časovém rozlišení Revitalizační opatření ve vazbě a v členění dle vl. us. č. 272/02 v území přímo zasaženém důlní činností Opatření schválená meziresortní komisí Nově navrhovaná opatření Revitalizační opatření ve vazbě a v členění dle vl. us. č. 272/02 v území navazujícím na báňskou činnost Opatření schválená meziresortní komisí Nově navrhovaná opatření Předběžný návrh revitalizačních opatření realizovaných v souvislosti se závěrečnou sanací zbytkových jam lomů a vnějších výsypek Harmonogram a ekonomická náročnost revitalizačních opatření v časovém rozlišení Územní celek Most - jihozápad Vymezení a současný popis území Rekultivace dokončené a rozpracované k Rekultivace zahajované v období 2003 až Předběžný návrh rekultivace zbývající části území v období od roku 2013 do vyuhlení Bilance ploch, harmonogram prací a ekonomická náročnost rekultivací v časovém rozlišení Revitalizační opatření ve vazbě a v členění dle vl. us. č. 272/02 v území přímo zasaženém důlní činností Opatření schválená meziresortní komisí Nově navrhovaná opatření Revitalizační opatření ve vazbě a v členění dle vl. us. č. 272/02 v území navazujícím na báňskou činnost Opatření schválená meziresortní komisí Nově navrhovaná opatření Předběžný návrh revitalizačních opatření realizovaných v souvislosti se závěrečnou sanací zbytkových jam lomů a vnějších výsypek Harmonogram a ekonomická náročnost revitalizačních opatření v časovém rozlišení... 79

3 5.4.5 Územní celek Litvínov - jih Vymezení a současný popis území Rekultivace dokončené a rozpracované k Rekultivace zahajované v období 2003 až Předběžný návrh rekultivace zbývající části území v období od roku 2013 do vyuhlení Bilance ploch, harmonogram prací a ekonomická náročnost rekultivací v časovém rozlišení Revitalizační opatření ve vazbě a v členění dle vl. us. č. 272/02 v území přímo zasaženém důlní činností Opatření schválená meziresortní komisí Nově navrhovaná opatření Revitalizační opatření ve vazbě a v členění dle vl. us. č. 272/02 v území navazujícím na báňskou činnost Opatření schválená meziresortní komisí Nově navrhovaná opatření Předběžný návrh revitalizačních opatření realizovaných v souvislosti se závěrečnou sanací zbytkových jam lomů a vnějších výsypek Harmonogram a ekonomická náročnost revitalizačních opatření v časovém rozlišení ᆷ卷ᆷ卷 ᆷ卷rᙗ北თ哗 ᆷ卷 iᙗ北 cᙗ北 pᙗ北 c, rm gr m pr c ᙗ北k mickᆷ卷 ᆷ卷r თ哗 rᙗ北kuᙗ北 i c rᙗ北 i ᙗ北iz თ哗 c p řᙗ北 pr m ᙗ北ck თ哗 k m ř k u ᙗ北 თ哗 ém r zᙗ北iᘗ唧ᙗ北 9 T uᙗ北ky ᙗ北x u tab. č. 1 Porovnání maximálních a současných těžeb rozhodujících těžebních lokalit v mostecko-komořanské oblasti tab. č. 2 Charakteristika vnějších výsypek v mostecko-komořanské oblasti.. 6 tab. č. 3 Přehled lomových těžeb od r do vyuhlení dle útlumové varianty 8 tab. č. 4 Členění mostecko-komořanské oblasti na územní celky tab. č. 5 Ukončené rekultivace Komořansko 16 tab. č. 6 Rozpracované rekultivace Komořansko. 19 tab. č. 7 Nově zahajované rekultivace Komořansko 21 tab. č. 8 Bilance ploch rekultivací Komořansko [ha] tab. č. 9 Ekonomická náročnost rekultivací Komořansko [mil. Kč]. 23 tab. č. 10 Přehled revitalizačních opatření Komořansko.. 31 tab. č. 11 Ukončené rekultivace Slatinicko. 32 tab. č. 12 Rozpracované rekultivace Slatinicko.. 36 tab. č. 13 Nově zahajované rekultivace Slatinicko. 38 tab. č. 14 Bilance ploch rekultivací Slatinicko [ha].. 39 tab. č. 15 Ekonomická náročnost rekultivací Slatinicko [mil. Kč].. 39 tab. č. 16 Přehled revitalizačních opatření Slatinicko. 46 tab. č. 17 Ukončené rekultivace Mostecko.. 47 tab. č. 18 Rozpracované rekultivace Mostecko.. 48 tab. č. 19 Nově zahajované rekultivace Mostecko. 51

4 tab. č. 20 Bilance ploch rekultivací Mostecko [ha].. 51 tab. č. 21 Ekonomická náročnost rekultivací Mostecko [mil. Kč].. 51 tab. č. 22 Přehled revitalizačních opatření Mostecko. 64 tab. č. 23 Ukončené rekultivace Most - jihozápad. 66 tab. č. 24 Rozpracované rekultivace Most - jihozápad. 67 tab. č. 25 Bilance ploch rekultivací Most - jihozápad. 67 tab. č. 26 Přehled revitalizačních akcí Most - jihozápad tab. č. 27 Ukončené rekultivace Litvínov - jih. 80 tab. č. 28 Rozpracované rekultivace Litvínov - jih. 83 tab. č. 29 Nově zahajované rekultivace Litvínov - jih. 85 tab. č. 30 Bilance ploch rekultivací Litvínov - jih [ha].. 86 tab. č. 31 Ekonomická náročnost rekultivací Litvínov - jih [mil. Kč].. 86 tab. č. 32 Přehled revitalizačních opatření Litvínov - jih tab. č. 33 Rekultivace zahajované Mostecko-komořanská oblast 95 tab. č. 34 Revitalizační opatření Mostecko-komořanská oblast 97 Gr fické př ᙗ北 y 5.1 Souhrnná mapa mostecko-komořanské oblasti revitalizační opatření v území, M 1: A Komořansko - návrh rekultivace území do vyuhlení, M 1: B Komořansko - revitalizační opatření v území, M 1: A Slatinicko - návrh rekultivace území do vyuhlení, M 1: B Slatinicko - revitalizační opatření v území, M 1: A Mostecko - návrh rekultivace území do vyuhlení, M 1: B Mostecko - revitalizační opatření v území, M 1: C Revitalizační opatření v území - detail střediska Starý Most, M 1: A Most - jihozápad - návrh rekultivace území do vyuhlení, M 1: B Most - jihozápad - revitalizační opatření v území, M 1: C Revitalizační opatření v území - detail rozšíření golfového hřiště, M 1: D Revitalizační opatření v území - detail SZ části Velebudické výsypky, M 1: A Litvínov - jih - návrh rekultivace území do vyuhlení, M 1: B Litvínov - jih - revitalizační opatření v území, M 1:10 000

5 - 5 - V DNÍ STAŤ pr ᙗ北ᙗ北m iky m ᙗ北ck თ哗k m ř ké ᙗ北 i Mostecko-komořanská oblast je centrální částí severočeské hnědouhelné pánve. Zahrnuje území tří měst (Most, Litvínov a Lom), dalších třinácti obcí, jejichž katastrální území bylo nebo bude dotčeno báňskou činností a rozsáhlé průmyslové areály v Litvínově-Záluží a v Mostě-Komořanech, Kopistech, Čepirohách a Velebudicích. Nachází se převážně na území okresu Most (pověřená města Most a Litvínov), částečně zasahuje na území okresu a pověřeného města Chomutov a do okresu Teplice (pověřené město Bílina). Z báňského hlediska přináleží tato oblast k zájmové těžební sféře Mostecké uhelné společnosti, a.s. Most, která těží hnědé uhlí na třech lomových provozech a dvou hlubinných dolech. Po roce 2018 zůstane v této oblasti v provozu jediná těžební lokalita, a to lom Vršany s životností až za rok Z hlediska koncepčního řešení revitalizace území po důlní činností lze oblast rozčlenit na pět územních celků: Komořansko, Mostecko, Slatinicko, Most - jihozápad a Litvínov - jih. Významný podíl ploch devastovaných těžbou byl již rekultivován v minulosti, zejména v okolí města Mostu. V rámci rekultivačních prací byly v bývalých lomech Benedikt a Vrbenský vybudovány rekreační vodní plochy. Na výsypce Velebudice byla realizována výstavba dostihové dráhy, na Střimické výsypce sportovní letiště a na vnitřních výsypkách lomu Vrbenský autodrom. Pro závěrečnou sanaci zbytkových jam lomů byla zvolena hydrická varianta rekultivace. V oblasti vzniknou postupně tři důlní jezera o souhrnné rozloze 1413,5 ha s objemem zadržené vody větším něž 380 mil.m 3. Revitalizační opatření jsou proto v této oblasti navrhována zejména jako doplněk dokončených a rozpracovaných rekultivačních akcí pro znovuoživení rekultivované krajiny a jako sportovně rekreační zázemí bezprostředního okolí jezera Most, které bude realizováno ještě v prvém desetiletí tohoto století. 2 Gᙗ北 gr fické ymᙗ北zᙗ北 ᆷ卷ᒇ嗧 k ᙗ北c ické p uzᙗ北 ᙗ北 i Mostecko-komořanská, nebo-li centrální oblast severočeské hnědouhelné pánve se nachází z převážné části na území okresu Most. Celá je pokryta dvaadvaceti dobývacími prostory, platnými v době delimitace koncernu Severočeských hnědouhelných dolů Most na šest státních podniků, vzniklých k Po privatizaci těchto podniků k bylo pět dobývacích prostorů zrušeno (Hamr I. a II., Louka, Loučná, Souš I.), DP Havraň, byl překvalifikován na chráněné ložiskové území. Omezena byla i rozloha DP Holešice, a to v prostoru tzv. Ervěnického koridoru na dílčích k.ú. Ervěnice, Komořany a Třebušice, začleněných do širšího katastrálního území města Mostu. Detailní přehled o dobývacích prostorech podává příloha č. 1 kapitoly 1 Vymezení a charakteristika řešeného území a mapa M 1: č. 1.7 z téže kapitoly. Při své západní demarkaci zasahuje mostecko-komořanská oblast alespoň částí dobývacích prostorů Ervěnice, Holešice a Okořín do okresu Chomutov, a to na k.ú. Vysoká Pec, Vrskmaň a Strupčice. Na východě přesahují dobývací prostory Hrdlovka (k.ú. Osek a Duchcov) a z malé části i DP Most (k.ú. Bílina) do okresu Teplice. V minulosti bylo v oblasti provozováno 14 hlubinných dolů s nejvyšší

6 - 6 - souhrnnou těžbou 6,625 mil. t v roce V letošním roce bude uzavřen důl Kohinoor (II.) a v provozu zůstane pouze důl Centrum. Těžba malolomů Rudý sever a S.K. Neumann na Litvínovsku byla ukončena na přelomu 50. a 60. let minulého století. Separátní pánvičky tzv. vtelenských malolomů, jihozápadně od Mostu, byly douhleny již v první polovině 60. let 20. století. Dlouhodobě bylo v oblasti provozováno osm velkých lomů s těžbou od 2,5 do 10,5 mil. tun za rok. V současné době jsou v provozu pouze tři velkolomy: J. Šverma, Čs. armády a Vršany. Lomová těžba, v porovnání s rokem maximálních těžeb z roku 1984, poklesla z 35,5 na 16 mil. t (r. 2002), tj. na 45,1 % (viz tab. č. 1). Ve druhé polovině 20. století bylo v mostecko-komořanské oblasti provozováno deset vnějších výsypných prostorů o celkové rozloze ha. V období let 1948 až 1996 na nich bylo uloženo více jak 800 mil. m 3 nadložních zemin z velkolomů. Přehled o těchto výsypkách podává tabulka č. 2. V současné době jsou nadložní zeminy ukládány mimo vlastní dolové pole pouze lomem Čs. armády, a to ve zbytkové jámě bývalého velkolomu Obránců míru (cca do r. 2015). tab. č. 1 Porovnání maximálních a současných těžeb rozhodujících těžebních lokalit v mostecko-komořanské oblasti uთ哗 ᆷ卷 p kᙗ北ᙗ北 ᆷ卷žᙗ北 m x ᆷ卷ž uk თ哗ᙗ北 ᆷ卷ž y, r cᙗ北 ᆷ卷ž 2ᒇ嗧ᒇ嗧2 ᆷ卷žᙗ北 ᙗ北 k ᙗ北i ᒇ嗧miᙗ北 ᒇ嗧 ži ᒇ嗧miᙗ北 ᒇ嗧 ᒇ嗧ᒇ嗧ᒇ嗧 J. Šverma 10, ,020 29,1 cca 2007 Čs.armády 8, ,218 69,9 cca 2018 Vršany 7, ,790 88,9 cca 2050 Most 7, Slatinice 6, Obránců míru 5, Ležáky 3, Vrbenský 2, hlubinné doly 6, ,622 9,4 cca 2007 lomy 35, * 16,028 45,1 x hlubinné doly 3, * 0,622 20,3 x cᙗ北ᙗ北kᙗ北m 3ᒇ嗧, ᒇ嗧2 9ᒇ嗧4 ᒇ嗧 ᒇ嗧,ᒇ嗧 ᒇ嗧 43,2 x poznámka: * rok max. těžeb v oblasti i celé severočeské hnědouhelné pánvi tab. č. 2 Charakteristika vnějších výsypek v mostecko-komořanské oblasti ᆷ卷zᙗ北 ý ypky pr z cᙗ北ᙗ北k ý jᙗ北m r zᙗ北 z ᙗ北 žᙗ北 ýc r ku r ku zᙗ北mi ᒇ嗧miᙗ北 m 3 ᒇ嗧 ᒇ嗧 ᒇ嗧 krý k z ᙗ北 mu Kopisty ,0 380 Obránců míru Hořany ,0 70 Vrbenský Bylany ,0 J. Šverma 137,5 Čepirohy ,7 Slatinice (B.Šmeral) Velebudice ,3 842,6 J. Šverma Horní Jiřetín ,3 376 Čs. armády Růžodol ,8 690 Čs. armády Malé Březno vč. deponií zz ,1 263,7 Vršany Střimice + Rudolice ,1 362,5 Ležáky, Most Cᙗ北ᙗ北kᙗ北m x x ᒇ嗧ᒇ嗧ᒇ嗧,3 3 22,3 x

7 - 7-3 D ý j ᆷ卷ᒇ嗧 ké თ哗i i ᙗ北 i V období od roku 1945, kdy došlo k zestátnění dolů v oblasti severočeské hnědouhelné pánve, se těžba hnědého uhlí v prvním poválečném desetiletí soustřeďovala na velkolomech Obránců míru (E. Beneš), Jan Šverma (Robert) a Čs. armády (Hedvika) v okolí Komořan a na lomech střední velikosti Vrbenský (Saxonia, Matylda), Ležáky (Richard) a Slatinice (Hrabák, B. Šmeral). Na celkové těžbě oblasti se lomy podílely 70 %, zbytek připadl na hlubinné doly. V roce 1972 byla zahájena těžba uhlí na lomu Most a v roce 1982 na lomu Vršany. Lom Vrbenský byl naopak douhlen v roce 1976, lom Slatinice v roce 1986, lom Ležáky v roce 1988, lom Obránců míru v roce 1994 a v roce 1999 byl v rámci útlumu uzavřen lom Most. Trvale klesla úroveň hlubinné těžby. V roce 2002 představovala již jen 3,7 % celkových těžeb oblasti. Na společné porubní frontě lomů Vršany a J.Šverma bylo v roce 2002 vytěženo 9,810 mil. tun hnědého uhlí a na lomu Čs. armády 6,218 mil. tun. Podrobný popis současného stavu a pravděpodobného rozvoje velkolomů mostecko-komořanské oblasti je uveden v kapitole 2 Hodnocení báňské situace. Rozhodujícím devastujícím prvkem je při těžbě hnědého uhlí povrchový způsob jeho dobývání. Lomové provozy mostecko-komořanské oblasti vytěžily za období od roku 1945 do roku 2002 celkem 1,298 mld. tun hnědého uhlí. Z toho připadá na období do privatizace 1,132 mld. tun a na období po privatizaci (od ) 166 mil. tun, tzn. pouze 12,78 % (viz tabulka č. 3 na následující straně). Z tohoto poměru lze usuzovat na rozsah škod na krajině způsobených státními důlními organizacemi. Z uvedeného rozboru vývoje a současného stavu báňské činnosti vyplývá, že oblast bývalé hlubinné těžby, veškerá území vnějších výsypek a oblast lomové těžby v DP Most a DP Souš v bezprostředním okolí statutárního města Most jsou uvolněna pro dokončení rekultivačních prací a realizaci revitalizačních opatření.

8 - 8 -

9 - 9-4 D u ᙗ北ᙗ北 ᆷ卷 u ᙗ北ᙗ北 ýc zᆷ卷 up ýc rᆷ卷mci úzᙗ北m ᆷ卷 ᙗ北k ᙗ北 gickýc ᙗ北imi ů ᆷ卷ž y V roce 1991 rozhodla vláda ČR o útlumu uhelného hornictví. Mosteckokomořanské oblasti, jako součásti, se týká vládní usnesení č. 444/91 Sb. ze dne o územně ekologických limitech těžby v SHP. Toto vládní usnesení neomezuje žádným způsobem rozvoj lomu Vršany, resp. jeho těžbu na společné porubní frontě s lomem J. Šverma. Po vyuhlení hnědouhelných zásob na této hlavní porubní frontě (210 mil. tun vytěžitelných zásob cca do r. 2030) lze dalším postupem lomu Vršany v koridoru Komořany Hořany Bylany (na pomezí DP Vršany a Slatinice) vytěžit dalších 125 mil. tun hnědého uhlí, ovšem při zajištění přeložky jeho potrubního, energetického a silničního zařízení. Životnost tohoto lomu lze proto stanovit cca do r Bude tak posledním provozovaným lomem v SHP v rámci útlumové varianty. V důsledku existence vl. us. č. 444/91 Sb. byl zrušen dobývací prostor Havraň, výhledového (rezervního) lomu Bylany a nahrazen statutem chráněného ložiskového území. Výrazně byl výše uvedeným vl. usnesením omezen provoz lomu Čs. armády, a to pouze na rozsah tzv. I. ekonomické etapy možného rozvoje tohoto lomu. Horní hrana lomu již dosáhla demarkace územně ekologického limitu a těžba uhlí (cca do r. 2018) bude provozována při zestrmování provozního svahu, a to postupným odstavováním těžební technologie z nejhořejších těžebních horizontů (řezů). K dispozici je tak již na tomto velkolomu jen 72 mil. tun vytěžitelných hnědouhelných zásob. Územně ekologickými limity těžby zůstane vázáno 264 mil. tun vytěžitelných zásob v území II. etapy ekonomického rozvoje lomu, resp. i 486 mil. tun v navazující III. a IV. etapě, pokud připravovaná úprava energetické politiky státu (zelená varianta z 06/2003) nedoporučí jiné řešení. V rámci územně ekologických limitů lze tedy v mostecko-komořanské oblasti SHP vytěžit v období od do vyuhlení dostupných zásob celkem 407 mil. tun hnědého uhlí. Celková lomová těžba v oblasti za stoleté období (1945 až 2048) se tak zvýší na 1,705 mld. tun. Z toho na období po privatizaci (od ) připadá 573,5 mil. tun, tj. 33,6 %. Zhruba dvě třetiny objemu těžeb hnědého uhlí v mostecko-komořanské oblasti byly realizovány státními důlními organizacemi (viz tab. č. 3). Současný a maximálně možný rozsah vyuhlení v mostecko-komořanské oblasti SHP je zachycen v mapových přílohách č. 2.1 a 2.2, kapitoly 2 Hodnocení báňské situace. 2 Čᒇ嗧ᒇ嗧Nᆧ嚧NÍ Bᒇ嗧ASTI NA ᆷ卷ᒇ嗧MNÍ Cᒇ嗧ᒇ嗧KY Na 2. kontrolním dnu konaném k průběhu prací na studii Koncepce řešení ekologických škod dne bylo rozhodnuto, že rekultivační a revitalizační návrhy budou zpracovány na podkladě digitální rastrové reprezentace základní mapy České republiky v měřítku 1: Vzhledem k rozsahu mostecko-komořanské oblasti je nutné rozdělit její území na dílčí územní celky tak, aby odpovídaly jak zvolenému měřítku, tak i současnému a výhledovému stavu báňské, rekultivační a revitalizační činnosti. Podrobně je toto členění uvedeno v tab. č. 4 v závěru této podkapitoly. Komořansko zahrnuje bývalou a výhledovou těžbu lomů Obránců míru a Čs. armády a bývalou výsypku Kopisty. Mostecko zahrnuje těžbu lomů Vrbenský,

10 Ležáky a Most a vnější výsypky Hořany a Střimice (vč. Rudolické výsypky). Do slatinické sekce jsou zahrnuty lomy Slatinice, Vršany a J. Šverma a výsypky Malé Březno a Čepirohy (s Bylanskou výsypkou). Na Litvínovsku se jedná o výsypky Horní Jiřetín a Růžodol s přilehlými územími po hlubinné těžbě. Do prostoru Most - jihozápad je začleněna výsypka Velebudice a území bývalého dobývacího prostoru Havraň, v němž celá řada obcí měla dlouhodobě vyhlášenu stavební uzávěru. Z tab. č. 4 vyplývá, že důlní činností bylo v mostecko-komořanské oblasti přímo zasaženo území o rozloze 103 km 2, které je a bude předmětem rekultivací, závěrečné sanace zbytkových jam velkolomů a navrhovaných revitalizačních opatření.

11 - 11 -

12 CHARAKTᒇ嗧RISTIKA Cᒇ嗧ᒇ嗧K VÉ K NCᒇ嗧PCᒇ嗧 Rᒇ嗧VITAᒇ嗧Iᆷ卷ACᒇ嗧 Bᒇ嗧ASTI Předčasné uzavírání lomových provozů a zkrácení jejich životnosti vyhlášením územně ekologických limitů max. možného rozsahu těžby velkolomů má za následek nedostatek skrývkových hmot pro zasypání jejich zbytkových jam. Vzájemný přesun zemin mezi jednotlivými lomy navzájem znesnadňuje i nestejná úroveň privatizace jednotlivých důlních společností, která by při realizaci tohoto záměru vyvolala jen těžko řešitelné finanční problémy. Řešit situaci nedostatku zemin pro zasypání zbytkových jam lomů opětným odtěžením již rekultivovaných výsypek by celkovou devastaci v regionu jen dále prohloubilo. Hydrická rekultivace je z tohoto pohledu prakticky jediným uskutečnitelným způsobem, jak zahladit negativní důsledky lomového dobývání. Pozornost je třeba zaměřit na technickou stránku realizace důlních jezer, na zajištění dostatku ekonomicky dostupné vody, na její čistotu, na stabilitu bezprostředního okolí jezer a na problematiku kombinace jejich napouštění povrchovými, důlními a podzemními vodami. V průběhu minulých desetiletí cílené rekultivace území postižených důlní činností bylo v mostecko-komořanské oblasti vybudováno celkem pět významnějších vodních nádrží. Některé z nich slouží pro ochranu lomových provozů před přívalem povrchových vod (Kyjice), jiné za účelem likvidace zbytkových jam bývalých malolomů (Hamr u Litvínova, Elizabeth, Benedikt a Vrbenský Matylda poblíž města Mostu). Prakticky všechna tato jezera jsou využívána k rekreaci a sportovnímu vyžití, ale až na výjimky (Benedikt) bez potřebného revitalizačního zázemí. V rámci rekultivací budou hydrickým způsobem v mostecko-komořanské oblasti rekultivovány zbytkové jámy lomů Most (do r. 2008), Čs. armády (cca do r. 2035) a Vršany + J. Šverma (cca do r. 2055). Tento základní způsob rekultivace bude doplňován zejména parkovými a lesoparkovými úpravami, lesnickou rekultivací, dopravním napojením a vhodně volenými revitalizačními opatřeními tak, aby byl vytvořen základ pro jejich budoucí sportovně-rekreační využití a to plně na komerční bázi, čímž dojde k opětné resocializaci území zasažených v minulosti důlní činností. Územní celek Komořansko Revitalizace rozsáhlého území těžebních prostorů lomů Čs. armády a Obránců míru je do značné míry závislá na ukončení těžby lomu Čs. armády. Většina zásadních revitalizačních opatření bude z tohoto důvodu prováděna až po roce Je zřejmé, že budoucí jezero a jeho nejbližší okolí bude sloužit především pro využití volného času, tj. k rekreaci a sportovně-rekreačním činnostem. Avšak zcela zásadní bude definitivní vyřešení vodohospodářské situace v této oblasti. Pro navracení života do rekultivované krajiny je limitujícím faktorem voda a v území kolem lomu Čs. armády probíhají dva významné regionální biokoridory údolní nivy jeden jižně od lomu sleduje tok řeky Bíliny a druhý na severovýchodě a východě probíhá ze svahů Krušných hor podél Jiřetínského potoka a napojuje se opět do Bíliny. Revitalizační opatření na těchto vodních tocích, jenž byly důlní činností radikálně ovlivněny, by měla být směrována k obnově údolních niv, k vytvoření přírodě blízkých nivních ekosystémů a

13 k napojení niv na významný prvek ekologické stability krajiny regionálního charakteru jezero Čs. armády. Část těchto revitalizačních opatření na řece Bílině a na podkrušnohorských potocích lze provést již v období do roku 2012, část může být provedena až po ukončení těžby lomu ve vazbě na způsob jejího zatápění. Zpětné osídlování rekultivovaného území člověkem bude pravděpodobně možné až za několik desítek let a v současné době lze rozvoj stavebních pozemků pro obytnou výstavbu podporovat pouze v bezprostředním okolí obcí, které nebylo přímo ovlivněno báňskou činností. Avšak návrat člověka do krajiny v této oblasti, ať již formou rekreačního využití území či zemědělským využíváním krajiny může probíhat již v současnosti na ukončených rekultivovaných plochách na vnitřních výsypkách lomů Čs. armády a Obránců míru a na vnější výsypce Kopisty. V zájmovém území se samozřejmě nachází řada objektů a staveb, které sloužily či ještě slouží k báňské činnosti. Všechny tyto objety by samozřejmě měly být po skončení své činnosti odstraněny, pokud se pro ně nenajde jiné využití. Část staveb může být likvidována nyní (důl Nejedlý, drážní těleso v obci Horní Jiřetín), ale větší část objektů a zařízení bude muset být likvidována až po ukončení činnosti lomu Čs. armády po roce 2018 (závod Čs. armády). Územní celek Slatinicko Podobně jako v územním celku Komořansko, také území těžebních lokalit lomů Šverma a Vršany bude možné plně revitalizovat až po ukončení těžební činnosti lomů. Vzhledem k hydrickému způsobu rekultivace zbytkové jámy bude jezero a jeho bezprostřední okolí využíváno především k rekreačně-sportovním účelům. V době napouštění jezera Vršany však budou k dispozici cenné zkušenosti se zatápěním lomů obdobného rozsahu (lom Most, Čs. armády apod.) a zejména budou moci být využity poznatky s postrekultivačním využitím takovéto vodní plochy. V okolí budoucího jezera vznikne velké množství zemědělských ploch, které zde také původně existovaly a krajina zejména západně od jezera bude pravděpodobně mnohem více hospodářsky využívána nežli tomu bude kolem jezera Čs. armády. Rovněž budoucí jezero Vršany bude hrát významnou roli jako zdroj vody v krajině a mělo by být napojeno na údolní nivu probíhající podél toku Srpina jižně od jezera. Obnova této údolní nivy a vytvoření funkčního regionálního biokoridoru může být provedeno již v období do roku S ohledem na další postup lomu lze využívat pouze rekultivované plochy na vnitřních výsypkách severně, západně a jižně od obou lomů. Na východě je možné počítat pouze s dílčí částí Slatinické výsypky. Z pohledu možného návratu života do rekultivované krajiny ve formě lidského osídlování je zde opět limitujícím faktorem konsolidace výsypek, a tak lze se vznikem lidských sídel v této oblasti počítat až za několik desítek let, spíše až na přelomu 21. a 22. století. V souvislosti s tím bude třeba území komunikačně zpřístupnit, a to nejen přeložkou silnice Komořany Bylany, ale i propojením obcí Strupčice a Vrskmaň s Komořany přímo přes dnešní lom Šverma. Rozvoj obytných ploch, ale i rekreačních ploch, je prozatím vázán na současná sídla. Výsypky v blízkosti obcí (Malé Březno, Slatinice), na nichž již byla ukončena rekultivační činnost a které již

14 nebudou dotčeny důlní činností, je možné využít pro příměstskou rekreaci budování cyklostezek, naučných stezek, parků apod. Po definitivním ukončení báňské činnosti bude muset být řešeno další využití či likvidace stávajícího areálu závodu Hrabák, ostatní objekty a stavby by měly být odstraněny ještě v průběhu těžby. Územní celek Mostecko Územní celek Mostecko je z pohledu celkové koncepce revitalizace území, vzhledem ke své poloze, předurčen pro příměstskou rekreaci. Po zatopení zbytkové jámy lomu Most vznikne v blízkosti města Mostu atraktivní vodní plocha s takovými prostorovými a kvalitativními parametry, jaké nemá žádná z dosud zatopených zbytkových jam v okolí Mostu (Benedikt, Matylda atd.). Pro rozvoj rekreačního a sportovního využití stávající vodní nádrže Matylda je třeba řešit vedení vysokého napětí přes vodní hladinu v západní polovině nádrže, rovněž břehová linie je nevhodně řešena i z hlediska celkového oživení vodní plochy. Zbytková jáma lomu Most by měla být do roku 2012 již zatopena a navazující plochy na vzniklé jezero víceméně zrekultivovány. Plochy při jihozápadním okraji jezera v přímé návaznosti na město Most skýtají obrovský potenciál pro rozvoj rekreačně-sportovních a zábavně-vzdělávacích aktivit. Podmínkou je však provedení všech nezbytných sanačních opatření, a to nejen ve zbytkové jámě, ale i v poddolovaném území směrem k průmyslovému areálu v Kopistech a Záluží, kde se mimo jiné nacházejí potencionálně nebezpečné průmyslové skládky. Část území po báňské činnosti bude zachována jako součást Podkrušnohorského technického muzea. Jihovýchodním směrem od budoucího jezera se na výsypce pod vrchem Špičák nachází podmínečně zastavitelné území, kde lze očekávat postupný návrat člověka i formou trvalého bydlení. S ohledem na atraktivnost budoucího jezera a jeho okolí je nezbytné řešit i komunikační napojení tohoto území na okolní dopravní síť. Jižně od budoucího jezera probíhá regionální biokoridor řeky Bíliny. Bude třeba provést jeho napojení na budoucí jezero a rovněž budoucí napojení nově vznikajícího územního systému ekologické stability kolem jezera na stávající systém v nejbližším okolí. Územní celek Most - jihozápad Jedná se především o prostor Velebudické výsypky, která je již kompletně zrekultivována. Velebudická výsypka byla již při svém zakládání zamýšlena pro účely příměstské rekreace pro město Most i širší okolí. Byla zde vybudována moderní dostihová dráha, golfové hřiště a jelikož je tato lokalita snadno dostupná pro návštěvníky, kteří si již zvykli sem docházet, měly by být v návaznosti na tyto aktivity budovány nové rekreačně-sportovní příležitosti. V prostoru chráněného ložiskového území Havraň (dříve dobývací prostor), kde sice nebyla prováděna žádná báňská činnost, avšak obce byly omezeny dlouhodobou stavební uzávěrou, je vhodné podpořit alespoň rozvoj rekreačních ploch a ploch pro novou obytnou výstavbu.

15 V celém územním celku musí být obnoven územní systém ekologické stability, jak na místní úrovni, tak na úrovni regionální probíhá zde regionální koridor Srpina. Územní celek Litvínov - jih Územní celek sestává ze dvou vnějších výsypek s převažující lesnickou rekultivací, z území postiženého hlubinným dobýváním dolů Kohinoor a Centrum a z území postiženého důlní činností mezi průmyslovým areálem Záluží a budoucím jezerem Most. Z hlediska celkové koncepce revitalizace je třeba přednostně vyřešit problémové oblasti poddolovaných území tak, aby do budoucna byla odstraněna či alespoň minimalizována případná rizika, která jsou úzce vázána především na vodní režim území. U obou vnějších výsypek Hornojiřetínské a Růžodolské nelze předpokládat jejich intenzivní využívání pro rekreačně-sportovní účely. Výsypky jsou téměř souvisle zalesněny a nenachází se v nejbližším okolí města Litvínov. Jejich význam spočívá spíše v extenzivnějším využívání jako oddychové plochy, tj. formou cyklistických a turistických stezek. V systému ekologické stability krajiny je třeba přehodnotit význam obou vnějších výsypek, jelikož je možné počítat s nimi jako s regionálními biocentry. Samozřejmá je nutnost jejich funkčního napojení na okolní stávající systém biokoridorů a biocenter. Podobně jako u ostatních obcí, které sice nebyly přímo postiženy báňskou činností, nelze opomíjet rozvoj rekreačních a obytných ploch v nejbližším okolí těchto sídel, neboť návrat do rekultivované krajiny je z hlediska zastavitelnosti území časově dlouhodobě omezený. 4 Rᒇ嗧KUᒇ嗧TIVACᒇ嗧 A Rᒇ嗧VITAᒇ嗧Iᆷ卷ACᒇ嗧 Dᒇ嗧ᒇ嗧 Jᒇ嗧DN Tᒇ嗧IVÝCH ᆷ卷ᒇ嗧MNÍCH Cᒇ嗧ᒇ嗧KŮ 4 zᙗ北m cᙗ北ᙗ北ᙗ北k K m ř k Vymezení a současný popis území Územní celek Komořansko tvoří těžební prostory lomů Čs. armády a Obránců míru a vnější výsypka Kopisty o celkové výměře 2 960,8 ha. Dotčené území je situováno převážně v okrese Most, resp. na území obcí s rozšířenou působností Most a Litvínov (obce Most a Horní Jiřetín), menší část zasahuje do okresu Chomutov, resp. na území obce s rozšířenou působností Chomutov (obce Vysoká Pec a Vrskmaň). Jediným aktivním lomem v současné době je lom Čs. armády. Předpokládaný rozvoj tohoto lomu byl výrazně omezen usnesením vlády č. 444/91, které stanovilo územně ekologické limity pro další možný postup dolů, lomů a jejich vnějších výsypek. Tento lom měl v další etapě těžby umožnit vydobytí uhelných zásob v nejhlubší centrální části severočeské hnědouhelné pánve. Kromě vlastní plochy zbytkové jámy lomu Čs. armády a vnitřních výsypek

16 tohoto lomu je součástí rekultivační činnosti i výsypka ve zbytkové jámě bývalého lomu Obránci míru a vnější výsypka Kopisty. Zatímco vnější výsypka Kopisty již byla kompletně zrekultivována, na vnitřních výsypkách lomu Čs. armády a bývalého lomu Obránců míru, s výjimkou několika již ukončených rekultivací, je většina rekultivačních akcí teprve rozpracována či nově zahajována. Součástí území je také závod Čs. armády (administrativní budovy) a úpravna uhlí (HOMO drtírna). Území je na severu vymezeno úpatím Krušných hor, na jihu Ervěnickým koridorem s přeložkou řeky Bíliny, a na západě a východě hranicemi výsypek (vnitřní výsypky Čs. armády a Obránců míru a vnější výsypka Kopisty) Rekultivace dokončené a rozpracované k Rekultivovaná plocha vnitřních výsypek lomů Čs. armády a Obránců míru a vnější výsypky představuje plochu o výměře 901,3 ha, z čehož do byla rekultivační činnost ukončena na ploše o výměře 480,0 ha: tab. č. 5 Ukončené rekultivace Komořansko zeměděl. lesní vodní ost.vč.park. celkem celkem 2ᆧ嚧,ᒇ嗧 4, ᒇ嗧,2 3ᒇ嗧, 4ᒇ嗧ᒇ嗧,ᒇ嗧 V současné době zde probíhá ještě 11 rekultivačních akcí o celkové výměře 421,3 ha (viz příloha č. 5.2.A): ČSA k ᙗ北 r rᙗ北 Plocha je situována na úpatí Krušných hor, jedná se o odlesněné plochy pod terasami Jezeří a plochy v okolí vlastního arboreta. Řešení respektuje a zohledňuje podmínky rozhodnutí o památkovém ochranném pásmu souboru památek Jezeří. Lesnická rekultivace byla provedena citlivým způsobem s vhodným navázáním na porosty Krušných hor na západě a na východě s propojením na arboretum. Stávající sukcesní porosty byly ponechány a začleněny do rekultivace. Rekultivační práce byly zahájeny v roce 1999, jejich ukončení se předpokládá v roce ČSA i ř ý ypk, ᙗ北p iᙗ北 ᙗ北 p Plocha je situována v jižní části vnitřní výsypky v blízkosti Ervěnického koridoru na jižním svahu nevyužité deponie keramických jílů. Práce byly zahájeny v roce 1997, v současné době pokračuje pěstební péče s plánovaným ukončením v roce ČSA i ř ý ypk u ᙗ北p iᙗ北 2 ᙗ北 p Plocha je situována v jižní části výsypky u Ervěnického koridoru. Navazuje na výše zmíněnou 1. etapu. V roce 1998 byly na ploše provedeny terénní úpravy a zúrodňovací opatření, tj. povážka organickými hmotami a jejich zapravení do půdního horizontu, přípravný agrocyklus a zelené hnojení. Na podzim 1999 byla provedena základní výsadba, následná pěstební péče bude pokračovat do roku 2008.

17 ČSA i ř ý ypk I ᙗ北 p Plocha je situována v jižní části vnitřní výsypky Čs. armády za bývalou deponií keramických jílů. V roce 1999 zde byly zahájeny terénní úpravy, bylo vybudováno odvodnění a dopravní propojení. Biologická rekultivace je navržena v souladu se zásadami tvorby polyfunkční krajiny. Na části území bude provedena povážka spraší pro vytvoření hospodářsky využitelných luk, prakticky shodná výměra bude zalesněna. Ve východní části budou zachovány a upraveny malé vodní plochy, zbývající část plochy zůstane zachována jako územní rezerva pro případnou přeložku řeky Bíliny. V území je rovněž navržena deponie spraší pro následnou rekultivaci vnitřní výsypky Čs. armády. Akce byla zahájena v roce 1999, rekultivační práce jsou plánovány do roku ČSA i ř ý ypk II ᙗ北 p Plocha je situována v jihozápadní části vnitřní výsypky, její součástí jsou i západní svahy lomu. Významným prvkem této etapy je vodní plocha, která řeší odvodnění části vnitřní výsypky před ukončením životnosti lomu, zároveň bude využita i pro konečné řešení odvodňovacího systému zbytkové jámy. V okolí vodní plochy a na západních svazích je navržena ostatní veřejná zeleň jako kombinace zalesnění (cca 70 %) a zatravnění (cca 30 %) využívající rovněž stávající sukcesní porosty. Ve východní části území bude provedena povážka spraší pro vytvoření hospodářsky využitelných luk. Technická etapa rekultivace byla zahájena v roce 1999, práce jsou plánovány do roku ČSA zᆷ卷p y, ᙗ北ᙗ北 ᆷ卷 ᆧ嚧pᙗ北 Dᆧ嚧 Zalesněná plocha je situována na bočním svahu Čs. armády v blízkosti skluzového území. Rekultivační práce byly zahájeny v roce 1994 terénními úpravami a výstavbou odvodňovacích příkopů. V průběhu biologické etapy byly existující sukcesní porosty doplněny cílovými dřevinami. V současné době jsou prováděny pěstební zásahy s plánovaným ukončením v roce ČSA zᆷ卷p y, ᙗ北ᙗ北 ᆷ卷 ᆧ嚧pᙗ北 A, B, Cᆧ嚧 Jedná se o zalesněné plochy nad bývalou belazstrádou nad horní hranou lomu. Rekultivované území navazuje v jižní a západní části na již dokončené zemědělské rekultivace, od kterých je po západní linii odděleno odvodňovacím příkopem a cestou. V roce 1993 byly provedeny terénní úpravy a úklid černých skládek, následně byla provedena dosadba do funkčních sukcesních porostů. Pěstební péče bude pokračovat do roku M IV ᙗ北 p, თ哗ᆷ卷 Plocha je situována na vnitřní výsypce dolu Obránců míru. Byla zde zvolena rekultivace formou ostatní veřejné zeleně, tj. kombinace zalesněných a zatravněných ploch v přibližném poměru 1 : 1. Do travnatých ploch byly použity výsevy květnatých travních směsí, které podpoří přirozenou sukcesi lučních porostů. Do lesních porostů jsou zařazeny výhradně domácí listnaté dřeviny. Rekultivační práce byly zahájeny v roce 1998, ukončení je plánováno v roce M ᆷ卷 rž C ᙗ北m pᙗ北 r ᙗ北u Plocha je situována na jižním svahu vnitřní výsypky Obránců míru. Technická etapa rekultivace byla zahájena v roce 1993, v jejím průběhu byly

18 provedeny terénní práce a návoz zeminy k patě výsypky z důvodu stabilizace hráze nádrže Chemopetrol. Byly vybudovány zpevněné přístupové cesty a odvodňovací příkopy. Následně byla provedena základní výsadba, pěstební péče je plánována do roku M pᙗ北 c III A 2 ᙗ北 p Zalesněná plocha navazuje na území 1. etapy, jedná se o svah vnitřní výsypky Obránců míru. Technická etapa byla zahájena v roce 1995, kdy byly provedeny terénní úpravy do sklonu 1 : 6. Vodohospodářské řešení spočívalo ve výstavbě retenční nádrže a úpravě stávající retence. Odvodňovací příkop podél paty výsypky byl zaústěn do Šramnického potoka. Byla rovněž vybudována zpevněná přístupová cesta. V roce 1996 proběhla biologická rekultivace. K základní výsadbě byly použity převážně domácí listnaté dřeviny a modřín. Výsledný cílový porost bude odpovídat typu habrové doubravy, ve vlhčích polohách typu lužního lesa. V současné době na ploše probíhají pěstební zásahy s plánovaným ukončením v roce M თ哗 VII ᙗ北 p თ哗ᆷ卷 თ哗 zᙗ北m ᙗ北, z ᙗ北ᙗ北 Na upraveném tělese zemního valu, určeném ke snížení hlučnosti a prašnosti ze stále se v přibližující těžební fronty, byla realizována lesnická rekultivace, spočívající v souvislém zalesnění celého zemního valu dřevinami, které svojí růstovou vitalitou vytváří toto odclonění. V současné době na ploše probíhá pěstební péče s plánovaným ukončením v roce 2010.

19 tab. č. 6 Rozpracované rekultivace Komořansko rᙗ北 ᙗ北iz cᙗ北 zᙗ北mᆷ卷 ᆷ卷ᙗ北 ᙗ北ᙗ北 ické თ哗 p rk cᙗ北ᙗ北kᙗ北m ČSA თ哗 k ᙗ北 Ar r ,0 4,9 1,3 31,1 3ᆧ嚧,2 ČSA თ哗 ᙗ北p ᙗ北 ,0 0,0 0,0 8,0 ᒇ嗧,ᒇ嗧 ČSA თ哗 ᙗ北p 2 ᙗ北 ,0 24,0 0,0 4,7 2ᒇ嗧,ᆧ嚧 ČSA თ哗 I ᙗ北 ,3 32,4 21,7 23,9 ᒇ嗧ᒇ嗧,3 ČSA თ哗 II ᙗ北 ,4 8,3 13,2 33,9 ᆧ嚧ᒇ嗧,ᒇ嗧 ČSA თ哗 ᆷ卷 pᙗ北 D ,0 3,3 0,0 0,0 3,3 ČSA თ哗 ᆷ卷 pᙗ北 A,B,C ,0 6,3 0,0 0,0 ᒇ嗧,3 M თ哗 IV ᙗ北 p, თ哗 ,0 0,0 0,0 72,1 ᆧ嚧2, M ᆷ卷 rž C ᙗ北m ,0 53,9 0,7 4,7 9,4 M pᙗ北 III A თ哗 2 ᙗ北 ,0 21,8 1,9 1,9 2,ᒇ嗧 M თ哗 VII ᙗ北 p თ哗 ,0 1,5 0,0 0,0, celkem 4,ᆧ嚧 ᒇ嗧,4 3ᒇ嗧,9 ᒇ嗧ᒇ嗧,3 42, Rekultivace zahajované v období 2003 až 2012 V období od roku 2003 do roku 2012 je plánováno zahájit 9 rekultivačních akcí o celkové výměře 573,0 ha (viz příloha č. 5.2.A): M VI ᙗ北 p Plocha je situována v jižní části výsypky Obránců míru, kde navazuje na ukončenou rekultivaci OM - I. etapa a rozpracovanou akci OM - II. etapa pl. C. Na ploše je navržena lesnická rekultivace pro odstínění území od provozních ploch Čs. armády. Počítá se rovněž s vytvořením podmínek pro založení lokálního biokoridoru. Realizace VI. etapy je plánována na období M IV ᙗ北 p, 2 თ哗ᆷ卷 Plocha je situována ve východní části výsypky Obránců míru a je poslední rekultivační akcí v této části lokality. Navazuje na lesnické rekultivace etapy I, II a IV/1 a na zalesněné plochy nad nádrží Chemopetrolu. Spolu s nimi utvoří souvislý pás lesa oddělující prostor výsypky od zóny těžkého průmyslu v oblasti Záluží a Komořan. V rámci technické etapy, která bude zahájena v roce 2005, se plánují pouze nenáročné terénní úpravy, dobudování odvodňovacího systému a komunikační propojení. Následně bude celá plocha zalesněna, pěstební péče se předpokládá do roku ČSA i ř ý ypk, III ᙗ北 p Plocha je situována v jižní části vnitřní výsypky Čs. armády, kde navazuje na rozpracované akce I. a II. etapy. Součástí území jsou i západní boční svahy lomu. Technická etapa bude zahájena v roce 2007 terénními úpravami, vybudováním odvodnění a přístupových cest. Biologická rekultivace předpokládá kombinovaný způsob realizace v souladu se zásadami tvorby polyfunkční krajiny. Část plochy je navržena k zemědělské rekultivaci, spolu se zemědělskými plochami I. a II. etapy se tak vytvoří hospodářsky využitelný celek o rozloze více než 90 ha. Další část je určena k lesnické rekultivaci, na zbývající výměře budou lesní porosty rozvolněny loukami a vznikne tak forma ostatní veřejné zeleně, která

20 vhodně naváže na sadové úpravy v sousedství. Zahájení akce je plánováno na rok 2007, rekultivační práce budou probíhat do roku ČSA i ř ý ypk, IV ᙗ北 p Plocha IV. etapy navazuje na III. etapu rekultivace vnitřní výsypky. Součástí plochy jsou i západní boční svahy lomu Čs. armády. Na ploše budou provedeny terénní úpravy, výstavba odvodnění a obslužných komunikací. V rámci biologické rekultivace je navrženo 6,5 ha zemědělských ploch, na západních svazích je navržena ostatní veřejná zeleň s více než 70 % zastoupením lesa, na zbylé ploše je navržena lesnická rekultivace. Zahájení technické rekultivace je plánováno na rok 2008, ukončení prací se předpokládá v roce M V ᙗ北 p, ji Plocha leží v jihovýchodní části výsypky Obránců míru, kde navazuje na rozpracované rekultivace OM - II. a IV. etapa. V průběhu technické etapy rekultivace budou provedeny terénní úpravy, zřízeno odvodnění a vybudovány přístupové komunikace o délce cca 1,2 km. V rámci biologické rekultivace bude na výměře 5,0 ha provedeno zalesnění a na ploše 26,4 ha ostatní veřejná zeleň jako kombinace lesnické výsadby a lučních porostů. Zahájení rekultivačních prací je plánováno na rok 2008, ukončení na rok M V ᙗ北 p, ᙗ北 ᙗ北r Plocha je situována na náhorní plošině nové části výsypky Obránců míru. Na ploše se předpokládá provedení terénních úprav, odvodnění a zpřístupnění pozemků v délce cca 1,5 km. Vzhledem ke konfiguraci terénu a nevelké vzdálenosti od osídlení je na převažující výměře doporučena zemědělská rekultivace formou trvalých travních porostů. Plocha bude vhodně rozčleněna lesními pásy a větrolamy na menší celky. Podle současných záměrů budou rekultivační práce realizovány v období 2008 až M VII ᙗ北 p Plocha je situována v severní části výsypky Obránců míru. Navazuje na rozpracovanou III. etapu a plánovanou V. etapu - sever. Je navržena kombinovaná biologická rekultivace zemědělská s cílovou kulturou trvalé travní porosty, zalesnění a zatravnění. Součástí je i založení lokálního biokoridoru a biocentra v rámci územního systému ekologické stability. Rekultivační práce jsou plánovány na léta M VIII ᙗ北 p VIII. etapa se nachází v centrální části výsypky Obránců míru, kde navazuje na V. a VI. etapu. Část plochy je umístěna na nově sypané etáži, část tvoří původní výsypka Obránců míru. Poměrně členitý terén umožní vytvořit pestrou mozaiku zalesněných ploch, malých vodních nádrží a přírodních luk. Je plánováno i založení lokálního biokoridoru a biocentra. Rekultivační činnost v tomto prostoru bude realizována v období 2011 až ČSA i ř ý ypk V ᙗ北 p Rozsáhlá plocha V. etapy je umístěna v jihovýchodní části vnitřní výsypky Čs. armády, kde navazuje na východní část III. etapy. Vzhledem k tomu, že větší

21 část plochy je pod kótou budoucího zatopení, předpokládají se terénní úpravy, odvodnění a cestní sít' pouze v nezbytném rozsahu. Ve východní části plochy je vymezena územní rezerva pro případnou přeložku řeky Bíliny. V rámci biologické rekultivace je plocha pod kótou zatopení (230 m n. m.) navržena k zatravnění se skupinovou výsadbou dřevin, nad touto kótou k lesnické rekultivaci. Počítá se s vytvořením podmínek pro založení lokálního biokoridoru a biocentra v rámci územního systému ekologické stability. Předpokládaný termín zahájení této etapy je rok 2012, ukončení tab. č. 7 Nově zahajované rekultivace Komořansko z ᆷ卷jᙗ北 zᙗ北mᆷ卷 ᆷ卷ᙗ北 ᙗ北ᙗ北 ické თ哗 p rk cᙗ北ᙗ北kᙗ北m M თ哗 VI ᙗ北 p ,7 18,7 0,0 0,0 42,4 M თ哗 IV ᙗ北 p, 2 თ哗 ,0 43,2 0,0 4,8 4ᒇ嗧,ᒇ嗧 ČSA თ哗 III ᙗ北 ,6 16,3 0,1 6,4 ᆧ嚧, ČSA თ哗 IV ᙗ北 ,5 24,0 0,0 8,5 39,ᒇ嗧 M თ哗 V ᙗ北 p, ji ,0 5,0 0,0 24,6 29,ᒇ嗧 M თ哗 V ᙗ北 p, ᙗ北 ᙗ北r ,0 16,0 0,0 2,0 ᒇ嗧ᒇ嗧,ᒇ嗧 M თ哗 VII ᙗ北 p ,0 10,2 0,0 58,3 ᒇ嗧3, M თ哗 VIII ᙗ北 p ,0 19,0 2,0 42,0 ᒇ嗧3,ᒇ嗧 ČSA თ哗 V ᙗ北 ,0 18,0 0,0 92,0 ᒇ嗧,ᒇ嗧 celkem ᒇ嗧,ᒇ嗧 ᆧ嚧ᒇ嗧, 2, 23ᒇ嗧,ᒇ嗧 ᆧ嚧3,ᒇ嗧 Předběžný návrh rekultivace zbývající části území v období od roku 2013 do vyuhlení Celková koncepce vychází především z přírodních podmínek zájmového území, z tvaru reliéfu vzniklého báňskou činností a závěrečnou sanací, z množství ornice a zúrodnitelných zemin, které budou v daném území k dispozici. Zohledňuje rovněž aktuální požadavky vytváření přírodě blízkých společenstev v rámci územních systémů ekologické stability, které mají zvláště v intenzivně využívané krajině mimořádný ekologický význam. Dále zohledňuje sociálně-ekonomický aspekt vývoje zájmového území, charakter a rozmístění okolních sídel, možnosti dalšího využití daného prostoru. Celkové řešení předpokládá řízené (zrychlené) zatopení zbytkové jámy na kótu 180 m n.m. a její postupné velmi pomalé samovolné zatopení až na přelivnou kótu 230 m n.m. Na kótě 180 m n.m. se vytvoří vodní plocha o rozloze 700 ha, v případě hladiny na kótě 230 m n.m. plocha o rozloze ha. Z hlediska krajinné tvorby, územního plánování a rekultivací je velmi důležitý časový faktor napouštění zbytkové jámy. Existuje celá řada variant od samovolného a velmi pomalého zaplnění zbytkové jámy vodami z vlastního povodí, přes svedení některých nebo i všech původních krušnohorských potoků do zbytkové jámy až po dotace vody z podkrušnohorského přivaděče. Krušnohorské potoky, ležící nad povodím zbytkové jámy, které jsou v současné době přeloženy, je možné opět svést do jezera lomu Čs. armády. V jihozápadní části se jedná o Vesnický a Kundratický potok, které jsou přesměrovány podkrušnohorským přivaděčem do řeky Bíliny. Opětné přesměrování těchto potoků do jezera ve zbytkové jámě si vyžádá vybudování

22 přítokových koryt v celkové délce m. Na severní straně není možno obnovit původní koryto Šramnického potoka, aby nebyla narušena stabilita severozápadního území. Je ale možné využít pro převedení vod z těchto potoků (Šramnický a Černický) jejich stávající přeložku a současně odklonit též Jiřetínský potok před jeho soutokem s Loupnicí. Délka nového koryta v této oblasti je 600 m. Z pohledu budoucího využití území i z důvodů nezanedbatelných nákladů na dočasné rekultivace se jeví jako nejpřijatelnější varianta co nejrychlejšího napuštění alespoň na kótu 180 m n.m. Vzhledem k historickému geomorfologickému uspořádání území je nejlogičtějším a nejpřirozenějším řešením gravitační svedení krušnohorských potoků původně tvořících komořanskou pánev do zbytkové jámy. O tom, nakolik je tato možnost reálná při respektování či spíše optimalizaci požadavků ostatních uživatelů území, by měly co nejdříve rozhodnout kompetentní územně-správní orgány. Návrh rekultivačního řešení však v zásadě počítá s tou nejhorší tedy nejpomalejší variantou. Ta v sobě zahrnuje dočasnou rekultivaci území mezi kótami m n.m. Zde se časový horizont pohybuje řádově v desítkách let. Mezi kótami m n.m. je situace odlišná, neboť zde se doba plnění počítá na staletí až tisíciletí, což z hlediska lidského života nelze považovat za dočasný stav. Na tomto území je navržena kombinace vzrostlé skupinové zeleně a zatravnění v poměru 1:2 (les : louka). Tato forma rekultivace umožní budoucím generacím (pokud tak nebude učiněno v dohledné době) rozhodnout bez větších škod o napuštění jámy po kótu 230 m n.m. nebo o ponechání samovolnému vývoji a využití dočasně nezaplaveného území jiným způsobem. Nad kótou 230 m n.m. je tvořena krajina k trvalému užívání a mají v ní své místo jak plochy hospodářské určené k průmyslové, lesnické a částečně i zemědělské výrobě, tak i plochy s rekreační funkcí a plochy přírodní. Vlastní rekultivace zbývajících ploch bude provedena s převahou rekultivací lesnických, se zvýrazněním ekologické funkce vytvářené krajiny. Lesnická rekultivace je dělena na kategorii lesů hospodářských, u nichž jsou převažujícími funkcemi půdoochranná a hospodářská, a kategorii ostatní veřejné zeleně, kde převažuje funkce rekreační a krajinně estetická. U této kategorie jde o kombinaci zalesněných ploch s přírodními loukami v poměru 2 : 1. Zemědělská rekultivace (orná půda) v tomto území není navrhována vzhledem k absenci disponibilní ornice i nedostatečného venkovského osídlení v okolí. Příslušná váha je i přisouzena sportovně rekreačnímu pojetí, především ve vazbě na jezero zbytkové jámy. V období od roku 2013 do závěrečné fáze rekultivace zbytkové jámy po vyuhlení by mělo být zrekultivováno ještě celkem cca ha, z čehož 715 ha tvoří lesnické rekultivace, 71 ha ostatní rekultivace a 700 ha plocha jezera Čs. armády na kótě 180 m.n.m. (objem jezera 235,8 mil. m 3 ).

Mostecká uhelná a.s. Most Rekultivace MUS nová krajina

Mostecká uhelná a.s. Most Rekultivace MUS nová krajina Mostecká uhelná a.s. Most Rekultivace MUS nová krajina Ing. Jiří Kašpar Bc. Lenka Měsková Mostecká uhelná a.s., odbor báňského rozvoje a zahlazování Zahlazování následků báňské činnosti a obnova těchto

Více

Název přednášky: Stavby na územích po hornické činnosti

Název přednášky: Stavby na územích po hornické činnosti Hornická Příbram ve vědě a technice 2004 Ing. Jiří Kašpar Mostecká uhelná společnost, a.s., právní nástupce, vedoucí referátu koncepce zahlazování Bc. Lenka Měsková Mostecká uhelná společnost, a.s., právní

Více

První parní rýpadlo s výkonem 50 m3/hod v revíru na lomu Hartmann bylo nasazeno v roce 1884

První parní rýpadlo s výkonem 50 m3/hod v revíru na lomu Hartmann bylo nasazeno v roce 1884 První parní rýpadlo s výkonem 50 m3/hod v revíru na lomu Hartmann bylo nasazeno v roce 1884 Kolesová rýpadla řady KU 300 nasazovaná na těžbu uhlí mají výkon 1 200 m 3 /hod. Kolesová rýpadla řady KU 800

Více

Problémy rekultivačních činnosti, které přineslo schválení územních limitů těžby v roce 1991

Problémy rekultivačních činnosti, které přineslo schválení územních limitů těžby v roce 1991 Rekultivace - historie, principy a legislativa Problémy rekultivačních činnosti, které přineslo schválení územních limitů těžby v roce 1991 Typy rekultivaci z hlediska krajinotvorby Způsob projednávání

Více

Ing. Pavel Kounovský, Ing. Ingrid Jarošová Z 7 SANACE A REKULTIVACE LOMU ČSA

Ing. Pavel Kounovský, Ing. Ingrid Jarošová Z 7 SANACE A REKULTIVACE LOMU ČSA Ing. Pavel Kounovský, Ing. Ingrid Jarošová Z 7 Litvínovská uhelná a.s. SANACE A REKULTIVACE LOMU ČSA Úvod Těžební společnost Litvínovská uhelná a.s., součást skupiny Czech Coal a.s., vznikla ke dni 22.10.2008

Více

PROMĚNY SEVEROZÁPADU

PROMĚNY SEVEROZÁPADU PROMĚNY SEVEROZÁPADU Iva Ritschelová Hornické sympozium, 5-6. října 2016, Příbram ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Statistika energetiky ČSÚ Vývoj těžby uhlí od roku

Více

Lokalita Podkrušnohorská výsypka IV. etapa ,300 III. etapa ,900 V. etapa ,900 VI. etapa ,900 VII.

Lokalita Podkrušnohorská výsypka IV. etapa ,300 III. etapa ,900 V. etapa ,900 VI. etapa ,900 VII. Lom Medard - Libík Medard - Libík, jižní svahy I. etapa 2002 2013 79,500 Medard - Libík, jižní svahy II. etapa 2002 2013 72,500 Medard - Libík, západní svahy III. etapa 2003 2014 77,100 Medard - Libík,

Více

Změna č. 1 ÚPO BEZDĚKOV NAD METUJÍ

Změna č. 1 ÚPO BEZDĚKOV NAD METUJÍ Změna č. 1 ÚPO BEZDĚKOV NAD METUJÍ NÁVRH ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. 1 ÚPO BEZDĚKOV NAD METUJÍ Zadavatel: Pořizovatel: Projektant: Obec Bezděkov nad Metují Městský úřad Náchod Ing.arch.Karel Novotný Brožíkova

Více

MĚSTO MOST. most přes minulost. Magistrát města Mostu Radniční 1/ Most IČ: DIČ: CZ

MĚSTO MOST. most přes minulost.  Magistrát města Mostu Radniční 1/ Most IČ: DIČ: CZ MĚSTO MOST most přes minulost Magistrát města Mostu Radniční 1/2 434 69 Most IČ: 00266094 DIČ: CZ00266094 www.mesto-most.cz Most do minulosti Měsíční krajina Zápary a ohně Inverze a smog Sídliště Chánov

Více

Č.j.: VP/S 40/02-160 V Brně dne 30. května 2002

Č.j.: VP/S 40/02-160 V Brně dne 30. května 2002 Č.j.: VP/S 40/02-160 V Brně dne 30. května 2002 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v řízení zahájeném dne 25. 3. 2002 na základě žádosti České republiky - Ministerstva průmyslu a obchodu ČR ze dne 20.

Více

Ing. Josef Halíř, Ph.D., Míla Pletichová S 4 UKONČENÍ DŮLNÍ ČINNOSTI HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ A PROBLEMATIKA JEJICH ZATÁPĚNÍ V MOSTECKO-BÍLINSKÉ ČÁSTI SHP

Ing. Josef Halíř, Ph.D., Míla Pletichová S 4 UKONČENÍ DŮLNÍ ČINNOSTI HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ A PROBLEMATIKA JEJICH ZATÁPĚNÍ V MOSTECKO-BÍLINSKÉ ČÁSTI SHP Ing. Josef Halíř, Ph.D., Míla Pletichová S 4 UKONČENÍ DŮLNÍ ČINNOSTI HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ A PROBLEMATIKA JEJICH ZATÁPĚNÍ V MOSTECKO-BÍLINSKÉ ČÁSTI SHP Anotace Centrální (mostecko-bílinská) část severočeské

Více

Změna č. 1 ÚPO Mlékosrby

Změna č. 1 ÚPO Mlékosrby Změna č. 1 ÚPO Mlékosrby NÁVRH TEXTOVÁ ČÁST ZMĚNY Č. 1 ÚPO obsahuje změnu závazné části ÚPO Mlékosrby Zadavatel: Pořizovatel: Projektant: Obec Mlékosrby Městský úřad Nový Bydžov Ing. arch. Karel Novotný

Více

II. Informace o užití finančních prostředků na sanace a rekultivace hnědouhelných lomů

II. Informace o užití finančních prostředků na sanace a rekultivace hnědouhelných lomů II. Informace o užití finančních prostředků na sanace a rekultivace hnědouhelných lomů Březen 2016 1 Obsah 1. Současný stav pozemků dotčených těžbou na hnědouhelných lomech 1.1. Severočeské doly a.s...3

Více

LOM OPATOVICE. Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL LOKALIZACE :

LOM OPATOVICE. Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL LOKALIZACE : LOM OPATOVICE Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL ZPRACOVATEL Českomoravské štěrkovny a.s. Mokrá 359 664 04 Mokrá Arvita P spol. s r.o. Otrokovice Příčná 1541 765 02 Otrokovice LOKALIZACE

Více

Realizace ochranných opatření výsadba zeleně a pěstební péče v okolí lomu Bílina v roce

Realizace ochranných opatření výsadba zeleně a pěstební péče v okolí lomu Bílina v roce Realizace ochranných opatření výsadba zeleně a pěstební péče v okolí lomu Bílina v roce 2015 21.4.2016 1 Biologická ochranná opatření Pro obce: Mariánské Radčice Lom Braňany Ledvice Jedná se o biologická

Více

Územní plán obce Rohozec, 2000

Územní plán obce Rohozec, 2000 Územní plán obce Rohozec, 2000 Širší vztahy: -VRT vysokorychlostní trať Praha Brno - vojenské letiště Chotusice-Čáslav (ochranná hluková pásma) - regionální ÚSES -vedení vysokého napětí - vysokotlaký plynovod

Více

CYKLOSTEZKA NAPŘÍČ LITVÍNOVEM

CYKLOSTEZKA NAPŘÍČ LITVÍNOVEM CYKLOSTEZKA NAPŘÍČ LITVÍNOVEM DOTACE akce byla zrealizována za podpory Projektu na odstranění ekologických škod vzniklých v souvislosti s těžební činností státních hnědouhelných společností v období před

Více

NÁZEV DOKUMENTACE: ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA LITVÍNOV 2. ČÁST

NÁZEV DOKUMENTACE: ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA LITVÍNOV 2. ČÁST NÁZEV DOKUMENTACE: ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA LITVÍNOV 2. ČÁST březen 2004 Obsah textové části A. Základní údaje: A.1 Identifikační údaje 3 A.2 Hlavní cíle řešení 4 A.3 Zhodnocení vztahu dříve zpracované

Více

Regulační plán Litvínov - Osada

Regulační plán Litvínov - Osada Regulační plán Litvínov - Osada Návrh zadání změny č. 1 Regulačního plánu Litvínov - Osada červen 2005 Obsah zadání: a) důvody pro pořízení regulačního plánu a stanovení hlavních cílů rozvoje území b)

Více

PTICE ÚZEMNÍ STUDIE Lokalita Jihovýchod

PTICE ÚZEMNÍ STUDIE Lokalita Jihovýchod PTICE ÚZEMNÍ STUDIE Lokalita Jihovýchod Zpracovatel : Ing. arch. Milič Maryška, Letohradská 3/369, 170 00 Praha 7 datum : leden 2015 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název akce : Zpracovatel : PTICE - ÚZEMNÍ STUDIE

Více

DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY

DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY HOŘOVICE REVITALIZACE ČÁSTI RYBNÍKA DRAŽOVSKÁ VELKÁ ETAPA 2 DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA A.1. Identifikační údaje A.1.1. Údaje o stavbě A.1.1.a Název stavby A.1.1.b Místo stavby

Více

ÚZEMNÍ PLÁN ÚDRNICE NÁVRH TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚP ÚDRNICE. Pořizovatel: Městský úřad Jičín

ÚZEMNÍ PLÁN ÚDRNICE NÁVRH TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚP ÚDRNICE. Pořizovatel: Městský úřad Jičín ÚZEMNÍ PLÁN ÚDRNICE NÁVRH TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚP ÚDRNICE Zadavatel: Pořizovatel: Projektant: Obec Údrnice Městský úřad Jičín Ing.arch.Karel Novotný Brožíkova 1684, 50012 Hradec Králové Tel.: 604566916,

Více

Změna č. 2 územního plánu TRHOVÉ SVINY

Změna č. 2 územního plánu TRHOVÉ SVINY Změna č. 2 územního plánu Trhové Sviny NÁVRH ZADÁNÍ Změna č. 2 územního plánu TRHOVÉ SVINY Pořizovatel: Městský úřad Trhové Sviny, odbor výstavby, kulturních památek a územního plánování Datum: leden 2013

Více

Vodní režim posttěžební krajiny, ideál a realita. Ivo Přikryl ENKI o.p.s., Třeboň

Vodní režim posttěžební krajiny, ideál a realita. Ivo Přikryl ENKI o.p.s., Třeboň Vodní režim posttěžební krajiny, ideál a realita Ivo Přikryl ENKI o.p.s., Třeboň Obsah přednášky vývoj vodního režimu během těžby jak by mohl vypadat ideálně vodní režim a vodohospodářský systém v krajině

Více

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE HONĚTICE ZMĚNA č.1

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE HONĚTICE ZMĚNA č.1 ÚZEMNÍ PLÁN OBCE HONĚTICE ZMĚNA č.1 pořizovatel Městský úřad Kroměříž odbor rozvoje města Velké náměstí 115 767 01 Kroměříž datum 05/2008 zakázkové číslo 2008-021-07 kopie strana 1/6 OBSAH 1. VYMEZENÍ

Více

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Ing. Jan Brejcha, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., brejcha@vuhu.cz Voda a krajina 2014 1 Projekt č. TA01020592 je řešen s finanční

Více

1 Definování revitalizačních opatření ve vazbě na vládní usnesení č. 272/02. 2 2 Cenové návrhy. 2 3 Používaná terminologie.. 5 strana - 2 - Ⴧ南 CH P Ř Ⴧ南ᆧ厷 US S Ⴧ南. 272/02 Vláda České republiky schválila

Více

NÁVRH ZADÁNÍ. 1. změna územního plánu obce VELKÝ KARLOV

NÁVRH ZADÁNÍ. 1. změna územního plánu obce VELKÝ KARLOV Městský úřad Znojmo, odbor rozvoje, oddělení územního plánování a regionálního rozvoje, jako pořizovatel dle 14 z.č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších

Více

Územní plán obce města Litvínov

Územní plán obce města Litvínov Územní plán obce města Litvínov Zadání změny č. 5 územního plánu Litvínova prosinec 2006-1 - OBSAH Identifikační údaje... 3 a) Důvody pro pořízení změny č.5 územního plánu obce a stanovení hlavních cílů

Více

Návrh zadání 8. změny územního plánu města Most

Návrh zadání 8. změny územního plánu města Most Návrh zadání 8. změny územního plánu města Most schváleno na zasedání zastupitelstva města dne Textová část Výkresová část výkres limitů měřítko 1: 10 000 Vypracoval: odbor rozvoje a územního plánu Ing.

Více

Povodí Moravy společně s Olomouckým krajem připravujenaochranuměst a obcí na řece Bečvě před povodněmi výstavbu suché nádrže (poldru) Bečva, Teplice.

Povodí Moravy společně s Olomouckým krajem připravujenaochranuměst a obcí na řece Bečvě před povodněmi výstavbu suché nádrže (poldru) Bečva, Teplice. Povodí Moravy společně s Olomouckým krajem připravujenaochranuměst a obcí na řece Bečvě před povodněmi výstavbu suché nádrže (poldru) Bečva, Teplice. Ještě před zahájením prací na dokumentaci k žádosti

Více

ZADÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU CHVALETICE Hornická Čtvrť západ u křižovatky

ZADÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU CHVALETICE Hornická Čtvrť západ u křižovatky Příloha č.3 ZADÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU CHVALETICE Hornická Čtvrť západ u křižovatky a) Vymezení řešeného území Lokalita zahrnuje zastavitelnou plochu a.11. vymezenou územním plánem pro bydlení, plochu b.3.

Více

OBEC DOBŘÍŇ. Pořizovatel: Městský úřad Roudnice nad Labem, odbor rozvoje a majetku města, úřad územního plánování

OBEC DOBŘÍŇ. Pořizovatel: Městský úřad Roudnice nad Labem, odbor rozvoje a majetku města, úřad územního plánování OBEC DOBŘÍŇ ÚZEMNÍ STUDIE PLOCH Z3 a P3 Pořizovatel: Projektant: Městský úřad Roudnice nad Labem, odbor rozvoje a majetku města, úřad územního plánování Ing. Petr Laube, 28. října 909, 277 11, Neratovice

Více

IX. VLIVY NA ZÁJMY OCHRANY PŘÍRODY

IX. VLIVY NA ZÁJMY OCHRANY PŘÍRODY IX. VLIVY NA ZÁJMY OCHRANY PŘÍRODY Zájmy ochrany přírody a krajiny ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. jsou v daném měřítku zpracování zastoupeny ve formě: maloplošných a velkoplošných zvláště chráněných

Více

Budoucnost teritoria dolu Bílina do roku 2050

Budoucnost teritoria dolu Bílina do roku 2050 Území ovlivňované těžbou uhlí cesty k udržitelnému rozvoji Budoucnost teritoria dolu Bílina do roku 2050 Ing. Vladimír Budinský, MBA Severočeské doly a.s. po obědě má přednáška začít vtipem. Severočeské

Více

VÝVOJ LOKALITY LOMU BENEDIKT

VÝVOJ LOKALITY LOMU BENEDIKT VÝVOJ LOKALITY LOMU BENEDIKT LUKÁŠ SITTE, RICHARD HLOUS, LENKA HOLÁ 1. ROČNÍK NGEO, PŘF UJEP V ÚSTÍ N/L KVĚTEN 2011 ÚVOD Krajinné změny na Mostecku jsou nejviditelnější místní lidskou činností posledních

Více

ČESKY. Nahlédněte do dolu TĚŽBA UHLÍ OD A DO Z

ČESKY. Nahlédněte do dolu TĚŽBA UHLÍ OD A DO Z ČESKY 10 Nahlédněte do dolu TĚŽBA UHLÍ OD A DO Z 1 Na Sokolovsku se již desítky let intenzivně těží hnědé Z uhlí, vyhlídky které se u Lomnice nejen ve (parkoviště zdejších elektrárnách u silnice 2 km proměňuje

Více

zpracovatel: architekti Praha 6 Radimova 18

zpracovatel: architekti Praha 6 Radimova 18 Severní Terasa STŘÍBRNÍKY Radimova 18 územní studie Praha 6 pořizovatel: Magistrát města Ústí nad Labem odbor územního plánování Velká Hradební 8 Ústí nad Labem, 401 00 datum: 12. 2009 OBSAH DOKUMENTACE:

Více

duben 2009 Jedná se o lokalitu (dále též jen Z1/1 ) u severovýchodního okraje sídla.

duben 2009 Jedná se o lokalitu (dále též jen Z1/1 ) u severovýchodního okraje sídla. Návrh zadání změny č. 1 územního plánu Kunžak duben 2009 a) úvod O pořízení změny č. 1 územního plánu Kunžak rozhodlo zastupitelstvo obce Kunžak svým usnesením ze dne 29. 1. 2009. Jedná se o lokalitu (dále

Více

Ú J E Z D U B O S K O V I C

Ú J E Z D U B O S K O V I C Ú J E Z D U B O S K O V I C ZMĚNA č. 4 ÚPO návrh Dílčí změna : Z1 - návrh plochy dopravy Brno, 11/2010 Jarmila Haluzová ATELIÉR PROJEKTIS BRNO, Příční 32, 602 00 Brno pracoviště: Ponávka 2, 602 00 Brno,

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PODHRADÍ NAD DYJÍ. říjen Zadání Změny č.2 územního plánu obce Podhradí nad Dyjí 1

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PODHRADÍ NAD DYJÍ. říjen Zadání Změny č.2 územního plánu obce Podhradí nad Dyjí 1 NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PODHRADÍ NAD DYJÍ říjen 2011 Zadání Změny č.2 územního plánu obce Podhradí nad Dyjí 1 Městský úřad ve Znojmě, odbor výstavby (dále jen úřad územního plánování),

Více

JMENOVITÝ SEZNAM ZÁMĚRŮ DLE ZADÁNÍ ve vztahu k urbanistické koncepci ÚPn MĚSTA JIRKOV v elementární rovině

JMENOVITÝ SEZNAM ZÁMĚRŮ DLE ZADÁNÍ ve vztahu k urbanistické koncepci ÚPn MĚSTA JIRKOV v elementární rovině JMENOVITÝ SEZNAM ZÁMĚRŮ DLE ZADÁNÍ ve vztahu k urbanistické koncepci ÚPn MĚSTA JIRKOV v elementární rovině Záměry v členění k. ú. Jirkov, Březenec, Červený Hrádek a Jindřišská Číslo N 1 k.ú. Červený Hrádek,

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

ŘEŠENÉ DIPLOMOVÉ A BAKALÁŘSKÉ PRÁCE 2008/2009 KATEDRA EKOLOGIE KRAJINY

ŘEŠENÉ DIPLOMOVÉ A BAKALÁŘSKÉ PRÁCE 2008/2009 KATEDRA EKOLOGIE KRAJINY ŘEŠENÉ DIPLOMOVÉ A BAKALÁŘSKÉ PRÁCE 2008/2009 KATEDRA EKOLOGIE KRAJINY Název práce a školitel Šíření a regenerace vybraných lesních dřevin doc. Ing. Kateřina Berchová, Ph.D. Analýza historického využití

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

LAVIČKY PRŮMYSLOVÁ ZÓNA Z 11

LAVIČKY PRŮMYSLOVÁ ZÓNA Z 11 LAVIČKY PRŮMYSLOVÁ ZÓNA Z 11 ÚZEMNÍ STUDIE DOPRAVNÍ ŘEŠENÍ 01. PRŮVODNÍ ZPRÁVA Objednatel: Zhotovitel: MATULA, projekce dopravních staveb Ing. Jiří Matula Datum: říjen 2011 2 Obsah 1. Úvod 2. Vztah lokality

Více

1. ZMĚNA Č.3 ÚPO VYSOKÝ ÚJEZD

1. ZMĚNA Č.3 ÚPO VYSOKÝ ÚJEZD změna č.3 ÚPO Vysoký Újezd 1. ZMĚNA Č.3 ÚPO VYSOKÝ ÚJEZD 1.1. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ, VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Řešené území Změny č.3 ÚPO VYSOKÝ ÚJEZD- lokalita změny Z3-1 leží na území obce Vysoký

Více

PEDOLOGICKÁ A GEOMECHANICKÁ CHARAKTERISTIKA ZEMIN SVAHU A BŘEHŮ JEZERA MOST

PEDOLOGICKÁ A GEOMECHANICKÁ CHARAKTERISTIKA ZEMIN SVAHU A BŘEHŮ JEZERA MOST PEDOLOGICKÁ A GEOMECHANICKÁ CHARAKTERISTIKA ZEMIN SVAHU A BŘEHŮ JEZERA MOST RNDR. M. Řehoř, Ph.D. Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most ÚVOD - Hydrická rekultivace bývalého povrchového dolu Ležáky Most

Více

ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU DRAŽIČKY

ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU DRAŽIČKY NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU DRAŽIČKY Pořizovatel: Městský úřad Tábor, odbor územního rozvoje, Žižkovo nám.2, 39002 Tábor Určený zastupitel: starosta obce Milan Mrázek Březen 2012 1 OBSAH A)

Více

NÁVRH ZADÁNÍ. Změny č. 5 územního plánu. sídelného útvaru. Kondrac

NÁVRH ZADÁNÍ. Změny č. 5 územního plánu. sídelného útvaru. Kondrac NÁVRH ZADÁNÍ Změny č. 5 územního plánu sídelného útvaru Kondrac k projednání ve smyslu 47 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů Červenec

Více

15 ekomiliard. Rekreační plocha Nové Záluží Cyklostezka napříč Litvínovem

15 ekomiliard. Rekreační plocha Nové Záluží Cyklostezka napříč Litvínovem Projekt na odstranění ekologických škod vzniklých v souvislosti s těžební činností státních hnědouhelných společností v období před jejich privatizací v Ústeckém a Karlovarském kraji podle usnesení vlády

Více

kromě výše popsaných červeně, modře a fialově šrafovaných ploch Plánu ÚSES obsahuje

kromě výše popsaných červeně, modře a fialově šrafovaných ploch Plánu ÚSES obsahuje Vymezení ÚSES Ve všech výkresech červeně = základní vymezené plochy biocenter a biokoridorů modře = další zvažované plochy pro rozšíření biocenter a biokoridorů fialově = plochy biocenter a biokoridorů

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

NÁVRH ZMĚNY Č.4 ÚZEMNÍHO PLÁNU MIŘETICE. Zpracovatel: Ing. arch. Jan Linha, Jihozápadní III/1176, 141 00 Praha 4 Autorizace ČKA 01 103

NÁVRH ZMĚNY Č.4 ÚZEMNÍHO PLÁNU MIŘETICE. Zpracovatel: Ing. arch. Jan Linha, Jihozápadní III/1176, 141 00 Praha 4 Autorizace ČKA 01 103 MIŘETICE NÁVRH ZMĚNY Č.4 ÚZEMNÍHO PLÁNU MIŘETICE Zpracovatel: Ing. arch. Jan Linha, Jihozápadní III/1176, 141 00 Praha 4 Autorizace ČKA 01 103 Pořizovatel: MěÚ Vlašim, Jana Masaryka 302, 258 01 Vlašim

Více

Starý důlní odval EMA v Ostravě (Součastnost a budoucnost)

Starý důlní odval EMA v Ostravě (Součastnost a budoucnost) J. Hájovský SG Geoinženýring, s.r.o. Sídlo : 28 října 150, Moravská Ostrava Odborné informace a konzultace : Ing. Jiří Hájovský, CSc. t.č. 00 420 606 564 269 Důlní odvaly úložná místa těžebního odpadu

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Žirovnice Počet částí obce: 6 Počet katastrálních území: 6 Výměra obce: 4440 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 3070 Hustota obyvatel: 69 obyv/km

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany Stránka č. 1 z 8 Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s

Více

Materiál pro jednání 5.03 Zastupitelstva města Rychnov u Jablonce nad Nisou

Materiál pro jednání 5.03 Zastupitelstva města Rychnov u Jablonce nad Nisou Materiál pro jednání 5.03 Zastupitelstva města Rychnov u Jablonce nad Nisou Jednání ZM dne: 29.3.2010 Věc: Schválení upraveného zadání 1. změny platného územního plánu Rychnov u Jablonce nad Nisou Předkládá:

Více

M a g i s t r á t m ě s t a P r o s t ě j o v a nám. T. G. Masaryka 130/14, Prostějov N Á V R H ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBĚDKOVICE

M a g i s t r á t m ě s t a P r o s t ě j o v a nám. T. G. Masaryka 130/14, Prostějov N Á V R H ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBĚDKOVICE M a g i s t r á t m ě s t a P r o s t ě j o v a nám. T. G. Masaryka 130/14, 796 01 Prostějov Stavební úřad Magistrátu města Prostějova N Á V R H ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBĚDKOVICE (dále jen

Více

J e v i š o v i c k á. p ř e h r a d a

J e v i š o v i c k á. p ř e h r a d a J e v i š o v i c k á p ř e h r a d a Zatopená plocha při hladině stálého nadržení (Ms) 3,00 ha Zatopená plocha při max.hl. zásobního prostoru (Mz) 8,10 ha Zatopená plocha maximální 12,6 ha Hladina zásobního

Více

Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí. Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1

Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí. Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1 Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1 Retenční nádrž Vřesina na Porubce, ochrana Poruby a Svinova Ostrava

Více

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území Příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území Řádek 1. zastavěné území 2. plochy výroby 3. plochy občanského vybavení

Více

Zásoby uhlí v ČR. Mgr. Pavel Kavina, Ph.D. odbor surovinové a energetické bezpečnosti Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Zásoby uhlí v ČR. Mgr. Pavel Kavina, Ph.D. odbor surovinové a energetické bezpečnosti Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Zásoby uhlí v ČR Mgr. Pavel Kavina, Ph.D. odbor surovinové a energetické bezpečnosti Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Primární energetické zdroje (PEZ) 2 Terminologie Zásoby v ložiskách surovin Geologické

Více

Změna č. 1 územního plánu. Návrh

Změna č. 1 územního plánu. Návrh Změna č. 1 územního plánu HARTMANICE Návrh Změna č.1 ÚP Hartmanice Tato změna č. 1 územního plánu byla vydána usnesením Zastupitelstva obce Hartmanice Změna územního plánu nabyla účinnosti dne: Pořizovatel:

Více

ZMĚNA č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KOROUHEV

ZMĚNA č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KOROUHEV ING.ARCH. ALENA KOŠŤÁLOVÁ ARCHITEKTONICKO URBANISTICKÁ PROJEKČNÍ KANCELÁŘ, ZAVŘENÁ 32, 634 00 BRNO ZMĚNA č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KOROUHEV POŘIZOVATEL: MĚSTSKÝ ÚŘAD POLIČKA, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ROZVOJE

Více

ZMĚNA č. 4 ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA DOBROVICE

ZMĚNA č. 4 ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA DOBROVICE ZMĚNA č. 4 ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA DOBROVICE 05/2010 Záznam o účinnosti a) správní orgán, který vydal změnu územního plánu č.4: Zastupitelstvo města Dobrovice, usnesení č. 51/2010 ze dne 11. května 2010 b)

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

POŘIZOVATEL: OBEC PRASKLICE: PROJEKTANT: Městský úřad Kroměříž. Stavební úřad. Oddělení územního plánování a státní památkové péče

POŘIZOVATEL: OBEC PRASKLICE: PROJEKTANT: Městský úřad Kroměříž. Stavební úřad. Oddělení územního plánování a státní památkové péče 1 POŘIZOVATEL: Městský úřad Kroměříž Stavební úřad Oddělení územního plánování a státní památkové péče OBEC PRASKLICE: určený zastupitel Bc. Jaroslav Kupka, starosta obce PROJEKTANT: S-projekt plus, a.s.

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zubrnice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zubrnice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zubrnice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

NÁVRH ZMĚNY Č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE ŽÁKY

NÁVRH ZMĚNY Č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE ŽÁKY NÁVRH ZMĚNY Č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE ŽÁKY Pořizovatel: Městský úřad Čáslav Odbor výstavby a regionálního rozvoje Žižkovo náměstí 1, 286 01 Čáslav DATUM : LISTOPAD 2012 1 ZÁZNAM O ÚČINNOSTI Územně plánovací

Více

ZMĚNA č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU STRÁŽKOVICE. místní část Řevňovice vydaná zastupitelstvem obce Strážkovice ZÁZNAM O ÚČINNOSTI

ZMĚNA č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU STRÁŽKOVICE. místní část Řevňovice vydaná zastupitelstvem obce Strážkovice ZÁZNAM O ÚČINNOSTI ZMĚNA č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU STRÁŽKOVICE místní část Řevňovice vydaná zastupitelstvem obce Strážkovice ZÁZNAM O ÚČINNOSTI Tato Změna č.1 ÚP byla vydána usnesením Zastupitelstva obce Strážkovice (usnesení č.

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Odůvodnění změny č. 1 územního plánu Zhoř u Tábora

Odůvodnění změny č. 1 územního plánu Zhoř u Tábora Odůvodnění změny č. 1 územního plánu Zhoř u Tábora a) Postup při pořízení a zpracování změny č. 1 územního plánu Změna č. 1 územního plánu Zhoř u Tábora byla pořizována v souladu se zákonem č. 183/2006

Více

NAPOUŠTĚNÍ ZBYTKOVÉ JÁMY LOMU MOST - LEŽÁKY

NAPOUŠTĚNÍ ZBYTKOVÉ JÁMY LOMU MOST - LEŽÁKY NAPOUŠTĚNÍ ZBYTKOVÉ JÁMY LOMU MOST - LEŽÁKY Ing. Petr Dvořák, Ing. Josef Švec Palivový kombinát Ústí, s.p., Ústí nad Labem Ing. Petr Dvořák, Ing. Josef Švec dvorak@ko.pku.cz, svec@ko.pku.cz Abstrakt Plnohodnotná

Více

HYNČINA ÚZEMNÍ PLÁN ZMĚNA Č. 1. (k.ú. Hynčina, Křižanov u Zábřehu) TEXTOVÁ ČÁST KA * KA

HYNČINA ÚZEMNÍ PLÁN ZMĚNA Č. 1. (k.ú. Hynčina, Křižanov u Zábřehu) TEXTOVÁ ČÁST KA * KA HYNČINA ÚZEMNÍ PLÁN (k.ú. Hynčina, Křižanov u Zábřehu) ZMĚNA Č. 1 TEXTOVÁ ČÁST KA * KA KA * KA projektový ateliér, Tuřice 32, 294 74 Předměřice n. Jizerou HYNČINA ÚZEMNÍ PLÁN (k.ú. Hynčina, Křižanov u

Více

Šířka ve dně. Navazující na přilehlé koryto Sklon svahů MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM

Šířka ve dně. Navazující na přilehlé koryto Sklon svahů MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM Úsek 02 (staničení 459-732 m) V současnosti je koryto zahloubené, napřímené, opevněné ve dně a březích kamennou dlažbou / rovnaninou. Břehy jsou pokryty travním porostem, v horní části úseku se nacházejí

Více

Severočeské doly a.s. Chomutov

Severočeské doly a.s. Chomutov Severočeské doly a.s. Chomutov leader a trhu hnědého uhlí Jaroslava Šťovíčková specialista strategie a komunikace základní fakta o naší společnosti největší hnědouhelná společnost v ČR vznik 1. ledna 1994

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice Stránka č. 1 z 9 Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s

Více

ÚZEMNÍ PLÁN STRUŽINEC

ÚZEMNÍ PLÁN STRUŽINEC ÚZEMNÍ PLÁN STRUŽINEC OBJEDNATEL: OBEC STRUŽINEC POŘIZOVATEL: MĚÚ SEMILY, OBVODNÍ STAVEBNÍ ÚŘAD, ODD. ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ VEDOUCÍ PROJEKTANT: ING. ARCH. ALENA KOŠŤÁLOVÁ ZODPOVĚDNÍ PROJEKTANTI: URBANISTICKÉ

Více

ZMĚNA Č. 11 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚSTA KLADNA NÁVRH TEXTOVÁ ČÁST A

ZMĚNA Č. 11 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚSTA KLADNA NÁVRH TEXTOVÁ ČÁST A ZMĚNA Č. 11 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚSTA KLADNA TEXTOVÁ ČÁST A Brno 9 / 2015 Strana 2 POŘIZOVATEL Úřad architektury a územního plánování Magistrát města Kladna Náměstí starosty Pavla 44 272 52

Více

MLEČICE PARÉ 5 NÁVRH ZMĚNY Č. 2. Textová část odůvodnění ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU

MLEČICE PARÉ 5 NÁVRH ZMĚNY Č. 2. Textová část odůvodnění ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MLEČICE ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU NÁVRH ZMĚNY Č. 2 Textová část odůvodnění ZPRACOVATEL: ing.arch.j.mejsnarová, autorizovaný architekt POŘIZOVATEL: ÚÚP ORP Rokycany DATUM ZPRACOVÁNÍ: říjen 2009 PARÉ

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Útěchovice Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 624 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 66 Hustota obyvatel:

Více

Problematika lokalizace velkoplošných sportovních a rekreačních zařízení v přírodním prostředí: Lesní území v Praze a golfové areály

Problematika lokalizace velkoplošných sportovních a rekreačních zařízení v přírodním prostředí: Lesní území v Praze a golfové areály Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Problematika lokalizace velkoplošných sportovních a rekreačních zařízení v přírodním prostředí: Lesní území v Praze a golfové areály Případová

Více

MR&S. PLOCHA ZMĚNY Z2-6, k.ú. STRÁŽKY U HABROVIC T E C H N I C K Á Z P R Á V A

MR&S. PLOCHA ZMĚNY Z2-6, k.ú. STRÁŽKY U HABROVIC T E C H N I C K Á Z P R Á V A PLOCHA ZMĚNY Z2-6, k.ú. STRÁŽKY U HABROVIC T E C H N I C K Á Z P R Á V A A/ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE B/ ZÁKLADNÍ ÚDAJE C/ PODMÍNKY PRO VYUŽITÍ PLOCH DLE PLATNÉ ÚPP D/ PODMÍNKY PRO VYMEZENÍ A VYUŽITÍ POZEMKŮ

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Vysoká Lhota zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM Úsek 08 (staničení 2706-2847 m) Stávající úsek, opevněný betonovými panely, je částečně ve vzdutí dvou stupňů ve dně. Horní stupeň slouží k odběru vody do cukrovarského rybníka. Dolní stupeň, viz foto,

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND V ÚZEMNÍM PLÁNU

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND V ÚZEMNÍM PLÁNU VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND V ÚZEMNÍM PLÁNU společné metodické doporučení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí

Více

ÚZEMNÍ PLÁN VŘESKOVICE ZMĚNA Č. 3 N Á V R H Z A D Á N Í

ÚZEMNÍ PLÁN VŘESKOVICE ZMĚNA Č. 3 N Á V R H Z A D Á N Í ÚZEMNÍ PLÁN VŘESKOVICE ZMĚNA Č. 3 N Á V R H Z A D Á N Í Objednatel : Obec Vřeskovice, Vřeskovice 112, 334 01 Přeštice Pořizovatel : MěÚ Klatovy - odbor výstavby a územního plánování Datum : 2/2014 Obsah

Více

L O Z A Ú Z E M N Í P L Á N Zpracovatel: KB KRÁL spol. s r. o. I g. r h. Ir Kr I g. r h. B h Kr I g. J k R j

L O Z A Ú Z E M N Í P L Á N Zpracovatel: KB KRÁL spol. s r. o. I g. r h. Ir Kr I g. r h. B h Kr I g. J k R j LOZA ÚZEMNÍ PLÁN Vydáno usnesením Zastupitelstva obce Loza č.... ze dne. Pořizovatel Městský úřad Kralovice odbor regionálního rozvoje a ÚP MěÚ Kralovice... datum nabytí účinnosti razítko podpis L O Z

Více

NÁVRH ZMĚN II. REGULAČNÍHO PLÁNU SLATIŇANY JIH

NÁVRH ZMĚN II. REGULAČNÍHO PLÁNU SLATIŇANY JIH NÁVRH ZMĚN II. REGULAČNÍHO PLÁNU SLATIŇANY JIH Závazná část Regulačního plánu Slatiňany jih se mění v souladu se Stavebním zákonem č. 183/2006 Sb., včetně jeho prováděcích předpisů takto: 1. Změny II.

Více

Obsah Opatření obecné povahy č. 1/2013, kterým se vydává Územní plán Zlaté Hory. str.

Obsah Opatření obecné povahy č. 1/2013, kterým se vydává Územní plán Zlaté Hory. str. Obsah Opatření obecné povahy č. 1/2013, kterým se vydává Územní plán Zlaté Hory I.A TEXTOVÁ ČÁST 1 A. Vymezení zastavěného území 2 B. Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot 2 C. Urbanistická

Více

KOROZLUKY s OSADOU SEDLEC

KOROZLUKY s OSADOU SEDLEC KOROZLUKY s OSADOU SEDLEC II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ZMĚNA Č.2 1. TEXTOVÁ ČÁST OBJEDNATEL: OBEC KOROZLUKY POŘIZOVATEL: MAGISTRÁT MĚSTA MOSTU PROJEKTANT: ING. ARCH. JAN HASÍK MOST 01/2014 1 Širší vztahy

Více

ODŮVODNĚNÍ ŘEŠENÍ ZMĚNY č.3 ÚP OBCE NOVÁ DĚDINA

ODŮVODNĚNÍ ŘEŠENÍ ZMĚNY č.3 ÚP OBCE NOVÁ DĚDINA II. ODŮVODNĚNÍ ŘEŠENÍ ZMĚNY č.3 ÚP OBCE NOVÁ DĚDINA II/A. T E X T O V Á Č Á S T obsah: 1. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací

Více

Příloha II/1 Koordinační výkres /lokalita č. 1, 2 M 1:2 880. Příloha II/2 Koordinační výkres /lokalita č. 3, 5, 7 M 1:2 880

Příloha II/1 Koordinační výkres /lokalita č. 1, 2 M 1:2 880. Příloha II/2 Koordinační výkres /lokalita č. 3, 5, 7 M 1:2 880 OBSAH DOKUMENTACE II. Odůvodnění Změny č. 4 územního plánu A/ Textová část kapitola-název strana 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE...2 1.1 Název úkolu, objednatel, projektant...2 1.2 Obsah změny územního plánu...2 2.

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Moraveč Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 901 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 212 Hustota obyvatel: 24 obyv/km 2

Více

DOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ

DOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ DOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ Milena Vágnerová 1), Jan Brejcha 1), Michal Řehoř 1), Zbyněk Sokol 2), Kristýna Bartůňková

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Stojčín Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 387 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 122 Hustota obyvatel:

Více

OBYTNÝ SOUBOR BAŽANTNICE zastavovací studie lokalita k. ú. Hos vice, pozemky p.č. 152, 153, 154, 156/11 158/1, 158/3, 157, 1155/68

OBYTNÝ SOUBOR BAŽANTNICE zastavovací studie lokalita k. ú. Hos vice, pozemky p.č. 152, 153, 154, 156/11 158/1, 158/3, 157, 1155/68 d o m a a.s., září 2012 SEZNAM VÝKRESŮ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 TEXTOVÁ ČÁST ŠIRŠÍ VZTAHY a ÚZEMNÍ PLÁN SITUACE-PLOCHY POHLED Z OKRAJOVÉ ULICE POHLED Z OKRAJOVÉ ULICE POHLED NA

Více