e vangelické círk ve me todistické

Transkript

1 e vangelické círk ve me todistické 2006

2 Středisko křesťanské pomoci Evangelické církve metodistické str. 4 Středisko křesťanské pomoci Naděje pro život Jihlava str. 13 Středisko křesťanské pomoci Horní Počernice str. 44 STŘEDISKO KŘESŤANSKÉ POMOCI KC MAJÁK str. 56 Křovinovo nám. 11/16, Čajkovského 9, Jihlava tel.: skpjihlava@atlas.cz kontaktní osoba: Táňa Kuklová, ředitelka bankovní spojení: /0800 IČ: Žižkova 108, Jihlava tel.: info@nadejeprozivot.cz kontaktní osoba: Ctirad Hrubý, ředitel bankovní spojení: /0300 IČ: Praha 9-Horní Počernice tel.: fax: info@skphopo.cz kontaktní osoba: Ing. Jan Harbáček, ředitel bankovní spojení: /0800 IČ: Ječná 19, Praha 2 tel.: majak@umc.cz kontaktní osoba: Ing. Jitka Čuhelová, ředitelka tel.: bankovní spojení: /0800 IČ: TEEN CHALLENGE PLZEŇ str. 27 Středisko křesťanské pomoci Klubíčko str. 65 Středisko křesťanské pomoci Y-port Jihlava str. 62 Husova 14, Plzeň tel.: office@teenchallengeplzen.cz kontaktní osoba: Gustav Černý, ředitel sdružení, tel.: bankovní spojení: /0800 IČ: Středisko pro konzultaci a prevenci drogových závislostí Husova 14, Plzeň tel.: office@teenchallengeplzen.cz kontaktní osoba: Naděžda Rückaufová, vedoucí kanceláře TC Plzeň, tel.: Sládkova 767/8, Litoměřice tel.: skp.klubicko@umc.cz kontaktní osoba: Mgr. Radislav Novotný, ředitel bankovní spojení: /0800 IČ: Seifertova 1741/13, Jihlava y-port@y-port.cz kontaktní osoba: Ing. Michal Rod, ředitel bankovní spojení: /0300 IČ: TC Plzeň Středisko následné péče Chráněné bydlení Sušická 75, Plzeň tel.: tc.plzen@umc.cz kontaktní osoba: Soňa Černá, DiS, sociální terapeut, tel.: , Mgr. Michaela Hlavová, terapeutická pracovnice, tel.: Středisko křesťanské pomoci Plzeň Terapeutická komunita Vršíček str. 35 Adresa sídla: Husova 14, Plzeň tel.: pavelkova@teenchallengeplzen.cz Adresa terapeutické komunity: Litohlavy 50, tel.: rudolph@teenchallengeplzen.cz kontaktní osoba: Rudolf Povýšil, vedoucí provozu TK, tel.: bankovní spojení: /0100 IČ: finanční přehledy str. 70 Diakonie Evangelické církve metodistické (evidence v Rejstříku právnických osob Ministerstva kultury od , číslo evidence: /1994) sídlo: Ječná 545/19, Praha 2 kancelář: Křovinovo nám. 11/16, Praha 9 - Horní Počernice tel.: diakonie@umc.cz statutární zástupce: Gustav Černý, ředitel bankovní spojení: 79329/0800 IČ:

3

4 2

5 Slovo ředitele V čase postním, 14. března, L. P Chci poděkovat Vám, milí bratři, milé sestry, milí přátelé, sympatizanti a podporovatelé, za Vaši neutuchající přízeň v uplynulém roce. Pokusili jsme se přetransformovat vedení Rady DiECM, která se skládá z ředitelů jednotlivých SKP do efektivnější formy Výkonného výboru RDiECM, jenž by měl mít možnost disponovat určitou částkou na nové metodistické projekty. Rok 2007 ukáže, zda je to správná cesta. Jsem rád, že můžete mít v ruce Výroční zprávu Diakonie ECM v ČR za rok Myslím, že poskytuje poměrně přehledný obrázek naší práce za uplynulé období. Pokud ji čtete, představte si pod vágními termíny kontakt, intervence, klient, obložnost nebo lůžkoden konkrétního člověka. Něčí babičku, syna, o kterého se nikdo nestará, dědečka, kterému vozíme oběd, dítě, které nikdo nechce, nebo mladou narkomanku, kterou zneužíval její otec, když jí bylo třináct. Na druhou stranu realizujeme také mnoho preventivních aktivit, aby se tyto hrozné věci nestávaly. Rád bych Vám připomněl významnou skutečnost. Ač co do počtu členů jsou okolo nás jistě větší církve, přesto je v nás nesmírný potenciál. Potenciál, který je v srdcích metodistů v našich farnostech, sborech a kazatelských či misijních stanicích, k vykonání bohulibé práce a pomoci našim bližním. Pochybuji, že přepočteno na jednoho člena je v této zemi jiná denominace s tak aktivním přístupem k výzvám, které před nás jako aktivní křesťany staví naše současnost. Jsem hrdý, že jsem metodista. Jsem hrdý na množství práce, kterou jsme mohli vykonat z pověření našeho Pána. Jsem hrdý na pracovníky, kteří zvěstují evangelium Ježíše Krista takovým způsobem, který vede k obrácení a znovuzrození našich trpících bližních. Tím to ovšem celé nekončí, ale vlastně začíná. Tak se prosím modlete za nás i za ty, kteří se pokoušejí začít žít Nový život, a podporujte službu naší církve. Hospodin Vás požehnej V Kristu služebník služebníků našeho Pána a Spasitele Gustav Černý 3

6 Středisko křesťanské pomoci Evangelické církve metodistické Čajkovského 9, Jihlava Projekt v letech financovaný z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky (Operační program: Rozvoj lidských zdrojů, Priorita: Sociální integrace a rozvoj příležitostí, Opatření: Integrace specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí, Program podpory: Zajištění a vytvoření jednotného přístupu při poskytování sociálních služeb osobám bez přístřeší, Grantové schéma: Zajištění jednotného přístupu při poskytování sociálních služeb pro osoby bez přístřeší, Název projektu: Středisko křesťanské pomoci Azylový dům pro muže) Důvod vzniku Důvodem vzniku našeho azylového domu byla potřeba zařízení pro nouzové ubytování a pomoc mužům, kteří se ocitli v krizové životní situaci v souvislosti se ztrátou domova i bydlení. Azylový dům pro muže vznikl v roce 1992 ve spolupráci Evangelické církve metodistické a tehdejšího Městského úřadu v Jihlavě. Zřizovatelem je Diakonie Evangelické církve metodistické, jsme církevní právnická osoba. Nabídka služeb poskytovaných v roce ) celkové hmotné zaopatření ubytování (26 míst v 5 pokojích + 1 krizové lůžko) na dobu půl roku (s možností prodloužení), hygiena, ošacení, částečně stra va a možnost její přípravy; 2) sociální práce integrační program, tvorba individuálních plánů, resocializace, navazování kontaktů s úřady, s příbuznými, s novými lidmi; doprovázení, hledání dalšího uplatnění, vedení k osobní odpovědnosti za vlastní život, sociální poradenství; 3) psychologická péče povinná účast na pravidelném psychosociálním tréninku s psychologem (1 za měsíc), terapeutické metody, motivační metody, výchovně-vzdělávací metody, psychologické a psychiatrické poradenství; 4) odborná školení a přednášky kurz Zvládání zátěžových situací; projekt Individuální vzdělávací péče anglický jazyk, práce s PC, základy práva, skupinová a individuální terapie; 4

7 Budova našeho azylového domu 5) duchovní péče pastorační služba, pomoc při hledání životní orientace, možnost navštěvovat bohoslužby, každodenní ranní biblické úvahy při snídani; 6) pracovní terapie úklid a drobné práce v objektu SKP, úklid sněhu apod. Klademe důraz na to, aby se klienti podíleli na řešení své krizové situace, podporujeme je v tomto řešení a nabízíme pomoc v prosazování jejich práv a zájmů. S každým klientem pracujeme individuálně, dle jeho potřeb a oblastí jeho problémů. Provoz azylového domu je nepřetržitý 24 hodin denně každý den v roce. Poslání a cíl naší práce Posláním našeho azylového domu je po skytnout celkové hmotné zaopatření a sociálně psychologickou pomoc lidem, kteří se vlivem různých životních situací ocitli na pokraji lidské společnosti. Cílem je pomoci našim klientům překlenout toto svízelné životní období a vrátit se do běžného života a také zvýšit jejich šance na uplatnění se na trhu práce. Tím, že azylový dům poskytuje ubytování a zázemí často společensky nepřizpůsobivým mužům od 18 let do důchodového věku, pomáhá řešit závažný společenský problém. Tito muži nejsou ponecháni na ulici, napospas klimatickým podmínkám, ale především je jim 5

8 Společná snídaně umožněno řešit jejich základní životní a společenské potřeby. Někteří naši klienti nacházejí zaměstnání a stálé bydlení, někteří znovu navážou přerušené styky s rodinou či přáteli nebo si najdou životní partnerku. Také se tolik neopakuje jejich trestná činnost a ostatní sociálně patologické jevy. Nemalým přínosem naší práce je i celkové psychické zklidnění těch našich klientů, kteří velmi těžce nesou svoji tíživou životní situaci. Dle našich materiálních možností pomáháme klientům, kteří si najdou vlastní ubytování, odstěhovat se a vybavit byt (např. lůžkovinami či drobným nábytkem). O naše klienty se dlouhodobě zajímáme, je-li to možné, i po ukončení pobytu u nás. Zajímá nás, zda se v životě uplatňují, zda mají práci, zda znovu nespadli do některého ze svých problémů apod. Těm, kteří potřebují naši pomoc opakovaně, ji za jistých podmínek nabízíme. Integrační program klientů SKP má tyto fáze: první kontakt s klientem spolupráce s institucemi, odkud klient přichází, nabídka služeb klientovi, podpis smlouvy o pobytu, psychická a sociální stabilizace klienta adaptace na nouzový pobyt v azylovém domě, společné hledání řešení krizové situace tvorba individuálního plánu, zařízení potřebných věcí, učení životním návykům, pomoc při kontaktu s institucemi, s rodinou, vytváření nových sociálních vazeb, 6

9 osamostatnění hledání stabilního bydlení, hledání zaměstnání, přijetí odpovědnosti, kontakt s institucemi následné péče. Personální zajištění projektů Středisko křesťanské pomoci Azylový dům pro muže a Individuální vzdělávací péče Provoz azylového domu a podpůrné aktivity pro klienty v roce 2006 zajišťovalo 11 zaměstnanců na 7,5 úvazku, tj. ředitelka, sociální pracovník, 6 sociálně výchovných pracovníků, misijní pracovník, účetní a vedoucí projektu Individuální vzdělávací péče. Pravidelně spolupracujeme s psychologem, který vede terapeutická setkávání s klienty, vzdělávací přednášky a supervizi pracovníků SKP. Zhodnocení roku 2006 Statistické údaje: V roce 2006 byl azylový dům pro muže v Jihlavě využit v průměru z 97 %. Služeb azylového domu využilo v roce 2006 celkem 100 klientů na řádných pobytech. Navíc byl ještě 324krát poskytnut krizový nocleh. K bylo v azylovém domě ubytováno 24 klientů; v období od do bylo nově přijato 76 klientů, přičemž někteří z nich byli přijati opakovaně. Z hlediska rozdělení klientů azylového domu podle trvalého bydliště bylo 68 klientů s trvalým pobytem v kraji Vysočina a 32 klientů bylo z jiných regionů. Průměrný věk našich klientů v roce 2006 byl 43 roků. Pravidelného psychosociálního tréninku (na 10 setkáních) se v roce 2006 zúčastnilo celkem 106 klientů. Kurzu Zvládání zátěžových situací (5 přednášek) se v roce 2006 zúčastnilo celkem 44 klientů. Duchovní programy navštěvuje během snídaní asi 5 10 klientů; pravidelné čtvrteční bohoslužby v 18 hodin navštěvuje asi 3 7 klientů. Procentuální podíl klientů podle rodinného stavu: Svobodný 55 % Ženatý 6 % Rozvedený 37 % Vdovec 2 % Procentuální podíl klientů podle vzdělání: Bez vzdělání 3 % Základní 48 % Vyučen 39 % Střední 9 % Vysokoškolské 1 % Procentuální podíl klientů podle věku: let 2 % let 43 % let 42 % 61 a více let 13 % Další údaje: Naši klienti nacházejí zaměstnání nejčastěji ve stavebnictví, lesnictví, v pomocných profesích, v pohostinství apod. Jen málo mužů nachází bydlení dlouhodobě stabilní, mnozí odcházejí na ubytovny, někteří se vracejí k rodině, někteří odcházejí do ústavů následné péče, u některých klientů nám není známo, kam odcházejí. Dbáme také na další vzdělávání našich pracovníků. Je jim umožněna účast na vzdělávacích seminářích. Zajišťujeme odbornou literaturu. Mnoho zkušeností pro práci s problémovými skupinami obyvatel získávají pracovníci i ze spolupráce se členy Sdružení azy- 7

10 Klienti na zahradě lových domů (jehož jsme také členem) a z návštěv v podobných organizacích. Ředitelka a sociálně výchovný pracovník dokončili 5letý zkušenostní výcvik ve skupinové psychoterapii. Jeden pracovník dálkově studuje Romskou střední školu sociální v Kolíně, druhý Vyšší odbornou školu sociálně právní v Jihlavě. Všichni pracovníci se průběžně účastní odborných seminářů pořádaných krajem Vysočina a vzdělávacími institucemi. V roce 2006 pravidelně probíhaly: společné i individuální porady a sezení s klienty, každodenní snídaně spojené se čtením Písma svatého a krátkou úvahou, porady zaměstnanců a vyhodnocování práce s klienty, jednou za týden výuka anglického jazyka, jednou za týden bohoslužba nejen pro klienty, jednou za měsíc setkávání pracovníků se supervizorem, setkání Výboru SKP, jehož členem je i zastupitel města Jihlavy. Publicita K zajištění publicity používáme vizitky, základní informativní letáčky, loga ESF a EU, každoročně připravujeme výroční zprávu, po ukončení každého čtvrtletí zpracováváme statistiky pro monitorovací zprávy, připravujeme internetové stránky, na kterých pracuje jeden z pracovníků, příležitostně oslovujeme místní média nebo ona nás (v roce 2006 tato: 8

11 ČTK, MF Dnes, Jihlavské listy, Jihlavský deník, Haló noviny Pardubice, Český rozhlas Region, Trans World Radio, TV Prima, TV Nova). V roce 2006 jsme také: provedli registraci na portálu MPSV ČR: nadále se účastnili pracovních jednání Koordinačního uskupení NNO kraje Vysočina (KOUS) sociálně zdravotní sekce, účastnili se komunitního plánování Magistrátu města Jihlavy, pracovní skupina Občané bez zaměstnání, v přechodné krizi, ohroženi závislostmi. Organizace, se kterými jsme v roce 2006 spolupracovali: Magistrát města Jihlavy finanční příspěvek, spolupráce se sociálními kurátory jednotlivých klientů, s opatrovníkem, městské úřady spolupráce s kurátory jednotlivých klientů, Krajský úřad kraje Vysočina finanční dotace, spolupráce se sociálním odborem a odborem regionálního rozvoje, práce v koordinačním uskupení NNO v kraji Vysočina, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR spolupráce s administrací projektu ESF, soudy poskytování informací, spolupráce s dohledáváním, Vězeňská služba sociální pracovníci věznic, Probační a mediační služba, Úřad práce nabídka volných pracovních míst, OSSZ hlavně v příp. důchodů, personální agentury pomoc při vyhledávání práce, Městská policie Jihlava pomoc s agresivními klienty, Policie ČR poskytování informací o hledaných osobách apod., Občanská poradna Jihlava sociálně právní poradenství, partnerství v projektu pro dlouhodobě nezaměstnané, Oblastní charita Jihlava pomoc klientům v nouzi, Oblastní charita Třebíč partnerství s Azylovým domem pro muže v Třebíči rekvalifikace klientů ve stavebnictví, Apoštolská církev Jihlava partnerství v projektu Individuální vzdělávací péče, nemocnice pomoc s nemocnými, Psychiatrická léčebna v Jihlavě pomoc v péči o duševně nemocné klienty, Sdružení provozovatelů azylových domů (SAD) např. výměna zkušeností, vzdělávací akce, azylové domy v kraji Vysočina (Jihlava, Havlíčkův Brod, Třebíč, Žďár nad Sázavou) spolupráce při řešení situace jednotlivých klientů, Diakonie Evangelické církve metodistické např. dlouhodobé vzdělávání zaměstnanců. Další podstatné změny v roce 2006 přijali jsme novou účetní, začali jsme jednání o přijetí nové sociální pracovnice, podali jsme žádosti na MPSV a Úřad práce, absolvovali jsme věcnou a finanční kontrolu z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, vypracovávali jsme další standardy kvality sociální práce, intenzivně jsme se připravovali na přijetí zákona č. 108/2006 Sb. O sociálních službách, který přinesl v naší činnosti některé podstatné změny, jsme partnerskou organizací Diecézní charity Brno v jejich projektu Pracovní a motivační aktivizace nezaměstnaných bez domova, který 9

12 uskutečňuje Azylový dům pro muže v Třebíči 2 naši klienti se zúčastnili rekvalifikace zaučení ve stavebních pracích, která probíhala , jsme partnerskou organizací Občanské poradny Jihlava v projektu Profesionalizace a rozšíření činnosti Občanské poradny Jihlava v oblasti poskytování služeb dlouhodobě nezaměstnaným. Výhledy pro rok 2007 I v dalším roce chceme pokračovat v naší činnosti. Budeme poskytovat a zkvalitňovat naše služby. Musíme zavést změny v souladu s novým zákonem o sociálních službách povinnost lékařského posudku u žadatelů o pobyt, jasné vymezení poskytovaných služeb azylový dům a noclehárna (dříve krizové lůžko), nové smlouvy o pobytu, nové podmínky, příprava na registraci poskytovaných sociálních služeb, příprava na změnu v systému poskytování sociálních dávek atd. Pracujeme na zavádění dalších standardů kvality sociální péče. Chceme přijmout druhého sociálního pracovníka. Chceme zřídit novou kancelář sociálních pracovníků a místnost pro konzultace s klienty a také archiv. Chceme se také zaměřit na další odborné vzdělávání pracovníků, především v souvislosti se zákonem o soc. službách absolvovat povinné akreditované kurzy. Budeme pokračovat v projektu Individuální vzdělávací péče. Na roky jsme obdrželi finanční dotaci z Evropského sociálního fondu na pracovníky v přímé péči o klienty a prohloubení sociální práce s klienty, jejich další péči, vč. vzdělávání, tréninku s psychologem apod. Budeme našim klientům opět nabízet účast na rekvalifikaci ve stavebních pracích, která se uskuteční až v rámci projektu Pracovní a motivační aktivizace nezaměstnaných bez domova, který pořádá Azylový dům pro muže v Třebíči. Klientům budeme také nabízet účast na projektu Profesionalizace a rozšíření činnosti Občanské poradny Jihlava v oblasti poskytování služeb dlouhodobě nezaměstnaným, především v oblasti osobní asistence pro dlouhodobě nezaměstnané. Průběžně budeme zjišťovat možnosti dalšího financování naší činnosti. Chceme ještě více rozvíjet dobrou spolupráci s Krajským úřadem kraje Vysočina. Budeme usilovat o možnost nabízet naše dlouhodobě nezaměstnané klienty na práci pro město, např. ve spolupráci s ÚP. Rádi bychom v některých ubytovacích pokojích vyměnili vybavení za lepší, podle finančních možností našich a finančních možností našich eventuálních dárců. Seznam dárců v roce 2006 Sbor ECM Jihlava, Cukrárna U Brány pí Caklová, Jihlavské lahůdky pí Cejnková, Jihlavské pekárny Lapek, Květinka pí Drastichová, Lahůdky Pesy, Masna Bohemia, Tchibo Praha s. r. o. Soukromé osoby: R. Fiedler, manželé Kuklovi, M. Podloucký, Z. Pokorný a ostatní anonymní dárci. 10

13 Projekt IVP skupinova terapie nacvik pracovniho kolektivu Poděkování Děkujeme vám všem, kteří jste nás podporovali svým zájmem, finančně i duchovně spolupracovníkům, příznivcům i výše zmíněným sponzorům a spolupracujícím organizacím. Projekt Individuální vzdělávací péče o osoby ohrožené sociálním vyloučením Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií a státním rozpočtem České republiky. Již druhý rok vyučujeme nezaměstnané ve dvouměsíčních kurzech práci na počítači, angličtině, sociálním dovednostem, základům práva, učíme je, jak hledat zaměstnání, jak se zařadit do kolektivu, a věnujeme se jim i po terapeutické stránce. Každému je věnována osobní péče v jednotlivých předmětech tak, aby byl vzděláván podle svých potřeb a možností. Klienti kurzů jsou většinou osoby doporučené Úřadem práce v Jihlavě a klienti našeho azylového domu. V roce 2006 jsme měli možnost věnovat se 46 nezaměstnaným, z nichž 34 získalo osvědčení. Někteří si našli práci již v průběhu kurzu. Dosavadní vyhodnocené údaje ukazují, že projekt vykazuje výsledky nadprůměrné ve srovnání s jinými vzdělávacími organizacemi pro nezaměstnané v Jihlavě v polovině projektu byla statisticky vyhodnocena úspěšnost absolventů našich kurzů pro nezaměstnané při hledání zaměstnání, dosahující 26 %. Projekt se daří dobře řídit též po personální i finanční stránce. 11

14 Kterou křídu zvolit?

15 SKP Naděje pro život Žižkova 108, Jihlava Poslání Naším posláním je organizovat, zajišťovat a poskytovat křesťanskou sociální a pastorační péči ženám a matkám s dětmi, které se ocitly v nepříznivé sociální situaci a připravovat a vzdělávat své dobrovolné i profesionální pracovníky pro výkon sociální i pastorační péče. Cíl Naším základním cílem je pomoc ženám a matkám s dětmi, které se ocitly v nepříznivé sociální situaci, při řešení jejich nepříznivé situace. K tomu podle individuálních potřeb poskytujeme komplex azylových služeb. Události roku 2006 V roce 2006 se na naše zařízení s žádostí o ubytování obrátilo celkem 79 žen se 130 dětmi. V 51 případech nebylo možné žadatelku vzhledem k plné kapacitě ubytovat, zakázka žadatelky se lišila od nabídky našich služeb, nebo šlo o informativní kontakt. V těchto případech jsme žadatelku o službu přesměrovali na jiná zařízení, která lépe vyhovovala jejím očekáváním. V ostatních případech jsme s žadatelkami pracovali na vyřešení jejich tíživé situace. Ubytovali jsme 7 žen s 13 dětmi, s ostatními jsme pracovali ambulantně. Průměrná délka pobytu žen, které od nás v roce 2006 odešly, činila 6,1 měsíce. Nejdelší doba pobytu byla 11,5 měsíce. V průběhu roku 2006 ukončilo pobyt v azylovém domě osm žen. Podařilo se jim nalézt jiné bydlení. Příklady uživatelek našich služeb z roku 2006 jasně vypovídají o tom, že se vyplácí být v hledání řešení své situace aktivní. Tři uživatelky nejenže odpovídaly na inzeráty s podnájmy v regionálních novinách, ale samy si sestavily inzerát, který podaly do místních novin. Z nabízených podnájmů, si vybraly takový, který jim vyhovoval. Jedna klientka zvolila jiný aktivní přístup zúčastnila se výběrového řízení magistrátu na byty se smluvním nájemným a získala obecní byt. Dvě klientky se ptaly na volné podnájmy příbuzných a známých a tímto způsobem si bydlení našly. Jedna z klientek během pobytu v azylovém domě váhala, zda s manželem zůstat či ne. Bylo to pro ni těžké rozhodování, nerozhodovala se jen za sebe, ale i za své dvě děti. Zvažovala výhody a nevýhody 13

16 14 Práce s dětmi Skupinová terapie

17 života po boku manžela a samoživitelky. Azylový dům byl prostorem, kde si mohla v chráněném prostředí vyzkoušet, co život samoživitelky obnáší. Nakonec došla k pochopení, že její muž je pro ni oporou, kterou potřebuje a vrátila se s dětmi k němu. Jedna ubytovaná maminka byla v azylovém domě vystopována svým násilným bývalým druhem. V tu chvíli pro ni azylový dům přestal být bezpečným místem a proto jsme po dohodě s ní vyhledali jiné zařízení s utajenou adresou, kam se přestěhovala a získala ztracený klid a bezpečí pro sebe a své miminko. Problém s bydlením je pro uživatelky tím, co je k nám obvykle přivádí. Většinou ale nejde o jedinou věc, na které s nimi spolupracujeme. V průběhu pobytu vychází najevo další témata, jako například potíže ve vztazích, hospodaření s penězi, výchova dětí apod. Pokud klientka potíž řešit chce, nabídneme jí pomoc a spolupráci. Jejímu přání a osobnímu cíli potom přizpůsobujeme nabízené služby. Jedná se zejména o tyto služby poradenství (vyhledávání a poskytování informací, pomoc prostřednictvím psychologického náhledu, nácvik sociálních dovedností, pomoc při jednání s úřady a dalšími subjekty, zpracování písemných podání v zájmu klienta, pomoc s listinami, poskytování rad), komunita, pracovní terapie, mediace, jednorázové společné akce, materiální pomoc, dětský klub, domácí příprava dětí, hlídání dětí. Tyto služby jsou součástí nabídky komplexu sociálních služeb po celou dobu existence azylového domu. Nejsou však neměnné. Jejich podoba se vyvíjí v závislosti na našich dosavadních zkušenostech, nových poznatcích, zjištěných potřebách uživatelek. Například pracovní terapii jsme nově postavili převážně na aktivitě samotných uživatelek. Vycházíme z toho, že každá z uživatelek má nějaké schopnosti, dovednosti, zkušenosti. Dáváme jim proto prostor, kde mohou druhým ukázat, co dokáží, a býti těmi, od kterých se druzí něčemu učí. Tento prožitek jim totiž často schází. Častěji se nacházejí v pozici, kdy je druzí poučují, vzdělávají. To, o co se s druhými podělí, nemusí být nic velkolepého, na co je potřeba velkého umu, nadání. Spíše jde o vyzkoušený recept, drobné ruční práce apod. Vedle stávajících služeb se snažíme naši nabídku služeb rozšířit o nové atraktivní služby. Snažíme se z kontaktů s uživatelkami zjistit, co by je bavilo, jaké aktivity by je mohly oslovit, co by rády dělaly. V roce 2006 byl jednou z nových služeb dlouhodobý program taktilní komunikace. Tento program nám nabídla a pro naše zařízení zajišťuje organizace Modrý svět. Svou náplní je vytvářen přímo pro uživatelky azylových domů. Smyslem tohoto programu je podpořit pozitivní taktilní komunikaci mezi matkou a dítětem a pomoci tak budovat sebehodnocení, zdravé sebepojetí a sebevědomí jak u dětí, tak u matek. V průběhu roku byl pak tento program taktilní komunikace rozšířen o arteterapeutickou část, jejíž smysl je možno spatřovat v mimoslovní, alternativní komunikaci se sebou samým a s okolím prostřednictvím tvořivé činnosti. V roce 2005, kdy si děti v rámci Terapeutického programu pro sociálně handicapované děti z dětských domovů a azylových domů v kraji Vysočina, který pořádala organizace Modrý svět, vyzkoušely bubnování na africké bubny, jsme získali dojem, že je to činnost, která je pro děti atraktivní, dokáže je vtáhnout. Vědomi si všech přínosů, které by tento typ muzikoterapie mohl dětem uživatelek přinášet, i nákladů s tím spojených, zařadili jsme v roce 2006 bubnování 15

18 Čepici nasadit a jedeme Mistrovství azyláku 16

19 Vítězové mezi námi nabízené služby. Náš předpoklad, že bubnování bude pro děti z azylových domů tím správným druhem odreagování, volnočasovou aktivitou, při které jsou součástí větší skupiny, kde zažívají své první úspěchy, pocity sounáležitosti apod., se nám potvrdil. Jde o výborný nácvik komunikačních dovedností trénování schopnosti naslouchat a připojit se k druhým. Bubnování bylo i v roce 2006 dětmi oblíbenou aktivitou. Další z činností, kterou jsme v roce 2006 zavedli a je dětmi i jejich matkami velmi kladně přijímaná, je nastudování pohádky a její natočení na DVD. Děti si tak mohou vyzkoušet pro sebe neznámou roli. Navíc se tak zdokonalují v komunikaci, v sebeprosazení, učí se respektovat určitá pravidla. Společné promítání, které pak pořádáme, je jak pro děti, tak pro jejich mámy velice příjemnou a oblíbenou záležitostí. Mámy se pyšně dívají na dílo a výkony svých dětí, děti září. Užívají si radost z toho, že se jim něco podařilo. A protože pro uživatelky je důležitá nejen nabídka služeb, ale i prostředí, ve kterém jsou služby poskytovány, snažíme se naše prostory postupně modernizovat. V loňském roce jsme investovali finanční prostředky do nákupu pevných postelí. Zahradu před domem jsme vybavili novými prolézačkami. Dětský koutek jsme obložili dřevem. Vedle provozování azylového domu pro ženy a matky s dětmi, které je původní a hlavní činností SKP Naděje pro život, jsme v roce 2006 realizovali projekt Prevence vystěhování a jeho následků, který je spolufinancován Evrop- 17

20 Princezna

21 Maminka s dcerou ským sociálním fondem a Státním rozpočtem České republiky. Jeho cílem je pomoci lidem ohroženým ztrátou bydlení v důsledku dluhu na nájemném tak, aby se předešlo vystěhování těchto lidí a následkům s tím spojeným a aby se tito lidé v podobné situaci již nikdy neocitli. V roce 2006 jsme zahájili provoz kanceláře zrekonstruované k tomuto účelu a přivítali v ní první klienty. Během roku se na nás obrátilo 6 klientů a proběhlo 12 intervencí a 15 kontaktů. Naše webové stránky jsou na nové adrese Personální zajištění Naše zařízení zaměstnává čtyři zaměstnance na 3,25 úvazku a spolupracuje s pěti až sedmi dobrovolníky (správní rada, bubnování s dětmi, praktická a příležitostná pomoc). Jedna zaměstnankyně vyměnila pracovní povinnosti za mateřské a v srpnu 2006 nastoupila na mateřskou dovolenou, což přineslo jistá omezení a nutnost organizačních změn v našem zařízení, které se nám dle našeho mínění podařilo provést tak, aby tím neutrpěla kvalita nabízených služeb. Vzdělávání Všichni zaměstnanci během roku 2006 pokračovali v Sebezkušenostním výcviku ve skupinové psychoterapii pod vedením PhDr. Jiřího Tyla (ročně 100 hodin). Ředitel azylového domu tento výcvik v roce 2006 ukončil. Obě sociální pracovnice absolvovaly kurz Efektivní rozhovor (50 hodin), 19

22 20 Bubnování pro děti Děti. Vděčné téma

23 Z natáčení pořádaný Institutem pro systemickou zkušenost. Ředitel je v rámci projektu Prevence vystěhování a jeho následků ve výcviku Umění pomáhat, pořádaném stejným institutem. V srpnu dokončil bakalářské studium na katedře evanjelikálnej teológie a misie pedagogické fakulty UMB v Banské Bystrici. Jedna ze sociálních pracovnic absolvovala lektorský výcvik kurzu masáží dětí a kojenců 1. stupně pod vedením Mgr. Jany Hašplové, z jejíž metodiky vychází i Mgr. Milena Mikulková, lektorka dlouhodobého programu taktilní komunikace, aby i ona v rámci své práce pomocí prvků z taktilní komunikace pomáhala uživatelkám podpořit jejich rodičovskou roli, upevnit sepětí mezi dítětem a matkou a tím předcházet citovým problémům v dospělosti. Jedna ze sociálních pracovnic si vedle případové supervize, které se zúčastňují všichni zaměstnanci, vyzkoušela, jak se pracuje v rámci bálintovské skupiny, která je dalším typem supervize. Účastníme se seminářů pořádaných Krajským úřadem v Jihlavě, které jsou věnovány různým tématům (právní problematika, problematika neziskových organizací, domácí násilí apod.). Spolupráce Pro vyšší efektivnost práce je nezbytné spolupracovat i s dalšími institucemi, s kterými máme styčné body působnosti. Za nezbytnou považujeme těsnou spolupráci s odborníky ze státních institucí (sociální odbory městských úřadů podle příslušnosti uživatelek, soudy, Policie 21

24 Pouštění draka ČR, Městská policie Jihlava, zdravotnická a školská zařízení atp.) či nestátních organizací (Občanská poradna Jihlava, Psychocentrum, K-centrum Jihlava, jiné azylové domy a podobná zařízení atp.). SKP Azylovému domu pro muže v Jihlavě jsme pomohli s realizací projektu Individuální vzdělávací péče o osoby ohrožené sociálním vyloučením tím, že se jedna naše sociální pracovnice podílela na vytváření programu a vedení skupinové terapie v rámci dvouměsíčního kurzu, který v rámci projektu Individuální vzdělávací péče o osoby ohrožené sociálním vyloučením v roce 2006 proběhl. Pokládáme za užitečné být u zrodu střednědobého plánu sociálních služeb, který má být vytvořen v rámci Komunitního plánování sociálních služeb v městě Jihlavě, a proto jsme se přihlásili a účastníme se vytváření tohoto plánu. Naše zařízení spadá do pracovní skupiny Rodina, děti, mládež. V partnerství s McEachern Memorial UMC of Powder Springs a ECM Jihlava jsme pořádali společný neziskový projekt Striving Together English Camp Účast na zážitkovém kempu s výukou anglického jazyka jsme nabídli mamince s třemi dětmi, která v průběhu roku z azylového domu odešla. Jsme členy Sdružení azylových domů (SAD). Účastníme se setkání pořádaných tímto sdružením. S poskytovateli sociálních služeb z kraje Vysočina se setkáváme v rámci sociálně-zdravotní sekce nestátních neziskových organizací (NNO) kraje Vysočina a na konferencích NNO. 22

25 Výlet

26 Vodní radovánky

27 Měkké přistání Financování Provoz azylového domu byl financován z veřejných rozpočtů, příjmů od uživatelek služeb a darů. Nejvýznamnějším donorem je Magistrát města Jihlavy, kraj Vysočina a Ministerstvo práce a sociálních věcí. Projekt Prevence vystěhování a jeho následků je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem České republiky. Děkujeme všem dárcům, kteří v roce 2006 podpořili naši činnost. Každý dar je pro nás vyjádřením podpory a posilou do další práce. Jmenovitě chceme poděkovat níže uvedeným sponzorům, dárcům a dobrovolným spolupracovníkům: BOSCH DIESEL s. r. o., McEachern Memorial United Methodist Church, L. Došek, D. Chlupáček, P. Liškutin, M. Kročák, M. Bouchnerová, J. Fousek, manželé Kružíkovi, M. Podloucký, paní Kusá, M. Svobodová, E. Pohořelá, M. Chalupská, manželé Jakoubkovi, pan Holý, L. Poláková, J. Vampola, paní Bauerová, K. Čižmářová, manželé Panáčkovi, paní Hrubá, K. Fialová. Upřímný dík patří i všem ostatním dárcům, kteří zde nejsou jmenováni. 25

28 26 Sem chodíme na street Čajovna

29 Teen Challenge Plzeň Husova 14, Plzeň Poslání TC vyjadřuje nejlépe tato věta: TC usiluje pomoci lidem stát se psychicky a fyzicky zdravými, duchovně živými, citově vyváženými a sociálně zabezpečenými, přinášet evangelium závislým lidem a navrhnout jim jako řešení jejich problému učednictví v tomto procesu jim napomáhat až do chvíle, kdy student může fungovat jako křesťan ve společnosti a umí aplikovat duchovně motivované biblické principy do rodiny, místního sboru, vybraného zaměstnání a celkově do společnosti. Středisko pro konzultaci a prevenci oblast primární prevence Specifická primární prevence užívání návykových látek a dalších sociálně nežádoucích jevů Interaktivní semináře a besedy pro ZŠ, SOU a SŠ Primární prevence užívání návykových látek byla prováděna formou interaktivních seminářů ve dvou na sebe navazujících blocích (jeden blok 90 minut). Uskutečnily se semináře pro žáky 9. tříd ZŠ a 1. a 2. ročníky SŠ a SOU. Tyto programy primární prevence se realizovaly v prostorách školy nebo v našich prostorách. Primární prevence klade důraz na zdra vý rozvoj osobnosti, pomoc v utváření vhodného žebříčku životních hodnot a pozitivní ovlivňování postojů a chování dětí směrem k bezdrogovému způsobu ži vota a na podporu zdravého způ sobu života. Záměrem programu je, aby cílová skupina získala znalosti, dovednosti a postoje podporující zdravý životní styl a aby tyto přednosti dokázala uplatnit ve svém chování nejen v době realizace programu, ale i v budoucnosti. Mezi dílčí cíle patří: podávání dostatečného množství objektivních informací, bourání mýtů a předsudků o návykových látkách (především o jejich účincích a rizikách), zvýšení informovanosti o právních postizích za zneužití návykových látek, posilování pozitivních vztahů ve skupině, vzájemná tolerance, posílení schopnosti samostatného rozhodování a vědomí zodpovědnosti za sebe samého, zkvalitnění komunikačních dovedností a schopnosti vytvářet přátelské vazby, zvládnutí úzkosti a stresu, nenásilné zvládání konfliktů apod. 27

30 Klub Primární prevence užívání návyko vých látek, blok č. 1 (2 vyučovací ho di ny) Účastníci se seznamovali se všeobecnými informacemi z oblasti drogové problematiky, například s riziky, která jsou spojena se závislostí, s rozdílem mezi psychickou a fyzickou závislostí, mluvilo se zde o hodnotovém systému experimentujícího, uživatele a závislého člověka. Byl dán prostor pro diskusi a vyjádření postojů k danému tématu. Součástí tohoto bloku byly situační nácviky odmítnutí nátlaku vrstevníků. Primární prevence užívání návykových látek, blok č. 2 (2 vyučovací hodiny) Byla to část zaměřená na poskytnutí informací k tématu příčin vzniku závislosti. Pracovalo se ve skupině s maximálním počtem 30 žáků. V rámci tohoto bloku jsme využili k seznámení studentů s vybranými tématy interakčních, prožitkových a sebepoznávacích her, prokládaných teoretickými informačními vsuvkami. Hlavní témata byla: vliv rodiny, krize identity, nízké sebehodnocení, emoce a jejich význam v životě. Na začátku školního roku 2006/2007 byla rozšířena nabídka bloků primární prevence o dva bloky: Primární prevence užívání návykových látek, blok č. 3 (3 vyučovací hodiny) Blok byl prováděn formou prožitkové hry, která je zaměřena na odolávání tlaku vrstevníků. Cílem bloku je posílení schopnosti vyjádřit a obhájit vlastní názor, uvědomění si (sebezkušenost), že není lehké odolat argumentaci a tlaku vrstevníků, prohlou- 28

31 bení kontaktu navázaného s posluchači a jejich zapojení do dalších preventivních aktivit (především nízkoprahový klub). Primární prevence užívání návykových látek, blok č. 4 (1 vyučovací hodina) Přednáška probíhá ve spolupráci s PČR MŘ PIS Plzeň a navazuje na předchozí besedy. Tématem přednášky je přehled nejvíce užívaných drog, právní kvalifikace drogových deliktů, trestná činnost na území města Plzně v souvislosti s drogami. Tato přednáška je realizována pracovnicí PČR MŘ PIS Plzeň, pro prohloubení předchozích kontaktů s posluchači je na ní přítomen jeden z pracovníků, který se zúčastnil předchozích bloků. Cílem bloku je podání dostatečného množství objektivních informací o právních postizích deliktů z oblasti drogové problematiky. V uplynulém školním roce se konaly semináře na 19 školách, zúčastnilo se jich 2253 dětí. Od září 2006 byly určeny 4 školy k evaluačnímu šetření dopadu účinnosti bloků primární prevence. Nízkoprahový klub probíhal každou středu od 14:00 do 17:00 hodin, v pátek od 13:00 do 17:00 hodin jako součást primární prevence. Nízkoprahový klub je určen pro neorganizovanou mládež od 14 do 18 let. Klub poskytoval alternativu k tradičně nabízenému způsobu trávení volného času. Nabízel návštěvníkům zázemí, kde si mohou zahrát různé hry a setkat se se svými vrstevníky, byl zde také prostor pro vytvoření vlastní hudební produkce. Návštěvníci využili nabídku pravidelných setkávání k upevnění a rozvoji komunikačních dovedností, ke zvyšování sebedůvěry, sebejistoty a schopnosti čelit tlaku vrstevníků atd. Součástí programu klubu byly také nácviky asertivních dovedností. Těchto aktivit se v roce 2006 účastnilo 61 klientů a bylo uskutečněno 525 kontaktů při 86 klubových setkáních. V tomto období proběhl také v rámci pátečního klubu společný výlet návštěvníků klubu do Klatov a na závěr školního roku byla pořádána oslava začátku prázdnin. help Tohoto u využili studenti, kteří se zúčastnili našich aktivit ve školách, a návštěvníci našich webových stránek. Poskytovali jsme informace o službách a aktivitách provozovaných naším zařízením. Nabízeli jsme spolupráci při řešení problému s drogami a poskytování základních informací o drogové problematice. Poradenství přes využilo celkem 60 lidí, především studentů. klub@teenchallengeplzen.cz Krizový telefon +420 XXX SAVE ME Krizový telefon využívají návštěvníci nízkoprahového klubu, kteří se ocitnou v nějaké pro ně neřešitelné situaci, pokud jde o akutní stav. Poradenství v oblasti rodinných a vrstevnických vztahů, prospěchu ve škole apod. se týkalo 300 SMS. Telefonické poradenství týkající se aktuální situace mladistvého (rodina, škola, informace o zájmových aktivitách) se uskutečnilo ve 120 případech. Krizová intervence pomoc při řešení neodkladné a naléhavé situace, kterou nejsou mladiství schopni řešit vlastními silami a z vlastních zdrojů, nabídka a zprostředkování vhodného způsobu řešení dané situace se uskutečnilo v 10 případech. Jednou byla řešena krize po těžké autobusové nehodě. Osobní kontakt Rozhovorů, ke kterým dochází bezprostředně po telefonickém hovoru (témata rozhovorů jsou stej- 29

32 ná, jako u telefonického poradenství), se uskutečnilo 120. Krizová intervence, následná osobní péče, ke které většinou dochází bezprostředně po telefonické krizové intervenci (v osmi případech se jednalo o rodinné vztahy, ve dvou případech docházelo k emocionálnímu zneužívání v rodině), se uskutečnilo v 10 případech. 3 došlo k zprostředkování pomoci u psychologa jedné dívce byl zprostředkován kurz snižování nadváhy rodinného poradenství využilo 17 rodičů 1 byl proveden test na graviditu 2 se provádělo anonymní dotazníkové šetření v nízkoprahovém klubu Projekt Tak trochu jinak Mladistvým, kteří žijí v sociálně slabých či dysfunkčních rodinách, nebo těm, kteří ma jí díky nízkému sebevědomí špatné vztahy s vrstevníky, nabízí tento projekt možnost výběru zájmového kroužku dle jejich talentu či zájmu. V případě potřeby se organizace finančně podílí na zaplacení těchto aktivit s tím, že rodiny dětí přispívají z důvodu sociálně výchovných alespoň minimální částkou. Rovněž je možné některým dětem přispět na letní soustředění spojená s danou aktivitou či na letní tábory dle jejich výběru. Je počítáno i s možností dětem ze sociálně slabých poměrů poskytnout finanční dar na zakoupení vhodného oblečení, akceptovatelného vrstevnickou skupinou. Přijetí do projektu je plánováno s maximální péčí a rozvahou. Pravidelně se pracovalo se čtyřmi dívkami z dysfunkčních rodin. Byl sepsán kontrakt s jednou dívkou, která navštěvuje kurz na snižování nadváhy. oblast sekundární a terciární prevence Terénní aktivity Se prováděly jako součást činnosti nízkoprahového kontaktního centra. Pracovníci kontaktovali klienty na otevřené, polootevřené i uzavřené drogové scéně. Úkolem pracovníků bylo vyhledat a kontaktovat klienty, po navázání vztahu jim nabídnout sortiment služeb kontaktního a denního centra nebo jiné možnosti řešení stávající situace klienta. Klient mohl v rámci terénních aktivit využít následujících služeb: poradenství v oblasti pohlavně přenosných chorob a infekčních onemocnění poskytnutí informací z oblasti rizik způsobených dlouhodobým působením vysokých dávek drog a předávkováním (rizika sociálního debaklu a ztráty lidské důstojnosti) poskytování aktuálních informací o dostupných poradenských, léčebných a jiných odborných programech, o programech výměny použitých stříkaček za sterilní injekční náčiní, programech HIV testování a očkování proti hepatitidě, programech právní a sociální asistence doporučování do příslušných zdravotnických a sociálních zařízení, nízkoprahových kontaktních center nebo k jiným poskytovatelům odborných služeb asistence při řešení sociálních a zdravotních problémů doprovázená motivačním tréninkem s cílem změnit rizikové chování klienta a motivovat jej k léčbě zdravotní ošetření drobných poranění vytváření důvěry klientů v možnosti odborné pomoci, vytváření vztahů a vazeb s okolními zařízeními s cílem napomáhat resocializaci uživatelů drog poskytování krizové a situační intervence 30

33 Klubové aktivity doplňkové služby potravinová pomoc sběr a evidence infekčního materiálu Při terénních aktivitách se pracovalo s 85 klienty, se kterými se uskutečnilo 646 kontaktů. Do léčby bylo zařazeno 17 klientů. Při pohybu v terénu bylo sebráno 312 injekčních jehel. Detašovaná terénní práce Věznice Drahonice Cílem projektu je minimalizovat recidivu klientů (laps, relaps, pokračování v rizikovém chování, dopouštění se drogové kriminality a dalších sociálně nežádoucích jevů). S klienty (vězni) se pracovalo formou osobních rozhovorů a skupinové práce. Vězně vybírali pracovníci věznice (psycholog, psychoterapeut, speciální pedagog). Poskytované služby: skupinová setkání zaměřená na zvládání vnitřní tenze vězňů získání informací, kam se lze obrátit o pomoc po ukončení výkonu trestu poradenství v oblasti pohlavně přenosných chorob a infekčních onemocnění poskytnutí informací z oblasti rizik způsobených dlouhodobým působením vysokých dávek drog a předávkováním (riziko sociálního debaklu a ztráty lidské důstojnosti) motivační trénink s cílem změnit rizikové chování klienta a motivovat jej k léčbě vytváření důvěry klientů v možnosti odborné pomoci, vytváření vztahů a vazeb s okolními zařízeními s cílem napomáhat resocializaci uživatelů drog 31

34 Fotbálek Ve věznici Drahonice se uskutečnilo 14 skupinových setkání s celkovým počtem 29 vězňů. Kontaktní centrum, denní centrum Kontaktní centrum Čajovna Jericho a denní centrum byla otevřena každý všední den. Centra jsou určena pro osoby experimentující s návykovými látkami, problémové uživatele návykových látek, závislé na návykových látkách při prvním kontaktu s odbornou institucí, závislé na návykových látkách, kteří nejsou motivovaní k abstinenci, popř. neakceptují jinou, účinnější formu léčebné péče, rodinné příslušníky, partnery a jiné důležité osoby. Služby byly přístupné všem přicházejícím klientům včetně anonymních, zahrnovaly kontaktní práci, základní poradenství, základní zdravotní péči, zajištění testování na HIV a hepatitidy, neodkladnou péči a doplňkové služby. Kontaktní centrum navštívilo 114 klientů. Kontaktů bylo celkem 565. Bylo provedeno 25 testů na HIV, HCV, HBV. Potravinového servisu využilo 86 klientů s počtem 349 výkonů. Středisko následné péče Chráněné bydlení V rámci Chráněného bydlení byly realizovány tyto aktivity: individuální terapie, poradenství jednorázový rozhovor skupinová terapie zaměřená na aktuální problémy klientů a prevenci relapsu 32

35 rodinná terapie řešení otázek vztahů s rodinnými příslušníky podpora a řešení aktuální rodinné situace klientů sociální práce sociální intervence (v případech soudů, dluhů, hledání zaměstnání apod.) odkazy a zprostředkování specializované péče (psychiatr, psycholog) pracovní terapie upevňování pozitivních návyků a přebírání odpovědnosti za běh Střediska následné péče možnost odpracování alternativních trestů podpora volnočasových aktivit vedení klientů k aktivnímu trávení volného času Na konci 1. pololetí byla ve Středisku následné péče vytvořena pro klienty Chráněného bydlení počítačová síť s přístupem na internet. V 2. pololetí 2006 došlo k rozšíření nabídky aktivit poskytovaných programem Chráněného bydlení. Nově nabízenou aktivitou byla podpora volnočasových aktivit vedení klientů k aktivnímu trávení volného času. Tato aktivita byla realizována formou finanční podpory, která je klientům 1 měsíčně proplácena po předložení vstupenky z jimi vybrané kulturní či sportovní akce (kino, divadlo, koncert, bazén, posilovna aj.). Další změnou bylo zvýšení frekvence setkávání v rámci skupinové terapie z pů vodní frekvence 1 za 14 dní na 1 týdně. V rámci následné péče byly realizovány tyto aktivity: individuální terapie, poradenství jednorázový rozhovor rodinná terapie řešení otázek vztahů s rodinnými příslušníky podpora a řešení aktuální rodinné situace klientů sociální práce sociální intervence (v případech soudů, dluhů, hledání zaměstnání apod.) odkazy a zprostředkování specializované péče (psychiatr, psycholog) V roce 2006 využilo služeb Chráněného bydlení 8 klientů a 1 klient s rodinou. V tomto období bylo přijato do programu Chráněného bydlení 5 klientů, 2 klienti program úspěšně dokončili, 1 klient byl dočasně vyloučen a 2 klienti pokračovali v programu z předchozího roku. V rámci sociální práce se uskutečnilo 49 sezení, individuální terapie a poradenství byly realizovány v 225 sezeních. Skupinová terapie proběhla 32. Všech těchto aktivit se zúčastnilo 9 klientů. Rodinná terapie proběhla 4 a zúčastnily se jí 4 osoby (2 klienti a 2 rodinní příslušníci). V roce 2006 byla kapacita Chráněného bydlení využita optimálním způsobem 1 pokoj = 1 klient. Úspěšným ukončením programu klienta s rodinou (Projekt Krize v rodině bývalých klientů) došlo k uvolnění a rozdělení bytové jednotky na 2 samostatné pokoje a tyto byly využity dalšími klienty. V tomto období došlo k prodloužení průměrné délky léčby klienta na 11 měsíců (v roce 2005 byla průměrná délka léčby klienta 6 měsíců). Došlo také ke zvýšení počtu sezení v rámci individuální terapie a poradenství (v roce 2005 bylo realizováno 154 sezení, v roce sezení). Programu Následné péče využilo v roce klientů a proběhlo 11 kontaktů. 1 klient z programu Následné péče přestoupil do programu Chráněného bydlení. Nízkoprahové služby i Středisko ná sledné péče získaly v roce 2005 Certifi kát odborné způsobilosti služeb pro pa cienty/klienty se závislostí na omamných a psychotropních látkách RVKPP (Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky). 33

36 V kuchyni

37 Středisko křesťanské pomoci Terapeutická komunita Vršíček Sušická 55, Plzeň Terapeutická komunita Vršíček zabezpečovala resocializační program pro muže ve věku let s některým typem závislosti. Filozofie programu vychází z bio-psycho-socio-spirituálního, tzv. celostního přístupu ke klientovi. Terapeutická komunita (dále jen TK) poskytovala svým klientům ubytování, stravu, pracovní terapii, terapeutické skupiny, osobní a skupinovou terapii, arteterapii, osobní a krizové poradenství, sportovní a volnočasové aktivity, asistenci při jednání s úřady, duchovní péči, rekondiční a zátěžové pobyty atd. Program byl intenzivní, strukturovaný, kombinoval psychoterapeutické působení skupiny a trénink sociálních dovedností v rámci režimu a jasných pravidel. To klientovi pomáhalo uvědomit si své skutky, postoje a svůj vliv na jiné, naučit se žít v rámci jistých limitů chování, porozumět významu kontroly svých postojů ve svém životě a převzít odpovědnost za vlastní jednání. Klienti byli očkováni proti hepatitidě B. K filozofickým změnám programu nedošlo. Program v TK Program v TK trval cca 12 měsíců. Klienti se do programu zapojovali na zákla- dě vlastního rozhodnutí a kdykoli mohli program opustit. Program byl rozdělen do tří částí. Délka jednotlivých fází uvedená níže je pouze orientační, u každého klienta byla stanovována podle jeho aktuálního stavu a potřeb. Prvních 14 dnů se chápalo jako zkušební období, klient měl možnost poznat pravidla a strukturu programu a rozhodnout se, zda se ho chce aktivně účastnit. První tři měsíce programu (1. fáze) byly charakteristické velkým omezením klienta. Cílem bylo co nejvíce oddělit klienta od jeho předchozího prostředí, narušit systém rituálů a uspokojování potřeb, dát mu možnost se co nejvíce oprostit od minulosti. Pro klienta platily všechny řády a pravidla komunity. Většina aktivit, včetně trávení volného času, probíhala převážně řízeně a ve skupině. V této fázi měli klienti projít fyzickým odvyknutím, měly se projevit první změny v chování, řešení situací. Na konci této fáze programu procházeli klienti obvykle krizí, znovu zvažovali pro a proti pobytu v programu. Většina fyzických příznaků odezněla, pocity se začaly měnit směrem k lepšímu, v chráněném prostředí komunity byli klienti schopni poměrně dob- 35

38 36 Bagr Připravená díra

39 ře fungovat, ale program jim již připadal stereotypní. Personál věnoval tomuto období zvýšenou pozornost, snažil se ukázat klientovi rizika spojená s případným odchodem v této fázi, nepřipravenost a nedostatečnou zakotvenost pro život mimo chráněné prostředí měsíc programu (2. fáze šest měsíců) byl charakteristický především postupným získáváním výsad a možností většího kontaktu s prostředím mimo komunitu. Klient překonal krizi na konci minulé fáze, jeho motivace opět rostla, viděl svá slabá místa a pracoval na nich. Postupně získal možnost chodit na samostatné vycházky, později trávit 48 hodin mimo TK na tzv. dovolenkách. Všechny tyto aktivity byly však stále ještě pod dohledem pracovníků TK klienti zapisovali čas příchodu a odchodu, museli dodržovat stanovenou dobu, po příchodu do střediska absolvovali dechovou zkoušku na alkohol, případně test na přítomnost drog v moči, na zakoupené zboží museli přinést paragon, podávali Žádost o dovolenku, probírali možná rizika s pracovníkem, psali zprávu o dovolence, probírali s poradcem jednotlivé situace a události prevence relapsu byla významnou součástí této fáze. Závěrečné tři měsíce programu (3. fáze) byly charakteristické především velkým důrazem na získání zaměstnání a bydlení a na budování sítě bezpečných vztahů mimo komunitu. V této době klient bydlel (od prosince 2005) v jiné části objektu TK ve čtyřlůžkovém pokoji se samostatným sociálním zařízením a malou kuchyňkou. Stále se účastnil všech povinných aktivit TK. Klient získal další výsady ve smyslu odpoutání se od přísného dohledu komunity. Sám si zařizoval návštěvy u lékaře podle své potřeby a docházel na ně, mohl mít u sebe mobilní telefon atd. Neměl-li se klient po skončení pobytu v TK kam vrátit, nebo nechtěl-li se vracet do původního prostředí, mohl využít nabídky nastoupit do Střediska následné péče Chráněné bydlení v Plzni (poskytuje sesterská organizace Teen Challenge Plzeň, řádný člen A.N.O., sekce doléčovacích programů) nebo přejít do jiného doléčovacího centra. Těmto aktivitám bylo věnováno nejvíce času a pracovníci pomáhali klientovi plynule přejít mimo chráněné prostředí střediska. Aktivity provozované v rámci programu TK Pracovní terapie úklidové a údržbářské práce v domě a na pozemku kolem objektu (oprava plotu, výstavba hřiště), zahradnické práce, domácí práce, práce v zámečnické nebo truhlářské dílně (výroba svíček a dekoračních předmětů), zajištění dřeva na zimu, kompletní rekonstrukce koupelny. Společné studium tematicky orientované skupiny (témata např. růst skrze pády, hněv a osobní práva, poslušnost ). Osobní studium hromadná terapie za ložená na stanovování individuálních konkrétních krátkodobých i střednědobých osobních cílů a jejich dosažení. Témata např. charakterové rysy, morální svoboda, vztahy s druhými lidmi, přátelství Skupinová terapie biografické, tematické a interakční skupiny. Arteterapie využívala výtvarných aktivit jako prostředků léčby, dosahovala žádoucích změn sebepojetí, postojů a chování závislého směřujících k jeho větší autonomii a integritě. Arteterapie byla rozdělena do dvou skupin, a to na arteterapii projektivní a abreaktivní. 37