7. Systém látkové výměny

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "7. Systém látkové výměny"

Transkript

1 7. Systém látkové výměny 7.1. Začínáme Systém látkové výměny zahrnuje všechny části živého organismu, které se podílejí na příjmu, přeměně, uchovávání a vylučování látek (živin) a energie. Energií zásobuje všechny podsystémy organismu (výstupní jednotky a řídicí a informační podsystém - ten naopak systém látkové výměny na všech organizačních úrovních řídí), včetně sebe sama. Skládá se ze vstupních a výstupních jednotek, které jsou přímo propojeny s vnějším prostředím, distribučních jednotek a jednotek, zajišťujících potřebné vazby a propojení. Vstupy a výstupy lidského organismu zajišťují především respirační, zažívací a vylučovací systém. Důležitou roli (respirační, vylučovací) zde hraje i kůže. Obr.7.1 Blokové schéma systému látkové výměny (podle [1]) Základní funkcí respiračního systému je tzv. zevní dýchání - výměna plynů mezi organismem a vnějším prostředím. (Na rozdíl od vnitřního dýchání, které spočívá v oxidaci živin, nutné pro přeměnu v nich akumulované chemické energie na teplo a mechanickou práci.) Kyslík z vnějšího prostředí se dostává dýchacími pohyby do plicních sklípků (jejich povrch je celkem přibližně 100 m ), odtud difúzí do krve a s tou kardiovaskulárním systémem až do vyživovaných buněk, resp. k jejich mitochondriím, kdy se opět uplatňuje difúze přes buněčnou membránu. Naopak, kysličník uhličitý vznikající na konci uvedeného řetězce je z těla vylučován opačným směrem. Zažívací (trávicí) systém, skládající se z gastrointestinálního traktu a žláz jako jsou játra a slinivka břišní, zajišťuje: příjem a posun potravy od vstupu k výstupu ze zažívacího traktu; rozklad (mechanické a chemické zpracování) stravy - trávení; vstřebávání rozložené potravy stěnou zažívacího traktu do tělesných tekutin; skladování potravy a tráveniny a tím vyrovnávání nárazového příjmu stravy; obranné činnosti vůči cizím organismům a látkám, které vstupují do organismu s potravou. Látky, které jsou buď organismu nepotřebné nebo dokonce škodlivé, je organismus schopen v různých fázích zpracování rozlišit a z těla vyloučit. Jsou to především: látky organismu nepotřebné, tj. organismem dále nepoužitelné metabolické zbytky; látky organismu potřebné a prospěšné, ale jejichž koncentrace je v daném okamžiku příliš vysoká; inertní nosiče vylučovaných látek; cizí látky organismu škodlivé (jedy, léky,...). Přesné řízení vylučování nežádoucích látek zajišťuje stabilitu složení vnitřního prostředí organismu (homeostázu) v situaci, kdy je řízení příjmu potravy jen velice orientační - subjektivní pocity, vyvolávající globální potřebu příjmu potravy či tekutin, neodpovídají přesným požadavkům na upravení (doplnění) koncentrace daných substancí. Vylučování může být primární funkcí určitého orgánu či systému organismu (ledviny) nebo pouze jeho druhotnou činností (trávicí ústrojí, respirační systém, kůže). Hlavní součásti distribučního podsystému jsou kardiovaskulární, lymfatický a cerebrospinální systém. Lymfatický systém je pomocný odvodný systém, jehož účelem je odvádět z intersticia (řídké vazivo tvořící základní kostru orgánů) do krve prostřednictvím lymfy (tekutina vznikající ve většině orgánů z tkáňového moku - mezibuněčné tekutiny, která bezprostředně zajišťuje buněčnou výživu - řec. lymfa - čistá voda) přebytečné tekutiny, bílkoviny, příp. další vysokomolekulární sloučeniny a částice, 97

2 které nemohly bezprostředně přejít do krve. Lymfatické cévy procházejí mízními uzlinami, kde jsou jednak z lymfy (mízy) zachycovány a likvidovány cizorodé látky, jednak je tam lymfa obohacována o bílé krvinky - obě aktivity jsou součástmi reakcí imunitního systému. Rovněž cerebrospinální (mozkomíšní) systém je pomocný cirkulační systém, v němž mozkomíšní mok (likvor - lat. liquor - tekutina), vznikající ve speciálních buňkách v mozkových komorách, je posléze vstřebáván do krve ve venózní části kardiovaskulárního systému. Cerebrospinální tekutina slouží jako ochrana vůči mechanickému působení na mozkovou tkáň (zamezuje běžnému kontaktu mezi měkkou mozkovou tkání a lebeční kostí, omezuje sílu působení na tkáň mozku při úderu do hlavy), vyrovnává objemové změny tkáně CNS, příp. jí prostupujících cév. Má samozřejmě i funkci distribuční, jeho složení se může měnit s různým postižením CNS. 7.. Kardiovaskulární systém Obecně Kardiovaskulární systém (KVS) je základní distribuční systém, za jehož primární funkcí je považována doprava kyslíku a živin (glukóza, mastné kyseliny a aminokyseliny) ze vstupních orgánů těla (plíce, střeva) do buněk tělesných tkání a orgánů a odpadních látek (CO, produkty dusíkového metabolismu) produkovaných těmito částmi těla do výstupních orgánů (zejména plic a ledvin). Nositelem uvedených látek je krev. Tímto způsobem je z převážné části udržována rovnováha mezi příjmem a výdejem energie nejrůznějších struktur těla. Avšak transportní funkce KVS je ještě obecnější, do funkčních tkání jsou dopravovány látky nejen ze vstupních orgánů, ale i z tělních depozit (např. glukóza či tuky z jater), krví jsou dopravovány i hormony žláz s vnitřní sekrecí, jako informační média endokrinního systému. Celkový objem krve je cca 4,5-5,5 l, tj. zhruba 7% hmotnosti těla. Anatomicky i funkčně se KVS dělí na dvě části - část pohonnou (srdce) a část rozvodnou (cévní systém). Srdce je dutý sval, přibližně vejčitého tvaru a normální váze cca 300 g, umístěný v levé části hrudníku. Srdce se skládá z vazivového skeletu a svalové tkáně. Vazivový skelet vytváří v srdci příčnou a podélnou přepážku, takže vznikají čtyři dutiny - pravá a levá síň a pravá a levá komora. Kromě toho Obr.7. Schématický blokový diagram kardiovaskulárního systému jsou z vazivové tkáně vytvořeny čtyři chlopně, které fungují jako jednosměrné ventily ovládající tok krve srdcem a ze srdce ven. Základem srdeční svaloviny jsou příčně pruhovaná svalová vlákna navzájem souvisle pospojovaná (na rozdíl od kosterních svalů) šikmými spojkami, což způsobuje, že stah srdečního je koncentrický a srdeční dutiny při něm zmenšují svůj objem. Svalovina srdečních síní je relativně tenká, srdeční komory, které vypuzují krev ze srdce ven do cévního systému, mají svalovinu podstatně silnější (zejména levá komora). Srdce zajišťuje pohyb většiny tělesných tekutin a umožňuje jejich míšení. Tok krve, ovládaný činností srdce, je přizpůsobován činnosti celého organismu. Rytmické stahování srdečního svalu je řízeno autonomní nervovou soustavou. Cévní systém KVS je rozdělen na dvě části - velký (tělní, systémový, periferní) oběh a malý (plicní) oběh. Za součást tělního krevního oběhu lze považovat portální (jaterní) oběh. Levé srdce vypuzuje krev do tepenného řečiště (vysokotlaká část krevního oběhu), aortou, velkými tepnami, jejich větvemi, tepénkami až do kapilár, kde dochází k předávání dopravovaných živin do tkání, aniž krev opustí krevní řečiště. Kapilární část krevního řečiště je schopna zmenšit svůj průřez (tzv. vasokonstrikce) a tím způsobem regulovat periferní cévní odpor v jednotlivých částech těla a zprostředkovaně směřovat tok krve do různých oblastí dle potřeby organismu. Tepny nejen dopravují krev ze srdce na periférii (střední rychlost proudění dosahuje v klidu až 0 cm/s), ale díky své pružnosti mění pulzní charakter toku krve na tok plynulý - pružníková funkce. Po průtoku kapilárami je krev dopravována nízkotlakým žilním systémem (s rezervoárovou funkcí - obsahuje přibližně 80% celkového objemu 98

3 krve) žilkami, žílami, velkými žílami do duté žíly (vena cava) a pravého srdce. Odtud krev pokračuje plicními tepnami do plic, kde v plicních kapilárách dochází k difúzní výměně plynů mezi krví a alveolárním vzduchem. Dále se krev vrací plicními žilami do levého srdce. Srdce pracuje v opakujících se srdečních cyklech, které se dělí do dvou základních fází - systolické a diastolické. Během systoly (stažení, kontrakce - řec. systello - stahuji), je krev vypuzována z příslušné části srdce ven. Systola má dvě dílčí fáze - napínací a vypuzovací. V diastola (řec. diastello - roztahuji) je srdce v klidu, plní se krví. V klidu je doba diastoly delší než trvání systoly, se zvětšující se zátěží a tím zvyšováním srdeční frekvence se trvání diastoly zkracuje. Diastola má rovněž dvě dílčí fáze - relaxační a plnící. Hlavní veličiny, které popisují kvalitu činnosti KVS jsou systolický tepový objem, resp. minutový srdeční výdej, srdeční frekvence a tlak krve v jednotlivých fázích srdečního cyklu a místech KVS. Systolický objem je objem krve vypuzený z levé srdeční komory jedním srdečním stahem. normálního srdce je to přibližně 0,07 l. Srdeční frekvence je dána počtem srdečních stahů za časovou jednotku, zpravidla minutu, a minutový srdeční výdej je definován jako objem, který vypudí srdce za jednu minutu, tj. je určen součinem systolického objemu a srdeční frekvence. Normální hodnota minutového srdečního výdeje v klidu je přibližně 5 l krve. Pomocí krevního tlaku popisujeme především procesy v tepenné části velkého krevního oběhu. Hodnoty krevního tlaku během každého srdečního cyklu kolísají mezi dvěma krajními hodnotami - maximem, tzv. systolickým tlakem, měřeným v systole, a minimem, tzv. diastolickým tlakem. V klidovém stavu je v aortě normální systolický krevní tlak cca 10 mmhg, tj. 16 kpa, a diastolický tlak cca 80 mmhg, tj. 10,7 kpa. Na výstupu pravého srdce jsou obě tyto mezní hodnoty přibližně 5 mmhg (3,3 kpa) a 10 mmhg (1,3 kpa). Rozdíl obou krajních hodnot se nazývá tlaková amplituda. Je závislá na tepovém objemu a pružnosti tepen. Poslední užívanou tlakovou hodnotou je střední arteriální tlak, který lze určit střední hodnota z průběhu tlaku během úplného srdečního cyklu. Při konstantním minutovém výdeji je střední arteriální tlak úměrný celkovému perifernímu odporu (Ohmův zákon). Obr.7.3 Kardiovaskulární systém 7... Elektrické procesy na srdci Z elektrického hlediska lze srdce považovat ze generátor elektrických potenciálů umístěný v nehomogenním vodivém prostředí (hrudníku). Elektrický vzruch vzniká Obr.7.4 Šíření elektrického vzruchu svalovinou srdce 99

4 v sinoatriálním (SA) uzlu jako důsledek inervace sympatickým a parasympatickým nervovým systémem. SA uzel je shluk specializovaných buněk (tzv. buněk P), který se nachází v zadní části pravé srdeční síně (v blízkosti zaústění horní duté žíly do srdce), automaticky generuje akční potenciály s frekvencí závislou na stavu organismu, typicky tepů/min. Vzniklé AP se šíří od buňky k buňce lokálními elektrickými proudy nejdříve svalovinou síní. Aby bylo dosaženo optimální synchronizace mechanických stahů jednotlivých buněk - jak z hlediska součinnosti srdečních síní s komorami, tak součinnosti levého a pravého srdce (resp. velkého a malého krevního oběhu) - jsou ve srdeční tkáni i jisté urychlující dráhy - internodální trakty, příp. interatriální dráha, která rychleji přivádí depolarizační vlnu do oblasti levé síně. Přes toto zrychlení je levá síň aktivována později než síň pravá. Odhadovaná rychlost síňové elektrické aktivace je 0,8 až 1,0 m/s. Další významný uzel v elektrickém převodním systému srdce je atrioventrikulární (AV) uzel. Ten je umístěn ve spodní části pravé síně. AV uzel významně zpomaluje šíření elektrického vzruchu srdcem, rychlost vedení je řádově cm/s. Krev v síních tak má po kontrakci síní více času na opuštění síní. ( umělých kardiostimulátorů schopných odděleného buzení jak srdečních síní, tak komor, je interval mezi oběma stimulačními impulsy přibližně 10 ms, což simuluje zpoždění zaváděné při normální činnosti srdce AV uzlem.) Takováto dvojitá stimulace umožňuje zvýšit objem srdečního výdeje oproti situaci, kdyby byly stimulovány jen srdeční komory. AV uzel je rovněž schopen automaticky vytvářet budící impulsy, jejich frekvence (tzv. nodální či junkční rytmus - kolem 40 tepů/min) je však podstatně nižší než frekvence stimulů z SA uzlu. Toto snížení garantuje, že za normálních okolností nedochází k prolínání obou rytmů, dojde-li ale k selhání SA rytmu, je náhradní nodální rytmus schopen zajistit uspokojivý tok krve tělem. AV uzel přechází ve vlákna atrioventrikulárního Hisova svazku, ve kterém je rychlost vedení vzruchu srdcem největší - cca 1,5 m/s. Dále vzruch rychle pokračuje mezikomorovou přepážkou třemi Tawarovými raménky (pravým, levým předním a levým zadním), které se dále větví až do terminálního systému Purkyňových vláken, přivádějících vzruch až ke svalovým vláknům srdce. Selže-li pacemakerová funkce obou dříve umístěných uzlů (SA a AV), je Hisova-Purkyňova převodní soustava posledním záchranným prvkem systému elektrického řízení srdce. Frekvence zde generovaných impulsů dosahuje přibližně 0 imp/s. Hrot srdeční a levá zadní stěna se aktivují obvykle později. Přechod vzruchu z Hisova svazku až na hrot trvá 0,013 s a na vnitřní stranu báze levé komory 0,053 s. Nakonec se aktivuje vnější povrch bází komor, 0,055 s vpravo a 0,065 s vlevo. Hisův svazek představuje jediné řádně vodivé spojení mezi srdečními síněmi a komorami. Pokud se toto spojení přeruší, např. vlivem patologických změn, rytmus síní a komor se disociuje, tj. obě tyto části začnou pracovat nezávisle na sobě. Síť Purkyňových vláken je silně asymetrická, protože slouží dvěma rozdílným komorám. Stěna levé komory, pumpující krev do velkého krevního oběhu, je v normálním případě asi třikrát tlustší než stěna pravé komory. Velikost svalových buněk je na obou stranách stejná, levá komora má tedy výrazně větší počet svalových buněk a potřebuje tak i větší počet budicích vláken Mechanické procesy na srdci Základní popis mechanické činnosti srdce Z biomechanického hlediska lze srdce považovat za elektricky řízenou pumpu transportující krev do všech míst organismu, kam je potřeba. Všechny procesy (elektrické, mechanické, biochemické, akustické,...), které dohromady representují jeden srdeční cyklus, lze jak již bylo dříve řečeno rozdělit do dvou základních fází - systoly a diastoly. Jakmile se otevřou chlopně mezi předsíněmi a komorami, začíná časná diastola - stadium rychlého plnění srdečních komor. Krev proudí do komor, pokud je krevní tlak v předsíních vyšší než tlak v komorách. Jak se v komorách zvětšuje objem krve, roste zde i krevní tlak a tok krve se zpomaluje, až se s vyrovnáním tlaku mitrální a trojcípá chlopeň uzavírá. Tok krve do komor je podmíněn především dynamikou mechanického uspořádání srdce, aktivní systola síní podmíněná elektrickým podrážděním přispívá k plnění komor jen asi z 15%. Následuje kontrakce srdečního svalu. Ve chvíli, kdy jsou všechny chlopně uzavřené, je svalová kontrakce izovolumická (objem komory se nemění). Tlak v komorách rychle narůstá a sotva dosáhne tlaku krve v aortě, nebo plicnici, otevřou se poloměsíčité chlopně na výstupu ze srdečních komor a krev je hnána ze srdce ven. Během časné systoly, tj. časového intervalu, kdy je krev prudce vypuzována ze srdce, opustí srdce asi 50% systolického objemu krve. Krev proudí ze srdce, pokud je tlak krve v komorách větší než tlak v aortě a plicnici. Jakmile ale tlak krve v těchto cévách dosáhne hodnoty vyšší než je tlak uvnitř srdce, chlopně se zavírají a opět 100

5 začíná diastola svou izometrickou relaxační fází. Během relaxace srdečních svalových vláken padá hodnota tlaku v komorách pod hodnotu předsíňového tlaku (předsíně se mezitím naplnily krví vlivem snížení přepážky mezi síněmi a komorami během vypuzovací fáze), mitrální a trojcípá chlopeň se otevírá a cyklus se opakuje. V celém srdečním cyklu se tlak v levé srdeční komoře pohybuje v rozsahu od 1 do 16 kpa, v pravé komoře od 0 do 3 kpa. Pracovní diagram levé srdeční komory Diagram (obr.7.5) vyjadřující vztah mezi objemem srdeční komory a komorovým tlakem je základním prostředkem umožňujícím popsat fyzikální podstatu dějů probíhajících v srdci během srdečního cyklu. V tomto pracovním diagramu jsou různé význačné stavy srdce popsány několika následujícími křivkami: křivka klidového tlaku (předpětí) - definuje velikost tlaku v komoře vyvolaného pasivně, pouze různou velikostí komorové náplně (bez aktivní svalové činnosti); křivka izovolumických maxim - udává maximální dosažené hodnoty komorového tlaku při různých, konstantních objemech (náplních) srdeční komory; křivka izotonických maxim - udává nejmenší hodnoty objemu srdeční komory, při které lze udržet danou konstantní hodnotu komorového tlaku při izotonickém vypuzování krve z komory; křivka podpůrných maxim ( křívka) - téměř lineární spojnice hodnoty maximálního tlaku při objemu komory na konci diastoly (telediastolický objem - TDV) a hodnoty izotonického maxima odpovídající komorovému tlaku na konci diastoly. Hodnoty komorového objemu a tlaku ležící na této křivce odpovídají stavu po reálném srdečním stahu (tzv. podpůrný stah), který se skládá z izovolumického sevření následovaného auxotonickou vypuzovací fází, reprezentovanou zmenšováním objemu současně s dalším nárůstem tlaku. Stavové hodnoty komorového objemu a tlaku během jednoho srdečního cyklu (srdeční revoluce) tvoří uzavřenou křivku spojující v diagramu body A-D-S-K-V. Popis činnosti srdce začněme na konci diastoly v bodu A. V tomto okamžiku obsahuje srdce maximální množství krve (telediastolický objem), stěny srdečních komor jsou napnuty jenom v důsledku pasivních sil vyvolaných krevní náplní a elektrické podráždění právě dosáhne komorových stěn, které se začnou rychle stahovat. Tlak prudce vzrůstá při konstantním objemu, protože obě chlopně jsou uzavřené. Jakmile se tlak v komoře a aortě vyrovná (bod D), aortální chlopeň se otevírá a krev je vytlačována z komory. Komorový objem krve se začíná zmenšovat, tlak však stále roste díky nedokončené mechanické odezvě srdce na elektrické dráždění, až do bodu S. Od této chvíle se komorový objem již téměř nemění a zůstává na hodnotě systolického reziduálního objemu (SRV), tlak však v důsledku uvolnění komorových stěn poklesne nejdříve k bodu K, kdy dojde k uzavření aortální chlopně a poté dále do bodu V na začátku Obr.7.5 Pracovní diagram levé srdeční komory diastoly. Nyní obsahuje srdeční komora minimum krve a současně jsou její stěny maximálně uvolněné, komorový tlak je dán pouze pasivní tenzí, vyvolanou náplní komory. Protože tento tlak je nižší než 101

6 tlak v předsíni, otevírá se mitrální chlopeň a do uvolněné komory začne proudit krev. Objem se významně zvětšuje, avšak tlak roste je nepatrně a tak se srdce dostává zpět do stavu reprezentovaného bodem A. Práci vykonanou srdcem během jednoho cyklu je dána součtem prací vykonaných během systoly a během diastoly. Systolická práce srdeční komory, jejíž největší část je vykonána aktivní kontrakcí komorových stěn, je určena plochou vymezenou výše popsanou uzavřenou křivkou. V klidu je systolická práce vykonaná levou komorou během jednoho srdečního cyklu rovna zhruba 0,8 J a celková systolická práce srdce asi 1,1 J. Této hodnotě by samozřejmě odpovídal i výkon srdečních komor při frekvenci 60 tepů/min. Energie, která je dána pasivním napětím srdečních svalových vláken a která přispívá k celkové práci srdce, je srdci dodávána během diastoly činností srdečních síní, dýchacích svalů, příp. kosterních svalů (žilní návrat). Diastolické práci odpovídá vyšrafovaná plocha pod křivkou klidového předpětí. Mechanismy autonomního řízení systolického objemu Pracovní diagram činnosti srdeční komory může posloužit i pro vysvětlení základního autonomního mechanismu - tzv. Frankova-Starlingova mechanismu, který se uplatňuje při řízení srdeční funkce při změnách některých parametrů kardiovaskulárního systému - náplně komor (angl. preload), tlaku v aortě (angl. afterload), příp. stažlivosti (kontraktility) srdečního svalu. Zvětší-li se množství krve vtékající do komory (obr.7.6a), posune se adekvátně i bod A na křivce klidového předpětí, který reprezentuje konec diastolického plnění, resp. začátek izovolumické napínací fáze. Tomuto posunu odpovídají i jiné hodnoty na křivkách izovolumických a izotonických maxim, tím i jiná -křivka podpůrných maxim. V důsledku tohoto posunu se zvýší systolický tepový objem i reziduální systolický objem. Zvětšením systolického objemu se zvýší i množství srdcem vykonané práce - srdce se více namáhá. Při zvětšení aortálního tlaku (obr.7.6b) (např. nárůstem periferního odporu, snížením pružnosti tepen, atd.) se aortální chlopeň otevírá při vyšší hodnotě komorového tlaku. Tomu odpovídá přechodné snížení systolického objemu a zprostředkovaně zvýšení reziduálního systolického objemu. Zůstane-li zachováno množství přitékající krve - náplň, má zvýšení reziduálního objemu za následek zvýšení celkového telodiastolického objemu. Po ustálení přechodného děje je systolický objem přibližně týž jako na začátku, ale díky zvýšení reziduálního objemu je srdeční cyklus posun k vyšším objemovým hodnotám a z toho opět vyplývá zvýšení práce vykonávané srdcem. Zvýšená kontraktilita srdečního svalu (obr.7.6c) má za následek posun křivky izovolumických maxim a tím i změnu pozice křivky podpůrných maxim. Takováto změna poměrů má za následek snížení reziduálního a zvýšení systolického objemu, tím zvýšení aortálního tlaku a opět zvýšení srdeční práce. a) b) c) Obr.7.6 Frankův-Starlingův mechanismus - a) při zvýšené náplni; b) při zvýšení tlaku v aortě; c) při zvýšení kontraktility 10

7 7..4. Měření kvality elektrických procesů na srdci - elektrokardiografie Obecně úvodem Postup elektrického vzruchu srdeční tkání způsobuje, že se v jednotlivých okamžicích nachází na nepravidelných plochách v hmotě srdečního svalu rozhraní mezi podrážděnou a klidovou tkání. Na těchto plochách je v daném čase napěťový rozdíl rovný přibližně 110 mv. Tato pohybující se nespojitost napětí je zdrojem časově proměnného elektromagnetického pole v okolním prostoru. Hodnoty elektrických potenciálů, snímané v daném okamžiku na daném místě, charakterizují vlastnosti elektrické složky srdcem vytvořeného elektromagnetického pole. Grafický záznam časové závislosti rozdílů elektrických potenciálů, snímaných z elektrod rozmístěných zpravidla na povrchu těla nazýváme elektrokardiogram (EKG). Elektrokardiogram tedy poskytuje údaje pouze a jen o elektrických procesech, které probíhají v srdci, nikoliv o mechanické činnosti srdce. Na druhé straně, změní-li se vlastnosti buňky, projeví se tato změna zpravidla jak v jejich mechanické, tak i v elektrické funkci. Abychom získali co nejkvalitnější informaci o charakteru elektrokardiografického pole je potřeba definovat vhodný způsob rozmístění snímacích elektrod, příp. předpis pro výpočet jednotlivých elektrokardiografických signálů- tzv. elektrokardiografický svodový systém. Elektrokardiografické svodové systémy V případě humánní elektrokardiografie jsou definovány dva typy svodových systémů - standardní 1 svodový systém a ortogonální svodové systémy. Standardní 1 svodový systém používá signály snímané ze čtyř končetinových (R, L, F a N) a šesti hrudních (V1, V, V3, V4, V5, V6) elektrod. Z těchto signálů vytváří tři bipolární končetinové svody I, II a III, tři unipolární končetinové svody avr, avl a avf a šest unipolárních hrudních svodů V1, V, V3, V4, V5 a V6. Obr.7.7 Einthovenův trojúhelník Končetinové elektrody jsou umístěny na obou horních končetinách (R,L) a levé noze (F). Pravá noha (N) je uzemněna, tj.připojena na přibližně nulový potenciál kostry přístrojů. Celý prostor okolo srdce jako generátoru elektrického pole je velice nehomogenní - vlastní myokard má měrnou vodivost asi 180 ms/m, krev uvnitř srdce více než 650 ms/m, plíce, vyplňující velkou část hrudníku kolem 50 ms/m. Měrná vodivost kosterních svalů závisí na směru měření - hodnota příčné vodivosti je cca 45 ms/m (tj. dokonce o něco méně než plíce), podélná vodivost je však průměrně 360 ms/m. Je-li vodivost končetin přibližně 8krát větší než vodivost plic, můžeme považovat končetiny za vodiče v podstatě se stejným potenciálem - v případě paží je to přibližně potenciál ramen a potenciál levé nohy představuje průměrný potenciál bránice. V ideálních, homogenních podmínkách bychom mohli uspořádání končetinových svodů popsat rovnostranným Einthovenovým trojúhelníkem s dipólem coby zdrojem elektrického pole umístěným ve středu trojúhelníka. Je-li m f průmět momentu tohoto dipólu do frontální roviny, pak můžeme pro potenciály v jednotlivých elektrodových pozicích psát L R F jωmf = 4πσr cos Θ; jωmf = 4πσr cos( Θ + 10) ; jωmf = 4πσr cos( Θ + 40). (7.1) 103

8 Bipolární končetinové svody I, II a III jsou definovány jako rozdíly I = L R ; II = F R ; III = F L. (7.) nipolární končetinové svody jsou definovány rozdílem potenciálu v místě elektrody a průměrného potenciálu uprostřed Einthovenova trojúhelníka, v místě tzv. Wilsonovy svorky. Protože v ideálním případě pro rovnostranný trojúhelník je W = ( L + R + F )/3 = 0 (7.3) jsou napětí unipolárních končetinových svodů VR, VL a VF rovna potenciálům L, R a F. Větší hodnoty napětí dostaneme tak, že hodnoty potenciálů ve vrcholech Einthovenova trojúhelníka nevztáhneme k Wilsonově svorce, nýbrž průměrnému potenciálu protilehlé strany. Tato napětí označujeme jako napětí Goldbergerových zesílených (zvětšených) svodů. Platí pro ně avr avl avf = R = L = F L R L F F R = 15, ; VR = 15, ; VL = 15,. Skutečné uspořádání končetinových svodů je ale poněkud méně ideální. Jednotlivé elektrody nejsou stejně vzdáleny od srdce a Einthovenův trojúhelník není rovnostranný. Navíc kontakt mezi končetinami a hrudníkem není bodový ale plošný a poloha srdce se mění v závislosti na dýchání. nipolární hrudní svody V1, V,..., V6 představují napětí mezi elektrodami umístěnými na hrudníku podle následujícího předpisu vůči napětí Wilsonovy svorky: V1 - IV. mezižebří vpravo od sterna; V - IV. mezižebří vlevo od sterna; V3 - uprostřed mezi V a V4; V4 - V. mezižebří v medioklavikulární čáře (clavicula - kost klíční); V5 - v přední axilární (podpažní) čáře horizontálně na úrovni V4; V6 - ve střední axilární čáře horizontálně na úrovni V4. Ve speciálních případech může být množina hrudních svodů doplněna: polykatelnou jícnovou elektrodou (tj. umístěnou za srdcem); přídavnými elektrodami umístěnými v levé části zad (V7,..., V9); přídavnými elektrodami umístěnými v pravé přední polovině hrudníku (V r3,..., V r6 ). nipolární hrudní svody byly zavedeny do standardního svodového systému, aby bylo možné sledovat změny charakteru elektrického pole v místech co nejbližších srdci. Ortogonální svodové systémy vytvářejí obraz elektrokardiografického pole pomocí signálů definovaných v třídimenzionální pravoúhlé souřadnicové soustavě. Napětí měřená na osách ortogonálního souřadnicového systému proti nulové svorce můžeme vyjádřit vztahy x y z jωm = cos υ x = mf. x; 4πσx jωm = cos υ y = mf. y; 4πσy jωm = cos υ z = mf. z, 4πσz VF (7.4) Obr.7.8 místění snímacích elektrod hrudních unipolárních svodů (7.5) 104

9 kde jednotlivé kosiny mají význam směrových kosinů vektoru momentu m a jednotlivé svodové vektory f i, i = x,y,z, se liší jen velikostmi souřadnic x, y a z. Kdyby byly tyto souřadnice stejné, změřená napětí by byla úměrná jen průmětům momentu náhradního dipólu do směrů souřadnicových os. Tvar hrudníku však takovou volbu pozic elektrod vylučuje. Bylo by ale možné naměřená napětí korigovat přepočtem na stejnou vzdálenost podle vztahů i ( i) r = i, i= x, y, z. (7.6) 0 r 0 Dalším problémem konstrukce ortogonálního svodového systému je malá vzdálenost snímacích elektrod od generátoru elektrického pole a tím vliv pohybu zdroje v hrudníku. Tento nedostatek je možné řešit zvyšováním účinné plochy elektrod, např. vytvářením jednoho svodu váhovaným zprůměrněním signálů snímaných z multielektrodového pole. Příkladem takových řešení jsou ortogonální svodové systémy McFee, SVEC III, příp. nejvíce rozšířený ortogonální svodový systém v humánní elektrokardiografii - Frankův (obr.7.9). b) a) Obr.7.9 Ortogonální svodové systémy - a) Frankův systém; b) axiální systém McFee; c) systém SVESIII Na rozdíl od signálů standardního svodového systému, které je zvykem zobrazovat v časové doméně, je běžné vyjadřovat informaci obsaženou v ortogonálních signálech prostorově ve třech navzájem kolmých anatomických popisných rovinách - frontální, sagitální a transverzální (horizontální) (viz též obr.6.7). Průměty okamžitých vektorů elektrokardiografického napětí pak mají charakter uzavřených vektorkardiografických smyček. c) a) b) c) Obr.7.10 Příklad vektorkardiografických smyček v rovině - a) frontální; b) transverzální; c) sagitální 105

10 Průběh elektrokardiografického signálu Průběh elektrokardiografického signálu odpovídající standardnímu průchodu elektrického vzruchu srdečním svalem se skládá z posloupnosti vlny P, kmitů Q, R, S a vlny T, příp. vlny. Vlna P je obrazem šíření vzruchu z SA uzlu stěnou síní (depolarizace tkáně). Normální doba trvání vlny P je přibližně ms, její výška je 0,1 až 0, mv. Tvar závisí stavu srdce a místě, odkud je signál snímán. Repolarizační část síňového komplexu je v normálním EKG signálu nezřetelná - malá výchylka, vyskytující se zpravidla v čase komplexu QRS. Po vlně P se vyskytuje úsek PQ bez elektrické aktivity (při automatické analýze signálu EKG reprezentuje úroveň tohoto úseku referenční hladinu pro měření všech výchylek v signálu) a dále následuje většinou malý kmit Q, vysoká pozitivní vlna R a opět záporný kmit S. Komorový komplex QRS reprezentuje depolarizační fázi komorové tkáně, navazující interval ST a vlna T repolarizaci komor. Tvar, trvání a velikost výchylky kmitů komplexu QRS opět závisí na stavu srdce a místě snímání signálu. Normální doba trvání celého komplexu je do 10 ms, velikost výchylek je řádově až v jednotkách mv. Doba trvání oblé vlny T je kolem 150 ms, její výška je většinou ve stovkách µv, v některých případech (např. u vagotoniků v unipolárních hrudních svodech) může dosáhnout nad 1 mv. Významné změny tvaru segmentu ST a vlny T souvisí především s infarktem myokardu. Obr.7.11 Tvar elektrokardiografického signálu Existence vlny není dosud zcela objasněna. Vyskytuje se v ne více než 50% záznamů, nejčastěji v unipolárních hrudních svodech. Trvá od 160 do 50 ms, její výška nepřekračuje 50 µv. Vyskytuje se zejména u vegetativně slabších jedinců, po zvýšené tělesné námaze, ale i při nízké frekvenci srdeční činnosti. 106

Krevní tlak/blood Pressure EKG/ECG

Krevní tlak/blood Pressure EKG/ECG Minutový objem srdeční/cardiac output Systolický objem/stroke Volume Krevní tlak/blood Pressure EKG/ECG MINUTOVÝ OBJEM SRDCE Q CARDIAC OUTPUT je množství krve, které srdce vyvrhne do krevního oběhu za

Více

- Kolaps,mdloba - ICHS angina pectoris - ICHS infarkt myokardu - Arytmie - Arytmie bradyarytmie,tachyarytmie

- Kolaps,mdloba - ICHS angina pectoris - ICHS infarkt myokardu - Arytmie - Arytmie bradyarytmie,tachyarytmie NÁHLÁ POSTIŽENÍ OBĚHOVÉHO SYSTÉMU NEODKLADNÁ ZDRAVOTNICKÁ POMOC 27.2.--9.3.2012 BRNO 27.2. POSTIŽENÍ TEPEN - Onemocnění věnčitých tepen věnčité tepny zásobují srdeční sval krví a tedy i kyslíkem - Onemocnění

Více

Oběhová soustava. Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) Žíly (vény)

Oběhová soustava. Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) Žíly (vény) Oběhová soustava - Zajišťuje stálý tělní oběh v uzavřeném cévním systému - motorem je srdce Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) - pevné (krev proudí

Více

Oběhová soustava - cirkulace krve v uzavřeném oběhu cév - pohyb krve zajišťuje srdce

Oběhová soustava - cirkulace krve v uzavřeném oběhu cév - pohyb krve zajišťuje srdce Oběhová soustava - cirkulace krve v uzavřeném oběhu cév - pohyb krve zajišťuje srdce Krevní cévy tepny (artérie), tepénky (arterioly) - silnější stěna hladké svaloviny (elastická vlákna, hladká svalovina,

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona/číslo materiálu: III/2 VY_32_INOVACE_TVD535 Jméno autora: Mgr. Lucie Křepelová Třída/ročník

Více

SRDEČNÍ CYKLUS systola diastola izovolumická kontrakce ejekce

SRDEČNÍ CYKLUS systola diastola izovolumická kontrakce ejekce SRDEČNÍ CYKLUS Srdeční cyklus je období mezi začátkem dvou, po sobě jdoucích srdečních stahů. Skládá se z: 1. kontrakce komor, označované jako systola a 2. relaxace komor, označované jako diastola. Obě

Více

& Systematika arytmií

& Systematika arytmií Fyziologický srdeční rytmus & Systematika arytmií Štěpán Havránek II.interní klinika kardiologie a angiologie 1.LF UK VFN Kardiocentrum VFN Fyziologický srdeční rytmus Anatomické poznámky Sinoatriální

Více

FYZIOLOGIE SRDCE A KREVNÍHO OBĚHU

FYZIOLOGIE SRDCE A KREVNÍHO OBĚHU FYZIOLOGIE SRDCE A KREVNÍHO OBĚHU VLASTNOSTI SRDCE SRDEČNÍ REVOLUCE PŘEVODNÍ SYSTÉM SRDEČNÍ SRDEČNÍ STAH ŘÍZENÍ SRDEČNÍ ČINNOSTI PRŮTOK KRVE JEDNOTLIVÝMI ORGÁNY EKG FUNKCE KREVNÍHO OBĚHU VLASTNOSTI SRDCE

Více

Stavba a funkce cév a srdce. Cévní systém těla = uzavřená soustava trubic, které se liší: stavbou vlastnostmi propustností stěn

Stavba a funkce cév a srdce. Cévní systém těla = uzavřená soustava trubic, které se liší: stavbou vlastnostmi propustností stěn Stavba a funkce cév a srdce Cévní systém těla = uzavřená soustava trubic, které se liší: stavbou vlastnostmi propustností stěn Aorta - srdečnice - silnostěnná tepna, vychází z L komory srdeční - základ

Více

FUNKCE KREVNÍHO OBĚHU CÉVY, OBĚH LYMFY FUNKČNÍ MORFOLOGIE SRDCE FUNKCE CHLOPNÍ FUNKCE SRDCE SRDEČNÍ VÝDEJ ZEVNÍ PROJEVY SRDEČNÍ ČINNOSTI

FUNKCE KREVNÍHO OBĚHU CÉVY, OBĚH LYMFY FUNKČNÍ MORFOLOGIE SRDCE FUNKCE CHLOPNÍ FUNKCE SRDCE SRDEČNÍ VÝDEJ ZEVNÍ PROJEVY SRDEČNÍ ČINNOSTI FYZIOLOGIE SRDCE A KREVNÍHO OBĚHU FUNKCE KREVNÍHO OBĚHU CÉVY, OBĚH LYMFY FUNKČNÍ MORFOLOGIE SRDCE FUNKCE CHLOPNÍ FUNKCE SRDCE SRDEČNÍ VÝDEJ ZEVNÍ PROJEVY SRDEČNÍ ČINNOSTI FUNKCE KREVNÍHO OBĚHU TEPNY =

Více

& Systematika arytmií

& Systematika arytmií Fyziologický srdeční rytmus & Systematika arytmií Štěpán Havránek, Jan Šimek Fyziologický srdeční rytmus II.interní klinika kardiologie a angiologie 1.LF UK VFN Kardiocentrum VFN Anatomické poznámky Vznik

Více

HOVÁ SOUSTAVA. Oběhová soustava. Srdce a cévy, srdeční činnost. srdce. tepny arterie žíly veny vlásečnice - kapiláry kapaliny krev míza tkáňový mok

HOVÁ SOUSTAVA. Oběhová soustava. Srdce a cévy, srdeční činnost. srdce. tepny arterie žíly veny vlásečnice - kapiláry kapaliny krev míza tkáňový mok OBĚHOV HOVÁ SOUSTAVA Srdce a cévy, srdeční činnost Oběhová soustava srdce cévy tepny arterie žíly veny vlásečnice - kapiláry kapaliny krev míza tkáňový mok Tepny, žíly, vláse sečnice Průchod krve vláse

Více

Snímání a hodnocení EKG aktivity u člověka

Snímání a hodnocení EKG aktivity u člověka Snímání a hodnocení EKG aktivity u člověka EKG představuje grafický záznam elektrické aktivity, která vzniká při depolarizaci a repolarizaci myokardu a šíří se vodivými tkáněmi těla až k tělesnému povrchu.

Více

Popis anatomie srdce: (skot, člověk) Srdeční cyklus. Proudění krve, činnost chlopní. Demonstrace srdce skotu

Popis anatomie srdce: (skot, člověk) Srdeční cyklus. Proudění krve, činnost chlopní. Demonstrace srdce skotu Katedra zoologie PřF UP Olomouc http://www.zoologie. upol.cz/zam.htm Prezentace navazuje na základní znalosti z cytologie a anatomie. Doplňující prezentace: Dynamika membrán, Řízení srdeční činnosti, EKG,

Více

Snímání a hodnocení EKG aktivity u člověka

Snímání a hodnocení EKG aktivity u člověka Snímání a hodnocení EKG aktivity u člověka EKG představuje grafický záznam elektrické aktivity, která vzniká při depolarizaci a repolarizaci myokardu a šíří se vodivými tkáněmi těla až k tělesnému povrchu.

Více

Schémata a animace zpracovalo Servisní středisko pro e-learning na MU

Schémata a animace zpracovalo Servisní středisko pro e-learning na MU Schémata a animace zpracovalo Servisní středisko pro e-learning na MU http://is.muni.cz/stech/ ELEKTROKARDIOGRAFIE 1893 Einthoven zavádí termín elektrokardiogram 1895 Einthoven popisuje pět výchylek -

Více

Oběhová soustava. Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem

Oběhová soustava. Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem Oběhová soustava Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem Zabezpečuje: Přepravu (transport): - přepravcem je krev (soustava oběhová) - zabezpečuje přísun základních kamenů živin do buněk,

Více

Fyziologie pro trenéry. MUDr. Jana Picmausová

Fyziologie pro trenéry. MUDr. Jana Picmausová Fyziologie pro trenéry MUDr. Jana Picmausová Patří mezi základní biogenní prvky (spolu s C,N,H) Tvoří asi 20% složení lidského těla a 20.9% atmosferického vzduchu Současně je klíčovou molekulou pro dýchání

Více

Morfologie. realista. trochu komplikovanější, než se zdá.

Morfologie. realista. trochu komplikovanější, než se zdá. Fyziologie srdce Funkce Srdce je pumpa : Funkcí srdce je přečerpávání (pumpování) krve do cévního systému. Protože cévní systém je uzavřený, srdce vytváří klesající tlakový gradient na začátku a na konci

Více

MUDr.K.Kapounková. v systémovém (velkém, tělním) krevním oběhu mají tepny silnou stěnu

MUDr.K.Kapounková. v systémovém (velkém, tělním) krevním oběhu mají tepny silnou stěnu Krevní oběh velký tělní : 84% ( systémový) malý (plícní): 9% Srdce : 7% Fyziologie kardiovaskulárního systému MUDr.K.Kapounková Celkový objem krve :4,5 5,5 l žíly, pravé srdce a malý oběh = nízkotlaký

Více

Rychlost pulzové vlny (XII)

Rychlost pulzové vlny (XII) Rychlost pulzové vlny (XII) Definice pulzové vlny Pulzová vlna vzniká během srdeční revoluce, kdy dochází za systoly k vypuzení krve z levé komory do velkého oběhu. Arteriální systém se s tímto rychle

Více

Kardiovaskulární systém

Kardiovaskulární systém Kardiovaskulární systém Funkční anatomie srdce dvě funkčně spojená čerpadla pohánějící krev jedním směrem pravá polovina srdce levá polovina srdce pravá polovina (pravá komora a síň) pohání nízkotlaký

Více

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie a Člověk a zdraví.

Více

ELEKTROKARDIOGRAFIE. ELEKTROKARDIOGRAFIE = metoda umožňující registraci elektrických změn vznikajících činností srdce z povrchu těla.

ELEKTROKARDIOGRAFIE. ELEKTROKARDIOGRAFIE = metoda umožňující registraci elektrických změn vznikajících činností srdce z povrchu těla. ELEKTROKARDIOGRAFIE 1893 Einthoven zavádí termín elektrokardiogram 1895 Einthoven popisuje pět výchylek - P, Q, R, S a T 1902 Einthoven publikuje první elektrokardiogram 1905 Einthoven přenáší elektrokardiogramy

Více

Kardiovaskulární soustava SRDCE

Kardiovaskulární soustava SRDCE Kardiovaskulární soustava - SRDCE Mgr. Martina Pokorná SRDCE (lat. COR, řec. KARDIA) srdce dospělého člověka: 260 320 g novorozenec: 20-25 g nepárový dutý svalový orgán uložený v dutině hrudní (k. hrudní,

Více

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci oběhové soustavy

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci oběhové soustavy Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci oběhové soustavy člověka. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.

Více

diogram III. II. Úvod: Elektrokardiografie elektrod) potenciálu mezi danou a svorkou Amplituda [mv] < 0,25 0,8 1,2 < 0,5 Elektrická

diogram III. II. Úvod: Elektrokardiografie elektrod) potenciálu mezi danou a svorkou Amplituda [mv] < 0,25 0,8 1,2 < 0,5 Elektrická Laboratorní úloha č.6: Elektrokardiogram a vektorkardv diogram Úvod: Elektrokardiografie je velmi jednoduché, neinvazivní vyšetření. Každý stahh srdečního svalu je doprovázen vznikem slabého elektrického

Více

PRACOVNÍ LIST- SOUSTAVA DÝCHACÍ A CÉVNÍ

PRACOVNÍ LIST- SOUSTAVA DÝCHACÍ A CÉVNÍ PRACOVNÍ LIST- SOUSTAVA DÝCHACÍ A CÉVNÍ 1. Doplň větu. Dýchání (respirace) je mechanismus, při kterém většina živočichů přijímá a odstraňuje ze svých tkání. 2. U většiny živočichů s druhotnou tělní dutinou

Více

Jméno Datum Skupina EKG. Jak můžete zjistit z 12 svodového EKG záznamu, že jste přehodili končetinové svody?

Jméno Datum Skupina EKG. Jak můžete zjistit z 12 svodového EKG záznamu, že jste přehodili končetinové svody? 1 Úvod EKG 1.1 Odpovězte na otázky Kolik elektrod se používá u 12 svodového EKG záznamu? Jak můžete zjistit z 12 svodového EKG záznamu, že jste přehodili končetinové svody? Na kterém svodu je při fyziologických

Více

Úder srdečního hrotu Srdeční ozvy

Úder srdečního hrotu Srdeční ozvy Úder srdečního hrotu Srdeční ozvy Fyziologický ústav Lékařská fakulta Masarykova univerzita 2015 Kateřina Fialová Úder srdečního hrotu Srdeční ozvy Vyšetření zevních projevů srdeční činnosti pomocí smyslů

Více

Biologie. Pracovní list č. 1 žákovská verze Téma: Tepová frekvence a tlak krve v klidu a po fyzické zátěži. Lektor: Mgr.

Biologie. Pracovní list č. 1 žákovská verze Téma: Tepová frekvence a tlak krve v klidu a po fyzické zátěži. Lektor: Mgr. www.projektsako.cz Biologie Pracovní list č. 1 žákovská verze Téma: Tepová frekvence a tlak krve v klidu a po fyzické zátěži Lektor: Mgr. Naděžda Kurowská Projekt: Reg. číslo: Student a konkurenceschopnost

Více

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE OBSAH Úvod do studia 11 1 Základní jednotky živé hmoty 13 1.1 Lékařské vědy 13 1.2 Buňka - buněčné organely 18 1.2.1 Biomembrány 20 1.2.2 Vláknité a hrudkovité struktury 21 1.2.3 Buněčná membrána 22 1.2.4

Více

Krevní oběh. Helena Uhrová

Krevní oběh. Helena Uhrová Krevní oběh Helena Uhrová Z hydrodynamického hlediska uzavřený systém, složený ze: srdce motorický orgán, zdroj mechanické energie cév rozvodný systém, tvořený elastickými roztažitelnými a kontraktilními

Více

Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Míza Lymfa Krevní kapiláry jsou prostupné pro určité množství bílkovin

Více

OBĚHOVÁ SOUSTAVA SRDCE, OBĚH

OBĚHOVÁ SOUSTAVA SRDCE, OBĚH Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_16_BI1 OBĚHOVÁ SOUSTAVA SRDCE, OBĚH SRDCE (COR, CARDIA) uloženo v mezihrudí, v dutině osrdečníkové dutý sval tvar kužele hrot

Více

Bioelektromagnetismus. Zdeněk Tošner

Bioelektromagnetismus. Zdeněk Tošner Bioelektromagnetismus Zdeněk Tošner Bioelektromagnetismus Elektrické, elektromagnetické a magnetické jevy odehrávající se v biologických tkáních elektromagnetické vlastnosti tkání chování vzrušivých tkání

Více

MUDr.K.Kapounková, Ph.D.

MUDr.K.Kapounková, Ph.D. MUDr.K.Kapounková, Ph.D. Krevní oběh velký tělní : 84% ( systémový) malý (plícní): 9% Srdce : 7% Celkový objem krve :4,5 5,5 l žíly, pravé srdce a malý oběh = nízkotlaký systém ( rezervoár ) arterie =

Více

Jméno Datum Skupina EKG

Jméno Datum Skupina EKG 1 Úvod EKG 1.1 Doplňte do textu Měření EKG slouží k nahrávání.aktivity srdce. Elektrokardiogram zaznamenává depolarizaci a repolarizaci buněk.. (2 slova) Fyziologicky začíná impulz v.. nacházející se v.

Více

Fetální oběh FYZIOLOGIE OBĚHU KRVE A LYMFY 27.2.2015

Fetální oběh FYZIOLOGIE OBĚHU KRVE A LYMFY 27.2.2015 Fetální oběh FYZIOLOGIE OBĚHU KRVE A LYMFY 2 spojky foramen ovale (síně) krev ze systémového oběhu a pravé síně teče přímo do levé síně, levé komory a do těla spolu s okysličenou krví z placenty zbylá

Více

Vztah výpočetní techniky a biomedicíny

Vztah výpočetní techniky a biomedicíny Vztah výpočetní techniky a biomedicíny počítač - nástroj pro vývoj nových přístrojů počítač -součást přístrojových systémů počítač - nástroj pro zpracování informací přispívá k metody, techniky a teorie

Více

ší šířenší

ší šířenší Kardiovaskulární systém Úvod Nezbytnou podmínkou efektivní funkce krve je její cirkulace Cirkulaci zabezpečují dvě anatomicky spojená čerpadla srdce pravé a levé Spoj těchto čerpadel umožňuje jejich dokonalou

Více

Funkce oběhové soustavy

Funkce oběhové soustavy Oběhová soustava Funkce oběhové soustavy Zajišťuje oběh krve (u savců krev stahy srdce). Krev spolu s tkáňovým mokem a mízou tvoří vnitřní prostředí organismu, podílejí se na udržování homeostázy (stálého

Více

ZAMĚSTNANCŮ. Jméno předvádějícího Datum prezentace. www.zlinskedumy.cz. Označení DUMu Předmět oblast Druh učebního materiálu Cílová skupina.

ZAMĚSTNANCŮ. Jméno předvádějícího Datum prezentace. www.zlinskedumy.cz. Označení DUMu Předmět oblast Druh učebního materiálu Cílová skupina. Označení DUMu Předmět oblast Druh učebního materiálu Cílová skupina Anotace Název školy Název projektu Číslo projektu Název šablony Stupeň a typ vzdělání VY_32_INOVACE_10_ZDV1_15 Zdravověda somatologie

Více

Pitva prasečího srdce

Pitva prasečího srdce Pitva prasečího srdce Protokol č.2 Jméno: Matěj Přímení: Peksa Datum: 21.3/2013 Pracovní postup 1. Popis srdce (nafocení) Nástroje: 2. Vlastní pitva a) Provedení jednotlivých řezů + nafocení a popis jednotlivých

Více

& Systematika arytmií

& Systematika arytmií Fyziologický srdeční rytmus & Systematika arytmií Štěpán Havránek II.interní klinika kardiologie a angiologie 1.LF UK VFN Kardiocentrum VFN Fyziologický srdeční rytmus Anatomické poznámky Sinoatriální

Více

Biologické signály. X31ZLE Základy lékařské elektroniky Jan Havlík Katedra teorie obvodů

Biologické signály. X31ZLE Základy lékařské elektroniky Jan Havlík Katedra teorie obvodů Biologické signály X31ZLE Základy lékařské elektroniky Jan Havlík Katedra teorie obvodů xhavlikj@fel.cvut.cz Biologické signály mají původ v živém organismu jsou vyvolány buď samotnými životními projevy

Více

MUDr. Jozef Jakabčin, Ph.D.

MUDr. Jozef Jakabčin, Ph.D. MUDr. Jozef Jakabčin, Ph.D. RAO LAO AKCE RYTMUS FRQ OSA QRS P QRS QT ST T Patologické změny ARYTMIE Šíření aktivace v pravé a následně levé síni P vlna je zápis splynutí dvou vln Aktivace pravé

Více

Základy EKG. Alena Volčíková Interní kardiologická klinika FN Brno Koronární jednotka

Základy EKG. Alena Volčíková Interní kardiologická klinika FN Brno Koronární jednotka Základy EKG Alena Volčíková Interní kardiologická klinika FN Brno Koronární jednotka Elektrokardiografie Poskytuje nám grafický záznam elektrické aktivity srdce Snímání z povrchu těla se provádí z končetin

Více

Mechanismy bradykardií

Mechanismy bradykardií Bradykardie EKG bradykardie Definice: frekvence komor pod 60/min (50min) Tedy při posunu papíru 25mm/s je mezi QRS komplexy více než 5 (6) velkých čtverců Klinický obraz: Syndrom nízkého minutového srdečního

Více

POŽADAVKY NA HODNOCENÍ STUDENTA

POŽADAVKY NA HODNOCENÍ STUDENTA Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Příbram I, Jiráskovy sady 113 POŽADAVKY NA HODNOCENÍ STUDENTA Předmět: ANATOMIE A FYZIOLOGIE Obor vzdělání: DIPLOMOVANÝ ZDRAVOTNICKÝ ZÁCHRANÁŘ

Více

ČLOVĚK. Antropologie (z řeckého anthrópos člověk) - snaží se vytvořit celkový obraz člověka

ČLOVĚK. Antropologie (z řeckého anthrópos člověk) - snaží se vytvořit celkový obraz člověka ČLOVĚK Antropologie (z řeckého anthrópos člověk) - snaží se vytvořit celkový obraz člověka Fyzická antropologie - studuje lidské tělo, jeho vývoj a genetiku anatomie - zkoumá stavbu těla organismů fyziologie

Více

Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno. Biofyzika kardiovaskulárního

Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno. Biofyzika kardiovaskulárního Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno Biofyzika kardiovaskulárního systému 1 Obsah přednášky Mechanické vlastnosti cév Reynoldsovo číslo Proudění

Více

Kosti. Dolní končetina se skládá ze stehna, bérce a nohy. Noha má shora nárt a zespoda chodidlo. čelní spánková. týlní. lícní.

Kosti. Dolní končetina se skládá ze stehna, bérce a nohy. Noha má shora nárt a zespoda chodidlo. čelní spánková. týlní. lícní. Anatomie pro účastníky kurzu ZZA Následující řádky jsou určeny těm z vás, kteří jste při hodinách biologie chyběli, už jste toho hodně zapomněli, nebo jste měli trvale otevřenou stranu s nejzajímavějšími

Více

- tvořena srdcem a krevními cévami (tepny-krev ze srdce, žíly-krev do srdce, vlásečnice)

- tvořena srdcem a krevními cévami (tepny-krev ze srdce, žíly-krev do srdce, vlásečnice) Otázka: Oběhová soustava Předmět: Biologie Přidal(a): Anet význam, základní schéma oběhu krve, stavba a činnost srdce, stavba a vlastnosti cév, EKG, civilizační choroby = oběhový systém = kardiovaskulární

Více

Stimulace srdečního svalu. Doc.RNDr.Roman Kubínek, CSc. Předmět: lékařská přístrojov technika

Stimulace srdečního svalu. Doc.RNDr.Roman Kubínek, CSc. Předmět: lékařská přístrojov technika Stimulace srdečního svalu Doc.RNDr.Roman Kubínek, CSc. Předmět: lékařská přístrojov technika Základní typy srdečních stimulací Kardiostimulace je nahrazována porucha rytmické funkce Defibirilace je rušena

Více

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_14. Člověk II.

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_14. Člověk II. Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_14 Člověk II. Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3185 Klíčová aktivita III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Zařazení učiva v rámci ŠVP

Více

& Systematika arytmií

& Systematika arytmií Fyziologický srdeční rytmus & Systematika arytmií Štěpán Havránek II.interní klinika kardiologie a angiologie 1.LF UK VFN Kardiocentrum VFN Fyziologický srdeční rytmus Anatomické poznámky Sinoatriální

Více

6. EKG a periferní oběh.

6. EKG a periferní oběh. 1 6. EKG a periferní oběh. Úvod Srdce představuje dvojité čerpadlo, které čerpá krev v tělovém (systémovém) a plicním řečišti. Rytmická činnost srdce způsobuje pravidelné změny v krevním průtoku. Cílem

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta. Fyziologie (podpora pro kombinovanou formu studia) MUDr.

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta. Fyziologie (podpora pro kombinovanou formu studia) MUDr. JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta Fyziologie (podpora pro kombinovanou formu studia) MUDr. Aleš Hejlek Cíle předmětu: Seznámit studenty s fyziologií všech systémů s

Více

Patofyziologie srdce. 1. Funkce kardiomyocytu. Kontraktilní systém

Patofyziologie srdce. 1. Funkce kardiomyocytu. Kontraktilní systém Patofyziologie srdce Funkce kardiomyocytu Systolická funkce srdce Diastolická funkce srdce Etiopatogeneze systolické a diastolické dysfunkce levé komory a srdečního selhání 1. Funkce kardiomyocytu Kardiomyocyty

Více

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty...............................

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... Obsah Úvod......................................... 11 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... 12 1.1 Metabolismus.................................... 12 1.2 Dráždivost......................................

Více

Ivana FELLNEROVÁ PřF UP Olomouc

Ivana FELLNEROVÁ PřF UP Olomouc SRDCE Orgán tvořen specializovaným typem hladké svaloviny, tzv. srdeční svalovinou = MYOKARD Srdce se na základě elektrických impulsů rytmicky smršťuje a uvolňuje: DIASTOLA = ochabnutí SYSTOLA = kontrakce,

Více

Variace Soustava krevního oběhu

Variace Soustava krevního oběhu Variace 1 Soustava krevního oběhu 21.7.2014 16:08:47 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SOUSTAVA KREVNÍHO OBĚHU KREV A KREVNÍ OBĚH Charakteristika krve Krev - složení fyzikální, chemické, biologické.

Více

Fyziologie sportovních disciplín

Fyziologie sportovních disciplín snímek 1 Fyziologie sportovních disciplín MUDr.Kateřina Kapounková snímek 2 Krevní oběh a zátěž Složka : Centrální / srdce / Periferní / krevní oběh / Změny Reaktivní adaptační snímek 3 Centrální část

Více

Variace Dýchací soustava

Variace Dýchací soustava Variace 1 Dýchací soustava 21.7.2014 13:15:44 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA DÝCHACÍ SOUSTAVA Dýchací systém Dýchání je děj, při kterém organismus získává a spotřebovává vzdušný kyslík a vylučuje

Více

Biologie - Septima, 3. ročník

Biologie - Septima, 3. ročník - Septima, 3. ročník Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence sociální a personální Kompetence komunikativní Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti Kompetence

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám http://www.kardiobtl.cz/produkty/diag-ultrazvuky-ge/ge-vivid-7/ K l i n i c k á p r o p e d e u t i k a Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Autorem materiálu a všech jeho částí,

Více

Elektrokardiografie. X31ZLE Základy lékařské elektroniky Jan Havlík Katedra teorie obvodů

Elektrokardiografie. X31ZLE Základy lékařské elektroniky Jan Havlík Katedra teorie obvodů Elektrokardiografie X31ZLE Základy lékařské elektroniky Jan Havlík Katedra teorie obvodů xhavlikj@fel.cvut.cz Elektrokardiografie základní diagnostická metoda, umožňující snímání a záznam elektrické aktivity

Více

Srovnávac. vací fyziologie. Ivana FELLNEROVÁ PřF UP Olomouc

Srovnávac. vací fyziologie. Ivana FELLNEROVÁ PřF UP Olomouc Plicní objemy Srovnávac vací fyziologie Větev plicní žíly (okysličená krev) Větev plicní tepny (odkysličená krev) Terminální průdušinka HLTAN HRTAN JÍCEN PRŮDUŠNICE Pravá plíce Nosní dutina Levá plíce

Více

Výstupový test (step-test), Letunovova zkouška. - testy fyzické zdatnosti a reakce oběhového systému na zátěž

Výstupový test (step-test), Letunovova zkouška. - testy fyzické zdatnosti a reakce oběhového systému na zátěž Výstupový test (step-test), Letunovova zkouška - testy fyzické zdatnosti a reakce oběhového systému na zátěž 1 Hodnocení srdeční práce Hodnocení funkce systoly - ejekční frakce hodnotí funkční výkonnost

Více

Krev a míza. Napsal uživatel Zemanová Veronika Pondělí, 01 Březen 2010 12:07

Krev a míza. Napsal uživatel Zemanová Veronika Pondělí, 01 Březen 2010 12:07 Krev je součástí vnitřního prostředí organizmu, je hlavní mimobuněčnou tekutinou. Zajišťuje životní pochody v buňkách, účastní se pochodů, jež vytvářejí a udržují stálé vnitřní prostředí v organizmu, přímo

Více

Laboratorní úloha č. 8: Polykardiografie

Laboratorní úloha č. 8: Polykardiografie pletys. dech FKG EKG-II. [mv] Laboratorní úloha č. 8: Polykardiografie Úvod: Polykardiografie je současný záznam několika metod sledujících různé projevy srdečního cyklu. Základem jsou elektrokardiografie,

Více

Hemodynamický efekt komorové tachykardie

Hemodynamický efekt komorové tachykardie Hemodynamický efekt komorové tachykardie Autor: Kristýna Michalčíková Výskyt Lidé s vadami srdce, kteří během svého života prodělali srdeční infarkt, trpí zúženými věnčitými tepnami zásobujícími srdce

Více

Ralph Haberl. EKG do kapsy. Překlad 4. vydání

Ralph Haberl. EKG do kapsy. Překlad 4. vydání Ralph Haberl EKG do kapsy Překlad 4. vydání Ralph Haberl EKG do kapsy Překlad 4. vydání GRADA Publishing Základy EKG Normální EKG Srdeční hypertrofie 1 2 3 EKG do kapsy Raménkové blokády Atrioventrikulární

Více

Testové otázky OBĚHOVÁ SOUSTAVA

Testové otázky OBĚHOVÁ SOUSTAVA Testové otázky OBĚHOVÁ SOUSTAVA 1. Mezi funkce oběhové soustavy patří: a) rozvádění živin a plynů a ochrana proti chorobám b) rozmnožování c) růst organismu d) kostnatění 2. Množství krve dospělého člověka

Více

MECHANIKA SRDEČNÍ ČINNOSTI SRDCE JAKO PUMPA SRDEČNÍ CYKLUS SRDEČNÍ SELHÁNÍ

MECHANIKA SRDEČNÍ ČINNOSTI SRDCE JAKO PUMPA SRDEČNÍ CYKLUS SRDEČNÍ SELHÁNÍ MECHANIKA SRDEČNÍ ČINNOSTI SRDCE JAKO PUMPA SRDEČNÍ CYKLUS SRDEČNÍ SELHÁNÍ VZTAH DÉLKA - TENZE Pasivní protažení, aktivní protažení, izometrický stah, izotonický stah, auxotonní stah SRDEČNÍ VÝDEJ (MO)

Více

Fyziologie srdce II. (CO, preload, afterload, kontraktilita ) Milan Chovanec Ústav fyziologie 2.LF UK

Fyziologie srdce II. (CO, preload, afterload, kontraktilita ) Milan Chovanec Ústav fyziologie 2.LF UK Fyziologie srdce II. (CO, preload, afterload, kontraktilita ) Milan Chovanec Ústav fyziologie 2.LF UK Srdeční cyklus, minutový srdeční výdej Preload Afterload Kontraktitina inotropie Vztahy mezi CO, žilním

Více

KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM. a možnost jeho detoxikace

KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM. a možnost jeho detoxikace KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM a možnost jeho detoxikace 1 SRDCE dutý svalový orgán, ústřední orgán krevního oběhu: přečerpává okysličenou krev z plic do tělního (velkého) oběhu přečerpává neokysličenou krev

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0387 Krok za krokem Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Nauka o výživě Společná pro celou sadu oblast DUM č.

Více

Kardiovaskulární soustava - SRDCE

Kardiovaskulární soustava - SRDCE Kardiovaskulární soustava - SRDCE Předmluva Vzhledem k autorským právům nebylo možno v této veřejně šířené verzi zachovat obrazovou dokumentaci, která byla součástí přednášky. Chybějící obrázky lze najít

Více

Biofyzikální laboratorní úlohy ve výuce budoucích učitelů fyziky

Biofyzikální laboratorní úlohy ve výuce budoucích učitelů fyziky Biofyzikální laboratorní úlohy ve výuce budoucích učitelů fyziky MARIE VOLNÁ Katedra experimentální fyziky PřF UP Olomouc Abstrakt Příspěvek se zabývá tématikou mezipředmětových vazeb, které umožňují studentům

Více

Oběhová soustava obratlovců

Oběhová soustava obratlovců Tematická oblast Oběhová soustava obratlovců Datum vytvoření 17. 10. 2012 Ročník Stručný obsah Způsob využití Autor Kód Biologie - biologie živočichů 3. ročník čtyřletého G a 7. ročník osmiletého G Prezentace

Více

Matematický model funkce aorty

Matematický model funkce aorty 1 Úvod Matematický model funkce aorty 1.1 Doplňte do textu Setrvačnost krve je příčinnou, proč tepový objem vypuzený během.. ( 2 slova) z levé komory do aorty nezrychlí najednou pohyb veškeré krve v cévách.

Více

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Vlnění

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Vlnění Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Vlnění Vhodíme-li na klidnou vodní hladinu kámen, hladina se jeho dopadem rozkmitá a z místa rozruchu se začnou

Více

Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. Jana SlavíKová JitKa Švíglerová. Fyziologie DÝCHÁNÍ. Karolinum

Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. Jana SlavíKová JitKa Švíglerová. Fyziologie DÝCHÁNÍ. Karolinum Učební texty Univerzity Karlovy v Praze Jana SlavíKová JitKa Švíglerová Fyziologie DÝCHÁNÍ Karolinum Fyziologie dýchání doc. MUDr. Jana Slavíková, CSc. MUDr. Jitka Švíglerová, Ph.D. Recenzovali: prof.

Více

očekávaný výstup Člověk a příroda 2. stupeň P popsat stavbu orgánů a orgánových soustav lidského těla a jejich funkce ročník 8. č.

očekávaný výstup Člověk a příroda 2. stupeň P popsat stavbu orgánů a orgánových soustav lidského těla a jejich funkce ročník 8. č. č. 16 název anotace očekávaný výstup druh učebního materiálu Pracovní list druh interaktivity Aktivita ročník 8. Lidské tělo oběhová a dýchací soustava V pracovních listech se žáci seznamují s oběhovou

Více

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám VY_32_INOVACE_ZDRK34060FIG Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

SOUSTAVA VYLUČOVACÍ. vylučovací soustava = ledviny + odvodné cesty močové vylučovací soustava = ledviny + močovody + močový měchýř + močová trubice

SOUSTAVA VYLUČOVACÍ. vylučovací soustava = ledviny + odvodné cesty močové vylučovací soustava = ledviny + močovody + močový měchýř + močová trubice SOUSTAVA VYLUČOVACÍ Funkce vylučovací soustavy a způsoby vylučování odpadních látek u živočichů Při látkové přeměně v buňkách a tělních dutinách živočichů vznikají odpadní látky, které musí být u organismu

Více

Nervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte

Nervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte Funkce: řízení organismu - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy Nervová buňka - neuron Neuron zákl. stavební a funkční jednotka Složení neuronu: tělo a nervové výběžky - axon =

Více

LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2010 Mgr.Jitka Fuchsová MÍZA (lymfa) Krevní kapiláry mají propustné stěny

Více

Fyziologie srdce a krevního oběhu

Fyziologie srdce a krevního oběhu KAPITOLA I TÉMA 1: Kardiovaskulární systém - ÚVOD Povinná literatura: 1. Soulek V.: Přehled biologicko-medicinských předmětů. Gaudeamus 1995, I.-II. 311s. 2. Rokyta R. a kol. : Fyziologie ISV nakladatelství,

Více

ELEKTRICKÉ POLE V BUŇKÁCH A V ORGANISMU. Helena Uhrová

ELEKTRICKÉ POLE V BUŇKÁCH A V ORGANISMU. Helena Uhrová ELEKTRICKÉ POLE V BUŇKÁCH A V ORGANISMU Helena Uhrová Hierarichické uspořádání struktury z fyzikálního hlediska organismus člověk elektrodynamika Maxwellovy rovnice buňka akční potenciál fenomenologická

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA NADLEDVINY dvojjediná žláza párově endokrinní žlázy uložené při horním pólu ledvin obaleny tukovým

Více

ANATOMIE A FYZIOLOGIE

ANATOMIE A FYZIOLOGIE 1. Organismus získává energii: a) z dýchání b) z hormonů c) z živin d) ze svalové práce ANATOMIE A FYZIOLOGIE 2. Nejpohotovější zdroj energie představují: a) tuky b) cukry c) bílkoviny d) vitamíny 3. K

Více

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci nervové soustavy.

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci nervové soustavy. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci nervové soustavy. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.

Více

MĚŘENÍ KREVNÍHO TLAKU

MĚŘENÍ KREVNÍHO TLAKU Teoretická část 2015/16 MĚŘENÍ KREVNÍHO TLAKU Arteriální tlak lze měřit metodou přímou (zavedení kanyly do tepny a připojení k elektronickému manometru) nebo nepřímou metodou. Nepřímá metoda spočívá na

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV AUTOMATIZACE A MĚŘICÍ TECHNIKY FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION

Více

z p r a c o v a l a : M g r. E v a S t r n a d o v á

z p r a c o v a l a : M g r. E v a S t r n a d o v á http://www.kardiobtl.cz/produkty/diag-ultrazvuky-ge/ge-vivid-7/ K l i n i c k á p r o p e d e u t i k a Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová. Dostupné z Metodického

Více

Témata z předmětů: Fyziologie a metodika tréninku a Chov koní

Témata z předmětů: Fyziologie a metodika tréninku a Chov koní Témata z předmětů: Fyziologie a metodika tréninku a Chov koní 1. Složení živého organismu buňka - stavba, funkce jednotlivých organel tkáně typy tkání, stavba, funkce tělní tekutiny složení, funkce krve,

Více