Návod pro návrh a instalaci automatizovaného zavlažovacího systému ORBIT

Transkript

1 ORBIT Irrigation Products, Inc. Návod pro návrh a instalaci automatizovaného zavlažovacího systému ORBIT

2 AGF automatický zavlažovací systém AZS Orbit profesionál Řídicí jednotka Řídicí jednotka Dešťový senzor PE potrubí a tvarovky Ventilová šachtice Elektromagnetický ventil Dvouventilový manifold Tříventilový manifokd QJ potrubí a navrtávací objímky Výsuvné adaptéry pro výměnné trysky Výměnné trysky rozprašovací trysky Výsuvný rotační rozstřikovač Výsuvný rotační rozstřikovač Výměnné trysky rotační trysky

3 Vážení zákazníci, velmi si vážíme Vašeho zájmu o instalaci automatického zavlažovacího systému od firmy Orbit. Firma Orbit se v USA již téměř 50 let zabývá výrobou komponentů pro zavlažovací systémy, které dnes spolehlivě a s minimální údržbou slouží ve čtyřiceti státech pěti kontinentů. Jsou oblíbené zejména pro svou spolehlivost a moderní konstrukci. Naše firma AGF - závlahy je přímým dovozcem těchto komponentů pro Českou republiku. Na základě našich dlouhodobých zkušeností jsme zařadili do sortimentu i některé další výrobky od renomovaných výrobců, které vhodně doplňují celý systém automatické závlahy. Většina firem nabízí instalaci automatických zavlažovacích systémů na klíč. My jsme zvolili odlišnou cestu, a to realizace způsobem zhotov si sám, která je nepoměrně levnější. Vycházíme z toho, že převážná část z nás může být s trochou šikovnosti sama tvůrcem zavlažovacího systému. Tento způsob realizace závlah je také velmi oblíbený v USA a Kanadě. Naší snahou je umožnit Vám pořízení spolehlivého profesionálního automatického zavlažovacího systému vlastními silami, tedy co nejjednodušeji a nejlevněji. Pro snazší orientaci v problematice automatických závlah jsme pro Vás připravili tento návod a instruktážní videofilm, které Vás provedou celým návrhem a instalací zavlažovacího systému. Jednotlivé komponenty potřebné pro realizaci automatického zavlažovacího systému jsou přehledně zpracovány v Katalogu a ceníku, který můžete získat rovněž u nás nebo v elektronické podobě na našich webových stránkách, případně můžete vybírat přímo na e-shopu, kde jsou i aktuální ceny. Ke každé složitější části systému (řídicí jednotka, elektromagnetické ventily, rozstřikovače, apod.) jsou zpracovány samostatné návody v českém jazyce s podrobnými instrukcemi pro jejich obsluhu, instalaci a údržbu. Návody, technické listy jednotlivých komponentů a instrukážní videofilm jsou k dispozici na našich webových stránkách Přejeme vám úspěšnou realizaci a doufáme, že budete s kvalitou a funkcí automatického zavlažovacího systému plně spokojeni. Ing. Pavel Nový AGF - závlahy PRODEJNÍ SKLAD, VÝDEJNÍ MÍSTO E-SHOPU a KONZULTAČNÍ MÍSTNOST Nad Spádem 641/ Praha 4 Otevírací doba po předchozí telefonické dohodě KONTAKTY tel.: obchod@agf-zavlahy.cz

4 Obsah 1 Návrh automatického zavlažovacího systému Základní pojmy Zdroje vody pro AZS Čerpadla a vodárny Tlakové ztráty (Δ P) Pracovní tlak Průtok Zásady pro rozmístění rozstřikovačů Plošného rozmístění rozstřikovačů na pozemku Typy rozstřikovačů a jejich použití Kapková závlaha Mikrozávlaha Zpracování projektu AZS Výpočet tlakových ztrát Stavební realizace AZS Orbit Základní sestava AZS Umístění a montáž manifoldu, elektromagnetických ventilů a ventilových šachtic Instalace potrubních rozvodů, připojení rozstřikovačů Osazení rozstřikovačů v terénu Položení a zapojení elektrických ovládacích rozvodů Instalace řídicí jednotky Montáž rychlospojných ventilů Uvedení AZS do provozu Příprava AZS na zimní období Údržba AZS Zavlažování trávníku a jeho údržba Závěr Přílohy

5 Úvod Vypěstovat a zejména udržet pěkný a kvalitní trávník je přáním většiny majitelů zahrad a správců dalších zelených ploch určených k okrase, relaxaci i odpočinku. S nadsázkou lze říci, že je to určitý druh umění. Moderní zavlažovací technika nám významně usnadňuje dosažení požadovaného výsledku. Závlahové systémy mají velké množství modifikací, od těch nejjednodušších, jako je postřikovač připojený na hadici, až po automatické zavlažovací systémy ovládané řídicími jednotkami, které optimalizují zavlažování v reálném čase. Správně navržený a nainstalovaný zavlažovací systém významně šetří vodu i váš čas, proto se investiční náklady na jeho pořízení v krátké době pokryjí. Realizací vlastními silami tyto náklady ještě podstatně snížíte. Automatickým zavlažováním v ranních či nočních hodinách dochází díky menšímu výparu do ovzduší k úspoře vody, a rostliny ji lépe přijímají. Rozstřikovače pokrývají celou zavlažovanou plochu rovnoměrně a umožňují přesně dávkovat množství vody podle druhu zavlažované kultury, zamokření stanoviště, stínu nebo naopak přísušku. Přehledné řízení závlahy z jednoho místa zajišťuje řídicí jednotka, která umožňuje nastavit délku závlahy, četnost závlahy v průběhu dne, týdne, v sudé nebo liché dny, přerušení závlahy z důvodu srážek, případně synchronizaci se zdrojem vody pro zavlažování. Tyto funkce zvyšují nejen kvalitu závlahy, ale následně i kvalitu zavlažované kultury. Celý systém je tvořen souborem vzájemně propojených prvků, které můžeme rozčlenit do několika sekcí: y základní sestava s filtrem y elektromagnetické ventily sdružené v manifold a uložené ve ventilové šachtici y podzemní potrubní rozvody y rozstřikovače, kapková závlaha, mikrozávlaha y řídicí jednotka s příslušenstvím a elektrickými rozvody y čerpadlo s ovládáním - pouze v případě, že zdrojem vody není vodovodní řad Automatický zavlažovací systém je podle tvaru a velikosti zavlažovaného pozemku rozdělen do několika zavlažovacích větví s příslušnými rozstřikovači. Každá větev je ovládána samostatným elektromagnetickým ventilem, který ovládá proces závlahy podle pokynů řídicí jednotky. Pravidlem je, že při zavlažování je otevřen vždy pouze jeden elektromagnetický ventil, to znamená, že zavlažuje pouze jedna větev s rozstřikovači. Řídicí jednotka podle uloženého programu postupně otevírá a zavírá elektromagnetické ventily v dalších větvích. Rozdělení zavlažování do větví je nutné, protože zdroj vody obvykle nemá dostatečnou kapacitu pro zavlažování všemi rozstřikovači nainstalovanými na zavlažovaném pozemku najednou. Výhodou rozdělení do větví je i možnost nastavit množství závlahy podle potřeby jednotlivých kultur, typu použitých rozstřikovačů (rotačních nebo rozprašovacích) nebo kapkové závlahy, které vždy instalujeme do samostatných větví. Pokud jste se rozhodli pro instalaci automatického zavlažovacího systému (AZS) Orbit vlastními silami, doporučujeme vám při jeho realizaci postupovat ve dvou na sebe navazujících etapách: 1. Návrh automatického zavlažovacího systému 2. Instalace automatického zavlažovacího systému Při řešení technických problémů Vám rádi poradíme, poskytneme všechny potřebné informace a pomůžeme při kompletaci objednávky. Současně vám pomůžeme s výběrem vhodného čerpadla a s celkovou kompletací vodárny. Čerpadla a veškeré příslušenství k vodárnám, které nabízíme, jsou uvedeny v našem Katalogu a ceníku. Problematikou čerpadel se také podrobně zabývá naše publikace Čerpadla vhodná pro automatické zavlažovací systémy. 3

6 1 NÁVRH AUTOMATICKÉHO ZAVLAŽOVACÍHO SYSTÉMU Pro návrh automatického zavlažovacího systému musíme objasnit některé důležité pojmy a zjistit konkrétní technické údaje. 1.1 Základní pojmy Hydrostatický tlak tlak nepohybující se kapaliny vyvolaný tíhou kapaliny (10 m vodního sloupce = 1 bar) Hydrodynamický tlak tlak v proudící kapalině. Pro navrh AZS je důležité znát jeho hodnotu v místě připojení na zdroj vody Zjednodušeně řečeno, na vstupu do běžného zavlažovacího systému na zahradě, lze za optimální hodnoty tlaku považovat 3,5 5,0 baru, při současném průtoku vody litrů za minutu a při vnějším průměru vstupního PE potrubí 32 mm (1 ). Tyto hodnoty zjistíme: Měřením Manometr Pro měření můžeme využít naši měřící soupravu (č. kat. 262), Kohout nebo jiné obdobné zařízení V místě napojení AZS na zdroj vody připojte měřící soupravu. Hydrostatický tlak odečtete na manometru při zavřeném kohoutu. Postupně otevírejte Připojení k řadu Měřený průtok kohout na soupravě, dokud se ručička manometru neustálí na hodnotě hydrodynamického tlaku požadovaného pro správný provoz závlahy (obvykle 3,5 až 5,0 baru). Potom pomocí stopek a odměrné nádoby změřte množství protékající vody za minutu. Měřicí souprava Příklad měření: Připojíme soupravu k vodovodnímu řadu a pomalu otevíráme ventil na soupravě, dokud manometr neukazuje námi požadovaný tlak (např 4 bary). Potom pod výtok soupravy umístíme odměrnou nádobu, do které budeme po dobu např.15 sekund jímat protékající vodu. Po 15 sekundách uzavřeme kohout a zjistíme množství vody v litrech v nádobě (např. 8 l). Tuto hodnotu v našem případě znásobíme 4x (8 x 4), abychom dostali průtok v litrech za minutu. V našem případě je průtok vody 32 l/min při tlaku 4 bary. Odečtením z čerpací křivky čerpadla Skutečné provozní parametry čerpadla je možné odečíst pouze z jeho čerpací křivky, která je součástí dokumentace každého kvalitního čerpadla. Čerpací křivka definuje závislost provozního tlaku na množství čerpané vody. Jednoduchým vyhodnocením této závislosti v grafu zjistíme, zda čerpadlo vyhovuje našim požadavkům. U ponorných čerpadel musíme ještě uvažovat ztrátu tlaku danou výškovým rozdílem mezi umístěním čerpadla a úrovní terénu. Spuštěním čerpadla do studny o každých 10 metrů čerpadlo ztrácí na tlaku proti úrovni terénu 1 bar. (0,1 MPa). Proto hloubka studny, zejména u vrtů, hraje také významnou roli při výběru vhodného čerpadla. Ilustrační čerpací křivka závislosti tlaku na množství čerpané vody u čerpadel DAB Příklad: Při vyhodnocení čerpací křivky čerpadla DAB Pulsar vidíme, že pro účely automatické závlahy u kopané studny na běžné zahradě vyhovuje čerpadlo Pulsar 40/80, které při tlaku 5 barů dává 55 litrů vody za minutu. Naše kopaná studna má hloubku 5 metrů, proto po odečtení ztráty tlaku 0,5 baru dané její hloubkou bude čerpadlo na vstupu do zavlažovacího systému dávat při tlaku 4,5 baru 55 litrů za minutu. 4

7 Pracovní tlak tlak měřený na roztřikovači, jedná se o hydrdynamický tlak v místě připojení zavlažovacího systému snížený o tlakové ztráty v potruí a komponentech AZS. Jednoduchým výpočtem tlakových ztrát se budeme zabývat dále. Tento lak je důležité znát pro správné fonkce jednotlivých rozstřikovačů. 1.2 Zdroje vody pro AZS Vodovodní řad Vodovodní řad je z technického hlediska nejjednodušším způsobem připojení AZS ke zdroji vody, avšak s nejdražším provozem. Vodovodní přípojka také musí splňovat určité parametry z hlediska tlaku, dostatečného množství vody a průřezu potrubí. AZS připojujeme co nejblíže za vodoměrem, aby ztráty v potrubí byly co nejnižší. I zde je vhodné do základní sestavy zařadit filtr. Tento zdroj vody lze kombinovat s jímkou na dešťovou vodu. Studna Nejčastějším zdrojem vody pro AZS jsou kopané nebo vrtané studny. Tyto systémy mají nízké provozní náklady, protože hradíte pouze elektrickou energii nutnou na provoz čerpadla, spotřebovanou vodu máte zdarma, ale prvotní investiční náklady jsou vyšší než při napojení na vodovodní řad. Jsou to především náklady na pořízení vhodného čerpadla, vodárny, případně náklady na vybudování samotné studny. Základním kritériem je samozřejmě dostatečná kapacita vodního zdroje s ohledem na množství vody spotřebované automatickým zavlažovacím systémem a případně i domácností. Při nedostatečné kapacitě zdroje vody lze tento problém řešit vybudováním plastové podzemní akumulační jímky a vhodným čerpadlem jen pro potřeby závlahy. Protože studniční voda může obsahovat mechanické nečistoty, je nutné do základní sestavy AZS vřadit účinný filtr. Jímka na dešťovou vodu Dešťová voda je pro závlahu velmi vhodná, protože je teplejší a rostliny ji dobře přijímají. Chceme-li ji používat pro AZS, musíme mít k dispozici ještě jiný zdroj vody, protože množství dešťové vody je omezené frekvencí a vydatností srážek. Zjednodušeně vycházíme z toho, že na závlahu 500 m 2 trávníku je denně třeba 1,5 až 2 m 3 vody a samotná dešťová voda by nám pravděpodobně brzy došla. V případě čerpání vody z jímky musíme do základní sestavy AZS zařadit účinný filtr. 1.3 Čerpadla a vodárny Nejprve je nutné posoudit: y zda se studna pro zavlažování hodí, y stav a parametry stávajícího čerpadla ve studni, případně vybrat a instalovat čerpadlo nové, s vhodnými parametry (požadavky na tlak a množství dodávané vody s ohledem na vydatnost a charakter studny a požadavky AZS). Doporučujeme vám tuto problematiku konzultovat s odborníkem. Pro správnou volbu čerpadla nestačí znát pouze jeho maximální hodnoty výkonu H max = maximální dopravní výška v m (10 m = 1 bar) Q max = maximální množství vody l/min (nebo za sekundu případně za hodinu) Tyto údaje nejsou pro nás dostatečné. Stává se, že maximální množství vody (Q max ) uváděné na štítku čerpadla (např. 50 l/min) se nám pro závlahu jeví jako vyhovující, ale čerpadlo jej dodává pouze při nízkém provozním tlaku (např. 1 bar), který je pro účely závlahy (mimo kapkové) naprosto nedostačující. Naopak maximální tlak čerpadla uvedený na štítku (H max ) (např. 5 barů) pro závlahu vyhovuje, ale množství dodávané vody při tomto tlaku je příliš malé (např. 15 l/min), a proto by automatický zavlažovací systém nefungoval správně. Skutečné provozní parametry čerpadla je možné odečíst pouze z jeho čerpací křivky, která je součástí dokumentace každého kvalitního čerpadla. Čerpací křivka definuje závislost provozního tlaku na množství čerpané vody. Jednoduchým vyhodnocením této závislosti v grafu zjistíme, zda čerpadlo vyhovuje našim požadavkům. Vhodné čerpadlo pro zavlažovací systémy vybíráme vždy podle potřebného pracovního tlaku (3,5 5,0 baru) a množství dodávané vody při tomto tlaku (45 60 l/min.) odečtené z čerpací křivky. Uvedené požadavky na tlak a množství vody mají i přímý vliv na celkovou cenu automatického zavlažovacího systému nebo jiného systému závlahy. Při dostatečném tlaku a množství vody můžeme snížit potřebný počet větví automatické závlahy pro pokrytí zavlažované plochy, a tím i počet elektromagnetických ventilů, délku potrubí, množství tvarovek, počet rozstřikovačů, můžeme použít jednodušší, a tím i levnější řídicí jednotku. Doplněním vybraného čerpadla o další nezbytné komponenty sestavíme čerpací stanici (vodárnu). Komponenty volíme (po konzultaci s odborníkem) podle účelu a požadavků na její provoz. Důležité je i umístění vodárny ve vhodném prostředí. Naši pracovníci vám rádi pomohou nejen s výběrem vhodného čerpadla, ale i dalších dílů pro kompletaci vodárny. Instalaci čerpadla, kompletaci vodárny a elektrické zapojení doporučujeme svěřit odborníkovi. 5

8 Čerpadlo s vodárnou a tlakovým spínačem Pro ovládání čerpací stanice se nejčastěji používá tlakový spínač, který na základě nastaveného vypínacího a zapínacího tlaku spíná čerpadlo. Nastavením spínače přesně stanovíme potřebné parametry tlaku pro provoz automatické závlahy, případně pro jiné účely zásobování vodou. V optimálním případě by mělo čerpadlo v celém průběhu zavlažování běžet bez vypínání. Při použití tlakového spínače je bezpodmínečně nutné zařadit do čerpací stanice tlakovou nádobu, která tlumí rázy v potrubí a vyrovnává výkyvy v odběru vody. Běžně postačí tlaková nádoba o objemu litrů. Při použití tlakového spínače slouží k jeho připojení 1 pěticestná armatura, na kterou se současně připojuje potrubí přívodu vody od čerpadla, potrubí přívodu vody k zavlažování, manometr a tlaková nádoba. Pro naše zákazníky máme připraven kompletní set pro instalaci vodárny s libovolným čerpadlem. Tlakový spínač se používá jak u ponorných, tak i sacích čerpadel. Výhodou řešení s tlakovým spínačem je možnost nastavení maximálního provozního tlaku, který můžeme jistit pojišťovacím ventilem. Do zavlažovacího systému napojeného na čerpací stanici můžeme zařadit i další zařízení (např. zahradní kohouty, vodní zásuvky atd.). Výhodou tohoto řešení je vysoká spolehlivost. Tlaková nádoba Síťová přípojka 230 V Pěticestná armatura Tlakový spínač Základní sestava AZS Manometr Zpětná klapka K závlaze Domovní rozvod Pojistný ventil Tlaková nádoba Čerpadlo s hladinovým hlídáním Tlakový spínač (č. kat. 652) Manometr (č. kat. 660) Studna kopaná Prodloužení (č. kat. 653) Pěticestná armatura (č. kat. 654) Čerpací stanice s tlakovým spínačem Popis funkce automatického zavlažovacího systému napojeného na čerpací stanici: Na povel řídicí jednotky se vždy pouze v jedné zavlažovací větvi otevře elektromagnetický ventil ovládající tuto větev a začne zavlažování. Tlak vody ve vodárně klesá až na hodnotu minimálního tlaku. Při jeho dosažení tlakový spínač zapne čerpadlo a zavlažování pokračuje při zapnutém čerpadle. Na pokyn řídicí jednotky dojde k ukončení zavlažování v této větvi uzavřením elektromagnetického ventilu, následně se zvýší tlak ve vodárně a při dosažení hodnoty vypínacího tlaku tlakový spínač čerpadlo vypne. Elektromagnetické ventily jsou mimo zavlažovací cyklus uzavřené a jsou stále pod tlakem vody z čerpací stanice. V případě, že je v základní sestavě instalován hlavní elektromagnetický ventil, je pod stálým tlakem pouze on. Nevýhodou řešení s tlakovým spínačem je nutnost umístění vodárny (případně sacího čerpadla) do suchého prostoru. Tlakový spínač nemá potřebné krytí (IP54) pro trvalý provoz ve vlhkém prostředí. Čerpací stanici zpravidla umisťujeme do technické místnosti, případně do jiných suchých prostor. Lze ji také instalovat do zapuštěného polypropylénového boxu potřebné velikosti. 6

9 Čerpací stanice s elektronickou jednotkou Presscontrol nebo Fluidcontrol Další variantou ovládání čerpací stanice je použití elektronické jednotky, která automaticky zapíná čerpadlo při otevření průtoku vody (při poklesu tlaku pod 2,2 bary) a vypíná při ukončení odběru vody. Elektronická jednotka je určena pro čerpadla 230 VAC s výkonem do 1,5 kw. Používá se u sacích i ponorných čerpadel. Po ukončení odběru vody (nulový průtok) se po několika sekundách natlakuje čerpací stanice a veškeré rozvody na maximální tlak čerpadla a dojde k jeho vypnutí. Maximální tlak zůstává v rozvodech až do dalšího zapnutí čerpadla. Proto musíme volit takové čerpadlo, které při dosažení maximálního tlaku při nulovém odběru nezpůsobí extrémní namáhání rozvodů a armatur. Pokud dojde k vyčerpání vody ve studni a nasátí vzduchu, elektronický spínač automaticky vypne čerpadlo, a tím jej chrání proti běhu naprázdno a jeho poškození. V takovém případě je musíme tlačítkem na jednotce znovu ručně uvést do provozu. Pro tlumení tlakových rázů doporučujeme systém vybavit malou tlakovou nádobou (cca 25 litrů). Výhodou použití tohoto zařízení je nízká cena, jednoduchá instalace a hlídání běhu na sucho. Nevýhodou je určité namáhání armatur tlakem. Zařízení smí být umístěno v suchých prostorách a lze jej instalovat pouze ve svislé poloze (ve směru na něm vyznačených šipek). Síťová přípojka 230V Presscontrol/Fluidcontrol Zpětná klapka Elektrický kabel k čerpadlu Zapojení Presscontrol/Fluidcontrol do zavlažovacího systému Tlaková nádoba Základní sestava AZS K závlaze Studna vrtaná Čerpadlo s hladinovým hlídáním Čerpadlo s frekvenčním měničem je nejmodernější řešení čerpání vody. Proměnné otáčky čerpadla umožňují nastavení tlaku vody bez ohledu na její odebírané množství. Řídicí jednotka čerpadla pomocí frekvenčního měniče ovládá otáčky motoru čerpadla. Čerpadlo má vestavěnou ochranu proti chodu na sucho, proti přetížení, přehřátí, přepětí a podpětí. Vše pro instalaci čerpací stanice je sdruženo v kompletní sestavě (řídicí jednotka, tlaková nádoba, snímač tlaku, kabel, manometr, ventil, ponorné čerpadlo). Dokáže se plně přizpůsobit potřebám závlahového systému tak, aby výtlačné množství vody odpovídalo její momentální potřebě. Splňuje veškeré požadavky kladené na čerpadla pro AZS, nevýhodou je však vyšší pořizovací cena. Čerpadlo spínané pomocí ovládacího relé Jedná se o nenáročné řešení pro automatické zavlažovací systémy, kde řídicí jednotka může přímo pomocí Pump Start Relay spínat jednofázová čerpadla s příkonem do 1,5 kw. Pump Start Relay je ovládáno z řídicí jednotky napětím 24 VAC a přes relé spíná síťové napětí 230 VAC pro čerpadlo. Řídicí jednotka při zahájení zavlažování zapne čerpadlo a současně otevře elektromagnetický ventil v příslušné větvi. Čerpadlo je v chodu po celý zavlažovací cyklus a při jeho ukončení je řídicí jednotka vypne. Pro tlumení tlakových rázů doporučujeme systém vybavit malou tlakovou nádobou (cca 25 litrů). Do systému nelze připojit vodní zásuvky ani zahradní kohouty, jelikož čerpadlo je v chodu pouze při automatickém zavlažování. Výhodou je jeho snadné zapojení a možnost umístění v blízkosti řídicí jednotky. Zařízení Pump Start Relay musí být umístěno v suchém prostředí. Pump ŘÍDICÍ JEDNOTKA Common PUMP START RELAY 24 VAC k čerpadlu 230 VAC Zapojení PumpStartRelay od zdroje 7

10 1.4 Tlakové ztráty (Δ P) Vznikají třením vody v potrubí a dalších komponentech AZS. Zvyšují se s růstem rychlosti proudění kapaliny. Optimální rychlost vzhledem ke ztrátám v potrubí se pohybuje v rozmezí 1 2 m/s, jak je také patrné z tabulky. Pro snížení ztrát třením musí mít potrubí v celém potrubním rozvodu zavlažovacího systému dostatečnou dimenzi pro průtok vody. Pro zahrady a další zavlažované plochy běžných velikostí se obvykle jako hlavní tlakové a hlavní zavlažovací potrubí používá PE potrubí o průměru 32 mm (1 ). Toto potrubí tvoří i páteřní systém zavlažování v jednotlivých větvích, ze kterého odbočují postranní zavlažovací rozvody k jednotlivým rozstřikovačům, zpravidla z pružného připojovacího potrubí Quick Joint (QJ) o průměru 20 mm (½ ). Ve výjimečných případech, kdy přívod z vodovodního řadu, případně z jiného zdroje, má průměr pouze 25 mm a nelze jej změnit, můžeme pro instalaci AZS použít potrubí s vnějším průměrem 25 mm (¾ ). Při návrhu AZS s tímto potrubím však musíme uvažovat maximální průtok vody do 45 l/min. Při vyšším průtoku a dlouhých rozvodech (rozlehlý pozemek) neúměrně narůstají ztráty tlaku v potrubí a snižuje se pracovní tlak na rozstřikovačích (viz příloha). Příklad: U PE potrubí PN 8 o vnějším průměru 32 mm, délce 100 m a průtoku 60 l/min činí tlakové ztráty třením v potrubí 1,35 baru. U PE potrubí PN 8 o vnějším průměru 25 mm při stejné délce a průtoku činí tlakové ztráty třením již 4,2 baru. U PE potrubí PN 8 o vnějším průměru 25 mm, průtoku 42 l/min a délce potrubí 100 m činí ztráty pouze 2,35 baru. Tlakovou ztráru v potrubí snadno zjistíme odečtením v příslušných tabulkách Tabulky s kompletními hodnotami tlakových ztrát pro PE potrubí které dodáváme, naleznete v příloze. Příklad: U potrubí PN 8 o průměru 32 mm při průtoku 60 l/min (1 l/s) chceme zjistit ztrátu v potrubí o délce 25 m. Tabulka tlakových ztrát v PE potrubí PN 8 PN 8 20 vnější průměr 20 mm tloušťka stěny 1,8 mm vnitřní průměr 16,4 mm 25 vnější průměr 25 mm tloušťka stěny 1,8 mm vnitřní průměr 21,4 mm 32 vnější průměr 32 mm tloušťka stěny 1,9 mm vnitřní průměr 28,2 mm 40 vnější průměr 40 mm tloušťka stěny 2,4 mm vnitřní průměr 35,2 mm Průtok Rychlost Tlaková ztráta Rychlost Tlaková ztráta Rychlost Tlaková ztráta Rychlost Tlaková ztráta l/s l/min m 3 /h m/s bar/100 m m/s bar/100 m m/s bar/100 m m/s bar/100 m 0,1 6 0,4 0,50 0,28 0,295 0,067 0,18 0,021 0,12 0,01 0,2 12 0,7 0,99 0,93 0,62 0,25 0,37 0,073 0,24 0,03 0,3 18 1,1 1,49 1,89 0,87 0,49 0,55 0,155 0,36 0,06 0,4 24 1,4 1,99 3,13 1,10 0,84 0,74 0,28 0,48 0,95 0,5 30 1,8 2,49 4,63 1,50 1,25 0,90 0,38 0,60 0,14 0,6 36 2,2 2,98 6,37 1,80 1,80 1,10 0,52 0,72 0,19 0,7 42 2,5 2,10 2,35 1,30 0,70 0,84 0,26 0,8 48 2,9 2,45 3,00 1,45 0,88 0,96 0,33 0,9 54 3,2 2,75 3,80 1,70 1,15 1,08 0,42 1,0 60 3,6 3,05 4,20 1,85 1,35 1,20 0,49 1,2 72 4,3 2,20 1,85 1,44 0,67 Z tabulky zjistíme, že pro dané údaje činí tlaková ztráta na 100 m potrubí 1,35 baru. Vypočteme ztrátu na 1m (1,35 : 100 = 0,0135) a vynásobíme 25 m (0,0135 x 25 = 0,3375). V tomto případě po zaokrouhlení činí tlaková ztráta na 25 m délky potrubí 0,34 baru. Další tlakové ztráty, se kterými musíme počítat z ztráty v instalovaných zařízeních ve filtru průměrně 0,2 baru v elekromagnetických ventilech 0,1 baru při průtoku 60 l/min (1 l/s; 3,6 m 3 /hod) z ztráty dané změnou výšky - zde platí pravidlo, že 1 m převýšení způsobí tlakovou ztrátu 0,1 barů (0,1 atm), tzn. 10 m převýšení způsobí tlakovou ztrátu 1 bar (1 atm). 1.5 Pracovní tlak je hydrodynamický tlak vody v určitém zvoleném bodě potrubního systému - v našem případě u koncového rozstřikovače, při potřebném průtoku vody tímto místem. Pracovní tlak na rozstřikovači = hydrodynamický tlak (tlak na vstupu do zavlažovacího systému) celkové tlakové ztráty Pracovní tlak vody, který bude k dispozici u rozstřikovačů, lze tedy vypočítat tak, že od tlaku na vstupu do zavlažovacího systému odečteme tlakové ztráty třením způsobené délkou potrubí (při určitém průměru a průtoku vody), ztráty v elekromagnetických ventilech a filtru a případně ztráty převýšením. Ztráty v tvarovkách potrubí (kolena, T-kusy, spojky atd.) můžeme zanedbat. 8

11 Příklad výpočtu pracovního tlaku na elektromagnetickém ventilu elektroventil zdroj vody 25 m 6 m Tlak vodního zdroje (v místě připojení AZS) 5 barů 0,6 baru (ztráta tlaku převýšením) 0,34 barů (tlaková ztráta v potrubí PN 8, průměr 32 mm, průtok 60 l/min., délka 25 m) = 4,06 baru (pracovní tlak na elektromagnetickém ventilu). Měření pracovního tlaku Pracovní tlak můžeme v průběhu prací i po jejich dokončení různými způsoby změřit a porovnat s projektem. Pomocí měřící soupravy FE KIT (č. kat. 547) a plastové mechanické spojky (č. kat. 338, 367 nebo 459 podle průměru PE potrubí) lze snadno změřit pracovní tlak na koncích potrubí jednotlivých zavlažovacích větví nebo v jejich odbočkách. Pro zjištění pracovního tlaku na již instalovaných rozstřikovačích použijeme speciální adaptéry určené pro měření na rozprašovacích rozstřikovačích (č. kat. 481) nebo rotačních rozstřikovačích (č. kat. 358). 1.6 Průtok je množství vody, které proteče určitým průřezem potrubí za časovou jednotku. Je to další důležitá limitující veličina. Z následující tabulky můžeme velmi orientačně odvodit maximální průtok (l/min) v závislosti na průměru potrubí a tlaku vody. Maximální průtok vody (l/min) při tlaku Vnější průměr potrubí 2 bary 2,5 baru 3 bary 3,5 baru 4 bary 4,5 baru 5 bary 5,5 baru 25 mm (¾ ) mm (1 ) Příklad: Při průměru potrubí 32 mm (1 ) a tlaku 5 barů může být průtok vody až 78 l/min. Znalost skutečného průtoku vody v potrubním systému je nesmírně důležitá informace, protože rozhoduje o počtu rozstřikovačů, které můžeme instalovat do jedné zavlažovací větve. Podle množství vody (v l/min), které máme k dispozici na vstupu do zavlažovacího systému a podle typu instalovaných rozstřikovačů určujeme jejich počet. Zavlažovací větev je část zavlažovacího systému s rozstřikovači ovládaná vždy jedním elektromagnetickým ventilem. Při osazování jednotlivých zavlažovacích větví rozstřikovači musíme pro každou větev samostatně hlídat celkovou potřebu vody při daném pracovním tlaku. Charakteristiky jednotlivých rozstřikovačů jsou k dispozici v Ceníku a katalogu a na Pozor: Celková spotřeba vody (v l/min) všech rozstřikovačů v jedné větvi nesmí přesáhnout množství vody (v l/min), které máme k dispozici ze zdroje na vstupu do zavlažovacího systému. Nedodržení tohoto pravidla má za následek zhoršenou funkčnost AZS. Pokud je celková spotřeba vody pro všechny rozstřikovače v jedné větvi větší než množství vody dodávané z vodního zdroje, rozstřikovače mají nedostatek vody a nepracují v očekávaném režimu. Příklad: Množství vody ze zdroje na vstupu do AZS (l/min) Celková spotřeba vody všech rozstřikovačů v dané větvi (l/min) 1. větev 2. větev 3. větev 4. větev 5. větev 6. větev V uvedeném příkladu jsou správně navrženy rozstřikovače v jednotlivých větvích, celková potřeba vody všech rozstřikovačů v dané větvi nepřesahuje množství vody, které je k dispozici ze zdroje na vstupu do AZS. Tím je splněn jeden z hlavních předpokladů pro správnou funkci AZS. 9

12 1.7 Zásady pro rozmístění rozstřikovačů Rozmístění rozstřikovačů na zavlažovanou plochu má svá důležitá pravidla, která musíme pro správnou funkci AZS dodržet. Rozstřikovače rozmisťujeme na půdorysu pozemku do správného sponu (sponem rozumíme vzdálenost jednoho rozstřikovače od druhého) tak, aby bylo dodrženo jejich potřebné překrývání. Každý rozstřikovač by měl dostříknout na sousední. Pokud je tedy poloměr dostřiku např. 3,6 m, jejich spon by měl 3,6 m. Rozprašovací rozstřikovače osazujeme podle dostřiku ve sponu 0,6 5,5 m, rotační 6 13 m. Rozstřikovače na zavlažovanou plochu osazujeme ve čtvercovém nebo trojúhelníkovém sponu. případně v liniovém řazení. Stává se, že ve snaze snížit pořizovací náklady se omezí počet rozstřikovačů, tím však může být závlaha natolik nerovnoměrná, že některá část zavlažované plochy zasychá a jiná má vody přebytek. Čtvercový spon Trojúhelníkový spon Liniové řazení Poznámka: označuje umístění rozstřikovač Čtvercový spon je vhodný pro nezakřivené plochy a úzké plochy. Šířka plochy je stejná, jako poloměr dostřiku rozstřikovače Šířka plochy je větší než poloměr dostřiku rozstřikovače; zde je tento spon vhodnější než trojúhelníkový Trojúhelníkový spon Šířka plochy je stejná, jako poloměr dostřiku rozstřikovače Rovnoměrnost závlahy ovlivňuje také distribuce vody jednotlivými rozstřikovači, tím myslíme, jaké množství vody od jednoho rozstřikovače dopadá v jeho zavlažovací výseči na různá místa zavlažované plochy. Pokud proti sobě stříkají dva rozstřikovače ve čtvercovém nebo trojúhelníkovém sponu, rozdíly v distribuci vody se vyrovnávají a zavlažování je rovnoměrné. Srážková výška (PR) vyjadřuje množství vody dopadající na 1 m 2 za časovou jednotku a udává se v mm/hod. Výrazně se liší u rozprašovacích rozstřikovačů (50 60 mm/hod), které zavlažují celou plochu stále (bez otáčení), a u rotačních rozstřikovačů (5 20 mm/hod), kde je plocha zavlažována v intervalech (delších či kratších podle nastavené výseče) v závislosti na rotaci rozstřikovače. Proto mají rozprašovací a rotační rozstřikovače výrazně jinou intenzitu zavlažování a není vhodné je v rámci jedné zavlažovací větve kombinovat. Srážkovou výšku pro jednotlivé rozstřikovače s rozdělením na čtvercový nebo trojúhelníkový spon naleznete v tabulkách. Z těchto údajů a doporučené denní potřeby vody, která je 3 5 litrů na 1 m 2 zavlažované plochy (tj. 3 5 mm závlahy) si můžeme stanovit orientační délku zavlažování pro jednotlivé větve. 10

13 Příklady tabulek parametrů výměnných plastových trysek s pevnou výsečí u rozprašovacích rozstřikovačů (srážková výška) Řada 5400 pevná výseč; dostřik 4,5 m; vzestup 30 Tlak Dostřik Průtok Srážková výška mm/hod mm/hod Tryska bary m m3/h l/s 15F 1,0 3,3 0,59 0, ,5 3,6 0,68 0, H Q Značení trysek 2,0 4,5 0,84 0, ,0 3,3 0,30 0, ,5 3,6 0,34 0, ,0 4,5 0,42 0, ,0 3,3 0,15 0, ,5 3,6 0,17 0, ,0 4,5 0,21 0, Číslo dostřik ve stopách (stopa = 0,3m) F (Full) zavlažovaná výseč 360 H (Half) zavlažovaná výseč 180 Q (Quarter) zavlažovaná výseč 90 Přiklad: označení trysky 10F znamená dostřik 10 stop (tj. 3 m) a kruhovou výseč. Řada 5400 pevná výseč; dostřik 3 m; vzestup 15 Tlak Dostřik Průtok Srážková výška mm/hod mm/hod Tryska bary m m3/h 10F 1,0 2,1 0, ,2 2,4 0, H Q ,5 2,7 0, ,0 3,0 0, ,0 2,1 0, ,2 2,4 0, ,5 2,7 0, ,0 3,0 0, ,0 2,1 0, ,2 2,4 0, ,5 2,7 0, ,0 3,0 0, Volba trysek u rotačních rozstřikovačů v závislosti na tvaru zavlažované výseče Při použití rozstřikovačů jednoho typu se stejnými tryskami, ale různě seřízenými výsečemi (např. 2 kusy 90 ; 1 kus 180 ; 1 kus 360 ) instalovanými v jedné větvi, dochází k různé intenzitě závlahy, protože rozstřikovače v rozích (výseč 90 ) se za stejnou časovou jednotku otočí 4x, rozstřikovač po straně (výseč 180 ) 2x a rozstřikovač s kruhovou výsečí (360 ) pouze jednou. Plocha je tedy zavlažována rozstřikovači s výsečí 90 4x a rozstřikovači s výsečí 180 2x intenzívněji než kruhovým. Průtok vody rohovou tryskou (výseč 90 ) = 1/2 průtoku vody tryskou na straně (výseč 180 ) = 1/4 průtoku vody tryskou uprostřed (výseč 360 ) Tento problém přibližně odstraníme tím, že rozstřikovače s menší intenzitou zavlažování (výseč 180 a 360 ) osadíme vhodnými většími tryskami a zkrátíme jejich dostřik podle nejmenší trysky, v našem případě rohové trysky s výsečí 90. Po výměně trysek a redukci dostřiku 2 7 Příklad: Pro poloměr dostřiku 8 metrů a uvažovaný pracovní tlak vody na rozstřikovači 2,8 baru použijeme u rotačního rozstřikovače Voyager II umístěného v rohu pozemku trysku č. 1 (průtok 4,1 l/min), na straně trysku č. 2 (průtok 6,4 l/min.), ve středu trysku č. 7 (průtok 11,4 l/min). 1 2 označuje umístění rozstřikovač Další možností řešení tohoto problému je instalování rozstřikovačů se stejnými výsečemi do samostatných větví. Velikosti trysek rozstřikovačů potom zůstávají stejné, ale intenzita závlahy se velmi přesně upraví změnou doby zavlažování pro danou větev. Nevýhodou v některých případech může být navýšení počtu zavlažovacích větví a tím i pořizovací ceny. Pozor: Celková potřeba vody v litrech v jedné větvi je dána součtem průtoku vody tryskami u všech rozstřikovačů instalovaných v této větvi. 11

14 1.8 Plošného rozmístění rozstřikovačů na pozemku Rozmístění rozstřikovačů závisí na celkové konfiguraci pozemku, na jeho velikosti, tvaru, na umístění okrasných i užitkových záhonů, na rozmístění keřů, stromů a jejich velikosti, na plochách s mulčovací kůrou apod. Pozemek rozdělíme na velké plochy, kde použijeme rotační rozstřikovače a na menší nebo členité plochy, kde si vybereme ze sortimentu rozstřikovačů rozprašovacích. Pro pravidelné tvary zavlažované plochy u rozprašovacích rozstřikovačů používáme trysky s pevnou výsečí, u nepravidelných tvarů trysky různých dostřiků s nastavitelnou výsečí. Na pozemky s porostem nebo pro keře v mulčovací kůře využíváme kapkovou závlahu, případně individuální závlahu keřů a stromů. Téměř každý pozemek má svá specifika, takže i rozmístění některých rozstřikovačů je tomu nutné podřídit. Musíme mít však neustále na mysli zachování zásady překrývání rozstřikovačů (viz kap. 1.7). Celý široký sortiment vhodných rozstřikovačů a trysek je k dispozici v Ceníku a katalogu a na Rozmístění rozstřikovačů na pravidelné ploše 1. Umístíme rozstřikovače do rohů zavlažované plochy 2. Rozdělíme vzdálenosti mezi rohovými rozstřikovači na stejnoměrné díly a osadíme rozstřikovači. Upravíme jejich dostřiky podle zásad o překrývání rozstřikovačů. 3. U větších ploch stejným způsobem ještě do středu plochy umístíme kruhové rozstřikovače. označuje umístění rozstřikovač Řešení zaoblených ploch používáme trysky s nastavitelnou výsečí Řešení ploch s původní nebo novou výsadbou Při návrhu AZS se na zavlažovaném pozemku běžně setkáváme s původní nebo novou výsadbou, například stromy, keři apod. V těchto případech se snažíme umístit rozstřikovače od překážky na vzdálenost větší než je polovina poloměru dostřiku, protože v polovině dostřiku má paprsek vody již maximální vzestup. Rotační rozstřikovače umisťujeme tak, aby se přímý vodní paprsek pokud možno vyhnul kmenům a korunám stromů a v těchto případech používáme trysky s nízkým vzestupem. Závlahový stín Místo, kde překážka nejméně ovlivní distribuci vody Strom Plot Chodník Pro rozprašovací rozstřikovače naleznete v sortimentu i praktické obdélníkové trysky na úzké plochy s různou plochou obdélníku. 12

15 Komplexně zpracovaný návrh rozmístění rozstřikovačů na zahradě Postupně umístíme podle dříve uvedených zásad na celou plochu, kterou chceme zavlačovat, rozstřikovače. V části A (velká plocha) použijeme rotační rozstřikovače s delším dostřikem, v části B a C (střední a malá plocha) rozprašovací rozstřikovače s různým dostřikem a pevnou nebo nastavitelnou výsečí, a tedy s různou spotřebou vody v závislosti na použitých tryskách. V části D jsou použity bubblery. A D B D C 1.6 Typy rozstřikovačů a jejich použití Rozstřikovače dělíme podle: způsobu zavlažování y rozprašovací rozstřikovače - stále rozprašují vodu v určené výseči y rotační rozstřikovače - zavlažují rotujícím vodním paprskem kolem své osy y úderové rozstřikovače - zavlažují rotujícím vodním paprskem kolem své osy způsobu instalace na zavlažované ploše y výsuvné - mohou být rozprašovací i rotační, mají 5 30 cm vysoký výsuvník, který se při zahájení zavlažování tlakem vody vysouvá nad povrch zavlažované plochy a po skončení zavlažování se opět zasune pod úroveň terénu y nadzemní - mohou být rozprašovací, rotační i úderové, jsou trvale v různé výšce nad úrovní terénu (k tomuto účelu slouží různá prodloužení - viz Ceník a katalog a používají se zejména na skalkách apod. nebo při speciálních závlahách velikosti a charakteru zavlažované plochy y pro větší plochy y pro menší plochy y pro členité plochy. Výsuvné rozprašovací rozstřikovače mají různou délkou výsuvníku (5 30 cm) a používáme je především pro menší plochy, zejména pro trávníky a nízké porosty. Tyto rozstřikovače se neotáčejí, ale při zavlažování rozprašují vodu najednou v celé pevně stanovené výseči. Z toho vyplývá i jejich vyšší intenzita zavlažování. Srážková výška je mm za hodinu (tedy litrů na 1 m 2 za hodinu) a doba zavlažování při doporučeném sponu se proto pohybuje v řádech minut. Skládají se z vlastního výsuvného rozstřikovače (adaptéru), na který se montují výměnné trysky. Podle potřeby volíme trysky s pevnou výsečí (výseč se nedá měnit), nebo s nastavitelnou výsečí (výseč si podle potřeby změníte od 25 do 360 ). Všechny trysky mají vzestup a jsou opatřeny šroubem k seřízení dostřiku, kterým jej můžeme snížit asi o 20%. Seřízení počátečního směru zavlažovací výseče u rozprašovacích rozstřikovačů se provádí vytažením výsuvníku a jeho pootočením do požadovaného směru. U trysek se seřiditelnou výsečí doporučujeme použít multifunkční klíč (č. kat. 445) Při instalaci vrchol rozstřikovače umisťujeme do úrovně okolního trávníku a připojují se k zavlažovacímu potrubí vnitřním ½ závitem (viz Ceník a katalog a 13 Výsuvné rozstřikovače (adaptéry) řady 5400 a výměnné rozprašovací trysky

16 Volba výšky výsuvníku rozprašovacího rozstřikovače závisí na místě použití Dostřik rozprašovacího rozstřikovače je podle použité trysky 0,6-5,5 m 0,6-5,5 m 0,6-5,5 m Anglické trávníky výsuvník 5 cm č. kat. 374 Běžné trávníky výsuvník 10 cm č. kat. 568 Nízké plazivky a květné trávníky výsuvník 15 cm č. kat. 569 Nízké plazivky a popínavky výsuvník 30 cm č. kat. 442 Výsuvné rotační rozstřikovače se obvykle instalují na větší zavlažované plochy. Nejčastěji se používají rotační rozstřikovače Voyager II nebo Saturn III a tyto rozstřikovače doplňují rotační trysky. Tyto rozstřikovače zavlažují rotujícím vodním paprskem se vzestupem zpravidla 25 v nastavitelné výseči Spotřeba vody závisí na použitých tryskách. Sada trysek s různými poloměry dostřiku, různou potřebou vody a s nízkým vzestupem (15 ) je součástí jejich příslušenství. Srážková výška je 5 20 mm vody za hodinu (tedy 5 20 litrů na 1 m 2 za hodinu) a doba zavlažování při doporučeném sponu se proto pohybuje v řádech desítek minut. Výsuvné rotační rozstřikovače mají masívní plastové pouzdro a podle typu cca 10 cm vysoký plastový nebo nerezový výsuvník (vhodný například pro antuková hřiště), který se během zavlažování tlakem vody vysune. Seřizování vzdálenosti dostřiku a výseče se provádí na hlavě výsuvníku. Mají bezporuchový provoz, velký výkon (u profi výrobků dostřik až 14 m) a jsou velmi tiché. Při instalaci vrchol rozstřikovačů umisťujeme do úrovně okolního terénu a připojují se k zavlažovacímu potrubí vnitřním závitem 1/2 (Saturn III ) nebo 3/4 (Voyager II) (viz Ceník a katalog a Dostřik výsuvného rotačního rozstřikovače je podle typu, použité trysky a nastavení 6-13 m 6-13 m 6-13 m Voyager II Saturn III Satellite Rotační trysky vhodně doplňují na menších plochách rotační rozstřikovače. Podle typu jsou barevně rozlišeny, mají nastavitelnou zavlažovací výseč a dostřik od 3 m do 9 m. Vyznačují se malou spotřebu vody (1 až 4 l/min) a lze je kombinovat v jedné větvi s rotačními rozstřikovači. Jsou vhodné do samostatných zavlažovacích systémů pokud zdroj vody trvale poskytuje menší množství vody (méně výkonné čerpadlo, malý průměr vodovodního řadu). Montují se na výsuvné rozstřikovače (např. řady 5400 nebo na adaptéry 1/2 - Slim). Vyrábí se i kompaktní verze s již namontovanou tryskou. Seřízení počátečního směru zavlažovací výseče u rotačních trysek se provádí vytažením výsuvníku a jeho pootočením do požadovaného směru. ECO-STREAM ROTATOR U rozprašovacích i rotačních rozstřikovačů může v případě větších výškových rozdílů mezi rozstřikovači instalovanými v jedné zavlažovací větvi docházet po ukončení závlahy k vytváření kaluže u nejníže položeného roztřikovače zpětným vytékáním vody z potrubí. Tomu lze zabránit instalováním zpětného ventilu (č. kat. 482 nebo 483) do potrubí k nejníže položenému rozstřikovači. Stejnou funkci plní i zpětný ventil ADV (č. kat. 635) u rotačního rozstřikovače Voyager II. 14

17 1.9 Kapková závlaha Kapková závlaha je vhodným doplňkem celého zavlažovacího systému a využívá se zpravidla k závlaze keřovitých kultur, živých plotů. Ideální je pro zavlažování záhonů, skleníků a fóliovníků. Zavlažování probíhá pomocí kapkovacích hadic, které mají v sobě v přesně dané vzdálenosti (sponu) instalované kapkovače. Obvyklý spon je 20, 30 nebo 40 cm (č. kat. 333, 336 a 570). Podle potřeby volíme kapkovací hadice s vhodným sponem tak, aby kapkovače byly co nejblíže u rostlin. Výtok vody z jednoho kapkovače pro účely závlahy se pohybuje od 2 do 3 litrů za hodinu. Naše kapkovací potrubí má zdvojené kapkovače, které zajišťují stejnou distribuci vody po celé délce potrubí. Každý kapkovač má 6 výtokových otvorů. Vnější průměr kapkovacího potrubí je 16 mm, tloušťka stěny je 1,1 mm. Kapková závlaha pracuje při nižším pracovním tlaku vody (1-2 bary) a vyžaduje delší dobu zavlažovaní - v řádech desítek minut. Proto pro ni používáme samostatný elektromagnetický ventil, za který směrem ke kapkovacímu potrubí vkládáme redukční ventil (č. kat. 555). Redukční ventil se zpravidla instaluje do šachtice (č. kat. 428) na štěrkové podloží. Mezi elektromagnetickým ventilem, redukčním ventilem a vlastním kapkovacím potrubím používáme potrubí o vnějším průměru 25 mm - 3/4 (č. kat. 364), na které napojíme přes vhodné tvarovky (č. kat. 334, 339, 559 nebo 557) kapkovací hadici, kterou na konci uzavřeme zátkou (č. kat. 335). Tento typ kapkovacích hadic je určen k nadzemní instalaci. Nechávají se volně ležet na povrchu nebo v mulčovací kůře a po 2 až 3 metrech se fixují zemními úchyty (č. kat. 558). Pro rozbočení, propojení kapkovacích hadic a pod. se používají speciální tvarovky. V případě, že chceme kapkovou závlahu v určité délce přerušit, použijeme potrubí 16 mm bez kapkovačů (č. kat. 320). Délka jedné kapkovací větve by neměla přesáhnout 40 až 60 metrů. Na jeden elektromagnetický ventil můžeme napojit více kapkovacích větví. Kapkovou závlahu si můžeme vytvořit i samostatně mimo automatický zavlažovací systém jednoduchým napojením na zahradní kohout. Pro automatické spouštění samostatné kapkové závlahy můžete využít časové spínače, které se montují na zahradní kohout, ale v každém případě musí být za zahradním kohoutem nebo za časovým spínačem namontován redukční ventil (č. kat. 555). Při používání vody z jímek nebo ze studní doporučujeme zařazení filtru o hodnotě 120 mesh. Kapkovací potrubí lze dělit běžným ostrým nožem. DG 25 x 3/4 vnější závit (č. kat. 365) Redukční ventil (č. kat. 555) DG 25 x 3/4, vnitřní závit (č. kat. 360) Zahradní kohout Kapkovací potrubí (č.kat. 333, 336, 570) směr toku vody Legenda: 1. Elektromagnetický ventil nebo zahradní kohout 2. Redukce - podle potřeby 3. PE potrubí PN 8, 25 mm (č. kat. 364) 4. DG 25 x 3/4, vnější závit (č. kat. 365) Redukční ventil (č. kat. 555) 6. DG 25 x 3/4, vnitřní závit (č. kat. 360) 7. Přechod na kapkovací potrubí (č.kat. 559, 334, 339) 8. Kapkovací potrubí (č. kat. 333, 336, 570) 9. Zátka (č. kat. 335) a svěrná objímka (č. kat. 560) 10. Zemní úchyty (č. kat. 558) 11. Svěrná objímka (č. kat. 560) 12. Tvarovka 16 mm (podle potřeby)

18 Montážní návod kapkové závlahy 16

19 Schéma kapkové závlahy pro skleník (fóliovník) Koleno nástrčné 16 x 16 mm (č. kat. 347) Kapkovací potrubí 16 mm volíme podle potřeby se sponem 20 cm (č. kat. 333), 30 cm - nejběžnější (č. kat. 336) nebo 40 cm (č. kat. 570). Kapkovací potrubí pokládáme volně na zavlažovanou plochu. Svěrná objímka 16 mm pro sevření spoje nástrčných tvarovek (č. kat. 560) Zemní úchyt (č. kat. 558) umístit po cca 2-3 metrech 20 cm Vzdálenost mezi větvemi kapkovacího potrubí je cca 20 cm. Záleží na sponu rostlin. Chodba Zavlažovaná plocha Podle šíře plochy se určí celkový počet větví. Maximální délka jedné větve kapkové závlahy může být až 50 m. směr toku vody Přívodní potrubí Při tlaku vody vyšším než 2 bary je nutné zařadit do přívodu vody redukční ventil (č. kat. 555) Zátka kapkovacího potrubí 16 mm (č. kat. 335) 17

20 1.10 Mikrozávlaha Mikrozávlaha má široké využití při zavlažování okrasných rostlin umístěných v květnících, květináčích, dekoračních korytech, na balkonech, terasách a při individuální závlaze keřů, stromů a skupin rostlin. Při odběru vody z vodovodního řadu nebo ze studny doporučujeme vložit před mikrozávlahu (pokud není centrální filtr) filtr o hodnotě mash. Doporučený provozní tlak vody je 0,7-1,8 baru, proto před vlastním rozvodem k rostlinám instalujeme do přívodního potrubí tlakový redukční ventil (č. kat. 555). Obvykle redukční ventil montujeme do potrubí 25 mm (3/4 ) (č. kat. 364) za zahradním kohoutem při manuálním ovládání mikrozávlahy, případně za časovým spínačem. V případě automatického zavlažovacího systému jej umísťujeme za samostatným elektromagnetickým ventilem, který ovládá proces mikrozávlahy a případně i kapkové závlahy stromy velký květináč okrasný žlab Legenda: 1. Elektromagnetický ventil nebo zahradní kohout 3/4 2. Redukce - podle potřeby 3. PE potrubí PN 8, 25mm (č. kat. 364) 4. DG 25 x 3/4, vnější závit (č. kat. 365) 5. Redukční ventil (č. kat. 555) 6. DG 25 x 3/4, vnitřní závit (č. kat. 360) 7. Redukovaný přechod 3/4 x 16 mm (č. kat. 559, 334, 339) 8. Pružné potrubí PN4, 16mm (č.kat. 320) 9. Zátka (č. kat. 335) a svěrná objímka (č. kat. 560) 10. Zemní úchyty (č. kat. 558) 11. Mikrokonektor (č. kat. 538) 12. Mikropotrubí PVC 1/4 (č. kat. 536) 13. Kapkovače DROP (č. kat. 548, 537, 549), CETA (č. kat. 375) nebo mikrozavlažovače 14. Zemní úchyt ASG (č. kat. 595) 15. Svěrná objímka (č. kat. 560) 16. Tvarovka 16 mm (podle potřeby) V místě, kde budeme realizovat mikrozávlahu, ukončíme přívodní PE potrubí 25 mm (3/4 ) přímým přechodem DG 25mm x 3/4 vnitřní závit (č. kat. 360) a na něj našroubujeme závitový přechod 3/4 x 16 mm (č. kat. 334 alternativně 339 nebo 559). Na něj napojíme pružné potrubí 16 mm (č. kat. 320), které tvoří hlavní zavlažovací potrubí k mikrozávlaze. Položíme je do blízkosti zavlažovaných rostlin a jeho konec uzavřeme zátkou (č. kat. 335) a fixujeme k zemi zemnímí úchyty (č. kat. 558) zhruba po 4 metrech. Při instalaci pružného potrubí můžeme využít veškeré tvarovky o průměru 16 mm (kolínka, T-kusy, spojky). Pro hlavní zavlažovací potrubí můžeme použít i potrubí QJ 20 mm, které má větší průtok vody (40 l/min). Z hlavního potrubí napojíme přes mikrokonektory flexibilní mikropotrubí 1/4 (č. kat. 536), které distribuuje vodu přímo k zavlažovaným rostlinám. Mikrokonektor (č. kat. 538, alternativně č. kat. 552 nebo 553) pro připojení PVC mikropotrubí 1/4 se vtiskne do připraveného otvoru o průměru 3 mm vytvořeného děrovačem (č. kat. 535 nebo 816). Do mikrokonektoru se připojí natlačením mikropotrubí 1/4 (č. kat. 536), které se dovede k zavlažované rostlině (fixujeme je k zemi úchytem ASG č. kat. 595). Na jeho konec instalujeme natlačením příslušný kapkovač idrop nebo CETA, mikrozavlažovač SPECTRUM, případně rotační mikropostřikovač. Kapkovač idrop se může vsunout i do meliorační hadice vedoucí ke kořenům stromů. V případě kombinace mikrozávlahy s kapkovou závlahou nelze dělat otvory pro mikrokonektory v kapkovací hadici. Mikrokonektory rovněž nelze instalovat do PE potrubí 20, 25 a 32 mm PN 8 a PN 12,5 z důvodu velké tloušťky jejich stěny. 18

21 Schéma mikrozávlahy Mikrozavlažovače Zavlažují v kruhové výseči 360, dostřik mají podle provedení 10 až 200 cm a voda je distribuována ve formě velmi jemných paprsků nebo kapek. Kapkovače Zavlažují přímo u jednotlivých rostlin, kde voda vykapává z kapkovačů. Přívodní potrubí 16 mm (č. kat. 320) nebo 20 mm (č. kat. 317) Přívodní potrubí 16 mm (č. kat. 320) nebo 20 mm (č. kat. 317) Mikrokonektor (č. kat. 538 nebo 552, 553) Mikrokonektor (č. kat. 538 nebo 552, 553) Mikropotrubí PVC 1/4 (5,5 x 3 mm) (č. kat. 536) Děrovač na otvory 3 mm (č. kat. 535 nebo 816) Mikropotrubí PVC 1/4 (5,5 x 3 mm) (č. kat. 536) Zemní úchyt (č. kat. 595) Zemní úchyt (č. kat. 595) Mikrozavlažovač SPECTRUM (č. kat. 779) Mikrozavlažovač SHRUBBLER (č. kat. 775) Kapkovače CETA (č. kat. 735, 763) Kapkovače i-drop (č. kat. 537, 548, 549) 19

22 Schéma mikrozávlahy Mikrorozprašovače Zavlažují v kruhové výseči 360, dostřik mají větší než mikrozavlažovače - podle provedení 4 až 5 m. Voda je distribuována ve formě velmi jemných paprsků nebo kapek. Montují se do závitového adaptéru (č. kat. 815) nebo zemního úchytu Stake s hadičkou (č. kat. 823). Přívodní potrubí 16 mm (č. kat. 320) nebo 20 mm (č. kat. 317) Mikrokonektor (č. kat. 538 nebo 552, 553) Mikropotrubí PVC 1/4 (5,5 x 3 mm) (č. kat. 536) Děrovač na otvory 3 mm (č. kat. 535 nebo 816) Mikrorozprašovač MIKRO SPRAY MSJ (č. kat. 820) Zemní úchyt (č. kat. 595) Mikropostřikovač rotační s ventilkem VARI ROTOR (č. kat. 818) Zemní úchyt STAKE s hadičkou a bodcem (č. kat. 823) Mikrorozprašovač MIKRO SPRAY MSU (č. kat. 817) Závitový adaptér vnitřní závit (č. kat. 815) Závitové prodloužení 1/2 vnější závit (č. kat. 815) 20

23 1.11 Zpracování projektu AZS Hlavní zásady pro realizaci AZS na běžných zahradách: 1. Zdroj vody - vždy proveďte kontrolní měření tlaku a průtoku vody na vstupu do AZS y optimální vnější průměr přívodního potrubí (od zdroje vody do AZS) a hlavního zavlažovacího potrubí v systému je 32 mm (1 ); výjimečně 25 mm (3/4 ), y doporučený tlak vody na vstupu do AZS je v rozmezí 3,5 5,0 barů; při vyšším tlaku použijte redukční ventil, y vyhovující průtok vody na vstupu do AZS je v rozmezí l/min. 2. Při použití čerpadla předem posuďte jeho čerpací křivku a vyřešte způsob ovládání čerpadla zavlažovacím systémem. 3. Celková potřeba vody (v l/min) všech rozstřikovačů v jedné větvi nesmí přesáhnout množství vody (v l/min), které máme k dispozici na vstupu do zavlažovacího systému. 4. V zavlažovacím systému používejte stejný průměr hlavního zavlažovacího potrubí jako je průměr přívodního potrubí od zdroje vody. 5. U rozstřikovačů podle jejich dostřiku a použitého sponu dodržujte předepsané překrývání zavlažovaných výsečí. 6. Rotační rozstřikovače nekombinujte v jedné větvi s rozprašovacími a naopak. Kapkovou závlahu a mikrozávlahu instalujte vždy jako samostatnou větev. 7. Trasu potrubí volte co nejkratší, snížíte tlakové ztráty a uspoříte materiál. 8. Řídicí jednotku chraňte před povětrnostními vlivy, instalujte ji v suchém prostředí. Délka ovládacích kabelů (24 VAC) mezi řídicí jednotkou a elektromagnetickými ventily není limitující. Kabely se mohou umístit do jedné drážky se zavlažovacím potrubím. Před tím než začnete práce na projektu, rozhodněte o vhodném zdroji vody, o umístění řídicí jednotky a manifoldů s elektromagnetickými ventily. Rozmyslete si, kde budete využívat rotační rozstřikovače (větší plochy) a kde rozprašovací rozstřikovače (menší a střední plochy), případně zda využijete kapkovou závlahu nebo mikrozávlahu. Pokud splňujete předpoklady pro instalaci AZS a máte veškeré informace o stávajícím stavu výsadby nebo připravovaných změnách, případně osazovací plán u nově zakládané zahrady, můžete po jednotlivých krocích přistoupit ke zpracování projektu. Modelový příklad pana Dvořáka pro ilustraci použijeme modelový příklad pana Dvořáka ze Studánek, který chce zavlažovat zahradu s trávníkem a stromy. Zahrada pravidelného tvaru o rozloze cca 700 m 2 je v rovinatém terénu a není příliš členitá. Zavlažovat bude vodou z vodovodního řadu s připojením v šachtě za vodoměrem. Krok 1: Zjištění parametrů pro zavedení AZS Změřte tlak vody u plánovaného napojení AZS:... barů Změřte průtok vody u plánovaného napojení AZS:... l/min Změřte průměr přívodního potrubí před napojením AZS:... mm Krok 2: Plán pozemku a jeho členění Modelový příklad pana Dvořáka tlak z vodovodního řadu:...4,5 barů průtok vody z vodovodního řadu do AZS:...60 l/min přívodní potrubí z polyetylénu (PE) o průměru...32 mm Po vyhodnocení výchozích parametrů můžeme konstatovat, že na pozemku pana Dvořáka existují předpoklady pro zavedení AZS. Pro správné navržení celého AZS potřebujete podrobný plánek pozemku (s vyznačenými stavbami, chodníky, terasami, dlážděnými a nezavlažovanými plochami, apod.), nejlépe v měřítku 1:50 nebo 1:100, opatřený kótami v metrech. Do plánku budete zakreslovat rozstřikovače a další komponenty AZS. 21 TRÁVNÍK 12 STROM STROM 3 14,4 3,6 TERASA DŮM 22 ZÁHON 5 4 ZÁHON TRÁVNÍK 3 12 VODOMĚR 6 STÁNÍ PRO AUTA DLAŽBA Modelový příklad pana Dvořáka na obr. 1 vidíme, že pan Dvořák má obdélníkový pozemek o rozměrech 34 m x 21 m, na kterém je mimo vlastního domu ještě terasa, dlažba, chodníky, záhon s plazivkami a dva stromy. Obr.1 Plán pozemku 21

24 Dále si pozemek rozdělíme podle velikosti souvislých zavlažovaných ploch na velké plochy, střední plochy a malé nebo členité plochy. Tyto plochy označíme velkými písmeny a navrhneme na nich samostatné zavlažovací větve se stejnými druhy rozstřikovačů (buď rotační nebo rozprašovací). BUBBLERY B ROZPRAŠOVACÍ ROZSTŘIKOVAČE D A ROTAČNÍ ROZSTŘIKOVAČE D BUBBLERY C ROZPRAŠOVACÍ ROZSTŘIKOVAČE Obr.2 Rozdělení zavlažovaných ploch na pozemku Modelový příklad pana Dvořáka na obr. č. 2 vidíme, že pan Dvořák si rozdělil pozemek na jednu velkou plochu A, na dvě menší plochy B a C a malé plochy s plazivkami D. Pro velké plochy (šířka větší než 7 metrů) používáme rotační rozstřikovače, které při optimálním pracovním tlaku vody 3 bary zavlažují v kruhové výseči o poloměru 6 až 13 metrů v závislosti na jejich typu a použitých tryskách (jsou jejich příslušenstvím). Platí zásada, že čím větší dostřik potřebujeme, tím větší musí být průměr použité trysky, ale tím také stoupá spotřeba vody rozstřikovače Pro tyto plochy nabízí firma Orbit výsuvné profi rozstřikovače Voyager II, Saturn III a originálně řešené úderové rozstřikovače Satellite. Rotační rozstřikovače Voyager II dostřik v poloměru 7-14 m při 3,5 barech Saturn III dostřik v poloměru 5-9 m při 3,5 barech Satellite dostřik v poloměru 7-12 m při 3,5 barech Modelový příklad pana Dvořáka pro velkou plochu zvolil pan Dvořák nejčastěji používané profi rozstřikovače Voyager II (č. kat. 376), které se vyznačují tichým a naprosto bezporuchovým chodem. Krok 3: Umístění rozstřikovačů a rozdělení do zavlažovacích větví Velké plochy Na ploše A (velká plocha) si zakreslíte jednotlivé rozstřikovače a výseče jejich dostřiku. Postupujete podle již dříve uvedených zásad.nejdříve umístíte rozstřikovače do rohů zavlažované plochy. Vzdálenosti mezi rohovými rozstřikovači dále rozdělíte na menší stejné úseky podle dostřiku trysek navržených rozstřikovačů. Pokud je plocha širší než dostřik rozstřikovačů, umístíte do střední části plochy další kruhové rozstřikovače. Samozřejmě platí pravidla o překrývání dostřiku rozstřikovačů. Pokud máte trávník ohraničen záhonem s mulčovací kůrou, doporučujeme umístit rozstřikovače do mulčovací kůry asi 20 cm od hrany s trávníkem. Při instalaci rozstřikovačů do ploch ohraničených obrubníky je umisťujete co nejblíže k obrubníku (někdy je nutné vysekat kapsu do betonu, který obrubník fixuje). 22

25 Modelový příklad pana Dvořáka pan Dvořák umístil na plochu A nejprve čtyři rotační rozstřikovače do rohů. Vzdálenost mezi nimi rozpůlil a do středů umístil další dva. Jejich parametry z hlediska dostřiku vyhovují jak délce tak šířce pozemku i zásadám pro překrývání dostřiku. Proto již nemusí instalovat další kruhové rotační rozstřikovače. Rovnoměrné závlahy na celé ploše A může dosáhnou dvěma způsoby: a) Vhodnou volbou trysek b) Přiřazením rozstřikovačů se stejnou výsečí do samostatných větví ,5 m 10,5 m 21 m m ,5 m 10,5 m m 12 m Obr. 3a Osazení velké plochy rozstřikovači Voyager II (vzdálenost rotačních rozstřikovačů s očíslováním použitých trysek) Pro předpokládaný pracovní tlak na rozstřikovačích 2,8 baru osadil rohové rozstřikovače tryskami č. 7 u kterých nastaví dostřik na 12 m a oba dva středové tryskami č. 4, u kterých nastaví dostřik na 10,5 m (viz obr. 3a) m 12 m Obr. 3b Osazení velké plochy rozstřikovači Voyager II (vzdálenost rotačních rozstřikovačů s očíslováním použitých trysek) Pro předpokládaný pracovní tlak na rozstřikovačích 2,8 baru osadil rohové rozstřikovače tryskami č. 7 u kterých nastaví dostřik na 12 m a oba dva středové tryskami č. 7, u kterých nastaví dostřik na 10,5 m (viz obr. 3b). Voyager II potřeba vody (l/min) počet ks celková potřeba vody (l/min) tryska č. 7 11,4 4 45,6 tryska č. 4 14,8 2 29,6 celkem 75 Stanovení počtu zavlažovacích větví Voyager II potřeba vody (l/min) počet ks celková potřeba vody (l/min) tryska č. 7 11, Rozstřikovače rozdělujeme do větví podle zásady, že celková potřeba vody (v l/min) všech rozstřikovačů v jedné větvi nesmí přesáhnout množství vody (v l/min), které máme k dispozici na vstupu do zavlažovacího systému. Pokud je zdrojem vody čerpadlu, doporučujeme, aby navržené větve měly pokud možno podobnou spotřebu vody. VĚTEV č.5 38 l/min Údaje o spotřebě vody jednotlivých trysek a jejich dostřiku jsou uvedeny v návodech a na VĚTEV č.5 46 l/min VĚTEV č.4 23 l/min VĚTEV č.4 38 l/min Obr. 4 Rozdělení větví na velké ploše A Pan Dvořák má k dispozici z vodovodního řadu 60 l/min, ale pro zavlažování plochy A potřebuje 75 l/min. (75 : 60 = 1,25 větve) Rozstřikovače tedy musí proporcionálně rozdělit do 2 větví, které si označil č. 4 a 5. Z tabulky spotřeby vody vidí, že za použití trysek z příslušenství rozstřikovače nedosáhne úplně rovnoměrného pokrytí plochy A závlahou a musel by použít jinou sadu trysek (např. č. kat. 448). Pan Dvořák má k dispozici z vodovodního řadu 60 l/min, ale pro zavlažování plochy A potřebuje 69 l/min. (69 : 60 = 1,15 větve) Rozstřikovače tedy musí rozdělit do 2 větví, které si označil č. 4 a 5. Rozstřikovače se čtvrtkruhovou výsečí přiřadí do jedné větve a s půlkruhovou výsečí do druhé větve. Nastavením doby zavlažování (u půlkruhové výseče bude dvojnásobná) dosáhne rovnoměrného pokrytí celé zavlažované plochy A. V tomto modelovém případě je vhodnější použít variantu b, jelikož pan Dvořák používá jako zdroj vody vodovodní řad a proto nemusí dodržet zásadu proporcionálního rozdělení množství vody mezi obě zavlažovací větve (jako v případě použití čerpadla). Při stejném počtu větví jako ve variantě a dosáhne rovnoměrnějšího pokrytí zavlažované plochy. 23

26 Střední a malé plochy Při osazování menších ploch rozstřikovači postupujeme analogicky jako u ploch velkých. Používáme však rozprašovací rozstřikovače, které při zavlažování nerotují, ale neustále zavlažují v celé výseči. Pro dosažení stejné srážkové výšky na celém pozemku musíte dodržet správný spon rozstřikovačů a překrývání zavlažovacích výsečí. Srážková výška u všech rozprašovacích trysek je v rozsahu mm při optimálním provozním tlaku 1,7 4 barů. Při správném sponu trvá zavlažování v řádech minut. Rozstřikovače mají podle použité trysky dostřik 0,6 5,5 m a různé zavlažovací výseče (kruhové, čtvercové, obdélníkové výseče). Rozprašovací rozstřikovače řady Orbit 5400 nabízíme s délkou výsuvníku 5 30 cm. Jejich hlavní výhodou je jednoduchá výměna trysek, a tedy snadná změna zavlažovací charakteristiky. Po odmontování červené proplachové zátky našroubujeme na výsuvník vhodnou trysku vybranou ze široké nabídky. Pod trysku vždy vkládáme vodní filtr. Dostřik trysek se označuje číselným údajem ve stopách (1 stopa = 0,3 m) a zavlažovaná výseč písmenen. Trysky s nastavitelnou kruhovou výsečí se označují písmenem A, s pevnou čtvrtkruhovou výsečí Q (guarter), půlkruhovou H(half) a celokruhovou F (full). Trysky můžete namontovat také na různá pevná prodloužení až nad úroveň zavlažovaných rostlin. Toto řešení se hodí pro skalky, vřesoviště, květinové záhony a podobně. Všechny podrobné údaje naleznete v Ceníku a katalogu a na Vhodnou pomůckou pro seřízení trysek s nastavitelnou výsečí je klíč (č. kat. 445). Příklad Označení trysky 15A znamená dostřik 15 stop (tzn. 4,5 m) a nastavitelnou výseč v rozmezí Označení trysky 15H znamená dostřik 15 stop (tzn. 4,5 m) a půlkruhovou výseč, která se nedá měnit. Rozprašovací rozstřikovače řady 5400 s výměnnými tryskami a bubblery Obr. 5 Rozmístění jednotlivých rozprašovacích rozstřikovačů a druhů trysek na menší a členité zavlažované ploše Modelový příklad pana Dvořáka pan Dvořák si jednotlivými symboly vyznačil rozstřikovače podle výsečí a trysky označil katalogovými čísly (viz obr. 5). Vzhledem k uvažované výšce trávníku zvolil rozprašovací rozstřikovače s výsuvníkem 10 cm (č. kat. 568). 24

27 Obr. 6 Osazení a dostřiky rozstřikovačů Modelový příklad pana Dvořáka pan Dvořák osadil menší plochy rozprašovacími rozstřikovači v úsporném, trojúhelníkovém sponu a vyznačil výseče jednotlivých rozstřikovačů. Na záhon u domu s porostem plazivek instaloval nadzemní rozstřikovače, tzv. bubblery (č. kat. 378). Stejným způsobem jako u rotačních rozstřikovačů na ploše A určíte počet větví i pro rozprašovací rozstřikovače na ploše B. VĚTEV č.5 46 l/min VĚTEV č.1 48 l/min VĚTEV č.2 46 l/min VĚTEV č.4 23 l/min VĚTEV č.6 35 l/min VĚTEV č.3 24 l/min Obr. 7 Spotřeba vody v jednotlivých větvích Modelový příklad pana Dvořáka pan Dvořák spočítal, že celková potřeba vody všech rozstřikovačů na ploše B činí 94 l/min. Z vodovodního řadu má k dispozici 60 l/min. Výpočtem (94 : 60=1,5) zjistil, že na ploše B musí zavlažovače rozdělit do dvou větví, které označil č. 1 a č.2 s podobnou potřebou vody. Plochy C a D budou zavlažovány samostatnými větvemi č. 3 a č. 6. Z hlediska jejich celkové potřeby vody (35 a 24 l/min) by bylo vhodné je sloučit do jedné, ale pan Dvořák nechce kopat dlažbu a beton pod stáním pro auta, a proto zůstanou větve samostatné. Na obr. č. 7 jsou uvedeny pro každou větev zvlášť celkové potřeby vody v l/min. Vidíme, že u všech větví jsou nižší, než množství vody dodávané z vodovodního řadu (60 l/min), což je správně. 25

28 Krok 4: Umístění elektromagnetických ventilů a instalace tlakového rozvodného potrubí Elektromagnetické ventily se umísťují uvnitř objektu v technických místnostech, garážích apod, nebo venku do ventilových šachtic. Firma Orbit integruje do jednoho kompletu nazývaného manifold, podle provedení 2 nebo 3 elektromagnetické ventily s propojovacím boxem Easy Wire pro snadné voděodolné propojení ovládacích vodičů a dalším příslušenstvím (např. rozebíratelné propojovací prvky pro snadné spojení manifoldů mezi sebou a k PE potrubí). Na pozemku se instalují zpravidla na více míst. Tlakový rozvod od zdroje vody k elektromagnetickým ventilům navrhujeme z polyethylenováho potrubí PN 12,5 (do tlaku max. 12,5 baru) o průměru 32 mm (č. kat. 418), nebo výjimečně 25 mm (č. kat. 417), pokud je průměr hlavního přívodu vody od zdroje 25 mm (3/4 ). Napojení AZS na zdroj vody (vodovodní řad, studnu, apod) může být proveden odbočkou v domě, nebo ve vodoměrné šachtě přímo za vodoměrem. Musíme vždy ještě počítat s umístěním základní sestavy, která se skládá z hlavního uzavíracího ventilu, filtru a ventilu používaného pro připojení kompresoru při zazimování systému. Více informací naleznete v kapitole o instalaci systému. MANIFOLD M1 K ROZSTŘIKOVAČŮM V JEDNOTLIVÝCH ZAVLAŽOVACÍCH VĚTVÍCH K MANIFOLDU M2 ZÁKLADNÍ SESTAVA VODA PRO DOMÁCNOST VODOMĚR PE potrubí (č. kat. 418 nebo 417) M1 ZÁKLADNÍ SESTAVA VODOMĚR M2 Sdružení elektromagnetických ventilů MANIFOLD NEW Obr. 8 Umístění manifoldů M1, M2, základní sestavy a schéma připojení potrubních rozvodů Modelový příklad pana Dvořáka pan Dvořák se rozhodl napojit AZS na vodovodní řad přímo ve vodoměrné šachtě v nezámrzné hloubce. Tam umístil i hlavní uzavírací ventil celého systému. Základní sestavu a jeden tříventilový manifold (č. kat. 386) označený M1 umístil do technické místnosti pod terasou. Druhý tříventilový manifold (č. kat. 386) M2 umístil za zadní terasu domu do ventilové šachtice typu Standard (č. kat. 427), kterou skryl do nízkých plazivek. Tlakový rozvod vody k manifoldům je navržen z PE potrubí PN 12,5 o průměru 32 mm a je spojován plastovými šroubovacími tvarovkami. 26

29 Krok 5: Umístění řídicí jednotky a instalace elektrických ovládacích rozvodů Typ řídicí jednotky navrhujeme podle počtu zavlažovacích větví a s ohledem na požadované funkce a komfort obsluhy. Umisťujeme ji v suché místnosti v dosahu síťového napětí 230 VAC. Řídicí jednotka má nízkonapěťové výstupy 24 VAC k elektromagnetickým ventilům a ostatnímu příslušenství. Pro vzdálenosti do 200 m, použijte k propojení jednotky a ventilů kabel Orbit nebo CYKY s vodiči o průměru 0,8-1,5 mm. Počet vodičů od řídicí jednotky k elektromagnetickým ventilům se řídí jednoduchým pravidlem: V kabelu potřebujete minimálně o 1 vodič více, než je počet ventilů připojovaných k řídicí jednotce. Tento vodič navíc tzv. společný - se zapojuje do svorky označené COM. Vždy je vhodné počítat s určitou rezervou vodičů pro případné rozšíření systému. Kabely mohou být uloženy přímo do země do jedné drážky s tlakovým rozvodem vody. Pro jejich lepší ochranu je však doporučujeme umístit do plastové chráničky, a tu teprve zahrnout zemí. Ujistěte se, že kabely budou uloženy v místě, kde nebudou v budoucnosti ohroženy případnými výkopovými nebo zahradními pracemi. K případnému propojení dešťového čidla s řídicí jednotkou potřebujete další dva vodiče. Manifold propojujete s ovládacími vodiči jednoduše přes voděodolnou svorkovnici Easy Wire, která je příslušenstvím manifoldu. Vše je podrobně popsáno v návodu k instalaci manifoldu. Ovládací elektrické rozvody M1 Řídicí jednotka č. kat. 392 M2 ŘÍDICÍ JEDNOTKA Řídicí jednotka č. kat. 400 Obr.9 Umístění řídicí jednotky a ovládacích elektrických rozvodů Modelový příklad pana Dvořáka pan Dvořák má navrženo šest zavlažovacích větví se dvěma oddělenými tříventilovými manifoldy M1 a M2. Proto si vybral řídicí jednotku Orbit s ovládáním pro šest větví a s možností připojení dešťového senzoru (č. kat. 392), kterou umístil k manifoldu do technické místnosti pod terasou. Dešťový senzor RX 1 (č. kat. 391) instaloval nad terasu. Při instalace elektrorozvodů postupoval tak, že řídicí jednotku s každým manifoldem propojil čtyřžilovým kabelem CYKY. Do každého manifoldu tedy vedou čtyři vodiče, pro každý elektromagnetický ventil jeden ovládací vodič a jeden společný (COMMON) pro celý manifold. Vodiče propojil pomocí voděodolných konektorů, které jsou příslušenstvím manifoldu. Krok 6: Instalace hlavního a vedlejšího zavlažovacího potrubí Zavlažovací potrubí vede vodu v jednotlivých zavlažovacích větvích od elektromagnetického ventilu k rozstřikovačům. Pro hlavní zavlažovací rozvod používáme PE potrubí PN 8 (tlak do 8 barů) o průměru 32 mm (1 ) (č. kat. 416), výjimečně 25 mm (3/4 ) (č. kat. 364), pokud má také přívodní tlakové potrubí průměr 25 mm. Z hlavního zavlažovacího potrubí odbočuje přes navrtávací objímky a tvarovky pružné vedlejší zavlažovací potrubí QJ o průměru 20 mm (1/2 ) (č. kat. 317), na které se přes kolínka s vnějším závitem 1/2 nebo 3/4 (č. kat. 318 nebo 526) již přímo montují výsuvné rozstřikovače (vždy mají vnitřní závit). Vedlejší zavlažovací potrubí QJ má maximální průtok vody 45 l/min a může mít délku do 8 metrů. V některých případech můžeme na QJ potrubí napojit i více rozprašovacích rozstřikovačů (záleží na jejich potřebě vody), případně je můžeme pro dosažení vyrovnanějších tlaků ve větvi zasmyčkovat. 27

30 VĚTEV č.1 VĚTEV č.5 VĚTEV č.4 VĚTEV č.6 VĚTEV č.2 PE potrubí 32 mm (č. kat. 416) Pružné připojovací potrubí QJ 20 (č. kat. 317) VĚTEV č.3 Obr. 11 Schéma rozvedeného zavlažovacího potrubí k rozstřikovačům Modelový příklad pana Dvořáka pan Dvořák navrhl rozvody hlavního zavlažovacího potrubí a postranního zavlažovacího potrubí s ohledem na jeho optimální délku. Nyní jste v šesti krocích získali nejdůležitější základních informace pro úspěšné zpracování celého projektu AZS na vašem pozemku. Zbývá pouze orientačně zjistit tlakové ztráty v zavlažovacím systému Výpočet tlakových ztrát Orientačně vypočítáme tlakové ztráty a ověříme si funkčnost celého AZS. Musíme počítat s těmito tlakovými ztrátami: y ztráty třením v potrubí závisí na délce a průměru potrubí (hodnoty nalezneme v tabulkách a na y místní ztráty v komponentech v kulovém ventilu (0,1 baru), v manifoldu (0,1 baru), ve filtru (0,2 baru) y místní ztráty v potrubí ve šroubení a tvarovkách potrubí (cca 20% ze ztrát třením v celém potrubí) y ztráty převýšením Celková tlaková ztráta je součtem těchto dílčích ztrát. Při ověření funkčnosti celého AZS vycházíme z předpokladu, že ztráty jsou obvykle největší ve větvi, která je nejvíce vzdálená od zdroje vody (pokud je průtok vody potrubím ve všech větvích podobný). Proto tedy ověříme celkovou provozuschopnost zavlažovacího systému výpočtem tlakové ztráty v nejdelší větvi. Modelový příklad pana Dvořáka pan Dvořák počítá tlakovou ztrátu pro nejdelší větev (tj. větev č.3) z Ztráta v potrubí Potřebné údaje: průtok vody délka tlakového potrubí (č. kat. 418) (od vodoměru k manifoldu č. 2) délka zavlažovacího potrubí (č. kat. 416) (od manifoldu č. 2 k zátce potrubí) PN 12,5 (č. kat. 418) tlaková ztráta na 100 m potrubí při průtoku 1 l/s PN 8 (č. kat. 416) tlaková ztráta na 100 m potrubí při průtoku 1 l/s (hodnoty tlakových ztrátách PE potrubí pro požadovaný průtok najdete v tabulce v příloze) 60 l/min (1 l/s) 40 m 30 m 1,65 baru 1,35 baru Výpočet: tlaková ztráta = délka potrubí x tlaková ztráta na 100 m / 100 PN 12,5 (č. kat. 418) tlaková ztráta = 40 x 1,65 / 100 0,660 baru PN 8 (č. kat. 416) tlaková ztráta = 30 x 1,35 / 100 0,405 baru Celková ztráta tlaku v potrubí po zaokrouhlení 1,1 baru 28

31 z Místní ztráty v komponentech kulový ventil manifold filtr Místní ztráty v komponentech celmem 0,1 baru 0,1 baru 0,2 baru 0,4 baru z Místní ztráty ve šroubení a tvarovkách potrubí Výpočet: 20% ze ztrát třením v celém potrubí = 20 x 1,1 / 100 = 0,2 baru z Ztráty převýšením pozemek je na rovině 0 baru Celková ztráta tlaku v nejvzdálenějším místě větve č.3 1,7 baru Posouzení ztrát: Tlak vody z vodovodního řadu u vstupu do AZS: Celkové tlakové ztráty v nejvzdálenějším místě: Pracovní tlak = tlak vody u vstupu do AZS tlakové ztráty = 4,5 1,7 = Požadovaný tlak na rozstřikovačích 4,5 baru 1,7 baru 2,8 baru 2,8 baru Z posouzení ztrát vyplývá, že pracovní tlak na konci větve č.3 (na nejvzdálenějších rozstřikovačích) je roven požadovanému tlaku a systém je tedy provozuschopný. V ostatních větvích bude ještě o něco vyšší, což je výhodné, zvláště používáme-li ve větvi č.4 a 5 rotační rozstřikovače. Pokud by pan Dvořák chtěl mít větší tlakovou rezervu, musí ještě zvýšit pracovní tlak. Toho v tomto případě může dosáhnout snížením ztráty tlaku v potrubí tím, že pro tlakové potrubí i hlavní zavlažovací potrubí použije stejné PE potrubí PN 8 o průměru 32 mm (č. kat. 416), které má díky slabší tloušťce stěny větší vnitřní průměr. Toto potrubí můžeme použít, protože je určeno do 8 barů a pan Dvořák má na vstupu do AZS tlak jen 4,5 baru. Tlaková ztráta třením v potrubí ve větvi č.3 se tak sníží. z Ztráta v potrubí Potřebné údaje: průtok vody délka potrubí PN 8 (č. kat. 416) PN 8 (č. kat. 416) tlaková ztráta na 100 m potrubí při průtoku 1 l/s Výpočet: tlaková ztráta = délka potrubí x tlaková ztráta na 100 m / l/min (1 l/s) 70 m 1,35 baru PN 8 (č. kat. 416) tlaková ztráta = 70 x 1,35 / 100 = 0,945 baru Celková ztráta tlaku v potrubí po zaokrouhlení z Místní ztráty v komponentech kulový ventil manifold filtr Místní ztráty v komponentech z Místní ztráty ve šroubení a tvarovkách potrubí 0,95 baru 0,1 baru 0,1 baru 0,2 baru 0,4 baru Výpočet: 20% ze ztrát třením v celém potrubí = 20 x 0,95 / 100 = 0,2 baru z Ztráty převýšením pozemek je na rovině 0 baru Celková ztráta tlaku v nejvzdálenějším místě větve č.3 Posouzení ztrát: Tlak vody z vodovodního řadu u vstupu do AZS: Celkové tlakové ztráty v nejvzdálenějším místě: Pracovní tlak = tlak vody u vstupu do AZS tlakové ztráty = 4,5 1,55 = Požadovaný tlak na rozstřikovačích 1,55 baru 4,5 baru 1,55 baru 2,95 baru 2,8 baru Z posouzení ztrát vyplývá, že pracovní tlak na konci větve č.3 se blíží hodnotě 3 barů a protože požadovaný pracovní tlak na rozstřikovačích je 2,8 baru, je tedy systém provozuschopný s tlakovou rezervou 0,2 baru. V ostatních větvích bude ještě o něco vyšší. 29

32 2 Stavební realizace AZS Orbit Po úspěšném vypracování projektu automatického zavlažovacího systému můžeme přistoupit k jeho vlastní realizaci. Některé prvky AZS (základní sestavu, řídicí jednotku, manifoldy) umisťujeme, pokud je to možné, do technických prostor staveb umístěných na zavlažovaném pozemku. 2.1 Základní sestava AZS Základní sestavu tvoří soubor vzájemně propojených prvků, které jsou nezbytné pro správnou a bezporuchovou funkci celého AZS: y Hlavní uzávěr - kulový ventil, který umožňuje odpojit AZS od vodního zdroje (např. při zazimování, nutné odstávce apod.) y Filtr mechanických nečistot - podmínkou pro správnou funkci AZS je čistá voda, proto je vždy nutné do základní sestavy zařadit filtr, a to i v případě připojení AZS na vodovodní řad. Můžete použít filtr diskový nebo síťový, s filtrační vložkou mesh (120 mesh pro kapkovou závlahu). Ze zkušeností vám však doporučujeme filtry diskové. y Vypouštěcí ventil - přípojné místo kompresoru - používá se při zazimování systému a slouží k vypuštění vody ze systému a připojení tlakového vzduchu z kompresoru pro vytlačení vody ze všech komponentů AZS před zimním obdobím. y Hlavní elektromagnetický ventil - pouští vodu do systému pouze po dobu závlahy a instaluje se podle posouzení realizátora u profesionálních zavlažovacích systémů jako pojistka proti samovolnému úniku tlakové vody v případě poruchy. Systém je stále zavodněn, ale hlavní tlakové potrubí k jednotlivým ventilům (k manifoldu) není pod stálým tlakem. Zvyšuje také životnost systému. Ventil je samostatně ovládán řídicí jednotkou a připojuje se do svorek označených PUMP a COM. y Redukční ventil - instaluje se do základní sestavy pouze při tlaku vody na vstupu do AZS vyšším než 6 barů. Zpětná y klapka - zabraňuje při napojení na vodovod zpětnému přisátí závlahové vody do vodovodního řadu a u napojení závlahy na domácí vodárnu zamezuje přetlačování vody do čerpadla. Příklady řešení základních sestav: Základní sestava bez vřazeného hlavního elektromagnetického ventilu SMĚR TOKU VODY Základní sestava s vřazeným hlavním elektromagnetickým ventilem K MANIFOLDU 7 Legenda: 1. Hlavní uzávěr kulový ventil 1 (č. kat. 565) 2. DG přechod 32 x 1 s vnitřním závitem (č. kat. 412) 3. DG přechod 32 x 1 s vnějším závitem (č. kat. 410) 4. T-kus s vnitřním závitem 32 x 3/4 x 32 (č. kat 399) 5. Filtr diskový FLD 1 (č. kat. 550) 6. Hlavní elektromagnetický ventil (č. kat. 385 nebo 314) 7. PE potrubí 32 mm (č. kat. 418 nebo 416) 8. Redukce 3/4 x1/2 (č. kat. 486) 9. Vypouštěcí ventil 1/2 (č. kat. 566) 10. DG přechod 25 x 3/4 (č. kat. 365) 11. Koleno 25 x 25 mm (č. kat. 362) 12. Uzávěr vedlejšího tlakového rozvodu kulový ventil 1 (č. kat. 500) 13. PE potrubí 25 mm (č. kat. 417 nebo 364) SMĚR TOKU VODY 8 9 K MANIFOLDU Pozor: Síťové filtry FLS mají opačný průtok vody, než diskové filtry FLD, které jsou použity na našich obrázcích. Vždy kontrolujte správnou instalaci filtru podle šipky vyražené na jeho těle! Základní sestava s vřazeným hlavním elektromagnetickým ventilem a s odbočením pro vedlejší tlakový rozvod (25 mm) SMĚR TOKU VODY 8 3 K MANIFOLDU VEDLEJŠÍ TLAKOVÝ ROZVOD (pro vodní zásuvky, zahradní kohouty atd.) 30

33 Základní sestavu umisťujeme na vstup vody do zavlažovacího systému, zpravidla do sklepa, garáže, technické místnosti, strojovny bazénu, apod. Pokud je to technicky možné, umístíme do této místnosti i řídicí jednotku, vodárnu, manifold apod. Je vhodné zapracovat toto řešení do projektu nové stavby. V případě, že základní sestava bude umístěna mimo dům, instalujeme ji do ventilové šachtice Jumbo (č. kat. 429), nebo přímo do vodoměrné šachty u odbočky za vodoměrem (pokud je vodoměr mimo dům). Naše firma také nabízí polypropylenové boxy různých velikostí pro kompletní umístění příslušenství čerpadla, základní sestavy a manifoldu. Po dohodě vám můžeme podle rozměrů hlavního tlakového potrubí (32 mm nebo 25 mm) dodat kompletní základní sestavu v rozmontovaném stavu. 2.2 Umístění a montáž manifoldu, elektromagnetických ventilů a ventilových šachtic Manifold je spolehlivý výrobek s dlouhou životností, který velmi zjednodušuje domácí instalaci víceventilového systému automatické závlahy. Integruje podle provedení v jednom kompletu 2 nebo 3 elektromagnetické ventily, je vybaven propojovacím boxem Easy Wire pro snadné voděodolné propojení ovládacích vodičů a dalším příslušenstvím (např. rozebíratelné propojovací prvky pro snadné spojení manifoldů mezi sebou a s PE potrubím). Nejdůležitější konstrukční prvky manifoldu: Tělo y manifoldu s převlečnými maticemi (č. kat. 984 a 997) a šroubovacím víčkem (č. kat. 993) - převlečné matice umožňují snadnou demontáž a montáž elektromagnetických ventilů. y Elektromagnetický ventil s vnitřním závitem (č. kat. 404) se solenoidem a šroubem pro manuální otevírání a uzavírání elektromagnetických ventilů (používá se při servisu a zazimování AZS). Easy y Wire (systém rychlého voděodolného propojení vodičů) nebo voděodolné konektory zjednodušují propojení 24 V ovládacích vodičů od elektromagnetických ventilů s vodiči od řídicí jednotky (viz podrobný návod). Jednotlivé díly manifoldu mají svá katalogová čísla a v případě potřeby mohou být dodány i samostatně. č. kat. 993 č. kat. 858 Easy Wire č. kat. 977 č. kat. 984 Voděodolné konektory č. kat. 404 č. kat. 860 č. kat. 860 č. kat. 976 Dvouventilový manifold (č. kat. 854) Manifoldy se v případě potřeby dají mezi sebou snadno spojovat. Po odšroubování zaslepovacích víček z obou manifoldů je spojíme pomocí dvojniplu Orbit (č. kat. 977), který je součástí příslušenství manifoldu. Spoj se netěsní teflonovou páskou. Propojení manifoldů) 31

34 Manifoldy se vyrábějí v 1 provedení a proto se snadno spojují s potrubím 32 mm pomocí plastových mechanických šroubovacích spojek. Tlakové potrubí 32 mm (mezi základní sestavou a manifoldem) připojujeme k manifoldu pomocí spojky s převlečnou maticí (č. kat. 637). Pokud máme tlakové potrubí 25 mm, použijeme spojku s převlečnou maticí (č. kat. 799). Zavlažovací potrubí 32 mm (mezi manifoldem a rozstřikovači) připojujeme k manifoldu pomocí spojky s převlečnou maticí (č. kat. 637). Pokud máme tlakové potrubí 25 mm, použijeme spojku s převlečnou maticí (č. kat. 799). Tímto způsobem instalace získáme v případě potřeby možnost snadné demontáže a montáže manifoldu. Pozor: Při montáži spojek s převlečenými maticemi u manifoldu se nepoužívá teflonová páska. Spojky mají těsnící O kroužek a dotahují se pouze rukou. Hlavní zvlažovací potrubí PP spojka s převlečnou maticí (č. kat. 637) Připojení manifoldu k tlakovému a zavlažovacímu potrubí Hlavní tlakové potrubí Důležité: Šipka na těle elektromagnetických ventilů označuje směr průtoku vody (od základní sestavy k rozstřikovačům). Při opačné montáži ventil nepracuje správně. Zavlažovací potrubí 25 mm můžeme také připojit pomocí přechodových nátrubků s převlečnou maticí 1 x 3/4, (č. kat. 387), které jsou součástí dodávky manifoldu. Potrubí 25 mm musíme na nátrubek fixovat kovovou sponou, která není součástí balení manifoldu. Manifoldy můžeme umístit do technických místností domu, nebo přímo na pozemku do ventilových šachtic. Podle okolností a charakteru zavlažované plochy obvykle obě možnosti kombinujeme. Umístění v objektu - je obvykle výhodné pro malou vzdálenost propojení se základní sestavou a řídicí jednotkou. Vše je snadno přístupné. Manifold můžeme instalovat i na stěnu, elektromagnetické ventily by měly být ve vodorovné poloze. Pokud však objekt neleží uprostřed zavlažovaných ploch, bývá nevýhodou nárůst délky zavlažovacího potrubí (mezi manifoldem a rozstřikovači). Potom je vhodnější umístit manifold na pozemku. Umístění na pozemku - při venkovní instalaci se manifoldy montují do ventilových šachtic. Do šachtice typu Jumbo (č. kat. 429) se vejde maximálně 5 elektromagnetických ventilů, tedy propojený tříventilový (č. kat 855) a dvouventilový manifold (č. kat 854). Do šachtice typu Standard (č. kat. 427) se vejde maximálně 1 tříventilový manifold (č. kat 855). Z hlediska délky potrubí a výkopů je výhodnější instalovat více ventilových šachtic s menšími manifoldy. Šachtice mají zelenou barvu a splývají s porostem na zahradě. Můžeme je umístit například mezi keře, zakrýt mulčovací kůrou nebo oblázky. Nesmí být však instalovány v nejnižších polohách pozemku, aby při deštích nedošlo k jejich zaplavení a následně ke zkratu elektrických ovládacích rozvodů. K manifoldu vám dodáme všechny potřebné tvarovky pro připojení hlavního tlakového a hlavního zavlažovacího potrubí k manifoldu. 32

35 Samostatné elektromagnetické ventily (např. č. kat. 385, 314) se používají například jako hlavní elektromagnetický ventil v základní sestavě, při ovládání pouze jedné zavlažovací větve, samostatné kapkové závlahy, mikrozávlahy, apod. Při umístění na pozemku se instalují samostatně po 1 ventilu do šachtic typu Large (č. kat. 428). Elektromagnetické ventily mají z obou stran 1 nebo 3/4 vnitřní závit. Ovládací vodiče 24 V se propojují pomocí voděodolných konektorů DBY (č. kat. 616). Elektromagnetický ventil (č. kat. 385) a připojovací přímé spojky (č. kat. 430) Voděodolné konektory DBY (č. kat. 616, 393) Ventilové šachtice mají odnímatelné víko a nemají dno. Výkop pro šachtici provedeme podle jejích rozměrů s dostatečnou rezervou tak, abychom dno výkopu mohli vysypat cca cm štěrku nebo kačírku. Vyměříme umístění manifoldu a potrubí v šachtici a vyřežeme v ní otvory pro potrubí. Ventilovou šachtici osadíme do výkopu tak, aby víko šachtice bylo v úrovni s terénem. Doporučujeme utěsnit potrubí v prostupech do šachtice (např. igelitem), potom opatrně obsypat malým množstvím štěrku a následně zasypat zeminou. Při instalaci PE potrubí musíme počítat s tepelnou dilatací potrubí. Potrubí ve výkopu musí ležet volně a šroubovací spojky dosedat k manifoldu kolmo bez pnutí. Ohnutí potrubí u ventilové šachtice zásadně provádíme pomocí mechanických šroubovacích tvarovek (č. kat. 413 nebo 362). Při nedodržení těchto zásad hrozí poškození závitů u ventilů i poškození samotného potrubí. Instalaci manifoldů v budově a jejich osazování do ventilových šachtic provádíme zároveň s výkopy a montáží hlavního tlakového potrubí a hlavního zavlažovacího potrubí pro jednotlivé větve AZS. Kruhová šachtice k vodním zásuvkám - malá Ventilová šachtice CLASSIC Kruhová šachtice pro 1 ventil - střední Ventilová šachtice GRAND Ventilová šachtice CONTA 33

36 2.3 Instalace potrubních rozvodů, připojení rozstřikovačů Na zavlažovaném pozemku budeme instalovat tři typy potrubních rozvodů AZS: y hlavní tlakové potrubí (mezi zdrojem vody a manifoldem) y hlavní zavlažovací potrubí (mezi manifoldem a odbočením pružného potrubí QJ) y pružné zavlažovací potrubí QJ 20 mm (mezi hlavním zavlažovacím potrubím a rozstřikovačem) Hlavní tlakové potrubí vede od zdroje vody pro AZS přes základní sestavu k manifoldu. Potrubí bývá většinou pod stálým tlakem, proto pro jeho instalaci používáme PE potrubí odolné tlaku vody do 12,5 baru (PN 12,5). Pokud je tlak vody na vstupu do zavlažovacího systému nižší než 5 barů nebo je do základní sestavy vřazen hlavní elektromagnetický ventil můžeme použít PE potrubí PN 8 (do tlaku 8 barů). Výhodou tohoto potrubí je jeho nižší cena, větší vnitřní průřez při stejném vnějším průměru a tím nižší ztráty třením. Zpravidla používáme potrubí o průměru 32 mm (případně 25 mm), které pokládáme do drážek o hloubce cca 30 cm. Společně s potrubím můžeme ve stejné drážce vést elektrické ovládací kabely k elektromagnetickým ventilům (24 VAC). Hlavní zavlažovací potrubí je páteřní potrubí každé zavlažovací větve. Vede vždy od jednoho elektromagnetického ventilu manifoldu k rozstřikovačům. Z tohoto potrubí odbočují k jednotlivým rozstřikovačům přes navrtávací objímky pružná potrubí QJ. Potrubí není pod stálým tlakem, je v něm pouze pracovní tlak potřebný pro správnou funkci rozstřikovačů (obvykle 3 4 bary). Používáme PE potrubí PN 8 (do tlaku 8 barů), obvykle o průměru 32 mm (č. kat. 416) (případně 25 mm (č. kat. 364)), které má tenčí stěnu a je ohebnější a levnější než potrubí PN 12,5. Z hlavního zavlažovacího potrubí odbočují přes navrtávací objímky pružná zavlažovací potrubí QJ 20 mm (č. kat. 317), která distribuují vodu přímo k jednotlivým rozstřikovačům. Hlavní zavlažovací potrubí ukončíme zátkou (č. kat. 415 nebo 327). Potrubí ukládáme do drážek o hloubce cca cm. Při souběžném vedení zavlažovacího potrubí od více větví je výhodné umístit je do jednoho výkopu. Montáž mechanických šroubovacích tvarovek PE potrubí PN 8 a PN 12,5 se velmi jednoduše propojuje pomocí shodných mechanických šroubovacích tvarovek. Spoje se vyznačují velkou pevností a odolností, snadnou montáží a demontáží, dají se použít opakovaně a lze je vzájemně mezi sebou propojovat. U tvarovek, které mají vnitřní nebo vnější závity pro připojení dalších komponent, tyto závity těsníme pomocí teflonové pásky (č. kat. 493). č. kat. 414 č. kat. 408 č. kat. 467 č. kat. 413 č. kat. 564 č. kat. 399 č. kat. 360 závit těsnit teflonovou páskou č. kat. 365 Příklady použití PE tvarovek 34

37 Postup montáže PE tvarovek 1. Proveďte zkosení náběhové hrany PE trubky pomocí ořezávače konců potrubí (č. kat. 473), nebo pilníku. 2. Povolte převlečnou matici až na konec závitu, ale nesundávejte ji. 3. Označte tužkou na PE trubce hloubku zasunutí (nepoužívejte ostrý předmět). 4. Zasuňte trubku do tvarovky, až na doraz (za těsnicí kroužek). Značka na trubce bude u převlečné matice. 5. Převlečnou matici pevně dotáhněte rukou, případně utahovacím klíčem (č. kat. 576). Mechanická šroubovací PE tvarovka Konstrukce závitů tvarovky má speciální tvar, který vylučuje utažení tzv. přes závit a jeho uvolnění v důsledku vibrací. Pryžový těsnicí kroužek nemůže z tvarovky samovolně vypadnout, ale při čištění lze snadno vyjmout. Svěrný kroužek zaručuje jemné, ale pevné sevření trubky (pozor kroužek i PE trubka musí být čistá). Převlečná matice Svěrný kroužek Těsnící O kroužek Tělo tvarovky Pružné zavlažovací potrubí QJ Systém pružného potrubí QJ se skládá z potrubí QJ 20 mm (č. kat. 317), navrtávacích objímek, a různých tvarovek a připojovacích kolínek k rozstřikovačům. č. kat. 460 č. kat. 462 č. kat. 318 č. kat. 108 č. kat. 317 č. kat. 684 č. kat. 463 č. kat. 319 č. kat. 480 č. kat. 461 Prvky systému QJ 35

38 Připojení rozstřikovačů k hlavnímu zavlažovacímu potrubí V zavlažovacích větvích se rozstřikovače připojují k hlavnímu zavlažovacímu potrubí pomocí systému pružného připojení QJ 20 mm. Používá se pro všechny typy rozprašovacích i rotačních rozstřikovačů s 1/2 a 3/4 připojovacím závitem a průtokem do 0,75 l/s (45 l/min). Na jedno potrubí QJ lze díky dostatečnému průměru připojit i více rozstřikovačů najednou. Na obrázku a v tabulce jsou uvedeny typické možnosti připojení rozstřikovačů s 1/2 a 3/4 připojovacím závitem na hlavní zavlažovací potrubí o vnějším průměru 32 mm nebo 25 mm. Navrtávací objímka a připojení QJ potrubí Legenda: 1. Hlavní zavlažovací potrubí 2. Navrtávací objímka 3. QJ závitový přímý přechod 4. QJ závitové koleno 5. Pružné připojovací potrubí QJ 6. QJ závitové koleno 7. Rozstřikovač nebo 4 5 Hlavní zavlažovací potrubí Navrtávací objímka Závitový přechod QJ koleno Potrubí QJ 20 mm 32 mm č. kat. 416 č. kat. 331 č. kat. 458 č. kat mm č. kat. 364 č. kat. 329 č. kat. 458 č. kat. 318 č. kat. 317 Rozstřikovač s připojením 1/2" Rozstřikovač s připojením 3/4" QJ koleno 20 x 1/2" Rozstřikovač s připojením 1/2" QJ koleno 20 x 3/4" Rozstřikovač s připojením 3/4" č. kat. 318 č. kat. 374, 442, 423, 568, 569, 884, 885, 954 č. kat. 526 č. kat. 341, 376, 436, 444 Rotační rozstřikovač, vstup 3/4 (např. č. kat. 376) Rozprašovací rozstřikovač, vstup 1/2 (např. řady 5400 č. kat tryska) Závitové koleno 20 x 1/2 (č. kat. 318) Závitové koleno 20 x 3/4 (č. kat. 526) Pružné připojovací potrubí QJ 20 mm (č. kat. 317) Přímý přechod QJ 20 x 3/4 (č. kat. 458) Navrtávací objímka 32 x 3/4 (č. kat. 331) Zátka 32 mm (č. kat. 415) ukončení příslušné větve Hlavní zavlažovací potrubí PN 8, 32 mm (č.kat. 416) Schéma univerzálního napojení rozstřikovačů z hlavního zavlažovacího potrubí systémem pružného připojení QJ Pozor: Rotační a rozprašovací rozstřikovače musí být instalovány v samostatných větvích. 36

39 Postup montáže Odbočky z hlavního zavlažovacího potrubí velmi snadno vytváříme pomocí navrtávacích objímek, ke kterým pomocí systému pružného připojení QJ připojujeme jednotlivé rozstřikovače. 1. Na požadovaném místě hlavního zavlažovacího PE potrubí smontujeme navrtávací objímku y pro PE potrubí 32 mm navrtávací objímku 32 x 3/4 (č. kat. 331) y pro PE potrubí 25 mm navrtávací objímku 25 x 3/4 (č. kat. 329) 2. Objímka je k potrubí těsněna přes gumový O kroužek, který musí být správně usazen v drážce navrtávací objímky. 3. Otvorem v objímce opatrně vyvrtáme do hlavního zavlažovacího potrubí otvor vhodného průměru podle typu objímky (min. 11 mm). 4. Do objímky se našroubuje QJ tvarovka - podle potřeby přímý přechod (č. kat. 458) nebo koleno (č. kat. 526) - spoj těsníme teflonovou páskou. 5. Z QJ tvarovky odmontujeme převlečnou matici, navlékneme ji na QJ potrubí a to natlačíme (silou) na tvarovku. (Pro snazší montáž můžeme konec QJ potrubí lehce nahřát horkovzdušnou pistolí.) Spoj zajistíme dotažením převlečné matice. 6. Zkrátíme QJ potrubí na potřebnou délku k rozstřikovači a větev připravíme na tlakovou zkoušku potrubí (viz kap. Zkouška těsnosti potrubí). 7. Provedeme tlakovou zkoušku potrubí. 8. Na straně rozstřikovače QJ potrubí ukončíme kolínkem s vnějším závitem, na kterém již máme namontovaný vybraný rozstřikovač. Kolínko s vnějším závitem 20 x 1/2 (č. kat. 318) používáme pro připojení výsuvných rozstřikovačů s 1/2 vnitřním připojovacím závitem (např. rozprašovací rozstřikovače z řady 5400 (č. kat 374, 568) se zvolenou tryskou, rotační rozstřikovače Saturn III (č. kat. 423)). Kolínko s vnějším závitem 20 x 3/4 (č. kat. 526) používáme pro připojení rotačních rozstřikovačů s vnitřním závitem 3/4 (např. Voyager II (č. kat. 376)). Všechny závity těsníme teflonovou páskou. Maximální průtok vody pružným potrubím QJ 20 mm (č. kat. 317) je 45 l/min, proto můžeme na jednu odbočku potrubí QJ za pomoci tvarovky T kus (č. kat. 480) napojit i dva až tři rozstřikovače v závislosti na jejich spotřebě vody (viz obr.) Pozor: Pružné připojení QJ k rozstřikovačům by nemělo být kratší než 0,4 m a delší než 8 m Legenda: Rozstřikovače s vnitřním 1/2 závitem Rozstřikovače s vnitřním 3/4 závitem Typické připojení 1/2 a 3/4 výsuvných rozstřikovačů na PE potrubí 32 mm (č. kat. 416) Rozstřikovače s vnějším 1/2 závitem Rozprašovací a rotační trysky 1. Hlavní zavlažovací potrubí (č. kat. 416) 2. Navrtávací objímka 32 x 3/4 (č. kat. 331) 3. QJ závitové koleno 1/2 (č. kat. 318) 4. QJ závitové koleno 3/4 (č. kat. 526) 5. Pružné připojovací potrubí QJ (č. kat. 317) 6. Nátrubek (mufna) 1/2 (č. kat. 368) 7. Prodloužení pevné 1/2 x 1/2 (č. kat. 691) 8. Prodloužení 1/2 x 5/8 (č. kat. 354, 426) 9. Přímý přechod QJ 3/4 (č. kat. 458) 10. T kus QJ (č. kat. 480) 11. Výsuvný rozstřikovač s 1/2 připojením 12. Výsuvný rozstřikovač s 3/4 připojením Typické připojení 1/2 úderových rozstřikovačů (č. kat. 457, 375, 690, 693), nadzemního nevýsuvného rozstřikovače (č. kat. 694) a nadzemní montáž trysek na prodloužení 37

40 Pokládání potrubních rozvodů Na pozemku si podle projektu označíme výraznými značkami (praporky) umístění rozstřikovačů v jednotlivých větvích a současně vyznačíme pomocí provázku, mletého vápence nebo značkovacího spreje optimální dráhu hlavního tlakového potrubí (PE 32 mm nebo 25 mm), hlavního zavlažovacího potrubí (PE 32 mm nebo 25 mm) a pružného potrubí QJ (20 mm). Získáme tím celkový přehled o potrubních rozvodech a osazení rozstřikovačů a můžeme tak zkontrolovat jejich správné umístění. Vyznačení trasy potrubního rozvodu zavlažovací větve a umístění rozstřikovačů Rýhovací stroj Vermeer RT 60 Podle značení vykopeme úzké výkopy hluboké cca cm. Do jednoho výkopu můžeme položit i více souběžně vedoucích potrubí a kabel pro elektrické ovládání elektromagnetických ventilů (24 VAC) v chráničce. Provádíme-li výkop na již založeném trávníku nebo jiném porostu, doporučujeme sloupnout vrchní vrstvu trávníku a odkládat ho i s vykopanou zeminou na fólii podél výkopu. Pro výkopové práce je ideální použít rýhovací stroj, který výrazně urychlí práci a minimálně poškodí stávající trávník. Rýhovací stroj Vermeer RT 60 si u nás můžete zapůjčit. Zkontrolujte, aby ve výkopu nebylo kamení s ostrými hranami. Instalaci potrubních rozvodů proveďte co nejrychleji (během 1 2 dnů), a v teplých dnech doporučujeme trávník jemně kropit. Potrubí pokládáme do výkopu volně, tak aby zůstalo ležet mírně zvlněné. Pokud pokládáme do výkopu více potrubí, měla by ležet vedle sebe. Pružné potrubí QJ vyvedeme ve všech místech vyznačených pro osazení rozstřikovačů cca 50 cm nad terén, ohneme je a pevně převážeme izolační páskou (obr. 1), případně plastovými úchytkami. Ohnuté potrubí nepropustí vodu a můžeme tak vyzkoušet těsnost potrubí v jednotlivých větvích. Potrubí můžeme shora označit geotextilií. Zkouška těsnosti potrubí Před zahrnutím výkopu zeminou provedeme zkoušku těsnosti potrubí. Nejprve vyzkoušíme těsnost hlavního tlakového potrubí mezi základní sestavou a manifoldy (elektromagnetickými ventily): y manuálně uzavřeme všechny elektromagnetické ventily manifoldu y otevřeme kulový ventil v základní sestavě, čímž natlakujeme část AZS až k manifoldům y pečlivě zkontrolujeme veškeré spoje a prvky systému Pokud zkouška proběhla v pořádku, můžeme zahrnout výkop zeminou. Postupujeme od základní sestavy směrem k ventilové šachtici a zeminu průběžně hutníme. Na závěr položíme zpět sloupnutý pás trávníku, který pokropíme a mírně pohnojíme. Dále postupně vyzkoušíme těsnost jednotlivých zavlažovacích větví (mezi manifoldem a rozstřikovači): y zkontrolujeme, zda jsou všechna QJ potrubí ve zkoušené větvi zaškrcena y manuálně otevřeme elektromagnetický ventil příslušné větve, větev natlakujeme vodou y zkontrolujeme těsnost Potom výkop zasypeme stejným způsobem jako hlavní potrubí, pouze v místě napojení rozstřikovačů jej zatím nezasypáváme. 38

41 Propláchnutí potrubí před namontováním rozstřikovačů y manuálně otevřeme elektromagnetický ventil ve vybrané větvi y odstraníme zaškrcení QJ potrubí, které nám chrání potrubí proti napadání nečistot a vodu necháme chvíli volně vytékat abychom vyplavili případné nečistoty (obr. 2) y uzavřeme elektromagnetický ventil y zkrátíme QJ potrubí na požadovanou délku pro napojení rozstřikovačů (obr. 3) y našroubujeme rozstřikovače na příslušná kolínka (č. kat. 318 nebo 526); spoj těsníme teflonovou páskou y kolínko s rozstřikovačem spojíme s QJ potrubím; výkop zasypeme a zhutníme (obr. 4) Obr. 1 Obr. 2 Obr. 3 Obr Osazení rozstřikovačů v terénu Rozstřikovače usazujeme do půdy vždy svisle, bez ohledu na svažitost terénu tak, aby horní plocha trysky nepřesahovala o více než 3 mm úroveň okolního terénu. V případě osazení těsně vedle obrubníků musí být horní hrana rozstřikovače umístěna v rovině s obrubníkem. K obsypání použijeme zeminu, případně ve spodní části jemný písek bez kamenů. Během obsypávání průběžně zeminu opatrně hutníme. Pokud trávník sousedí s plochou s mulčovací kůrou, doporučujeme umístit rozstřikovače do mulčovací kůry, cm od hranice trávníku. V případě, že se terén před rozstřikovačem zvedá, použijeme rozstřikovač s delším výsuvníkem, případně umístíme rozstřikovač jinam tak, aby byl dodržen projektovaný dostřik. Mezi keře a květiny je výhodné použít teleskopické prodloužení, určené pro rozprašovací rozstřikovače, na které se namontují trysky s vybranými parametry. č. kat. 568 č. kat. 376 nastavitelná výška č. kat. 317 č. kat. 318 č. kat. 317 č. kat.526 Rozstřikovače umístěné v terénu č. kat. 426 Po montáži rozstřikovačů provedeme znovu obvyklým způsobem pomocí manuálního ovládání elektromagnetických ventilů propláchnutí celého systému. Každý rozprašovací rozstřikovač má místo trysky namontovanou červenou proplachovou zátku. Po konečném propláchnutí zátku odšroubujeme a místo ní osadíme trysku podle projektu. U rotačních rozstřikovačů je možné vymontovat výsuvník a stejným způsobem nechat vyplavit případné nečistoty z potrubí. Potom teprve upravíme terén okolo rotačního rozstřikovače. 39

42 Demontáž proplachovací trysky MONTÁŽ TRYSKY A SEŘÍZENÍ Montáž vybrané trysky Nastavení směru rozstřiku Přidržte výsuvník Vyšroubujte proplachovací trysku Přidržte výsuvník Našroubujte vybranou trysku Otáčením celého výsuvníku nastavte požadovaný směr (počátek) rozstřiku DEMONTÁŽ A ÚDRŽBA 1. Odšroubujte víčko adaptéru 2. Uvolněte těsnění Uvolněte těsnění a vyjměte výsuvník Přidržte tělo adaptéru 3. Očistěte všechny díly a adaptér smontujte Těsnění Víčko Tělo Proplachovací tryska Výsuvník Pružina Výměnné trysky s filtrem 40

43 2.5 Položení a zapojení elektrických ovládacích rozvodů Elektrické ovládací rozvody pracují s napětím 24 VAC a slouží k ovládání elektromagnetických ventilů řídicí jednotkou. Používají se běžné vodiče CYKY 0,8 1,5 mm se zemní izolací o téměř libovolné délce. V kabelu vždy potřebujeme o 1 vodič více, než je počet ventilů připojovaných k řídicí jednotce. Pokud počítáme s budoucím rozšířením zavlažovacího systému, pokládáme kabely s více žilami, než nyní potřebujeme. Kabely pokládáme do země společně (v jedné drážce) s potrubím vedoucím k elektromagnetickým ventilům. V exponovaných místech je vedeme v chráničkách (např. husích krcích). Voděodolné propojování elektromagnetických ventilů s ovládacími vodiči od řídicí jednotky se provádí pomocí systému Easy Wire nobo voděodolných konektorů. Umožňují spojit 2 4 vodiče o průřezu 0,8 1,5 mm 2. Podrobný návod naleznete v návodu k obsluze manifoldu a na Propojovací box Easy-Wire Voděodolné konektory 2.6 Instalace řídicí jednotky Řídicí jednotky jsou mozkem celého automatického zavlažovacího systému. Ovládají zavlažování podle předem sestaveného a naprogramovaného zavlažovacího plánu, který specifikuje frekvenci a intenzitu (délku) zavlažování v jednotlivých větvích. Řídicí jednotky podle typu mohou ovládat 6 12 zavlažovacích větví, což je pro běžné zahrady zcela dostačující. Vyznačují se jednoduchým intuitivním ovládáním, vyspělým programovým vybavením, spolehlivým bezporuchovým provozem a v neposlední řadě i příznivou cenou. Řídicí jednotky Orbit Pocket Star Plus (č. kat. 959, 665, 392) Řídicí jednotky Orbit Easy Set Logic (č. kat. 185, 187) Umístění řídicí jednotky Řídicí jednotky jsou určeny k vnitřnímu použití a proto je instalujeme do prostor, kde nejsou vystaveny povětrnostním vlivům a přímému slunečnímu světlu (zejména displej). Podle typu se přímo připojují na 230 VAC, nebo jsou vybaveny adaptérem pro zapojení do elektrické zásuvky, proto je umísťujeme blízko zdroje elektrické energie. Jednotky instalujeme na zeď pomocí přiložených vrutů a hmoždinek pokud možno ve svislé poloze. Pracují při teplotách od 10 C do +45 C. Při instalaci ve vlhkém prostředí (např. pod přístřeškem) doporučujeme řídicí jednotku instalovat do vodotěsné schránky a použít nástěnný transformátor 230/24 VAC s kabelem (č. kat. 798). Tuto instalaci smí provést pouze osoba s příslušnou kvalifikací. Bezpečnostní předpisy y svorkovnice řídicí jednotky musí být před uvedením do provozu zakryta krytem z plastické hmoty y pokud je řídicí jednotka napájena adaptérem 230/24 V, musí mít transformátor oddělené primární a sekundární vinutí, musí vyhovovat třídě ochrany II dle ČSN a stupeň krytí musí být v souladu s ČSN y je zakázáno provádět jakýkoliv zásah do transformátoru y veškeré elektroinstalační práce, montáž či demontáž řídicí jednotky smí být prováděny jen při odpojeném síťovém přívodu y k jednomu transformátoru smí být zapojena pouze jedna řídicí jednotka 41

44 Hlavní funkce řídicích jednotek Orbit: y automatický režim zavlažování y poloautomatický režim zavlažování y manuální spouštění zavlažování a jednotlivých zavlažovacích cyklů y nastavení přesného času pro zahájení zavlažování y nastavení délky zavlažování v jednotlivých zavlažovacích větvích y nastavení intervalu a četnosti závlahových cyklů v rámci dne, týdne, měsíce, v sudé a liché dny, apod. y ekonomizér zavlažování v rozsahu 10% - 200% y pozastavení zavlažování na 24, 48 nebo 72 hodin y možnost připojení dalších komponentů AZS (např. dešťový senzor, Pump Start Relay) a jejich ovládání řídicí jednotkou. Programování a ovládání řídicí jednotky provádíme na ovládacím panelu (vše je podrobně popsáno v příslušných návodech). Svorkovnice řídicí jednotky ovládací a napájecí vodiče připojujeme k příslušným svorkám ve svorkovnici: Svorkovnice řídicí jednotky Orbit Pocket Star Plus Svorkovnice řídicí jednotky Orbit Easy Set Logic svorka COM svorka pro připojení společného vodiče do těchto svorek se samostatně zapojují zbylé ovládací vodiče od jednotlivých elektromagnetických ventilů, čísla na svorkovnici odpovídají číslům zavlažovacích větví PUMP SENSOR do této svorky zapojujeme jeden z vodičů Pump Start Relay (relé ovládající čerpadlo), nebo hlavního elektromagnetického ventilu (pokud je vřazen do základní sestavy); druhý vodič připojujeme do svorky COM mezi tyto svorky připojujeme dešťový senzor 24 V svorky pro připojení 24 VAC napájení ze síťového adaptéru 42

45 Propojení řídicí jednotky s manifoldem Řídicí jednotku propojíme s manifoldem kabelem CYKY 0,8 1,5 mm se zemní izolací. Platí zásada, že počet vodičů v kabelu je vždy o jeden vodič vyšší, než je počet ovládaných elektromagnetických ventilů. Vodič navíc se nazývá společný vodič (Common) a v řídicí jednotce se připojuje do svorky označené COM. Na straně manifoldu k tomuto vodiči připojte od každého elektromagnetického ventilu vždy po jednom vodiči (je jedno který si vyberete). Dále zapojte v řídicí jednotce do svorky označené číslem větve vždy jeden vodič propojovacího kabelu, který na straně manifoldu spojíte s druhým vodičem elektromagnetického ventilu, který tuto větev ovládá. Pro spojení vodičů u manifoldu použijte systém Easy Wire nebo voděodolné konektory (viz návod k manifoldu). Propojujete-li v jedné šachtici dva manifoldy, musíte pomocí voděodolného konektoru (č. kat. 616) spojit oba společné (Common) vodiče od propojovacích boxů Easy Wire do jednoho, který v řídicí jednotce zapojíte do svorky COM. Při manipulaci s vodiči a jejich zapojování musí být řídicí jednotka odpojena od zdroje, aby nedošlo ke zkratu. Větev č.1 Common Větev č.2 Podrobné informace o zapojení a programování řídicích jednotek a možnosti připojení dalších komponentů (dešťový sensor, ovládání čerpadla Pump Start Relay) naleznete v návodech k jednotlivým zařízením a na Montáž rychlospojných ventilů Rychlospojné ventily slouží k snadnému a rychlému připojení zahradní hadice na vybraných místech zavlažovaného pozemku. Zahradu nehyzdí nadzemní kohouty se stočenými dlouhými hadicemi. Stačí jedna hadice přiměřené délky, která se na rychlospojný ventil snadno napojí pomocí přípojného klíče (protikusu). Rychlospojné ventily se instalují na tlakový rozvod vody. Pokud je do základní sestavy vřazen hlavní elektromagnetický ventil musíme položit vedlejší tlakový rozvod (viz kapitola Základní sestava AZS). Protože rozvod je pod stálým tlakem, musíme zvolit (podle tlaku vody v systému) vhodné potrubí. Pro tlak do 5 barů použijeme PE potrubí PN 8 o průměru 25 mm (č. kat. 364), pro vyšší tlak PE potrubí PN 12,5 o průměru 25 mm (č. kat. 417). Rychlospojné ventily umísťujeme pod úroveň terénu do plastových šachtic typu Mini (č. kat. 478) a k PE potrubím 25 mm je připojujeme pomocí mechanické šroubovací spojky (kolena) s vnitřním závitem (č. kat. 367). Závit se těsníme teflonovou páskou. Legenda: rychlospojný ventil plastový ¾ (č. kat. 474) 2 přípojný klíč (č. kat. 475) 3 koleno s vnitřním závitem (č. kat. 367) 4 adaptér (č. kat. 737) 5 ventilová šachtice MINI (č. kat. 478) 6 tlakový plastový rozvod 7 trávník 8 zásyp 9 štěrkové lože

46 2.8 Uvedení AZS do provozu z zkontrolujte propojení všech elektrických rozvodů z zkontrolujte, zda hlavní potrubí je čisté hh hh hh hh odšroubujte boční zátku u manifoldu jemně pootevřete hlavní uzávěr vody v základní sestavě (pokud je do základní sestavy zařazen hlavní elektromagnetický ventil, ručně jej otevřete) nechte chvíli volně vytékat vodu z manifoldu zavřete hlavní uzávěr, případně hlavní elektromagnetický ventil, a zašroubujte zpět zátku u manifoldu. z otevřete hlavní uzávěr vody (případně hlavní elektromagnetický ventil) z postupně ručně otevírejte jednotlivé elektromagnetické ventily manifoldu, zkontrolujte funkčnost všech rozstřikovačů v příslušné zavlažovací větvi a potom je opět uzavřete (případné problémy bývají způsobené nečistotami, proto rozeberte elektromagnetický ventil, vyjměte membránu a očistěte ji) z pro zavlažovací větev s rozprašovacími rozstřikovači hh hh hh demontujte červené proplachové zátky a našroubujte příslušné trysky podle projektu ručně otevřete elektromagnetický ventil této větve seřiďte u všech rozstřikovačů směr dostřiku výseč (pouze u trysek se seřiditelnou výsečí - použijte multifunkční klíč (č. kat. 445)) podle potřeby upravte délku dostřiku šroubem na trysce z pro zavlažovací větev s rotačními rozstřikovači hh hh na rozstřikovače namontujte trysky podle projektu seřiďte podle příslušného návodu výseč a dostřik z stejným způsobem postupně zkontrolujte a seřiďte funkci rozstřikovačů ve všech zavlažovacích větvích z před uvedením celého zavlažovacího systému do automatického provozu musí být všechny elektromagnetické ventily uzavřené z řídicí jednotku zapojte do sítě a naprogramujte podle zavlažovacího plánu (viz. návod k řídicí jednotce) z prověřte správnou činnost celého AZS v režimu ručního ovládání řídicí jednotky; postupně zapínejte jednotlivé zavlažovací větve, abyste odzkoušeli elektrické propojení každého elektromagnetického ventilu a jeho komunikaci s řídicí jednotkou, případně funkci dešťového senzoru a ovládání čerpadla z zapnutí systému - otočte kruhový ovladač do polohy AUTO a AZS je připraven zavlažovat podle vámi nastaveného programu z optimálního nastavení celého AZS dosáhnete časem jeho sledováním a případnými korekcemi dostřiku a výsečí jednotlivých rozstřikovačů, případně i jejich dalším doplněním 3 Příprava AZS na zimní období Správné zazimování AZS je v našich klimatických podmínkách důležitým předpokladem pro jeho dlouhou životnost a bezporuchový provoz. Během provozu je AZS Orbit trvale zavodněn. I když právě neprobíhá zavlažování, zůstává v celém systému zavlažovacího potrubí, v elektromagnetických ventilech a rozstřikovačích voda tak, aby na povel řídicí jednotky mohlo okamžitě začít zavlažování. Po skončení zavlažovacího období při zazimování je tedy nejdůležitějším úkonem řádné odvodnění celého systému. Protože potrubí nebývá většinou ve spádu (což pro správnou činnost AZS není nutné), použijeme kompresor a tlakovým vzduchem vytlačíme vodu z potrubí, manifoldů i rozstřikovačů. Postup odvodnění: z zavřete v základní sestavě na vstupu do AZS hlavní kulový uzávěr vody, případně vypněte čerpadlo z ručním ovládáním řídicí jednotky spusťte zalévání v libovolné zavlažovací větví, aby tlak vody v systému klesl na nulu z připojte k vypouštěcímu ventilu v základní sestavě kompresor (stačí hobby provedení se vzdušníkem cca 20 l a tlakem 6 8 barů) z po dosažení max. tlaku kompresoru (až vypne), otevřete vypouštěcí ventil a tím pustíte tlakový vzduch z kompresoru do systému z postupně - od nejvzdálenější zavlažovací větve ručně nebo pomocí řídicí jednotky (v manuálním režimu) otevírejte jednotlivé elektromagnetické ventily na manifoldech, počkejte dokud vzduch nevytlačí z rozstřikovačů veškerou vodu a potom je znovu uzavřete z při kapkové závlaze postupujte obdobně, pouze na konci kapkovacího potrubí odstraňte zátku, aby voda lépe vytékala z po odvodnění všech zavlažovacích větví odšroubujte u všech manifoldů víčka z pokud jsou součástí systému rychlospojné ventily (vodní zásuvky), postupujete analogicky, pouze musíte postupně do každé zásuvky zasunout přípojný klíč (protikus), aby mohla voda vytéci z vypněte řídicí jednotku (do polohy OFF) Takto odvodněný zavlažovací systém je připraven bezpečně přečkat nástrahy zimního období. 44

47 4 Údržba AZS Údržbu provádíme většinou 1x ročně: z pravidelně měníme AA baterie v řídicí jednotce a kontrolujeme dotažení vodičů z zkontrolujeme zavlažovací výseče rozstřikovačů, případně vyčistíme jejich filtry z vyčistíme ventilové šachtice od napadaných nečistot z vyčistíme (vypereme) vložky hlavního filtru v základní sestavě (kontrolujeme průběžně) z zkontrolujeme funkci dešťového senzoru z provedeme zevní kontrolu vodičů ve svorkovnici Easy Wire Automatický zavlažovací systém Orbit není náročný na údržbu a má téměř bezporuchový provoz. Většina problémů je způsobena nečistotami ve vodě nebo mechanickým poškozením komponentů systému, zejména při sekání, vertikutaci, rytí a dalších zahradnických činnostech. Proto vám při těchto pracích doporučujeme označit si umístění rozstřikovačů přenosnými značkami a dbát na správné nastavení výšky sekačky. 5 Zavlažování trávníku a jeho údržba Pěkný a zdravý trávník vyžaduje stálou péči od jara až do zimy. Správné zavlažování je jedním z nejdůležitějších předpokladů pro vypěstování kvalitního trávníku. Musíme jej však také pravidelně sekat (na 3 6 cm ), hnojit (několikrát během vegetace), prořezávat (vertikutace), provzdušňovat (aerofikace), zajišťovat propustnost pískem, hubit mech a plevel. Trávníky během vegetačního období potřebují zhruba mm srážek, to odpovídá l/m 2 za týden (1 mm/m 2 = 1litr/m 2 ). V našich klimatických podmínkách během vegetačního období trávníku pokrývají dešťové srážky pouze 30% 50% potřebné vláhy a navíc bývají nerovnoměrně rozloženy. Rovnoměrné závlahy po celou dobu vegetačního období (s ohledem na letní období, kdy rostliny potřebují více zavlažovat) lze dosáhnout pouze řízenou závlahou. Četnost závlahy (jak často zavlažovat) a její množství je různé podle stáří a umístění trávníku (trávník ve stínu nebo na přímém slunci). Nový trávník po založení zavlažujeme méně, ale častěji. Trávník ještě nemá dostatečně vyvinutý kořenový systém a může se při delší nebo intenzivní závlaze vyplavit. Proto zavlažujeme vícekrát denně (např. 3x) po kratší dobu. Zakořeněný trávník (po 4 6 týdnech) již můžeme zavlažovat 1 2x denně. Později již stačí potřebnou týdenní dávku vody (30 45 l/m 2 ) rozdělit do 3 zavlažovacích cyklů v průběhu 1 týdne (1 závlaha po l/m 2 ), nejlépe v nočních hodinách, kdy je nižší výpar a rostliny vodu lépe přijímají. Správně zavlažovaná půda by měla být neustále vlhká do hloubky cm. Pokud zavlažujeme denně, měla by denní dávka činit 3 5 mm/m 2 (3 5 l/m 2 ). Denní spotřeba vody na závlahu trávníku o rozloze 500 m 2 se tedy pohybuje kolem 1,5 2 m 3 vody (tj l). Probíhá-li po delší dobu zavlažování trávníku v cyklu několikrát denně v malých dávkách, vytváří se pouze mělký kořenový systém a trávník je náchylný k vysychání. Dochází k jeho většímu zaplevelení a napadení houbami. Také při nadměrné závlaze dochází v trávníku ke zvýšenému růstu plevelů, mechů a k jeho plstnatění. Výskyt mechů obvykle způsobuje kyselá půdní reakce a velké zhutnění půdy. Proto alespoň 2x ročně provádíme prořezávání a provzdušnění trávníku. Na výskyt mechů má dále velký vliv příliš nízké sekání trávníku (pod 2 cm) a akutní nedostatek živin. Zdravý trávník je tedy výsledkem optimální závlahy, pravidelného sekání a správného hnojení po celé vegetačního období. Na trhu je dostatek speciálních trávníkových hnojiv (lze objednat). Vápnění trávníku provádíme při jeho prokazatelném nedostatku a ph půdy nižším než 5,0. Brzy na jaře a nebo v srpnu doporučujeme přetáhnout plochy mechu tzv. trávníkovým pískem s obsahem síranu amonného, síranu železnatého a křemičitého písku. Plevele je ideální hubit na jaře před odkvětem, případně pokud je to potřeba i na podzim. Velmi se osvědčuje souprava kombinovaných herbicidů pro odplevelení trávníků Agfrofit-kombi (lze objednat). Z technického vybavení vám doporučujeme pořídit si kvalitní sekačku, vertikutátor a vozík na rozmetání hnojiv. 6 Závěr Pokud jste se rozhodli pro zavedení automatického zavlažovacího systému Orbit, rádi vám poskytneme další informace a pomůžeme při kompletaci objednávky. Pro objednání jednotlivých komponentů zavlažování je v Katalogu a ceníku vložen objednávkový list nebo objednávku můžete vyplnit elektronicky na adrese Pro snazší montáž dodáváme jednotlivé zavlažovací větve zabalené samostatně, každá větev tvoří samostatný komplet. Dopravu zboží zajišťujeme v rámci celé České republiky spediční službou. Záruční lhůty pro jednotlivé výrobky jsou 24 měsíců. Ze zkušeností víme, že při dodržení všech stanovených zásad provozu a pravidel údržby vám bude automatický zavlažovací systém dlouhá léta bezporuchově sloužit k plné vaší spokojenosti. 45

48 Přílohy Tlakové ztráty třením v PE potrubí PN 8 (materiál PE 80) PN 8 20 vnější průměr 20 mm tloušťka stěny 1,8 mm vnitřní průměr 16,4 mm 25 vnější průměr 25 mm tloušťka stěny 1,8 mm vnitřní průměr 21,4 mm 32 vnější průměr 32 mm tloušťka stěny 1,9 mm vnitřní průměr 28,2 mm 40 vnější průměr 40 mm tloušťka stěny 2,4 mm vnitřní průměr 35,2 mm Průtok Rychlost Tlaková ztráta Rychlost Tlaková ztráta Rychlost Tlaková ztráta Rychlost Tlaková ztráta l/s l/min m 3 /h m/s bar/100 m m/s bar/100 m m/s bar/100 m m/s bar/100 m 0,1 6 0,4 0,50 0,28 0,295 0,067 0,18 0,021 0,12 0,01 0,2 12 0,7 0,99 0,93 0,62 0,25 0,37 0,073 0,24 0,03 0,3 18 1,1 1,49 1,89 0,87 0,49 0,55 0,155 0,36 0,06 0,4 24 1,4 1,99 3,13 1,10 0,84 0,74 0,28 0,48 0,95 0,5 30 1,8 2,49 4,63 1,50 1,25 0,90 0,38 0,60 0,14 0,6 36 2,2 2,98 6,37 1,80 1,80 1,10 0,52 0,72 0,19 0,7 42 2,5 2,10 2,35 1,30 0,70 0,84 0,26 0,8 48 2,9 2,45 3,00 1,45 0,88 0,96 0,33 0,9 54 3,2 2,75 3,80 1,70 1,15 1,08 0,42 1,0 60 3,6 3,05 4,20 1,85 1,35 1,20 0,49 1,2 72 4,3 2,20 1,85 1,44 0,67 1,4 84 5,0 2,60 2,50 1,68 0,88 1,6 96 5,8 2,90 2,95 1,92 1,10 1, ,5 3,30 3,80 2,16 1,40 2, ,2 3,70 4,30 2,40 1,65 2, ,9 2,64 2,00 2, ,6 2,88 2,35 2, ,4 3,11 2,60 2, ,1 3,35 3,10 Tlakové ztráty třením v PE potrubí PN 12,5 (materiál PE 80) PN 12,5 20 vnější průměr 20 mm tloušťka stěny 1,8 mm vnitřní průměr 16,4 mm 25 vnější průměr 25 mm tloušťka stěny 2,3 mm vnitřní průměr 20,4 mm 32 vnější průměr 32 mm tloušťka stěny 2,9 mm vnitřní průměr 26,2 mm 40 vnější průměr 40 mm tloušťka stěny 3,7 mm vnitřní průměr 32,6 mm Průtok Rychlost Tlaková ztráta Rychlost Tlaková ztráta Rychlost Tlaková ztráta Rychlost Tlaková ztráta l/s l/min m 3 /h m/s bar/100 m m/s bar/100 m m/s bar/100 m m/s bar/100 m 0,1 6 0,4 0,43 0,20 0,34 0,01 0,20 0,03 0,04 0,01 0,2 12 0,7 0,94 0,70 0,70 0,34 0,40 0,10 0,27 0,04 0,3 18 1,1 1,40 1,40 1,01 0,68 0,60 0,19 0,40 0,07 0,4 24 1,4 1,85 2,40 1,40 1,10 0,80 0,32 0,54 0,12 0,5 30 1,8 2,40 3,85 1,75 1,80 1,00 0,48 0,66 0,18 0,6 36 2,2 2,05 2,40 1,20 0,65 0,80 0,25 0,7 42 2,5 2,50 3,40 1,4 0,87 0,93 0,33 0,8 48 2,9 2,80 4,10 1,65 1,15 1,10 0,43 0,9 54 3,2 1,85 1,40 1,20 0,53 1,0 60 3,6 2,00 1,65 1,35 0,62 1,1 66 4,0 2,20 1,95 1,50 0,74 1,2 76 4,3 2,45 2,30 1,60 0,84 1,3 78 4,7 2,60 2,70 1,75 1,00 1,4 84 5,0 2,85 3,10 1,85 1,15 1,5 90 5,4 3,00 3,55 1,95 1,30 1,6 96 5,8 3,20 3,90 2,10 1,40 1, ,1 3,40 4,20 2,25 1,60 1, ,5 2,40 1,75 1, ,8 1,60 1,95 2, ,2 2,70 2,17 2, ,9 3,00 2,60 46

49 Parametry rozprašovacích trysek s pevnou i seřiditelnou výsečí v závislosti na tlaku vody a dostřiku Poznámka: Optimální tlak vody pro rozprašovací trysky je 2,5 až 3 bary. 47

50 Parametry trysek VOYAGER II (součást balení rozstřikovače) Tryska 1 2 S NÍZKÝM VZESTUPEM STANDARDNÍ 4 7 předinstalovaná 8 L1 L2 L3 L4 Tlak (bar) Dostřik (m) Průtok (m 3 /h) Průtok (l/min) PR (mm/h) PR r (mm/h) 2,1 8,2 0,18 3,03 5,33 6,10 2,8 8,5 0,25 4,16 6,86 7,87 3,4 8,8 0,27 4,54 6,86 8,13 4,1 8,8 0,30 4,92 7,62 8,64 2,1 10,7 0,34 5,68 6,10 6,86 2,8 11,6 0,39 6,44 5,84 6,60 3,4 11,6 0,45 7,57 6,86 7,87 4,1 11,9 0,48 7,95 6,86 7,87 2,1 11,9 0,77 12,87 10,92 12,70 2,8 12,8 0,89 14,76 10,92 12,45 3,4 13,4 1,02 17,03 11,43 13,21 4,1 13,4 1,09 18,17 12,19 13,97 2,1 11,0 0,59 9,84 4,83 5,08 2,8 12,2 0,68 11,36 4,57 5,33 3,4 12,8 0,77 12,87 4,83 5,33 4,1 12,8 0,84 14,01 5,08 5,84 2,1 14,6 1,75 29,15 16,26 18,80 2,8 15,2 2,04 34,07 17,53 20,32 3,4 15,8 2,23 37,10 17,78 20,57 4,1 16,8 2,27 37,85 16,26 18,80 2,1 6,4 0,27 4,54 13,21 15,49 2,8 7,3 0,32 5,30 11,94 13,72 3,4 7,9 0,39 6,44 12,19 14,22 4,1 8,5 0,41 6,81 11,18 12,95 2,1 8,5 0,41 6,81 11,18 12,95 2,8 9,8 0,48 7,95 9,91 11,68 3,4 10,4 0,55 9,08 10,16 11,68 4,1 11,0 0,57 9,46 9,40 10,92 2,1 10,1 0,66 10,98 12,95 14,99 2,8 11,3 0,77 12,87 12,19 13,97 3,4 11,9 0,89 14,76 12,45 14,48 4,1 12,2 0,93 15,52 12,45 14,48 2,1 9,8 0,86 14,38 18,03 21,08 2,8 10,7 1,00 16,66 17,53 20,32 3,4 11,3 1,14 18,93 17,78 20,57 4,1 11,9 1,23 20,44 17,27 20,07 48

51 Parametry dalších vyměnitelných trysek pro VOYAGER II (nejsou součástí balení rozstřikovače - lze je dokoupit) Tryska VOYAGER II Standardní trysky Tlak (bar) Dostřik (m) Průtok (m 3 /h) Průtok (l/min) 2,1 8,5 0,11 1,9 2,8 8,8 0,14 2,3 3,4 8,8 0,16 2,7 4,1 9,1 0,18 3 2,1 8,8 0,16 2,6 2,8 9,1 0,18 3 3,4 9,1 0,2 3,4 4,1 9,4 0,23 3,8 2,1 9,1 0,2 3,4 2,8 9,4 0,23 3,8 3,4 9,4 0,27 4,5 4,1 9,8 0,3 4,9 2,1 9,8 0,27 4,5 2,8 10,1 0,32 5,3 3,4 10,4 0,36 6,1 4,1 10,4 0,31 6,8 2,1 10,4 0,36 6,1 2,8 11 0,41 6,8 3,4 11,6 0,45 7,6 4,1 11,6 0,5 8,3 2,1 11 0,45 7,6 2,8 11,6 0,55 9,1 3,4 11,6 0,61 10,2 4,1 12,2 0, ,1 11 0,59 9,8 2,8 12,2 0,68 11,4 3,4 12,8 0,77 12,9 4,1 12,8 0, ,1 11,3 0,73 12,1 2,8 12,2 0, ,4 13,1 0,95 15,9 4,1 13,4 1,04 17,4 2,1 11,6 0,95 15,9 2,8 13,1 1,11 18,5 3,4 14 1,25 20,8 4,1 14,3 1,36 22,7 2,8 13,7 1,36 22,7 3,4 14,6 1,54 25,7 4,1 14,9 1,73 28,8 4,8 15,5 1, ,8 14 1,82 30,3 3,4 14,6 2,02 33,7 4,1 15,2 2,23 37,1 4,8 15,5 2,39 39,7 2,8 14 2,59 43,2 3,4 14,6 2,77 46,2 4,1 15, ,8 15,9 3,27 54,5 Tryska P Standardní (č. kat ) VOYAGER II Trysky s nízkým vzestupem Tlak (bar) Dostřik (m) Průtok (m 3 /h) Průtok (l/min) 2,1 6,7 0,32 5,3 2,8 7,3 0,39 6,4 3,4 7,9 0,41 6,8 4,1 8,5 0,45 7,6 2,1 7,6 0,36 6,1 2,8 8,2 0,43 7,2 3,4 8,5 0,48 7,9 4,1 9,1 0,52 8,7 2,1 8,2 0,48 7,9 2,8 9,1 0,57 9,5 3,4 10,1 0,64 10,6 4,1 10,7 0,68 11,4 2,1 8,8 0,64 10,6 2,8 9,8 0,7 11,7 3,4 10,7 0,8 13,2 4,1 11,3 0,86 14,4 2,1 9,4 0,77 12,9 2,8 10,4 0,89 14,8 3,4 11,3 1 16,7 4,1 11,6 1,07 17,8 2,1 10,1 0,98 16,3 2,8 11,3 1,14 18,9 3,4 12,2 1,27 21,2 4,1 12,8 1,39 23,1 2,1 11,6 1,48 24,6 2,8 12,2 1,66 27,6 3,4 12,8 1,82 30,3 4,1 13,4 1,95 32,6 Slepá tryska (zátka) pro vypnutí vybraných rozstřikovačů během oprav, údržby, apod. trysky Trysky s nízkým vzestupem (č. kat ) Svěrný držák (č. kat ) Seřizovací klíč (č. kat ) 49

52 50

53 AGF automatický zavlažovací systém Orbit profesionál Kapková závlaha Mikrozávlaha Kapkovou závlahu a mikrozávlahu lze instalovat i přes samostatný elektromagnetický ventil do automatického zavlažovacího systému

54 ORBIT Irrigation Products, Inc. PRODEJNÍ SKLAD, VÝDEJNÍ MÍSTO E-SHOPU a KONZULTAČNÍ MÍSTNOST Nad Spádem 641/ Praha 4 Otevírací doba po předchozí telefonické dohodě tel.: obchod@agf-zavlahy.cz