Problematika nakládání s bioodpady z pohledu měst a obcí

Transkript

1 Problematika nakládání s bioodpady z pohledu měst a obcí Mgr. Pavel Drahovzal předseda Komise životního prostředí Předsednictva Svazu měst a obcí České republiky Ing. Bc. Barbora Fűrstová Oddělení legislativně-právní Kancelář Svazu měst a obcí České republiky Biologicky rozložitelné komunální odpady - BRKO - vize SMO ČR = Strategie rozvoje nakládání s odpady (2008), aktualizace (2011) K dispozici na 2

2 Biologicky rozložitelné komunální odpady Pro potřeby Strategie rozdělen na 4 skupiny podle žádoucího způsobu nakládání: Recyklovatelné BRKO - oddělený sběr a recyklace (papír, textil, dřevo) Bioodpad (rostlinný, ze zeleně) aerobní a anaerobní digesce (kompostárny, bioplynové stanice) BR Směsný komunální odpad nyní z 88 % skládkován energet. využití Objemný odpad nyní skládkován dotřídění na využitelné složky, využití 3 Biologicky rozložitelné komunální odpady Cíl daný směrnicí o skládkách odpadů (1999/31/ES): Snížit max. množství BRKO ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky činil: V roce 2010 nejvíce 75 % hmotnostních V roce 2013 nejvíce 50 % hmotnostních V roce 2020 nejvíce 35 % hmotnostních - referenční rok

3 Prognóza produkce komunálních odpadů (tis. tun) 5 Současná legislativa od a zk. o odpadech komunitní kompostování komunitní kompostování - systém sběru a shromažďování rostlinných zbytků z údržby zeleně a zahrad na území obce, jejich úprava a následné zpracování na zelený kompost Obec MŮŽE stanovit OZV systém komunitního kompostování a způsob využití zeleného kompostu k údržbě a obnově veřejné zeleně na území obce. 6

4 Komunitní kompostárny Provozují většinou sami producenti bioodpadu = údržby parků, technické služby, zahradnické provozy Často jsou také uživateli vyrobeného kompostu Provozovatelé dotují z jiných podnikatelských aktivit, produkce kompostu není výnosná, minimální poptávka dřívějšího hlavního odběratele zemědělství 7 Současné problémy Díky neujasněné typizaci zařízení a neevidování malých zařízení v obcích není zcela známo, jaká zařízení jsou v ČR k dispozici pro zpracování komunálního bioodpadu. Zařízení podpořená z veřejných prostředků nemají jasnou koncepci využití výstupních produktů a tudíž ekonomické i technické problémy s tím související. 8

5 BRKO - Opatření a nástroje Podpora využití kompostů v zemědělství jako náhrada průmyslových hnojiv (spolupráce s MZe) Revize metodiky výpočtu množství skládkovaného BRKO podle směrnice o skládkování 9 BRKO - Opatření a nástroje Vymezení pojmů BRKO rostlinného a živočišného původu a jim odpovídajících vhodných způsobů k nakládání nimi Zavedení zákonné povinnosti obcí stanovit OZV systém odděleného sběru bioodpadů rostlinného původu od občanů a příp. dalších zapojených původců (vč. prevence - domácí kompostování, komunitní a centrální kompostování; možný i oddělený sběr živočišného BRKO z jídelen a stravoven - anaerobní digesce) 10

6 BRKO - Opatření a nástroje Zajištění využití odděleně sebraných odpadů z veřejné zeleně Zavedení zákonné povinnosti obcí stanovit OZV systém odděleného sběru objemného odpadu od občanů a příp. dalších zapojených původců (sběrné dvory, sběrná místa, mobilní sběr...) Zákaz skládkování odděleně sebraných bioodpadů nebo odpadů z údržby zeleně 11 Jednání s MZe (MŽP) Cíle Zásadním způsobem zvýšit využívání kompostů na zemědělské půdě (ZP) Podpory pro kompostování nastavit tak, aby výstupy kompostování směřovaly k využití na ZP Koncepci nakládání s BRO uzpůsobit tak, aby logistika i ekonomika systému nahrávala zemědělskému využití odpadů 12

7 Integrovaný systém nakládání s odpady Systém, umožňující optimálním nastavením jednotlivých procesů a prvků trvale udržitelnéřešení odpadového hospodářství v určitém prostoru a časovém horizontu. 13 Hlavní cíle ISNO omezovat vznik odpadů minimalizovat skládkování odpadů maximalizovat využívání odpadů ve vazbě na další průmyslové segmenty (energetika, zemědělství, výroba z druhotných surovin apod.) v regionu optimalizovat veškeréčinnosti v odpadovém hospodářství s ohledem na vynaložené náklady a ekonomickou udržitelnost zajistit dlouhodobou stabilitu odpadového hospodářství v regionu 14

8 Role v ISNO Občan spotřebitel rozhoduje o množství produkovaných odpadů a nakládání s nimi Obce a města původci a majitelé odpadů určují podmínky shromažďování a způsobu sběru na svém území, komunikují s občany a kontrolují dodržování podmínek systému, vybírají úhradu nákladů systému nakládání s KO na svém území od občanů. 15 Role v ISNO Kraje tvoří koncepce systému a rozvíjí potřebnou infrastrukturu z hl. technické vybavenosti území k nakládání s komunálními odpady, poskytují veřejné dotace na rozvoj ISNO Soukromý sektor, průmysl původce odpadů ale rovněž realizátor odpadových služeb, zajišťovatel zpětného odběru, zpracovatel odpadů 16

9 Procesy a zařízení v ISNO Klíčová systémy svozu, sběru, dotřídění a úpravy odpadů, ZEVO (SKO a BRKO), zařízení pro využití vhodných BR odpadů z obcí (kompostárna, bioplynová stanice) Nutná pro zajištění funkčnosti (zařízení nadregionálního nebo mezinárodního významu) - zařízení pro využití druhotných surovin, demontážní linky na vybrané výrobky včetně autovraků, zařízení pro využití nebo odstranění NO Doplňková (v případě krizového vývoje mohou být nestabilním prvkem) - výkupny odpadů, mechanicko-biologická úprava odpadů a využití energetické frakce odpadů z této úpravy v cementárnách 17 Děkuji za pozornost. furstova@smocr.cz 18