MIKULOV okr. Břeclav

Transkript

1 CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ MIKULOV okr. Břeclav IV. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro ORP Mikulov ZADAVATEL: AR PROJEKT, S.R.O. ZPRACOVAL: EKOTOXA s.r.o. AUTORSKÝ KOLEKTIV: ING. JIŘÍ HON, ING. ARCH. PETR MALÝ A KOLEKTIV EKOTOXA S.R.O. ING. LUBOR TVRDÝ A KOLEKTIV ZAMĚSTNANCŮ VŠB TU OSTRAVA EKOTOXA s.r.o. Kosmákova 28, Brno Židenice tel , fax , emc@ekotoxa.cz

2 OBSAH DOKUMENTACE I. PODKLAD PRO ROZBOR TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ (TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST) II. PODKLAD PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ (DOPLŇUJÍCÍ SCHEMATA A KARTOGRAMY) III. PODKLAD PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ (GRAFICKÁ ČÁST 01 Výkres hodnot území 1 : Výkres limitů využití území 1 : Výkres záměrů na provedení změn v území 1 : IV. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ V. URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ (text) 04 Výkres problémů k řešení 1 : Obsah části IV. Rozbor udržitelného rozvoje území pro ORP Mikulov 1 ÚVOD STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ PODKLADY PRO RURÚ ÚDAJE O ÚZEMÍ POŽADAVKY NA ZABEZPEČENÍ VYVÁŽENÝCH PODMÍNEK UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V ORP MIKULOV Účel územního plánování ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ TÉMATICKÉ ROZBORY Horninové prostředí a geologie SWOT analýza Vodní režim Základní geografický, hydrologický a vodohospodářský přehled Vodní režim v krajině Stav povrchových a podzemních vod Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci a ČOV a podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu SWOT analýza Problémy k řešení v rámci územního plánování Hygiena životního prostředí Ovzduší Odpadové hospodářství Další hygienické závady území SWOT analýza Problémy k řešení v rámci územního plánování Ochrana přírody a krajiny Ochrana přírody Koeficient ekologické stability krajiny SWOT analýza Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

3 5.5.1 Zemědělský půdní fond Pozemky určené k plnění funkcí lesa SWOT analýza Veřejná dopravní a technická infrastruktura Dopravní infrastruktura Technická infrastruktura Indikátory SWOT analýza Dopravní a technická infrastruktura problémové oblasti Sociodemografické podmínky Úvod Struktura osídlení a hustota obyvatelstva ORP Mikulov Demografický potenciál Zdravotnictví, lázeňství a sociální služby Vybavenost obcí Indikátory SWOT analýza Problémy, slabé stránky a záměry obcí dle dotazníkového šetření problémy k řešení v rámci územního plánování Bydlení Domovní a bytový fond Bytová výstavba Indikátory SWOT analýza Problémy, slabé stránky a záměry obcí dle dotazníkového šetření problémy k řešení v rámci územního plánování rekreace Každodenní rekreace Krátkodobá a dlouhodobá (pobytová) rekreace Cyklotrasy SWOT analýza Problémy, slabé stránky a záměry obcí dle dotazníkového šetření problémy k řešení v rámci územního plánování Hospodářské podmínky Základní charakteristika Daňová výtěžnost obcí v obvodu obce s rozšířenou působností Mikulov Podnikatelská struktura Struktura zaměstnanosti Nezaměstnanost Uzavřenost a otevřenost ORP Indikátory SWOT analýza Problémové okruhy VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Vyhodnocení vyváženosti pilířů Vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilíři ZÁVĚR Problémové okruhy v území k řešení Environmentální pilíř Ekonomický pilíř Sociodemografický pilíř Hodnocení ORP Mikulov jako celku POUŽITÁ LITERATURA A JINÉ ZDROJE

4 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Kompletní seznam výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře (součást tohoto souboru) Příloha č. 2 Přehled použitých vrstev ORP a kraje (zvláštní soubor) SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1 Schéma ÚAP - RURÚ...11 Obrázek č : Sesuvy aktivní velkého rozsahu...17 Obrázek č : Sesuvy ostatní velkého rozsahu...17 Obrázek č : Základní přehled území ORP Mikulov...19 Obrázek č : Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/ekologického potenciálu...24 Obrázek č : Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu...24 Obrázek č : Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu...26 Obrázek č : Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu...26 Obrázek č : Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví (PM 10 ) podle dat k roku Obrázek č : Lokalizace výskytu starých ekologických zátěží na území ORP Mikulov...35 Obrázek č : Chráněná území přírody ORP Mikulov...39 Obrázek č : Hodnocení koeficientu ekologické stability...41 Obrázek č : Silniční síť...46 Obrázek č : Železniční síť...49 Obrázek č : Plynovody v Jihomoravském kraji se zvýrazněným koridorem P Obrázek č : Počet obyvatel na km 2 v obcích správního území ORP Mikulov...68 Obrázek č : Index přírůstku/úbytku obyvatelstva v obcích ORP Mikulov...79 Obrázek č : Podíl obyvatelstva ve věku 0-14 let v obcích ORP Mikulov...82 Obrázek č : Podíl obyvatelstva ve věku 65 a více let v obcích ORP Mikulov...82 Obrázek č : Podíl obyvatelstva se základním vzděláním v obcích ORP Mikulov...83 Obrázek č : Podíl obyvatelstva s vysokoškolským vzděláním v obcích ORP Mikulov...83 Obrázek č : Průměrná intenzita bytové výstavy v obcích ORP Mikulov v letech Obrázek č : Změna počtu trvale obydlených bytů v obcích správního obvodu ORP Mikulov...93 Obrázek č : Změna počtu neobydlených bytů v obcích správního obvodu ORP Mikulov...93 Obrázek č : Podíl neobydlených bytů na celkovém počtu bytů...94 Obrázek č : Podíl bytů sloužících k rekreaci na celkovém počtu bytů...94 Obrázek č : Podíl bytů sloužících k rekreaci na celkovém počtu neobydlených bytů...95 Obrázek č : Míra podnikatelské aktivity v ORP Mikulov Obrázek č : Stuhový kartodiagram vyjížďky z ORP Mikulov Obrázek č : Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje environmentální pilíř Obrázek č : Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje sociodemografický pilíř Obrázek č : Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoj ekonomický pilíř Obrázek č : Počet negativně hodnocených pilířů v obcích

5 SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1 Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích a ORP Mikulov Tabulka č. 2 Přehled indikátorů použitých pro vyhodnocení vyváženosti pilířů Tabulka č. 3 Vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilíři Tabulka č : Přehled stávajících ložisek nerostných surovin...15 Tabulka č : Dobývací prostory těžené...16 Tabulka č : Sesuvné území a území jiných geologických rizik...16 Tabulka č : Staré zátěže území a kontaminované plochy...18 Tabulka č : Výměra orných svažitých pozemků v jednotlivých obcích ORP Mikulov...20 Tabulka č : Jakost vody ve vybraných tocích a profilech a zatřídění podle ČSN (ČHMÚ) 22 Tabulka č : Hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod tekoucích...23 Tabulka č : Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu...25 Tabulka č : Vyhodnocení indikátoru Stav povrchových a podzemních vod...27 Tabulka č : Překročení imisního limitu (LV) a cílového imisního limitu (TV) (bez přízemního ozonu), % plochy území, Tabulka č : Překročení cílového imisního limito O 3 pro ochranu zdraví v rámci obcí s pověřeným stavebním úřadem, % plochy území, Tabulka č : Překročení imisního limitu (NO x ) a cílového imisního limitu (AOT40) pro ochranu ekosystémů a vegetace v rámci NP a CHKO, % plochy NP a CHKO...31 Tabulka č : Emise hlavních znečišťujících látek (REZZO 1 až 4**) na území Jihomor. kraje...31 Tabulka č : Hodnocení území na základě navržených indikátorů...32 Tabulka č : Produkce odpadů v ORP Mikulov v roce Tabulka č : Produkce komunálního odpadu na obyvatele a míra separace, Tabulka č : Rozloha ZCHÚ v ORP Mikulov (v ha) a jejich % podíl na celkové ploše území...38 Tabulka č : Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích ORP Mikulov...40 Tabulka č : Výměra zemědělské půdy (ha) k Tabulka č : Lesnatost a zastoupení jednotlivých kategorií v obcích v rámci ORP Mikulov...44 Tabulka č : Lesnatost celého ORP Mikulov...45 Tabulka č : Intenzita provozu...47 Tabulka č : Přehled železničních stanic a zastávek na území ORP Mikulov...50 Tabulka č : Technologické objekty zásobování vodou v obcích SO Mikulov (mimo Mikulova)...52 Tabulka č : Technologické objekty odvádění a čištění odpadních vod na území SO Mikulov...54 Tabulka č : Vyhodnocení indikátoru Podíl obyvatel žijících v TOB napoj. na kanalizaci (2006)...57 Tabulka č : Vodovod v obcích ORP Mikulov...57 Tabulka č : Vyhodnocení indikátoru Podíl obyvatel žijících v TOB zásobovaných plynem (2006).58 Tabulka č : Plynofikace, vodovody a kanalizace s napojením na ČOV v obcích ORP Mikulov (2006)...63 Tabulka č : Základní geografické charakteristiky obcí ORP Mikulov k Tabulka č : Vybrané údaje o SO ORP Jihomoravského kraje v územním členění roku Tabulka č : Struktura obyvatelstva podle věku v obcích ORP Mikulov k a index vývoje (2001=100)...70 Tabulka č : Struktura obyvatelstva podle vzdělání v obcích ORP Mikulov v roce Tabulka č : Vývoj a změna střední délky života v okresech Jihomoravského kraje v letech Tabulka č : Vývoj hrubé míry úmrtnosti v obcích ORP Mikulov v letech Tabulka č : Zdravotnická zařízení a počet lékařů v okrese Břeclav...74 Tabulka č : Zařízení poskytující sociální péči v okrese Břeclav k Tabulka č : Zařízení sociální péče v okrese Břeclav v letech Tabulka č : Kapacita, obsazenost a technický stav mateřských škol v obcích ORP Mikulov ve školním roce 2003/2004 a 2007/ Tabulka č : Kapacita a obsazenost škol v obcích ORP Mikulov v letech 1999/2000, 2003/2004 a 2007/ Tabulka č : Index přírůstku/úbytku obyvatelstva na celkovém počtu obyvatel v obcích ORP Mikulov v letech

6 Tabulka č : Index vývoje podílu věkové skupiny 0-14 let, Index vývoje podílu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel a Průměrná hodnota indexu stáří v obcích ORP Mikulov...81 Tabulka č : Vývoj počtu trvale obydlených domů v obcích ORP Mikulov v letech Tabulka č : Vývoj počtu neobydlených bytů v obcích ORP Mikulov v letech Tabulka č : Vývoj počtu neobydlených bytů v ORP Jihomoravského kraje v letech Tabulka č : Průměrné stáří domů v obcích ORP Mikulov v roce Tabulka č : Intenzita bytové výstavby v obcích ORP Mikulov v letech Tabulka č : Vyhodnocení indikátorů Vývoj počtu trvale obydlených bytů, resp. neobydl. bytů...92 Tabulka č : Průměrná intenzita bytové výstavby...95 Tabulka č : Průměrná intenzita bytové výstavby ve všech obcích ORP Mikulov ( )...96 Tabulka č : Plochy pro sport a každodenní rekreaci v obcích ORP Mikulov v roce Tabulka č : Objekty individuální rekreace v obcích ORP Mikulov v letech 1991 a Tabulka č : Hromadná ubytovací zařízení v obcích ORP Mikulov v roce Tabulka č : Struktura zaměstnanosti dle odvětví Tabulka č : Míra nezaměstnanosti z dosažitelných uchazečů Tabulka č : Dojíždějící a vyjíždějící do/z ORP Mikulov Tabulka č : Dojíždějící a vyjíždějící do/z obcí ORP Mikulov Tabulka č : Vyjížďka z obcí ORP Mikulov Tabulka č : Dojížďka do obcí ORP Mikulov Tabulka č : Vyjížďka studentů z obcí ORP Mikulov Tabulka č : Dojížďka studentů do obcí ORP Mikulov Tabulka č : IFV pro obce ORP Mikulov Tabulka č : Vyhodnocení indikátorů Míra zam. a Prům. míra nezam. z dosažit. uchazečů Tabulka č : Vyhodnocení indikátorů Počet uchazečů na 1 volné místo a Daňová výtěžnost Tabulka č : Vyhodnocení indikátorů Míra podnikatelské aktivity a IFV Tabulka č : Vyhodnocení indikátorů Vyjíždějící do zaměstnání mimo ORP a Vyjíždějící do škol mimo ORP SEZNAM GRAFŮ Graf č : Podíl správních obvodů na celkovém počtu obyvatelstva Jihomoravského kraje...67 Graf č : Index přírůstku/úbytku obyvatelstva v obcích ORP Mikulov v letech (%)...69 Graf č : Změna podílu obyvatelstva se základním a vysokoškolským vzděláním v obcích ORP Mikulov v období Graf č : Vývoj hrubé míry úmrtnosti v obcích ORP Mikulov v letech Graf č : Daňová výtěžnost obcí v obvodu ORP Mikulov v roce 2001 a

7 SEZNAM ZKRATEK: BAT BPEJ BREF BRKO BRO CLRTAP ČHMÚ ČOV ČR ČS ČSÚ DP DPS EHK OSN EHS EN ENV EU EVL EZ FB GIS HDP HEIS CHKO CHLÚ CHOPAV CHUEV IACS IAD IDE IPPC JMK KES KPSE KPÚ KÚ LO LDN LPF LZU MZCHÚ MŽP NATURA 2000 NPSE NRBK OKEČ OP Best available technology Nejlepší dostupná technika Bonitovaná půdně-ekologická jednotka Best Available Techniques Reference Documents Referenční dokumenty o nejlepších dostupných technikách Biologicky rozložitelný komunální odpad Biologicky rozložitelný odpad Convention on Long-range Transboundary Air Pollution Konvence o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států Český hydrometeorologický ústav Čistírna odpadních vod Česká republika Čerpací stanice Český statistický úřad Dobývací prostor Dům s pečovatelskou službou Evropská hospodářská komise Organizace spojených národů Evropské hospodářské společenství Energetická náročnost Environmentální (pilíř) Evropská unie Evropsky významná lokalita Ekologické zemědělství Farmářský blok Geografické informační systémy Hrubý domácí produkt Hydroekologický informační systém Chráněná krajinná oblast Chráněné ložiskové území Chráněná oblast přirozené akumulace vod Chráněné území evropského významu Integrated Administrative Control System Integrovaný administrativní a kontrolní systém Individuální automobilová doprava Identifikační číslo útvaru podzemních vod Integrated Pollution Prevention and Control Integrovaná prevence a omezování znečištění Jihomoravský kraj Koeficient ekologické stability Krajský program snižování emisí Komplexní pozemkové úpravy krajský úřad Lesní oblast Léčebna dlouhodobě nemocných Lesní půdní fond Les zvláštního určen Maloplošná zvláště chráněná území Ministerstvo životního prostředí Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu Národní program snižování emisí Nadregionální biokoridor Odvětvová klasifikace ekonomických činností Ochranné pásmo 7

8 ORP OZE OZV PEZ PHO PNND POH POU PP PUPFL PZKO RBK REZZO RPB RS RURÚ SLDB SO SOC SO ORP SV SWOT TTP TUR ČR ÚAP UDI ÚHÚL ÚMP ÚPG ÚPD ÚPN VÚC UNESCO ÚSES VDJ VKP VŠE VÚC VUT VÚV TGM VVN / ZVN ZABAGED ZCHÚ ZP ZPF ŽP Obec s rozšířenou působností Obnovitelné zdroje energie Obecně závazná vyhláška Prvotní energetické zdroje Pásmo hygienické ochrany Přepravní náročnost v nákladní dopravě Program odpadového hospodářství Pověřený obecní úřad Přírodní park Pozemky určené k plnění funkcí lesa Program zlepšení kvality ovzduší Regionální biokoridor Registr zdrojů znečišťování ovzduší Registr půdních bloků Rozptylová studie Rozbor udržitelného rozvoje území Sčítání lidu, domů a bytů Stavební objekt Sociodemografický (pilíř) Správní obvod obce s rozšířenou působností Skupinové vodovody strengths, weaknesses, opportunities, threats silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení Trvalé travní porosty Trvale udržitelný rozvoj ČR Územně analytické podklady Úroveň dopravní infrastruktury Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Úhrnná míra plodnosti Územní prognóza Územní plánovací dokumentace Územní plán velkého územního celku United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu Územní systém ekologické stability Vodojem Významný krajinný prvek Vysoká škola ekonomická Velký územní celek Vysoké učení technické Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka Velmi vysoké napětí / zvláště vysoké napětí Základní báze geografických dat Zvláště chráněná území Zemní plyn Zemědělský půdní fond Životní prostředí 8

9 Jednotky: GJ GWh ha kg km kt t gigajoule gigawatthodiny hektar kilogram kilometr kilotuna tuna Značky chemických prvků, chemické vzorce, uzanční názvy analýz: B(a)P benzo(a)pyren BSK biologická spotřeba kyslíku CHSK chemická spotřeba kyslíku N dusík NO oxid dusnatý NO 2 oxid dusičitý NO x oxidy dusíku (oxid dusnatý a dusičitý) NH 3 amoniak P fosfor PM pevné prachové částice suspendované v ovzduší PM 10 pevné prachové částice suspendované v ovzduší o velikosti do 10 um SO 2 oxid siřičitý VOC těkavé organické látky 9

10 AUTORSKÝ KOLEKTIV Firma Ekotoxa s.r.o. Ing. Jiří Hon koordinace projektu Mgr. Hana Trávníčková bydlení a rekreace Ing. Eva Brhelová ochrana přírody Ing. Eva Birgusová pozemky určené k plnění funkce lesa Mgr. Radek Kadlubiec ochrana přírody a krajiny, KES Mgr. Zdeněk Frélich geologie a horninové prostředí, odpady Ing. Martin Müller ZPF Bc. Petr Chroust vodní režim, hygiena ŽP Ing. Petr Kovář vodní režim Bc. Tomáš Mühr GIS, střety, problémový výkres Mgr. Miroslava Polášková grafická úprava textu, řešení, koordinace a vypořádání připomínek Spolupráce Ing. Arch. Petr Malý územní plánování VŠB TÚ Ostrava Ing. Lubor Tvrdý hospodářské podmínky Ing. Marcela Šimíčková silniční a technická infrastruktura RNDr. Ivan Šotkovský, Ph.D. sociodemografické podmínky 10

11 1 ÚVOD Tato práce byla provedena na základě smlouvy mezi fy EKOTOXA s.r.o. a fy AR projekt, ze dne Jedná se o verzi 01 (06/2008). Konečným zákazníkem celého projektu je MÚ Mikulov. Tato práce má za úkol provést vlastní rozbor udržitelného rozvoje území ORP Mikulov (RURÚ ORP Mikulov). Jedná se o zpracování 10 tématických oblastí v souladu s vyhláškou 500/2006 Sb., ve všech třech pilířích udržitelného rozvoje. Toto hodnocení je součástí územně analytických podkladů a tvoří s nimi nedílnou součást pro územní plánování. Obrázek č. 1 Schéma ÚAP - RURÚ Na výše uvedeném schématu je uveden vztah mezi zjišťovanými územně analytickými podklady a vlastním vyhodnocením udržitelného rozvoje. Z tohoto schématu je i patrné, že se tento text bude zabývat pouze třetí částí, ve schématu umístěnou vpravo. Nedílnou součástí této zprávy jsou i přílohy, které jsou součástí tohoto souboru, které mají za úkol podat v dané problematice komplexnější informaci. Konkrétně se jedná o přílohy: Příloha č. 1 Příloha č. 2 Kompletní seznam výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře (součást tohoto souboru) Přehled použitých vrstev ORP a kraje (součást tohoto souboru) 11

12 2 STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ ORP Mikulov představuje jednu z 21 ORP Jihomoravského kraje. Řešené území leží v jižní části kraje na hranici s Rakouskem, ze severu je ohraničeno vodní nádrží Nové mlýny. Sousedí s ORP Znojmo, Pohořelice, Hustopeče a Břeclav. Z hlediska geomorfologického členění zemského povrchu České republiky leží oblast v Mikulovské vrchovině celku Pavlovské vrchy, v Dyjskosvrateckém úvalu a Dolnomoravském úvalu. Sledované území je venkovskou oblastí, z počtu 17 obcí je pouze 1 město Mikulov se 7556 obyvateli. Podle údajů z roku 2006 je ORP Mikulov se svými 245 km² rozlohy v Jihomoravském kraji až na 11. místě, v počtu obyvatel je s obyvateli je třetí nejmenší ORP v kraji. Z toho vyplývá také velmi nízká hustota osídlení pouze 80,1 obyvatel na km² (nejnižší v JMK), jež je v porovnání s nadprůměrnými krajskými údaji (157 obyvatel na km²) téměř poloviční. Počet obyvatel v ORP Mikulov se v posledních dvou desetiletích mírně snižuje, přirozený přírůstek za rok 2005 činil 1,8 %, celkový přírůstek -1,7%. Na území sledované oblasti se nachází CHKO Pálava o rozloze 83 km 2. Byla zřízena k ochraně přírodních a kulturních hodnot Pavlovských vrchů, tvořených především tvrdými jurskými vápenci, které na mnoha místech vytvářejí malebné skalní útesy. V této oblasti se vyskytuje mnoho druhů rostlin, které u nás jinde nerostou. Pestrá mozaika skalních suchých trávníků, lemových společenstev, suchomilných křovin a teplomilných doubrav na svazích Děvína, která vznikla z části pod vlivem pastvy, se označuje jako krasová lesostep. 27 nejhodnotnějších částí krajiny je chráněno v různých stupních ochrany, Pálava je dále od roku 1986 zapsána na listinu biosférických rezervací pod patronací UNESCO. Po vstupu České republiky do EU přibyla také NATURA 2000 v řešeném území jsou 3 ptačí oblasti (ptačí oblast Pálava a část ptačích oblastí Střední nádrž vodního díla Nové mlýny a Lednické rybníky). Na sledovaném území se nachází řada kulturních památek: zříceniny Dívčí hrady a Sirotčí hrádek dotvářejí krajinný ráz Pálavských vrchů, historické centrum Mikulova s cennou architekturou požívá statutu městské památková rezervace, obce Pavlov a Klentnice jsou chráněny jako vesnické památkové rezervace a v Dolních Věstonicích se nachází celosvětově významné archeologické naleziště. Významným krajinotvorným prvkem na území ORP Mikulov je protékající řeka Dyje se soustavou tří přehradních nádrží Nové Mlýny, jež vznikly zaplavením nivy Dyje v 70. letech 20. století. Zemědělství obhospodařuje dle údajů ČSÚ z roku ,8 % z celkové rozlohy území ORP, ze 76 % jde o ornou půdu. Významnou část zemědělské výroby představuje vinohradnictví a vinařství. Vinice zaujímají s rozlohou ha celých 18,6 % z celkové plochy zemědělské půdy a představují významný krajinotvorný prvek. Mikulov a okolí patří k tradičním vinařským centrům. Převážná část podnikatelské aktivity na tomto území je podle počtu podnikatelských subjektů ve stavebnictví, které obvykle většinu svých aktivit směřují mimo region. Dalšími klíčovými oblastmi je samozřejmě zemědělství (vinařství) a cestovní ruch, v němž však ještě nejsou využity všechny možnosti, jež nabízí potenciál oblasti. V ORP Mikulov nejsou velké podniky, jež by hrály významnou roli v ekonomice kraje. V porovnání s ostatními ORP Jihomoravského kraje vykazuje ORP Mikulov průměrný počet ekonomických subjektů 22,0 na 100 obyvatel, tj fyzických i právnických subjektů. V souladu s charakterem oblasti a podnikatelskými aktivitami se struktura zaměstnanosti dle odvětví se v ORPu Mikulov zaměřuje na tradiční obory zemědělství, stavebnictví a průmyslu. V rámci Jihomoravského kraje je ORP Mikulov na 4. místě s 12,36 % míry nezaměstnanosti za léta

13 3 PODKLADY PRO RURÚ ÚDAJE O ÚZEMÍ Základním podkladem pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území jsou údaje o území, jejichž seznam pořizovaný v rámci ÚAP je dán vyhláškou. V listopadu roku 2006 byla schválena konečná verze vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Seznam údajů o území je uveden v příloze I vyhlášky, která je rozdělena do dvou částí: Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území (119 jevů) Část B - Územně analytické podklady kraje - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území (37 jevů) Přičemž 119. a 37. jev je každá další informace mimo vlastní stanovené jevy ÚAP. Při zpracování se dále vycházelo zejména ze strategických koncepcí a plánů vypracovaných pro území Jihomoravského kraje (Plán odpadového hospodářství, Územní energetická koncepce, Koncepce snižování emisí a imisí, Koncepce dopravní infrastruktury apod., data o životním prostředí uvedená ve Stavu ŽP v Jihomoravském kraji v posledních letech (2006, 2005)) a České republiky (Strategie trvale udržitelného rozvoje ČR, statistické údaje ze Statistického úřadu apod.). Dále byly využity podklady, které byly převzaty od zadavatele projektu (tj. data - územně analytické podklady) a další informační zdroje uvedené v seznamu literatury. 4 POŽADAVKY NA ZABEZPEČENÍ VYVÁŽENÝCH PODMÍNEK UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V ORP MIKULOV Tento dokument má být jedním ze základních podkladů pro zadání územních plánů obcí. Automaticky by měl přejímat informace z vyššího státního celku kraje (případně státu) a reagovat na případné problémy a potřeby jednotlivých obcí v území obce s rozšířenou působností. Vše se řídí ustanoveními stavebního zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, s účinností od včetně navazujících vyhlášek v platném znění. 4.1 ÚČEL ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Priority územního plánování kraje jsou stanoveny k dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Formulují požadavky na udržitelný rozvoj území vyjádřené v Politice územního rozvoje České republiky v souladu s charakterem území kraje a místními podmínkami (struktura osídlení, přírodní a hospodářské podmínky) tak, aby byly uspokojeny potřeby současné generace, a přitom nebyly ohroženy podmínky života generací budoucích. Priority územního plánování v ORP jsou určeny ke konkretizaci cílů a úkolů územního plánování a požadavků na udržitelný rozvoj území v územně plánovací činnosti měst a obcí, kterou jsou stanovovány podmínky pro změny v konkrétních plochách. Nadřazeným dokumentem nad územními plány obcí je krajská ZUR. 13

14 5 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ TÉMATICKÉ ROZBORY V této kapitole jsou uvedena všechna povinná témata (celkem 10) daných vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Součástí této kapitoly jsou i SWOT analýzy za jednotlivá témata a problémy k řešení v rámci územního plánování, případně jiné problémy, které byly při zpracování vlastních témat identifikovány. Zpracovaná témata Horninové prostředí a geologie, Vodní režim, Hygiena životního prostředí, Ochrana přírody a krajiny, Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (ZPF a PUPFL), Veřejná dopravní a technická infrastruktura, Sociodemografické podmínky, Bydlení, Rekreace, Hospodářské podmínky Všechna data důležitá pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území ORP Mikulov jsou zpracována na úroveň jednotlivých obcí, resp. katastrů. Pro hodnocení regionálních rozdílů na úrovni obce s rozšířenou působností (ORP) i nižších jednotek uvnitř ORP jsou v Rozboru udržitelného rozvoje území používány následující prostorové úrovně: Jihomoravský kraj a ČR jako nejvyšší srovnávací jednotky pro ORP Mikulov, ostatní ORP Jihomoravského kraje pro srovnání jednotlivých ORP, okres Břeclav okresy jsou základní prostorovou jednotkou umožňující v širším kontextu stanovení regionálních disparit. 14

15 5.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE Flyšové území tvoří pruh vrchovin a pahorkatin budovaný relativně odolnějšími, slabě zpevněnými psamity a pelity (převažující horninou jsou hustopečské slíny a ždánické pískovce). Morfologicky se uplatňují vložky slepenců a v Pavlovských vrších jurské vápence. Pro poměrně členitý reliéf jsou charakteristické široce zaoblené hřbety oddělené rovněž širokými údolími se dny, jejichž šířka se dosti rychle mění (kotlinovitá rozšíření). Jedná se o reliéf převážně erozně-denudační a v rámci okresu Břeclav nejstarší. Některé části vápencových bradel Pavlovských vrchů mohou svým vznikem zasahovat až do miocénu. Oblast neogénu karpatské čelní hlubiny (Dyjskosvratecký úval), ve kterém převládají jíly a písky bádenského a karpatského stáří, má reliéf plochých pahorkatin a říčních rovin. Pahorkatiny jsou z menší části čistě erozně-denudační (Dunajovické kopce na miocénních štěrcích), akumulační (Ivaňská plošina) nebo smíšeného typu (Drnholecká pahorkatina). Ve srovnání s oblastí flyše je reliéf mladší, neboť vznikl až na ústupu bádenského moře. Většina dnešních rysů vznikla až v průběhu kvartéru. Specifické tvary vznikly zvláště v chladných obdobích pleistocénu. Značné plochy jsou výsledkem mladopleistocenní kryopedimentace (nejvíce v prostoru mezi Pavlovskými vrchy a Dunajovickými kopci). Menší rozšíření mají spraše. Relativně velkou plochu zabírají údolní niva a nízké terasy Dyje. Reliéf oblasti Vídeňské pánve (Dolnomoravský úval) tvoří pahorkatiny, erozně-denudační i akumulační plochy a říční nížiny. Předkvartérní podklad tvoří téměř výlučně miocénní a pliocénní nezpevněné, snadno erodovatelné sedimenty. Niva Dyje je charakterizována mocnými vrstvami holocenních hlinitých až jílovitých sedimentů, které byly uloženy na nejnižší říční terase. Hydrogeologicky lze území zařadit do oblasti méně významné, možnost znečištění podzemních vod v oblasti Pavlovských vrchů je velmi omezená a ochrana podzemních vod minimální. Z hlediska geomorfologického členění zemského povrchu České republiky, leží oblast v Mikulovské vrchovině (oblast flyše) celku Pavlovské vrchy, v Dyjskosvrateckém úvalu (oblast neogénu čelní hlubiny) a Dolnomoravském úvalu (oblast neogénu Vídeňské pánve). V mikroregionu se nachází celá řada sesuvných území, která jsou koncentrována zejména v okolí vrchu Děvín na území obcí Dolní a Horní Věstonice a Pavlov. Dále se sesuvná území nacházejí v obcích Mikulov, Klentnice, Perná a Bavory a jeden v obci Brod nad Dyjí. Toto je možno pokládat jako omezení pro rozvoj území. [ÚP obcí] Nerostné suroviny a jejich těžba Území mikroregionu Mikulovsko je z pohledu nerostných surovin a jejich těžby úzce spjato s geologickou stavbou. Nevyskytují se zde žádné rudné nerostné suroviny. Povrchová těžební činnost je zaměřena na těžbu vysokoprocentního vápence. Ložiska jsou tvořena vrstvami vápnitých klentnických jílovců a ernstbrunnských vápenců o mocnosti m. Lámání kamene na Pavlovských vrších začalo jistě již ve středověku. Svědčí o tom celá řada dnes již opuštěných lomů na úbočích většiny vápencových bradel. Nenávratně byl poškozen Turold, z něhož byla odlámána více než polovina vápencové masy, a také Svatý kopeček. V katastru obce Novosedly probíhá těžba cihlářské suroviny, která je následně využívána při výrobě cihel v místní cihelně. Ložiskové území zemního plynu, mimo vlastní těžbu, je využíváno rovněž jako podzemní zásobník plynu (Dolní Dunajovice). Ložiska zemního plynu a ložiska ropoplynná jsou situována v katastrech obcí Dolní Dunajovice, Dolní Věstonice, Pavlov a Perná. Tabulka č : Přehled stávajících ložisek nerostných surovin Číslo ložiska Název ložiska Organizace Surovina Dolní Dunajovice-karpat Moravské naftové doly, a.s. ZP Dolní Dunajovice-PZP RWE Transgas, a.s. ZP Zdroj: Pozn.: Pro ochranu ložiska v Dolních Dunajovicích bylo vyhlášeno CHLÚ č

16 Tabulka č : Dobývací prostory těžené Název dobývacího prostoru Organizace Nerost Stav využití Novosedly WIENERBERGER Cihlářská surovina Těžené Cihlářský průmysl, a.s. Mikulov Českomoravské vápno, s.r.o. Vápenec k výrobě vápna Těžené Dolní Dunajovice RWE Transgas, a.s. Podzemní skládka ZP Se zastavenou těžbou Dolní Věstonice RWE Transgas, a.s. Zemní plyn? Zdroj: Tabulka č : Sesuvné území a území jiných geologických rizik Obec kód ZÚJ Sesuvy Bavory Brod nad Dyjí Březí Dobré Pole Dolní Dunajovice Dolní Věstonice sesuv potenciální ( m 2 ) 2281 sesuv aktivní (6 339 m 2 ) 2282 sesuv aktivní 2283 sesuv aktivní ( m 2 ) 2284 sesuv aktivní 2285 sesuv aktivní (5 383 m 2 ) sesuv potenciální sesuv potenciální sesuv potenciální sesuv potenciální sesuv stabilizován ( m 2 ) Drnholec Horní Věstonice Jevišovka Klentnice Mikulov Milovice Na jihozápadním okraji obce v Přírodní rezervaci Milovická stráň je evidován aktivní sesuv Milovice. Novosedly Nový Přerov Pavlov Perná Sedlec Zdroj: 16

17 Obrázek č : Sesuvy aktivní velkého rozsahu Pozn.: Sesuvy aktivní velkého rozsahu jsou v k. ú Pavlov a Dolní Věstonice. Obrázek č : Sesuvy ostatní velkého rozsahu Pozn.: Sesuvy ostatní velkého rozsahu jsou v k. ú. Brod nad Dyjí, Mikulov, Horní Věstonice, Dolní Věstonice, Perná, Klentnice, Bavory a Pavlov. 17

18 Tabulka č : Staré zátěže území a kontaminované plochy Obec Název lokality Y X Číslo k.ú. Název katastrálního území Bavory 1 Mikulov - Bavory (Turold) , , Bavory Brod nad Dyjí skládka Brod nad Dyji , , Brod nad Dyjí Březí u Březí skládka Brezi , , Mikulova Dolní Dunajovice 12 Dolní Dunajovice - cihelna , ,77 Dolní Dunajovice Drnholec skládka Drnholec , , Drnholec Mikulov BENZINA, a.s. ČS PHM - Brněnská 0,00 0,00 Mikulov HP Mikulov 0,00 0,00 Mikulov Chemopetrol k.p. 0,00 0,00 Mikulov První brněnská strojírna 0,00 0,00 Mikulov VZ ,00 0,00 Mikulov Benzina a.s. ČS PHM Mikulov , ,26 Mikulov na Moravě Mikulov na Mikulov BORS, a.s. Mikulov , , Moravě Novosedly na Novosedly skládka Novosedly , , Moravě Nový Přerov skládka Novy Prerov , , Nový Přerov Perná Zdroj: MŽP ČR PZP Dolní Dunajovice,Transgas , , Perná SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Přítomnost ložiska zemního plynu v Dolních Dunajovicích, které zároveň slouží jako podzemní zásobník zemního plynu. Těžba cihlářské suroviny v obci Novosedly. PŘÍLEŽITOSTI Zabezpečení sesuvných území. SLABÉ STRÁNKY Územní rozvoj je limitován ochranou ložisek nerostných surovin resp. bezpečnostními pásmy kolem průzkumných a těžebních vrtů PZP plynu. Vyšší množství sesuvných území v obcích Dolní a Horní Věstonice, Pavlov, Mikulov a dalších. HROZBY Významné množství starých zátěží v rámci ORP Mikulov (zejména Mikulov). 18

19 5.2 VODNÍ REŽIM Základní geografický, hydrologický a vodohospodářský přehled Vodní zdroje jsou v celém území ORP Mikulov až na výjimky velmi málo vydatné a spolu s celkově suchým rázem oblasti způsobují nepříliš dobrou situaci v zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Výskyt a oběh podzemních vod v zájmové oblasti je podmíněn její geologickou stavbou a petrografickými vlastnostmi hornin. Z hydrologického hlediska jsou nejdůležitější neogenní sedimenty, paleogenní horniny a vápencová bradla jurského stáří. Z hlediska akumulace podzemních vod jsou nejvýznamnější štěrkopísčité sedimenty údolních niv řeky Dyje a přilehlých nízkých teras. Tato štěrkopísčitá souvrství dosahují mocnosti zpravidla 4-6 m, jsou trvale zvodnělá se souvislou hladinou. Význam mají i zdroje podzemních vod, které se vyskytují v oblastech budovaných průlinově propustnými neogenními sedimenty. Pro celé území jsou nejvýznamnější dva zdroje pitné vody, tj. jímací území Lednice (řad Mikulov-Sedlec-Bulhary) a prameniště Brod nad Dyjí (skupinový vodovod Dolní Dunajovice). Vzhledem k velmi špatné kvalitě vod je u tohoto zdroje uvažováno o uzavření. Uvedené zdroje pak doplňuje síť zdrojů místního významu. Pro zásobování obcí Horní Věstonice, Pavlov, Klentnice, Perná, Bavory jsou využívány podzemní vody ve svahových sutích úpatí vápencových ker Pavlovských vrchů. Zdrojem skupinového vodovodu Mikulov jsou čtyři samostatné jímací území, z nichž nejvýznamnější je Lednice. Obrázek č : Základní přehled území ORP Mikulov 19

20 5.2.2 Vodní režim v krajině Významným vodohospodářským prvkem na území ORP Mikulov je protékající řeka Dyje se soustavou vodních nádrží Nové Mlýny. Jedná se o soustavu tří přehradních nádrží - Horní Mušovská (Nové Mlýny I), Střední Věstonická (Nové Mlýny II), Dolní Novomlýnská (Nové Mlýny III). V sedmdesátých letech došlo v nivní oblasti (tehdy nejrozsáhlejší lužní krajina ve střední Evropě) k významným vodohospodářským úpravám (výstavba nádrží, regulace toků), což mělo za následek podstatnou změnu vodohospodářských poměrů v této oblasti, tj. snížení rozsahu a četnosti a v některých oblastech zamezení každoročních záplav, změna a stabilizace hladin podzemních vod, zvýšení minimálních průtoků v řece Dyji a zabezpečení dostatku vody pro provoz závlah zemědělských pozemků v této aridní oblasti. Provedenými úpravami vodních toků hlavně Moravy a Dyje a výstavbou vodního díla Nové Mlýny v letech 1968 až 1989 došlo tedy k významné změně vytvořením diferencované ochrany území jižní Moravy před povodněmi do průtoku stoletých vod. Na druhé straně provedením vodohospodářských zásahů byl tisíciletý vodní režim lužních ekosystémů s dřívějšími každoročními přirozenými záplavami přeměněn na režim výparný, kdy atmosférické srážky jsou nižší než výpar. Na vodu je vázán celý biorytmus lužních lesů, tedy chemické a biologické procesy toku látek i energie v tomto přírodním ekosystému. Jakékoliv negativní zásahy do hydrického procesu zde způsobují plošné vysušování lužních lesů s následným narušením jejich biorytmu a bezprostředním ohrožením jejich existence. Negativní důsledky umělého zásahu jsou dnes postupně zmírňovány finančně náročnou revitalizací Vodního díla Nové Mlýny a jeho okolí. Vážnost problematiky lze pochopit, dáme-li do souvislosti rozdíl poklesu mezi ročními srážkovými úhrny a ročním poklesem odtoku. Zvyšuje se trendový odtok srážkové vody. Krajina není schopná delší dobu zadržet vodu (snížila se její retenční schopnost) a proto po spadnutí vydatnějších srážek dochází k jejich rychlému odtoku do toků. Zároveň přibyla právě četnost přívalových srážek. Z krajiny se postupně vypařuje méně vody, protože zásoby vody v krajině jsou menší, než tomu bylo v minulosti. Nerovnoměrnost výparů vodních par z krajiny a vodních ploch do ovzduší ovlivňuje tvorbu srážek a jejich rozdělení v krajině. Celoplošný nedostatek vody v krajině způsobuje její rychlejší přehřívání se všemi následky dochází k vysušování krajiny. Je třeba tedy srážkovou vodu v krajině zachytit, umožnit infiltraci do podzemních vod a zabránit zrychlenému odtoku do vodních koryt přiblížit se co nejvíce k původnímu přirozenému vodnímu režimu v krajině. Zrychlený odtok hrozí především z území s velkou sklonitostí a nevhodným hospodařením orná sklonitá půda. Základem je tedy potřeba snížit plochy těchto území. Pro srovnání jednotlivých obcí v rámci ORP Mikulov byla tedy provedena základní analýza. Jedná se o výměru orných pozemků s průměrným sklonem nad 7. Tabulka č : Výměra orných svažitých pozemků v jednotlivých obcích ORP Mikulov Výměra Zemědělská Výměra Zemědělská Hodnocení Obec nad 7 půda Obec nad 7 půda (ha) (%) (ha) (%) Hodnocení Bavory 60,97 25,52% -1 Klentnice 145,17 46,04% -1 Brod nad Dyjí 15,99 3,38% 0 Mikulov 97,74 4,85% -1 Březí 8,12 0,95% +1 Milovice 64,37 20,99% -1 Dobré Pole 0,00 0,00% +1 Novosedly 7,69 0,90% +1 Dolní Dunajovice 22,56 2,66% 0 Nový Přerov 0,00 0,00% +1 Dolní Věstonice 31,16 65,07% -1 Pavlov 62,03 23,99% -1 Drnholec 0,00 0,00% +1 Perná 23,82 4,85% 0 Horní Věstonice 13,11 2,45% 0 Sedlec 33,78 3,12% 0 Jevišovka 0,00 0,00% +1 20

21 Absolutně největší množství ploch se svažitou ornou půdou se nachází na území obce Kletnice, a to 145 ha. Toto množství činí přes 46 % veškeré zemědělské půdy na území obce. Největší podíl sklonité orné půdy z celkové výměry zemědělské půdy je na území obce Dolní Věstonice a to více než 65 %. Velké množství takto rizikových ploch se nachází také v obcích Mikulov 97 ha, Milovice 64 ha, Pavlov 62 ha a Bavory 61 ha. V těchto místech hrozí zvýšené riziko zrychleného odtoku vody při přívalových srážkách a s tím související nebezpečí vzniku lokálních povodní. Naprosto opačná (příznivá) je situace v obcích Dobré Pole, Drnholec a Nový Přerov, kde se nenachází žádná sklonitá plocha využívaná jako orná půda. Celkem je v celém ORP Mikulov 587 ha orné půdy umístěné na pozemcích o sklonu větším než 7. Z celkové výměry veškeré zemědělské půdy v ORP Mikulov ( ha) tyto plochy zabírají 4,6 %. Cílem je snížit množství takových ploch na minimum. Poznámka k realizaci protipovodňových opatření a zlepšení vodního režimu v krajině: V krajině se nachází upravené (napřímení, opevnění, zatrubnění) drobné vodní toky, které napomáhají rychlému odvedení vody z horních částí povodí. Zejména v zemědělsky obhospodařované krajině se často jedná o toky, které plnily meliorační funkci. V současné době, kdy se část orné půdy zatravňuje a provádí se množství ochranných opatření proti erozi, je možné alespoň část těchto toků vrátit do přírodě blízkého stavu. Principem revitalizací je obnova přirozené délky a trasy toku, přirozeného podélného i příčného profilu a umožnění vybřežování toků již při nižších průtocích (tam, kde je to možné) to vše v závislosti na geomorfologických podmínkách. Součástí revitalizace je i obnova břehových porostů. Nejlepším způsobem revitalizace je vyčlenění dostatečně širokého potočního pásu, ve kterém mohou probíhat přirozené korytotvorné procesy. V některých případech pak stačí relativně malé změny současného stavu upravených koryt, aby byly nastartovány vhodné podmínky. Cílem je využití přirozeného retenčního potenciálu vodních toků a jejich niv ve vazbě na protipovodňovou ochranu území a zabezpečení funkční vazby mezi vodními toky a jejich nivami včetně umožnění přirozeného neškodného rozlivu a zajištění prostoru pro přirozené korytotvorné procesy drobných vodních toků. Opatření v krajině není možné podceňovat, protože tvoří významnou část preventivních opatření, ale na druhou stranu nemůže být jejich účinek hlavně při extrémních povodňových situacích přeceňován. Těmito opatřeními lze snížit velikost průtoku velkých povodní řádově v procentech. Pro podporu realizace těchto opatření je nutné využívat stávající programy určené ke zlepšení stavu životního prostředí a jeho složek. Hlavním nástrojem pro jejich realizaci jsou především komplexní pozemkové úpravy (KPÚ) Stav povrchových a podzemních vod Znečištění vod je jedním z největších environmentálních problémů současného světa. Voda transportuje živiny, ale zúčastňuje se rovněž na zprostředkování pohybu škodlivin v rámci různých ekosystémů. Důsledkem je, že může dojít ke kumulaci - nahromadění škodliviny v některé ze součástí životního prostředí. Znečištění vod je způsobováno chemickými látkami anorganického charakteru, hlavně těžkými kovy, nebo látkami organickými. Hlavním typem znečištění vod v našich podmínkách je eutrofizace znečištění vod nadměrným obsahem živin. Odpadní vody splaškové mohou být znečištěny mikrobiálně. Významnou měrou se na znečištění vod podílí také zemědělská výroba. Problémem vody je rovněž její dosažitelnost a distribuce. Přibližně třetina toků ČR zůstává i přes výrazné zlepšení za posledních 15 let stále nadměrně znečištěna. Situace na území ORP Mikulov není výjimkou, stav povrchových a podzemních vod není uspokojivý. 21

22 Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů Stav povrchových vod byl hodnocen pomocí indikátoru: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů. Základní jednotkou pro hodnocení stavu povrchových vod jsou útvary povrchových vod tekoucích a útvary povrchových vod stojatých. Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový, nejistý, nerizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. Útvary povrchových vod tekoucích a jejich klasifikace do tříd rizikovosti z hlediska ekologického a chemického stavu na území ORP jsou zachyceny zde: Tabulka č , Obrázek č , Obrázek č Pro dokreslení situace je uvedena tabulka jakosti vody ve vybraných tocích/profilech ve státní síti sledování jakosti vod (ČHMÚ) s klasifikací podle ČSN Tabulka č : Jakost vody ve vybraných tocích a profilech a zatřídění podle ČSN (ČHMÚ) Biologická Chemická Tok, Amoniakální Dusičnanový Celkový spotřeba spotřeba vybrané Rok Jednotka/ dusík dusík fosfor kyslíku kyslíku profily třída (N-NH4+) (N-NO3-) (TP) (BSK5) dichromanem (CHSK-Cr) Dyje- Jevišovka Jevišovka - Jevišovka 2004 mg/l třída III III II III III 2005 mg/l třída III III I III III 2006 mg/l třída III III III III III 2004 mg/l třída III III II III IV 2005 mg/l třída III III II III IV 2006 mg/l třída III IV III IV IV Popis: I-neznečištěná, II-mírně znečištěná, III-znečištěná, IV-silně znečištěná, V-velmi silně znečištěná voda. 22

23 Tabulka č : Hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod tekoucích (z hlediska splnění environmentálních cílů (ekologický stav/ekologický potenciál a chemický stav) na území jednotlivých obcí vyjádřené jako procento délky útvarů povrchových vod tekoucích s hodnocením rizikový ) Obec % délky útvarů povrchových vod tekoucích s hodnocením rizikový ekologický stav chemický stav Bavory 0 0 Brod nad Dyjí 0 0 Březí 0 0 Dobré Pole 0 0 Dolní Dunajovice 0 0 Dolní Věstonice 0 0 Drnholec 0 0 Horní Věstonice 0 0 Jevišovka Klentnice 87 0 Mikulov 0 0 Milovice 88 0 Novosedly Nový Přerov Pavlov 49 0 Perná 0 0 Sedlec 0 0 ORP Mikulov 13 3 Největší procento útvarů povrchových vod tekoucích s klasifikací rizikový z hlediska ekologického stavu/ekologického potenciálu je klasifikováno na území obce Milovice a Klentnice, Jevišovka, z hlediska chemického stavu na území obcí Nový Přerov, Novosedly a Jevišovka. Na území ORP je 13 % délky útvarů povrchových vod tekoucích klasifikováno jako rizikový z hlediska ekologického stavu/ekologického potenciálu a 3 % délky útvarů povrchových vod tekoucích je klasifikováno jako rizikový z hlediska chemického stavu. Ostatní útvary povrchových vod tekoucích jsou klasifikovány jako nejisté. Na území ORP není žádný útvar povrchových vod tekoucích klasifikován jako nerizikový z hlediska ekologického stavu/ekologického potenciálu nebo z hlediska chemického stavu. Vodní útvary povrchových vod v rámci vodní nádrže Nové Mlýny jsou klasifikovány jako nejisté. Nejistoty hodnocení: Nedostatek dat plynoucí z omezeného počtu monitorovaných lokalit v rámci státní sítě sledování jakosti vody v tocích způsobuje nejistoty zejména v oblasti hodnocení rizika nedosažení environmentálních cílů. Na menším území tudíž může být sledovaný datový soubor statisticky méně spolehlivý z hlediska reprezentativnosti pro charakterizaci dostatečného podílu vodních útvarů v jednotlivých oblastech povodí. 23

24 Obrázek č : Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/ekologického potenciálu Zdroj dat: HEIS VÚV T.G.M. Obrázek č : Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu Zdroj dat: HEIS VÚV T.G.M. 24

25 Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů Stav podzemních vod byl hodnocen pomocí indikátoru: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů. Základní jednotkou pro hodnocení stavu podzemních vod jsou útvary podzemních vod, které jsou zjednodušeně vyjádřeny plochami ve třech vertikálních vrstvách (svrchní útvary kvartérních sedimentů a coniaku, útvary základní vrstvy, útvary bazálního křídového kolektoru). Vertikální průmět těchto vrstev s vyznačením rizikovosti útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu je uveden zde: Obrázek č , Obrázek č Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový a nerizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. Tabulka č : Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu % plochy útvarů podzemních vod s hodnocením Obec rizikový kvantitativní stav chemický stav Bavory Brod nad Dyjí Březí Dobré Pole Dolní Dunajovice Dolní Věstonice Drnholec Horní Věstonice Jevišovka Klentnice Mikulov Milovice Novosedly Nový Přerov Pavlov Perná Sedlec ORP Mikulov Největší plochy útvarů podzemních vod s klasifikací rizikový z hlediska kvantitativního stavu se nacházejí na území obcí Klentnice, Milovice a Mikulov. Z hlediska chemického stavu jsou útvary podzemních vod s klasifikací rizikový prakticky na většině území všech obcí s výjimkou obce Sedlec. Na celém území ORP je 23 % plochy útvarů podzemních vod klasifikováno jako rizikový z hlediska kvantitativního stavu a 85 % plochy útvarů podzemních vod klasifikováno jako rizikový z hlediska chemického stavu. 25

26 Obrázek č : Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu Zdroj dat: HEIS VÚV T.G.M.,2004 Obrázek č : Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu Zdroj dat: HEIS VÚV T.G.M.,

27 Hodnocení stavu povrchových a podzemních vod a) Porovnání situace na území ORP Mikulov v rámci ČR: -1 indexace: -1 / 0 / +1 (+1 nejlepší, 0 neutrální, -1 nejhorší) Na území ORP je přes nedostatek primárních dat zaznamenán výskyt útvarů povrchových vod tekoucích s klasifikací rizikový a ve smyslu hodnocených indikátorů nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod z hlediska chemického nebo ekologického stavu/ekologického potenciálu. Na území ORP nejsou identifikovány žádné útvary povrchových vod tekoucích s klasifikací nerizikový. Na většině sledovaného území nejsou rovněž plněny cíle environmentální kvality podzemních vod z hlediska kvantitativního nebo chemického stavu podobně jako na většině území České republiky. b) Porovnání situace na území obcí v rámci ORP Mikulov: indexace: -1 / 0 / +1 (+1 nejlepší, 0 neutrální, -1 nejhorší) Způsob hodnocení (subjektivně): Na území ORP se nachází útvar povrchových i podzemních vod s klasifikací rizikový = - 1. Na území ORP se nenachází útvar povrchových či podzemních vod s klasifikací rizikový = 1. Na území ORP se nachází útvar povrchových nebo podzemních vod s klasifikací rizikový = 0. Tabulka č : Vyhodnocení indikátoru Stav povrchových a podzemních vod Obec Hodnocení Obec Hodnocení Bavory 0 Klentnice -1 Brod nad Dyjí 0 Mikulov 0 Březí 0 Milovice -1 Dobré Pole 0 Novosedly -1 Dolní Dunajovice 0 Nový Přerov -1 Dolní Věstonice 0 Pavlov -1 Drnholec 0 Perná 0 Horní Věstonice 0 Sedlec +1 Jevišovka -1 Stav povrchových a podzemních vod, hodnocený s využitím navržených indikátorů, je přijatelný na území obce Sedlec, naopak nepřijatelný stav je na území obcí Jevišovka, Klentnice, Milovice, Novosedly, Nový Přerov a Pavlov Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci a ČOV a podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu Viz. téma Veřejná dopravní a technická infrastruktura. 27