ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Žamberk 2. úplná aktualizace

Transkript

1 CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Žamberk 2. úplná aktualizace ZADAVATEL: ZPRACOVAL: AUTORSKÝ KOLEKTIV: MĚSTO ŽAMBERK EKOTOXA s.r.o. ING. KAMIL PLAČEK A KOLEKTIV EKOTOXA S.R.O. JANA NEUMANNOVÁ, MĚÚ ŽAMBERK MARTIN MIMRA, ODD. ÚP MĚÚ ŽAMBERK MELANIE HOLUBOVÁ, ODD. ÚP MĚÚ ŽAMBERK LISTOPAD 2012 VERZE 01 EKOTOXA s.r.o. Fišova 403/7, Brno Černá Pole tel , fax , emc@ekotoxa.cz

2 2

3 OBSAH 1 CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ TÉMATICKÉ ROZBORY HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE Geologický a geomorfologický profil území Těžba nerostných surovin Sesuvná a poddolovaná území SWOT analýza Problémy k řešení VODNÍ REŽIM Vodní režim v krajině Stav povrchových a podzemních vod Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Ovzduší Staré ekologické zátěže a Brownfields Další hygienické závady území Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Chráněná území Územní systém ekologické stability Koeficient ekologické stability krajiny Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení v rámci územního plánování ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA Zemědělský půdní fond Pozemky určené k plnění funkce lesa Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Dopravní infrastruktura Technická infrastruktura Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení v rámci územního plánování SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY Osídlení Demografický vývoj Věková struktura

4 9.4 Vzdělanostní struktura Školy a školská zařízení Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení BYDLENÍ Vývoj bydlení Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení REKREACE Rekreační potenciál regionu Historické a kulturní památky, muzea Ubytovací kapacity Potenciální rekreační plochy, turisticko-rekreační funkce území, rekreační zátěž Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY Daňová výtěžnost Nezaměstnanost Podnikatelská struktura Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Vyhodnocení vyváženosti pilířů Vyhodnocení environmentálního pilíře Vyhodnocení ekonomického pilíře Vyhodnocení sociodemografického pilíře Celkové hodnocení obcí ZÁVĚR URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Přehled informací z dotazníkového šetření v roce 2010 Grafická příloha Problémový výkres (v měřítku 1:25 000) 4

5 SEZNAM ZKRATEK AOT40 expoziční index AOT40 pro ozon. Je definován jako součet rozdílů mezi hodinovými koncentracemi vyššími než prahová koncentrace 80 μg m-3 (40 ppb) a hodnotou 80 μg m-3, v období 8-20 hod. SEČ. vypočten z 1h hodnot v období květen-červenec, průměr za 5 let. BPEJ bonitovaná půdně-ekologická jednotka BRKO biologicky rozložitelný komunální odpad ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČOV čistírna odpadních vod ČSÚ Český statistický úřad ČÚZK Český úřad zeměměřičský a katastrální DPS dům s pečovatelskou službou DV daňová výtěžnost EKO ekonomický pilíř ENV environmentální pilíř EU Evropská unie EVL evropsky významná lokalita GIS geografický informační systém. HEIS VÚV T.G.M. Hydroekologický informační systém Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. HP1 hlavní parametr 1 CHKO chráněná krajinná oblast CHLÚ chráněné ložiskové území KES koeficient ekologické stability krajiny KO komunální odpad KPÚ komplexní pozemkové úpravy Ldvn hladina hluku celodenní MMR Ministerstvo pro místní rozvoj Mze Ministerstvo zemědělství MZCHÚ maloplošně zvláště chráněná území MŽP Ministerstvo životního prostředí NATURA 2000 Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu NP národní park NR nadregionální OKEČ odvětvová klasifikace ekonomických činností ORP obec s rozšířenou působností OZKO oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší PLO přírodní lesní oblast PP přírodní památka PUPFL pozemky určené k plnění funkcí lesa PÚR Politika územního rozvoje Q vydatnost zdroje (vodního) Q 100 průtok při stoleté vodě R regionální RBC regionální biocentrum RURÚ Rozbor udržitelného rozvoje území SEZ stará ekologická zátěž SFŽP Státní fond životního prostředí SKO směsný komunální odpad SLDB Sčítání lidu, domů a bytů SO správní obvod SO ORP správní obvod obce s rozšířenou působností SOC sociodemografický pilíř 5

6 SWOT ÚAP ÚP ÚPD ÚSES ÚTP VKP ZPF ZÚR ŽP Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats (Silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení) územně analytické podklady územní plán územně plánovací dokumentace územní systém ekologické stability krajiny územně technický podklad významný krajinný prvek zemědělský půdní fond zásady územního rozvoje životní prostředí ZNAČKY CHEMICKÝCH PRVKŮ, CHEMICKÉ VZORCE, UZANČNÍ NÁZVY ANALÝZ As BaP, B(a)P Cd Cl CO 2 N 2 O NO NO 2 NO 3 - NO x + NH 4 O 3 PM 10 SO 2 SO x TZL arsen benzo(a)pyren kadmium chlor oxid uhličitý oxid dusný oxid dusnatý oxid dusičitý dusičnany oxidy dusíku (oxid dusnatý a dusičitý) amonné ionty přízemní (troposférický) ozon pevné prachové částice suspendované v ovzduší o velikosti do 10 um oxid siřičitý oxidy síry tuhé znečišťující látky 6

7 1 CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Předmětem řešení aktualizace územně analytických podkladů je správní území obce s rozšířenou působností města Žamberk. Území zahrnuje 27 obcí, celková plocha činí 281,46 km2 a v roce 2012 zde žilo obyvatel. Území je součástí Pardubického kraje (PK) a část hranice řešeného území tvoří hranici s Polskou republikou.řešené území navazujew na správní obvody obcí s rozšířenou působností Rychnov nad Kněžnou, Ústí nad Orlicí, Lanškroun a Králíky. Tabulka 3.1.1: Základní údaje správního obvodu ORP Žamberk Obec Počet obyvatel Rozloha (km 2 ) Hustota (počet obyvatel/km 2 ) Bystřec ,13 61 Česká Rybná 407 8,08 50 České Petrovice 150 6,27 24 Dlouhoňovice 775 3, Hejnice 219 4,83 45 Helvíkovice ,74 43 Jablonné nad Orlicí , Jamné nad Orlicí ,59 66 Kameničná 322 5,85 55 Klášterec nad Orlicí ,95 49 Kunvald ,32 34 Letohrad , Líšnice ,50 65 Lukavice , Mistrovice 618 4, Nekoř ,94 86 Orličky 303 8,65 35 Pastviny 348 8,37 42 Písečná 523 8,85 59 Sobkovice 258 3,66 70 Studené 166 5,42 31 Šedivec 204 3,88 53 Těchonín ,01 31 Verměřovice 716 5, Záchlumí ,53 28 Žamberk , Žampach 291 5,55 52 SO ORP Žamberk , Zdroj dat: Český statistický úřad,

8 2 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ TÉMATICKÉ ROZBORY V tomto dokumentu jsou uvedena všechna povinná témata (celkem 10) daných vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Součástí každého tématu je hodnocení indikátorů, SWOT analýza a problémy k řešení. Zpracovaná témata Horninové prostředí a geologie, Vodní režim, Hygiena životního prostředí, Ochrana přírody a krajiny, Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (ZPF a PUPFL), Veřejná dopravní a technická infrastruktura, Sociodemografické podmínky, Bydlení, Rekreace, Hospodářské podmínky. Všechna data důležitá pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území SO ORP Žamberk jsou zpracována na úroveň jednotlivých obcí, resp. katastrů. Pro hodnocení regionálních rozdílů na úrovni správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP) i nižších jednotek uvnitř SO ORP jsou v Rozboru udržitelného rozvoje území používány následující prostorové úrovně: Pardubický kraj a ČR jako nejvyšší srovnávací jednotky pro SO ORP Žamberk, ostatní SO ORP Pardubického kraje pro srovnání jednotlivých SO ORP, okres Ústí nad Orlicí, do kterého spadá SO ORP Žamberk. 8

9 3 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE 3.1 GEOLOGICKÝ A GEOMORFOLOGICKÝ PROFIL ÚZEMÍ Z hlediska regionálně geomorfologického členění náleží převážná část zájmového území do krkonošskojesenické soustavy a její orlické podsestavy. Z geomorfologického hlediska náleží SO ORP Žamberk ke geomorfologickým celkům Orlické hory (a jejímu podcelku Mladkovská vrchovina) a Podorlická pahorkatina (geomorfologický podcelek Žamberská pahorkatina). Pouze velmi okrajově sem zasahují na severovýchodě Kladská kotlina (Kralická brázda) a v jihozápadní části výběžek České tabule a to podsoustavou Východočeské tabule. Orlické hory patří jako geomorfologický celek do Krkonošsko-jesenické (Sudetské) soustavy a prošly s ní společným vývojem od starohor do přítomnosti. Celé pásmo Orlických hor od státní hranice nad Olešnicí v Orlických horách po jižní úbočí Bukové hory nad Heřmanicemi (mimo CHKO) je dlouhé 55 km, jeho šířka kolísá mezi 3 až 8 km. Celkově se jedná o plochou hornatinu převážně v povodí Divoké a Tiché Orlice. Střední výška je 713,0 m a střední sklon Hluboko zaříznutá údolí vodních toků s místy se nacházejícími kryogenními skalními tvary. Od Bartošovic směrem k Mladkovu a Klášterci nad Orlicí se rozkládá Mladkovská vrchovina. Severní část vrchoviny tvoří plochý hřbet Žambereckých lesů, sklánějící se rovnoměrně k jihu mezi Údolíčkem a Bartošovicemi v Orlických horách. Sklon svahů k Divoké Orlici u Ostrova a Zemské brány je již mnohem prudší. Průlomové údolí Divoké Orlice od pohraničního mostu u Zemské brány k hornímu okraji Klášterce v Potocích je sice sotva 4 km dlouhé, vyniká však nejen prudkým spádem, ale i skalními útvary na březích a mohutnými balvany v řečišti. Vodní tok se mezi mnohametrovými balvany tříští a vytváří kaskády peřejí s hlubokými tůněmi. Eroze, víření vody a unášené valouny vymlely v balvanu ležícím poblíž levého břehu pod největšími skalními bloky ojedinělý obří hrnec, protažený po proudu na 50 cm při šířce 25 cm a hloubce 20 cm. Ojedinělé skupiny skal sbíhají ze strání po obou březích. Největší z nich jsou tzv. Ledříčkovy skály na pravém břehu. Z geologického hlediska jsou Orlické hory tvořeny převážně souborem starohorních hornin pocházejících z doby před více než 570 mil. lety. Tehdy měly podobu sedimentů usazujících se na dně pradávných moří. Usazeniny se po dlouhých procesech přeměnily na metamorfity - ruly, svory, fylity, amfibolity aj., tvořící současný geologický podklad většiny území CHKO. Při hercynském vrásnění pronikla do klenby roztavená hornina dnešních granodioritových těles (Špičák). Povrch byl dále zaoblován větrem, deštěm a střídáním teplot. V období křídy (před mil. lety) území znovu pokleslo a jeho většina byla zalita mořem. V době třetihorního saxonského vrásnění (před 65-2 mil. lety) došlo k oživení starých zlomů a vyzdvižení oblasti Orlických hor. Ve čtvrtohorních dobách ledových na hřebeni výrazně působilo mrazové zvětrávání, které dalo vznik mrazovým srubům, kamenným mořím a suťovým rozpadům. Poměrně malá pestrost geologického podloží Orlických hor se projevila tím, že zde nebyl zjištěn výskyt ekonomicky významných zásob nerostných surovin. Podorlická pahorkatina zaujímá poměrně rozsáhlé území protažené od severozápadu (mezi Hronovem a Červeným Kostelcem) k jihovýchodu v délce 110 km a šířce km. Tvoří předěl mezi Orlickými horami, Zábřežskou vrchovinou a Českou tabulí. Jde o členitou pahorkatinu s nejvyšší horou Špičákem (841 m n.m). Převažuje tektonicky porušený erozně denudační reliéf ker, hrástí, antiklinál a synklinál na horninách krystalinika, hlubinných vyvřelin, permu a svrchní křídy. Geologicky je to velmi pestrá oblast budovaná krystalickými horninami a prvohorními, druhohorními místy i třetihorními sedimenty. Podorlická pahorkatina se dále dělí do tří podcelků (Náchodská vrchovina, Žamberská pahorkatina a Moravskotřebovská pahorkatina), přičemž do sledovaného území zasahuje pouze Žamberská pahorkatina. Ta je charakteristická méně členitým reliéfem. Jedná se o mírně zvlněnou plošinu s ojediněle se vyskytujícími svahy. Výjimkou jsou údolí Zdobnice a Říčky v oblasti jejich soutoku s více než stometrovými údolními srázy. Na geologické stavbě území se podílejí horniny druhohorního a čtvrtohorního stáří. Jsou to opuky a slínovce, křídové slíny a nevápnité nivní uloženiny. Celková plocha je 411,95 km 2, střední výška 455,8 m a střední sklon

10 Z hlediska geologické charakteristiky lze na zájmovém území zastihnout dle regionálního geologického členění tři základní jednotky Českého masívu: krystalinikum - prevariské paleozoikum (součást spodní stavby), svrchní karbon - perm a křídu (součásti svrchní stavby). Spodní stavbu reprezentují tři jednotky orlicko-sněžnické části lužické oblasti. Nejrozsáhlejší část představuje orlicko-sněžnické krystalinikum vystupující ve východní části zájmového území (tj. severovýchodně od linie Jablonné nad Orlicí - Klášterec nad Orlicí). Tato skupina obsahuje různé typy rul, ortorul a migmatitů. Další jednotkou ležící patrně v nadloží orlicko-sněžnického krystalinika je stroňská skupina s výskyty v okolí Klášterce nad Orlicí a Vlčkovic. Základními horninami této skupiny jsou dvojslídné svory, popř. lepidoblastické ruly s polohami mramorů, kvarcitů, metalyditů, grafitických hornin a různých metabazitů. Poslední jednotkou spodní stavby je zábřežské krystalinikum zasahující do zájmového území svým severozápadním výběžkem jižně od linie Mistrovice - Jablonné nad Orlicí. Typickými horninami, které zde lze nalézt jsou zábřežské drobové ruly až svory s vložkami křemenných dioritů. Permokarbonské sedimentární horniny (pískovce, jílovce a slepence) v zájmovém území náleží orlické pánvi. Na severu její hranici tvoří linie Žamberk - Potštejn, východo severovýchodní hranice je tektonická - tzv. kyšperský zlom probíhající od Žamberka k Moravské Třebové. Západním a jižním směrem přesahuje orlická pánev hranice zájmového území (k Potštejnu, Letovicím a Jevíčku). Zbylou část zájmového území překrývají křídové sedimenty. Česká křídová tabule je zde zastoupena labským vývojem, pro který jsou typické pískovce, jílovce a zvláště vápnité pelity. Obrázek č : Geologická struktura území SO ORP Žamberk Legenda proterozoické horniny assyntsky zvrásněné s různě silným variským přepracováním (břidlice, fylity, svory až pararuly) granitoidy assyntské (žuly, granodiority) terciérní horniny (písky, jíly) žuly (granitová řada) Zdroj: vulkanické horniny zčásti metamorfované proterozoické až paleozoické (amfibolity, diabasy, melafyry, porfyry) mezozoické horniny (pískovce, jílovce) kvartér (hlíny, spraše, písky, štěrky) permokrabonské horniny (pískovce, slepence, jílovce) 10

11 3.2 TĚŽBA NEROSTNÝCH SUROVIN Na území SO ORP Žamberk se nachází několik výhradních ložisek nerostných surovin a také 3 prognózní zdroje nerostných surovin, a to zejména ložiska ruly a žuly. Těžba probíhá pouze na některých ložiscích, a to v Bystřeci, Mistrovicích a Záchlumí. V těchto třech případech se jedná o ložiska stavebního kamene. Pro ochranu většinu těchto výhradních ložisek nerostných surovin byla vymezena chráněná ložisková území. Tabulka č : Ložiska nerostných surovin v SO ORP Žamberk Obec Číslo Název ložiska ložiska Typ ložiska Těžba Nerost Bystřec Bystřec Výhradní bilancované Současná Rula ložisko povrchová Bystřec Bystřec Výhradní bilancované Současná Rula ložisko povrchová Bystřec Jablonné nad Výhradní bilancované Současná Granodiorit, diorit Orlicí - Bystřec ložisko povrchová Bystřec, Horní Výhradní bilancované Dosud Štěrkopísek Verměřovice Čermná ložisko netěženo Česká Rybná, Záchlumí Litice nad Orlicí Výhradní bilancované ložisko Dřívější povrchová Mistrovice Mistrovice Výhradní bilancované Současná ložisko povrchová Sobkovice, Bořitov Schválené prognózní Dosud Studené netěženo Studené Studené Schválené prognózní Dosud netěženo Záchlumí Bohousová Výhradní bilancované Dosud ložisko netěženo Záchlumí Bohousová Schválené prognózní Dosud netěženo Záchlumí Litice nad Výhradní bilancované Současná Orlicí ložisko povrchová Záchlumí Litice nad Výhradní bilancované Dosud Orlicí-Chlum ložisko netěženo Zdroj: Data ÚAP, 2012 Žula, granodiorit Křemenný diorit, amfibolit, rula rula Rula Baryt Rula Žula, granodiorit Granodiorit, rula 11

12 Tabulka č : Chráněné ložiskové území v SO ORP Žamberk Obec Identifikační číslo CHLÚ Název CHLÚ Těžba Surovina Záchlumí Litice nad Dosud netěženo Stavební kámen Orlicí-Chlum Česká Rybná, Záchlumí Bohousová Dosud netěženo Fluorit-barytová surovina Bystřec Bystřec II Současná povrchová Rula Bystřec, Verměřovice Dolní Čermná Dosud netěženo Štěrkopísek Mistrovice, Bystřec, Mistrovice Současná povrchová Stavební kámen Jablonné nad Orlicí Zdroj: Data ÚAP, 2012 Pro potřeby těžby nerostných surovin je zde také (dle údajů uvedených na mapovém portálu Cenia) vymezeno několik dobývacích prostorů, a to v obcích Záchlumí (Litice nad Orlicí těžený, Česká Rybná - netěžený), Bystřec (těžený a netěžený) a Mistrovice (těžený). Obrázek č : Těžba nerostných surovin v SO ORP Žamberk Zdroj: Data ÚAP,

13 3.3 SESUVNÁ A PODDOLOVANÁ ÚZEMÍ Poddolované a sesuvné území mohou představovat omezení pro rozvoj obcí, například výstavby, mohou být také rizikem pro stávající výstavbu. Na území SO ORP Žamberk je evidován velký počet sesuvných území většinou menšího rozsahu. Sesuvná území bodová se nacházejí na území obcí Bystřec, Dlouhoňovice, Hejnice, Helvíkovice, Klášterec nad Orlicí, Letohrad, Lišnice,Mistrovice, Žamberk a Žampach. Sesuvná území plošná se nacházejí na území obcí Česká Rybná, Dlouhoňovice, Hejnice, Helvíkovice, Jablonné nad Orlicí, Kameničná, Klášterec nad Orlicí, Kunvald, Letohrad, Lišnice,Lukavice, Mistrovice, Nekoř, Pastviny, Písečná, Šedivec a Záchlumí. V řadě obcí zasahují tyto lokality do zastavěného území, což představuje riziko pro stávající zástavbu (Bystřec, Česká Rybná, Dlouhoňovice, Hejnice, Helvíkovice, Kameničná, Klášterec nad Orlicí, Kunvald, Letohrad, Líšnice, Lukavice, Mistrovice, Nekoř, Pastviny, Písečná, Šedivec, Záchlumí a Žamberk). Naopak na území obcí České Petrovice, Těchonín, Sobkovice, Verměřovice, Jamné nad Orlicí a Orličky nejsou evidována žádná sesuvná území. Poddolovaná území jsou evidována pouze čtyři, a to na území obcí Záchlumí, Verměřovice a Klášterec nad Orlicí, avšak mimo souvisle zastavěné území obce. Nepředstavuje tedy vyšší riziko nebo omezení pro rozvoj obce. 13

14 3.4 SWOT ANALÝZA HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE S STRENGHTS SILNÉ STRÁNKY W WEAKNESSES SLABÉ STRÁNKY O OPPORTUNITIES PŘÍLEŽITOSTI T THREATS HROZBY Ve sledovaném území se nachází větší množství ložisek nerostných surovin (stavební kámen), která představují místní zdroj surovin. V území je minimální výskyt poddolovaných území, která navíc nepředstavují riziko pro rozvoj obcí. Na území obcí České Petrovice, Těchonín, Sobkovice, Verměřovice, Bystřec, Jamné nad Orlicí a Orličky nejsou evidována žádná sesuvná území. U většiny výhradních ložisek nerostných surovin jsou také vymezena chráněná ložisková území. Vysoký výskyt sesuvných území, přičemž velká část z nich se nachází přímo ve stávající zástavbě nebo její blízkosti a mohou představovat riziko a omezení pro rozvoj obcí (obce Česká Rybná, Dlouhoňovice, Hejnice, Helvíkovice, Klášterec nad Orlicí, Kunvald, Letohrad, Líšnice, Lukavice, Mistrovice, Nekoř, Pastviny, Písečná, Šedivec, Záchlumí a Žamberk). Zajištění poptávky po nerostných surovinách z místních zdrojů. Změnou klimatu může dojít k vyšším a intenzivnějším srážkám a tím i k aktivaci sesuvů a ohrožení stávající zástavby. 3.5 PROBLÉMY K ŘEŠENÍ Přesná lokalizace sesuvných území a zjištění míry rizika a omezení využití území a případné určení opatření a vhodného využití těchto lokalit. Dodržování zásad ochrany ložisek nerostných surovin. Minimalizace negativního vlivu případné další těžby nerostných surovin na složky životního prostředí (zábor zemědělského půdního fondu, ochrana vod, ochrana přírody, doprava) při současném respektování potřeby dostatečného množství surovin. Těžba nerostných surovin se vždy projeví velkoplošným vlivem v krajině, který po dobu těžby se projevuje negativně, v celkovém efektu však může být pozitivní. 14

15 4 VODNÍ REŽIM Všechny vodní zdroje na území SO ORP Žamberk zasahují do povodí Labe. Území SO ORP Žamberk zaujímá 281,5 km 2 oblasti povodí. Z hlediska geomorfologických poměrů má v povodí Labe největší vodohospodářský význam Krkonošsko - jesenická subprovincie (do níž spadá i zájmová oblast) v severní a východní části území, pokrývající téměř 30 % plochy oblasti povodí. Je významnou středoevropskou pramenní oblastí s nadprůměrnými srážkami a odtoky. Hydrogeologické poměry v oblasti povodí Horního a středního Labe jsou heterogenní a z pohledu managementu podzemních vod složité a významné. Na souvrství svrchní křídy a sedimenty říčních náplavů jsou vázány důležité zdroje podzemních vod s vhodnými podmínkami pro významnější odběry. Povodí Horního a středního Labe má charakter kotliny, v jejímž středu se rozkládá křídová pánev s pokryvem čtvrtohorních sedimentů. Kotlinu ohraničují horská pásma krystalinika, která při úpatí přecházejí v permokarbonské pánve zasahující pod křídu. Zájmovou oblast tedy tvoří hydrogeologické rajóny křídové pánve, permokarbonských pánví a krystalinika. Křídová pánev pokrývá hlavní část oblasti povodí. Ve výplni pánve se nacházejí až 4 vrstevní kolektory značného plošného rozsahu s živým oběhem podzemních vod. Proto v rajonech křídové pánve jsou vodohospodářsky nejvýznamnější zdroje podzemních vod, které umožňují velké soustředěné vodárenské odběry. Podle stylu zvodnění lze křídové rajóny rozdělit do čtyř skupin centrální, východní, jižní a západní. Zájmové oblast se řadí do východní skupiny, kde jsou křídové vrstvy vytvarovány do systému zlomových vrás. Strukturní zdvihy a zlomy dělí tuto část pánve do dílčích pánví s uzavřeným artéským oběhem vody. V permokarbonských pánvích je podzemní voda rozptýlena do velkého počtu neurčitě ohraničených puklinových kolektorů. Oběh vody není v pánvi souvislý, ale je rozčleněn do jednotlivých zlomových ker. Proto rajony nejsou vodohospodářsky tak významné jako mladší sedimenty. Krystalinikum neobsahuje kolektory, jedinou propustnou vrstvou je přípovrchová zóna periglaciálního rozvolnění puklin spojená s pokryvnými útvary. Dosahuje hloubky až několika desítek metrů. Podzemní odtok v krystaliniku horských masivů s výškou nad 700 m n.m. je velmi vysoký (>10 l/s/km 2 ), díky vyšším srážkovým úhrnům. Oběh podzemní vody sleduje morfologii povrchu terénu, podzemní voda proudí shodně s povrchovým odtokem. Oblast povodí Horního a Středního Labe odtokově vystihuje profil Brandýs nad Labem. Zde dosahuje dlouhodobý průměrný průtok Labe ( ) 101m 3.s -1, což odpovídá specifickému odtoku dlouhodobého průměrného průtoku 7,7 l.s -1.km -2. Místní rozdíly ve srážkách způsobují značné rozdíly ve specifických odtocích v dlouhodobém průměru. Zatímco v povodích jako je Horní Labe, Úpa, Orlice, Jizera, Smědá, Lužická Nisa a Stěnava přesahují specifické odtoky 10 l.s -1.km -2 (v menších hydrologických jednotkách l.s -1.km -2 ) klesají v nížinách až pod 3 l.s -1.km -2 (např. Brslenka, Mrlina a Mratínský potok). V horských oblastech - zejména Krkonoších a Orlických a Jizerských horách se tvoří převážná část odtoků, nížinné oblasti jsou odkázány na přítoky z těchto oblastí. Klimatické poměry oblasti povodí se mění v závislosti na morfologické pestrosti a nadmořské výšce. Srážky jsou v oblasti povodí velmi nerovnoměrné v závislosti na nadmořské výšce a orografickém členění. Průměr srážek v celém povodí dosahuje hodnoty 705 mm. V nejvyšších nadmořských výškách oblasti povodí dosahuje roční průměr srážek až mm a naopak v nížinách je roční průměr srážek do 600 mm. Značné rozdíly jsou i v hustotě říční sítě. Průměrná hustota v oblasti povodí je 0,7 km/km 2 (tedy mírně nad celostátní průměr). Hlavním vodním tokem ve SO ORP je Orlice (Divoká Orlice, Tichá Orlice). Dále se jedná o menší toky jako Libchavský potok, Lukavický potok, Lukavice, Rokytenka, Kameničná, Horský potok, Čermná, Studenský 15

16 potok, Červený potok, Hraniční potok, Vítanovský potok, Bystřecký potok, Orličský potok, Těchonínský potok, Černovický potok a další. Orlice se vlévá do Labe v Hradci Králové. Plocha jejího povodí měří 2036 km 2, je tedy srovnatelná s plochou povodí Labe nad soutokem s Orlicí (2124 km 2 ). Orlice vzniká ze dvou zdrojnic. Divoká Orlice pramení v Orlických horách ve výšce 790 m n.m. v Polsku severovýchodně od Velké Deštné. Teče 5,7 km na polském území, pak tvoří v délce 26 km česko-polskou státní hranici a u Zemské brány se stáčí do českého vnitrozemí. Z celkové plochy povodí 807 km 2 leží 71 km 2 na polském území. Tichá Orlice pramení ve východním výběžku Orlických hor na západním svahu Jeřábu ve výšce 760 m n.m. Celková plocha jejího povodí je 755 km 2, z toho 0,7 km 2 na polském území. Od soutoku obou zdrojnic pokračuje Orlice nížinou východně od Hradce Králové, kde se vlévá do Labe v nadmořské výšce 225 m n.m.. V profilu Týniště nad Orlicí dosahuje dlouhodobý průměrný průtok Orlice ( ) 19,1 m 3.s -1 (plocha povodí 1591 km 2 ), což odpovídá specifickému odtoku dlouhodobého průměrného průtoku 12 l.s -1.km -2 (Q min 4,9 m 3.s -1, Q max 175 m 3.s -1 ). Na Divoké Orlici leží přehrada Pastviny a vyrovnávací nádrž Pastviny II. Účelem vodního díla Pastviny je částečná ochrana území pod hrází před povodněmi, nalepšování průtoku v níže ležícím úseku řeky, energetické využití vody, zajištění minimálního průtoku v řece Divoká Orlice, rekreace, vodní sporty a sportovní rybaření. Celkový objem nádrže (celkový prostor) činí 0,011 km 3, zatopená plocha (celkový prostor) je 0,92 km 2, průměrný dlouhodobý roční průtok je 3,6 m 3.s -1 a průtok Q 100 je 204 m 3.s -1. Na území SO ORP se nenachází mnoho vodních ploch, nejvýznamnějších je již zmiňovaná vodní nádrž Pastviny. Dále se jedná o menší vodní plochy např. Zámecký rybník, Helvíkovický rybník, Dymlovský rybník, a menší nádrže v okolí Červené, Dluhoňovic nebo Letohradu. Na území SO ORP jsou vyhlášeny chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Jedná se o CHOPAV Východočeská křída, která zaujímá západní část území SO ORP a konkrétně se dotýká území 9 obcí (Dlouhoňovice, Hejnice, Žampach, Kameničná, Česká Rybná, Písečná, Helvíkovice, Záchlumí a Žamberk). Dále se jedná o CHOPAV Žamberk Králíky, která zaujímá území SO ORP od severozápadu k jihovýchodu a konkrétně se dotýká území 18 obcí (Sobkovice, Šedivec, Jablonné nad Orlicí, Mistrovice, Studené, Kameničná, České Petrovice, Pastviny, Orličky, Jamné nad Orlicí, Helvíkovice, Nekoř, Líšnice, Žamberk, Klášterec nad Orlicí, Bystřec, Těchonín a Kunvald). Malou část území SO ORP na severu zaujímá CHOPAV Orlické hory. Konkrétně se jedná o území 2 obcí (Klášterec nad Orlicí a Kunvald). 16

17 Obrázek č : Hydrografická síť SO ORP Žamberk Zdroj: Data ÚAP,

18 4.1 VODNÍ REŽIM V KRAJINĚ Neporušená krajina má schopnost akumulovat a zpomalit odtok velkého množství vody. Tuto schopnost krajiny výrazně snižujeme především díky velkovýrobnímu způsobu hospodaření v krajině, jako je vysoké zornění půdy, velké půdní bloky s nízkým obsahem organického podílu v půdě, nevhodnou skladbou dřevin v lese (smrková kultura na nevhodných místech). Tyto negativní projevy přináší nižší stabilitu krajiny a v konečném důsledku zvyšující se riziko povodní. Nejhorší kombinací pro přirozený vodní režim v krajině je intenzivní zemědělská činnost na svažitém území. Tomu v ČR odpovídá definice orné půdy na sklonitých pozemcích. Dle metodik je považován z hlediska zrychleného odtoku pro ornou půdu kritický sklon nad 7. Z těchto důvodů je tento typ kultury a sklonitosti předpokladem ke zhoršování přirozeného vodního režimu v krajině. Důsledkem je zvýšené riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradace půdy. Tabulka č : Množství sklonitých orných pozemků na území jednotlivých obcí Plocha sklonité orné Plocha orné půdy Obec půdy (ha) (ha) Podíl sklonité orné půdy z orné půdy celkově (%) Bystřec 404,39 666,86 60,64 Česká Rybná 105,91 205,98 51,42 České Petrovice 18,32 183,49 9,98 Dlouhoňovice 4,06 18,11 22,42 Hejnice 63,66 83,46 76,28 Helvíkovice 21,04 421,12 5,00 Jablonné nad Orlicí 34,23 37,93 90,25 Jamné nad Orlicí 325,76 356,91 91,27 Kameničná 2,36 253,47 0,93 Klášterec nad Orlicí 142,23 403,09 35,28 Kunvald 19,03 944,70 2,01 Letohrad 131,96 561,02 23,52 Líšnice 27,38 528,45 5,18 Lukavice 10,02 579,13 1,73 Mistrovice 47,52 125,63 37,83 Nekoř 161,14 438,78 36,72 Orličky 148,25 148,25 100,00 Pastviny 69,95 202,33 34,57 Písečná 108,90 249,4 43,66 Sobkovice 36,96 99,85 37,02 Studené 59,71 88,64 67,36 Šedivec 2,62 203,59 1,29 Těchonín 110,57 128,99 85,72 Verměřovice 52,89 224,50 23,56 Záchlumí 36,31 393,61 9,22 Žamberk 19,72 450,78 4,37 Žampach 38,32 122,82 31,20 SO ORP Žamberk 2203, ,89 27,13 Zdroj: EKOTOXA s.r.o.,

19 Poznámka: LPIS (registr půdy) je geografický informační systém (GIS), který je tvořen primárně evidencí využití zemědělské půdy. LPIS vznikal na základě zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství na přelomu let 2003 a Ke spuštění došlo 21. března Data v původním RURÚ (2008) vznikla nad tehdy jedinými dostupnými daty z přelomu let 2003 a 2004, kdy LPIS teprve začínal. Z toho pramení rozdíly v analýze sklonité orné půdy ve srovnání s dnešním aktuálním stavem. Pro tuto aktualizaci byl použity data z již veřejně přístupného registru půdy (plpis) aplikace určena široké veřejnosti a byla spuštěna Její spuštění umožnila novela zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, která uvolnila data LPIS pro veřejnost. Plochy sklonité orné půdy jsou půdní bloky orné půdy s více než 25% podílem půdy se sklonem 7. Absolutně největší množství ploch se svažitou ornou půdou se nachází na území obce Bystřec a to 404,39 ha. Toto množství činí 60,64 % veškeré orné půdy na území obce. Obdobně nepříznivá situace je na území obcí Česká Rybná 105,91 ha (51,42 %), Hejnice 63,66 ha (76,28 %),Jamné nad Orlicí 325,76 ha (91,27 %), Nekoř 161,14 ha (36,72 %), Orličky 148,25 ha (100 %), Klášterec nad Orlicí 142,23 ha (35,28 %), Letohrad 131,96 ha (23,52 %), Písečná 108,90 ha (43,66 %) a Těchonín 110,57 ha (85,72 %). V těchto obcích je prioritou identifikovat tyto pozemky a navrhnout potřebná opatření (možno využít KPÚ) a zabránit tím nebezpečí vzniku zrychleného odtoku vody při přívalové srážce a omezit tím nebezpečí vzniku lokální povodně. Vodní režim v krajině úzce souvisí se vznikem povodňových stavů. Podle výskytu povodňových stavů jsou stanovována záplavová území. Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V současně zastavěných územích obcí, v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Na území SO ORP Žamberk zasahují záplavové území Q 100 tří vodních toků Divoká Orlice, Rokytenka, Tichá Orlice. Záplavové území Q 100 Divoké Orlice zasahuje 364,89 ha do území obcí Helvíkovice, Líšnice, Nekoř, Záchlumí a Žamberk. Záplavové území Q 100 Rokytenky zasahuje 104,33 ha do území obcí Kunvald, Kameničná a Žamberk. Záplavové území Q 100 toku Tiché Orlice zasahuje 371,69 ha do území obcí Bystřec, Jablonné nad Orlicí, Jamné nad Orlicí, Letohrad, Mistrovice, Sobkovice, Studené, Těchonín a Verměřovice. Tabulka č : Plocha záplavových území Q 100 na území jednotlivých obcí Obec Vodní tok (Q 100 ) Zaplavená plocha při Q 100 (ha) Bystřec Tichá Orlice 2,45 Česká Rybná - - České Petrovice - - Dlouhoňovice - - Hejnice - - Helvíkovice Divoká Orlice 76,72 Jablonné nad Orlicí Tichá Orlice 30,26 Jamné nad Orlicí Tichá Orlice 5,94 Kameničná Rokytenka 0,01 Klášterec nad Orlicí

20 Obec Vodní tok (Q 100 ) Zaplavená plocha při Q 100 (ha) Kunvald Rokytenka 57,11 Letohrad Tichá Orlice 153,56 Líšnice Divoká Orlice 78,62 Lukavice - - Mistrovice Tichá Orlice 11,49 Nekoř Divoká Orlice 35,46 Orličky - - Pastviny - - Písečná - - Sobkovice Tichá Orlice 17,11 Studené Tichá Orlice 10,45 Šedivec - - Těchonín Tichá Orlice 31,83 Verměřovice Tichá Orlice 108,60 Záchlumí Divoká Orlice 82,15 Divoká Orlice 91,94 Žamberk Rokytenka 47,21 Žampach - - Zdroj: Data ÚAP, 2012 Obrázek č : Záplavové území na území SO ORP Žamberk Zdroj: Data ÚAP,

21 4.1.1 Zemědělské meliorace S vodním režimem souvisí také existence odvodňovacích a zavlažovacích zařízení v území. Tato zařízení vodní režim v nemalé míře ovlivňují. První odvodnění se zde budovala již v 18. a 19. století. Ve velkém se pak prováděla plošná odvodnění půd v šedesátých až osmdesátých letech minulého století v důsledku intenzifikace zemědělské výroby. Odvodnění se skládalo z hlavních otevřených nebo zatrubněných kanálů a z vlastní plochy odvodněné plošnou drenáží, která do hlavních kanálů ústila. Otevřené a trubní kanály dnes spravuje Zemědělská vodohospodářská správa (ZVHS) a udržuje je funkční. Funkčnost plošných drenážních systémů je v současné době záležitostí vlastníků nebo nájemců pozemků a je víceméně problematická. Obrázek č : Plošné odvodnění na území SO ORP Žamberk Zdroj: Data ÚAP, STAV POVRCHOVÝCH A PODZEMNÍCH VOD Znečištění vod je jedním z největších environmentálních problémů současného světa. Voda transportuje živiny, ale zúčastňuje se rovněž na zprostředkování pohybu škodlivin v rámci různých ekosystémů. Důsledkem je, že může dojít ke kumulaci - nahromadění škodliviny v některé ze součástí životního prostředí. Znečištění vod je způsobováno chemickými látkami anorganického charakteru, hlavně těžkými kovy, nebo látkami organickými. Hlavním typem znečištění vod v našich podmínkách je eutrofizace znečištění vod nadměrným obsahem živin. Odpadní vody splaškové mohou být znečištěny mikrobiálně. Významnou měrou se na znečištění vod podílí také zemědělská výroba. Problémem vody je rovněž její dosažitelnost a distribuce. Přibližně třetina toků ČR zůstává i přes výrazné zlepšení za posledních 15 let stále nadměrně znečištěna. 21

22 4.2.1 Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů Stav povrchových vod byl hodnocen pomocí indikátoru: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů. Základní jednotkou pro hodnocení stavu povrchových vod jsou jednotlivé útvary povrchových vod tekoucích (řeky). Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový, nejistý, nerizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. Útvary povrchových vod tekoucích a jejich klasifikace do tříd rizikovosti z hlediska ekologického a chemického stavu na území SO ORP jsou zachyceny v následující tabulce a obrázcích. Tabulka č : Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích Ekologický stav Chemický stav Obec "nerizikový" "nejistý" "rizikový" "nerizikový" "rizikový" Bystřec Česká Rybná České Petrovice Dlouhoňovice Hejnice Helvíkovice Jablonné n. Orlicí Jamné nad Orlicí Kameničná Klášterec n. Orlicí Kunvald Letohrad Líšnice Lukavice Mistrovice Nekoř Orličky Pastviny Písečná Sobkovice Studené Šedivec Těchonín Verměřovice Záchlumí Žamberk Žampach SO ORP Žamberk Zdroj dat: HEIS VÚV T.G.M.,

23 Pozn.: Hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů (ekologický stav/ekologický potenciál a chemický stav) na území jednotlivých obcí je vyjádřené jako procento délky útvarů povrchových vod tekoucích s hodnocením nerizikový, rizikový a nejistý. Na území SO ORP je jako rizikový klasifikováno 83 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu (nejvíce Bystřec, Česká Rybná, Dlouhoňovice, Hejnice, Helvíkovice, Jablonné nad Orlicí, Jamné nad Orlicí, Kameničná, Letohrad, Líšnice, Lukavice, Mistrovice, Orličky, Písečná, Sobkovice, Šedivec, Těchonín, Záchlumí, Žamberk a Žampach 100 % délky útvarů povrchových vod tekoucích) a 58 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu (nejvíce Bytřec, Česká Rybná, Helvíkovice, Jablonné nad Orlicí, Jamné nad Orlicí, Kameničná, Mistrovice, Orličky, Sobkovice, Těchonín a Záchlumí 100 % délky útvarů povrchových vod tekoucích). Na území SO ORP je jako nerizikový klasifikováno 9 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/ potenciálu a 42 % z hlediska chemického stavu. Jako nejistý je v SO ORP klasifikováno 8 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu. Z hlediska chemického stavu nejsou kvalifikovány žádné útvary povrchových vod tekoucích. Nejistoty hodnocení: Nedostatek dat plynoucí z omezeného počtu monitorovaných lokalit v rámci státní sítě sledování jakosti vody v tocích způsobuje nejistoty zejména v oblasti hodnocení rizika nedosažení environmentálních cílů. Na menším území tudíž může být sledovaný datový soubor statisticky méně spolehlivý z hlediska reprezentativnosti pro charakterizaci dostatečného podílu vodních útvarů v jednotlivých oblastech povodí. Obrázek č : Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu Zdroj: HEIS VÚV T.G.M.,

24 Obrázek č : Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů Stav podzemních vod byl hodnocen pomocí indikátoru: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů. Základní jednotkou pro hodnocení stavu podzemních vod jsou útvary podzemních vod, které jsou zjednodušeně vyjádřeny plochami ve třech vertikálních vrstvách (svrchní útvary kvartérních sedimentů a coniaku, útvary základní vrstvy, útvary bazálního křídového kolektoru). Vertikální průmět těchto vrstev s vyznačením rizikovosti útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu je uveden na následujících obrázcích. Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový a nerizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. 24

25 Tabulka č : Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu % plochy útvarů podzemních vod s hodnocením "rizikový" Obec Kvantitativní stav Chemický stav Bystřec 0 19 Česká Rybná České Petrovice 0 0 Dlouhoňovice Hejnice Helvíkovice Jablonné nad Orlicí 0 0 Jamné nad Orlicí 0 0 Kameničná Klášterec nad Orlicí Kunvald Letohrad Líšnice Lukavice Mistrovice 0 51 Nekoř Orličky 0 0 Pastviny Písečná Sobkovice 5 5 Studené 1 1 Šedivec Těchonín 0 0 Verměřovice Záchlumí Žamberk Žampach SO ORP Žamberk 42 62,5 Zdroj dat: HEIS VÚV T.G.M., 2012 Na celém území SO ORP je klasifikováno jako rizikový 42 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu (Helvíkovice, Kameničná, Líšnice, Lukavice a Žamberk 100 % plochy útvarů podzemních vod) a 62,5 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu (nejvíce Česká Rybná, Dlouhoňovice, Hejnice, Helvíkovice, Kameničná, Líšnice, Lukavice, Písečná, Šedivec, Verměřovice, Záchlumí, Žamberk a Žampach % plochy útvarů podzemních vod). Jako nerizikový je klasifikováno 58 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu a 37,5 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu. 25

26 Obrázek č : Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2012 Obrázek č : Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu Zdroj: HEIS VÚV T.G.M.,

27 4.3 INDIKÁTORY Vodní režim v krajině Celkem se v SO ORP Žamberk nachází 1102,5 ha nadměrně sklonitých pozemků s ornou půdou. Z celkové výměry orné půdy v SO ORP Žamberk (9195,5 ha) tyto nevhodné pozemky činí 11,99 %. Nulové nebo tak nepatrné množství sklonitých pozemků s ornou půdou, že lze tyto území označit za cílový stav, se vyskytuje v obci Kameničná. Z hlediska využití zemědělské půdy na svažitých pozemcích tak není dosaženo ideálního stavu a přiblížení se přirozenému vodnímu režimu v krajině a tím snížení rizika výskytu extrémních odtokových jevů na těchto územích. Velké množství svažitých pozemků orné půdy se nachází na území obcí Bystřec, Česká Rybná, Hejnice, Jablonné nad Orlicí, Jamné nad Orlicí, Orličky, Sobkovice, Studené a Těchonín (podíl sklonité orné půdy z orné půdky celkově je vyšší než 20 %. V těchto obcích je nutné identifikovat tyto pozemky a navrhnout potřebná opatření (možno využít KPÚ) a zabránit tím nebezpečí vzniku zrychleného odtoku vody při přívalové srážce a omezit tím nebezpečí vzniku lokální povodně. Hodnocení indikátoru vodní režim: -2 na území obce se nachází více než 60 ha sklonité orné půdy -1 na území obce se nachází ha sklonité orné půdy 0 na území obce se nachází 20 39,99 ha sklonité orné půdy 1 na území obce se nachází 1 19,99 ha sklonité orné půdy 2 na území obce se nachází méně než 1 ha sklonité orné půdy Stav povrchových a podzemních vod Na území SO ORP jsou místně zaznamenány útvary povrchových vod tekoucích s klasifikací rizikový (83 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu a 58 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu) a ve smyslu hodnocených indikátorů zde nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod. Na území SO ORP je jako nerizikový identifikováno 9 % útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu a 42 % z hlediska chemického stavu. Skutečný stav v hodnocení rizikových útvarů však může být horší, protože některé útvary povrchových vod tekoucích jsou klasifikovány jako nejistý z důvodu nedostatku primárních dat (8 % ekologický stav/potenciál). Místně na sledovaném území nejsou plněny cíle environmentální kvality podzemních vod (42 % plochy útvarů podzemních vod je hodnoceno jako rizikový z hlediska kvantitativního a 62,5 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu). Hodnocení indikátoru stav povrchových a podzemních vod: -2 na území obce se nachází útvary povrchových i podzemních vod s klasifikací rizikový -1 na území obce se nachází útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací rizikový 0 na území obce se většinově nachází útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací nejistý 1 na území obce převažují útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací nerizikový 2 na území obce převažují útvary povrchových a podzemních vod s klasifikací nerizikový Stav povrchových a podzemních vod, hodnocený s využitím navržených indikátorů, je částečně přijatelný na území obcí České Petrovice, Klášterec nad Orlicí a Pastviny. Nepřijatelný stav je na území obcí Bystřec,, Jablonné nad Orlicí, Jamné nad Orlicí, Kunvald, Orličky, Sobkovice, Studené, a Těchonín. Obzvláště nepřijatelný stav je na území obcí Česká Rybná, Dlouhoňovice Hejnice, Helvíkovice, Kameničná, Letohrad, Líšnice, Lukavice, Mistrovice, nekoř, Písečná, Šedivec Verměřovice, Záchlumí, Žamberk a Žampach. Celkově lze území SO ORP hodnotit jako nepřijatelné z hlediska plnění environmentálních cílů pro povrchové a podzemní vody. 27

28 Tabulka č : Souhrnné hodnocení tématu na základě navržených indikátorů Plocha sklonité orné půdy Obec hodnoty (ha) hodnocení Stav povrchových a podzemních vod Bystřec 404, Česká Rybná 105, České Petrovice 18, Dlouhoňovice 4, Hejnice 63, Helvíkovice 21, Jablonné nad Orlicí 34, Jamné nad Orlicí 325, Kameničná 2, Klášterec nad Orlicí 142, Kunvald 19, Letohrad 131, Líšnice 27, Lukavice 10, Mistrovice 47, Nekoř 161, Orličky 148, Pastviny 69, Písečná 108, Sobkovice 36, Studené 59, Šedivec 2, Těchonín 110, Verměřovice 52, Záchlumí 36, Žamberk 19, Žampach 38, Zdroj: EKOTOXA s.r.o.,

29 Obrázek č : Hodnocení obcí dle množství sklonité orné půdy Zdroj: EKOTOXA s.r.o Obrázek č : Hodnocení obcí dle stavu povrchových a podzemních vod Zdroj: EKOTOXA s.r.o

30 4.4 SWOT ANALÝZA VODNÍ REŽIM S STRENGHTS SILNÉ STRÁNKY W WEAKNESSES SLABÉ STRÁNKY O OPPORTUNITIES PŘÍLEŽITOSTI T THREATS HROZBY Částečně přijatelný stav z hlediska plnění environmentálních cílů pro povrchové a podzemní vody je na území obcí České Petrovice, Klášterec nad Orlicí a Pastviny. Celkově lze území SO ORP hodnotit jako nepřijatelné z hlediska plnění environmentálních cílů pro povrchové a podzemní vody (nepřijatelný stav je na území obcí Kunvald, Studené, Těchonín, Sobkovice, Jablonné n. O., Jamné n. O., Orličky a Bystřec. Obzvláště nepřijatelný stav je na území obcí Verměřovice,Mistrovice, Nekoř, Šedivec, Letohrad, Líšnice, Lukavice, Žamberk, Dlouhoňovice, Písečná, Žampach, Hejnice, Česká Rybná, Helvíkovice, Kameničná, Záchlumí). Zhoršení přirozeného vodního režimu v krajině v důsledku nevhodného hospodaření na sklonitých pozemcích => zvýšené množství orné půdy na sklonitých pozemcích především na území obcí Česká Rybná, Hejnice,Jamné nad Orlicí, Nekoř, Orličky, Klášterec nad Orlicí, Letohrad 131,96 ha, Písečná a Těchonín. Na území obcí Helvíkovice, Líšnice, Nekoř, Záchlumí, Žamberk, Kunvald, Kameničná, Bystřec, Jablonné nad Orlicí, Jamné nad Orlicí, Letohrad, Mistrovice, Sobkovice, Studené, Těchonín a Verměřovice zasahuje záplavové území Q100. Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV. Realizace komplexního systému protipovodňových opatření, jak v krajině, tak i na tocích k ochraně zastavěného území obcí. Nastartování procesu KPÚ v oblastech se zvýšenou erozní ohrožeností (území s vysokým podílem sklonité orné půdy). Zvyšování podílu krajinné zeleně a trvalých travních porostů pro zlepšení retenčních schopností = všechny obce ORP. Ohrožení přirozených oblastí rozlivu situováním nevhodných aktivit (nové komunikace,rozvojové plochy apod., tlak vlastníků pozemků na zástavbu jako rostoucí trend). Udržení zabezpečenosti kvalitních zdrojů pitné vody. Nutnost zlepšení morfologie vodních toků, neprůchodnost vodních toků pro ryby a další živočichy. Rizika lokálních povodní doprovázené zvýšenou erozí půdy v územích s vyšším podílem sklonité orné půdy. Další zhoršování retenčních schopností území nárůstem zastavěných pevných ploch. 30

31 4.5 PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V oblastech s vyšším výskytem sklonité orné půdy je potřeba identifikovat tyto pozemky a navrhnout opatření vedoucí k eliminaci negativních vlivů (změna hospodaření, zatravnění, protierozní opatření, retenční nádrž...). V obcích, kde hladina Q 100 zasahuje do zastavěného území, navrhnout opatření na ochranu majetku státu, obcí a obyvatel a nerozšiřovat zastavitelné území do těchto ploch, což by vedlo k dalším nákladům na nové nákladné protipovodňové opatření (často pouze lokálního charakteru, kdy se problém přenese níže po toku). Podporovat posilování retenční schopnosti území, dbát na nenarušení povrchových a podzemních zdrojů vody a pramenišť minerálních a léčivých vod a podporovat jejich hospodárné využívání. Vybudování a modernizace infrastruktury pro čištění odpadních vod, modernizace stávajících ČOV a dokončení výstavby čistíren odpadních vod, realizace místních kanalizací a ČOV v menších sídlech. Přispívat k prevenci a snižování znečišťování povrchových a podzemních vod v důsledku zemědělské a průmyslové činnosti. 31

32 5 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 5.1 OVZDUŠÍ Znečištění ovzduší je stále vážný environmentální problém nejen v ČR, ale i v Evropě a po celém světě. Důsledky znečišťování jsou velmi široké. Jsou prokázány přímé negativní účinky látek znečišťujících ovzduší na zdraví obyvatel, zvířat, rostlin, půdu a materiály. Respirace zvýšených koncentrací látek znečišťujících ovzduší má přímé následky na zdravotní stav obyvatel. Zdraví obyvatel může být zasaženo také nepřímo, ukládáním těchto látek v dalších složkách životního prostředí (půda, voda, biota), vstupem chemikálií do potravního řetězce s následkem další expozice lidí. Navíc tyto účinky mohou ovlivnit strukturu a funkci ekosystémů, včetně jejich schopnosti samoregulace. Tyto účinky se mohou projevovat okamžitě, ale současně také s určitým časovým zpožděním (např. degradace lesních ekosystémů). Znečištění venkovního ovzduší je nejčastěji vyvoláno směsí znečišťujících látek emitovaných z celé řady zdrojů: významné stacionární průmyslové a technologické zdroje (SO 2, NO x, TZL, CO), doprava (NO x, TZL, VOC, CO), zemědělství (NH 3, TZL) a plošné zdroje vč. lokálních topenišť (SO 2, TZL, VOC). Ke znečištění ovzduší na místní úrovni přispívají rovněž znečišťující látky přenášené ze středních a velkých vzdáleností (desítky až stovky kilometrů). Významný vliv na kvalitu ovzduší mají rovněž aktuální meteorologické podmínky. Řadu problémů tedy nelze řešit izolovaně v rámci sledovaného území (SO ORP, obec, katastr), ale nutná je spolupráce na větších územních celcích (kraje, ČR, mezinárodně - přeshraniční vlivy). Opatření provedené na konkrétním území, např. v působnosti pověřeného stavebního úřadu, se mohou, ale také nemusí projevit na témže území (zvláště v případě stacionárních velkých a zvláště velkých emisních zdrojů). V rámci Pardubického kraje byly v uplynulých letech nejvýznamnějšími zdroji emisí látek znečišťujích ovzduší zvláště velké spalovací zdroje ČEZ, a.s. Elektrárny Opatovice, a.s. (oxid siřičitý a oxidy dusíku, zdroj VOC), ČEZ, a.s. Elektrárna Chvaletice (VOC, oxid siřičitý a oxidy dusíku), Synthesia, a.s. a Paramo, a.s. (významné zdroje řady znečišťujících látek), Holcim, a.s. (oxidy dusíku), Saint Gobain Vertex, a.s. (oxidy dusíku). Uvedené společnosti jsou zároveň významnými původci tuhých znečišťujících látek a v případě spalovacích zdrojů rovněž největšími původci emisí těžkých kovů a významnými původci emisí perzistentních organických polutantů. Z menších místních zdrojů znečištění ovzduší uvádí obce v dotaznících tyto: DIBAQ (Helvíkovice, Žamberk), VEMAS Žamberk (Žamberk, Kunvald, Lukvice), Lomy Bystřec a Mistrovice (Mistrovice, Jablonné nad Orlicí), ŽPSV Litice (Záchlumí). Kromě emisí z velkých a zvláště velkých zdrojů emisí v širší oblasti kraje a emisí ze silniční dopravy jsou místně významným zdrojem emisí lokální topeniště. V souvislosti s růstem cen zemního plynu a elektřiny se mnohé domácnosti vracejí ke spalování méně kvalitních paliv, biomasy, mnohdy i komunálního odpadu v mnohdy nevhodných spalovacích zařízeních (kotle, krby). Lokální topeniště se podílejí na znečištění ovzduší přímo v tzv. dýchací vrstvě atmosféry a zejména v zimních měsících, při inverzním počasí, jsou významným producentem tuhých znečišťujících látek a široké škály organických látek (velice nebezpečné pro své škodlivé účinky). V současné době není plynofikace díky nezájmu části obyvatel řešením a potenciál ve snížení emisí spočívá spíše v modernizaci spalovacích zařízení domácností (kotlů), snížení spotřeby energie (zateplení) a využívání obnovitelných zdrojů energie (solární energie). Z hlediska územního plánování je však důležité podporovat územní potřeby výstavby veřejné technické infrastruktury (plynofikace) s delším časovým horizontem, s ohledem na nepředvídatelný cenový vývoj energií Plocha území s překročenými imisními limity a cílovými imisními limity pro ochranu zdraví obyvatel Látky znečišťující ovzduší, pro které je sledováno překročení imisních limitů (LV): SO 2, PM 10, NO 2, benzen a překročení cílových imisních limitů (TV): As, benzo(a)pyren, O 3. 32

33 Na územím SO ORP Žamberk nebyly podle dat ČHMÚ z roku 2010 překročeny imisní limity (LV) pro ochranu zdraví lidí. Na 2,1 % území SO ORP Žamberk byl překročen cílový imisní limit pro benzo(a)pyren. Jedná se o významné zlepšení oproti roku 2006, kdy byly imisní limity pro suspendované částice frakce PM 10 překročeny na 15 % území SO ORP Žamberk a pro benzo(a)pyren na 4% území SO ORP Žamberk, avšak o zhoršení oproti roku 2008, kdy nebyly překročeny žádné imisní limity pro ochranu zdraví lidí. Překročení cílového imisního limitu O 3 bylo v roce 2010 zaznamenáno na 94,6 % území SO ORP Žamberk. Nejméně zatížené jsou dopravní lokality ve městech, kde je ozon odbouráván chemickou reakcí s NO. Lze předpokládat, že koncentrace přízemního ozonu se nacházejí pod cílovým imisním limitem i v dalších dopravně zatíženějších místech, kde však z důvodu absence měření nelze pomocí stávající metodiky konstrukce map toto pravděpodobné snížení dokumentovat. Obrázek č : Překročení cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren Zdroj: ČHMÚ Plocha území s překročenými imisními limity pro ochranu ekosystémů a vegetace Pro hodnocení ochrany vegetace před nadměrnými koncentracemi ozonu využívá národní legislativa ve shodě s příslušnou směrnicí EU expoziční index AOT40. Na území všech obcí SO ORP Žamberk (na 94,6 % území) došlo v roce 2010 k překročení hodnot cílového imisního limitu pro ozon pro ochranu ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT40). Imisní limity pro SO 2 a NO x na ochranu ekosystémů a vegetace nebyly v roce 2010 překročeny. 33

34 Obrázek č : Překročení hodnot cílového imisního limitu pro ozon pro ochranu ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT40) Zdroj: ČHMÚ STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE A BROWNFIELDS Za starou ekologickou zátěž považujeme závažnou kontaminaci horninového prostředí, podzemních nebo povrchových vod, ke které došlo nevhodným nakládáním s nebezpečnými látkami v minulosti (zejména se jedná např. o ropné látky, pesticidy, PCB, chlorované a aromatické uhlovodíky, těžké kovy apod.). Zjištěnou kontaminaci můžeme považovat za starou ekologickou zátěž pouze v případě, že původce kontaminace neexistuje nebo není znám. Kontaminovanými lokalitami mohou být například skládky odpadů, průmyslové a zemědělské areály, drobné provozovny, nezabezpečené sklady nebezpečných látek, bývalé vojenské základny nebo území postižená těžbou nerostných surovin. Podle dat ÚAP týkajících se starých ekologických zátěží, jejichž správcem a poskytovatelem je MŽP, jsou na území ORP Žamberk evidovány tyto staré ekologické zátěže viz tabulka. Většinou se jedná o staré skládky. Nacházejí se na území obcí Bystřec (1), Česká Rybná (2), Dlouhoňovice (1), Jablonné nad Orlicí (3), Klášterec nad Orlicí (5), Letohrad (6), Nekoř (1), Orličky (1), Pastviny (2), Písečná (1), Sobkovice (1), Záchlumí (2) a Žamberk (5). Jako Brownfields označily obce v dotaznících tyto areály a lokality: Dlouhoňovice objekt bývalé mlékárny, Klášterec nad Orlicí část areálu bývalých kasáren, Letohrad areál společností Dřevotex a Montostav, Nekoř st. parcela 171/1, Pastviny opuštěné středisko Lišnická a.s. včetně silážních jam, Žamberk areál bývalých Vinařských závodů a areál bývalého Intergalu. 34

35 Tabulka č : Přehled stávajících SEZ evidovaných na území ORP Žamberk (k roku 2012) Obec Název Obec Název Obec Název Bystřec skládka Bystřec Klášterec nad Klášterec nad Pastviny skládka Pastviny Orlicí Orlicí Česká Rybná skládka Česká Klášterec nad Lom Pastviny skládka Vitanov Rybná Orlicí Česká Rybná Skládka kom. Kunvald Končiny - Písečná skládka Písečná odpadu bývalý sklad Dlouhoňovice Rokle Letohrad OEZ Letohrad Sobkovice PROGRESSA s.r.o. Helvíkovice DIBAQ, a.s. Letohrad OEZ Písečná Záchlumí skládka Bohousova Jablonné nad ISOLIT Letohrad skládka Záchlumí skládka Zachlumí Orlicí Letohrad Jablonné nad Orlicí Za zahrádkářskou kolonií Letohrad skládka Letohrad Žamberk Benzina s.r.o. DSPHM Žamberk Jablonné nad Tesla Letohrad skládka Žamberk ZEZ Silko a.s. Orlicí Letohrad Klášterec nad Orlicí SUBEKO, a.s. - KOREK a.s. Letohrad skládka Verměřovice Žamberk skládka Kameničná Klášterec nad Orlicí skládka Klasterec n.orl. Nekoř skládka Nekoř Žamberk skládka Lukavice Klášterec nad Orlicí skládka Zbudov Orličky skládka Orličky Žamberk skládka Žamberk Zdroj: Data ÚAP, 2012 Obrázek č : Přehled evidovaných SEZ na území SO ORP Žamberk (k roku 2012) Zdroj: Data ÚAP,

36 5.3 DALŠÍ HYGIENICKÉ ZÁVADY ÚZEMÍ Území v dosahu liniových zdrojů emisí a hluku Osu silniční sítě na území SO ORP Žamberk tvoří silnice I. třídy I/11 vedoucí v trase (Vamberk -Žamberk Jablonné n/o Červenovodské sedlo Šumperk). Silnice I/11 tvoří hlavní spojení oblasti Šumperska a Jeseníků s Hradcem Králové a Prahou a z toho důvodu je silně zatížena také tranzitní dopravou. V řešeném území negativně ovlivňuje obyvatelstvo zejména v obci Helvíkovice, městě Žamberku, osadě Bredůvka a ve městě Jablonné nad Orlicí. Průtahy vedené středem obcí bezprostředně ovlivňují kvalitu života obyvatel zvýšenou hladinou emisí látek znečišťujících ovzduší a zvýšenou hladinou hluku. Často je snížena plynulost dopravního proudu, což negativní vlivy dopravy dále zhoršuje. Míra ovlivnění území (resp. obyvatel) je závislá na intenzitě dopravy a její organizaci (plynulosti), složení dopravního proudu (podíl těžké nákladní dopravy), technickými parametry komunikací, umístění v terénu či zástavbě a existujícími opatřeními na snižování negativních vlivů dopravy (zeleň, protihlukové stěny atp.). Na území ORP Žamberk se nepřipravuje výstavba dálnice ani rychlostní komunikace, avšak v budoucnu se počítá s napojením Žamberka na plánovanou silnici R35 třípruhovým přivaděčem MÚK Zámrsk Choceň Žamberk. Určitou část tranzitní dopravy z I/11 ve směru Hradec Králové, Pardubice a Praha převezme po dokončení rychlostní silnice R35, její zprovoznění však nelze očekávat dříve než po roce Řešení prohlubujících se hygienických závad v obcích na trase silnice I/11 (Helvíkovice, Žamberk, osada Bredůvka a Jablonné nad Orlicí) i na dalších komunikacích správního území ORP spočívá ve vybudování obchvatů obcí a měst a zvýšením plynulosti dopravy v obcích bez realizovaného obchvatu např.: odstraněním bodových závad komunikací, preference okružního či mimoúrovňového křížení, instalace moderní signalizace, vhodná je rovněž realizace opatření na snížení negativních vlivů dopravy (emise, hluk) výsadbou pásů zeleně, odsun stavební čáry pro novou výstavbu, terénní valy a protihlukové stěny atd Radonové riziko (zastavěné území s vysokým rizikem výskytu radonu) Radon může pronikat do objektů jednak z hornin a zemin, které vycházejí na povrch v jejich základech, jednak z pitné vody, dodávané do objektů a ze stavebních materiálů, jejichž základem jsou obvykle přírodní materiály. Stavební materiály jsou však v současnosti sledovány z hlediska radioaktivity, případy jejich použití z minulosti jsou známy a proto je pravděpodobnost přítomnosti radonu z nich podstatně menší než z geologického podloží. Rovněž v podzemních zdrojích pitné vody jsou v současnosti prováděna měření koncentrace radonu a následné odradonování a proto je malá pravděpodobnost, že by radon unikající z vody dodávané do objektů mohl výraznějším způsobem ovlivnit objemovou aktivitu radonu v objektu. Hlavním zdrojem radonu tedy zůstává geologické podloží. Migrace radonu z místa jeho vzniku (horninové prostředí) k povrchu je závislá na řadě klimatických a pedologických faktorů. Na území ORP Žamberk se nachází nízká, přechodná, střední i vysoká kategorie radonového indexu z geologického podloží. Oblasti mezi Žamberkem, Letohradem a Pastvinami jsou identifikovány převážně v kategorii nízkého, místně přechodného radonového indexu. Střední kategorie radonového indexu z geologického podloží je lokalizována na severovýchodě a východě území ORP a jihozápadně od města Žamberk v pásu od České Rybné přes Písečnou dále na jihovýchod (Hejnice, Písečná, Žampach). Vysoká kategorie radonového indexu (vysoké riziko pronikání radonu z geologického podloží) je lokalizována na území obcí Záchlumí, Česká Rybná, Dlouhoňovice, Bystřec, Jablonné nad Orlicí, Mistrovice, Nekoř, Pastviny, Klášterec nad Orlicí. Zvýšené riziko pronikání radonu z geologického podloží je podél tektonických jevů. Podrobná mapa radonového indexu je k dispozici na Určení kategorie radonového indexu v lokálním měřítku (stavební pozemky) však není možné provádět odečtením z mapy jakéhokoliv měřítka, ale pouze měřením radonu v podloží na konkrétním místě tak, aby byly zohledněny lokální, mnohdy velmi proměnlivé geologické podmínky. 36

37 5.3.3 Voda Na základě údajů z HEIS VÚV T. G. Masaryka, dostupných na internetových stránkách, se jakost vody v tocích dle ČSN na území ORP Žamberk mírně zlepšila mezi roky 2000 a Divoká Orlice patří na území ORP Žamberk do I a II. třídy, což je neznečištěná a mírně znečištěná voda. Tichá Orlice patří na území ORP Žamberk do III. třídy, což je znečištěná voda. Je nutno stále snižovat znečištění vody v řekách. tohoto lze dosáhnou především dalším zvyšováním počtu obyvatel napojených na ČOV a zkvalitňováním odkanalizování území Odpady Celková produkce odpadů vykazuje pokles, ale produkce komunálních odpadů naopak mírně roste. Pozornost je věnována tříděnému sběru odpadů a biologicky rozložitelné složce komunálních odpadů. V nakládání s odpady se ORP Žamberk potýká s problémy, které platí celostátně. I když legislativa upřednostňuje separaci a materiálové, resp. energetické využívání odpadů, před jejich ukládáním na skládky, v praxi, zejména z ekonomického hlediska, skládkování netříděných odpadů převažuje. 5.4 INDIKÁTORY Indikátory stavu kvality ovzduší Výběr parametrů pro hodnocení kvality ovzduší byl veden snahou o zjednodušení složité problematiky za účelem podání rychlé a srozumitelné informace o stavu ovzduší ve smyslu platné legislativy. Hlavní indikátory byly navrženy na základě požadavků platné legislativy (zahrnují současné problémy ochrany ovzduší). Indikace problémů ve vývoji imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší byla stanovena na základě vyhodnocení překročení platných imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace. Hlavní indikátory: HP1 plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí, HP2 plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace, Hodnocení indikátoru stavu kvality ovzduší: -2 na území obce jsou překročeny dva nebo více imisních limitů nebo cílových imisních limitů pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace (bez zahrnutí ozonu) není plněn cílový stav indikátoru -1 na území obce je překročen imisní limit nebo cílový imisní limit pro ochranu zdraví nebo pro ochranu ekosystémů a vegetace (bez zahrnutí ozonu) není plněn cílový stav indikátoru 0 neutrální stav, hodnota 0 není vzhledem ke konstrukci indikátoru přiřazena 1 na území obce nejsou překročeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace s výjimkou přízemního ozonu cílový stav indikátoru není plněn, ale situace se dá vzhledem k plošnému překročení imisních limitů pro ozon hodnotit spíše pozitivně 2 na území obce nejsou překročeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace je naplněn cílový stav indikátoru 37

38 Tabulka č : Souhrnné hodnocení kvality ovzduší ve smyslu navržených indikátorů na území SO ORP v roce 2012 Počet látek s překročením imisních limitů nebo cílových imisních limitů pro ochranu zdraví a ochranu Obec ekosystémů a vegetace se zahrnutím ozonu Hodnocení indikátoru HP1 (zdraví) HP2 (ekosystémy) Bystřec Česká Rybná České Petrovice Dlouhoňovice Hejnice Helvíkovice Jablonné nad Orlicí Jamné nad Orlicí Kameničná Klášterec nad Orlicí Kunvald Letohrad Líšnice Lukavice Mistrovice Nekoř Orličky Pastviny Písečná Sobkovice Studené Šedivec Těchonín Verměřovice Záchlumí Žamberk Žampach Zdroj dat: ČHMÚ,

39 Obrázek č : Souhrnné hodnocení kvality ovzduší na území SO ORP v roce 2010 Zdroj dat: ČHMÚ 2012, EKOTOXA s.r.o

40 5.5 SWOT ANALÝZA HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ S STRENGHTS SILNÉ STRÁNKY W WEAKNESSES SLABÉ STRÁNKY O OPPORTUNITIES PŘÍLEŽITOSTI T THREATS HROZBY V roce 2010 nebyly překročeny hodnoty imisních limitů pro PM10, SO2, NO2, benzen a cílového imisního limitu pro arsen a kadmium stanovené na ochranu lidského zdraví ani imisní limity pro SO2 a NOx stanovené pro ochranu ekosystémů a vegetace. Nízká intenzita dopravy na většině komunikací SO ORP, s výjimkou některých úseků I/11, nevytváří zásadní narušení hygieny životního prostředí (emise, hluk) v obcích. Na 94,6 % území SO ORP byly překročeny imisní limity pro koncentrace přízemního ozónu lidského stanovený pro ochranu zdraví lidí. Na 94,6 % území SO ORP byl v roce 2010 překročen cílový imisní limit pro přízemní ozon (AOT40) stanovený pro ochranu ekosystémů a vegetace. Průtah silnice I/11 obcemi Helvíkovice, Žamberk, osada Bredůvka a Jablonné nad Orlicí je zdrojem zvýšené zátěže obyvatel emisemi a hlukem z dopravy. Vysoké riziko pronikání radonu z geologického podloží je lokalizováno na území obcí Záchlumí, Česká Rybná, Dlouhoňovice, Bystřec, Jablonné nad Orlicí, Mistrovice, Nekoř, Pastviny, Klášterec nad Orlicí. Řada lokalit je vedených jako SEZ (v obcích Bystřec, Česká Rybná, Dlouhoňovice, Helvíkovice, Kunvald, Pastviny, Jablonné nad Orlicí, Klášterec nad Orlicí, Letohrad, Lukavice, Nekoř, Orličky, Pastviny, Písečná, Sobkovice, Verměřovice, Záchlumí a Žamberk.). Dopravní revitalizace centra Žamberku, včetně provedení obchvatu Žamberku a Helvíkovic a odvedení části tranzitní dopravy plánovanou rychlostní komunikací R35. Vybudování moderní dopravní infrastruktury i na území dalších obcí SO ORP. Využívání BAT v průmyslu, při vytápění domácností, důsledné uplatňování zásad správné zemědělské praxe v zemědělství, úspory energií a využívání obnovitelných zdrojů energie. Výsadba účelové zeleně podél zemědělských areálů, komunikací a na návětrných stranách obcí pro snížení prašnosti v ovzduší i hluku. Sanace SEZ, identifikace a odstranění černých skládek (zamezení opětovnému vzniku). Nárůst emisí z plošných zdrojů (vytápění domácností) v důsledku používání nešetrných technologií spalování a spolu spalování komunálního odpadu. Zvyšování intenzity dopravy může vést ke zvýšení emisní a hlukové zátěže v obcích situovaných na silnici I/11, zvláště při oddalování dokončení R35. Dálkový přenos emisí látek znečišťujících ovzduší ze zvláště velkých stacionárních zdrojů lokalizovaných na území Královéhradecka, 40

41 Pardubicka, ale i Polska. Zvýšené nároky na skládkování vlivem nárůstu produkce směsného komunálního odpadu. 5.6 PROBLÉMY K ŘEŠENÍ Podporovat územní potřeby výstavby obchvatů obcí a měst za účelem snížení imisní zátěže obyvatel především tranzitní nákladní dopravou při respektování zájmů ochrany přírody. Na úrovni ÚPD obcí, zvláště obcí bez realizovaného obchvatu, prověřit potřeby a stabilizovat návrh řešení na odstranění bodových dopravních závad a negativních vlivů z provozu silniční motorové dopravy pro zlepšení plynulosti dopravy. V blízkosti významných komunikací zvážit možnost realizace protihlukových opatření protihlukových stěn, pásů zeleně, odsun stavební čáry pro novou výstavbu apod. Zajistit plochy a koridory veřejné technické infrastruktury (plynofikace), především pro obce v západní a severní části SO ORP. Přestože se v současné době může plynofikace díky nezájmu části obyvatel jevit jako neperspektivní, z hlediska územního plánování je však v dlouhodobém horizontu vhodné podporovat územní potřeby výstavby plynofikace (např. prozatím jako územní rezervy) s ohledem na nepředvídatelný cenový vývoj energií. Podporovat opatření vedoucí ke snížení spotřeby energie na vytápění domácností a veřejných budov a modernizaci spalovacích zařízení. Zajistit dostatečné plochy pro zvýšení lesnatosti a výsadbu účelové zeleně, například pásů zeleně podél průmyslových areálů, podél komunikací a na návětrných stranách obcí, s celou řadou pozitivních dopadů na životní prostředí (např. zachycení a snížení prašnosti v ovzduší, omezení hluku). Vymezovat plochy pro bydlení pokud možno v místech s nízkým radonovým indexem z geologického podloží. Pokud jsou plochy pro bydlení vymezeny v místech s vyšším rizikem pronikání radonu (Záchlumí, Česká Rybná, Dlouhoňovice, Bystřec, Jablonné nad Orlicí, Mistrovice, Nekoř, Pastviny, Klášterec nad Orlicí.) věnovat zvýšenou pozornost ochraně objektů pro bydlení před pronikáním radonu z podloží na základě detailní znalosti hodnot objemové aktivity radonu zjištěné přímým měřením na stavebních pozemcích. Identifikace starých ekologických zátěží v obcích Bystřec, Česká Rybná, Dlouhoňovice, Jablonné nad Orlicí, Klášterec nad Orlicí, Letohrad, Lukavice, Nekoř, Orličky, Pastviny, Písečná, Sobkovice, Verměřovice, Záchlumí a Žamberk a vymezení ploch potřebných k jejich asanaci. Podporovat separaci a materiálové, resp. energetické využívání odpadů, před jejich ukládáním na skládky. 41

42 6 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY 6.1 CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně žijících druhů rostlin a živočichů, které může vést až k jejich vyhynutí. Divoká fauna a flora představují cenné přírodní dědictví, které je nutné zachovat pro další generace. Podle současné české legislativy je obecně chráněná veškerá volná krajina (zákon 114/1992 Sb., v platném znění). Do tzv. obecné ochrany přírody spadají např. prvky ÚSES (jev č. 21), VKP (jevy č. 22, 23) nebo přírodní parky (jev č. 30). Dále jsou rozeznávána tzv. zvláště chráněná území. Mezi velkoplošné zvláště chráněné oblasti patří národní parky a chráněné krajinné oblasti. Po vstupu České republiky do EU přibyla také NATURA 2000 soustava chráněných území, vytvořená na základě jednotných principů na území států EU. Spadají do ní ptačí oblasti a evropsky významné lokality. Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) se řadí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Ze zákona je účelem zakládání zvláště chráněných území ochrana přírodovědecky či esteticky velmi významných nebo jedinečných území. Za takováto území můžeme v podmínkách střední Evropy považovat především ta se zvláště chráněnými druhy, ale i taxony řazenými např. do červených seznamů či spadajících pod NATURA Kromě nich se zde nalézá často řada obecných druhů, které zde však vytvářejí velmi silné populace. Z hlediska ochrany by měly zvláště chráněná území zajistit trvalý výskyt jejich populací a to nejen na vlastní lokalitě, ale v celé krajině. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby se jednotlivé chráněné biotopy neocitly příliš daleko od sebe či nebyla jejich rozloha zmenšena pod kritickou mez. Chráněná území v SO ORP Žamberk V SO ORP Žamberk se vyskytují všechny druhy zvláště chráněných území kromě národního parku. Mnohé z nich se územně překrývají. Na severu zasahuje část CHKO Orlické hory, na jihovýchodě ptačí oblast Králický Sněžník. Území kolem Tiché Orlice je evropsky významnou lokalitou stejného jména. Dále se na území SO ORP nachází EVL Litice a EVL Bouda u Těchonína. Co se týče MZCHÚ, leží zde celkem 4 přírodní památky a 3 přírodní rezervace. Kromě toho jsou zde vymezeny také 2 přírodní parky: Suchý Vrch a Buková Hora a přírodní park Orlice. V návrhu je přírodní park Údolí Rokytenky a Hvězdné. CHKO Orlické hory předmětem ochrany je chráněná krajina. Rozloha celkem ha, většina v Královéhradeckém kraji (SO ORP Dobruška a Rychnov nad Kněžnou). V řešeném SO ORP Žamberk má rozlohu 587 ha, zasahuje obce Kunvald, Klášterec nad Orlicí a České Petrovice. Ptačí oblast Králický Sněžník předmětem ochrany je populace chřástala polního a jeho biotop. Rozloha celkem 30179,74 ha, větší polovina v kraji Olomouckém (SO ORP Šumperk a Zábřeh), zbytek v Pardubickém kraji SO ORP Králíky, Lanškroun a Žamberk. V řešeném území zasahuje obce Orličky, Jamné nad Orlicí a Bystřec. EVL Tichá Orlice - lokalita mihule potoční. Rozloha 39,1703 ha v SO ORP Králíky, Lanškroun, Žamberk. V řešeném území prochází přes obce Těchonín, Studené, Sobkovice, Jablonné nad Orlicí, Bystřec, Mistrovice, Vermeřovice a Letohrad. EVL Bouda u Těchonína - lokalita netopýra černého, netopýra velkého. Rozloha 0,0399 ha, obec Těchonín. 42

43 EVL Litice chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů, chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů, bučiny asociace Luzulo-Fagetum a Asperulo-Fagetum. Celková rozloha 111,0038 ha, v řešeném ORP 73,08 ha. Obec Záchlumí. Vyhlášena (vyhláška 371/2009 Sb.). PP Čenkovička - louky v údolí meandrujícího toku Čenkovičky, bohatá lokalita bledule jarní. Rozloha 7,5296 ha, obec Bystřec. PP Hradní kopec Litice - zbytek smíšeného porostu přirozené skladby na skalním ostrohu. Rozloha 6,4 ha, obec Záchlumí, katastrální území Litice nad Orlicí. PP Letohradská bažantnice - zbytek bažantnice založené v r. 1628; starý smíšený porost. Rozloha 4,4081 ha, obec Letohrad. PP Údolí Záhorského potoka - bohatá lokalita bledule jarní. Rozloha 9,6894 ha, obec Kunvald. PR Hynkovice - svahové rašeliniště s planě rostoucími rostlinami a volně žijícími živočichy, zachování typického vzhledu krajiny. Rozloha 1,7584 ha, obec Těchonín. PR Sutice - opuková stráň se vzácnou květenou, lokalita střevičníku pantoflíčku. Rozloha 5,9262 ha, obec Vermeřovice. PR Zemská brána - hluboce zaříznuté balvanité řečiště Orlice, skalnaté svahy zalesněné polopřirozenými porosty. Rozloha celkem 88,22 ha. Většina (81,9 ha) v SO ORP Žamberk, obec Klášterec nad Orlicí. Obrázek č : Chráněná území přírody Zdroj: Data ÚAP,

44 Z hlediska plošného zastoupení ZCHÚ je SO ORP Žamberk územím s nižším zastoupením zvláště chráněných území - ta tvoří 7,1% jeho plochy. Velkou část rozlohy SO ORP zaujímají hlavně zasahující části CHKO Orlické hory na severu a ptačí oblasti Králický Sněžník na jihovýchodě. Nejvyšší podíl chráněných ploch mají obce Orličky, Bystřec díky zasahující ptačí oblasti. Dále pak obec Klášterec nad Orlicí, který leží téměř třetinou v režimu CHKO Orlické hory. 6.2 ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Cílem územního systému ekologické stability je přispět k vytvoření ekologicky vyvážené krajiny, v níž je trvale zajištěna možnost využívání vyžadovaných produkčních a mimoprodukčních funkcí - "trvale udržitelný život". Územní systém ekologické stability je legislativně zakotven v zák. č. 114/1992 Sb. ČNR ze dne (s účinností od ), prováděcí vyhlášce č.395/1992 Sb. a dalších oborových předpisech. Jako základní a závazný materiál byl použit územně technický podklad nadregionální a regionální ÚSES ČR (dále ÚTP NR R ÚSES ČR), který byl v roce 1996 vypracován Společností pro životní prostředí Brno a schválen jako oborový dokument Ministerstva životního prostředí a Ministerstva pro místní rozvoj. Tento podklad byl dále doplněn o další podklady zpracované v jednotlivých okresech řešeného území VÚC a na Správách obou CHKO. V roce 2007 byl pro Pardubický kraj, odbor územního plánování, zpracován digitální mapový výstup Plán regionálního ÚSES Pardubického kraje (I. - biocentra, II biokoridory), zpracovatel EKOTOXA s.r.o. Plán provedl revizi a harmonizaci všech dílčích dokumentací ÚSES s ÚTP NR a R ÚSES a specifikoval všechny nezbytné změny, které vyplývají ze zapracování ÚTP i z naplnění metodických parametrů ÚSES. Výsledek - mapová vrstva a tabulkový přehled všech RBC a RBK (včetně nově navržených nad rámec ÚTP ČR) by měl být základním zdrojem pro plánování ÚSES na úrovni ZÚR kraje i ÚP obcí. Obrázek č : Územní systém ekologické stability Zdroj: : Data ÚAP,

45 Území ORP Žamberk je významně pokryto prvky ÚSES. Středem území prochází významný nadregionální biokoridor. Na západě vstupuje na řešené území z Polska a opouští jej v obci České Petrovice, kde pokračuje v sousedním ORP Králíky. Na NRBK leží regionální biocentra RBC Litice, RBC Panská dolina, RBC Obora a RBC Zemská brána. Na nadregionální biokoridor se napojují regionální biokoridory. První přichází z jihu a vede přes východní třetinu území směrem k severu. Na něm postupně leží tato regionální biocenta RBC Les u Hrklice, RBC Sutice, RBC Studentský horní les, na nově vzniklém úseku ještě RBC Těchonín. Druhý RBK přichází rovněž z jihu, vede po jihozápadní hranici SO ORP a leží na něm RBC Žampach. Třetí RBK vede od severu z RBC Zadní vrch přes RBC Suchá a dvěma větvemi se napojuje na nadregionální biokoridor. 6.3 KOEFICIENT EKOLOGICKÉ STABILITY KRAJINY Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se krajina oceňuje koeficientem ekologické stability. Pro účely tohoto hodnocení byla zvolena obecně uznávaná klasifikace vytvořená Ing. Igorem Míchalem. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn., že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Výsledné určení hodnoty ekologické stability konkrétního území, resp. administrativní jednotky, je vyjádřeno koeficientem ekologické stability (KES). Tento ukazatel umožňuje získat základní informaci o stavu krajiny daného území a míře problémů, které se v ní vyskytují. Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území. plocha ekologicky stabilních ploch KES = plocha ekologicky nestabilních ploch Ekologicky stabilní plochy: lesy, louky, pastviny, zahrady, vinice, ovocné sady, rybníky, ostatní vodní plochy, doprovodná a rozptýlená zeleň, přírodní plochy. Ekologicky nestabilní plochy: orná půda, chmelnice, zastavěné plochy, ostatní plochy Klasifikace území na základě hodnoty KES dle Míchala: Krajinný typ A krajina zcela přeměněná člověkem KES do 0,3 území nestabilní - nadprůměrně využívaná území s jasným porušením přírodních struktur. KES 0,4 0,8 území málo stabilní - intenzivně využívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků. Krajinný typ B - krajina intermediální KES 0,9 2,9 území mírně stabilní - běžná kulturní krajina, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků. Krajinný typ C - krajina relativně přírodní KES 3,0 6,2 území stabilní - technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků. KES nad 6,2 území relativně přírodní. 45

46 6.4 INDIKÁTORY Koeficient ekologické stability krajiny byl zvolen jako zástupný indikátor environmentálního pilíře za téma Ochrana přírody a krajiny. Hodnocení KES vychází z rozdělení krajinných typů dle ing. Míchala. Pro zjednodušení a větší přehlednost je hodnocení provedeno vlastní škálou do pěti kategorií. Hodnocení indikátoru Koeficient ekologické stability : -2 KES pod 0,4 území nestabilní neudržitelné -1 KES 0,4-0,89 území málo stabilní neudržitelné 0 KES 0,9-2,99 území mírně stabilní 1 KES 3,0-6,2 území stabilní 2 KES nad 6,2 území relativně přírodní Tabulka č : Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Žamberk Obec KES Hodnocení Hodnocení Obec KES indikátoru indikátoru Bystřec 0,79-1 Mistrovice 1,05 0 Česká Rybná 2,13 0 Nekoř 1,09 0 České Petrovice 2,03 0 Orličky 2,16 0 Dlouhoňovice 4,82 1 Pastviny 1,90 0 Hejnice 2,48 0 Písečná 1,86 0 Helvíkovice 1,16 0 Sobkovice 1,69 0 Jablonné nad Orlicí 1,59 0 Studené 3,35 1 Jamné nad Orlicí 1,23 0 Šedivec 0,68-1 Kameničná 0,82-1 Těchonín 7,43 2 Klášterec nad Orlicí 2,12 0 Verměřovice 0,83-1 Kunvald 1,41 0 Záchlumí 1,60 0 Letohrad 1,27 0 Žamberk 1,06 0 Líšnice 0,85-1 Žampach 1,95 0 Lukavice 0,83-1 SO ORP Žamberk 1,47 0 Zdroj: ČSÚ 2012 Z hlediska ekologické stability území většina obcí a také SO ORP jako celek spadá do území ekologicky mírně stabilního. Z tohoto pohledu se jeví území jako udržitelné. Území relativně přírodní (hodnota indikátoru 2) má obec Těchonín (KES= 7,43). Je zde vysoké zastoupení lesů (64,2%) z celkové rozlohy. Nízký podíl zemědělské půdy z celkové rozlohy ORP (30,4%) a zároveň i nízký podíl půdy orné (22,6% ze zemědělské půdy). Území stabilní obec Dluhoňovice (KES= 4,82) a Studené (KES= 3,35). Území mírně stabilní je v obcích Česká Rybná, České Petrovice, Hejnice, Hevlíkovice, Jablonné nad Orlicí, Jamné nad Orlicí, Klášterec nad Orlicí, Kunvald, Letohrad, Mistrovice, Nekoř, Orličky, Pastviny, Písečná, Sobkovice, Záchlumí, Žamberk a Žampach. Území málo stabilní obce Bystřec, Kameničná, Líšnice, Lukavice, Šedivec a Verměřovice. Nejnižší KES má obec Bystřec (KES=0,79). Je zde vyšší podíl zemědělské půdy (68,7%), která je z většiny půdou ornou. 46

47 Obrázek č : Koeficient ekologické stability na území SO ORP Žamberk v roce 2010 Zdroj: ČSÚ 2012, EKOTOXA s.r.o

48 6.5 SWOT ANALÝZA OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY S STRENGHTS SILNÉ STRÁNKY W WEAKNESSES SLABÉ STRÁNKY O OPPORTUNITIES PŘÍLEŽITOSTI T THREATS HROZBY Celý správní obvod ORP Žamberk vychází jako území ekologicky mírně stabilní (KES 1,47). Nejvyšší KES v obcích Těchonín (7,43), Dlouhoňovice (4,82) a Studené (3,35). Vysoký podíl zvláště chráněných ploch v obcích Orličky (74,8 %), Bystřec (33,7 %) a Klášterec nad Orlicí, ( 27,5 %) Výrazné pokrytí prvky ÚSES nadregionální biokoridor a 3 regionální biokoridory. Celkem 11 regionálních biocenter. V území jsou vymezeny přírodní parky Suchý Vrch Buková Hora a Orlice Nízké zastoupení zvláště chráněných území (7,1 %) Nejnižší ekologická stabilita v rámci SO ORP obec Bystřec (KES 0,79). Kvalitní péče o chráněná území kvalitní evidence, nájemní smlouvy o péči, systém monitoringu a databáze ochrany přírody. Možnosti čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie z MŽP, MZe, MMR a SFŽP pro realizaci krajinotvorných programů a ÚSES. Využití územního plánování a komplexních pozemkových úprav k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. Urbanizace volné krajiny, fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami. Nevhodně nastavená dotační politika, zejména v oblasti zemědělství. Nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, kraje nebo obcí pro směnu za pozemky nezbytné pro realizaci prvků ÚSES a dalších krajinotvorných opatření. 6.6 PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V RÁMCI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Z hlediska krajinného rázu představuje významné ohrožení propojování sídel a expanze staveb do volné krajiny. Potenciální nebezpečí pro zájmy ochrany přírody a krajiny představuje realizace liniových staveb a související fragmentace území. U některých záměrů se nedá vyloučit jejich možný negativní dopad (zejména koridory pro silnice zasahující do chráněných územích, elektrické vedení z hlediska krajinného rázu, střety s ÚSES, fragmentace krajiny apod.). Míra těchto střetů většinou není vysoká a uvedené negativní vlivy je možno při konkretizaci jednotlivých záměrů kompenzovat technickými a organizačními opatřeními a účinně eliminovat. 48

49 V případě liniových staveb je takřka nemožné vyhnout se střetům s jednotlivými částmi ÚSES (nadregionální a regionální), zejména biokoridory. Střety s biokoridory je možno řešit ve většině případů technicky např. přemostěním, vedením stavby co nejvíce kolmo na biokoridor apod. Při hospodářské činnosti v krajině je nutno vytvářet podmínky pro zachování a rozšiřování rozptýlené zeleně v krajině, pro vytváření protierozních opatření. V úzké spolupráci s orgány ochrany přírody je třeba řešit již přípravu projektu. V zájmu ochrany přírody a krajiny je nezbytné zlepšení meziresortní spolupráce s cílem dosáhnout zkvalitnění plánovacích a koncepčních procesů. 49

50 7 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA 7.1 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Reliéf krajiny SO ORP Žamberk je dán Podorlickou pahorkatinou a výběžkem Orlických hor. Zemědělství zde obhospodařuje dle údajů ČÚZK k plochu ha zemědělské půdy, což představuje 59,6 % z celkové rozlohy území SO ORP Žamberk. Z kultur je na zemědělské půdě nejvíce zastoupena orná půda s 9 186,9 ha (54,7 %). Druhou nejvíce zastoupenou kulturou jsou trvalé travní porosty s 6 659,2 ha (39,6 %). Zahrady a ovocné sady jsou zastoupeny 5,6 % výměry zemědělské půdy. Oproti roku 2010 se výměra zemědělské půdy mírně snížila (o 57,5 ha). Především poklesla výměra orné půdy (o 127,7 ha), což je dáno tím, že část ploch byla zatravněna. Výměra TTP se tímto zvětšila (o 56,2 ha). Tabulka č : Výměra zemědělské půdy (ha) v SO ORP Žamberk k Obce Celková výměra Orná půda Zahrady Ovocné sady Trvalé travní porosty Zeměd. půda celkem Podíl ZP k celk. vým. (%) Bystřec 1813,3 862,5 48,5 0,6 334,3 1245,9 68,7 Česká Rybná 808,1 215,9 31,6-258,4 505,9 62,6 České Petrovice 627,0 153,6 10,6-237,3 401,5 64,0 Dlouhoňovice 390,0 17,0 19,6 0,9 137,0 174,5 44,7 Hejnice 482,6 114,8 18,0-194,5 327,3 67,8 Helvíkovice 1074,1 411,2 25,8 0,3 252,8 690,1 64,2 Jablonné n. Orl. 437,8 66,0 46,9 0,5 79,4 192,8 44,0 Jamné n. Orl. 1058,8 400,9 31,2-198,4 630,5 59,5 Kameničná 585,1 290,6 23,4 0,2 139,1 453,3 77,5 Klášterec n. Orl. 1794,5 451,0 30,2 1,9 504,2 987,3 55,0 Kunvald 2932,4 1080,2 75,9 0,3 793,5 1949,9 66,5 Letohrad 2354,6 786,4 109,5 8,7 399,6 1304,2 55,4 Líšnice 1149,5 552,3 46,2-250,0 848,5 73,8 Lukavice 1101,0 526,8 42,5 1,6 265,1 836,0 75,9 Mistrovice 461,3 175,0 27,3 0,4 128,8 331,5 71,9 Nekoř 1094,1 428,4 56,6 0,9 263,2 749,1 68,5 Orličky 865,0 229,1 12,0-188,6 429,7 49,7 Pastviny 837,1 227,1 15,8 2,5 213,3 458,7 54,8 Písečná 884,9 263,0 17,7 1,9 284,7 567,3 64,1 Sobkovice 365,8 114,4 16,1-97,8 228,3 62,4 Studené 541,7 107,6 16,0-53,1 176,7 32,6 Šedivec 388,5 208,3 12,2-35,8 256,3 66,0 Těchonín 1900,9 130,6 14,8 1,6 430,2 577,2 30,4 Verměřovice 598,7 278,0 26,7 0,4 150,1 455,2 76,0 Záchlumí 1352,9 403,3 32,2 0,3 255,7 691,5 51,1 Žamberk 1690,9 534,3 79,9 6,0 397,5 1017,7 60,2 Žampach 555,0 158,6 22,8 1,2 116,8 299,4 53,9 SO ORP Žamberk 28145,6 9186,9 910,0 30,2 6659, ,0 59,6 Zdroj: ČÚZK,

51 7.1.1 Ochrana zemědělského půdního fondu Plošná ochrana půdy je definována ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. O územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Zábor půd, především pro stavební účely je většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Zábory půd patří podle závěrů dokumentu Politika ochrany půdy EU mezi nejzávažnější procesy poškozující půdní fond jako celek. Pro nezemědělské účely je nutno co nejméně používat zemědělskou půdu, navržené odnětí ZPF v nezbytných případech je třeba zdůvodňovat, přitom je nutno co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické poměry v území a zemědělskou cestní síť. Dále je třeba co nejméně ztěžovat obhospodařování ZPF a po ukončení stavby nebo jiné nezemědělské činnosti rychle provést úpravu či rekultivaci dotčené půdy. Hodnocení z hlediska kvality půd probíhá na základě vymezení 5 tříd ochrany, které vycházejí z kódů mapy BPEJ (bonitovaných půdně-ekologických jednotek). Třídy ochrany uvádí Metodický pokyn OOLP/1067/1996 MŽP k odnímání půdy ze ZPF. Zemědělskou půdu je nutno odnímat pro nezemědělské účely přednostně z tříd 5, 4 a 3. Do 1. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do 2. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Půdy první a druhé třídy ochrany se nacházejí celkem rovnoměrně po celém území SO ORP Žamberk, zejména na území obcí Kunvald, Líšnice, Nekoř, Kameničná, Šedivec, Záchlumí a Žamberk. Podíl půd v I. a II. třídě ochrany k celkové výměře zemědělské půdy v SO ORP je zhruba 25 %. Obrázek č : Půdy I. a II. třídy ochrany Zdroj: Data ÚAP,

52 7.2 POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA Plochy lesa Území SO ORP Žamberk je mírně průměrně lesnatým územím lesnatost dosahuje 31,3%. Nejvíce lesnatými obcemi jsou Těchonín (64,2 %) a Studené (64,1 %), mírně vyšší výměru má také obec Orličky (45 %). Mírně nižší podíl lesa je v obcích Kameničná, Líšnice, Lukavice, Mistrovice a Verměřovice lesy zde tvoří méně než 20% plochy území obce avšak celkově jsou lesy v území rozloženy rovnoměrně, což je pozitivním rysem krajiny jak z hlediska protierozní ochrany, tak ekologické stability. Většina lesů jsou lesy hospodářské, pouze menší část patří do kategorie lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení. Tabulka č : Plocha lesa a lesnatost v SO ORP Žamberk k Obec Celková výměra (ha) Plocha lesa (ha) Lesnatost (%) Bystřec 1813,3 412,0 22,7 Česká Rybná 808,1 259,8 32,1 České Petrovice 627,0 172,3 27,5 Dlouhoňovice 390,0 162,2 41,6 Hejnice 482,6 131,4 27,2 Helvíkovice 1074,1 269,8 25,1 Jablonné n. Orl. 437,8 133,1 30,4 Jamné n. Orl. 1058,8 349,7 33,0 Kameničná 585,1 98,2 16,8 Klášterec n. Orl. 1794,5 643,9 35,9 Kunvald 2932,4 820,4 28,0 Letohrad 2354,6 777,1 33,0 Líšnice 1149,5 219,6 19,1 Lukavice 1101,0 179,4 16,3 Mistrovice 461,3 77,7 16,8 Nekoř 1094,1 219,4 20,1 Orličky 865,0 389,6 45,0 Pastviny 837,1 256,1 30,6 Písečná 884,9 255,6 28,9 Sobkovice 365,8 111,6 30,5 Studené 541,7 347,3 64,1 Šedivec 388,5 108,8 28,0 Těchonín 1900,9 1220,5 64,2 Verměřovice 598,7 86,2 14,4 Záchlumí 1352,9 522,2 38,6 Žamberk 1690,9 359,9 21,3 Žampach 555,0 225,5 40,6 SO ORP Žamberk 28145,7 8809,3 31,3 Zdroj: ČÚZK,

53 Obrázek č : Kategorie lesa Zdroj: Data ÚAP, Přírodní lesní oblasti Přírodní lesní oblasti jsou území rozlišená na základě jednotných geologických, klimatických, orografických a fytogeografických podmínek. Lesy na území SO ORP Žamberk jsou zařazeny dle Oblastních plánů rozvoje lesa (lesní zákon č.289/1995 Sb. 23 a Vyhláška Mze č. 83/1996 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů) do přírodních lesních oblastí (PLO 25 Orlické hory, PLO 26 Předhoří Orlických hor, PLO 31 Českomoravské mezihoří). PLO 25 Orlické hory Do této PLO patří lesy na území obcí, nacházející se na severovýchodním okraji sledovaného území Kunvald, Klášterec nad Orlicí, České Petrovice, Pastviny, Studené, Těchonín, Jamné nad Orlicí, Orličky. Lesy v této PLO se vyznačují vysokým podílem smrku, který se používal při zalesňování rozsáhlých dříve zemědělsky využívaných půd. Jedná se o stejnověké porosty, které jsou často silně poškozeny zvěří. Projevuje se zde doposud škodlivý vliv imisí, zejména na chudých půdách. Často zde škodí ve výše položených porostech severovýchodní bořivý vítr. Současná skladba lesů je značně druhově pozměněna ve prospěch smrku, často nevhodného původu. Smrk zaujímá 87 procent, jedle jen dvě procenta, z listnáčů je významněji zastoupen pouze buk na čtyřech procentech. Smrkové porosty jsou zčásti poškozené a proředěné působením imisí. PLO 26 Předhoří Orlických hor 53

54 Do této PLO patří lesy na území obcí Záchlumí, Helvíkovice, Kameničná, Český Rybná, Hejnice, Dlouhoňovice, severní část Písečné, Žamberk, jižní část Kunvaldu, Líšnice, Šedivec, Lukavice, Nekoř, část Pastvin a Klášterce nad Orlicí, Sobkovice, severní část Letohradu, Mistrovice, Jablonné nad Orlicí, Verměřovice, Bystřec, jižní část Jamné nad Orlicí a Orliček. Lesy v této PLO jsou často poškozovány jelením ohryzem, u smrkových porostů se vyskytuje často hniloba, zejména v 1. generaci. Na návětrných stranách starších porostů dochází k poškození imisemi. Oblast je charakteristická spíše menšími lesními komplexy a bez větších sídelních aglomerací, má velmi harmonický krajinný ráz. V oblasti je vysoký podíl neprodukčních zemědělských pozemků, lze tedy očekávat další zalesňování zemědělské půdy. V současné skladbě je nejvíce zastoupen smrk (74 %), málo borovice, modřín, jedle, z listnáčů buk a dub. V oblasti se projevil v 50. letech 20. století ústup jedle, citlivé na znečištění ovzduší. Dnes jedle takřka vymizela. PLO 31 Českomoravské mezihoří Do této PLO zasahuje SO ORP jen jižním okrajem, patří zde lesy na území těchto obcí jižní část obce Žampach, jižní část obce Písečná, a jihovýchodní část obce Letohrad. Lesy jsou roztroušené, větší souvislé komplexy jsou jen na dlouhých hřebenech s převahou bohatých i kyselých společenstev dubobukového a jedlobukového lesního vegetačního stupně. Původně se zde nacházely převážně bučiny, v současnosti převládají jehličnaté dřeviny a z nich dominuje smrk. Současná porostní skladba je tedy proti skladbě přirozené značně pozměněna. Smrk má ve středních a vyšších polohách dobré růstové podmínky, trpí však podkorním hmyzem. (Zdroj: INDIKÁTORY Změna výměry zemědělské půdy v čase ( ) Jako indikátor pro sledování ZPF byla zvolena změna výměry zemědělské půdy v jednotlivých obcích v čase. Konkrétně je porovnána výměra mezi lety 2005 (31.12) a 2011 (31.12.). Změna výměry ve sledovaném období v obcích je vyjádřena v % a porovnána se stejným ukazatelem za celý SO ORP. Tabulka č : Nastavení indikátoru Oblast Rozloha ZP k (ha) Rozloha ZP k (ha) Úbytek ZP (%) ČR ,71 SO ORP Žamberk , ,9-0,86 Zdroj: ČSÚ, 2005, 2012 Hodnocení indikátoru změna výměry zemědělské půdy: -2 úbytek půdy nad 2 % -1 úbytek půdy od 1,99 do 0,7 % 0 úbytek půdy od 0,69 do 0,4 % 1 úbytek půdy 0,39 do 0 % 2 zvýšení výměry zemědělské půdy Z tabulky vyplývá, že v rámci České republiky i SO ORP došlo k poklesu výměry zemědělské půdy. To může být způsobeno jak záborem půdy pro zástavbu, technickou infrastrukturu, tak např. zalesňováním, především některých méně úrodných a svažitých pozemků. V SO ORP Žamberk je relativní úbytek ZPF mírně vyšší jako průměr České republiky. 54

55 Tabulka č : Indikátor změny výměry zemědělské půdy mezi lety 2005 a 2011 Obec Výměra ZPF Výměra ZPF Změna výměry v roce 2005 (ha) v roce 2011 (ha) (%) Hodnocení Bystřec 1 251,9 1246,0-0,48 0 Česká Rybná 506,5 505,9-0,13 1 České Petrovice 401,8 401,5-0,07 1 Dlouhoňovice 187,5 186,1-0,73-1 Hejnice 327,3 327,3-0,01 1 Helvíkovice 719,7 690,9-4,00-2 Jablonné n. Orl. 196,7 193,2-1,76-1 Jamné n. Orl. 632,1 630,5-0,26 1 Kameničná 459,8 454,7-1,12-1 Klášterec n. Orl ,9 990,5-1,33-1 Kunvald 1 978,4 1948,0-1,54-1 Letohrad 1 314,2 1306,7-0,58 0 Líšnice 850,7 848,4-0,26 1 Lukavice 841,8 836,2-0,67 0 Mistrovice 331,9 331,5-0,11 1 Nekoř 751,7 748,8-0,39 1 Orličky 429,9 430,0 0,03 2 Pastviny 449,5 458,5 2,01 2 Písečná 600,8 567,4-5,56-2 Sobkovice 228,4 228,2-0,05 1 Studené 176,8 176,4-0,26 1 Šedivec 255,4 255,1-0,14 1 Těchonín 580,3 577,3-0,52 0 Verměřovice 456,4 455,5-0,20 1 Záchlumí 694,0 691,8-0,31 1 Žamberk 1 025,8 1021,4-0,43 0 Žampach 299,6 299,2-0,16 1 SO ORP Žamberk , ,9-0,86-1 Zdroj: ČSÚ Z tabulky je patrné, že úbytek zemědělské půdy je nejvýznamnější v obcích Helvíkovice (4 %) a Písečná (5,56%). Největší absolutní úbytek ZPF byl zaznamenán v obcích Kunvald (30,4 ha), Helvíkovice (28,8 ha) a Písečná (32,6%). 55

56 Obrázek č : Hodnocení indikátoru změna výměry zemědělské půdy v SO ORP Žamberk Zdroj: ČSÚ , EKOTOXA s.r.o

57 7.4 SWOT ANALÝZA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA S STRENGHTS SILNÉ STRÁNKY W WEAKNESSES SLABÉ STRÁNKY O OPPORTUNITIES PŘÍLEŽITOSTI T THREATS HROZBY Výskyt půd zařazených do I. a II. třídy ochrany, jejich největší podíl k celkové zemědělské půdě je v obcích Líšnice, Kameničná a Šedivec. Významný podíl trvalých travních porostů (39,7%). Rovnoměrné zastoupení lesa v celém SO ORP. V žádné obci neklesá plocha lesa pod 14 %. Díky výrazně zlepšenému stavu ovzduší dochází k ozdravění lesních porostů. Vyšší ekologická stabilita území. Nadprůměrná lesnatost v obcích Těchonín, Orličky a Studené. Výraznější úbytek zemědělské půdy ve sledovaném období 2005 až 2011 je nejvýznamnější v obcích Helvíkovice, Kunvald a Písečná. Silně pozměněná skladba lesa ve prospěch smrku, který je více náchylný např. na poškození hmyzem. Úbytek zemědělské půdy v období 2005 až 2011 je mírně vyšší než průměr ČR. Ekologizace zemědělství zejména v méně příznivých oblastech. Zalesnění nebo zatravnění neprodukční zemědělské půdy. Postupná přeměna smrkových monokultur na přirozenou skladbu lesa. Zalesňování nelesních půd a lesnická rekultivace jako faktor zmírňující dopady klimatických změn (mj. vázání CO2) Snižování výměry lesa a rozčleňování lesních komplexů v důsledku liniových staveb. Znehodnocování půdy erozí na svažitých půdách. Rozšiřování zástavby a vznik větších aglomerací, které naruší harmonický ráz krajiny. Předpokládaný nárůst teplot vlivem oteplování může ještě více zhoršit podmínky pro růst smrku. Nekontrolovaný zábor zemědělské půdy ve vyšších třídách ochrany, roztahování zástavby do krajiny. 57

58 7.5 PROBLÉMY K ŘEŠENÍ Při tvorbě územně plánovací dokumentace je potřeba minimalizovat zábory zemědělské půdy a zejména zemědělské půdy s vysokým stupněm ochrany nebo vysokou bonitou. Snažit se především využívat stávajících ploch, které jsou již vyjmuty ze zemědělského půdního fondu. Při dočasných záborech půd je třeba co nejméně ztěžovat obhospodařování ZPF a po ukončení stavby nebo jiné nezemědělské činnosti rychle provést úpravu či rekultivaci dotčené půdy. Při plánování staveb je třeba minimalizovat zásahy do PUPFL, zejména jedná-li se o lesy v kategorii LO, nebo některé kategorie LZU. U těchto zásahů často nedochází k velkých záborům PUPFL, ale rozdělením lesního komplexu se stává porost náchylnější k ohrožení větrem. Totéž platí při zásahu, který vede k otevření porostní stěny (okraje lesa). 58

59 8 VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Území správního obvodu ORP Žamberk se řadí k oblastem ležícím mimo hlavní dopravní tahy ČR s horší dopravní dostupností. Obsluhu dopravními sítěmi dále komplikuje podhorský ráz regionu a systém osídlený typický pro obce bývalých Sudet protáhlý tvar obce vázaný na údolí některé z řek či potoků a doplněný rozptýleným osídlením, zejména v severní části území na úpatí Orlických hor. Tento systém osídlení je problematický nejen z pohledu dopravy, ale také budování obslužné technické infrastruktury, zejména vodovodů, plynovodů a kanalizace. 8.1 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Pro hodnocení stávajícího stavu a vývoje dopravní infrastruktury na řešeném území byla využita řada analytických a koncepčních materiálů, především Politika územního rozvoje ČR 2008 (PÚR ČR 2008) a krajské koncepční a rozvojové dokumenty, včetně Zásad územního rozvoje Pardubického kraje vydaných formou opatření obecné povahy usnesením Z/170/10 z 29. dubna Dále byly využity materiály a data informačních systémů MD ČR a ŘSD ČR Silniční doprava V současnosti platná legislativa (Zákon o pozemních komunikacích č. 13/1997 Sb.) dělí pozemní komunikace na dálnice, silnice, místní a účelové komunikace. Silnice se dále člení na silnice I., II. a III. třídy, místní komunikace jsou na základě svého významu, určení a stavebně-technického vybavení zařazovány do tříd I. až IV. Zvláštním případem silnic I. třídy jsou rychlostní silnice. Vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát (správce komunikací je Ředitelství silnic a dálnic), silnice II. a III. třídy patří Pardubickému kraji, a vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nachází. Vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba. Osu silniční sítě ve správním území ORP Žamberk tvoří silnice I. třídy I/11 vedoucí v trase (Vamberk -) Žamberk Jablonné n/o Červenovodské sedlo (- Šumperk). Tato silnice tvoří hlavní spojení oblasti Šumperska a Jeseníků s Hradcem Králové a Prahou a z toho důvodu je silně zatížena také tranzitní dopravou. V řešeném území negativně ovlivňuje obyvatelstvo zejména v obci Helvíkovice, městě Žamberku, osadě Bredůvka a ve městě Jablonné nad Orlicí. Průtahy vedení středem sídel nejen zpomalují dopravu na vlastní silnici (omezená rychlost max. 50 km/h), ale také výrazně snižují bezpečnost silničního provozu a zhoršují životní prostředí obyvatel. Určitou část tranzitní dopravy převezme v budoucnosti rychlostní silnice R35, její zprovoznění však nelze očekávat dříve než hluboko po roce Vzhledem ke sklonovým poměrům je dalším nebezpečným úsekem trasa přes Červenovodské sedlo, kde vznikají dopravní problémy zejména v zimním období. Dostupnost dalších obcí je zajišťována dostatečnou sítí silnic II.a III. třídy. Ta má za úkol uspokojit dopravní potřeby především regionálního charakteru a proto se jejich sklonové a šířkové uspořádání odvíjí zejména od konfigurace terénu. Síť silnic II. třídy tvoří: II/310 (Olešnice v Orl. horách -) Žamberk Letohrad II/311 (Lanškroun -) Jablonné n/o Těchonín (- Mladkov Deštné v Orl. horách) II/312 (Hanušovice Lichkov -) Pastviny - Žamberk Hejnice (- Choceň) II/360 Šedivec Letohrad (-Ústí n/o Vel. Meziříčí Jaroměřice n/r) Na území ORP Žamberk se nepřipravuje výstavba žádné dálnice ani rychlostní komunikace, avšak v budoucnu se počítá s napojením Žamberka na plánovanou silnici R35 přivaděčem Vysoké Mýto/Ústí nad Orlicí České Libchavy Žamberk (v ZUR Pk je prozatím stanoven koridor bez podrobnějšího vedení 59

60 trasy). Tím bude zajištěna dobrá dostupnost regionu ve směru Hradec Králové, Pardubice a Praha. Do té doby si řešení závažných dopravních závad na silnici I/11 vyžádá urychlenou výstavbu společného jižního obchvatu Žamberka a Helvíkovic (trasa je již delší dobu stabilizována v ÚPD) a v budoucnu je třeba uvažovat i s řešením dopravy v Jablonném n/o, vč. odstranění úrovňového křížení s železnicí Letohrad Lichkov. Vzhledem ke složitým sklonovým poměrům v úseku Jablonné n/o Červená Voda je v ZUR Pk navržena změna trasování silnice I/11: za obcí Šedivec se levotočivým obloukem okolo osady Bredůvka stočí k severu a podél obce Studené bude pokračovat ve směru Mladkov a Lichkov, za kterým se připojí na stávající silnici I/43. Toto řešení zajistí v kombinaci s přivaděčem Vysoké Mýto Žamberk a obchvatem Žamberka napojení celého regionu kvalitní komunikací na dálniční síť ČR (R35) i dobrou dostupnost regionu Králicka a hraničního přechodu Dolní Lipka Boboszów. Obrázek č : Silniční síť SO ORP Žamberk Zdroj: Data ÚAP 2012 Vzhledem k určení silnic nižších tříd zejména pro regionální dopravu s intenzitou do 3000 vozidel/24 hod nelze očekávat významné změny v jejich prostorovém uspořádání. Spíše se dá počítat pouze s údržbou komunikací ve stávajícím stavu a event. řešení bodových závad a havarijních stavů. Přeložky se plánují na silnici II/310 v úseku mezi obcí Lukavice a Letohradem a změna v napojení silnic II/310 a II/360 v Letohradu, vč. výpadovky směr Ústí n/o. Dopad na síť silnic nižších tříd pak bude mít také výstavba výše zmíněného přivaděče k rychlostní silnici R35 a uvažovaná přeložka silnice I/11 směrem na Mladkov a Králíky. 60

61 Obrázek č : Intenzita dopravy na silniční síti ORP Žamberk Zdroj: ŘSD, sčítání dopravy Doprava v klidu Narůstající počet automobilů vytváří problém nejen z hlediska zvyšující se intenzity na silnicích, ale také v místech jejich parkování. To se projevuje zejména v oblastech s vysokou koncentrací obyvatelstva. Zároveň systém parkování může sloužit jako dobré regulační opatření proti vjezdu osobních automobilů do vybraných oblastí - např. centra města. V řešeném území se tento problém týká zejména sídla správního obvodu ORP - Žamberku. I vzhledem k jeho turistickému potenciálu je dopravní revitalizace centra města více než žádaná, neboť zatím je omezení pro parkování aplikováno pouze na Masarykově náměstí. V rámci úprav by mělo být zpoplatněné stání vozidel v širším okolí centra, zřízena parkovací místa pro krátkodobé stání (např. i do 10 minut zdarma). To vše lze realizovat pouze za předpokladu, že bude z centra města odkloněna silně zatížená silnice I/11 (nutnost obchvatu). Následně může být ve vybraných ulicích zřízena pěší zóna s přístupem cyklistů, pouze s vyhrazenými časovými úseky pro zajištění vjezdu vozidel zásobování (na povolení MěÚ). Zásobování by mělo být řešeno primárně ve večerních a nočních hodinách, s výjimkou vybraných provozů (např. obchody s potravinami), kde lze vyhradit určitý časový úsek také v průběhu dne. Dále je potřeba dbát na dostatek parkovacích míst u všech připravovaných projektů, zejména komerčních a průmyslových aktivit Cyklistická doprava Z hlediska udržitelné dopravy je cyklistika velmi silný nástroj pro omezení využívání individuální automobilové dopravy na krátké cesty (cca do 5 km). To však vyžaduje vhodné podmínky přírodní (zejména konfigurace terénu) a organizační. Ty znamenají zejména vybudování sítě cyklostezek na 61

62 nejpoužívanějších trasách spojujících oblasti zdrojů a cílů dopravy (tedy z oblastí určených pro bydlení do míst zaměstnání a volnočasových aktivit). Cyklostezkou se rozumí samostatná komunikace určená pro cyklisty (event. i pro pěší) aniž by na ni byl povolen vjezd motorových vozidel nejde tedy jen o prosté osazení stávajících méně frekventovaných silnic navíc směrovkami se symbolem bicyklu, ale o vybudování nové plnohodnotné komunikace. Na silnicích s nízkou intenzitou dopravy k vedení cyklostezky stávající silnici využít lze, v intravilánu obcí nejlépe s doplněním vhodného vodorovného dopravního značení. Dalším nezbytným předpokladem pro rozvoj cyklistiky je zajistit v místech cílů cest možnost bezpečného uložení jízdního kola. V uplynulých letech vzniklo na území SO ORP Žamberk několik nových cyklostezek: - Letohrad, tábořiště Červená Ústí nad Orlicí (15 km celkem z toho SO ORP Źamberk 2 km) - Źamberk Líšnice (2 km; otevřena 2009) - Źamberk Letohrad (4,7 km; otevřena 2010) - krátká cyklostezka ve městě Letohradu v lokalitě Poříč (0,35 km) V roce 2013 pravděpodobně vznikne další zajímavá cyklostezka z Žamberka k přehradě Pastviny. Ta povede buď podél silnice druhé třídy číslo 312 a nebo výrazně hezčím atraktivnějším prostředím podél Divoké Orlice přes Líšnici, Nekoř a kolem malé i velké přehrady. Sdružení obcí Orlicko připravuje realizací projektu cyklostezky Letohrad-Jablonné-Dolní Lipka(hraniční přechod)- Králíky - Červená Voda v délce 40 km. Cyklostezka bude vedena údolím podél toku Tiché Orlice. Cyklostezka bude navazovat na další cyklostezku Letohrad-Ústí nad Orlicí, Letohrad - Žamberk. Vzniká tak základní kostra sítě cyklostezek, kterou je možné v následujících letech dále rozšiřovat, aby vznikla ucelená síť bezpečných cyklostezek v regionu. Další doporučené směry pro trasování cyklostezek jsou z Žamberka podél Divoké Orlice přes Helvíkovice (návaznost na již vybudovanou stezku přes obec) a dále směr Záchlumí a Litice nad Orlicí; také by měl být vybudován návazný systém cyklostezek ve vlastních městech Źamberk a Letohrad. Pro plnohodnotné možnosti využití cyklistiky je potřebné navázat síť cyklostezek na integrovanou dopravu, zejména železniční. Ať už formou úschoven typu Bike and Ride, tak možností cestovat spoji veřejné dopravy společně s bicyklem (možné pouze u vlaku, autobusové společnosti až na výjimky odmítají bicykly přepravovat) Železniční doprava V roce 1874 proťala celý region nová trať Rakouské severozápadní dráhy z Týniště nad Orlicí přes Žamberk, Kyšperk (Letohrad) do Lichkova, o rok později prodloužená na území dnešního Polska. Její stavební uspořádání vycházelo z významu trati jakožto hlavní jednokolejné trati propojující Podorlicko s Kladskem a německou částí Slezska, vč. Vratislavi (Breslau, Wroclaw) na straně jedné a s Hradcem Králové a Prahou na straně druhé. V Lichkově pak dále navázala Moravská pohraniční dráha do Hanušovic a dále do Jeseníků. Zároveň byla také zprovozněna propojovací trať z Kyšperka do Ústí nad Orlicí. Kyšperk se tak stal významným železničním uzlem, kde byly soustředěny také činnosti pro údržbu a ošetřování lokomotiv a zřízeno depo kolejových vozidel. Po druhé světové válce došlo v souvislosti se změnami osídlení v pohraničních oblastech během druhé poloviny minulého století k poklesu významu tratě. Rozvoj přeshraniční spolupráce v rámci EU a potřeba dobré dostupnosti regionu Orlických hor za účelem zvýšení turistického ruchu znamená postupně opětovné zvyšování významu trati. Proto v letech 2007 až 2008 proběhla komplexní obnova úseku Letohrad Lichkov, včetně provedení elektrizace stejnosměrným systémem 3000 V. Záměrem bylo využívat trasu pro vedení nákladní dopravy do Polska a také pro vedení přímých rychlíků Praha Wroclaw. Ta není v současnosti realizována a v osobní dopravě je provozován jediný pár rychlíků v relaci Pardubice Wroclaw. Ten doplňuje několik spěšných vlaků Pardubice Letohrad Lichkov, čímž dochází ke zlepšení spojení do krajského města pro východní část regionu. 62

63 Zatímco úsek mezi Letohradem a Lichkovem je v současnosti, nedlouho pro rekonstrukci, na vynikající úrovni, trať z Letohradu směrem na Žamberk a Týniště nad Orlicí je i nadále provozována v nezávislé trakci. Z důvodu rozdílnosti trakcí v obou úsecích tratě bylo provedeno nové rozdělení vozebních ramen v regionální osobní dopravě na relace Týniště nad Orlicí Žamberk Letohrad a na Ústí nad Orlicí Letohrad Lichkov. Pro regionální dopravu v rámci SO ORP Žamberk tedy bude dojde k znevýhodnění cestujících z Verměřovic, Jablonného n/o, Jamného n/o a Těchonína v důsledku vynuceného přestupu v Letohradu. Dostupnost Žamberka k přímým vlakům Lichkov Pardubice je možné řešit přípojnými regionálními vlaky navázanými na rychlík. Elektrizace úseku Týniště nad Orlicí Letohrad by mj. posloužila také jako záložní trasa pro případ problémů na tranzitním železničním koridoru mezi Pardubicemi a Ústím nad Orlicí (i přes vynucenou úvrať v Letohradu a Ústí nad Orlicí). Specifická struktura jednotlivých sídel vyznačující se výrazně podlouhlým tvarem vázaným na údolí i v několikakilometrové délce přináší problémy v dopravní obslužnosti, zejména železniční dopravou, kde nemůže být hustota zastávek natolik vysoká jako u autobusů. Z toho důvodu i když je vzdálenost jednotlivých stanic a zastávek od intravilánu obcí výborná nebo akceptovatelná (Jamné nad Orlicí), nelze z hlediska dopravní obslužnosti považovat za dostatečnou docházkovou vzdálenost z centra obce (důležitá pro hodnocení indikátoru dopravní obslužnost) vzdálenost vyšší než 1,5 km. Do hodnocení indikátoru nebyly proto vůbec zahrnuty dopravny Žamberk a Jamné nad Orlicí (resp. ano v případech, kdy k vlakovému spoji existuje návazná autobusová doprava). Obrázek č : Železniční doprava na území SO ORP Žamberk Zdroj: Data ÚAP

64 Tabulka č : Dopravny na síti drah SŽDC v SO ORP Žamberk Trať Název Druh Pěší vzdálenost do středu obce (km) Pěší vzdálenost k okraji zástavby (km) 021 Litice nad Orlicí * žst 0,9 0,1 021 Bohousová ** z 0,7 0,2 021 Žamberk žst 2,2 0,0 021 Lukavice v Čechách z 1,3 0,2 021,024 Letohrad žst 0,8 0,0 021 Verměřovice z 1,0 0,1 021 Jablonné nad Orlicí žst 0,6 0,0 021 Jamné nad Orlicí z 2,6 0,7 *** 021 Těchonín žst 1,1 0,1 Zdroj: KJŘ, mapové podklady Pozn.: žst = železniční stanice; z = zastávka * součást obce Záchlumí, hodnoceno do středu osady Litice nad Orlicí ** hodnoceno vůči Záchlumí jehož je Bohousová součástí *** zastávka leží v blízkosti zástavby severního okraje města Jablonné nad Orlicí Letecká a vodní doprava V blízkosti Žamberka provozuje Aeroklub Žamberk malé sezónní travnaté letiště určené pro sportovní účely. Má status veřejného vnitrostátního letiště a disponuje travnatou dráhou v délce 725 m a v šířce 100 m. Letiště je vybavené pro sportovní účely aeroklubu, avšak nelze očekávat další rozvoj služeb v jiných segmentech letecké dopravy. Vodní doprava není na území SO ORP Žamberk provozována Integrovaná doprava V roce 2010 byla zahájena příprava rozšíření tarifu IREDO do Pardubického kraje a s tím spojené plné nahrazení soucasného tarifu IDS PK a kilometrického tarifu. Od převzala na základě výběrového řízení organizaci veřejné dopravy v Pardubickém kraji společnost Oredo s.r.o. (Organizátor regionální dopravy). Pardubický kraj vstoupil do společnosti OREDO, kde od 1.května 2011 vlastní 50% podíl. Klíčovým bodem činnosti organizátora v roce 2011 bylo výrazné rozšírení IDS IREDO. Ke dni došlo k rozšírení IDS IREDO o celé území Pardubického kraje, jehož rozloha km 2 je srovnatelná s rozlohou Královéhradeckého kraje. Cestující veřejnost tak získala možnost cestovat na jeden jízdní doklad v rámci obou krajů, navíc byla do tarifu IREDO pro pravidelné zákazníky nově zavedena 90ti denní jízdenka. V roce 2010 byly zahájeny práce na provedení optimalizace na celém území Pardubického kraje. Jedním z důležitých podkladu k optimalizaci byly výsledky analýzy přepravních intenzit a vztahu na linkách a spojích verejné dopravy v Pardubickém kraji, které byly provedeny společností Jacobs Consultancy spol. s r.o. Dále se vycházelo z analýzy školní dojíždky, došlo k zmapování začátku a konců ve školách. Oblast IDS IREDO byla z důvodu spádovosti rozšířena i o několik tarifních zón mimo Pardubický kraj. Na území SO ORP Žamberk byly obce přiřazeny do jednotlivých tarifních zón. Přehled tarifních zón je patrný z následujícího obrázku. 64

65 Obrázek č : Tarifní mapa IREDO Pardubického kraje na území SO ORP Žamberk Zdroj: OREDO s.r.o., 2012 Až na výjimky nejsou k dispozici jednotné multimodální terminály, které by umožnily vzájemný přestup cestujících mezi autobusy a vlaky. Za typický příklad poslouží Žamberk, kde je železniční nádraží situováno ve značné vzdálenosti od centra města, zatímco autobusové nádraží je v jeho těsné blízkosti. Jen několik spojů zastavuje také v blízkosti železniční stanice. Vlakové nádraží v Žamberku je natolik vzdáleno od centra obce, že překračuje uvažovanou docházkovou vzdálenost v hodnocení dopravní obslužnosti a při minimální existenci víkendové autobusové dopravy tak je velký počet obcí hodnocen jako bez spojení s ORP. Většinu autobusových spojů v rámci IREDO zajišťuje pro SO ORP Žamberk dopravce ČSAD Ústí nad Orlicí. Smluvními partnery jsou dále ORLO BUS, Radek Bartoš a Josef Pinkas. Tarifní integrace se týká také trati ČD 021 v úseku Týniště nad Orlicí Žamberk. 65

66 Obrázek č : IREDO - integrovaná regionální doprava - linky na území SO ORP Žamberk Zdroj: OREDO s.r.o., 2012 Nejsou ještě také odstraněny souběhy vlakové a autobusové dopravy (např. na trase Letohrad Žamberk). To vše by mělo být řešeno v rámci optimalizace spojů v rámci IREDO Pardubického kraje. Jde např. o mírné navýšení vlakových spojů mezi Ústím nad Orlicí a Letohradem a posouzení podle místních podmínek, zda je vhodné zachovat tratě místního významu (Letohrad - Potštejn, Letohrad Jablonné nad Orlicí, Jablonné nad Orlicí Lichkov). Podle dotazníkových zjištění provedených v jednotlivých obcích SO ORP Žamberk je nedostatečný počet spojů hromadné dopravy hlavně o víkendech v následujících obcích: Letohrad, Česká Rybná, Záchlumí, Mistrovice, Nekoř a Verměřovice. Na špatnou návaznost spojů upozorňují v obci Bystřev, Kameničná, Nekoř a Šedivec. Město Žamberk hodnotí jako nedostatečný počet vlakových spojů na Hradec Králové ve všední dy i o víkendech. 66

67 8.2 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Zajištění kvalitních podmínek pro bydlení je základní podmínkou udržitelného rozvoje venkova. Bez dostupnosti základní technické infrastruktury bude i nadále docházet k postupnému vylidňování zejména u mladší generace, která požaduje vyšší standardy bydlení než mnohé obce v současnosti nabízejí. Napojení celého bytového fondu na vodovod, kanalizaci a plyn však v případě mnoha obcí není úplně možné z důvodu existence odlehlejších lokalit a samot. Pro hodnocení aktuálního stavu a možného rozvoje technické infrastruktury na území SO ORP Źamberk byla využita celá řada analytických a koncepčních materiálů, mezi nimi především Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje (aktualizované znění), Malý lexikon obcí ČR 2009, Územní energetická koncepce Pardubického kraje 2005 a další. Tabulka č : Vybavení obcí v SO ORP Źamberk technickou infrastrukturou Obec vodovod plyn kanalizace ČOV Bystřec A A Česká Rybná A České Petrovice A Dlouhoňovice A A A A Hejnice A Helvíkovice A Jablonné nad Orlicí A A A A Jamné nad Orlicí A A Kameničná A Klášterec nad Orlicí A A A Kunvald A Letohrad A A A A Líšnice A Lukavice A A A Mistrovice A A Nekoř A Orličky A Pastviny A A Písečná A A A Sobkovice A A Studené A Šedivec A A A Těchonín A A Verměřovice A A Záchlumí A A Žamberk A A A A Žampach A A A Celkem Zdroj: ČSÚ, ÚAP SO Žamberk, web ČSÚ, Malý lexikon obcí ČR 2011, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje 2005, webové stránky obcí Pozn.: U některých obcí není pokrytí kanalizací, ČOV, případně plynem zdaleka úplné. Často nebývají napojeny na kanalizaci a ČOV některé místní části, nebo i části samotného sídla.v tabulce je uvedena převažující hodnota, protože přesné údaje o množství napojených domů (příp. osob) nejsou v současnosti k dispozici. Podrobnější vyhodnocení bude možné zpracovat až po zveřejnění výsledků nadcházejícího Sčítání lidu, domů a bytů, které proběhne na jaře

68 8.2.1 Vodovody Rozhodující podíl na zásobování obyvatel SO ORP Žamberk pitnou vodou mají skupinové vodovody (SV). Ty jsou dostatečně vybaveny zdroji podzemních vod (povrchové zdroje není nutné využívat) poskytujícími také rezervy v kapacitě. Území leží ve velké části v CHOPAV Žamberk-Králíky (severní část správního území) nebo CHOPAV Východočeská křída (jih území) a je proto nutné respektovat opatření směřující k zachování kvality podpovrchových vod. Mezi nejvýznamnější skupinové vodovody patří SV Žamberk Lukavice Dlouhoňovice, SV Jablonné nad Orlicí (zásobovány také Verměřovice, Mistrovice, Sobíkovice, Jamné nad Orlicí, Šedivec, Nekoř a Bredůvka) a SV Letohrad Písečná. Další obce jsou zásobovány z menších skupinových vodovodů. Z nich je nejdůležitější SV Líšnice Pastviny, který má propojení jak se SV Žamberk, tak také s SV Jablonné n/o a v případě potřeby probíhá vzájemné posilování jejich zdrojů. Výhledově by se na SV Jablonné n/o měl napojit také SV Letohrad Písečná. U některých zdrojů skupinových vodovodů lze sledovat jejich nadlimitní obsah vybraných látek, a tak jsou provozovány pouze podmíněně se souhlasem hygieniků. Zejména jde o znehodnocení vody TCE, PCE u zdrojů SV Letohrad jež mají být odstaveny a nahrazeny jímáním jiného zdroje s úpravou vody. Dále se stejný problém může vyskytnout u SV Žamberk. Zvýšený obsah Al se vyskytuje u SV Jablonné n. O, který bude řešen vedle provozních opatření také propojením na SV Letohrad (míchání vody za účelem dosažení hygienických limitů). Obrázek č : Systém veřejných vodovodů na území SO ORP Žamberk Zdroj: podklady ÚAP 2012,vlastní zpracování Místní vodovody zajišťují zásobování v obcích Bystřec, Klášterec n/o, Kunvald, Studené, Záchlumí, Žampach. Místní vodovod je vybudován též v Orličkách a Českých Petrovicích, ale nezasahuje prozatím 68

69 celý intravilán obce. Zejména u těchto malých vodovodů bude často nutné nahradit stávající zdroje, které mnohdy nevyhovují všem hygienickým předpisům, zejména mikrobiologickým, novými zdroji, event. jejich připojení na skupinové vodovody. Až na výjimky (nová propojení již existujících SV, napojení některých menších osad) se výstavba nových vodovodů nepřipravuje, avšak současný stav vodovodních řadů v mnoha lokalitách neodpovídá platným normám po stránce technického uspořádání, možnosti manipulace na síti, vnitřních průměrů potrubí (je používáno ocelové i skleněné potrubí) a bude nutná jejich rekonstrukce Kanalizace Z hlediska kanalizací a čistíren odpadních vod (ČOV) je nutné zejména naplňování Směrnice č. 91/271 EHS, o čištění městských odpadních vod, ve které je stanovena mimo jiné povinnost obcí nad ekvivalentních obyvatel (EO) mít odpovídající kanalizační systém zakončený ČOV. Obce s produkcí znečištění pod úroveň EO musí zajistit přiměřené čištění produkovaných odpadních vod. Úroveň 2000 EO přesahují na správním území ORP Žamberk 3 obce: Žamberk, Letohrad a Jablonné n/o. Město Źamberk disponuje dvěma centrálními ČOV, přičemž na ČOV I jsou napojeny také obce Dlouhoňovice a Lukavice. V Letohradě je provozována centrální ČOV, na kterou je napojena významná část obyvatelstva, stejně jako místní část Kunčice a někteří obyvatelé z místní části Orlice. Jablonné n/o provozuje ČOV vystavěnou v roce 2000 s dostatečnou kapacitou, která umožňuje také svedení odpadních vod z okolích menších obcí, které neplánují výstavbu vlastní ČOV. Obrázek č : Veřejná kanalizace v jednotlivých obcích SO ORP Žamberk Zdroj: podklady ÚAP 2012,vlastní zpracování Z menších obcí disponuje adekvátním čištěním odpadních vod obec Písečná a Klášterec nad Orlicí. Ostatní obyvatelé a většina obyvatelstva v menších obcích je nadále napojena pouze na jímky či septiky, pouze malá část disponuje domovní nebo malou skupinovou ČOV. Technický stav jímek je různý, některé 69

70 jsou nevyhovující, netěsné. Odpady ze septiků jsou nejčastěji svedeny do kanalizace a do povrchových vod, což odporuje v současnosti platné legislativě. V závislosti na dostupnosti finančních prostředků lze očekávat realizaci výstavby kanalizace a ČOV v menších obcích. Ty jsou v současnosti obvykle vybaveny pouze dešťovou kanalizací nebo nesourodým souborem stok v různém stavu a technické kvalitě, obvykle přímo vyústěných do místních vodotečí bez řádného čištění. Ve velmi malých obcích a místních částech (do cca 500 EO) je dobré uvažovat s možností čištění odpadních vod v biologických rybnících, které lze vhodně začlenit do krajiny a využít i např. jako prvek místního ÚSES, v opravdu malých sídlech bude pravděpodobně z ekonomických důvodů ponecháno individuální čištění odpadních vod. Doporučené akce na zlepšení stavu a harmonogram výstavby jsou uvedeny v Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Plyn Význam zásobování plynem spočívá zejména ve snížení emisní zátěže místního ovzduší z lokálních topenišť. Stav zásobování jednotlivých obcí plynem je v řešeném území rozdílný a po roce 2000 bylo možné pozorovat určité zlepšení v některých oblastech. Plynofikovány jsou všechny tři města regionu i většina obcí v jejich blízkém okolí. Lze konstatovat že celá jižní a východní část správního území je již vybavena dostatečně plynem, výjimku tvoří pouze obce Orličky a Písečná. Naopak, v západní a severní části regionu nejsou rozvody plynu doposud zavedeny vůbec. Otázkou i nadále zůstává, zda-li v již plynofikovaných obcích nedochází, z důvodu neúměrně rostoucích cen plynu, k opětovnému návratu obyvatelstva (byť třeba jen částečnému) k původním zdrojům vytápění a tím také k nadměrnému zatěžování ovzduší emisemi z lokálních topenišť. Obrázek č : Systém zásobení plynem ve SO ORP Žamberk Zdroj: podklady ÚAP 2012, vlastní zpracování 70

71 8.2.4 Elektřina Zásobování elektřinou probíhá po dvou samostatných linkách VVN 110 kv: jednak ze západního směru od Vamberka a Ústí nad Orlicí do rozvodny Źamberk a jednak z jihovýchodu z rozvodny Krasíkov do rozvodny Jablonné nad Orlicí. Místní rozvod z těchto dvou rozvoden je řešen vedením VN 35 kv. Jižní částí území obce Źampach prochází trasa nadzemního vedení VVN 400 kv mezi rozvodnami Krasíkov a Neznášov. Pro zlepšení stability systému je navrženo jeho zaokruhování výstavbou vedení 2x110 kv TR Žamberk TR Jablonné n. O., což bylo reflektováno i v ZUR Pk (koridor pro umístění stavby E02). Území ORP Žamberk nedisponuje zdroji energie na fosilní paliva. Nejvýznamnějším zdrojem je vodní elektrárna Nekoř (ČEZ, obnovitelné zdroje Hradec Králové) s instalovaným výkonem 3 MW. Dále je pak v území provozováno hned několik malých vodních elektráren a fotovoltaických systémů. Obrázek č : Systém zásobení elektřinou ve SO ORP Žamberk Zdroj: podklady ÚAP 2012, vlastní zpracování Největším zdrojem elektrické energie v řešeném území je vodní elektrárna Pastviny s 3 MW instalovaného výkonu. Další větší vodní elektrárnu na Divoké Orlici provozuje Povodí Labe nedaleko Litic nad Orlicí (instalovaný výkon 0,7 MW). Oproti roku 2008 zůstala zachována hodnota instalovaného výkonu kogeneračních jednotek (bioplynová stanice s kogenerací a.s. Bocus. v Letohradu-Orlici) a jen velmi mírně (o 1,5 %) vzrostl celkový instalovaný výkon vodních elektráren. Prudký nárůst byl v uplynulých dvou letech zaznamenán v případě fotovoltaických elektráren zatímco v roce 2008 byly do sítě připojeny pouze tři instalace s celkovým výkonem 0,009 MW, v současnosti je souhrnný výkon několika desítek FVE vyšší než 4 MW, což vzhledem k nízké srovnávací základně prezentuje nárůst o cca %. Tabulka č : Zdroje el. energie v obcích SO ORP Žamberk (v MW celkem instal. výkonu) Typ energie Obec fotovoltaika kogenerace vodní Celkem Bystřec 0,826 0,826 71

72 Obec Typ energie fotovoltaika kogenerace vodní Celkem Dlouhoňovice 0,026 0,026 Hejnice 0,025 0,025 Jablonné nad Orlicí 0,228 0,041 0,269 Jamné nad Orlicí 0,035 0,041 0,076 Kameničná 5,1 5,1 Klášterec nad Orlicí 0,013 0,055 0,068 Kunvald 0,005 0,005 Letohrad 0,816 0,07 0,055 0,941 Líšnice 0,009 0,009 Lukavice 1,886 1,886 Mistrovice 0,009 0,015 0,024 Nekoř 0,385 0,385 Pastviny 0,01 0,01 Sobkovice 0,04 0,04 Verměřovice 0,025 0,032 0,057 Záchlumí 0,009 0,039 0,048 Žamberk 1,372 0,062 1,434 Těchonín 0,015 0,015 Celkový součet 10,394 0,07 0,78 11,244 Zdroj: Přehled přidělených licencí ERÚ k Telekomunikace V oblasti telekomunikací je důležité zajistit ochranu radioreléových spojů, pro jejichž provoz je nezbytná přímá viditelnost spolupracujících stanic. Proto jsou tyto stanice umisťovány zejména na terénní dominanty (nejvyšší kóty v terénu). Ochrana těchto spojů je prováděna vyhlašováním ochranných pásem procházejících paprsků a kruhových ochranných pásem kolem spojových objektů v poloměru 500 m, které mají za úkol zabránit jejich stínění a rušení. Území ORP Žamberk nejvíce ovlivňují spoje vedené směrem k vysílači Rychnov nad Kněžnou-Litický Chlum (leží na území Královéhradeckého kraje). Signál mobilních operátorů dosahuje poněkud horší kvality pokrytí u O 2 v oblasti Hejnic a České Rybné. Obecně však lze dosáhnout na signál tohoto operátora minimálně vně budov na celém území. To je důležitým faktorem pro řádné fungování Integrovaného záchranného systému (IZS), neboť tento operátor zajišťuje koordinaci mezi jednotlivými složkami IZS pomocí krizových telefonů. U dalších operátorů je síla signálu výrazně závislá na orografických předpokladech - T-Mobile nemá pokrytí v oblasti hned několika údolí: Tiché Orlice na východ od Letohradu, Černovického potoka na jih od Těchonína, Orličského potoka, v okolí potoka Čenkovičky na východ od Bystřce a v okolí osady Amerika na horním toku Divoké Orlice. Operátor Vodafone má špatnou úroveň pokrytí zejména v oblasti Česká Rybná Hejnice, Studené Sobkovice Těchonín a v okolí Českých Petrovic. Vysokorychlostní mobilní Internet není nabízen nikde s výjimkou několika málo vyvýšených lokalit (mimo obydlená místa), kde je k dispozici 4G od T-mobile. Stejný operátor na větší části území také nabízí Internet ADSL. 72

73 8.3 INDIKÁTORY Dopravní infrastruktura Zajištění kvalitní dopravní obslužnosti je jedním z klíčových požadavků na udržitelný rozvoj venkovských regionů. Pokrývají se tím požadavky na mobilitu osob, které nemohou nebo nechtějí vlastnit soukromý osobní automobil, zároveň se tím dává možnost alternativní dopravy vůči environmentálně nejškodlivější individuální automobilové dopravě. Nebude-li nabídka veřejné dopravy (bez ohledu na to zda jde o vlak či autobus) dostatečně široká po celé období včetně dnů pracovního volna a klidu, bude nuceně narůstat počet automobilů, intenzita dopravy a všechny negativní jevy s tím spojené. Navržený indikátor hodnotí počet spojů, které jsou z jednotlivých obcí k dispozici v typický pracovní den (označeny X) a v sobotu či neděli (označeno +) na trase do příslušné pověřené obce (Žamberk, Letohrad, Jablonné nad Orlicí), sídla ORP (Žamberk) a krajského města (Pardubice). Na trase z obce do ORP a do krajského města je uvažováno s možností přestupů, přičemž maximální čekací doba mezi dvěma návaznými spoji byla stanovena na 20 minut včetně event. nuceného pěšího přesunu mezi autobusovým a vlakovým nádražím. Výjimku tvoří město Źamberk, kde vzhledem k výrazně excentrické poloze vlakového nádraží byly hodnoceny pouze spoje takovými vlaky, ke kterým existuje návazná autobusová doprava do centra města. Tabulka č : Dopravní dostupnost jednotlivých obcí (spojů / den) Spojení do Obec pov. obce sídla ORP krajského města (Žamberk) (Žamberk) (Pardubice) X + X + X + Česká Rybná České Petrovice Dlouhoňovice Hejnice Helvíkovice Kameničná Klášterec nad Orlicí Kunvald Líšnice Lukavice Pastviny Záchlumí Žamberk Spojení do Obec pov. obce sídla ORP krajského města (Jablonné n/o) (Žamberk) (Pardubice) X + X + X + Bystřec Jablonné nad Orlicí Jamné nad Orlicí Mistrovice Orličky Sobkovice Studené Těchonín Verměřovice

74 Spojení do Obec pov. obce sídla ORP krajského města (Letohrad) (Žamberk) (Pardubice) X + X + X + Letohrad Nekoř Písečná Šedivec Žampach Zdroj: platné jízdní řády ČD a autobusových dopravců, říjen 2012 X... běžný pracovní den +... nepracovní dny (nižší z hodnot pro sobotu či neděli) -... nehodnoceno Tabulka č : Nastavení indikátoru dopravní obslužnost území veřejnou dopravou z do den X méně než 4 4, 5 6, 7 8, 9 10 a více pov. obec + méně než a více obec pov. obec nebo sídlo ORP sídlo ORP nebo krajské město sídlo ORP nebo krajské město X méně než 2 2, 3 4, 5 6, 7 8 a více + méně než a více X méně než a více + méně než 4 4, 5 6, 7 8, 9 10 a více Tabulka č : Hodnocení dopravní obslužnosti obcí Spojení do kraj. města Obec pov. obce / ORP (Žamberk) (Pardubice) X + X + nejhorší známka prům. známka celková známka Česká Rybná ,33 1 České Petrovice ,50-2 Dlouhoňovice ,50 2 Hejnice ,83 1 Helvíkovice ,83 1 Kameničná ,50 0 Klášterec nad Orlicí ,33 1 Kunvald ,83 1 Líšnice ,17 1 Lukavice ,00 2 Pastviny ,67 2 Záchlumí ,00 2 Žamberk ,50 2 Obec Spojení do pov. obce ORP kraj. města (Jablonné n/o.) (Žamberk) (Pardubice) X + X + X + nejhorší známka prům. známka celková známka 74

75 Spojení do Obec pov. obce ORP kraj. města nejhorší prům. celková (Jablonné n/o.) (Žamberk) (Pardubice) známka známka známka X + X + X + Bystřec ,83 1 Jablonné nad Orlicí ,75 2 Jamné nad Orlicí ,17 1 Mistrovice ,00 0 Orličky ,83-1 Sobkovice ,33 0 Studené ,50-2 Těchonín ,00 2 Verměřovice ,00 2 Spojení do Obec pov. obce ORP kraj. města nejhorší prům. celková (Letohrad) (Žamberk) (Pardubice) známka známka známka X + X + X + Nekoř ,33 0 Písečná ,33 0 Šedivec ,17 0 Žampach ,17 0 Letohrad ,00 2 Zdroj: platné jízdní řády ČD a autobusových dopravců, říjen 2012 Pozn. U obcí, které mají Źamberk jako pověřenou obec i ORP bylo započítáno toto spojení dvojnásobnou vahou Celkové hodnocení indikátoru na základě průměrné známky: -2-1,5 a méně -1-1,49 až -0,5 0-0,49 až 0,49 1 0,5 až 1,49 2 1,5 a více 75

76 Technická infrastruktura Hodnocení indikátoru technické infrastruktury: zohledňuje celkovou technickou vybavenost obce -2 0x A (obec bez sledované technické infrastruktury) -1 1x A 0 2x A 1 3x A 2 4x A (obec s kompletním vybavením) Tabulka č : Vybavenost technickou infrastrukturou v ORP Žamberk Obec vodovod plyn kanalizace ČOV Hodnocení Bystřec ano ano 0 Česká Rybná ano -1 České Petrovice ano -1 Dlouhoňovice ano ano ano ano 2 Hejnice ano -1 Helvíkovice ano -1 Jablonné nad Orlicí ano ano ano ano 2 Jamné nad Orlicí ano ano 0 Kameničná ano -1 Klášterec nad Orlicí ano ano ano 1 Kunvald ano -1 Letohrad ano ano ano ano 2 Líšnice ano -1 Lukavice ano ano ano 1 Mistrovice ano ano 0 Nekoř ano -1 Orličky ano -1 Pastviny ano ano 0 Písečná ano ano ano 1 Sobkovice ano ano 0 Studené ano -1 Šedivec ano ano ano 1 Těchonín ano ano 0 Verměřovice ano ano 0 Záchlumí ano ano ano 1 Žamberk ano ano ano ano 2 Žampach ano ano ano 1 SO ORP Žamberk Zdroj: podklady ÚAP 2012 Pozn.: A = Ano, prázdné pole = Ne 76

77 Obrázek č : Dopravní obslužnost obcí v SO ORP Žamberk veřejnou dopravou Zdroj: platné jízdní řády ČD a autobusových dopravců, září 2012, EKOTOXA, s.r.o 2012 Pozn.: Legenda odpovídá celkovému hodnocení indikátoru dle průměrné známky (viz tabulka výše). Obrázek č : Vybavenost obcí v SO ORP Žamberk technickou infrastrukturou Zdroj: Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje (aktualizované znění), Malý lexikon obcí ČR 2009, Územní energetická koncepce Pardubického kraje 2005 a další, EKOTOXA, s.r.o,

78 8.4 SWOT ANALÝZA VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA S STRENGHTS SILNÉ STRÁNKY W WEAKNESSES SLABÉ STRÁNKY O OPPORTUNITIES PŘÍLEŽITOSTI Železniční trať 021 a 024 je celostátní tratí s potenciálem růstu jejího významu. Rekonstruovaná a elektrizovaná železnice mezi Letohradem a Lichkovem, propojení autobusů a vlaků v Letohradě. Připojení ORP k IREDO Pardubického kraje. Všechny skupinové vodovody jsou zásobeny z podzemních zdrojů CHOPAV Žamberk-Králíky a CHOPAV Východočeská křída. Vodovody pro veřejnou potřebu ve většině souvislé zástavby. Vybudovaná kanalizace s ČOV ve všech obcích nad 2000 EO (Žamberk, Letohrad a Jablonné n/o) i některých dalších sídlech (Dlouhoňovice). Daří se postupně budovat ucelenou síť cyklostezek. Neexistence obchvatu Žamberka na silnici I/11. Směrové vedení a technický stav silnice I/11 neodpovídá současným požadavkům na moderní komunikaci I. třídy. Špatné propojení autobusové a železniční dopravy - neexistence jednotného terminálu v Žamberku. Nejsou propojené jednotlivé skupinové vodovody do rozsáhlejší vodárenské soustavy. Zdroje pitné vody často nesplňují hygienické normy. Až na výjimky nemají malé obce dořešené čištění odpadních vod, absence ČOV v menších sídlech, malý počet obcí napojených na kanalizaci s ČOV. Nízká úroveň plynofikace obcí v západní a severní části řešeného území. Zlepšení dostupnosti regionu vybudováním přivaděče od budoucí silnice R35. Výstavba obchvatu Žamberka na silnici I/11. Zřízení terminálu veřejné dopravy u žst. Źamberk s vedením spojů do/z centra města, které tak zajistí návaznost na všechny vlakové spoje. Zřízení zóny s omezením vjezdu automobilů v centru Žamberka. Dobudování systému cyklostezek vázaných na údolí Tiché a Divoké Orlice. Vytvoření propojené vodárenské soustavy mezi Žamberkem, Jablonným n/o a Letohradem. 78

79 Rozvoj plynofikace obcí. Podpora budování kanalizace a ČOV v menších obcích, využívání možností biologického čištění vod v nejmenších sídlech. T THREATS HROZBY Další omezování investic do veřejné dopravy. Zvyšování dopravy v centru Žamberka, Letohradu a Jablonného n/o. Další zvyšování cen zemního plynu pro domácnost a díky čemuž dojde k opětovnému přechodu obyvatel k vytápění pevnými palivy zvýšení emisní zátěže ovzduší z lokálních topenišť. Odklad výstavby silnice R35 a návazného přivaděče k Žamberku. Ohrožení podzemních vod nevhodnou činností v území a znečišťováním půdy. 8.5 PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V RÁMCI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Dopravní infrastruktura Silniční síť dozná v budoucnosti značných změn. K Žamberku bude přiveden přivaděč od silnice R35, který musí být plynule provázaný s plánovaným obchvatem centra Žamberka. Směrové vedení silnice I/11 bude změněno tak, aby se vyhnula provozně náročnému úseku z Jablonného n/o přes Červenovodské sedlo k silnici I/43. (Žamberk, Dlouhoňovice, Česká Rybná, Hejnice, Helvíkovice, Lukavice, Líšnice, Šedivec, Nekoř, Těchonín, Studené) Neustále rostoucí počet automobilů přináší problém jejich odstavování a parkování. V rámci ÚPD jednotlivých obcí je proto nezbytné se zaměřit na vyhrazení dostatečných ploch pro odstavná stání resp. garáže v oblastech, která jsou zdroji nebo cíli individuální automobilové dopravy (sídliště, obchody, atd.) Týká se to zejména měst, tedy Žamberka, Letohradu a Jablonného n/o. V Žamberku po odklonu trasy silnice I/11 mimo centrum vyhradit v centru zónu s omezením vjezdu vozidel, nejlépe formou zřízení pěší zóny s povolením vjezdu cyklistů. V místech významných cílů dopravy (střed velkých obcí, místa zaměstnání, obchodní aktivity) je nezbytné vyčlenit plochy pro zařízení, která umožní bezpečné odložení jízdních kol. V návaznosti na železnici je dobré zajistit také možnost systému Bike and Ride. (všechny obce) V místech významných železničních stanic by měly vzniknout multimodální terminály veřejné dopravy, které zajistí jednoduchý přestup mezi vlaky a autobusy. (Žamberk, Jablonné n/o) V rámci vzniku uceleného systému elektrizovaných tratí je možné v budoucnu uvažovat s elektrizací železniční tratě Týniště nad Orlicí - Letohrad Přírodně zachovalá údolí řek Tiché a Divoké Orlice jsou vhodným terénem pro dobudování cyklistických stezek Žamberk Záchlumí, Líšnice Pastviny a Letohrad Jablonné n/o (Žamberk, Helvíkovice, Záchlumí, Líšnice, Nekoř, Pastviny, Letohrad, Verměřovice, Bystřec, Mistrovice, Jablonné n/o) Vybudování systému cyklostezek v intravilánu měst a propojení stávajících i uvažovaných cyklostezek (Žamberk, Letohrad) 79

80 Technická infrastruktura Skupinové vodovody v oblasti využívají podzemní vodní zdroje, neboť větší část řešeného území leží v CHOPAV. Je nezbytné uplatnit preventivní ochranu pro výhledové zdroje podzemní i povrchové vody a zabezpečit tak jejich pozdější bezproblémovou využitelnost, vč. zajištění jejich možnosti budoucího napojení na již existující vodovod. Ochrana budoucích zdrojů má také za úkol zajistit řešení lokálních problémů se zabezpečováním dostatečných zdrojů pitné vody v období sucha nebo v případě katastrof a krizových stavů. Zajistit propojení stávajících skupinových vodovodů do vodárenské soustavy (Letohrad, Mistrovice, Jablonné n/o) Dobudování vodovodní sítě v intravilánech obcí (Orličky, České Petrovice) U místních vodovodů, kde není zajištěna dostatečná kvalita jímaných vod, postupné napojování na stávající skupinové vodovody. V mnoha obcích není dostatečné čištění odpadních vod, je proto potřebné zajistit jejich čištění pomocí ČOV, ať už výstavbou malých místních ČOV nebo formou napojení obce na stávající nebo plánovanou skupinovou ČOV. (Bystřec, Česká Rybná, České Petrovice, Hejnice, Helvíkovice, Jamné nad Orlicí, Kameničná, Kunvald, Líšnice, Lukavice, Mistrovice, Nekoř, Orličky, Pastviny, Sobkovice, Studené, Šedivec, Těchonín, Verměřovice, Źampach) V severní a západní části území je nedostatečné pokrytí plynovody. Je proto potřebné i nadále uvažovat s možností plynofikace dalších obcí. (Česká Rybná, České Petrovice, Hejnice, Helvíkovice, Kameničná, Klášterec nad Orlicí, Kunvald, Líšnice, Nekoř, Orličky, Pastviny, Písečná, Studené, Záchlumí) Realizace nového elektrického vedení 2x110 kv mezi Źamberkem a Jablonným n/o pro zajištění lepší distribuce elektřiny (Lukavice, Letohrad, Verměřovice, Bystřec) 80

81 9 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY 9.1 OSÍDLENÍ Ve SO ORP Žamberk žilo k celkem obyvatel (o 57 více než před dvěmi lety). Na celkovém počtu obyvatel Pardubického kraje se SO ORP Žamberk podílí 5,67 %, početně největší SO ORP Pardubice a Chrudim dosahují podílu 24,37 % resp. 16,08 %. Podhorský charakter osídlení se projevuje v nižší hustotě zalidnění, hodnota 104 obyv./km 2 je jak pod republikovou úrovní, tak pod úrovní Pardubického kraje (115 obyv./km 2 ). Obrázek č : Hustota zalidnění dle ORP ČR k Zdroj dat: Český statistický úřad, 2012 V rámci SO ORP Žamberk je více jak polovina obyvatel ( obyvatel,, tj. 53,6 %) soustředěna do tří obcí Letohrad (6 322 obyv.), Žamberk (6 095 obyv.) a Jablonné nad Orlicí. (3 301 obyv.) Více jak 1000 obyvatel žije ještě v obcích Lukavice a Bystřec. Tři největší obce tvoří společně s obcemi Dlouhoňovice, Lukavice, Mistrovice a Verměřovice nejhustěji zalidněný pás ve SO ORP Žamberk, kde hustota zalidnění dosahuje 300 obyv./km 2. Na druhé straně podhorské oblasti dosahují hustoty zalidnění v rozmezí obyv./km 2 - České Petrovice, Studené, Těchonín, Orličky a vzhledem ke své rozloze i Kunvald. Tabulka č : Rozloha, obyvatelstvo a hustota zalidnění v SO ORP Pardubického kraje k SO ORP Rozloha v km 2 Počet obyvatel Podíl obyvatel na kraji v % Počet obyvatel na km 2 Česká Třebová 79, , Hlinsko 246, ,13 87 Holice 213, ,35 81 Chrudim 746, , Králíky 158, ,

82 SO ORP Rozloha v km 2 Počet obyvatel Podíl obyvatel na Počet obyvatel na Lanškroun 275, ,46 84 Litomyšl 337, ,19 79 M. Třebová 417, ,20 65 Pardubice 409, , Polička 272, ,81 72 Přelouč 257, ,77 95 Svitavy 351, ,16 90 Ústí nad Orlicí 190, , Vysoké Mýto 281, , Žamberk 281, , Pardubický kraj 4 518, ,0 100, Zdroj dat: Český statistický úřad, 2012 V rámci SO ORP Žamberk je více jak polovina obyvatel ( obyvatel,, tj. 53,6 %) soustředěna do tří obcí Letohrad (6 322 obyv.), Žamberk (6 095 obyv.) a Jablonné nad Orlicí. (3 301 obyv.) Více jak 1000 obyvatel žije ještě v obcích Lukavice a Bystřec. Tři největší obce tvoří společně s obcemi Dlouhoňovice, Lukavice, Mistrovice a Verměřovice nejhustěji zalidněný pás ve SO ORP Žamberk, kde hustota zalidnění dosahuje 300 obyv./km 2. Na druhé straně podhorské oblasti dosahují hustoty zalidnění v rozmezí obyv./km 2 - České Petrovice, Studené, Těchonín, Orličky a vzhledem ke své rozloze i Kunvald. Tabulka č : Rozloha, obyvatelstvo a hustota zalidnění v obcích SO ORP Žamberk k SO ORP Rozloha v km 2 Počet obyvatel Podíl obyvatel na SO ORP v % Počet obyvatel na km 2 Bystřec 18, ,82 61 Česká Rybná 8, ,39 50 České Petrovice 6, ,51 24 Dlouhoňovice 3, , Hejnice 4, ,75 45 Helvíkovice 10, ,57 43 Jablonné n.orl. 4, , Jamné n.orl. 10, ,37 66 Kameničná 5, ,10 55 Klášterec n.orl. 17, ,02 49 Kunvald 29, ,40 34 Letohrad 23, , Líšnice 11, ,54 65 Lukavice 11, , Mistrovice 4, , Nekoř 10, ,21 86 Orličky 8, ,03 35 Pastviny 8, ,19 42 Písečná 8, ,78 59 Sobkovice 3, ,88 70 Studené 5, ,57 31 Šedivec 3, ,70 53 Těchonín 19, ,02 31 Verměřovice 5, , Záchlumí 13, ,

83 SO ORP Rozloha v km 2 Počet obyvatel Podíl obyvatel Počet obyvatel Žamberk 16, , Žampach 5, ,99 52 SO ORP Žamberk 281, , Zdroj dat: Český statistický úřad, 2012 Obrázek č : Hustota zalidnění v obcích ORP Žamberk k Zdroj dat: Český statistický úřad, DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ V Pardubickém kraji žilo k celkem obyvatel. Ve srovnání s rokem 2001 došlo k poměrně velkému nárůstu o obyvatel (1,9 %). Z 15 SO ORP Pardubického kraje došlo v tomto období u 11 SO ORP k nárůstu a u 4 k poklesu počtu obyvatel. Nejvyšší relativní nárůst zaznamenaly SO ORP Holice (10,2 %), Lanškroun (5,9 %) a Pardubice (3,9 %). Naopak mezi relativně nejvíce ztrátové patřily SO ORP Králíky (-5,7 %), Česká Třebová (-4,3 %) a Moravská Třebová (-3,2 %). Ve SO ORP Žamberk přibylo v tomto desetiletí celkem 604 obyvatel, což představuje nárůst o 2,1 %. Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Pardubického kraje v letech ukazuje následující tabulka. Tabulka č : Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Pardubického kraje v letech SO ORP Počet obyvatel (k ) Rozdíl Absolutní Relativní v % Česká Třebová ,3 Hlinsko ,8 Holice ,2 Chrudim ,3 Králíky ,7 83

84 SO ORP Počet obyvatel (k ) Rozdíl Absolutní Relativní v % Lanškroun ,9 Litomyšl ,6 Moravská Třebová ,2 Pardubice ,9 Polička ,6 Přelouč ,4 Svitavy ,1 Ústí nad Orlicí ,1 Vysoké Mýto ,9 Žamberk ,1 Pardubický kraj , ,9 Zdroj dat: Český statistický úřad, 2012 Následující graf znázorňuje vývoj hrubých měr přirozeného přírůstku (hmpp) a hrubých měr migračního salda (hmms). Tyto hrubé míry jsou demografické ukazatele, které porovnávají nárůst/pokles obyvatel způsobený rozdílem porodnosti a úmrtnosti (v případě hmpp) nebo způsobený stěhováním (v případě hmms) v rámci daného území., udávají se v promilích a jsou vztaženy ke střednímu stavu obyvatelstva daného roku. Výpočet: hmpp = (NAROZENÍ - ZEMŘELÍ) / SS * 1000, hmms = (PŘISTĚHOVALÍ VYSTĚHOVALÍ) / SS * 1000, kde SS je střední stav obyvatelstva, je to průměr počtu obyvatel k 1.1 a k daného roku. Hrubá míra celkového přírůstku označuje celkový populační přírůstek připadající na 1000 obyvatel středního stavu. Výpočet: (přirozený přírůstek + migrační saldo) / SS *1000. Obrázek č : Vývoj hrubých měr celkového přírůstku, přirozeného přírůstku a migračního salda v SO ORP Žamberk mezi lety Zdroj: Český statistický úřad, 2012 Kladný přirozený přírůstek obyvatelstva sledujeme ve SO ORP Žamberk po celé sledované období, tj. od roku V roce 2007 a 2010 byla dosažena vůbec nejvyšší úroveň hmpp ve SO ORP Žamberk, a to 3,6. Vysoký přirozený přírůstek obyvatelstva byl způsoben faktem, že v oněch letech rodily matky z populačně silných sedmdesátých let, proto se zvyšovala porodnost, i když ne tak dramaticky, jak tomu bylo právě v 70.letech minulého století. Příčinou je totiž nízká úroveň plodnosti (počet živě narozených dětí na jednu ženu). K udržení stabilní populace je přitom zapotřebí, aby ukazatel plodnosti dosahoval 84

85 alespoň hraniční hodnoty 2,1. Vzhledem k tomu, že potencionálních matek, které se narodily v 80.letech, je početně méně, a nelze očekávat, že by se v následujícím období měla výrazněji zvyšovat úroveň plodnosti žen, je možné předvídat pokles počtu narozených dětí a tím i celkový pokles populace přirozenou měnou do 5 10 let (s určitou diferenciací na regionální úrovni). Co se týče migrační ho salda, v letech to vypadalo, že SO ORP Žamberk se stala migračně atraktivní oblastí, propad v roce 2009 to však nepotvrdil a hrubá míra migračního salda dosáhla opět záporných hodnot. Celkový přírůstek obyvatelstva ve správním obvodu tak od roku 2005 byl relativně vysoce kladný, v roce 2009 se však propadl do záporných hodnot a ani v následujících letech nevzrostl do kladných hodnot. Propad je způsoben vyšší migrací z SO ORP Žamberk. Tabulka č : Vývoj počtu obyvatel v obcích SO ORP Žamberk v letech Obce Počet obyvatel (k ) Rozdíl Absolutní Relativní v % Bystřec ,5 Česká Rybná ,9 České Petrovice ,7 Dlouhoňovice ,3 Hejnice ,2 Helvíkovice ,1 Jablonné nad Orlicí ,0 Jamné nad Orlicí ,7 Kameničná ,5 Klášterec nad Orlicí ,3 Kunvald ,2 Letohrad ,4 Líšnice ,3 Lukavice ,0 Mistrovice ,9 Nekoř ,4 Orličky ,3 Pastviny ,2 Písečná ,6 Sobkovice ,9 Studené ,4 Šedivec ,9 Těchonín ,1 Verměřovice ,4 Záchlumí ,3 Žamberk ,5 Žampach ,2 SO ORP Žamberk ,1 Zdroj: Český statistický úřad, 2012 Tabulka výše ukazuje absolutní a relativní vývoj počtu obyvatel v obcích SO ORP Žamberk v letech V tomto období se zvýšil počet obyvatel v 19 obcích, v 8 obcích byl zaznamenán úbytek populace. Počet obyvatel se v těchto letech zvýšil o 604, tedy téměř o 2,1 %. Vývoj počtu obyvatel však nebyl ve všech obcích relativně stejný některé obce zaznamenaly pokles obyvatelstva, jiné růst. K obcím, které zaznamenaly největší pokles patří obce Kameničná, Těchonín a Žampach.. 85

86 Nejvíce počet obyvatel v letech vzrostl v obcích Písečná téměř o jednu pětinu (17,6 %), dále pak v obcích Pastviny, Helvíkovice, Sobkovice a Hejnice. Počet obyvatel dvou největších měst Letohradu a Žamberku zaznamenal mírný růst resp. mírný pokles obyvatel. 9.3 VĚKOVÁ STRUKTURA Následující tabulka udává přehled o věkové struktuře obyvatelstva ve SO ORP Pardubického kraje k V tabulce je uveden též ukazatel indexu stáří, který vyjadřuje, kolik osob ve věku 65 a více let připadá na 100 dětí ve věku 0 14 let. Největší podíl osob v předproduktivním věku je ve SO ORP Holice (16,2 %) a Lanškroun (15,9 %), nejméně pak ve SO ORP Pardubice (14,3%) a Přelouč (13,7%). Z hlediska indexu stáří má SO ORP Žamberk třetí nejlepší hodnoty tohoto ukazatele v rámci kraje index stáří zde dosahuje hodnoty 0,97. Nejlepšího indexu stáří v kraji dosahuje SO ORP Lanškroun (0,93) a Holice (0,95). Naopak ve SO ORP Pardubice, Hlinsko a Přelouč index stáří mírně přesahoval hodnotu 1,2 a dosahoval tak nejvyšších hodnot v rámci kraje. Index stáří v rámci Pardubického kraje dosahoval k úrovně 1,1. Tabulka č : Věková struktura v ORP Pardubického kraje k (v %) SO ORP Věková skupina <= Index stáří Česká Třebová 14,6 68,4 16,9 1,16 Hlinsko 14,5 68,0 17,5 1,21 Holice 16,2 68,4 15,3 0,95 Chrudim 14,8 68,8 16,3 1,1 Králíky 14,9 69,2 15,8 1,06 Lanškroun 15,9 69,4 14,7 0,93 Litomyšl 15,6 68,6 15,8 1,01 Moravská Třebová 14,6 69,6 15,8 1,08 Pardubice 14,3 68,2 17,5 1,23 Polička 15,4 68,6 16,1 1,05 Přelouč 13,7 69,7 16,7 1,22 Svitavy 15,4 68,9 15,6 1,01 Ústí nad Orlicí 15,4 68,1 16,5 1,07 Vysoké Mýto 15,8 68,0 16,2 1,03 Žamberk 15,4 69,7 14,9 0,97 Pardubický kraj 14,9 68,7 16,4 1,10 Zdroj: Český statistický úřad, 2012 Následující tabulka a obrázek udávají přehled o věkové struktuře obyvatelstva v obcích SO ORP Žamberk. Největší podíl osob v předproduktivním věku je v obcích Písečná, Šedivec a Orličky. Nejnižší podíl (11%) vykazuje obec Žampach. Relativně nejvyššího počtu osob v postproduktivním věku disponují obce Pastviny (19,3 %) a Studené (18,1%). Suverénně nejpříznivějších hodnot indexu stáří ze všech obcí SO ORP Žamberk dosahuje Písečná (0,55). Tabulka č : Věková struktura v obcích SO ORP Žamberk k (v %) Obce Věková skupina <= Index stáří Bystřec 17,5 68,1 14,4 0,82 Česká Rybná 16,2 68,1 15,7 0,97 České Petrovice 14,0 74,7 11,3 0,81 86

87 Obce Věková skupina <= Index stáří Dlouhoňovice 15,1 74,2 10,7 0,71 Hejnice 13,7 69,9 16,4 1,20 Helvíkovice 17,2 67,8 15,0 0,87 Jablonné nad Orlicí 13,7 70,9 15,4 1,12 Jamné nad Orlicí 14,8 68,5 16,7 1,13 Kameničná 14,9 72,1 13,0 0,87 Klášterec nad Orlicí 17,1 69,0 13,9 0,81 Kunvald 14,6 70,1 15,3 1,05 Letohrad 14,6 70,1 15,3 1,05 Líšnice 15,7 69,1 15,2 0,97 Lukavice 17,1 70,3 12,6 0,74 Mistrovice 15,4 69,9 14,7 0,95 Nekoř 15,6 69,1 15,3 0,98 Orličky 18,2 66,0 15,8 0,87 Pastviny 14,7 66,0 19,3 1,31 Písečná 19,3 70,0 10,7 0,55 Sobkovice 17,1 66,2 16,7 0,98 Studené 19,3 62,6 18,1 0,94 Šedivec 18,6 69,1 12,3 0,66 Těchonín 15,0 68,6 16,4 1,09 Verměřovice 17,3 69,2 13,5 0,78 Záchlumí 15,4 71,6 13,0 0,84 Žamberk 15,5 68,7 15,8 1,02 Žampach 11,0 81,1 7,9 0,72 SO ORP Žamberk 15,4 69,7 14,9 0,97 Zdroj: Český statistický úřad, 2012 Současnou úroveň indexu stáří je však nutné zohlednit v kontextu jeho vývoje. Následující graf znázorňuje tento vývoj v rámci SO ORP Žamberk v letech Z grafu je patrné téměř lineární zvyšování hodnoty indexu stáří (tedy stárnutí populace) po celé sledované období. Tento trend je podobný i u ostatních SO ORP a koreluje i s průměrem v ČR. Současná hodnota indexu stáří ve SO ORP Žamberk odpovídá hodnotě indexu stáří dosažené například ve SO ORP Pardubice v druhé polovině 90.let jedná se tedy o určitý časový posun v jeho růstu. I přes zvýšenou porodnost v poslední době nelze předpokládat výraznější snížení hodnoty indexu stáří ve výhledu několika let, spíše lze usuzovat na zpomalení tempa jeho růstu, jak tomu bylo v letech 2009 a 2010, kdy se růst indexu stáří pozastavil na hodnotě 0,94. 87

88 Obrázek č : Vývoj indexu stáří ve SO ORP Žamberk v letech Zdroj: Český statistický úřad, VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA Hodnocení vzdělanostní struktury obyvatelstva vychází z dat SLDB 2001, bude tedy aktualizováno až na základě výsledků ze SLDB 2011, které budou postupně zveřejňovány v průběhu roku 2012 a Dá se však předpokládat že od roku 2001 i nadále pokračoval růst vzdělanosti populace České republiky tedy i Žamberska, avšak obyvatelstvo s vyšším dosaženým vzděláním se koncentruje do měst (jak v rámci správního obvodu, tak i mimo něj) na úkor venkovských oblastí (s výjimkou suburbánních venkovských oblastí). V rámci SO ORP Žamberk byl v roce 2001 podíl obyvatel bez a se základním vzděláním 24,1 %. Podíl obyvatel se SŠ bez maturity byl 41,5 % a podíl obyvatel se SŠ s maturitou 24,9 %. Tyto podíly se jen mírně lišily od průměru ČR nebo Pardubického kraje. Ve SO ORP Žamberk byl však nižší podíl osob s VOŠ a VŠ (9,5 %) než činil průměr za Pardubický kraj (10,6 %) nebo za ČR (12,3 %). Z hlediska jednotlivých obcí byl největší podíl středoškolsky vzdělaných osob s maturitou kromě největších měst (Žamberk, Jablonné nad Orlicí a Letohrad) v obci Dlouhoňovice. Podíl obyvatel s VOŠ a VŠ dosahoval průměru ČR pouze v obcích Žamberk, Jablonné nad Orlicí a Jamné nad Orlicí (přes 12 %). Více jak 30 % podíl obyvatel bez a se základním vzděláním vykazovalo 9 obcí, z nichž se vymykaly zejména Žampach (51,9 %) a České Petrovice (38,2 %). Vzdělanostní strukturu v obcích v roce 2001 udává následující tabulka. Podíl obyvatel s VOŠ a VŠ v podobě kartogramu pak následující obrázek. Tabulka č : Vzdělanostní struktura (v %) v obcích SO ORP Žamberk k Obce Bez vzdělání a ZŠ SŠ bez mat. SŠ s mat. VOŠ a VŠ Bystřec 29,7 43,2 21,2 5,9 Česká Rybná 31,7 45,6 18,1 4,5 České Petrovice 38,2 43,9 14,6 3,3 Dlouhoňovice 21,7 40,0 28,6 9,8 Hejnice 30,0 45,9 17,6 6,5 Helvíkovice 22,6 43,8 25,4 8,2 Jablonné nad Orlicí 21,6 39,0 27,1 12,4 Jamné nad Orlicí 24,1 39,5 24,1 12,2 88

89 Obce Bez vzdělání a ZŠ SŠ bez mat. SŠ s mat. VOŠ a VŠ Kameničná 20,7 45,6 26,0 7,7 Klášterec nad Orlicí 30,8 44,2 18,7 6,3 Kunvald 26,1 45,4 21,7 6,7 Letohrad 22,7 40,3 26,9 10,1 Líšnice 27,0 45,5 21,6 5,9 Lukavice 22,7 45,2 23,9 8,2 Mistrovice 23,5 45,8 23,1 7,6 Nekoř 27,6 44,7 21,4 6,4 Orličky 33,5 40,8 21,6 4,1 Pastviny 29,7 42,7 22,4 5,2 Písečná 22,2 50,0 21,9 5,9 Sobkovice 30,3 45,7 20,2 3,7 Studené 24,8 46,5 25,6 3,1 Šedivec 32,5 40,2 24,3 3,0 Těchonín 28,7 43,7 21,5 6,1 Verměřovice 30,1 41,8 21,6 6,4 Záchlumí 26,3 49,3 18,9 5,5 Žamberk 19,7 38,7 28,2 13,3 Žampach 51,9 30,0 15,4 2,7 SO ORP Žamberk 24,1 41,5 24,9 9,5 Zdroj: ČSÚ, SLDB ŠKOLY A ŠKOLSKÁ ZAŘÍZENÍ Ve SO ORP Žamberk se ve školním roce 2010/2011 nacházelo 22 mateřských škol ve 20 obcích. Základních škol je 20 v 17 obcích, z toho jen 8 úplných, 1 ZŠ je speciálního zaměření. Základní umělecké školy se ve správním obvodu nachází 3 v nejvýznamnějších sídlech Žamberska v Žamberku, Letohradu a Jablonném nad Orlicí. Střední školy a odborná učiliště jsou jen v obou největších městech. Je jich 5 (Průmyslová střední škola + SOU Letohrad jsou spojeny). Tyto střední školy a odborná učiliště navštěvují i studenti a učni bydlící mimo SO ORP Žamberk, na druhé straně řada středoškoláků a učňů dojíždí do škol v jiných SO ORP (Ústí nad Orlicí, Rychnov nad Kněžnou, Lanškroun). Zcela výjimečná je situace u vysokoškoláků a studujících VOŠ, kteří musí vzhledem k absenci příslušných škol ve SO ORP Žamberk v podstatě dojíždět do škol ve větších městech (Praha, Pardubice, Hradec Králové, Olomouc, Ostrava, Brno). Tabulka č : Vzdělávací zařízení v obcích SO ORP Žamberk ve školním roce 2010/2011 Obec MŠ základní školy střední školy úplná neúplná ZUŠ spec. SŠ gymnázium VOŠ VŠ Bystřec Česká Rybná České Petrovice Dlouhoňovice Hejnice Helvíkovice Jablonné nad Orlicí Jamné nad Orlicí Kameničná

90 Obec MŠ základní školy střední školy úplná neúplná ZUŠ spec. SŠ gymnázium VOŠ VŠ Klášterec nad Orlicí Kunvald Letohrad Líšnice Lukavice Mistrovice Nekoř Orličky Pastviny Písečná Sobkovice Studené Šedivec Těchonín Verměřovice Záchlumí Žamberk Žampach SO ORP Žamberk Zdroj: Český statistický úřad, 2012 Tabulka č : Počet studentů ve středních školách a učilištích v obcích SO ORP Žamberk k Počet Obce Název SŠ nebo učiliště studentů/učňů Letohrad Letohradské soukromé gymnázium, Václavské nám Letohrad Průmyslová střední škola + SOU Letohrad, Komenského Žamberk Gymnázium Žamberk, Nádražní Žamberk Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk, Zámek Žamberk Odborné učiliště a Praktická škola Žamberk, Tyršova SO ORP 1458 Zdroj: MěÚ Žamberk, Odbor finanční, oddělení školství 9.6 ZDRAVOTNICKÁ ZAŘÍZENÍ A ZAŘÍZENÍ SOCIÁLNÍ PÉČE Mezi lety nedošlo k výrazným změnám v distribuci zdravotní péče. V Jablonném nad Orlicí přibyly dvě nové ordinace praktického lékaře pro dospělé, 2 stomatologické zařízení a jedno lékárenské zařízení. V Letohradu bylo zřízeno sdružené ambulantní zařízení, v Žamberku přibyly 2 ordinace lékaře specialisty a jedna ordinace gynekologa, naopak jedna ordinace praktického lékaře pro děti a mládež byla zrušena. V Kunvaldu přibyla jedna ordinace lékaře specialisty. V rámci SO ORP Žamberk jsou zdravotnická zařízení soustředěna do 3 největších center Žamberka, Letohradu a Jablonného nad Orlicí. S výjimkou obyvatel obce Bystřec, jsou tak obyvatelé ostatních obcí nuceni za lékařskou službou dojíždět. V Žamberku se nachází jediné středisko záchranné služby ve SO 90

91 ORP (detašované). Nepříznivá je situace v případě nutné návštěvy stomatologa o některých víkendech, za zubním lékařem konajícím pohotovostní službu se musí jet například až do Lanškrouna. Známý je léčebný ústav Albertinum v Žamberku. Tabulka č : Vybraná zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče v obcích SO ORP Žamberk k Typ zařízení / obec Bystřec Jablonné nad Orlicí Letohrad Žamberk Kunvald SO ORP Žamberk Sdružené AZ PL pro dospělé PL pro děti Stomatolog Gynekolog Lékař specialista Středisko ZS 1(detaš.) 1 OLÚ 1 1 Lékárenské zařízení DPS ÚSP o mládež 0 Zdroj dat: ČSÚ, Městská a obecní statistika

92 9.7 INDIKÁTORY Jako indikátory pro hodnocení sociodemografických podmínek v SO ORP Žamberk byly zvoleny: Vývoj počtu obyvatel Index stáří Podíl osob s VŠ a VOŠ. Pro hodnocení indikátoru růst obyvatelstva byl analyzován vývoj počtu obyvatel mezi léty (vždy k ). Index stáří vychází z věkové struktury obyvatelstva k Podíl osob s VŠ a VOŠ byl hodnocen na základě vzdělanostní struktury k (nová data budou až po sčítání lidu v roce 2011). Hodnocení indikátoru vývoje počtu obyvatel: -2-5,01 % a méně -1-5,00 0,00 % 0 0,01 5,00 % 1 5,01 10,00 % 2 10,01 % a více Hodnocení indikátoru index stáří: -2 1,20 a více -1 1,19 1,00 0 0,99 0,80 1 0,79 0,60 2 0,59 a méně Hodnocení indikátoru podíl osob s VŠ a VOŠ: -2 3,0 % a méně -1 3,1 6,0 % 0 6,1 9,0 % 1 9,1 12,0 % 2 12,1 % a více Tabulka č. 9.1: Indikátory - růst obyvatelstva, indexu stáří a podílu osob s VŠ a VOŠ v obcích Obce Vývoj počtu Hodnocení Index Hodnocení Podíl osob s Hodnocení obyvatel indikátoru stáří indikátoru VŠ a VOŠ indikátoru Bystřec 6,5 1 0,82 0 5,9-1 Česká Rybná 6,9 1 0,97 0 4,5-1 České Petrovice 2,7 0 0,81 0 3,3-1 Dlouhoňovice 0,3 0 0,71 1 9,8 1 Hejnice 8,2 1 1,20-2 6,5 0 Helvíkovice 11,1 2 0,87 0 8,2 0 Jablonné n.orl. 6,0 1 1, ,4 2 Jamné n.orl. -0,7-1 1, ,2 2 Kameničná -7,5-2 0,87 0 7,7 0 Klášterec n.orl. -2,3-1 0,81 0 6,3 0 Kunvald -1,2-1 1,05-1 6,7 0 Letohrad 0,4 0 1, ,1 1 Líšnice 0,3 0 0,97 0 5,9-1 Lukavice 5,0 0 0,74 1 8,2 0 Mistrovice 4,9 0 0,95 0 7,6 0 Nekoř 6,4 1 0,98 0 6,4 0 Orličky 8,3 1 0,87 0 4,1-1 Pastviny 13,2 2 1,31-2 5,2-1 Písečná 17,6 2 0,55 2 5,9-1 Sobkovice 10,9 2 0,98 0 3,7-1 Studené 2,4 0 0,94 0 3,1-1 Šedivec -4,9-1 0,66 1 3,0-2 Těchonín -8,1-2 1,09-1 6,1 0 Verměřovice 1,4 0 0,78 1 6,4 0 Záchlumí 2,3 0 0,84 0 5,5-1 Žamberk -0,5-1 1, ,3 2 Žampach -5,2-2 0,72 1 2,7-2 SO ORP Žamberk 2,1 0 0,97 0 9,5 1 92

93 Zdroj: Český statistický úřad, 2012, SLDB 2001 Obrázek č : Přírůstek/úbytek obyvatel v obcích SO ORP Žamberk v letech (v %) Zdroj: Český statistický úřad, 2012, EKOTOXA s.r.o Obrázek č : Index stáří v obcích SO ORP Žamberk k Zdroj: Český statistický úřad, 2012, EKOTOXA s.r.o

94 Obrázek č : Podíl obyvatel s VOŠ a VŠ vzděláním (v %) v obcích SO ORP Žamberk k Zdroj: Český statistický úřad, 2012, EKOTOXA s.r.o

95 9.8 SWOT ANALÝZA SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY S STRENGHTS SILNÉ STRÁNKY W WEAKNESSES SLABÉ STRÁNKY O OPPORTUNITIES PŘÍLEŽITOSTI T THREATS HROZBY Růst počtu obyvatel způsobený v posledním období především migrací bytová výstavba. Více jak třetina obcí nemá ZŠ, žáci jsou nuceni dojíždět do školy v jiné obci. Chybějící možnost vzdělání na úrovni VOŠ a VŠ. Horší dostupnost zdravotní péče v menších obcích, která je zajišťována pouze ve větších centrech Žamberk, Letohrad a v Jablonném nad Orlicí, částečně v obci Bystřec. Nedostatečné kapacity sociálních zařízení pro staré lidi vzhledem k předpokládanému populačnímu vývoji. Relativně nižší podíl obyvatel s VOŠ a VŠ vzděláním, absence škol na úrovni VOŠ a VŠ. Pokračující stárnutí populace. Atraktivní oblast pro bydlení, rozvoj výstavby bytových a rodiných domů, rozvoj rekreace. Rozvoj sociální péče s podporou státu, kraje. Nízký počet žáků ZŠ v menších obcích může vést ke zrušení dalších základních škol a ke zvýšení vyjížďky žáků do škol mimo obec bydliště. Nebezpečí odchodu území ORP. části kvalifikovaných osob a studentů mimo 9.9 PROBLÉMY K ŘEŠENÍ Hlavním úkolem obcí v následujících letech by mělo být vytvoření co nejlepších podmínek pro život obyvatel všech věkových skupin, především však nejstaršího obyvatelstva, protože připravenost obcí na prudký nárůst této složky obyvatelstva je doposud malá. Doposud nebyl využit potenciál strukturálních fondů pro zabezpečení těchto služeb, proto se v rámci sociodemografického pilíře doporučuje pro územní plánování realizovat mimo jiné následující aktivity: Udržení základních škol v obcích mimo větší města. Rozšíření kapacit sociálních zařízení pro seniory. Zkvalitnění a rozvoj dostupnosti zdravotní péče v menších okrajových obcích zejména pro starší obyvatele. Rozvoj vyššího vzdělání, alespoň na úrovni VOŠ v Letohradu či Žamberku. 95

96 Počet trvale obydlených domů Počet bytů slouž. k rekreaci v neobydl. domech Celkový počet bytů (TOB + neobydlené byty) TOB Celkem Podíl TOB v rodinných domech (%) Podíl TOB post. do roku 1945 (%) Podíl TOB post. mezi roky (%) Podíl TOB post. mezi roky (%) Počet neobydlených bytů Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Žamberk BYDLENÍ 10.1 VÝVOJ BYDLENÍ Základní údaje o domech a bytech Dostupná evidence počtu trvale obydlených a neobydlených domů a bytů a jejich podrobnější dělení až do úrovně obcí je k dispozici pouze z jednotlivých sčítání. Průběžná evidence v ČR neexistuje. Za trvale obydlený dům nebo byt je považován dům nebo byt, ve kterém je k trvalému pobytu hlášena alespoň jedna osoba. Do neobydlených domů a bytů patří všechny případy, které nespadají do trvale obydlených. Počet TOB se odvíjí od počtu dokončených a zrušených bytů. Je možno předpokládat, že vlastní demolice tvoří pouze menší část odpadu bytů. Většina odpadu vzniká v rámci rekonstrukce a modernizace bytů nebo z jiných důvodů (faktické vynětí z bytového fondu pro nebytové a rekreační účely, slučování bytů v rodinných domech apod.). Vzhledem k vysoké bytové výstavbě v posledních letech a lepšímu hospodaření s bytovým fondem, počet trvale obydlených bytů v ČR roste. Růst počtu trvale obydlených bytů odráží rozvoj trvalého bydlení v obcích a je jednoznačným projevem jejich prosperity. Na druhé straně je nutno vnímat skutečnost, že průměrná zalidněnost bytů dlouhodobě klesá prakticky ve všech obcích ČR. Příčinou je pokles průměrné velikosti domácností, zejména vlivem růstu podílu jednočlenných domácností (důchodců, ale i mladých stále častěji samostatně bydlících osob). I v případě mírného růstu počtu trvale obydlených bytů tak může počet obyvatel obce klesat. Tabulka č : Základní údaje o domech a bytech Trvale obydlené byty Obec Bystřec ,6 14,6 74,2 10,9 110 Česká Rybná ,5 30,1 61,7 8,3 56 České Petrovice ,5 43,1 51,0 2,0 50 Dlouhoňovice ,8 12,5 79,0 8,6 41 Hejnice ,4 21,0 69,4 6,5 15 Helvíkovice ,0 26,9 62,7 9,7 37 Jablonné nad Orlicí ,0 17,9 70,5 11,4 136 Jamné nad Orlicí ,7 16,3 72,4 10,0 87 Kameničná ,4 23,1 72,7 3,3 29 Klášterec nad Orlicí ,6 23,0 62,1 12,8 115 Kunvald ,3 26,1 60,8 12,2 131 Letohrad ,9 15,8 71,9 11,6 250 Líšnice ,0 18,4 72,0 9,6 74 Lukavice ,3 14,2 74,7 10,5 60 Mistrovice ,2 15,3 66,3 17,9 64 Nekoř ,3 21,2 67,9 10,

97 Počet trvale obydlených domů Počet bytů slouž. k rekreaci v neobydl. domech Celkový počet bytů (TOB + neobydlené byty) TOB Celkem Podíl TOB v rodinných domech (%) Podíl TOB post. do roku 1945 (%) Podíl TOB post. mezi roky (%) Podíl TOB post. mezi roky (%) Počet neobydlených bytů Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Žamberk 2012 Trvale obydlené byty Obec Orličky ,4 20,6 63,7 15,7 85 Pastviny ,0 30,4 58,8 10,8 48 Písečná ,1 13,1 63,4 20,9 37 Sobkovice ,5 16,7 72,6 10,7 55 Studené ,7 23,8 65,1 11,1 29 Šedivec ,8 25,0 72,2 2,8 25 Těchonín ,3 25,7 66,5 7,3 102 Verměřovice ,8 10,9 80,0 9,1 36 Záchlumí ,1 15,1 75,3 9,7 83 Žamberk ,1 18,7 62,0 19,1 271 Žampach ,3 28,2 62,0 9,9 28 SO ORP Žamberk Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, vlastní výpočty Ve správním obvodě Žamberk bylo při posledním sčítání v roce 2001 zaznamenáno 5954 trvale obydlených domů s trvale obydlenými byty. Nejvíc se jich nacházelo v obcích Letohrad, Žamberk, Jablonné nad Orlicí, Bystřec, Kunvald a Lukavice. Zásadní podíl trvale obydlených bytů tvořily byty v rodinných domech (ve všech obcích kromě Žamberku, Dlouhoňovic, Jablonné n. O., Klášterce n. O., Těchonína, Záchlumí a Letohradu nad 70 %). Ze všech bytů zaujímaly téměř 18 % neobydlené byty (2174). V některých obcích však tvořily neobydlené byty % - Studené, Pastviny, Sobkovice, Orličky a České Petrovice. Správní obvod se vyznačuje starším bytovým fondem, převažují zde byty vybudované v období Přírůstky počtu bytů po roce 2005 Hrubé přírůstky počtu bytů jsou tvořeny zejména novou bytovou výstavbou (viz následující tabulka uvádějící počty dokončených bytů podle ČSÚ). Stále častěji jsou však tvořeny i tzv. neevidovanými přírůstky bytů (10-20 % nových bytů ročně). Tento pojem se poprvé objevil v ČR po sčítání v r. 2001, kdy přírůstek počtu bytů byl výrazně vyšší než nová bytová výstavba. Zdrojem neevidovaných přírůstků bytů je vznik nových bytů především v rodinných domech a jiných objektech (využívaných k rekreaci, podnikání). Tyto byty vznikají často bez evidence stavebních úřadů, v objektech, které již mají číslo popisné nebo evidenční (např. úpravami podkrovních prostor v rodinném domě) a jsou připojeny na sítě. Tabulka č : Dokončené byty v letech Dokončené byty v letech Obec Celkem Bystřec Česká Rybná České Petrovice Dlouhoňovice

98 Obec Dokončené byty v letech Celkem Hejnice Helvíkovice Jablonné nad Orlicí Jamné nad Orlicí Kameničná Klášterec nad Orlicí Kunvald Letohrad Líšnice Lukavice Mistrovice Nekoř Orličky Pastviny Písečná Sobkovice Studené Šedivec Těchonín Verměřovice Záchlumí Žamberk Žampach SO ORP Žamberk ČR Zdroj: Český statistický úřad, 2012 Počty dokončených bytů v jednotlivých letech výrazně kolísají v regionech i celé ČR v závislosti na podmínkách bytové výstavby. V řešeném území SO ORP Žamberk je trend výstavby rostoucí, v letech bylo ve správním obvodě dokončeno 496 bytů. Významnější vliv na absolutní rozsah bytové výstavby ve správním obvodě mají Letohrad (132), Žamberk (68), Jablonné nad Orlicí (40), Nekoř (32) a Dlouhoňovice (28). Rozsah státem a obcemi dotované výstavby a jejich vliv na alokaci se v posledních letech spíše snižuje. V některých letech a obcích má však velký podíl. Stále významnějším faktorem se stávají podmínky financování nové bytové výstavby (zejména hypotéky a stavební spoření), podobně jak ve vyspělých zemích. Makroekonomické podmínky se tak stávají hlavním faktorem nové bytové výstavby. Na území většiny obcí však působí na novou výstavbu bytů řada místních faktorů (nabídka a ceny pozemků, podpora výstavby z veřejných zdrojů, infrastrukturní příprava území, alokace investic v oblasti služeb, změny v nabídce pracovních míst v regionu, dopravní dostupnost). 98

99 10.2 INDIKÁTORY Průměrný počet dokončených bytů na 1000 obyvatel za rok ( ) Počet dokončených bytů jako hlavní zdroj přírůstku nových bytů je hodnocen ukazatelem průměr dokončených bytů/1000 obyvatel/rok vypočítaným z dat z období V úvahách založených na tradiční analýze vývoje cenzových domácností a odpadu bytů je obecně uvažováno s potřebou nové bytové výstavby v ČR kolem bytů ročně, tj. intenzitou cca 3-4 byty/1000 obyvatel ročně. Dle této skutečnosti byla nastavena škála pro hodnocení indikátoru. Hodnocení indikátoru počtu dokončených bytů na 1000 obyvatel ročně v průměru let : -2 menší než 1,5-1 1,5 1, ,49 1 2,5 2,99 2 3,0 a více Tabulka č : Dokončené byty v letech Obec celkem Dokončené byty v letech roční průměr průměr dokončených bytů /1000 obyvatel/rok hodnocení indikátoru Bystřec 18 3,6 3,22 2 Česká Rybná 3 0,6 1,47-2 České Petrovice 3 0,6 4,00 2 Dlouhoňovice 28 5,6 7,23 2 Hejnice 4 0,8 3,65 2 Helvíkovice 6 1,2 2,61 1 Jablonné nad Orlicí ,42 0 Jamné nad Orlicí 21 4,2 6,04 2 Kameničná 1 0,2 0,62-2 Klášterec nad Orlicí 7 1,4 1,58-1 Kunvald 6 1,2 1,20-2 Letohrad ,4 4,18 2 Líšnice 13 2,6 3,49 2 Lukavice 22 4,4 3,97 2 Mistrovice 14 2,8 4,53 2 Nekoř 32 6,4 6,79 2 Orličky 9 1,8 5,94 2 Pastviny 5 1 2,87 1 Písečná 14 2,8 5,35 2 Sobkovice 5 1 3,88 2 Studené 3 0,6 3,61 2 Šedivec 2 0,4 1,96-1 Těchonín 5 1 1,69-1 Verměřovice 16 3,2 4,47 2 Záchlumí 12 2,4 3,22 2 Žamberk 68 13,6 2,23 0 Žampach 7 1,4 4,81 2 SO ORP Žamberk ,2 3,39 2 ČR ,8 3,

100 Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty Rozsah nové bytové výstavby - dokončených bytů, zejména v posledních letech výrazně rostl na většině území ČR. Počet dokončených bytů/1000 obyvatel ročně je ve správním obvodě ORP Žamberk (3,39) mírně pod průměrem ČR (3,49). Nejvyšší intenzitu bytové výstavby vykazují obce Dlouhoňovice, Nekoř, Jamné nad Orlicí Orličky a Písečná (nad 5 dokončených bytů/1000 obyvatel ročně), naopak nejmenší je intenzita v obcích Kameničná, Česká Rybná, Klášterec nad Orlicí, Kunvald, Šedivec a Těchonín (méně než 2 dokončené byty/1000 obyvatel ročně). Příčiny nižší bytové výstavby v těchto obcích mohou souviset s nízkou atraktivitou bydlení způsobenou odlehlou dopravní polohou. Obrázek č : Indikátor dokončené byty v letech Český statistický úřad, 2012, EKOTOXA s.r.o

101 10.3 SWOT ANALÝZA BYDLENÍ S STRENGHTS SILNÉ STRÁNKY Vysoká intenzita bytové výstavby v některých obcích Dlouhoňovice, Nekoř, Jamné nad Orlicí Orličky a Písečná (nad 5 dokončených bytů/1000 obyvatel ročně). Vysoký podíl bydlení v rodinných domech. W WEAKNESSES SLABÉ STRÁNKY O OPPORTUNITIES PŘÍLEŽITOSTI T THREATS HROZBY Starší bytový fond. Relativně nízký nárůst bytového fondu v obcích Kameničná, Česká Rybná, Klášterec nad Orlicí, Kunvald, Šedivec a Těchonín (méně než 2 dokončené byty/1000 obyvatel ročně). Chybějící technická infrastruktura a příprava pozemků pro bydlení. Zisk dotace na regenerace bytových domů v sídlištích, příznivé úrokové sazby hypoték na individuální výstavbu. Dostatečná příprava nových lokalit pro rozvoj bydlení. Nízká intenzita bytové výstavby může vést ke zpomalení rozvoje regionu (doprava, služby, pracovní příležitosti). Nedostatek kapacit bydlení pro seniory PROBLÉMY K ŘEŠENÍ Několik obcí správního obvodu se vyznačuje podprůměrnou intenzitou bytové výstavby Kameničná, Česká Rybná, Klášterec nad Orlicí, Kunvald, Šedivec a Těchonín. Příčiny nižší bytové výstavby zřejmě souvisí s nízkou atraktivitou bydlení způsobenou odlehlou dopravní polohou, malou velikostí a vybaveností těchto sídel. Vypočtená nízká intenzita ale může být dána také nepřesnou evidencí počtu bytů (mohou zde existovat i značné neevidované přírůstky počtu bytů). Upřesnění bilancí bydlení je nezbytným předpokladem reálných odhadů potřeby nových ploch pro bydlení a dimenzování infrastruktury. Současný životní trend, který můžeme zaznamenávat posledních 10 let, způsobuje stěhování lidí z měst do příměstských obcí a růst počtu domácností vlivem poklesu průměrné velikosti domácnosti. To je způsobené růstem podílu domácností důchodců a životním stylem mladší generace. Na tento vývoj je potřeba reagovat a zaměřit se tak na přípravu lokalit pro bytovou výstavbu. Paralelně s tímto taktéž renovovat současný bytový fond, který z důvodu stáří často nesplňuje obecné požadavky na kvalitní a moderní bydlení. Nové rozvojové plochy pro bydlení a podnikání by měly být navrhovány citlivě s ohledem na ochranu nezastavěného území (přednostně by se měly zastavovat proluky v území), dostupnost dopravní a technické infrastruktury a s ohledem na obecné požadavky na výstavbu (oslunění, provětrání, dispozice orientace ke světovým stranám a celkovou urbanistickou koncepcí sídla). Je potřeba respektovat 101

102 venkovskou a regionálně obvyklou zástavbu příslušnými regulativy, limity a ve vybraných případech také povinností zpracovat územní studie. Při plánování nových ploch se musí myslet na potřebu rozšiřování další infrastruktury (nové komunikace, veřejné osvětlení, čistírny...) a služby, které musejí být hrazeny především z veřejných zdrojů. Prioritou obcí by mělo být aktivní provádění pozemkové politiky, vyřešení vlastnických vztahů vzhledem k plochám pro rozvoj bydlení, zlepšování nabídky technicky připravených lokalit pro výstavbu bydlení a zajištění přiměřených podmínek bydlení pro všechny. V výstavbě nových bytů se dají využít nevyhovující byty, nebytové prostory a objekty nebo brownfields. Připravené pozemky pro individuální bydlení a nabídka bytů za přijatelné ceny pomůže ke stabilizaci obyvatel a přilákání nových obyvatel a tím i ke zvýšení příjmů obcí. Na rozvoj bydlení můžou obce využívat státních programů a evropských fondů. Rozvoj bydlení by měl být usměrňován rovnoměrněji v rámci celého správního obvodu. 102

103 11 REKREACE V úvodu této kapitoly je nutné nejprve objasnit pojmy rekreace, cestovní ruch a turismus. rekreace - krátkodobá forma odpočinku obyvatel v prostředí jiném než místo bydliště nevyžadující přenocování, cestovní ruch - ekvivalent slova turismus, dlouhodobější forma odpočinku obyvatel mimo místo bydliště spojená s jedním či více přenocováními. Cestovní ruch a rekreace se v posledních desetiletích stávají stále významnějším jevem promítajícím se do území. Významně ovlivňují jak vlastní rozvoj systému osídlení tak antropogenní transformaci krajiny. V systému osídlení vytvářejí podněty především pro lokalizací druhého bydlení, ubytovacích a obslužných kapacit. Rozvoj rekreace je mnohdy spojován i se zásadním hospodářským rozvojem území, jeho prosperitou. Na druhé straně v mnoha případech i s negativními dopady na přírodní podmínky a životní prostředí. Je nutné vnímat i omezenou stabilitu tohoto rychle rostoucího odvětví, zejména v období zhoršené hospodářské prosperity. Rozvoj rekreace na svém území podporuje většina obcí ČR, je otázkou nakolik v těchto obcích existují skutečně podmínky pro využití komparativních výhod lokalit ve vazbě na vlastní obec, region či ještě širší území, a nakolik se jedná pouze o přání, neefektivní podporu rozvoje, na první pohled čistého a dosud prosperujícího odvětví. Rozvoj rekreace a cestovního ruchu je založen především na využití jeho lokalizačních a realizačních předpokladů. Lokalizační předpoklady se obvykle dělí na přírodní a kulturně municipální (sociální). Realizační předpoklady na komunikační a materiálně technické (infrastrukturní). Pro hodnocení podmínek rekreace v území je možno uplatnit řadu přístupů, ovlivněných jak paradigmaty jednotlivých zkoumajících oborů, tak i praktickým omezením zdrojových dat a verifikace zvolených přístupů. Z hlediska marketingové rajonizace cestovního ruchu ČR je SO ORP Žamberk součástí turistického regionu Východní Čechy a dále turistické oblasti Ústecko. Geograficky se tento region, jehož velká část je tvořena Orlickými horami a jeho podhůřím, nachází v SV části Pardubického kraje při hranicích s Polskem. Fenoménem oblasti jsou vedle Orlických hor také horní toky Tiché Orlice a Divoké Orlice, na kterém se nachází druhá největší rekreační přehrada v Pardubickém kraji tzv. Pastvinská přehrada. Území jako celek vyniká přírodními krásami vyplývajícími z členité morfologie terénu, vysokého podílu lesů, relativně nízké úrovně urbanizace a poměrně nenarušeného přírodního prostředí civilizačními vlivy. Oblast je vhodná nejen pro různé druhy letní turistiky, ale i pro turistiku zimní. Nabízí turistům klid a rekreaci v přírodním prostředí, nejrůznější sportovní vyžití, jako např. lyžování, cyklistiku, turistiku, jezdectví, vodní sporty a v neposlední řadě i bohaté kulturní zážitky při návštěvě četných památek typické podorlické lidové architektury, či památek tří městských památkových zón. Z hodnocení potenciálů cestovního ruchu na území České republiky (zpracovaného Ústavem územního rozvoje Brno pro MMR ČR, Praha 2001) je zřejmé, že pro rekreaci a cestovní ruch je vhodnější hornatější část regionu (hlavně obce Klášterec nad Orlicí, Pastviny a Těchonín) společně s městy Žamberk, Letohrad a Jablonné nad Orlicí, které mají vysoký potenciál cestovního ruchu. Vyjma obcí Žampach, Šedivec, Lobkovice a Mistrovice, které mají zvýšený potenciál cestovního ruchu, mají ostatní obce regionu potenciál vysoký. 103

104 Obrázek č : Potenciál cestovního ruchu obcí SO ORP Žamberk Zdroj: Ústav územního rozvoje Brno, 2001 V roce 2010 byla Ústavem územního rozvoje vypracována Aktualizace potenciálu cestovního ruchu v České republice. Tato publikace se zaměřuje na hlavní aspekty ovlivňující rozvoj cestovního ruchu a rekreace v území. Nepracuje již s prostorovou jednotkou obec, ale s celými správními obvody obcí s rozšířenou působností (ORP). Potenciál cestovního ruchu je zde rozdělen do dvou hlavních typů, jimiž jsou: a. potenciál atraktivit cestovního ruchu (hrady, zámky, jeskyně, lázeňská místa apod.), b. potenciál ploch a linií ovlivňujících cestovní ruch (plochy různé druhy plochy mají různý význam pro cestovní ruch. Čím větší je podíl plochy s podporujícím vlivem na cestovní ruch (národní parky, horské oblasti, přehrady apod.), tím příznivější potenciální podmínky daný ORP vykazuje. Linie vyjadřují délku významných železnic, silnic, břehů vodních nádrží apod. Tabulka č : Potenciál cestovního ruchu v jednotlivých obvodech Pardubického kraje SO ORP Potenciál CR v bodovém vyjádření celkový atraktivit ploch a linií Česká Třebová Hlinsko Holice Chrudim Králíky

105 SO ORP Potenciál CR v bodovém vyjádření celkový atraktivit ploch a linií Lanškroun Litomyšl Moravská Třebová Pardubice Polička Přelouč Svitavy Ústí nad Orlicí Vysoké Mýto Žamberk Zdroj: ÚÚR, Aktualizace potenciálu cestovního ruchu v České republice, 2010 Nejvyšší potenciál v ČR vykazuje hlavní město Praha (ve srovnání s ORP Žamberk dosahuje hodnoty téměř 5krát vyšší), na velmi vysokých úrovních se uplatňují i obvody ORP v jižních a severovýchodních Čechách. Relativně nižší stav je patrný u většiny obvodů ORP Moravy a Slezska. Ve srovnání s ostatními obvody ORP Pardubického kraje dosahuje ORP Žamberk druhé nejvyšší celkové hodnoty. Z hlediska potenciálu atraktivit CR se nachází za vedoucí ORP Chrudim, v případě potenciálu ploch a linií ORP Frýdek-Místek zaujímá se 760 body vedoucí pozici. Níže je uveden samostatný výpočet jednotlivých potenciálů pro území ORP Frýdek-Místek včetně grafického vyjádření. Obrázek č : Hodnocení potenciálu cestovního ruchu území ORP Žamberk Zdroj: ÚÚR, Aktualizace potenciálu cestovního ruchu v České republice,