RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 13. ledna 2006 (23.01) (OR. en) 5307/06 LIMITE UEM 8

Transkript

1 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 13. ledna 2006 (23.01) (OR. en) 5307/06 LIMITE UEM 8 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generálního tajemníka Evropské komise Datum přijetí: 13. ledna 2006 Příjemce: Javier SOLANA, generální tajemník, vysoký představitel Předmět: Doporučení pro stanovisko Rady v souladu s čl. 9 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 k aktualizovanému konvergenčnímu programu České republiky na období Delegace naleznou v příloze dokument Komise SEK(2006) 25 v konečném znění. Příloha: SEK(2006) 25 v konečném znění 5307/06 mlk 1 DG G I CS

2 KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne SEK(2006) 25 v konečném znění Doporučení pro STANOVISKO RADY v souladu s čl. 9 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 k aktualizovanému konvergenčnímu programu České republiky na období (předložená Komisí) CS CS

3 DŮVODOVÁ ZPRÁVA Souvislosti Pakt o stabilitě a růstu, který vstoupil v platnost dne 1. července 1998, je založen na cíli zdravých veřejných financí jakožto prostředku k posílení podmínek pro cenovou stabilitu a pro silný udržitelný růst přispívající k vytváření pracovních míst. Poprvé byl pakt pozměněn v roce Tato reforma na jedné straně potvrdila, že pakt je užitečný v upevňování fiskální kázně, ale na druhé straně usiluje o posílení účinnosti a hospodářských základů paktu a současně o zajištění dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Nařízení Rady (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik 1, které je součástí paktu, ukládá členským státům, aby předkládaly Radě a Komisi stabilizační a konvergenční programy jakož i jejich každoroční aktualizace (členské státy, které již přijaly jednotnou měnu, předkládají (aktualizované) stabilizační programy a členské státy, které jednotnou měnu dosud nepřijaly, předkládají konvergenční programy). První konvergenční program České republiky byl předložen v květnu V souladu s nařízením vydala Rada dne 5. července 2004 své stanovisko na základě doporučení Komise a po konzultaci s Hospodářským a finančním výborem. Stejným postupem Komise hodnotí a výše uvedený výbor přezkoumává aktualizované stabilizační a konvergenční programy, které mohou být případně přezkoumány i Radou. Členské státy musí v těchto programech upřesnit svůj střednědobý cíl ohledně stavu rozpočtu a stanovit politická opatření vedoucí k jeho dosažení a udržení, včetně hospodářských předpokladů. V návaznosti na reformu paktu je třeba rozlišovat střednědobý cíl jednotlivých členských států s ohledem na hospodářskou a rozpočtovou různorodost v Unii i s ohledem na fiskální rizika udržitelnosti. Reforma rovněž předpokládá symetričtější přístup k fiskální politice v průběhu hospodářského cyklu prostřednictvím přísnější rozpočtové kázně v hospodářsky příznivých obdobích, přičemž v případě dočasné odchylky od střednědobého cíle nebo v případě změny cesty vedoucí k tomuto cíli je zapotřebí zohlednit významné strukturální reformy s prokazatelným dopadem na dlouhodobou udržitelnost. S přihlédnutím k prognóze útvarů Komise z podzimu roku 2005, ke kodexu chování 2, ke společně dohodnuté metodice odhadování potenciálního výstupu a cyklicky očištěných sald a k hlavním směrům hospodářské politiky obsažených v integrovaných pokynech na období , Komise prozkoumala nedávno předloženou aktualizaci konvergenčního programu České republiky a na základě svého níže uvedeného hodnocení přijala doporučení ke stanovisku Rady k tomuto programu. 1 2 Úř. věst. L 209, , s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1055/2005 (Úř. věst. L 174, , s. 1). Všechny dokumenty uvedené v tomto textu lze nalézt na následující internetové adrese: Stanovisko Hospodářského a finančního výboru o Upřesnění provádění Paktu o stabilitě a růstu a pokynů k formě a obsahu stabilizačních a konvergenčních programů, které podpořila Rada ve složení ECOFIN dne 11. října CS 2 CS

4 Hodnocení (1) Druhá aktualizace konvergenčního programu České republiky na léta byla předložena dne 24. listopadu Program se celkově řídí vzorovou skladbou stabilizačních a konvergenčních programů uvedenou v novém kodexu chování a obsahuje všechny povinné a většinu nepovinných údajů předepsaných novým kodexem chování. (2) Dne 5. července 2004 se Rada usnesla, že Česká republika má nadměrný schodek. Podle doporučení Rady vydaného tentýž den v souladu s čl. 104 odst. 7 musí být nadměrný schodek odstraněn do roku Ve svém stanovisku ze dne 18. ledna 2005 k předchozí aktualizaci konvergenčního programu České republiky na léta doporučila Rada České republice, aby na snížení schodku vyčlenila vyšší příjmy, než které jsou zahrnuty v rozpočtu, a aby přísně dodržovala střednědobé limity výdajů ústředních orgánů státní správy, které budou závazné od roku Dále Českou republiku vyzývá, aby pro zlepšení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí urychlila reformu důchodového systému a systému zdravotní péče. (3) Po úspěšné hospodářské reformě a stabilizaci v polovině 90. let minulého století postihly Českou republiku makroekonomické nerovnováhy, jež vedly v květnu 1997 k devizové krizi a hospodářské recesi v letech K ozdravení hospodářství po roku 2000 pomohly rozsáhlé strukturální reformy finančního a podnikového sektoru. Od té doby vykazuje česká ekonomika průměrné roční tempo růstu HDP ve výši kolem 3 %, v porovnání s průměrným ročním tempem růstu v EU ve výši 1,7 %. (4) Program předkládá tři scénáře budoucího makroekonomického vývoje: základní scénář, optimistický scénář a pesimistický scénář. Pro účely posouzení rozpočtových prognóz slouží základní scénář jako referenční scénář. Ten předpokládá roční růst HDP 4,8 % v roce 2005, 4,4 % v roce 2006 a poté mírný pokles tempa růstu na 4,25 % v letech Zhruba to odpovídá prognóze na léta , kterou vypracovaly útvary Komise na podzim Předpokládané tempo růstu pro rok 2008 poněkud převyšuje odhad potenciálního růstu, který učinily útvary Komise. Předpoklady růstu, jež leží v základech programu, lze tudíž považovat za hodnověrné a s tendencí ke zlepšování směrem k poslednímu roku programu. Pokud jde o možné nadhodnocení potenciálního růstu, je pravděpodobné, že podmínky hospodářského cyklu budou příznivější ve srovnání s tím, co mlčky předpokládají prognózy v programu. Jako relativně optimistické se jeví předpokládané zvýšení inflace z 1,5 % v roce 2005 na 2,2 % v roce 2006 a poté mírný pokles na 2 % v roce (5) Po devalvaci směnného kursu koruny vůči euru o téměř 15 % mezi červencem 2002 a únorem 2004 se česká měna připojila k regionálnímu trendu udržitelného zhodnocování až do března 2005, kdy si vůči euru polepšila přibližně o 12 %. V březnu až dubnu 2005 tento trend dočasně zvrátila devalvace, ale v červnu 2005 se česká koruna vrátila na cestu zhodnocování. Dlouhodobé úrokové sazby v Kč zůstávají na nízké úrovni. Po uvolnění ve druhé polovině roku 2004 kolísalo rozpětí vůči eurozóně po většinu roku 2005 mezi nulou a 40 bázickými body. V konvergenčním programu se uvádí, že Česká republika se připravuje na připojení k eurozóně v roce 2010 a opětovně se potvrzuje, že účast na ERM II by neměla být delší než minimální požadované období. Orientační kalendář dosažení plného členství CS 3 CS

5 v eurozóně, který nedávno zveřejnilo Ministerstvo financí, předpokládá možný vstup do ERM II ve druhé polovině roku (6) Na základě prognózy, kterou vypracovaly útvary Komise na podzim 2005, se celkový deficit veřejných financí v roce 2005 odhaduje na 3.2 % HDP ve srovnání s plánovaným schodkem ve výši 4,7 % HDP z předchozí aktualizace. Předpokládá se, že výsledný schodek bude ovlivněn hlavně hospodařením ústředních orgánů státní správy, zejména čerpáním a plněním státního rozpočtu, který ve formě peněžních transakcí zaznamenal vyšší příjmy z daní, než bylo plánováno, a nižší výdaje asi o 1,5 % HDP. (7) Cílem této aktualizace je snížení celkového schodku veřejných financí pod referenční hodnotu 3 % HDP v roce 2008 v souladu s doporučením Rady podle čl. 104 odst. 7. Program zejména předvídá snížení schodku v letech 2005 až 2008 o více než 2 procentní body HDP a pokles primárního deficitu o 2,3 procentního bodu. Bez účinku dvou jednorázových výdajů v roce 2005 však zlepšení nominálního schodku za celé období představuje jen 1 procentní bod. Na snížení schodku se podepíše hlavně nižší podíl výdajů (o 2,3 procentního bodu HDP) v průběhu programového období, přičemž celkové příjmy se zhruba nezmění ( 0,2 procentního bodu). Veřejná spotřeba a sociální transfery představují výdajové položky, u nichž se plánuje největší relativní pokles, tj. vyjádřený v procentech HDP. Předpokládá se strmý růst veřejných investic z 5 % HDP v roce 2004 na více než 6 % v roce 2008, což je mnohem více než průměr EU (2,5 % HDP v roce 2005). Ve srovnání s předchozím programem potvrzuje aktualizace z listopadu 2005 zhruba plánované změny, třebaže makroekonomický scénář, který leží v jeho základech, je mnohem odvážnější. (8) Na základě výpočtů základních ukazatelů programu provedených útvary Komise podle společně dohodnuté metodiky se během programového období, předpokládá pouze mírné zlepšení strukturálního salda (o 0,5 procentního bodu HDP). Plánované fiskální úsilí se koncentruje do závěru období a do let, kdy se předpokládá kladná mezera výstupu. V roce 2006 se dokonce předpokládá zhoršení fiskální situace. Aktualizovaný program označuje střednědobý cíl stavu rozpočtu ve smyslu Paktu o stabilitě a růstu na úrovni strukturálního salda ve výši kolem -1% HDP a její dosažení předpokládá v roce (9) Jelikož je střednědobý cíl programu náročnější, než minimální orientační cíl (odhadovaný schodek kolem 1,5 % HDP), jeho dosažením by měl být splněn cíl v podobě zajištění bezpečného odstupu vůči nadměrnému schodku. Program stanoví střednědobý cíl na odpovídající úrovni, protože přiměřeně odráží dlouhodobou zadluženost a průměrný růst potenciální produkce. (10) Rizika zatěžující rozpočtové výhledy se v programu jeví jako víceméně vyrovnané. Dosavadní obezřetné plánování rozpočtu na jedné straně naznačuje, že výsledky by mohly být lepší než se plánuje (jak tomu bylo v roce 2004 a jak útvary Komise předpokládají i pro rok 2005). Předpoklady růstu, z nichž vychází rozpočet, byly obvykle realistické a předpoklady daňové elasticity opatrné. Rozpočtové výdaje navíc nebyly vždy plně využity, hlavně kvůli možnosti přenášet nevyužité prostředky z minulých rozpočtových let. Program se na druhé straně zmiňuje o několika (navrhovaných) opatřeních v oblasti sociálních výdajů, které by výdaje v tomto okruhu spíše zvýšily než snížily, jak se plánuje v programu. V roce 2004 se kromě toho nahromadily nevyčerpané a přenosné výdaje ve výši 1 % HDP a útvary Komise CS 4 CS

6 předpokládají, že jejich objem v roce 2005 dále poroste. Kdyby se tyto značně vysoké přenosné částky utratily spolu se všemi kalkulovanými výdaji zahrnutými do rozpočtu, což nelze vyloučit zvláště ve volebním roce 2006, mohly by být rozpočtové výsledky horší než se plánuje zejména v roce Předpoklady růstu v posledním roce programu jsou navíc příznivé. (11) S ohledem na takové posouzení rizik je stav rozpočtu v rámci programu zřejmě slučitelný s korekcí nadměrného schodku dle doporučení Rady do roku 2008, což je poslední rok programu. Předpokládaný způsob nápravy strukturálních podmínek by se ovšem dal posílit, zvláště když se vezmou v úvahu možnost mnohem lepšího hospodaření v roce 2005 a oprava růstových vyhlídek směrem nahoru. (12) V období let 2005 až 2008 se předpokládá růst zadluženosti státního rozpočtu o 0,5 procentního bodu HDP s tím, že v roce 2008 dosáhne takřka 38 % HDP, což je ještě dost daleko od referenční hodnoty 60 % HDP. Plánuje se, že negativní dopad primárního schodku bude do značné míry kompenzován pozitivním lavinovým účinkem, při němž by negativní vliv mírně stoupající implicitní úrokové míry měl být více než vyrovnán pokračováním vysokého nominálního růstu HDP. Předpokládá se rovněž, že vnitřní dynamika dluhu bude mít mírnější vliv na růst zadluženosti. (13) Pokud jde o udržitelnost veřejných financí, zdá se, že České republice hrozí velké riziko vzhledem k očekávaným rozpočtovým nákladům na stárnoucí obyvatelstvo. I když je zadluženost podle měřítek EU v současnosti poměrně nízká, vysoký schodek přispívá k rostoucí míře zadlužení v dlouhodobých výhledech do roku 2050, což zvyšuje riziko její udržitelnosti. Zároveň se předpokládané vysoké zvýšení výdajů na důchody v předpovídaném období projeví jako značná zátěž pro veřejné finance. Klíčový význam pro zmírnění rizik pro udržitelnost veřejných financí bude mít zřejmě nekompromisní realizace plánované konsolidace veřejných financí v střednědobém horizontu a další posilování stavu rozpočtu spolu s dalšími strukturálními reformami s cílem udržet na uzdě růst výdajů spojených se stárnutím obyvatelstva, a to hlavně v oblasti důchodů a zdravotní péče 3. (14) Předvídaná opatření v oblasti veřejných financí jsou v celkovém souladu s hlavními směry hospodářské politiky, jež jsou součástí integrovaných pokynů na léta V souladu s doporučením Rady program předpokládá zejména nápravu nadměrného schodku. Obsahuje rovněž opatření, která podporují alokaci zdrojů na růst a zaměstnanost, především cestou snižování váhy veřejného sektoru v hospodářství a přenášením daňové zátěže z přímých na nepřímé daně. Ačkoli si je vláda vědoma problému s dlouhodobou udržitelností, program přesto neuvádí konkrétní kroky k řešení tohoto problému. (15) Program reforem České republiky předložený 14. října 2005 v souvislosti s obnovenou Lisabonskou strategií růstu a zaměstnanosti označuje dlouhodobou udržitelnost za hlavní úkol s dopady na veřejné finance. Rozpočtové dopady omezeného počtu konkrétních reformních opatření uvedených v programu reforem se promítají do rozpočtových prognóz konvergenčního programu. Opatření v oblasti veřejných financí, která předpokládá konvergenční program, jsou v souladu s kroky plánovanými 3 Podrobnosti o dlouhodobé udržitelnosti se nacházejí v technickém hodnocení programu, jež vypracovaly útvary Komise a které bude zveřejněno na internetové stránce CS 5 CS

7 v rámci vnitrostátního programu reforem. Konvergenční program jmenovitě navrhuje opatření na podporu tvorby pracovních míst a růstu cestou změn ve skladbě příjmů a výdajů (zvláště přenesením daňové zátěže z přímých na nepřímé daně a snížením vládní spotřeby a transferů) a dále označením veřejných investic za prioritní položku výdajů, avšak neuvádí žádné konkrétní reformní kroky zaměřené na řešení problému s dlouhodobou udržitelností. Program dále předpokládá posílení významu střednědobých limitů výdajů cestou zavedení závazných zásad v okruzích státního rozpočtu a v čerpání státních prostředků a cestou zapojení místních správ do procesu plánování rozpočtu. Vzhledem k výše uvedenému posouzení a s přihlédnutím k doporučením Rady podle čl. 104 odst. 7 ze dne 5. července 2004 by bylo vhodné, aby Česká republika: i) zvýšila úsilí zaměřené na strukturální změny rozpočtu s ohledem na malý odstup od referenční hodnoty plánované na rok 2008 (což je konečný termín pro odstranění nadměrného schodku) a dále úsilí zaměřené na plné využití růstových vyhlídek směrem nahoru oproti těm, z nichž vychází doporučení Rady; ii) zkvalitnila plánování rozpočtu především cestou analýzy příčin velkých nevyčerpaných a přenášených výdajů; iii) zlepšila dlouhodobou udržitelnost veřejných financí zejména urychlením důchodové reformy a uskutečněním reformy systému zdravotní péče. CS 6 CS

8 Doporučení pro STANOVISKO RADY v souladu s čl. 9 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 k aktualizovanému konvergenčnímu programu České republiky na období RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik 4, a zejména na čl. 9 odst. 3 uvedeného nařízení, s ohledem na doporučení Komise, po konzultaci s Hospodářským a finančním výborem, VYDALA TOTO STANOVISKO: (1) Dne [24. ledna 2006] Rada posoudila aktualizovaný konvergenční program České republiky na období Program se celkově řídí vzorovou skladbou stabilizačních a konvergenčních programů uvedenou v novém kodexu chování a obsahuje všechny povinné a většinu nepovinných údajů předepsaných novým kodexem chování. (2) Po úspěšné hospodářské reformě a stabilizaci v polovině 90. let minulého století postihly Českou republiku makroekonomické nerovnováhy, jež vedly v květnu 1997 k devizové krizi a hospodářské recesi v letech K ozdravení hospodářství po roce 2000 pomohly rozsáhlé strukturální reformy finančního a podnikového sektoru. Od té doby se průměrný meziroční růst reálného HDP pohybuje kolem 3 % ve srovnání s průměrným meziročním růstem téhož ukazatele v EU ve výši 1,7 %. Program obsahuje různé scénáře pro makroekonomické a rozpočtové předpovědi: základní scénář, optimistický scénář a pesimistický scénář. Pro účely posouzení rozpočtových prognóz slouží základní scénář jako referenční scénář, protože na základě aktuálně dostupných informací se zdá, že vychází z realistických předpokladů růstu s příznivou tendencí v posledním roce. Předpokládá, že se reálný růst HDP sníží ze 4,8 % v roce 2005 na průměrných 4,3 % ve zbývajících letech trvání programu. Kvůli možnému nadhodnocení potenciálního růstu je pravděpodobné, že podmínky 4 Úř. věst. L 209, , s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1055/2005 (Úř. věst. L 174, , s. 1). Všechny dokumenty vztahující se k tomuto textu lze nalézt na této internetové adrese: CS 7 CS

9 hospodářského cyklu budou příznivější ve srovnání s tím, co mlčky předpokládají prognózy v programu. V programu odhadovaná inflace se jeví jako poměrně nízká. (3) Dne 5. července 2004 se Rada usnesla, že Česká republika má nadměrný schodek. Podle doporučení Rady vydaného dne 5. července 2004 v souladu s čl. 104 odst. 7 musí být nadměrný schodek odstraněn do roku Ve svém stanovisku ze dne 18. ledna 2005 k předchozí aktualizaci konvergenčního programu České republiky na léta doporučila Rada České republice, aby na snížení schodku vyčlenila vyšší příjmy, než jaké jsou zahrnuty v rozpočtu, a aby přísně dodržovala střednědobé limity výdajů ústředních orgánů státní správy, které budou závazné od roku Dále se Česká republika vyzývá, aby pro zlepšení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí urychlila reformu důchodového systému a systému zdravotní péče. (4) Na základě prognózy, kterou vypracovaly útvary Komise na podzim 2005, se celkový schodek veřejných financí v roce 2005 odhaduje na 3.2 % HDP ve srovnání s plánovaným schodkem ve výši 4,7 % HDP z předchozí aktualizace. Předpokládá se, že výsledný schodek bude ovlivněn hlavně hospodařením ústředních orgánů státní správy, zejména čerpáním a plněním státního rozpočtu, který ve formě peněžních transakcí zaznamenal vyšší příjmy z daní, než se plánovalo, a nižší výdaje asi o 1,5 % HDP. (5) Cílem této aktualizace je snížení celkového schodku veřejných financí pod referenční hodnotu 3 % HDP v roce 2008 v souladu s doporučením Rady podle čl. 104 odst. 7. Program zejména předvídá v letech 2005 až 2008 snížení schodku o více než 2 procentní body HDP a pokles primárního deficitu o 2,3 procentního bodu. Bez účinku dvou jednorázových výdajů v roce 2005 však zlepšení nominálního schodku za celé období představuje jen 1 procentní bod. Na snížení schodku se podepíše hlavně nižší podíl výdajů (o 2,3 procentního bodu HDP) v průběhu programového období, přičemž celkové příjmy se zhruba nezmění ( 0,2 procentního bodu). Veřejná spotřeba a sociální transfery představují výdajové položky, u nichž se plánuje největší relativní pokles, tj. vyjádřený v procentech HDP. Předpokládá se strmý růst veřejných investic z 5 % HDP v roce 2004 na více než 6 % HDP v roce 2008, což je mnohem více než průměr EU (2,5 % HDP v roce 2005). Ve srovnání s předchozím programem potvrzuje aktualizace z listopadu 2005 zhruba plánované změny, třebaže makroekonomický scénář, který leží v jeho základech, je mnohem odvážnější. (6) Plánuje se, že během programového období se strukturální saldo (tj. saldo očištěné od cyklických vlivů a o jednorázová a jiná prozatímní opatření) vypočítané podle společně dohodnuté metodiky zlepší o 0,5 % HDP. Program stanoví střednědobý cíl pro strukturální schodek rozpočtu ve výši kolem 1 % HDP, avšak neusiluje o dosažení této hodnoty do konce trvání programu. Jelikož je střednědobý cíl programu náročnější, než minimální orientační cíl (odhadovaný schodek kolem 1,5 % HDP), jeho dosažením by měl být splněn cíl v podobě zajištění bezpečného odstupu od nadměrného schodku. Program stanoví střednědobý cíl na odpovídající úrovni, protože přiměřeně odráží dlouhodobou zadluženost a průměrný růst potenciální produkce. (7) Rizika zatěžující rozpočtové výhledy se v programu jeví jako víceméně vyrovnané. Dosavadní obezřetné plánování rozpočtu na jedné straně naznačuje, že výsledky by mohly být lepší než plánované (jak tomu bylo v roce 2004 a jak útvary Komise předpokládají i pro rok 2005). Předpoklady růstu, z nichž vychází rozpočet, byly CS 8 CS

10 obvykle realistické a předpoklady daňové elasticity opatrné. Rozpočtové výdaje navíc nebyly vždy plně využity, hlavně kvůli možnosti přenášet nevyužité prostředky z minulých rozpočtových let. Program se na druhé straně zmiňuje o několika (navrhovaných) opatřeních v oblasti sociálních výdajů, které by výdaje v tomto okruhu spíše zvýšily než snížily, jak se plánuje v programu. V roce 2004 se kromě toho nahromadily nevyčerpané a přenosné výdaje ve výši 1 % HDP a útvary Komise předpokládají, že jejich objem v roce 2005 dále poroste. Kdyby se tyto značně vysoké přenosné částky utratily spolu se všemi kalkulovanými výdaji zahrnutými do rozpočtu, což nelze vyloučit zvláště ve volebním roce 2006, mohly by být rozpočtové výsledky horší než plánované zejména v roce Předpoklady růstu v posledním roce programu jsou navíc příznivé. (8) S ohledem na takové posouzení rizik je stav rozpočtu v rámci programu zřejmě slučitelný s korekcí nadměrného schodku dle doporučení Rady do roku 2008, což je poslední rok programu. Předpokládané změny strukturálních podmínek by se ovšem daly prohloubit, zvláště když se vezme v úvahu možnost mnohem lepšího hospodaření v roku 2005 a oprava růstových vyhlídek směrem nahoru. (9) Odhaduje se, že podíl dluhu dosáhl v roce 2005 hodnoty 37,4 % HDP, což je výrazně pod referenční hodnotou 60 % HDP stanovenou ve Smlouvě. Během svého trvání program předpokládá nárůst podílu dluhu o půl procentního bodu. (10) Pokud jde o udržitelnost veřejných financí, zdá se, že České republice hrozí velké riziko vzhledem k očekávaným rozpočtovým nákladům na stárnoucí obyvatelstvo. I když je podíl dluhu na HDP podle měřítek EU v současnosti poměrně nízký, vysoký schodek přispívá k jeho růstu v dlouhodobých výhledech do roku 2050, což zvyšuje riziko jeho udržitelnosti. Zároveň se předpokládané vysoké zvýšení výdajů na důchody v předpovídaném období projeví jako značná zátěž pro veřejné finance. Klíčový význam pro zmírnění rizik pro udržitelnost veřejných financí bude mít zřejmě nekompromisní realizace plánované konsolidace veřejných financí v střednědobém horizontu a další posilování stavu rozpočtu spolu s dalšími strukturálními reformami za účelem udržení na uzdě růstu výdajů spojených se stárnutím obyvatelstva, a to hlavně v oblasti důchodů a zdravotní péče 5. (11) Předvídaná opatření v oblasti veřejných financí jsou v celkovém souladu s hlavními směry hospodářské politiky, jež jsou součástí integrovaných pokynů na léta V souladu s doporučením Rady program předpokládá zejména nápravu nadměrného schodku. Obsahuje rovněž opatření, která podporují alokaci zdrojů na růst a zaměstnanost, především cestou snižování váhy veřejného sektoru v hospodářství a přenášením daňové zátěže z přímých na nepřímé daně. Ačkoli si je vláda vědoma problému s dlouhodobou udržitelností, program přesto neuvádí konkrétní kroky k řešení tohoto problému. (12) Program reforem České republiky předložený 14. října 2005 v souvislosti s obnovenou Lisabonskou strategií růstu a zaměstnanosti označuje dlouhodobou udržitelnost za hlavní výzvu, která má dopad na veřejné finance. Rozpočtové dopady omezeného počtu konkrétních reformních opatření uvedených v programu reforem se promítají do 5 Podrobnosti o dlouhodobé udržitelnosti se nacházejí v technickém hodnocení programu, jež vypracovaly útvary Komise a které bude zveřejněno na internetové stránce CS 9 CS

11 rozpočtových prognóz konvergenčního programu. Opatření v oblasti veřejných financí, která předpokládá konvergenční program, jsou v souladu s kroky plánovanými v rámci vnitrostátního programu reforem. Konvergenční program jmenovitě navrhuje opatření na podporu tvorby pracovních míst a růstu cestou změn ve skladbě příjmů a výdajů (zvláště přenesením daňové zátěže z přímých na nepřímé daně a snížením vládní spotřeby a transferů) a dále označením veřejných investic za prioritní položku výdajů, avšak neuvádí žádné konkrétní reformní kroky zaměřené na řešení problému s dlouhodobou udržitelností. Program dále předpokládá posílení významu střednědobých limitů výdajů cestou zavedení závazných zásad v okruzích státního rozpočtu a v čerpání státních prostředků a cestou zapojení místních správ do procesu plánování rozpočtu. S ohledem na výše uvedené hodnocení a v souvislosti s doporučeními Rady podle čl. 104 odst. 7 se Rada domnívá, že by Česká republika měla: i) zvýšit úsilí zaměřené na strukturální změny rozpočtu s ohledem na malý odstup od referenční hodnoty plánované na rok 2008 (což je konečný termín pro odstranění nadměrného schodku) a dále úsilí zaměřené na plné využití růstových vyhlídek směrem nahoru oproti těm, z nichž vychází doporučení Rady; ii) zkvalitnit plánování rozpočtu především cestou analýzy příčin velkých nevyčerpaných a přenášených výdajů; iii) zlepšit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí zejména urychlením důchodové reformy a uskutečněním reformy systému zdravotní péče. CS 10 CS

12 Srovnání základních makroekonomických a rozpočtových předpovědí KP listopad ,4 4,8 4,4 4,2 4,3 Reálný HDP KOM list ,4 4,8 4,4 4,3 neuv. (změna v %) KP pros ,8 3,6 3,7 3,8 neuv. KP listopad ,6 1,5 2,2 2,0 2,1 Inflace HISC KOM list ,6 1,7 2,9 2,6 neuv. (%) KP pros ,7 3,2 2,6 2,2 neuv. KP list ,9-0,8-0,1 0,3 0,8 Mezera výstupu KOM list ,4-0,2 0,6 1,2 neuv. (% potenciálního HDP) KP pros ,3-0,9-0,4 0,3 neuv. Celkové saldo veřejných KP listopad ,0-4,8-3,8-3,3-2,7 financí KOM list ,0-3,2-3,7-3,3 neuv. (v % HDP) KP pros ,2-4,7-3,8-3,3 neuv. KP listopad ,8-3,5-2,5-2,0-1,2 Primární saldo KOM list ,8-1,9-2,3-1,9 neuv. (v % HDP) KP pros ,0-3,4-2,4-1,7 neuv. KP list ,4-4,5-3,8-3,4-3,0 Cyklicky očištěné saldo KOM list ,5-3,1-3,9-3,8 neuv. (v % HDP) KP pros neuv. neuv. neuv. neuv. neuv. Strukturální ssaldo 2 KP list ,9-3,4-3,8-3,4-3,0 KOM list ,0-2,0-3,9-3,8 neuv. (v % HDP) KP pros neuv. neuv. neuv. neuv. neuv. KP listopad ,8 37,4 37,1 37,9 37,8 Hrubý státní dluh KOM list ,8 36,2 36,6 36,9 neuv. (v % HDP) KP pros ,6 38,3 39,2 40,0 neuv. Pozn.: 1 Výpočty útvarů Komise na základě informací z programu. 2 Cyklicky očištěné saldo (stejně jako v předchozích řádcích) s vyloučením jednorázových a jiných prozatímních opatření. 3 Jednorázová a jiná prozatímní opatření z fiskálního oznámení (0,5 % v roce 2004) a z programu (1,1 % v roce 2005); jež zvyšují schodek. 4 Jednorázová a jiná prozatímní opatření z prognózy útvarů Komise z podzimu 2005 (0,5 % HDP v roce 2004, 1,1 % v roce 2005; obojí zvyšují schodek.). 5 Na základě odhadovaného potenciálního růstu v jednotlivých letech ve výši 3,5 %, 3,5 %, 3,6 % a 3,7 %. Zdroj: Konvergenční program (KP); hospodářská prognóza útvarů Komise z podzimu 2005 (KOM); výpočty útvarů Komise. CS 11 CS