MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV Adam KAJN ZMĚNY V DOJÍŽĎCE ZA PRACÍ V OBDOBÍ LET V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI Diplomová práce Vedoucí práce: Doc. RNDr. Václav Toušek, CSc. Brno 2008

2 Prohlašuji, že jsem zadanou diplomovou práci zpracoval samostatně, s použitím uvedených zdrojů a pod odborným vedením Doc. RNDr. Václava Touška, CSc. Brno, 15. května Podpis 4

3 Mé poděkování patří Doc. RNDr. Václavu Touškovi, CSc. za jeho čas, pomoc, trpělivost a cenné připomínky, které mi věnoval. Dík patří také mým rodičům a všem, kteří mě podporovali při tvorbě této práce. Adam Kajn 5

4 Jméno a příjmení: Adam Kajn Název diplomové práce: Změny v dojížďce za prací v období let v Královéhradeckém kraji Název v angličtině: Changes in Commuting During Years in Hradec Králové Region Studijní obor: Učitelství geografie a kartografie pro střední školy, učitelství biologie pro střední školy Vedoucí práce: doc. RNDr. Václav Toušek, CSc. Datum obhajoby: 2008 Anotace: Hlavní tématem diplomové práce je regionálně geografická analýza dojížďky za prací v Královéhradeckém kraji v transformačním období let devadesátých. Dalšími cíly práce jsou nastínění budoucího vývoje v oblasti dojížďky za prací v regionu. Zvláštní pozornost je věnována městu Hradec Králové, jakožto metropoli kraje a největšímu centru pracovních příležitostí v regionu. Jsou zde porovnávána data ze Sčítání lidu, domů a bytů v letech 1991 a Závěr této práce se věnuje využití problematiky dojížďky za prací ve výuce na středních školách. V práci jsou použita data a metody Českého statistického úřadu. Dále je zde stručně popsána transformace české a československé ekonomiky v devadesátých letech minulého století a historie sledování dojížďky za prací na našem území. Annotation: The principal theme of this diploma work is regional geographical analysis of commuting of Hradec Králové Region in the transformation era of the 1990s. Another work objective is the proposition of the future progress in commuting in this area. Special attention is focused on the city of Hradec Králové such as a metropolis and a largest centre of a job opportunities. There are compared data of commuting intensity from censuses in 1991 and 2001 in the hinterland of Hradec Králové. The last part of this work is focused on using the thema of commuting in the High School education. There was used Czech Statistical Office s data and methods in analysing. Beside, there was explain a transformation of Czech and Czechoslovak economy in the 1990s and a history of commuting in our country. Klíčová slova: zaměstnání, nezaměstnanost, dojížďka do zaměstnání, transformace ekonomiky, dojížďkové zázemí, Královéhradecký kraj Key words: employment unemployment commuting economy transformation commuting hinterland Hradec Králové Region 6

5 OBSAH 1. ÚVOD DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ V ODBORNÉ LITERATUŘE METODIKA PRÁCE A ZDROJE DAT SOCIÁLNĚ EKONOMICKÁ CHRAKATERISTIKA KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE ANALÝZA VÝVOJE DOJÍŽĎKY A VYJÍŽĎKY ZA PRACÍ V OBDOBÍ LET V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI Analýza vývoje z hlediska celorepublikového Analýza vývoje z hlediska krajského Analýza vývoje v rámci okresů PRACOVNÍ MIKROREGIONY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE HRADEC KRÁLOVÉ DOJÍŽĎKOVÉ ZÁZEMÍ KRAJSKÉHO MĚSTA Socioekonomický profil města VÝVOJ NA TRHU PRÁCE BUDOUCÍ VÝVOJ VYUŽITÍ PROBLEMATIKY DOJÍŽĎKY ZA PRACÍ VE VÝUCE NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZÁVĚR SEZNAM LITERATURY A ZDROJŮ Literatura Elektronické zdroje PŘÍLOHY Seznam tabulkových příloh Seznam grafických příloh

6 1. ÚVOD A. Kajn: Změny v dojížďce za prací v období let v Královéhradeckém kraji Problematika dojížďky za prací, řešící jeden ze základních geografických problémů centra a zázemí, byla zhodnocena ve velkém množství odborných prací a věnovala se jí řada geografů. V práci jsem využil odborné nepublikované statě Vicherka, Čekala, Toneva a dalších. Dojížďka do zaměstnání je jednou z primárních složek prostorové mobility obyvatelstva. Je výsledkem nestejnoměrného prostorového rozmístění ekonomicky aktivního obyvatelstva a pracovních příležitostí. Do značné míry je také průvodním jevem v každé rozvinuté společnosti. V osobním životě každého z nás hraje pracovní prostředí velmi významnou roli a tvoří nemalou součást našeho soukromí. Svázanost lidí s jejich pracovním prostředím dává možnost lépe poznat jejich myšlení, povahové vlastnosti a do značné míry také vypovídá o jejich úrovni vzdělání a společenském postavení. Cílem této práce je popsat a zhodnotit změny v dojížďce za prací, probíhající v intercenzálním období let 1991 a 2001, tedy v době mezi dvěma posledními sčítáními lidu v Královehradeckém kraji a dále také pokus o nástin budoucího vývoje ve výše zmíněné problematice a kraji. Jelikož na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století došlo k pádu komunistické diktatury a s tím souvisejícími transformačními změnami na poli politickém, ekonomickém a sociálním, restrukturalizaci průmyslu, přílivu zahraničního kapitálu, a změnám zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích národního hospodářství, lze předpokládat dopad těchto změn také na jednu ze základních složek prostorové mobility obyvatelstva dojížďku za prací. Výsledkem této analýzy Královéhradeckého kraje jsou jednotlivé grafy, mapy, které by měly ve spojení s tabulkami podávat komplexnější pohled na změny v dojížďce do zaměstnání ve sledovaném období. Dílčími cíly práce jsou: Nástin budoucího vývoje v oblasti dojížďky do zaměstnání v Královéhradeckém kraji Role krajské metropole Hradec Králové jakožto největšího dojížďkového centra v kraji Problematika dojížďky do zaměstnání ve výuce na střední škole 8

7 2. DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ V ODBORNÉ LITERATUŘE Studium pohybu obyvatelstva za prací je obor, který nemá dlouholetou tradici. Avšak skutečnost, že se dojížďka obyvatelstva za prací stala předmětem studia i jiných než jen geografických vědních disciplín, je literatura zabývající se tímto tématem poměrně dosti rozsáhlá. V bývalém Československu první výzkumy dojížďky do zaměstnání prováděl ve dvacátých letech 20. století Ústav pro stavbu měst. Je tedy zřejmé, že se touto problematikou zabývali dříve urbanisté než geografové. V poválečných letech se problematice dojížďky za prací věnovali například pracovníci Zemského studijního a plánovacího ústavu v Brně. Na základě anketárního šetření byla získána data o dojížďce za prací v zemi Moravskoslezské k 1. lednu Tyto údaje nejprve zpracoval a publikoval B. Šilhan (1946). Podrobněji jsou data zpracována v práci J. Mrkose (1948). Na základě anketárních šetření zpracoval B. Šilhan (1961) práci, ve které se zabývá jak teoretickými, tak i praktickými dopady dojížďky za prací z venkova do měst na příkladu města Brna. Důkladně se věnoval prvotním příčinám vzniku dojížďky za prací z venkova do měst. Za hlavní příčinu považuje rozdíly mezi potřebami a zdroji pracovních sil v určitém odvětví na určitém území. Dojížďka za prací má podle něj řadu negativních vlivů - přispívá k rychlému růstu měst a vylidňování malých venkovských obcí, snižuje pracovní schopnost lidí, omezuje volný čas. Vidí ale také pozitiva, jako např. pronikání nových prvků hospodářského a společenského života z měst na venkov. (Vicherek, 2007) Počet vědeckých prací věnujících se dojížďce za prací, vzrostl významně po roce Dne 1. března 1961 se uskutečnilo v bývalém Československu sčítání lidu, které poprvé zjišťovalo i údaje týkající se dojížďky za prací. Ta byla zjišťována za 325 dojížďkových center, z toho bylo 216 v České republice, 109 na Slovensku. Dojížďka za prací do ostatních center nebyla zjišťována. I další sčítání lidu šetřící dojížďku obyvatel za prací, také poskytovala ucelený materiál zejména pro studium problematiky středisko zázemí. V roce 1970 se zjišťování dojížďky do zaměstnání rozrostlo o sledování frekvence, vzdálenosti, doby a používání dopravního prostředku. Následující sčítání proběhlo v roce V rámci něho došlo ke změně definice dojížďkového centra. Za ty byly považovány obce, do nichž dojíždělo nejméně 10 osob za 9

8 prací. V Československu tak bylo vymezeno celkem dojížďkových center, z nich se nacházelo na území ČR a 711 na území SR. Poslední československé sčítání lidu se uskutečnilo 3. března Rychle se měnící společensko-politická situace po listopadu 1989 se odrazila hlavně v obsahových a metodických změnách. V rámci dojížďky došlo ke sledování každé obce, do níž dojížděla alespoň jedna osoba za prací. Zhruba stejný obsah jako v roce 1991 mělo i sčítání v roce Nejvýznamnějším pracovištěm, jež se dlouhodobě věnovalo dojížďce za prací, byl pražský Terplan. (A. Andrle - M. Pojer 1964, 1967, 1974a, 1974b, 1983). V jejich přístupu představuje dojížďka za prací významný urbanizační proces, jemuž má být věnována pozornost také ze strany státních orgánů. V roce 1994 Terplan pro potřeby regionální politiky a politiky zaměstnanosti vymezil mikroregiony na základě regionalizace ČR podle pohybu za prací. Geografickým pracovištěm, kde se odborníci začali důkladněji zabývat studiem dojížďky za prací, byl Geografický ústav ČSAV v Brně. Tomuto procesu se věnoval především M. Macka, který se zabýval pracemi regionálního charakteru, ale také metodickými problémy studia této problematiky (M. Macka 1966a). Ten zde podává přehled možných řešení základních otázek a problémů spojených se studiem dojížďky za prací, jako např. definice dojíždějícího do zaměstnání, místa bydliště a místa pracoviště, hranice mezi denní a nedenní dojížďkou, kriterium času a vzdálenosti, znázornění vzdálenosti dojížďky do zaměstnání na kartogramu a grafu atd. Významné jsou i práce J. Hůrského (1964a, 1966c, 1969b), který řešil především metody kartografického znázornění dojížďky do práce a sestavil mimo jiné také mapy dojížďky do zaměstnání, které jsou součástí národního Atlasu ČSSR (J. Hůrský 1966a, b). V sedmdesátých letech byl Geografickým ústavem řešen úkol "Ekonomickogeografická regionalizace ČSR". V jeho rámci byla analyzována dojížďka za prací v ČSR na základě dat ze SLDB Součástí výsledků úkolu je mapa dojížďkových regionů České republiky sestavená M. Mackou (1967b, 1969c), který následně sestavil také mapu regionů dojíždění do vybraných středisek v celém Československu. (Čekal, 2006) V osmdesátých letech byla v Geografickém ústavu ČSAV věnována pozornost dojížďce za prací v souvislosti s tvorbou tematických atlasů. Byly zpracovány mapy dojížďky do zaměstnání v rámci Atlasu ČSR ze SLDB v roce 1980 (J. Vystoupil 1984) a Atlasu obyvatelstva ČSSR (S. Řehák 1987, J. Maryáš - S. Řehák 1987a). Na mapě Dojížďka do zaměstnání v Československu byla dojížďková centra uspořádána hierarchicky do tří 10

9 kategorií na základě počtu obsazených pracovních míst. V mapě jsou také znázorněny dojížďkové regiony středisek I. řádu, počet dojíždějících a podíl vyjíždějících z obcí. Vyznačena je také silně polarizovaná vyjížďka, kdy více než polovina ekonomicky aktivních vyjíždí za prací do dojížďkového střediska. Vyčleněny jsou také přechodné obce středisek I. řádu, pokud v pořadí druhý vyjížďkový proud činí alespoň 80 % nejsilnějšího vyjížďkového proudu. Současně byly také řešeny teoretické otázky, zabývající se kartografickým znázorněním pohybu za prací v souvislosti s automatizací tvorby map (S. Řehák 1984, R. Richter - S. Řehák 1987). Regionální zhodnocení výsledků dojížďky za prací podle výsledků SLDB v roce 1980 provedl S. Řehák (1988a, b). Kromě vymezení dojížďkových regionů se zde pokusil o definici závislosti mezi jejich územním rozsahem a velikostí jejich jader. Na základě studia jednotlivých dojížďkových regionů středisek I. řádu nově formuloval vazby jádra a zázemí z hlediska dojížďky za prací. Klasifikoval nejen podíl vyjíždějících ze zázemí do jádra na celkovém počtu vyjíždějících ze zázemí, ale také stanovil závislost jader regionů na svém zázemí z hlediska pokrytí pracovních míst v jádře. Počátkem devadesátých let, konkrétně roku 1993, dochází k zániku Geografického ústavu ČSAV v Brně, čímž se značně zúžil počet vědeckých pracovníků, zabývajících se problematikou dojížďky za prací. Těžiště se tak přesunuje především na půdu Univerzity Karlovy v Praze. Na tomto pracovišti se již od konce 60. let zabývají studiem dojížďky do zaměstnání odborní pracovníci katedry ekonomické a regionální geografie (M. Hampl, K. Kühnl 1967, 1970). Kromě studia dojížďky za prací zkoumali zároveň související otázky klasifikace regionů, vymezování zázemí městských regionů, některé otázky centrality měst. Tyto aspekty byly zohledněny i v pozdějších studiích, zabývajících se sociálněgeografickou regionalizací (M. Hampl, J. Ježek, K. Kühnl 1978, V. Gardavský, K. Kühnl, M. Hampl 1989). Nejdůležitějšími změnami v pohybu obyvatelstva za prací v České republice v transformačním období devadesátých let se zabývá m. Hampl (2001, 2005), dále také Z. Szczyrba a V. Toušek (2004). Autoři zde upozorňují i na metodologická úskalí srovnatelnosti dat z jednotlivých sčítání. Podrobnější pozornost je pak věnována změnám v dojížďce do města Brna mezi lety 1991 a Obdobně M. Baštová - M. Fňukal - T. Krejčí - P. Tonev - V. Toušek (2005) ve svém příspěvku hodnotí změny v dojížďce do zaměstnání mezi posledními dvěma censy a vymezují zázemí u nejvýznamnějších středisek v České republice. V následujícím textu uvádím vybrané práce především českých autorů, v němž se opírám zejména o hodnocení S. Vicherka (1997). Veškerou dostupnou literaturu o dojížďce za prací lze rozdělit na tyto hlavní části: za a) práce metodického charakteru 11

10 za b) kartografické aplikace, za c) dojížďka za prací a její vztah k ostatním pohybům obyvatelstva d) dojížďka za prací jako součást sociálněgeografické regionalizace. K nejvýznamnějším dílům zabývajícím se metodikou dojížďky za prací patří díla M. Macky (1964 a, 1966 a, 1966 b). Dalšími významnými teoretiky byli J. Hůrský (1966 c), B. Šilhan (1959), a M. Hampl a K. Kühnl (1967, 1970). V období po roce 1989 lze do této skupiny u nás zařadit především M. Hampla (1999, 2005), z mladší generace je to pak P. Tonev (2007). Ze zahraničních teoretiků jmenujme např. W. Bruncka (1957), T. Lijewskiho (1961) a W. Masiewicze (1980). Do skupiny zabývající se kartografickou aplikací dojížďky za prací lze zařadit Z. Murdycha (1967, 1968, 1969) J. Hůrského (1969 b), S. Řeháka (1984), Š. Kafku (1996) a další. Autory prací zabývajících se pohybem v rámci celkového studia obyvatelstva jsou L.Kosiňski (1967), J. Korčák (1973), A. Gawryszewski (1974), A. Jagielski (1977), Z. Pavlík, J. Rychtaříková, A. Šubrtová (1986), Mládek (1992), L. Jánošíková, A. Kubáni (2000). Dojížďkou za prací se v souvislosti s migračním pohybem obyvatelstva zabývali D. Chroboková (1961), B. Nováková Hřibová (1971), V. Havlík (1981), Z. Čermák (1993, 2005), J. Čekal (2006). Regionalizací dojížďky za prací v Československu resp. České republice se ve svých pracích zabývali na základě výsledků z jednotlivých SLDB např. A. Andrle, M. Pojer (1964, 1974 a), Z. Jureček (1967), J. Verešík (1980), P. Čtrnáct (1983) a S. Řehák (1989 a). Po osamostatnění České republiky to byli především A. Andrle (1994) a M. Hampl (2005). Na regionalizaci dojížďky za prací v menších územních celcích svou pozornost zaměřovali B. Šilhan (1946) a M. Mrkos (1948) v zemi Moravskoslezské, M. Macka (1964 b) na území jižní Moravy, A. Andrle, M. Pojer (1967, 1974 b, 1983) se pak zabývali analýzou dojížďky za prací ve vybraných městech. A. Andrle (1994) dojížďkou za prací v Praze. Vlastnostem jednotlivých regionů dojíždění obecně se věnoval S. Řehák (1988 b). Početné jsou také zabývající se změnami v regionalizaci dojížďky do zaměstnání mezi jednotlivými sčítáními lidu a vývojem pohybu obyvatelstva za prací. Jsou to M. Macka (1962, 1965 b, 1966 c), M. Macka, M. Králová (1975, 1977), M. Hampl (1981), Z. Čermák, J. Kudláček (1984), M. Hampl (2005). Dojížďku za prací na úrovni mezistřediskové sledovali M. Macka (1967 a) a P. Chalupa, Z. Tarabová (1987). 12

11 Vlivům faktorů politicko-ekonomických na dojížďku do zaměstnání se věnují statě B. Šilhana (1959), G. Jahnkeho (1972) a D. Škodové Parmové (2006). Bilancemi pracovních sil jejich prognózováním na oblastní úrovni se odráží v pracích M. Macky, P. Chalupy (1981, 1983), M. Macky (1985), A. Andrleho (1986). Podle zaměstnanosti v sektorech národního hospodářství analyzoval dojížďku za prací B. Šilhan (1964, 1966, 1967 b, 1967 c). K dalším faktorům, které ovlivňují dojížďku za prací patří sociálně-ekonomické faktory M. Macka (1962, 1966 b) J. Hůrský (1964 a), B. Šilhan (1967 a), P. Jurecka (1975), A.Andrle, M. Pojer (1978), dopravní faktory Z. Pavlík, I. Vlček (1967), M. Kousal, L.Tkáč (1972), J. Zapletalová (1967). Vliv lokalizace průmyslových závodů na dojížďku za prací sledovali M. Macka a Z. Tarabová (1965), J. Mareš (1980 a, 1980 b). Dojížďce za prací je věnována velká pozornost ve studiích zabývajících se sociálněgeografickými systémy M. Hampl, K. Kühnl, J. Ježek (1978), M. Blažek (1969 b, 1977), J. Mareš (1980 a). Vztahy město zázemí zkoumal J. Verešík (1956), M. Maňkovská (1959), O. Vrána (1961), J. Hůrský (1964 b, 1969 a), M. Blažek, E. Raušerová (1967), J. Zapletalová (1974). Vymezováním aglomerací, hranic a zázemí měst se věnoval J. Verešík (1955), J. Hůrský (1964 c), M. Macka, E. Raušerová (1965), Z. Tarabová (1965), I. Pecháčková (1988). Prostorové vazby a procesy řeší M. Blažek (1969 b, 1977), M. Hampl, J. Ježek, K.Kühnl (1978), J. Maryáš, S. Řehák (1987), R. Wokoun (1988). 13

12 3. METODIKA PRÁCE A ZDROJE DAT Základní metodou použitou v této práci je studium a hodnocení dostupných písemných materiálů a dat v elektronické podobě. Jejich hlavním zdrojem byly odborné publikace a materiály Českého statistického úřadu. V práci jsou použita data ze Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) z a z Uvedené údaje o počtu vyjíždějících a dojíždějících osob nejsou za poslední dva censy zcela srovnatelné. Mimo metodické změny ve vymezení osob, za které byly údaje zjišťovány, ovlivňovaly počet vyjíždějících i změny sídelní struktury. V Královéhradeckém kraji však nedošlo během devadesátých let ke změnám hranic okresů, změny v sídelní struktuře obcí v rámci jednotlivých okresů nebyly také nijak významné. Oproti roku 1991 přibylo o deset let později celkem pouze 19 obcí nebo jejich částí v rámci celého kraje. Zásadní územní změnou byla především nová územní struktura krajů, platná od , která však na srovnatelnost výsledků dojížďky do zaměstnání neměla prakticky žádný vliv. Výrazný vliv na srovnatelnost obou let tak měly především metodické změny ve vymezování zaměstnaných osob. Spočívaly především v různém započítávání žen na mateřské dovolené. V roce 1991 byla vyjížďka za prací zjišťována za ekonomicky aktivní obyvatelstvo, tj. včetně žen na tzv. další mateřské dovolené. V roce 2001 pouze za zaměstnané osoby, tj. bez žen na další mateřské dovolené. V kraji bylo při SLDB 2001 zjištěno celkem 279 tisíc ekonomicky aktivních, což je 50,7 % z celkového počtu obyvatelstva kraje, proti SLDB 1991 došlo k jejich poklesu o 14 tisíc (o 4,8 %). Počet ekonomicky aktivních mužů mírně vzrostl o 1,3 tisíc osob (o 0,9 %), počet žen naopak poklesl o 15,5 tisíce (o 11 %). Úbytek počtu zaměstnaných osob ovlivnil i prudký růst nezaměstnanosti (o téměř 12 tisíc osob v kraji), naproti tomu do nich byli započteni pracující studenti a učni a ekonomicky aktivní cizinci s dlouhodobým pobytem, jejich počty však byly poměrně nízké, činily 1,4 tisíc, resp. 2,5 tisíc osob. Další nesrovnalostí oproti roku 1991 bylo zjišťování údajů o zaměstnání, postavení v zaměstnání a údaje o odvětví ekonomické činnosti u vojáků v základní, náhradní nebo civilní vojenské službě. Při sčítání v roce 1991 tyto osoby uváděli údaje o posledním vykonávaném zaměstnání. V roce 2001, v souladu s metodikou ILO (International Labour Organization Mezinárodní organizace práce) uváděli tyto osoby zaměstnání voják základní 14

13 (resp. náhradní nebo civilní) služby a byli zahrnuty do odvětví obrany. Nebo veřejně správy či sociálního zabezpečení v případě civilní služby. Sčítání lidu, domů a bytů bylo provedeno v tzv. rozhodný okamžik v noci z na na území celé České republiky. Otázky týkající se dojížďky do zaměstnání (místo pracoviště, frekvence dojížďky do zaměstnání, denní dojížďka, dopravní prostředek) vyplňovaly pouze osoby pracující. Zahrnuty byly všechny osoby, mající v rozhodný okamžik trvalý nebo dlouhodobý pobyt na území České republiky. Obr. 1: Část sčítacího formuláře týkající se dojížďky osob Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů k , dojížďka do zaměstnání a školy, Královéhradecký kraj, Praha, ČSÚ, 2004 Při hodnocení byly českým statistickým úřadem použity tyto základní ukazatelé: Osoby vyjíždějící do zaměstnání a škol jsou osoby, které uvedly, že místo jejich pracoviště nebo školy bylo v jiném domě (resp. v jiné obci nebo v jiném státu), než ve kterém měly trvalý (dlouhodobý) pobyt. 15

14 Vyjíždějící (dojíždějící) v rámci obce jsou osoby, jejichž místo pracoviště je v obci, ve které mají trvalý pobyt, avšak v jiném domě. V hl. m. Praze jsou ve vyjíždějících (dojíždějících) v rámci obce zahrnuty také osoby, dojíždějící do zaměstnání/školy do jiného správního obvodu. Vyjíždějící mimo obec jsou osoby, jejichž obec pracoviště, školy byla jiná než obec trvalého pobytu, případně jejichž místo pracoviště bylo v zahraničí. V počtu vyjíždějících z obce jsou zahrnuty i osoby, s nezjištěnou obcí pracoviště, pokud byl znám okres pracoviště, který byl různý od okresu trvalého pobytu. Vyjíždějící denně byly osoby, které v otázce o frekvenci dojížďky (alternativy denně, týdně, 1 2 x měsíčně, jinak) zvolily danou odpověď. Čas strávený dojížďkou se týká každodenního dojíždění (docházení) do zaměstnání nebo školy. Osoby, které z místa trvalého pobytu dojížděly do zaměstnání a školy jinak než denně, uváděly v této otázce dobu denní dojížďky (docházky) z místa jejich přechodného ubytování do zaměstnání nebo školy. Údaj odpovídal celkové době, která uplyne od opuštění domova (místa přechodného ubytování) do registrace na pracovišti nebo vstupu do školy, tj. včetně pěší chůze na stanici a od stanice veřejné dopravy, čekání na příjezd, přestup, apod. Použití dopravních prostředků se vyplňovalo podle denní dojížďky (docházky); uvedly se všechny obvykle používané dopravní prostředky. Autobus (kromě MHD) uvedly osoby využívající autobusovou dopravu, která překračuje hranice obce/města. Odpověď žádný dopravní prostředek uvedly osoby, které chodí do zaměstnání nebo školy pouze pěšky. Zaměstnané osoby jsou všechny osoby pracující s výjimkou pracujících studentů a učňů, kteří vyplňovali do tiskopisu dojížďku do školy, a proto jsou ve všech výstupech za dojížďku zařazeni v kategorii studentů a učňů bez ohledu na skutečnost, že v rozhodný okamžik sčítání byli také ekonomicky aktivní. Mezi zaměstnané osoby jsou tak zahrnuty všechny osoby, které uvedly, že patří mezi zaměstnané osoby, zaměstnavatele, samostatně činné, pracující důchodce, ženy na mateřské dovolené v 16

15 trvání 28 resp. 37 týdnů, osoby v základní, náhradní nebo civilní vojenské službě, ve vazbě a výkonu trestu. Ženy na mateřské dovolené, osoby ve vazbě a ve výkonu trestu uváděly údaje podle posledního zaměstnání, pokud trval jejich pracovní poměr. Směrový proud vyjížďky je definován jako vyjíždějící osoba/osoby z obce trvalého pobytu do obce pracoviště nebo z obce trvalého pobytu do jiného státu (při dojížďce do zahraničí). Podmínkou vytvoření směrového proudu je zjištěná obec pracoviště resp. zjištěný stát pracoviště při dojížďce do zahraničí. Saldo dojížďky je rozdíl počtu dojíždějících a vyjíždějících. Obsazená pracovní místa (dále jen OPM) jsou součtem počtu zaměstnaných osob a salda dojížďky. V této práci jsou jako základní územní celky vymezovány tzv. pracovní mikroregiony. Jsou to nejsilněji integrované pracovní celky, jak uvádí Müller, Hamplová (1994). Pracovní mikroregion tvoří územně souvislý celek charakterizovaný relativně vysokou mírou vnitřní uzavřenosti dojížďky za prací (především její denní formy). Je až na výjimky tvořen 1 centrem (jádrem) a jeho spádovým zázemím tvořeným nejméně 3 obcemi. Zázemí musí mít nejméně 4 tisíce obyvatel, celý mikroregion pak 10 tisíc obyvatel. O pracovních mikroregionech na území Královéhradeckého kraje je pojednáno v samostatné kapitole. Centrum (středisko) pracovního mikroregionu je město s významnější koncentrací pracovních příležitostí, které slouží k uspokojování potřeb nejen jeho obyvatelům, ale i obyvatel bydlících v okolních obcích. Centra mikroregionů mají obvykle více než 5 tis. obyvatel a většinou i kladné saldo denní dojížďky za prací. Spádová oblast (zázemí) pracovního mikroregionu je tvořena obcemi, které se nacházejí kolem centra pracovního mikroregionu a jsou s ním propojeny intenzivní dojížďkou za prací. Obce jsou přiřazeny k centru podle principu převládající orientace 17

16 celkové pracovní dojížďky. V případě nejasné orientace hlavního směru dojížďky se přihlíží k dodatečným kritériím: 1. Nejvýznamnější cíl denní dojížďky 2. Silniční vzdálenost ke středisku 3. Spádovost obce podle výsledků regionalizace z roku V pořadí další významné cíle dojížďky a vzájemné poměry mezi nimi 5. Nejvýznamnější mikroregiony dojížďky (jednotlivé cíle vyjížďky byly pro každou obec agregovány do celých mikroregionů) a jejich vzájemné relace Centrum (středisko) pracovního subregionu je obec (obvykle město), do které mají hlavní spád (přímo či nepřímo) denní dojížďky za prací alespoň 2 sousední obce s úhrnnou populační velikostí v rozmezí 1-4 tis. obyvatel. Pracovní subregion je hierarchicky nižší celek, u něhož rozhodující část pracovní dojížďky není obvykle uzavřena v rámci jeho hranic (pracovní vyjížďka z jeho centra směřuje většinou mimo vymezený subregion). Změny v územním členění státní správy České republiky V posledních deseti letech došlo v České republice ke změnám v územním členění státní správy. Počátkem roku 2000 nabyly platnost nové vyšší územně správní celky - nové kraje, vymezené podle okresů z roku 1960) s vlastní samosprávou. Dne byla ukončena činnost okresních úřadů a jejich působnosti byly přeneseny převážně na orgány územních samospráv obce s rozšířenou působností a v některých případech na jiné správní úřady. Obce s rozšířenou působností nebo také obce III. stupně zahájily svoji činnost v České republice od 1. ledna Jsou to obce s nejširším rozsahem výkonu státní správy v přenesené působnosti. Vykonávají následující potřebné agendy: evidence obyvatel vydávání cestovních a osobních dokladů vydáváni řidičských průkazů, technických průkazů, evidence motorových vozidel živnostenská oprávnění výplata sociálních dávek 18

17 sociálně-právní ochrana děti péče o staré a zdravotně postižené aj. Více se o tomto procesu zmiňuje například Vávra (2003 b). Na nesoulad či problematičnost v určitých územích mezi okresním členěním a funkčními mikroregiony, ať už je to v případě středisek nebo ve vymezení regionů, upozorňovaly geografické práce z konce 80. let minulého století (např. Hampl, Gardavský, Kühnl 1987, nebo Maryáš, Řehák 1987). Postup při seskupování obcí do vyšších územních celků Pro každou z obcí kraje byl nejdříve stanoven hlavní směr pracovní vyjížďky. Obec která se stala centrem dojížďky pro jinou obec, nebyla poté dále připojována. Všechny okrsky, které nevyhověly požadovaným kritériím mikroregionu, byly následně přičleněny k vyšším celkům (mikroregionům) podle orientace směru vyjížďky z největší obce okrsku. V případě nejasné orientace bylo přihlédnuto k dodatečným kritériím (viz výše). V konečné fázi byly pro kontrolu všechny vyjížďkové proudy z každé obce agregovány do jednotlivých mikroregionů a následně porovnány nejvýznamnější preference jednotlivý obcí. V případě že obec preferovala na prvním místě odlišný mikroregion než ten, který byl pro ni dříve určen, nebo docházelo k současné preferenci více mikroregionů, byla opětovně posuzována její spádovost podle výše uváděných pomocných kritérií. V odůvodněných případech byla obec přičleněna k jinému mikroregionu (jednalo se zpravidla o velmi malé obce s nízkým počtem obyvatel spadajících pod sféru vlivu 2 či více středisek nebo obce ležící v zázemí krajských měst. Při interpretaci charakteristik pracovních mikroregionů a jejich center je nutno podle Českého statistického úřadu vzít v úvahu určité nedostatky: Vychází pouze z dojížďky za prací, ostatní formy prostorové mobility obyvatelstva zanedbává (dojížďku do škol, za občanskou vybaveností, za rekreací, nebo migrací obyvatelstva). Dojížďka za prací však představuje nejčetnější formu mobility obyvatel a pro vytváření územních celků na úrovni mikroregionu má jasně nejdůležitější a nezastupitelný význam. 19

18 Neřeší problém hierarchie navržených středisek a jejich skladebnost do vyšších celků (mezo- a makroregionu). Rozhraní mezi mikro- a subregiony bylo zvoleno do značné míry subjektivně. Výše zvolené kritérium (4 tis. obyvatel zázemí a 10 tis. obyvatel celkem) je poměrně málo přísné a umožňuje vymezit i celky, jejichž vztahová uzavřenost z pohledu pracovní dojížďky je problematická. Důvodem,,měkkosti" je mj. snaha o rámcové porovnání s výsledky regionalizace z roku 1991, kde byla také použita podobně mírná kriteria. Závislost poměru populační velikosti střediska a zázemí na citlivosti vymezení centra v administrativních hranicích. Některá centra jsou administrativně vymezena značně široce, zahrnují i odlehlé a přitom populačně významné části obce, které by svým charakterem patřily spíše do zázemí tohoto centra. Deformující vliv administrativních hranic může v některých případech rozostřit kritérium minimálního počtu obcí v zázemí (odlehlá sídla mohou, ale nemusí být integrována do jedné obce, to týká se především horských a podhorských oblasti). Při rozhodování o spádovosti obce se poměřují relativní spády k různým cílům dojížďky, společným základem pro porovnání je celkový objem pracovní vyjížďky mimo obec. Do spádovosti těchto obcí se však přímo nepromítá celková intenzita vyjížďky, ani míra ekonomické aktivity v obci. V některých obcích, především v periferních oblastech, může být celková intenzita vyjížďky snížena vinou vysokého počtu nezaměstnaných či ekonomicky neaktivních osob, kterým se nevyplatí dojíždět do vzdálenějších cílů, případně neseženou dostatek pracovních příležitostí ani v místě bydliště. Celková spádovost takové obce je poté posuzována podle relativně malého vzorku dojíždějících osob. Kvalita získaných údajů z censů je sice relativně vysoká (z celkového počtu vyjíždějících ČR jich pouze okolo (3,5 %) neuvedlo místo pracoviště, nebo jej výjimečně uvedlo neúplně). Spíše v ojedinělých případech tak může být skutečný směr dojížďky vychýlen vlivem neuvedených, či špatně uvedených směrů dojížďky, nebo chybným zařazením některých pohybů k denní formě dojížďky místo formy nedenní. 20

19 Časový odstup mezi censem (březen 2001) a současností. Přestože bylo konstatováno, že v obecné rovině jsou pracovní mikroregiony relativně stabilní celky, k dílčím změnám ve spádovosti mohlo dojít i během relativně krátkého období od posledního censu. Týká se to zejména obci ležících na rozhranní vlivu více středisek, ale i samotných center především menších měst, kde je lokální trh práce výrazně ovlivněn jediným větším zaměstnavatelem. Přehled změn v územní struktuře obcí Královéhradeckého kraje V rámci Královéhradeckého kraje došlo ve sledovaném období až k několika změnám v územním členění obcí. Některé nové obce vznikly, jiné zanikly, část obcí byla přesunuta do sousedního okresu. O výše zmíněných změnách vypovídají následující tabulky a text. Tab. 1: Změny v územním členění obcí v okrese Hradec Králové Nově vytvořená samostatná obec Z části obce Datum změny Pšánky Petrovice Zdroj: Statistický lexikon obcí České republiky, ČSÚ, MV ČR, 2007 Tab. 2: Změny v územním členění obcí v okrese Jičín Nově vytvořená samostatná obec Z části obce Datum změny Bačalky Milkovice Staré Hrady Libáň Zdroj: Statistický lexikon obcí České republiky, ČSÚ, MV ČR, 2007 Tab. 3: Změny v územním členění obcí v okrese Náchod Nově vytvořená samostatná obec Z části obce Datum změny Božanov Božanov Říkov Česká Skalice Zdroj: Statistický lexikon obcí České republiky, ČSÚ, MV ČR,

20 Tab. 4: Změny v územním členění obcí v okrese Trutnov Nově vytvořená samostatná obec Z části obce Datum změny Dolní Brusnice Bílá Třemešná Královce Bernartice Zdroj: Statistický lexikon obcí České republiky, ČSÚ, MV ČR, 2007 Z tabulek je patrné, že na území Královéhradeckého kraje vzniklo v devadesátých letech minulého století pouze sedm nových obcí. Po dvou obcích v okresech Jičín, Náchod a Trutnov. Jedna obec v okrese Hradec Králové. V okrese Rychnov nad Kněžnou nevznikla ve sledovaném období žádná obec. Tab. 5: Změny v územním členění obcí v okrese Rychnov nad Kněžnou Obec přeřazená z okresu Rychnov n. Kněžnou Do okresu Datum změny Jílovice Hradec Králové Ledce Hradec Králové Vysoký Újezd Hradec Králové Zdroj: Statistický lexikon obcí České republiky, ČSÚ, MV ČR, 2007 Z tabulky je patrné, že přesun obcí v rámci okresů Královéhradeckého kraje se uskutečnil pouze mezi dvěma okresy, a to Rychnovem nad Kněžnou a Hradcem Králové. Důvodů k přesunu obcí mezi jednotlivými okresy je hned několik. Jmenujme zde například geografickou blízkost obce III. typu v sousedním okrese, lepší dopravní spojení v rámci sousedního okresu a v neposlední řadě také zaměstnanost obyvatel výše zmíněných obcí v okresu Hradec Králové. 22

21 4. SOCIÁLNĚ EKONOMICKÁ CHRAKATERISTIKA KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Královéhradecký kraj se rozkládá v Severovýchodní oblasti České republiky. Sousedí na jihu s krajem Pardubickým, s nímž byl společně téměř 40 let součástí bývalého Východočeského kraje. Na západě a severu s krajem Středočeským a Libereckým. Na severu a východě s polským Dolním Slezskem. Rozloha Královéhradeckého kraje je 4 758,1 km 2 a zaujímá tak 6,03 % rozlohy celé České republiky. Díky své rozloze stojí na deváté pozici mezi čtrnácti kraji. Ke konci roku 2006 měl Královéhradecký kraj celkem obyvatel, to představuje 5,3 % celkového počtu obyvatel České republiky. Nejlidnatějším okresem je okres Hradec Králové s bezmála 160 tisíci osobami. Naopak populačně nejmenším je okres Jičín s obyvateli. Hustotou 116 obyvatel/km 2 je kraj pod celorepublikovým průměrem 130 osob. Rozdílná je i hustota obyvatel v jednotlivých okresech. Pohybuje se od nejvyšší v okrese Hradec Králové (182 obyvatel/km 2 ) po nejnižší v okrese Rychnov nad Kněžnou (80 obyvatel /km 2 ). Vyšší než celorepublikový je průměrný věk populace kraje. Míra naděje dožití patří v Královéhradeckém kraji k nejdelším v celé republice. Území Královéhradeckého kraje, z dřívější doby rozdělené na 5 okresů (Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov) se administrativně se dělí na 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP) a 35 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem. Celkový počet administrativně samostatných obcí je 448, z nich 43 má statut města. Podíl městského obyvatelstva je mírně pod republikovým průměrem. Metropolí kraje je statutární město Hradec Králové s obyvateli (v roce 2005). Tab. 6: Souhrnná geografická data Královéhradeckého kraje a jeho okresů Kraj, okres rozloha (km 2 ) rozloha (v%) počet obyvatel hustota zalidnění (obyv./km 2 ) Královéhradecký kraj ,2 Hradec Králové ,2 Jičín ,1 Náchod ,9 Rychnov n. Kněžnou ,4 Trutnov ,6 Zdroj: Český statistický úřad Hradec Králové,

22 Královéhradecký kraj lze charakterizovat jako průmyslově - zemědělskou oblast s rychle se rozvíjející terciérní sférou a zvláště cestovním ruchem. Souhrnné hodnocení regionální ekonomiky přisuzuje Královéhradeckému kraji 5. místo v pořadí 14 krajů České republiky. Podíl kraje na celorepublikovém HDP však dosahuje hodnoty pouhých 5 %. Zde je patrný enormní vliv Hl. m. Prahy. Největší část HDP se vytváří ve zpracovatelském průmyslu (36 %, tj. o čtvrtinu víc než je celorepublikový průměr), obchodě (11 %) a dopravě a telekomunikacích (9 %). Pro kraj typické zemědělství vytváří téměř 6 % HDP, což je o polovinu víc než je průměr České republiky. Tab. 7: Největší zaměstnavatelé v průmyslu v Královéhradeckém kraji v roce 2005 Subjekt Sídlo v kraji Okres Počet zaměstnanců Škoda Auto, a.s.,kvasiny Kvasiny RK 1342 Continental Teves, s.r.o., Jičín Jičín JC 1320 Rubena, a.s.,náchod Náchod NA 1315 Škoda Auto, a.s., Vrchlabí Vrchlabí TU 1195 ČEZ MĚŘENÍ, s. r. o. Hradec Králové HK 1017 TYCO Electronics EC Trutnov s.r.o. Trutnov TU 922 ARROW INTERNATIONAL ČR a. s., Hradec Králové Hradec Králové HK 913 Federal - Mogul, a.s., Kostelec nad Orlicí Kostelec n. Orlicí RK 865 Rubena, a.s.,hradec Králové Hradec Králové HK 843 OPTREX Czech a.s., Vrchlabí Vrchlabí TU 795 Zdroj: Databáze Průmysl Brno, Centrum pro regionální rozvoj. MU, 2007 Vysvětlivky: RK okres Rychnov nad Kněžnou, JC okres Jičín, NA okres Náchod, TU okres Trutnov HK okres Hradec Králové Zaměstnanost v primárním sektoru za uplynulých deset let v kraji klesala jen nepatrně a nyní je čtvrtá nejvyšší mezi kraji a zaměstnává přes 8 % ekonomicky aktivních obyvatel. Podíl zaměstnaných v průmyslu začal klesat koncem devadesátých let v důsledku transformačních změn české ekonomiky. V současnosti se zaměstnanost v průmyslu pohybuje okolo hranice 33% zaměstnaných a má nepatrně rostoucí trend. Ze zpracovatelského průmyslu má stále ještě i přes strukturální změny v posledních letech dobré postavení tradiční průmysl textilní, který má víc než dvojnásobný podíl na zaměstnanosti ve srovnání s jinými kraji. V sektoru služeb je podíl zaměstnaných jeden z nejvyšších, nadprůměrná je také zaměstnanost ve službách. Zaměstnanost v sektoru kvartérním sice v minulých letech pozvolna rostla, ale její podíl je stále ještě silně pod republikovým průměrem. 24

23 Míra nezaměstnanosti je dlouhodobě pod průměrem celé České republiky. Vyšší nezaměstnanost je charakteristická pro některé venkovské regiony a okrajové oblasti kraje. Podnikavost v Královéhradeckém kraji je jednoznačně nadprůměrná, v horní třetině pořadí krajů je podíl jak podnikatelů samostatně činných, tak i zaměstnavatelů. Vzdělanostní úroveň podnikatelů ale nedosahuje republikového průměru. Z hospodářského hlediska je Královéhradecký kraj průmyslově-zemědělským regionem s dlouholetou tradicí některých odvětví (strojírenství, textilnictví, stavebnictví) a s rozvinutými službami, cestovním ruchem a kvalitní pracovní silou. Dominantní hospodářské postavení zaujímá aglomerace Hradce Králové. Průmyslová základna je soustředěna převážně do měst. Charakteristické je významné zastoupení zpracovatelského průmyslu, zejména všeobecné strojírenství. Z hlediska odvětvové struktury průmyslu zaujímá v posledních letech významný podíl výroba dopravních prostředků a zařízení, elektrických optických přístrojů, výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků. Významnou pozici na trhu si drží také výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků a tradiční výroba textilií, textilních a oděvních výrobků. V oboru zpracování dřeva je v kraji kromě výroby dřevoobráběcích strojů i několik výrobců nábytku a interiérů malé a střední velikosti. Nezastupitelný podíl ve výčtu významných odvětví a oborů průmyslu má také výroba pryžových a plastových výrobků, výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru a v neposlední řadě i vydavatelství a tisk. V kraji naopak zcela chybí těžký a důlní průmysl, což se zejména v průběhu transformace ekonomiky v 90. letech minulého století projevilo jako velká výhoda. Intenzivní zemědělská výroba je typická zejména pro oblast úrodné Polabské nížiny s příznivými podmínkami pro zemědělskou činnost. Hlavními pěstovanými komoditami jsou obiloviny, řepka, brambory, kukuřice, cukrovka, pícniny, ovoce a zelenina. Vrchovinné části kraje jsou oblasti s intenzivnější živočišnou výrobou. Rozvoj ekonomické atraktivity Královéhradeckého kraje v současné době podmiňuje dostavba dálnice D11 a navazující rychlostní komunikace R11 a rychlostní komunikace R 35. Příležitostí je také rozvoj přeshraniční spolupráce s polskou stranou. V Královéhradeckém kraji působilo v roce 2004 přes 122 tisíc ekonomických subjektů, z nichž více než polovinu tvořily osoby samostatně výdělečně činné. Drobné firmy s počtem 1-9 zaměstnanců se podílí na celkovém počtu všech ekonomických subjektů méně než pětinou, malé firmy s zaměstnanců jen kolem 2%. Firmy střední velikosti s počtem 25

24 zaměstnanců tvoří jen půl procenta a velké firmy s 250 a více zaměstnanci tvoří jen desetinu procenta všech zaměstnavatelů. Územní koncentrace ekonomických subjektů je velmi rozdílná. Největší počet je soustřeďován do krajského města a jeho okolí, ve kterém má své sídlo více než jedna čtvrtina ekonomických subjektů. Dalšími důležitými centry jsou Náchod, Trutnov a Jičín. V posledních letech roste význam a angažovanost zahraničních firem v ekonomice kraje. V roce 2004 byl zaznamenán stav zahraničních investic v kraji v objemu 25,8 mld. Kč. Zahraniční kapitál se stal motorem ekonomického růstu a jedním z faktorů snižujícím nezaměstnanost. Zahraniční firmy působí zejména ve výrobě automobilů a jejich komponent, výrobě plastů, nástrojů pro zdravotnictví a v elektrotechnickém průmyslu. Na území kraje má sídlo 17 velkých podniků se 100% zahraničním vlastnictvím a 14 velkých podniků s mezinárodním vlastnictvím. Většinou pocházejí ze zemí EU, zejména z Německa, ale i z USA a Kanady. Z těch největších lze jmenovat ŠKODA AUTO a.s. jako součást koncernu VOLKSWAGEN s pobočkami v Kvasinkách na Rychnovsku a Trutnově výrobce osobních automobilů. ARROW INTERNATIONAL ČR, Hradec Králové, vyrábějící zdravotnickou techniku, BÜHLER MOTOR, s.r.o, Hradec Králové, výroba elektromotorů a pohonných systémů, SAINT-GOBAIN ORSIL, s.r.o. Častolovice výrobce tepelných, zvukových a protipožárních izolací, RONAL ČR s.r.o. Jičín výrobce hliníkových kol pro osobní a užitkové automobily, CONTINENTAL TEVES Czech Republic s.r.o. Jičín výrobce brzdových systémů automobilů, TYCO Electronics s.r.o. Trutnov výrobce elektronických a elektrotechnických součástek. Z hlediska zbožové struktury byly na celkovém exportu nejsilněji zastoupeny silniční vozidla s více než čtvrtinovým podílem. Celkem 82% vyváženého zboží směřuje do zemí EU, z toho polovina do Spolkové republiky Německo, dále do Velké Británie, Francie a Slovenska. Pro ekonomiku kraje je ze sektoru služeb velmi důležitý cestovní ruch. K dispozici je zde nejvyšší ubytovací kapacita z mimopražských krajů (přes 50 tisíc lůžek). Ročně se zde ubytuje přes 900 tisíc hostů, z toho víc než třetinu tvoří zahraniční turisté. Významným faktorem ovlivňujícím rozvoj průmyslu v kraji jsou existující či nově vznikající průmyslové zóny. Jejich efektivní využití velmi silně závisí na připravenosti z hlediska územní plánovací dokumentace, stavu a kapacity inženýrských sítí apod. V současnosti existuje na území kraje několik rozvojových lokalit, mezi nejvýznamnější patří 26

25 průmyslová zóna v Jičíně, Hradci Králové, Novém Bydžově, Trutnově, Lipovce, Kvasinách, Červeném Kostelci, Vrchlabí, Chlumci nad Cidlinou a Dvoře Králové. Další zóny vznikají nebo budou vznikat v Jičíně, Opočně, Kopidlně, Novém Bydžově, Chlumci nad Cidlinou, Rychnově nad Kněžnou a ve Vrchlabí. Existence kvalitních průmyslových areálů a ploch pro podnikání je stimulem pro umístění investic, rozvoj podnikatelských aktivit a následnou tvorbu pracovních míst, rozvoj subdodavatelských činností a uplatnění progresivních technologií. 27

26 5. ANALÝZA VÝVOJE DOJÍŽĎKY A VYJÍŽĎKY ZA PRACÍ V OBDOBÍ LET V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI 5.1 Analýza vývoje z hlediska celorepublikového K rozhodnému okamžiku sčítání byl úhrnný počet zaměstnaných osob - bez pracujících studentů a učňů v České republice téměř tisíc osob. Oproti roku 1991 tak došlo k úbytku o téměř 570 tisíc osob. Na vině je dvou třetin nárůst nezaměstnanosti a zbytek tvoří započítávání žen na mateřské dovolené (v roce 1991 včetně žen na tzv. další mateřské dovolené, v roce 2001 bez nich) viz výše. V SLDB v roce 2001 bylo zjištěno tis. osob vyjíždějících za prací mimo obec bydliště, což je cca o 30 tis. osob méně než v roce Vlivy vymezující vyjížďku působily na srovnatelnost protichůdně zvyšoval ji větší počet obcí a širší rozsah sčítaných osob, ale podstatně snižoval metodický rozdíl v zjišťování údajů za ekonomicky aktivní v roce 1991 a za zaměstnané osoby v roce K hlavním dojížďkovým centrům patří velká města - Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, kde se kladné saldo dojížďky pohybuje řádově v desítkách tisíc zaměstnaných osob. Nejvyšší saldo dojížďky je v hl. m. Praze a činí více než 133 tisíc osob. Nejčastěji vyjížděly za prací osoby zaměstnané v odvětví průmyslu (více než třetina vyjíždějících) a dále zaměstnanci ve stavebnictví (10 %) a obchodu (9 %). Převážná většina (98,6 %) vyjížďky z obce je uvnitř ČR, do zahraničí za prací vyjíždělo necelých 25 tis. osob. Největší počet cestujících za hranice státu je z Prahy, ale i z dalších krajů s největším počtem (Jihomoravský, Jihočeský, Plzeňský a Moravskoslezský) jsou hodnoty okolo 3 tis. osob. Nejen každý kraj, ale i okres má vyjíždějící do zahraničí podíly jsou od 7 % z počtu vyjíždějících z obce v okresech Prachatice a Brno-město a 6 % v okrese Klatovy, po 8 okresů s hodnotou pod půl procenta všechny ze Středočeského kraje. Nejčastějším cílem bylo Německo (více než třetina osob pracujících v cizině) a Rakousko (téměř 14 %). 28

27 Tab. 8: Počty obcí, zaměstnaných osob a počty vyjíždějících mezi obcemi, okresy, kraji ČR v letech 1991 a 2001 Rok SLDB Počet obcí (k 1. 1.) Počet zam. osob celkem Počet vyjíždějících mezi obcemi celkem na 1000 zam. osob Počet vyjíždějících mezi okresy celkem na 1000 zam. osob Počet vyjíždějících mezi kraji celkem na 1000 zam. osob Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů k Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání a škol, Královéhradecký kraj, Praha, FSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů k Dojížďka do zaměstnání a do škol, Královéhradecký kraj. Praha, ČSÚ, ) V roce 1991 ekonomicky aktivní osoby bez hledajících zaměstnání (v ČR 123 tis.) - za tuto skupinu se pracovní dojížďka nezjišťovala, v roce 2001 zaměstnané osoby bez pracujících studentů a učňů (v ČR 32 tis.) - za tuto skupinu se pracovní dojížďka nezjišťovala. 2) Do roku 1991 za 76 okresů, v roce 2001 vč. nově vzniklého okresu Jeseník. 3) Údaje k roku 2001 odpovídají členění ČR na 14 krajů (platných v době SLDB), údaj v roce 1991 odpovídá členění na 8 krajů. Při přepočtu hodnoty v roce 2001 na strukturu osmi krajů v roce 1991 klesne počet vyjíždějících z 321 tis. na 283 tisíc. Celkový počet vyjíždějících z obce svého trvalého bydliště za celou ČR činil osob. Z nich vyjíždělo celých 61,8%, tj. více jak 1 milion osob, do jiných obcí okresu. Praha tento typ migrace nemá, z ostatních je nejnižší podíl (51 %) ve Středočeském kraji, největší v Olomouckém a Zlínském (74 a 75 %). Zhruba stejné počty a tedy i podíly připadají v součtu za republiku na vyjížďku do jiných okresů kraje a do jiných krajů (18 resp. 19 %). V případě vyjížďky z obce svého trvalého bydliště mají nad výrazně vyšší podíl (cca třetinu z celku) kraje Plzeňský, Jihomoravský a Moravskoslezský. Opakem je velmi nízký podíl v kraji Vysočina (7 %). V ostatních dvou typech je výrazně největší podíl ve Středočeském kraji (38 %). Následující Vysočina má 20 % a ostatní následují sestupně s nevelkými diferencemi k 10 % v Plzeňském kraji. Tab. 9: Srovnání vyjíždějící za prací v České republice a Královéhradeckém kraji v roce 2001 podle prostorového typu dojížďky Směr ČR Počet vyjíždějících v % Královéhradecký kraj Počet vyjíždějících v % Do jiných obcí okresu , ,0 Do jiných okresů kraje , ,3 Do jiných kraje , ,9 Do zahraničí , ,8 Vyjížďka z obce celkem Zdroj: SLDB k Dojížďka do zaměstnání a do škol, Královéhradecký kraj. Praha, ČSÚ,

28 Tab. 10: Počet vyjíždějících za prací dle krajů České republiky v letech 1991 a 2001 Počet vyjíždějících za prací do jiných krajů Pořadí krajů dle přírůstku vyjíždějích Pořadí krajů dle denně vyjíždějích do jiných krajů 2001 Česká republika X X Hl. m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů k Dojížďka do zaměstnání a do škol, Královéhradecký kraj. Praha, ČSÚ, Analýza vývoje z hlediska krajského V Královéhradeckém kraji podle výsledků SLDB v roce 2001 vyjíždělo do zaměstnání mimo obec svého trvalého bydliště osob, tj. 38,8 % všech zaměstnaných osob ( ). Z porovnání s výsledky SLDB z roku 1991 je zřejmé, že podíl zaměstnaných osob vyjíždějících za prací mimo obec svého trvalého bydliště se za posledních deset let výrazně zvýšil. V roce 1991 takto vyjížděla necelá třetina (33,6 %), tj z ekonomicky aktivních osob. Rozdíl tak v řádu deseti let činí 5,2 procentního bodu. Uvedené údaje o počtu vyjíždějících osob ve sčítání v roce 1991 a v roce 2001 nejsou však zcela srovnatelné. Mimo metodické změny ve vymezení osob, za které byly údaje zjišťovány (viz výše), ovlivňovaly počet vyjíždějících i změny sídelní struktury. V Královéhradeckém kraji však nedošlo během deseti let ke změnám hranic okresů, změny v sídelní struktuře obcí v rámci jednotlivých okresů nebyly nijak významné. Největší počet vyjíždějících za prací má dlouhodobě cíl dojížďky uvnitř vlastního okresu, ačkoli proti roku 1991 došlo k jejich 30

29 výraznému úbytku, a to o téměř 6 tisíc osob. Podíl dojížďky za prací do jiné obce vlastního okresu činil v roce 2001 v Královéhradeckém kraji 72,0 % z celkového počtu vyjíždějících. Během deseti let nastala zásadní změna struktury v nárůstu vyjížďky na delší vzdálenost, tzn. že se jednoznačně zvýšil podíl vyjíždějících osob do jiného okresu kraje a to o 2,6 tisíc osob na 9,9 % a zejména do jiného kraje o téměř 5,5 tisíc osob na 14,9 % z celkového počtu vyjíždějících. Tento fakt byl způsoben mj. i proto, že se zvětšila ochota obyvatel dojíždět na delší vzdálenosti z důvodu nezaměstnanosti v místě bydliště a blízkém okolí, z důvodu vyšších výdělků, ale také vinou poklesu bytové výstavby a migrace. Převážnou část vyjíždějících za prací mimo okres svého trvalého bydliště tvořili obyvatelé okresů sousedících s velkými městy, v kraji to byla ve velké míře blízkost krajského města Hradce Králové. Tab. 11: Vyjíždějící za prací v letech 1991 a 2001 podle prostorového typu dojížďky v Královéhradeckém kraji Směr Počet vyjíždějících v % Počet vyjíždějících v % Do jiné obce okresu , ,0 Do jiného okresu kraje , ,3 Do jiného kraje , ,9 Do zahraničí 261 0, ,8 Vyjížďka z obce celkem Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů k Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání a škol, Královéhradecký kraj, Praha, FSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů k Dojížďka do zaměstnání a do škol, Královéhradecký kraj. Praha, ČSÚ, Tab. 12: Dojíždějící za prací v letech 1991 a 2001 podle prostorového typu dojížďky v Královéhradeckém kraji směr Počet dojíždějících v % Počet dojíždějících v % Z jiné obce okresu , ,7 Z jiného okresu kraje , ,5 Z jiného kraje , ,8 Dojížďka do obce celkem Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů k Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání a škol, Královéhradecký kraj, Praha, FSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů k Dojížďka do zaměstnání a do škol, Královéhradecký kraj. Praha, ČSÚ,

30 Mezi kraji České republiky dojíždělo celkem 321 tisíc osob za prací. Na celkovém celorepublikovém úhrnu mezikrajské dojížďky se Královéhradecký kraj podílel pouze necelými 5 %. Stejně jako většina ostatních krajů v České republice měl Královéhradecký kraj pasivní saldo celkové dojížďky a vyjížďky do jiných krajů, a to ve výši 1,5 tisíce osob. Výjimku tvoří pouze Hlavní město Praha a kraj Jihomoravský. V rámci České republiky se kraj umístil na prvním místě mezi kraji s celkové nejnižším záporným saldem. Následovaly kraje Plzeňský a Karlovarský se zápornou hodnotou okolo 3 tisíc osob. Celkově nejvyšší záporné saldo ze všech krajů České republiky měl kraj Středočeský, následovaný krajem Moravskoslezským. U nich činila záporná hodnota 65 tisíc resp. 14 tisíc osob. Do Královéhradeckého kraje dojíždělo za prací z jiných krajů celkem osob, vyjíždělo z něho za stejným účelem osob. Nejvýznamnější proudy vyjíždějících a dojíždějících osob do Královéhradeckého kraje byly zaznamenány s Hlavním městem Prahou, dále pak kraji Pardubickým, Libereckým a Středočeským. Do Královéhradeckého kraje směřoval největší počet osob za prací z kraje Pardubického, celkem osob, na celkové mezikrajské dojížďce kraje se podílel více než 42 %. Z kraje Libereckého osob, tj. celá pětina dojíždějících, Středočeského osob - 10 % a z Hlavního města Prahy 915 osob - 6 %. Nejmenší počet osob za prací směřoval do Královéhradeckého kraje z kraje Karlovarského, pouhý 90 osob. Opačným směrem také pouhých 91 osob. Nejsilnější vyjížďkový proud osob za prací z Královéhradeckého kraje směřoval do Hlavního města Prahy. Celkem vyjíždějících osob. Druhý nejsilnější proud směřoval do sousedního Pardubického kraje, celkem vyjíždějících osob. Do Středočeského kraje to bylo osob. Na čtvrtém místě stojí kraj Liberecký, do něhož vyjíždělo osob. Celkově měl Královéhradecký kraj největší aktivní bilanci s krajem Pardubickým (necelé 2 tisíce osob) a s krajem Libereckým (1,3 tisíc osob), dále pak s dalšími sedmi kraji Jihočeským, Ústeckým, Vysočinou, Jihomoravským, Olomouckým, Zlínským a Moravskoslezským. Největší záporné saldo dosáhl Královéhradecký kraj (stejně jako všechny ostatní kraje) s Hlavním městem Prahou, a to ve výši 4,1 tisíc osob. Zápornou bilanci vykázal Královéhradecký kraj dále také s krajem Středočeským, Plzeňským a Karlovarským. 32

31 Tab. 13: Počty dojíždějících a vyjíždějících z Královéhradeckého kraje a ostatních krajů České republiky v roce 2001 Královéhradecký kraj Kraje ČR dojíždějící z kraje: vyjíždějící do kraje: saldo Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Celkem Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů k Dojížďka do zaměstnání a do škol, Královéhradecký kraj. Praha, ČSÚ, 2004 Při Sčítání lidu, domů a bytů k bylo v Královéhradeckém kraji zjištěno celkem zaměstnaných osob. Z následného zpracování bylo vyloučeno (3,5 %) zaměstnaných osob daného kraje, které neuvedly adresu svého pracoviště. Následně se tedy za relevantní posuzují údaje za osob dojíždějících či docházejících do zaměstnání na území Královéhradeckého kraje. Z tohoto počtu vyjíždějících osob za prací v kraji jich mělo tj. (55,3 %) pracoviště na území obce, tj. nevyjížděly z obce svého trvalého bydliště. V jednotlivých okresech kraje však byly zjištěny značně odlišné údaje. Nejvyšší podíl zaměstnaných osob v obci trvalého bydliště udávala velká města a okresy s větším městským centrem. Ze všech okresů kraje byl nejvyšší podíl osob pracujících na území obce, zjištěn v okrese Hradec Králové (zde vliv stotisícového města Hradec Králové s velkou koncentrací pracovních míst), více než polovina zaměstnaných osob pracovala na území obce svého trvalého bydliště v okrese Trutnov (58,5 %) a Náchod (51,4 %). Na opačné straně stojí okresy s nízkým procentem obyvatel pracujících na území obce svého bydliště. Jedná se o okresy s vyšším podílem malých sídel bez pracovních příležitostí, nebo tvořící 33

32 zázemí pro okresy s velkými městy, tj. okres Jičín (47,2 %) a okres Rychnov nad Kněžnou (43,3 %). Tab. 14: Počty ekonomicky aktivních, dojíždějících a vyjíždějících osob v rámci okresů a kraje Královéhradeckého v letech Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů k Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání a škol, Královéhradecký kraj, Kraj, okres Ekonomicky aktivní celkem Dojíždějící do okresu (kraje) Vyjíždějící z okresu (kraje) okres Trutnov Praha, FSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů k Dojížďka do zaměstnání a do škol, Královéhradecký kraj. Praha, ČSÚ, V jednotlivých okresech kraje byl trend vývoje vyjížďky za prací velmi podobný. Ve všech se snížila celková vyjížďka v rámci okresu. Největší pokles takto vyjíždějících osob byl v okrese Jičín. Zde činil úbytek 11,8 %. Nejmenší pokles byl zaznamenán v okrese Náchod a to 5,3 %. Nejvyšší podíl vyjížďky do jiného okresu kraje byl zjištěn v okrese Rychnov nad Kněžnou a to 15,6 % z celkového počtu zaměstnaných osob. Hlavním důvodem je blízkostí krajského města Hradce Králové a také fakt, že okres Rychnov nad Kněžnou je é spíše zemědělsky a průmyslově orientován. Dalším možným vysvětlením se zdá být absence většího městského střediska v okrese Rychnov nad Kněžnou. Do jiného kraje vyjíždělo nejvíce zaměstnaných osob z okresu Jičín a Hradec Králové (23,7 %, resp. 20,6 %). Saldo dojížďky Kraj celkem okres Hradec Králové okres Jičín okres Náchod okres Rychnov n. Kn Analýza vývoje v rámci okresů Meziokresní dojížďka probíhala v úhrnu nejintenzivněji na území okresu Hradec Králové. Z celkového počtu dojíždějících v kraji tam svou cestu směřovalo 44 % všech osob za prací. Téměř 80 % dojíždějících osob z okresů kraje směřovalo do největšího centra dojížďky Královéhradecka do krajského města Hradec Králové. Mezi zbývajícími okresy pak byly zjištěny dva významné protisměrné proudy. A to mezi okresem Náchod a Trutnov a okresem Náchod a Rychnov nad Kněžnou. Obrat dojížďky mezi Náchodskem a Trutnovskem činil 3,5 tisíce osob (silnější proud směřoval z okresu Náchod do okresu Trutnov), obrat mezi 34

33 okresem Náchod a Rychnov nad Kněžnou čítal 2,3 tisíc osob, přitom proud směřující na Náchodsko byl 1,5 krát silnější. Naopak dlouhodobě nejmenší bilanci dojížďky v rámci kraje měly mezi sebou okresy Jičín a Rychnov nad Kněžnou a Jičín a Náchod, související s jejich geografickou polohou a nízkou nabídkou pracovní činnosti. Velmi intenzivní pohyb za prací také probíhal mezi sousedícími okresy Královéhradeckého a Pardubického kraje. Největší proud ze sousedních okresů jiného kraje směřoval do okresu Hradec Králové z okresu Pardubice, a to bezmála 3 tisíce osob. Z pardubického okresu směřovalo ještě několik menších proudů do ostatních okresů kraje, největší o síle 315 osob do okresu Rychnov nad Kněžnou, z něhož naopak 619 vyjíždějících směřovalo opačným směrem. Další proudy dále z Pardubického kraje směřovaly do okresu Hradec Králové, 456 osob z okresu Ústí nad Orlicí, 369 z Chrudimi a 245 ze Svitav. Významná dojížďka probíhala se sousedním Libereckým krajem, konkrétně s okresem Semily a sousedícími okresy Jičín a Trutnov. Obrat dojížďky mezi okresem Semily a Jičín činil 2,4 tisíc osob, přitom 1,6krát více osob směřovalo ze Semil na Jičínsko. Druhý významný proud směřoval ze Semil na Trutnovsko. Obrat mezi těmito dvěma okresy činil 2,3 tisíc osob, třikrát více osob dojíždělo ze Semil do Trutnova. I mezi Středočeským krajem a sousedícími okresy Hradcem Králové a Jičínem byly zjištěny tři větší proudy dojíždějících. Největší byl mezi okresy Jičín a Mladá Boleslav. Z Mladé Boleslavi směřovalo sice pouhých 175 osob do okresu Jičín, opačným směrem však vyjíždělo téměř 1,5 tisíce osob. Zbývající dva proudy směřovaly do okresu Hradec Králové z Nymburska, 575 dojíždějících osob (opačným směrem necelých 300) a zhruba 300 osob z okresu Kolín. Ze všech okresů Královéhradeckého kraje směřovaly silné proudy do Hl. města Prahy. Celkový objem dojížďky za prací dosáhl v Královéhradeckém kraji 98,8 tisíc osob. V rámci meziokresní denní dojížďky v Královéhradeckém kraji dojíždělo nejvíce osob za prací do okresu Náchod a Hradec Králové (86 %, resp. 84 %), nejméně pak do okresu Trutnov (zhruba dvě třetiny z celkového počtu dojíždějících). K největšímu absolutnímu dennímu přesunu osob za prací docházelo mezi okresy s nejintenzivnější celkovou dojížďkou, tj. z Rychnovska, Náchodska a Jičínska do okresu Hradec Králové a ve směru z okresu Trutnov do okresu Náchod. Největší centra dojížďky v Královéhradeckém kraji byla totožná s největšími městy kraje. Z porovnání vývoje dojížďky v jednotlivých městech kraje za posledních deset let vyplynulo, že k nárůstu počtu dojíždějících došlo zhruba u třetiny z nich. Absolutně nejvyšší nárůst byl zaznamenán v krajském městě Hradci Králové (2,2 tisíc osob), a dále v Jičíně, 35

34 Vrchlabí, Trutnově, Špindlerově Mlýně a Červeném Kostelci. V roce 1991 byl ukazatel obsazených pracovních míst (OPM) na zaměstnaných osob vyšší než u 26 měst, v roce 2001 u 20 z jejich celkového počtu, tzn. že počet měst, která nabízela více pracovních míst než v nich bydlelo zaměstnaných osob se snížil. Naopak u největších center, tj. u krajského města, bývalých okresních měst a Vrchlabí došlo ještě k jeho dalšímu nárůstu. Mimo tato města také ve Vamberku a Janských Lázních, nejvyšší hodnoty pak dosáhl v Peci pod Sněžkou a Špindlerově Mlýně (3 164, resp obsazených pracovních míst na zaměstnaných bydlících ve městě). Tab. 15: Počty dojíždějících, vyjíždějících a saldo v letech 1991 a 2001 ve vybraných městech Královéhradeckého kraje Kraj, obec Dojíždějící Vyjíždějící Saldo Kraj celkem Chlumec nad Cidlinou Nový Bydžov Jičín Hořice Nová Paka Náchod Broumov Česká Skalice Hronov Jaroměř Nové Město nad Metují Police nad Metují Rychnov nad Kněžnou Dobruška Kostelec nad Orlicí Týniště nad Orlicí Vamberk Trutnov Dvůr Králové nad Labem Hostinné Úpice Vrchlabí Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů k Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání a škol, Královéhradecký kraj, Praha, FSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů k Dojížďka do zaměstnání a do škol, Královéhradecký kraj. Praha, ČSÚ,

35 Tab. 16: Pořadí vybraných měst Královéhradeckého kraje dle salda dojížďky/ vyjížďky do zaměstnání v letech 1991 a 2001 Saldo dojížďky/vyjížďky Saldo dojížďky/vyjížďky Město 1991 Město 2001 Hradec Králové Hradec Králové Náchod Jičín Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou Trutnov Trutnov Vrchlabí Vrchlabí 998 Rychnov nad Kněžnou Nový Bydžov 832 Nový Bydžov 658 Týniště nad Orlicí 709 Vamberk 549 Dvůr Králové nad Labem 692 Dvůr Králové nad Labem 533 Nové Město nad Metují 645 Jaroměř 283 Nová Paka 572 Hořice 240 Chlumec nad Cidlinou 413 Broumov 234 Dobruška 395 Chlumec nad Cidlinou 221 Police nad Metují 394 Česká Skalice 197 Hořice 333 Police nad Metují 166 Broumov 328 Nové Město nad Metují -37 Jaroměř 309 Dobruška -43 Vamberk 259 Nová Paka -73 Hostinné 161 Týniště nad Orlicí -94 Česká Skalice 9 Kostelec nad Orlicí -126 Kostelec nad Orlicí -102 Hostinné -277 Úpice -102 Hronov -456 Hronov -173 Úpice -607 Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů k Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání a škol, Královéhradecký kraj, Praha, FSÚ, Sčítání lid, domů a bytů k Dojížďka do zaměstnání a do škol, Královéhradecký kraj. Praha, ČSÚ, Vlastní výpočty 37

36 6. PRACOVNÍ MIKROREGIONY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE V rámci Královéhradeckého kraje je vymezeno celkem 16 pracovních mikroregionů. Porovnáním s celorepublikovým průměrem je plošně území těchto pracovních mikroregionů o 9 km 2 menší. Počet obcí v mikroregionech měl o 1 obec méně a počet obyvatel byl nižší zhruba o 3 tisíce osob. Ze sousedních krajů spadá do pracovních mikroregionů Královéhradecka dalších 13 obcí. Z toho z Libereckého kraje 7 obcí. Bradlecká Lhota do mikroregionu Jičín, Horka u Staré Paky a Levínská Olešnice do mikroregionu Nová Paka a Bukovina u Čisté, Čistá u Horek, Horní Branná a Studenec do mikroregionu Vrchlabí. Následuje 6 obcí z kraje Pardubického. Podůlšany, Býšť, Čeperka, Chvojenec, Libišany a Opatovice nad Labem do pracovního mikroregionu Hradec Králové. Na druhé straně se 14 obcí z Královéhradeckého kraje stalo spádovými obcemi pro pracovní mikroregiony Semily (obec Kyje), mikroregion Choceň (obec Kostelecké Horky) a 12 obcí západní části Jičínska se stalo součástí pracovního mikroregionu Mladá Boleslav (Staré Hrady, Rokytňany, Sedliště, Bačalky, Dětenice, Libáň, Libošovice, Markvartice, Zelenecká Lhota, Mladějov, Osek a Sobotka). Obr. 2: Centra pracovních mikroregionů a subregionů v Královéhradeckém kraji Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů k Dojížďka do zaměstnání a do škol, Královéhradecký kraj. Praha, ČSÚ,

37 Ze všech šestnácti pracovních mikroregionů v Královéhradeckém kraji má dominantní postavení mikroregion Hradec Králové. Ze všech mikroregionů v kraji zabírá plošně největší území tj. 791 km 2 (17 % celkové rozlohy kraje), zahrnuje více než pětinu všech obcí a žije v něm bezmála 27 % obyvatelstva celého kraje tj obyvatel. Zbývající pracovní mikroregiony lze z hlediska počtu obyvatel rozčlenit do 3 skupin: 1. se zhruba tisíci obyvateli (Rychnov nad Kněžnou, Trutnov, Náchod) 2. s počtem obyvatel od 28 do 35 tisíc (Jičín, Dvůr Králové nad Labem, Vrchlabí) 3. s 11 až 18 tisíci obyvateli (Týniště nad Orlicí, Červený Kostelec, Jaroměř, Broumov, Nové Město n. Metují, Hořice, Nový Bydžov, Dobruška, Nová Paka, Na druhém místě z hlediska rozlohy figuruje mikroregion Rychnov nad Kněžnou, následován mikroregionem Trutnov a Jičín. Z hlediska počtu obyvatel je druhým největším mikroregion Trutnov, dále pak Náchod a Rychnov nad Kněžnou. Na opačném konci stojí Červený Kostelec, který zabírá pouze 63 km 2 tj. 1,3 % z celkové rozlohy všech mikroregionů, zahrnuje 1,3 % ze všech obcí a 2,3 % obyvatel kraje. Druhý nejmenší pracovní mikroregion Týniště nad Orlicí má rozlohu sice dvakrát větší a čítá o dvě obce více, ale počet obyvatel je ještě o necelý tisíc nižší, tj obyvatel. Značné rozdíly mezi pracovními mikroregiony Královéhradeckého kraje jsou zřejmé také z hlediska počtu pracovních míst. V největším pracovním mikroregionu Hradci Králové je téměř sedmnáctkrát více pracovních míst než v pracovním mikroregionu Týniště nad Orlicí a šestnáctkrát více než v mikroregionu Červený Kostelec. Výrazně odlišné jsou i podíly jádra mikroregionů na obyvatelstvu a na pracovních příležitostech. Nejvyšší podíl na obyvatelstvu mikroregionu měla centra Jaroměř, Červený Kostelec, Nové Město nad Metují a Hradec Králové. Ve všech tvořily tyto podíly zhruba dvě třetiny, Jaroměř se na celkovém počtu obyvatel mikroregionu podílela dokonce téměř 72 %. Hradec Králové jako největší pracovní centrum kraje, které zabírá podstatnou část největšího mikroregionu pak necelými 65%. Výše vyjmenovaná jádra mikroregionů měla také velmi významný podíl na pracovních příležitostech, jejich podíly se pohybovaly od 81 % do 75 %. Nejnižší podíl tvořilo obyvatelstvo jader Rychnova nad Kněžnou a to pouhých 25 % a 39% v případě mikroregionu Vrchlabí. Tyto pracovní mikroregiony patří naopak k plošně nejrozlehlejším a na jejich území se navíc nacházejí další pracovní subregionální centra a dále několik dalších obcí s poměrně intenzivní dojížďkou. V případě mikroregionu Rychnov nad Kněžnou to jsou subregiony 39

38 Kostelec nad Orlicí a Vamberk a obce Kvasiny a Solnice. Zde je velmi významným zdrojem pracovních příležitostí automobilový závod Škoda Auto a.s. v obci Kvasiny. V mikroregionu Vrchlabí pak subregion Hostinné a obce Špindlerův Mlýn a Janské Lázně, nabízející dostatek pracovních míst v odvětví služeb. Tab. 17: Pořadí pracovních mikroregionů Královéhradeckého kraje dle rozlohy a počtu obyvatel Pracovní mikroregiony Rozloha (km 2 ) Pracovní mikroregiony Počet obyvatel 1. Hradec Králové Rychnov nad Kněžnou Trutnov Jičín Vrchlabí Náchod Dvůr Králové n. Labem Broumov Hořice Dobruška Nový Bydžov Nová Paka Nové Město n. Metují Jaroměř Týniště nad Orlicí Červený Kostelec Hradec Králové Trutnov Náchod Rychnov nad Kněžnou Jičín Vrchlabí Dvůr Králové n. Labem Broumov Hořice Jaroměř Nová Paka Dobruška Nový Bydžov Nové Město n. Metují Červený Kostelec Týniště nad Orlicí Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů k Dojížďka do zaměstnání a do škol, Královéhradecký kraj. Praha, ČSÚ, 2004 Tyto pracovní mikroregiony patří naopak k plošně nejrozlehlejším a na jejich území se navíc nacházejí další pracovní subregionální centra a dále několik dalších obcí s poměrně intenzivní dojížďkou. V případě mikroregionu Rychnov nad Kněžnou to jsou subregiony Kostelec nad Orlicí a Vamberk a obce Kvasiny a Solnice. Zde je velmi významným zdrojem pracovních příležitostí automobilový závod Škoda Auto a.s. v obci Kvasiny. V mikroregionu Vrchlabí pak subregion Hostinné a obce Špindlerův Mlýn a Janské Lázně, nabízející dostatek pracovních míst v odvětví služeb. 40

39 Tab. 18: Podíl obyvatel mikroregionů na jádru a zázemí Pracovní mikroregiony Podíl obyvatel mikroregionu (v%) v jádru v zázemí Jaroměř 71,8 28,2 Dvůr Králové nad Labem 68,5 31,5 Broumov 67,0 33,0 Nové Město nad Metují 65,6 34,4 Hradec Králové 64,4 35,6 Trutnov 54,2 45,8 Dobruška 52,7 47,3 Nová Paka 51,9 48,1 Hořice 49,9 50,1 Jičín 46,6 53,4 Červený Kostelec 45,8 54,2 Nový Bydžov 45,0 55,0 Týniště nad Orlicí 41,1 58,9 Náchod 40,2 59,8 Vrchlabí 38,5 61,5 Rychnov nad Kněžnou 24,8 75,2 Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů k Dojížďka do zaměstnání a do škol, Královéhradecký kraj. Praha, ČSÚ, 2004, vlastní výpočty. Ze všech šestnácti pracovních mikroregionů Královéhradeckého kraje měly pouze čtyři mikroregiony aktivní saldo dojížďky za prací. Jednalo se o mikroregiony Hradec Králové, Trutnov, Vrchlabí a Náchod. V souladu s tím i počet pracovních míst na zaměstnaných obyvatel bydlících v daném mikroregionu byl vyšší než Nejvíce, pracovních míst, bylo v mikroregionu Hradec Králové, od do pracovních míst pak v mikroregionech Vrchlabí, Trutnov a Náchod. Také v jádrech výše uvedených mikroregionů byla zjištěna výrazně vyšší kladná salda dojížďky. Nejvyšší záporné saldo dojížďky bylo zjištěno v mikroregionech Hořice, Dvůr Králové nad Labem a Dobruška. Ve všech těchto mikroregionech bylo pasivní saldo vyšší než osob. Ve dvou mikroregionech, v Jičíně a Rychnově nad Kněžnou, byla sice salda dojížďky za prací v rámci celého mikroregionu záporná, samotná jádra však měla vysoká aktivní salda. Nejméně pracovních míst na zaměstnaných bydlících obyvatel bylo v mikroregionech Týniště nad Orlicí, Hořice, Červený Kostelec, Dobruška a Nové Město nad Metují, jejich počet se pohyboval od 835 do 880, tzn. že poměrně velký počet bydlících obyvatel musel za prací dojíždět za hranice vlastního pracovního mikroregionu. 41

40 Tab. 19: Pracovní místa a saldo dojížďky za prací v pracovních mikroregionech Královéhradeckého kraj v roce 2001 Pracovní mikroregiony Pracovní místa v mikroregionu celkem na 1000 zaměst.obyv. Saldo dojížďky za prací v centru mikroreg. v celém mikroreg. Hradec Králové Trutnov Náchod Rychnov nad Kněžnou Vrchlabí Jičín Dvůr Králové nad Labem Červený Kostelec Jaroměř Nová Paka Hořice Týniště nad Orlicí Nové Město nad Metují Nový Bydžov Broumov Dobruška Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů k Dojížďka do zaměstnání a do škol, Královéhradecký kraj. Praha, ČSÚ, 2004 Velmi zajímavé poznatky o dojížďce do zaměstnání na úrovni pracovních mikroregionů poskytují informace o vývoji dojížďkového salda v období let Jak ukazuje tabulka č. 19, došlo u sedmi center pracovních mikroregionů k nárůstu počtu dojíždějících, u zbývajících devíti pak k poklesu počtu dojíždějících do zaměstnání. Soubor všech šestnácti center pracovních mikroregionů kraje byl rozdělen (dle metodiky Z. Špokové, 2007). do šesti kategorií podle rozdílů sald v roce 1991 a V roce 1991 vykázalo ze všech šestnácti center kladné dojížďkové saldo patnáct z nich (typ B, C, F). Výjimkou bylo centrum Červený Kostelec (typ D) se záporným saldem. První skupiny tvoří centra pracovních mikroregionů typu A. Ta měla v roce 1991 záporné a v roce 2001 pak kladné saldo dojíždějících za prací. V rámci Královéhradeckého kraje tuto podmínku nesplňuje žádné takové centrum. Druhou skupinu tvoří centra typu B. Ta měla v roce 1991 saldo kladné, v roce 2001 saldo kladné větší. Takovýchto typů center bylo v Královéhradeckém kraji pět Hradec Králové, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov a 42

41 Vrchlabí. Jedná se o velká krajská centra v čele s metropolí kraje Hradcem Králové. Je pro ně typická široká nabídka pracovních příležitostí v souvislosti s lokalizací silných podniků a firem v oblasti průmyslu i služeb a z toho pramenící zvýšení počtu dojíždějících za prací. V absolutním vyjádření vzrostlo nejvíce saldo u Hradce Králové a to o osob. Nejméně pak u města Náchod o 188 osob. V relativním vyjádření pak dojížďkové saldo nejvíce vzrostlo u centra Trutnov, a to o 113,7%, následovalo Vrchlabí s 104,5%. Dalším typem jsou centra typu C. Ta jsou charakteristická poklesem kladného dojížďkového salda mezi léty Do této kategorie spadá v rámci kraje pět center pracovních mikroregionů - Nový Bydžov, Hořice, Broumov, Jaroměř, Dvůr Králové nad Labem. Nejvyšší pokles dojíždějících byl zaznamenán v Novém Bydžově (174 osob), nejnižší v Jaroměři (26 osob). Jediné mikroregionální centrum Červený Kostelec spadalo do nelichotivé kategorie D. Pro ně jsou charakteristická záporná salda v obou sledovaných rocích. V roce 1991 nižší, o deset let později vyšší. V konkrétním případě Červeného Kostelce se záporné saldo prohloubilo o 283 osob. Do kategorie E tedy s nižším záporným saldem v roce 2001 oproti roku 1991 nespadalo v rámci kraje žádné centrum. Poslední typem center pracovních mikroregionů je typ F. Pro ně jsou typická kladná dojížďková salda v roce 1991, které o deset let později v důsledku potíží s restrukturalizací ekonomiky klesla do záporných hodnot. V kraji do tohoto oddílu spadají celkem čtyři centra Nová Paka, Nové Město nad Metují, Dobruška a Týniště nad Orlicí. Nejvyšší propad salda v absolutní hodnotě byl u Týniště nad Orlicí 803 osob. Ve všech případech se jedná o centra pracovních mikroregionů, kde byly v období centrálně řízené ekonomiky lokalizovány velké průmyslové závody, které však v současnosti z většiny zkrachovaly nebo v lepším případě silně omezily svůj provoz. Jmenujme např. ELITEX, k.p.,týniště nad Orlicí, Adamovské strojírny k.p., závod Dobruška, SSZ Nová Paka, s. p., Stavostroj Nové Město nad Metují. 43

42 Tab. 20: Typy center pracovních mikroregionů podle vývoje dojížďkového salda Typ centra Saldo v roce 1991 Saldo v roce 2001 A záporné kladné B kladné kladné větší C kladné kladné menší D záporné záporné větší E záporné záporné menší F kladné záporné Zdroj: Interpretace Z. Špokové, 2007 Tab. 21: Typy center pracovních mikroregionů Královéhradeckého kraje podle vývoje salda dojížďky za prací v období let Centrum pracovního mikroregionu Saldo Rozdíl sald Typ centra Hradec Králové B Nový Bydžov C Jičín B Hořice C Nová Paka F Náchod B Broumov C Jaroměř C Nové Město nad Metují F Rychnov nad Kněžnou B Dobruška F Týniště nad Orlicí F Červený Kostelec D Trutnov B Dvůr Králové nad Labem C Vrchlabí B Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů k Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání a škol, Královéhradecký kraj, Praha, FSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů k Dojížďka do zaměstnání a do škol, Královéhradecký kraj. Praha, ČSÚ, Vlastní výpočty. 44

43 7. HRADEC KRÁLOVÉ DOJÍŽĎKOVÉ ZÁZEMÍ KRAJSKÉHO MĚSTA Město Hradec Králové je jednoznačně nejvýznamnějším centrem dojížďky do zaměstnání v Královéhradeckém kraji i ve stejnojmenném okrese. Disponuje největším soustředěním pracovních míst v kraji. V roce 2001 zde bylo 42 tisíc zaměstnaných osob bydlících přímo na území města a navíc sem přijíždělo dalších osob z ostatních krajů a okresů České republiky, tzn. že bylo celkem obsazeno přes 61 tisíc pracovních míst. Jak demonstruje tabulka č. 22, dojíždělo v roce 1991 do Hradce Králové za prací více než 16,5 tisíce osob. Z nich více jak polovina tj. 56,3% z vlastního okresu. Z ostatních okresů dojíždělo více než 7 tisíc osob tj. 43,7%. Největší dojížďkové proudy směřovaly z okresu Rychnov nad Kněžnou 6,2% a okresu Jičín 6,1%. V absolutním počtu tak z těchto okresů dojíždělo do města Hradce Králové za prací více než 1000 osob. O deset let později v roce 2001 stoupl počet dojíždějících do města Hradce Králové o osob na více jak 19,1 tisíce. Z tohoto celkového počtu dojíždějících za prací, jich mělo 9,4 tisíce - tj. 49,4% trvalé bydliště v okrese Hradec Králové. Z okresů ostatních dojíždělo dalších 9,7 tisíce osob (50,6%). Zde je velmi dobře patrný nárůst meziokresní dojížďky za prací v kraji v průběhu devadesátých let na úkor dojížďky v rámci vlastního okresu. Tab. 22: Vývoj počtu dojíždějících do města Hradce Králové z okresů kraje Královéhradeckého a ostatních okresů ČR v letech okres absolutní počet podíl z celkového počtu dojíždějících do HK (%) absolutní počet podíl z celkového počtu dojíždějících do HK (%) Hradec Králové , ,4 Jičín 740 4, ,8 Náchod , ,9 Rychnov n. Kn , ,7 Trutnov 480 2, ,0 Ostatní okresy ČR , ,2 Celkem , ,0 Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů k Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání a škol, Královéhradecký kraj, Praha, FSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů k Dojížďka do zaměstnání a do škol, Královéhradecký kraj. Praha, ČSÚ,

44 Tab. 23: Největší směrové proudy dojížďky a vyjížďky v rámci Královéhradeckého kraje v roce 2001 Místo dojížďky Místo vyjížďky Počet osob celkem Hradec Králové Pardubice Praha Hradec Králové Hradec Králové Třebechovice p. O. 918 Pardubice Hradec Králové 811 Náchod Nové Město n. M. 778 Trutnov Úpice 718 Hradec Králové Černilov 609 Hradec Králové Stěžery 533 Hradec Králové Smiřice 523 Hradec Králové Jaroměř 520 Náchod Hronov 502 Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů k Dojížďka do zaměstnání a škol, Královéhradecký kraj, Praha, ČSÚ, V rámci okresu Hradec Králové dojíždělo v roce 2001 nejvíce osob z Třebechovic pod Orebem - celkem 918 osob, následuje Černilov s 609 osobami. Dále pak Stěžery a Smiřice s více než 500 osobami. I zde je velmi dobře patrné oslabení okresní dojížďky oproti roku Tehdy dojíždělo do centra Hradce Králové z Třebechovic pod Orebem 957 osob, z Černilova 760 osob. V případě Stěžer je to 570 a Smiřic 543 osob. V případě dojížďky ze sousedních okresů je situace s počty dojíždějících do Hradce Králové přesně opačná tzn. že dochází k růstu počtu dojíždějících, tedy k posilování meziokresní dojížďky do zaměstnání. V roce 1991 dojíždělo za prací do Hradce Králové nejvíce osob z města Pardubic 869 osob. O deset let později to bylo již 1094 osob. Situace je obdobná i dalších silných mimookresních dojížďkových proudů. Z Jaroměře (okres Náchod) dojíždělo v roce osob, v roce osob. Z Týniště nad Orlicí (okres Rychnov nad Kněžnou) v roce 1991 celkem 288 osob, o deset let později již 494 osob. Největší obrat dojížďky byl uskutečněn mezi Hradcem Králové a Pardubicemi metropolemi sousedních krajů. Z Hradce Králové vyjíždělo do Pardubic 811 osob, v opačném směru vyjíždělo již zmíněných 1094 osob. Tzn. že kladné saldo činilo v Hradci Králové

45 osob. Z celkového počtu dojíždějících z Pardubic jich necelých 20% pracovalo v průmyslu, 13% v obchodě, 10% shodně ve stavebnictví, dopravě a telekomunikacích. Město Hradec Králové je především centrem správy, školství, kultury, zdravotnictví a vědy. Tomu odpovídá také struktura osob dojíždějících za prací. Z hlediska vzdělanosti byl oproti krajskému průměru zjištěn výrazně vyšší podíl dojíždějících osob s vysokoškolským vzděláním, osob se středním a vyšším vzděláním. Výrazně nižší než je krajský průměr byl podíl dojíždějících do průmyslu. Výrazně vyšší pak podíl dojíždějících do odvětví obchodu, stavebnictví a státní správy. 7.1 Socioekonomický profil města Ekonomická struktura města je odrazem staršího i nedávného vývoje města, ale i současných společenských a politických podmínek. Hradec Králové je regionálním (krajským) centrem správy, kultury, školství, zdravotnictví atd. Tato odvětví dnes zaměstnávají zhruba čtvrtinu ekonomicky aktivního obyvatelstva města. Oborová skladba místního průmyslu je relativně pestrá, pokud jde o výrobní i nevýrobní obory, a vyvážená, pokud jde o podíly priméru, sekundéru, terciéru a kvartéru. Struktura ekonomických subjektů Československá průmyslová výroba 80. let byla charakterizována centrálně řízenou ekonomikou podřízenou tehdejšímu socialistickému režimu. Pokles investic do průmyslových podniků vedl k postupnému zastavení vývoje a k poklesu úrovně technické výroby. Na nelibé situaci konce 80. let se podepsalo také spojení s otevřenými trhy RVHP, kam byla směřována většina československé průmyslové produkce na úkor domácího trhu. Dnešní struktura pracujících podle sektorů národního hospodářství je charakteristická především vysokým podílem osob pracujících v terciéru a kvartéru, kde pracuje 70 % ekonomicky aktivních obyvatel města. V sektoru primárním pracuje pouze 1,5 % ekonomickyaktivních obyvatel. Zbylých 30 % pracuje v sektoru sekundárním. Následující graf ukazuje rozložení zaměstnanců dle oborů jejich činnosti. 47

46 Obr. 3: Ekonomicky aktivní obyvatelstvo dle oborů činnosti v Hradci Králové v roce 2001 Zdroj:Sčítání lidu, domů a bytů k Dojížďka do zaměstnání a do škol, Královéhradecký kraj. Praha, ČSÚ, 2004 Během více než jednoho desetiletí jsou patrné změny ve struktuře zaměstnanosti ekonomicky aktivního obyvatelstva. Největší procentuální změny zaznamenal obchod a jiné činnosti, kde došlo k nárůstu o 21,1 %. Tento vývoj odpovídá celorepublikovému trendu přesunu ekonomicky aktivního obyvatelstva z priméru do terciéru. Naopak k největšímu poklesu o 16,7 % došlo u průmyslu, o 3 % v zemědělství a v oblasti vědy, výzkumu a vývoje o 1,4 %. Pokles v oblasti vědy, výzkumu a vývoje je pouze 1,4 procentních bodů, ale v absolutním počtu tento pokles znamená snížení z 890 na 138 ekonomicky aktivních obyvatel. Hlavním důvodem tohoto poklesu je přechod z plánovaného hospodářství na tržní hospodářství, které pro společné financování vědy, výzkumu a vývoje zatím hledá alternativní cesty (např. v podobě technologických parků). Téměř stabilní situace je v oblasti stavebnictví (pokles o 1 %) a v dopravě a spojích. Situace ve školství, kultuře a zdravotnictví se vyvíjí úměrně vývoji počtu obyvatel ve městě, který má klesající tendenci. Největší zaměstnavatelé na území města Hradce Králové Město Hradec Králové představovalo v období před transformací ekonomiky typickou průmyslovou aglomeraci se zaměřením na převážně na strojírenský, elektrotechnický, chemický a dřevozpracující průmysl. Největším zaměstnavatelem na území města byla v roce 48

47 1989 TESLA Hradec Králové, zaměstnávající přes 2 tisíce osob. Její výrobní program sahal od výroby žárovek, elektronek, radiopřijímačů až po rozhlasové a televizní vysílače. TESLA postupně vybudovala síť rozhlasových a televizních vysílacích středisek na území bývalého Československa a významným způsobem se podílela na výstavbě vysílacích středisek v zemích bývalé RVHP. Řada rozhlasových vysílačů byla prodána do Egypta, Alžíru, Jemenu, Sýrie, a to i přes konkurenci jiných světových výrobců. TESLA je také renomovaným výrobcem i v oblasti vojenské techniky. Její prudký rozvoj nastal ve druhé polovině šedesátých let vývojem a dodávkami radioreléových spojů zejména pro armádu bývalé Československé republiky. Po útlumu v devadesátých letech dnes společnost TESLA a.s. již nedosahuje svého věhlasu z dob minulých. Z dalších významných firem se sídlem v Hradci Králové stojí za zmínku např. MONTAS Hradec Králové, GUMOKOV, n.p. Hradec Králové. VCEZ, k.p., PIANA Hradec Králové. Tab. 24: Deset největších zaměstnavatelů v průmyslu na území města Hradce Králové na konci roku 1989 Subjekt Odvětví průmyslu Počet zaměstnanců TESLA Hradec Králové Elektrotechnický 2165 MONTAS Hradec Králové Stavební hmoty 2113 GUMOKOV n.p.,hradec Králové Chemický 1211 FOTOCHEMA Hradec Králové Chemický 852 VCEZ k.p.,hradec Králové Stavební hmoty 772 PIANA Hradec Králové Dřevozpracující 638 Masný průmysl, MASOKOMBINÁT Březhrad, HK Potravinářský 513 TRIOLA Praha, s.p., závod Hradec Králové Textilní 375 VERTEX Litomyšl, s.p., závod Hradec Králové Textilní 343 METAZ Týnec n. Sázavou, s.p., Hradec Králové Hutnický 257 Zdroj: Průmyslové provozovny, závody a podniky v ČSR k Praha, ČSÚ, K roku 2005 byla největším průmyslovým podnikem na území města Hradce Králové firma ČEZ, Měření, s.r.o. s více než tisícem zaměstnanců. Zabývá se Výrobou měřicích, kontrolních, zkušebních, navigačních a jiných přístrojů a zařízení. Druhým největším zaměstnavatelem na území města je společnost ARROW International ČR, a.s. s necelou tisícovkou zaměstnanců. Tato firma se zabývá výrobou jemné zdravotnické techniky a přístrojů. Největším zaměstnavatelem ve městě mimo odvětví průmyslu je Fakultní 49

48 nemocnice Hradec Králové, a.s. s více než 4 tisíci zaměstnanci. Následuje Finanční ředitelství v Hradci Králové s zaměstnanci v roce Tab. 25: Deset největších zaměstnavatelů v průmyslu na území města Hradce Králové v roce 2005 Subjekt Odvětví průmyslu Počet zaměstnanců ČEZ MĚŘENÍ, s. r. o. Strojírenský 1017 ARROW INTERNATIONAL ČR a. s., Chemický, strojírenský 913 Rubena, a.s., Hradec Králové Gumárenský 843 PETROF, spol. s r.o. Hradec Králové Dřevozpracující 698 ZVU POTEZ a.s., Hradec Králové Strojírenský 452 Bühler Motor s.r.o., Hradec Králové Strojírenský 376 Foma Hradec Králové, a.s. Chemický 366 Hradecká pekárna s.r.o, Potravinářský 271 Cerea, Hradec Králové Potravinářský 180 KINGSPAN, Hradec Králové strojírenský 179 Zdroj: Databáze Průmysl Královéhradecký kraj. Brno, Centrum pro regionální rozvoj, MU, 2007 Vymezení dojížďkového zázemí města Hradce Králové Při vymezování dojížďkových regionů a zázemí středisek bývá ve většině případů hlavním kriteriem intenzita dojížďky za prací. Řada autorů za obce těsně spojené s jádrem regionu považuje ty, z nichž alespoň desetina ekonomicky aktivních (nebo zaměstnaných) osob bydlících v obci dojíždí do jádra regionu. Stejné kriterium při vymezování dojížďkového zázemí je použito i v této práci. Pro rozdělení obcí v zázemí města Hradce Králové podle intenzity dojížďky za prací byla v této práci použita kategorizace Baštové, Fňukala, Krejčího, Toneva, Touška (2005). Obce v zázemí Hradce Králové byly rozděleny do čtyř zón. Do první spadaly obce, ze kterých do centra Hradce Králové vyjíždělo 50 a více procent zaměstnaných osob. Druhou zónu zázemí tvořily obce s podílem 33,4-49,9 % a třetí zónu obce s podílem 20,0-33,3 % vyjíždějících do krajského města. Poslední čtvrtá zóna byla tvořena obcemi, z nichž vyjíždělo do centra Hradce Králové 10,0-19,9 % pracujících osob. 50

49 Tab. 26: Celkový počet vyjíždějících a jejich procentuální podíl v rámci jednotlivých zón v roce 1991 Zóna Celkový počet vyjíždějících Podíl v % zóna ,0 zóna ,6 zóna ,4 zóna ,0 Zdroj: SLDB k Dojížďka do zaměstnání a škol, Královéhradecký kraj, Praha, ČSÚ, Vl. výpočty Tab. 27: Obce okresů Královéhradeckého kraje rozdělené do zón zázemí pro rok 1991 Okres Počet obcí okresů kraje připadajících do jednotlivých zón Zóna 1 Zóna 2 Zóna 3 Zóna 4 Celkem Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou Trutnov Celkem Zdroj: SLDB k Dojížďka do zaměstnání a škol, Královéhradecký kraj, Praha, ČSÚ, Vl. výpočty Na dojížďkovém zázemí města Hradce Králové s ve roce 1991 podílelo celkem 97 obcí Královéhradeckého kraje. Z tohoto počtu jich nejvíce připadalo na samotný okres Hradec Králové a to celkem 81 obcí. Z nich, jak ukazuje tabulka 20, spadala naprostá většina do zóny 1 (celkem 44 obcí). Dojížďka z obcí ostatních okresů byla spíše zanedbatelná a pohybovala se od 4 do 7 obcí. V případě okresu Trutnov dokonce do krajského města nevyjížděla ani desetina zaměstnaných osob. Na celkovém počtu vyjíždějících se zóny podílely různou měrou. Nejvyššího podílu dosáhla zóna 1 67,0%. Následovala zóna 3 s podílem 16,4% a zóna 2 s podílem 12,6% vyjíždějících. Nejmenšího podílu dosáhla zóna 4 pouhá 4%. 51

50 Tab. 28 a): Dojížďkové proudy do Hradce Králové v roce 1991 z okresu Hradec Králové Zóny - obce v nichž % vyjíždějících ze zaměstnaných osob Zóna 1 50 a více Zóna 2 49,9-33,4 Zóna 3 33,3-20,0 Zóna 4 19,9-10,0 Běleč nad Orlicí Barchov Habřina Hlušice Benátky Černožice Chudeřice Humburky Boharyně Holohlavy Lovčice Králíky Černilov Chlumec n. Cidlinou Měník Lejšovka Čištěves Jeníkovice Nový Bydžov Lišice Dobřenice Káranice Petrovice Mlékosrby Dohalice Kosice Převýšov Myštěves Dolní Přím Libřice Stračov Nepolisy Hněvčeves Lodín Nové Město Hrádek Písek Ohnišťany Kosičky Smiřice Sloupno Kratonohy Smržov Stará Voda Kunčice Vrchovnice Starý Bydžov Lhota pod Libčany Šaplava Libčany Vinary Lochenice Zachrašťany Lužany Mokrovousy Mžany Neděliště Nechanice Obědovice Osice Osičky Prasek Praskačka Předměřice n. L. Zdroj: SLDB k Dojížďka do zaměstnání a škol, Královéhradecký kraj, Praha, ČSÚ, Vl. výpočty 52

51 Tab. 28 b): Dojížďkové proudy do Hradce Králové v roce 1991 z okresu Hradec Králové Zóna 1 50 a více Račice nad Trotinou Roudnice Sadová Sendražice Skalice Sovětice Stěžery Střezetice Světí Syrovátka Těchlovice Třebechovice p. O. Třesovice Urbanice Všestary Výrava Vysoká nad Labem zóny - obce v nichž % vyjíždějících ze zaměstnaných osob Zóna 2 49,9-33,4 Zóna 3 33,3-20,0 Zóna 4 19,9-10,0 Zdroj: SLDB k Dojížďka do zaměstnání a škol, Královéhradecký kraj, Praha, ČSÚ, Vl. výpočty Tab. 29: Dojížďkové proudy do Hradce Králové v roce 1991 z okresu Jičín Zóna 1 50 a více zóny - obce v nichž % vyjíždějících ze zaměstnaných osob Zóna 2 49,9-33,4 Zóna 3 33,3-20,0 Cerekvice n.b. Hořice Jeřice Petrovičky Zóna 4 19,9-10,0 Zdroj: SLDB k Dojížďka do zaměstnání a škol, Královéhradecký kraj, Praha, ČSÚ, Vl. výpočty 53

52 Tab. 30: Dojíždkové proudy do Hradce Králové v roce 1991 z okresu Náchod Zóna 1 50 a více Zóny - obce v nichž % vyjíždějících ze zaměstnaných osob Zóna 2 49,9-33,4 Zóna 3 33,3-20,0 Jaroměř Vlkov Nový Ples Zóna 4 19,9-10,0 Rasošky Rožnov Zdroj: SLDB k Dojížďka do zaměstnání a škol, Královéhradecký kraj, Praha, ČSÚ, Vl. výpočty Tab. 31: Dojíždkové proudy do Hradce Králové v roce 1991 z okresu Rychnov nad Kněžnou zóny - obce v nichž % vyjíždějícíh ze zaměstnaných osob Zóna 1 50 a více Zóna 2 49,9-33,4 Zóna 3 33,3-20,0 Zóna 4 19,9-10,0 Jílovice Albrechtice n. Orl. Ledce Borohrádek Týniště nad Orlicí České Meziříčí Králova Lhota Zdroj: SLDB k Dojížďka do zaměstnání a škol, Královéhradecký kraj, Praha, ČSÚ, Vl. výpočty Tab. 32: Celkový počet vyjíždějících a jejich procentuální podíl v rámci jednotlivých zón v roce 2001 Zóna Celkový počet vyjíždějících Podíl v % zóna ,1 zóna ,2 zóna ,4 zóna ,3 Zdroj: SLDB k Dojížďka do zaměstnání a škol, Královéhradecký kraj, Praha, ČSÚ, Vl. výpočty 54

53 Tab. 33: Obce okresů Královéhradeckého kraje rozdělené do zón zázemí pro rok 1991 Okres Počet obcí kraje připadajích do jednotlivých zón Zóna 1 Zóna 2 Zóna 3 Zóna 4 Celkem Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou Trutnov Celkem Zdroj: SLDB k Dojížďka do zaměstnání a škol, Královéhradecký kraj, Praha, ČSÚ, Vl. výpočty V roce 2001 se na dojížďkovém zázemí Hradce Králové podílelo již 127 obcí Královéhradeckého kraje. Zvýšení počtu obcí je ovlivněno rostoucí pozicí centra Hradce Králové na trhu práce v kraji a také jednoznačným posílením mimookresní dojížďky do zaměstnání na úkor okresní a také vznikem nových obcí, nebo jejich částí. U všech okresů kraje lze s odstupem deseti let sledovat nárůst počtu obcí podílejících se na zázemí centra Hradce Králové. Nárůst nejvyšší je u samotného okresu Hradec Králové, kde přírůstek činil 12 obcí. Následuje okres Rychnov nad Kněžnou s přírůstkem sedmi obcí oproti roku Zvýšil se i samotný počet vyjíždějících v absolutních hodnotách z na osob. V podílech jednotlivých zón na zázemí města nedochází k výrazným změnám. 55

54 Tab. 34a): Dojížďkové proudy do Hradce Králové v roce 2001 z okresu Hradec Králové zóny - obce v nichž % vyjíždějícíh ze zaměstnaných osob Zóna 1 50 a více Zóna 2 49,9-33,4 Zóna 3 33,3-20,0 Zóna 4 19,9-10,0 Běleč nad Orlicí Babice Habřina Humburky Benátky Barchov Kosice Klamoš Blešno Holohlavy Nové Město Králíky Boharyně Hořiněves Písek Lovčice Černilov Chlumec n. C. Prasek Měník Černožice Chudeřice Převýšov Mlékosrby Čistěves Kobylice Pšánky Myštěves Divec Kosičky Smidary Nepolisy Dobřenice Lejšovka Ohnišťany Dohalice Libřice Olešnice Dolní Přím Lodín Skřivany Hněvčeves Lužany Sloupno Hrádek Nový Bydžov Hvozdnice Petrovice Jeníkovice Radostov Káranice Sovětice Kratonohy Stračov Kunčice Vrchovnice Lhota pod Libčany Zdechovice Libčany Libníkovice Librantice Lochenice Máslojedy Mokrovousy Mžany Neděliště Nechanice Obědovice Osice Osičky Praskačka Předměřice n. L. Puchlovice Zdroj: SLDB k Dojížďka do zaměstnání a škol, Královéhradecký kraj, Praha, ČSÚ, Vl. výpočty 56

55 Tab. 34b): Dojížďkové proudy do Hradce Králové v roce 2001 z okresu Hradec Králové Zóna 1 (50 a více) Račice nad Trotinou Radíkovice Roudnice Sadová Sendražice Skalice Smiřice Smržov Stará Voda Stěžery Střezetice Světí Syrovátka Těchlovice Třebechovice p. O. Třesovice Urbanice Všestary Výrava Vysoká nad Labem zóny - obce v nichž % vyjíždějících ze zaměstnaných osob Zóna 2 (49,9-33,4) Zóna 3 (33,3-20,0) Zóna 4 (19,9-10,0) Zdroj: SLDB k Dojížďka do zaměstnání a škol, Královéhradecký kraj, Praha, ČSÚ, Vl. výpočty Tab. 35: Dojížďkové proudy do Hradce Králové v roce 2001 z okresu Jičín Zóna 1 (50 a více) zóny - obce v nichž % vyjíždějícíh ze zaměstnaných osob Zóna 2 (49,9-33,4) Zóna 3 (33,3-20,0) Bašnice Boháňka Cerekvice n. B. Hořice Jeřice Milovice u Hořic Petrovičky Zóna 4 (19,9-10,0) Holovousy Zdroj: SLDB k Dojížďka do zaměstnání a škol, Královéhradecký kraj, Praha, ČSÚ, Vl. výpočty 57

56 Tab. 36: Dojížďkové proudy do Hradce Králové v roce 2001 z okresu Náchod Zóna 1 (50 a více) zóny - obce v nichž % vyjíždějícíh ze zaměstnaných osob Zóna 2 (49,9-33,4) Zóna 3 (33,3-20,0) Jaroměř Vlkov Zóna 4 (19,9-10,0) Nový Ples Rasošky Rožnov Zdroj: SLDB k Dojížďka do zaměstnání a škol, Královéhradecký kraj, Praha, ČSÚ, Vl. výpočty Tab. 37: Dojížďkové proudy do Hradce Králové v roce 2001 z okresu Rychnov n. Kněžnou Zóna 1 (50 a více) zóny - obce v nichž % vyjíždějícíh ze zaměstnaných osob Zóna 2 (49,9-33,4) Zóna 3 (33,3-20,0) Zóna 4 (19,9-10,0) Týniště n. Orl. Borohrádek Albrechtice n. Orl. Jílovice Králova Lhota Ledce Bolehošť Čermná n. Orl. České Meziříčí Čestice Lípa n. Orl. Očelice Opočno Žďár n. Orl. Zdroj: SLDB k Dojížďka do zaměstnání a škol, Královéhradecký kraj, Praha, ČSÚ, Vl. výpočty Tab. 38: Dojížďkové proudy do Hradce Králové v roce 2001 z okresu Trutnov Zóna 1 (50 a více) zóny - obce v nichž % vyjíždějících ze zaměstnaných osob Zóna 2 (49,9-33,4) Velký Vřešťov Zóna 3 (33,3-20,0) Zóna 4 (19,9-10,0) Zdroj: SLDB k Dojížďka do zaměstnání a škol, Královéhradecký kraj, Praha, ČSÚ, Vl. výpočty 58

57 Obr. 4: Dojížďkové zázemí krajského města Hradce Králové v letech 1991 a

58 8. VÝVOJ NA TRHU PRÁCE Regionální diferenciace zaměstnanosti resp. nezaměstnanosti je určována v posledních desetiletích zejména sociálně ekonomickým rozvojem konkrétního regionu, především dopady průmyslové transformace, v mnohem menší míře pak strukturou obyvatel. Proces restrukturalizace průmyslové základny má jako průvodní jev rostoucí nezaměstnanost. K oblastem s nejvyšší nezaměstnaností tak patří severomoravské a severočeské okresy, tedy lokality, kde byla v druhé polovině 20. století masivní průmyslová výroba, resp. těžba paliv a nerostných surovin, která zaměstnávala tisíce úzce specializovaných pracovníků. Útlumem výroby nenašla většina uvolněných pracovníků v regionu nové uplatnění. V územním rozmístění celá pětina počtu nezaměstnaných osob připadá na kraj Moravskoslezský, podíl větší než 10 % na kraj Ústecký (13,6 %) a Jihomoravský (11,3 %). Z porovnání obecné míry nezaměstnanosti - tedy vztahu počtu nezaměstnaných osob k celkové pracovní síle - vyplývá, že nejméně příznivé hodnoty jsou v okresech Most, Karviná, Ostrava-město, Chomutov, Teplice, Louny a Bruntál. Vývoj nezaměstnanosti v Královéhradeckém kraji od roku 1995 nemá také příznivou bilanci, neboť většina ukazatelů spojených s nezaměstnaností vykázala do roku 2005 zhoršení. Na druhou stranu v porovnání s ostatními kraji republiky a průměrem za celou Českou republiku, je situace v kraji spíše příznivá. Zatímco registrovaná míra nezaměstnanosti činila k pouhých 1,99%, vyšplhala hodnota v horizontu deseti let na 7,88 % v roce K tak bylo na území Královéhradeckého kraje evidováno 22 tisíc uchazečů o zaměstnání. Ženy se na celkovém počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání podílely 51,7 %. Míra nezaměstnanosti byla mezi kraji České republiky pátá nejnižší; o 1,84% pod průměrem České republiky. V rámci kraje byla nejnižší míra nezaměstnanosti v ORP Nové Město nad Metují a Dobruška (shodně 6%). Od toho období lze v rámci kraje registrovat klesající hodnoty registrované míry nezaměstnanosti. K dosáhla krajská hodnota 6,32% ( 7,67 ČR), k dokonce hodnoty 4,70%. Za velmi pozitivní situací kraje stojí hned několik navzájem se ovlivňujících a propojených faktorů. Lokalizace silných podniků a firem majících zastoupení ve více sférách hospodářství, příliv zahraničního kapitálu, kvalitní a stále se modernizující infrastruktura, kvalitní pracovní síla a vzdělanost zaměstnanců. Za důležitý fakt lze také považovat 60

59 neorientaci kraje na úzký segment průmyslové výroby, jakými jsme byli svědky např. v kraji Moravskoslezském. V meziokresním srovnání, jak ukazuje tab., dominuje v posledních letech nejnižší mírou registrované nezaměstnanosti okres Rychnov nad Kněžnou. Na vině je nižší hustota zalidnění, poměrně vysoká úroveň vzdělání a kvalifikovanosti zaměstnanců, blízkost metropole Hradce Králové a v neposlední řadě množství silných podniků, mající v okrese své sídlo. Na opačném pólu v meziokresním porovnání stojí okres Trutnov. Za méně příznivou situací stojí hlavně vysoký podíl sezónních prací, okrajová poloha okresu v rámci kraje i celé republiky, spíše venkovský charakter sídelní struktury, ale i vlivy fyzickogeografické, bránící v mnoha ohledech většímu rozvoji pracovních příležitostí. Obr. 5: Míra registrované nezaměstnanosti v Královéhradeckém kraji v letech kraj Česká republika okres s minimální hodnotou v kraji okres s maximální hodnotou v kraji HK TU TU JC TU TU % JC NA JC NA RK HK NA TU RK RK RK RK RK 4 NA Zdroj. ČSÚ, 2007 Ve srovnání jednotlivých ORP Královéhradecka byla zjištěná nejvyšší evidovaná nezaměstnanost na Broumovsku (11,55 %), dále pak v Novém Bydžově a Dvoře Králové nad Labem, kde také překročila hranici 10 %. Více než 50% nárůst uchazečů o zaměstnání oproti roku 2000 byl zaznamenán v ORP Náchod, Hořice, Dvůr Králové nad Labem a Vrchlabí. Povzbudivý je pokles podílu nezaměstnaných osob ve věku do 24 let. Tato skupina tvořila k v kraji pětinu uchazečů o zaměstnání. Celkově měli mladí lidé do 24 let věku 61

60 nejvyšší zastoupení na celkovém podílu uchazečů v ORP Broumov, Nové Město nad Metují a Jaroměř, naopak nejnižší podíl v ORP Jičín, Nový Bydžov a Hořice. V porovnání s rokem 2002 došlo ve všech správních obvodech kraje k poklesu podílu této skupiny uchazečů o zaměstnání. Naopak nelichotivý je nárůst podílu nezaměstnaných osob ve věku 50 a více let, kteří tvořily v kraji více než čtvrtinu ze všech uchazečů. Jejich podíl byl nejvyšší na dobrušsku a jičínsku, naopak nejnižší byl na broumovsku. Oproti roku 2002 došlo u této skupiny uchazečů ve všech správních obvodech kraje k nárůstu jejich podílu. Tab. 39: Vývoj míry registrované nezaměstnanosti v Královéhradeckém kraji a okresech v průběhu devadesátých let Kraj, okres Míra registrované nezaměstnanosti v % Královéhradecký kraj 1,99 2,61 4,04 6,06 7,54 5,89 6,30 Hradec Králové 1,72 2,5 4,14 6,41 8,59 6,52 6,13 Jičín 2,28 2,89 4,81 6,72 7,66 5,84 5,96 Náchod 1,79 2,31 3,28 5,21 6,47 5,3 5,81 Rychnov nad Kněžnou 1,78 2,44 4,06 6,19 6,8 5,05 5,58 Trutnov 2,51 2,97 4,13 5,85 7,51 6,12 7,64 Zdroj: Databáze IRIS, ČSÚ, 2007 Obr. 6: Míra nezaměstnanosti jednotlivých ORP Královéhradeckého kraje k a Míra nezaměstanosti v ORP Královéhradeckého kraje v procentech Bro Dbr Dkl Hrc HK Jar Jic KnO NA NPa NMe NBy RK TU Vch správní obvod obce s rošířenou působností Zdroj: Databáze IRIS, ČSÚ,

61 9. BUDOUCÍ VÝVOJ V budoucím vývoji pohybu za prací nelze sice v nejbližší perspektivě očekávat zásadní proměny, avšak řada významných tendencí nového typu se nepochybně objeví. Je ovšem obtížné tyto změny blíže určit a to speciálně z delšího časového hlediska. Otázka budoucího vývoje pohybu za prací jde ruku v ruce s vývojem v mnoha dalších oblastech lidských činností. Oblasti trhu práce, rozvoje infrastruktury, podpory podnikání, splňování ekologických limitů, rozvojem vzdělanosti atd. V rámci budoucího vývoje dojížďky do zaměstnání v Královéhradeckém kraji lze zohlednit zvláště zvýšený vliv významu i vlivu hlavních center s příznivou ekonomickou strukturou a kvalifikovanými pracovními silami, faktory sociální a ekonomické kvality a upřednostnění před marginálními oblastmi kraje. V tomto případě zde má bezkonkurenční postavení město Hradec Králové se svým nejbližším okolím. V jeho budoucím vývoji lze očekávat posílení již probíhajícího procesu suburbanizace. Zlepšování dopravních systémů a rostoucí mobilita obyvatel, společně se snahou lidí zvyšovat svůj prostorový komfort, povedou k růstu zastavěného území kolem městských jader spojený s rozšiřováním urbanizovaného prostoru. Již po dlouhá desetiletí se na okraj měst přesunovalo hlavně bydlení, ale rostoucí ceny pozemků a nájmů v centrech, dopravní problémy a zpřísňující se požadavky na ochranu životního prostředí sem začínají, a stále více budou, vytlačovat i výrobu a sklady. V budoucnu lze očekávat i usidlování kancelářských pracovišť a velká soustředění maloobchodu, služeb a komerčního zařízení pro využití volného času. Jak uvádí Čermák, 1996, v důsledku procesu suburbanizace pak nemusí většina zaměstnanců podnikat cestu za prací do jádra střediska, kde je ještě stále největší koncentrace pracovních míst. Vlivem výstavby nových podniků a firem v příměstských oblastech tak na tzv. zelených loukách vznikne možnost najít pracovní poměr v blízkosti svého trvalého bydliště. Z odvětvového pohledu, jak uvádí (Rektořík, J., Šelešovský, J. 1999), nejeví se jako nejvýhodnější položit důraz na zvyšování inovačního potenciálu průmyslových podniků strojírenských, elektrotechnických, elektronických a některých dalších s vyšší přidanou hodnotou. Těžiště vývoje je nutné směřovat do oblasti služeb a také vzít v úvahu skutečnost, že největší rozvojové účinky vykazují obory produktivních služeb. 63

62 Dále lze v budoucnu předpokládat také zvýšení atraktivity největších republikových center Prahy a Brna proces metropolizace. Na jedné straně zvyšování vzájemného pohybu mezi velkými centry a jejich zázemím, na straně druhé zvyšování pracovní atraktivity celých metropolitních areálů pro ostatní relativně slaběji urbanizované prostory. V krajském měřítku lze dále předpokládat postupné omezování vlivu okresních hranic a posilování nadokresní dojížďky do zaměstnání. Snižování dosavadní preference okresních měst, a na druhé straně zvýšení dojížďky mezi centry pracovních mikroregionů a subregionů. Zvláště v nejbližších letech lze předpokládat rychlejší prohlubování kvalitativních rozdílů (příjmová úroveň, míra nezaměstnanosti apod.) na úrovni regionální i subregionální. Především okrajové pracovní mikroregiony Broumov, Nový Bydžov, Vrchlabí jsou z tohoto pohledu v dosti nevýhodné pozici. Velkým impulzem k budoucímu rozvoji celého kraje by měla velkou měrou přispět nová dálnice D11 z Prahy do Hradce Králové.. Přivést by měla významné investory, pro které je rychlé dopravní spojení zásadní podmínkou pro výstavbu nových továren. Dálnice D11 má dále pokračovat napříč krajem přes Jaroměř do polského Královce a po propojení s budovanou polskou dálniční sítí se stát středoevropským dopravním koridorem. Ten by měl spojovat Skandinávii se Středozemím a měl by procházet právě Královéhradeckým krajem. Plánovaným oživením turistického a cestovního ruchu v Orlických horách by měla být železnice vedoucí z Kvasin do Deštného. Poté by vlaky mohly jezdit i mezi Olešnicí a Dobruškou, do polského Levína a mezi Rokytnicí a Říčkami a Říčkami a Deštným. Stavba za několik miliard korun by podle duchovního otce projektu Petra Tejkla mohla začít za tři roky. SWOT analýza Královéhradeckého kraje ukazující silné a slabé stránky budoucího vývoje kraje, dále pak příležitosti a hrozby na nichž lze budoucí rozvoj postavit, případně se jimi inspirovat. SILNÉ STRÁNKY Dlouhodobá tradice strojírenského a zpracovatelského průmyslu, stavebnictví Dostatečná diverzifikace průmyslové základny s výrazným podílem malých a středních firem se silnou průmyslovou tradicí v regionu 64

63 Růst podnikatelských investic v regionech, rostoucí kapitálová účast zahraničních firem Stabilizovaná zemědělská výroba, pokročilá restrukturalizace a koncentrace zemědělské výroby s příznivým dopadem na zvyšování produktivity a konkurenceschopnosti zemědělských podniků Dostatečný počet rozvojových ploch (průmyslové zóny, brownfieldy) Existence přirozeného ekonomického a obchodního centra kraje v Hradci Králové Kvalifikovaná pracovní síla s dostatečnou mírou adaptability a schopností rekvalifikace Rozsáhlá síť středních a vysokých škol jako zdroj kvalifikovaných pracovních sil Dobrá geografická poloha regionu a rozvoj přeshraničního cestovního ruchu související se zvyšující se prostupností hranic Rovnoměrně rozvinutá silniční a železniční síť jako podmínka uskutečňování dojížďky do zaměstnání Velké množství ubytovacích zařízení a objektů individuální rekreace SLABÉ STRÁNKY Hospodářsky slabé mikroregiony s nízkou ekonomickou aktivitou, koupěschopnou poptávkou Nedostatečné množství finančních prostředků na úrovni kraje pro podporu rozvoje malých a středních podniků Nízká mobilita pracovní síly způsobená špatnou dopravní obslužností a vysokým počtem malých obcí a sídel zejména v horských a podhorských oblastech Úpadek vědeckovýzkumné základny Absence velkých podniků schopných plnit úlohu centra ekonomického růstu Podprůměrná úroveň HDP ve srovnání s průměrem ČR Horší dopravní dostupnost periferních oblastí přispívá k vyšší míře nezaměstnanosti Nízké výdaje na vědu a výzkum ve srovnání s průměrem ČR Nedostatečný zájem o technické učební obory jako předpoklad pro rozvoj především strojírenských a IT oborů Oborová nabídka na vysokých školách neodpovídá požadavkům trhu práce Problematické využití průmyslových zón a brownfields s nekvalitní nebo chybějící infrastrukturou 65

64 PŘÍLEŽITOSTI Rozvinutí spolupráce s příhraničními regiony včetně nových pracovních příležitostí Zkvalitnění dopravní obslužnosti území s cílem podpořit dojížďku do zaměstnání a tím snížení nezaměstnanosti Oživení vědeckovýzkumné základny v regionu včetně využití vědeckého potenciálu vysokých škol pro rozvoj progresivních průmyslových oborů Zvýšení aktivního přístupu zaměstnavatelů a jejich sdružení při získávání žáků ke studiu oborů na středních školách podle potřeb trhu a definování jejich konkrétních požadavků pro zapracování do školských vzdělávacích programů středních škol Podpora dalšího rozvoje individuální rekreace v regionu mimo nejvytíženější horská turistická střediska, posílení role venkovské turistiky Výstavba dálnice D11 jako dálniční osy regionu spojující Prahu - Hradec Králové Královec (Polsko), modernizace rychlostní komunikace R 35 Využití blízkosti mezinárodní železniční magistrály E40 v Pardubicích pro oživení hospodářství regionu Využít potenciál letiště v Hradci Králové jako veřejné mezinárodní letiště, popř. využít lokalitu i k jinému účelu Koncentrace příležitostí kolem budoucí dálnice D11 a rychlostní komunikace R35 HROZBY Technologické zaostávání řady firem jako důsledek nedostatku kapitálu na nové investice Silná závislost firem na zahraniční poptávce (zejména z EU) Nedostatečná připravenost rozvojových ploch a brownfields pro investory jako podmínka zahájení podnikatelských aktivit Nesoulad mezi profesní strukturou uchazečů o zaměstnání a požadavky zaměstnavatelů Všeobecný pokles zájmu o technické obory a jiné obory vyžadujících odborné znalosti Nízký zájem podniků o další vzdělávání zaměstnanců Nezájem o šetrné formy využívání přírodních zdrojů (plynofikace, biomasa) Odliv mozků a kvalifikované pracovní síly z regionu 66

65 10. VYUŽITÍ PROBLEMATIKY DOJÍŽĎKY ZA PRACÍ VE VÝUCE NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH V souladu s právě probíhající reformou českého školství, vstupují v platnost tzv. kurikulární dokumenty Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Hlavní cíl reformy spočívá v přechodu od centrálního řízení škol k jejich spolurozhodování při vzdělávacím a výchovném procesu, ve změně orientace výuky od předávání hotových poznatků a informací k jejich samostatnému vyhledávání, hodnocení a praktickému využívání, ve zkratce řečeno k zapojení studenta do vzdělávacího procesu. V souladu s celoevropským trendem se pozornost zaměřuje na schopnost učení se, řešení problémů, komunikaci a spolupráci žáka s kolektivem a osobou pedagoga. V rámci kurikulární reformy vznikají na úrovni státní tzv. rámcové vzdělávací programy (RVP). Ty stanovují závazný rámec vzdělávacího obsahu pro všechny typy školských zařízení. Jejich hlavním cílem je upustit od výuky vedoucí k prosté znalosti faktů a pojmů. Z toho důvodu se koncepce vzdělávání odvíjí od tzv. klíčových kompetencí představujících souhrn hodnot, dovedností, schopností a postojů důležitých pro osobní rozvoj každého člena společnosti. Druhou úroveň tvoří tzv. školní vzdělávací programy (ŠVP), jejichž autory jsou jednotlivé vzdělávací instituce samy. Ty poskytují školským zařízením benevolenci v zařazení určité vzdělávací oblasti do vytyčeného vzdělávacího programu. Školy tak samy podle svých možností, materiálního vybavení, kvality a aprobovanosti pedagogického sboru a mnoha dalších kritérií zařazují a doplňují učivo v návaznosti na moderní způsoby výuky a co možná nejlepší využití získaných informací v praktickém životě studentů. Jak tedy v praxi zapojit téma dojížďky do zaměstnání do obsahu některého z předmětu vyučovaných na středních školách resp. gymnáziích? Celkový vzdělávací obsah gymnaziální výuky je rozdělen do osmi vzdělávacích oblastí. Pomocí tzv. průřezových témat je kladen důraz na vzájemné propojování jejich obsahů. Problematiku dojížďky do zaměstnání lze s úspěchem zařadit hned do několika z nich. Obsahově nejblíže jsou tyto vzdělávací oblasti: Člověk a společnost, Člověk a svět práce nebo Člověk a příroda. Téma dojížďky podle mého názoru plní výborně úlohu průřezového tématu a propojuje obsahy výše zmíněných vzdělávacích oblastí. 67

66 Jedním z pilířů školské reformy je nutnost přejít k používání více typů výukových metod a jejich vzájemné střídání. Výklad, samostudium, dialog žáků s pedagogem, debata studentů na dané téma, skupinová práce, exkurze, beseda s odborníkem, terénní cvičení, brainstorming, projektová výuka. Stručný návrh projektové výuky na téma dojížďky PROJEKT DOJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ Téma: Sledování dojížďky do zaměstnání a trhu práce ve vybraném městě Cíl: charakterizování zaměstnanosti v našem městě, určení největších zaměstnavatelů v oblasti podle odvětví, seznámení se s trhem práce, seznámení se s tématem pracovních mikroregionů Metoda: dotazníkové šetření použití formuláře ze Sčítání lidu, domů a bytů k návštěva Českého statistického úřadu diskuze s odborníkem návštěva Úřadu práce diskuze s odborníkem Úkol: statistické šetření: získat nejméně tři reprezentativní vzorky vyplnění sčítacího dotazníku Výsledky: Hodnocení šetření: Závěr: Znalosti o dojížďce do zaměstnání by studentům v rámci získávání klíčových kompetencí přineslo tyto vědomosti, dovednosti, schopnosti, postoje a hodnoty: vědomosti získání informací o trhu v práce v jejich okolí, městě, popř. kraji, informace o existenci pracovních mikregionů, jejich atraktivitě z hlediska možnosti získání pracovního vztahu, základní informace o transformaci českého hospodářství a ekonomiky v devadesátých letech. 68

67 dovednosti: studenti sami vyhodnotí svůj vztah k trhu práce a postavení na něm, dle místa svého trvalého bydliště dokáží zhodnotit možnost a nabídku pracovních příležitostí v něm, popř. nutnost hledání pracovního poměru v jiném městě. Dovedou pochopit přesun zaměstnanosti z primáru a sekundáru do terciérní a kvartérní sféry hospodářství. schopnosti: Toto učivo rozvíjí především praktické myšlení studentů, propojení teorie s praktickými životními zkušenostmi, poskytuje studentům prostřednictvím dotazníkového šetření kontakt s okolím, rozvíjí komunikativní schopnosti. postoje: na základě stručných znalostí o existenci centrálně řízených a tržních typů ekonomiky zaujímá student vlastní postoje a názor k demokratickým a totalitním státním režimům, na základě informací o dojížďce do zaměstnání získávají vlastní postoje k nelehkému úspěchu na dnešním trhu práce. hodnoty: studenti by na základě znalostí trhů práce a možností nabízených pracovních míst s větším nasazením a pílí přistupovali k získaní a vážení si svého vzdělání a rozvíjeli své schopnosti pro budoucí lepší uplatnění na trhu práce. Obr. 7: Část sčítacího tiskopisu týkající se dojížďky osob Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů k Dojížďka do zaměstnání a do škol, Královéhradecký kraj. Praha, ČSÚ,

68 11. ZÁVĚR A. Kajn: Změny v dojížďce za prací v období let v Královéhradeckém kraji Cílem této práce bylo zanalyzovat a podat vysvětlení o změnách v dojížďce za prací v období transformace české ekonomiky v devadesátých letech 20. století na území Královéhradeckého kraje. Výsledky analýzy ukázaly, že v Královéhradeckém kraji došlo v průběhu devadesátých let ke značným změnám v prostorové mobilitě obyvatelstva. V tomto období zanikla řada průmyslových subjektů, což znamenalo masové propouštění zaměstnanců z výrobních sektorů a propad české ekonomiky. Za jednu z hlavních příčin lze označit masovou privatizaci státních podniků, která nebyla dostatečně legislativně ošetřena. Na druhou stranu se ale kladně projevoval příliv nových investic ze zahraničí a vstup zahraničních firem na český trh. V rámci celostátního srovnání se kraj řadí intenzitou vyjížďky za prací na 9. místo v České republice. Počet vyjíždějících osob za prací se proti roku 1991 mírně zvýšil a to z 33,6% na 38,8% v roce Dále je ze zjištěných údajů patrný přesun vyjížďky z kratších na delší vzdálenosti, to platí také v rámci celorepublikového srovnání. Obecně lze říci, že vývoj dojížďky za prací měl ve všech okresech kraje velmi podobný scénář. U všech se podstatně snížila vyjížďka do jiné obce vlastního okresu, i přesto byl však podíl tohoto typu stále výrazně nejvyšší. Nejvyšší pokles byl zaznamenán v okrese Jičín. Patrný je nárůst vyjíždějících do jiného okresu kraje, ale především do jiného kraje. V tomto srovnání měl Královehradecký kraj, jako většina krajů ČR kromě Jihomoravského a Hlavního města Prahy, pasivní saldo dojížďky. V průběhu deseti let se prohloubilo z 629 na 1519 osob. Stále častější je nárůst osob pracujících v zahraničí. V rámci Královéhradeckého kraje vyjíždělo za prací za hranice České republiky nejvíce osob z Královéhradecka a Trutnovska. Z hlediska jednotlivých okresů Královéhradeckého kraje měl při hodnocení bilance vyjíždějících a dojíždějících aktivní saldo pouze okres Hradec Králové. Zde je samozřejmý vliv stotisícové metropole Hradce Králové. Zbývající okresy měly bilanci negativní, nejvyšší 70

69 okres Rychnov nad Kněžnou a Jičín. Tuto skutečnost lze připsat jejich okrajové poloze v rámci kraje, republiky a také absenci většího centra v rámci okresu. Jak již bylo zmíněno výše, zcela dominantní postavení v rámci kraje mělo a má město Hradec Králové. V průběhu sledovaných deseti let došlo ke zvýšení počtu dojíždějících a to v úhrnu o necelé 3 tisíce osob. Největší dojížďkové proudy směřovaly z Pardubic, Třebechovic pod Orebem a Černilova. Nejvíce takto dojíždějících směřovalo za prací do odvětví průmyslu, služeb a stavebnictví. Dalšími centry dojížďky na území Královéhradeckého kraje, ale již především regionálního významu, byla okresní města Jičín, Náchod, Trutnov a Rychnov nad Kněžnou. Poměrně velký počet osob dojížděl za prací také do Vrchlabí, Dvora Králové nad Labem a Jaroměře. V posledních letech je Královéhradecký kraj oblastí s významným přílivem zahraničních investic. Ty jsou zdrojem pracovních příležitostí a i do budoucna možným příslibem pro ekonomický rozvoj kraje. Z významných firem se zahraničním kapitálem na území kraje lze jmenovat např. Škoda Auto, a.s., s pobočkami v Kvasinách a Vrchlabí, Continental Teves, s.r.o. Jičín, RONAL ČR s.r.o. Jičín, TYCO Electronics, s.r.o. Trutnov, ARROW International ČR a. s. Hradec Králové. Z hlediska budoucího vývoje kraje, v otázce dojížďky do zaměstnání lze očekávat podobný trend jako v letech minulých, nicméně nelze předpokládat srovnatelnou intenzitu jako v průběhu devadesátých let. Z hlediska perspektivy v oblasti pracovního trhu má Královéhradecký kraj do budoucna jistě co nabídnout. Kvalifikovaná pracovní síla, průmyslová tradice, hustá dopravní sítˇ jsou jen některé z mnoha aspektů, pozitivně působících na rozvoj atraktivity kraje. Do budoucna lze také předpokládat posílení suburbanizačních pohybů v rámci větších krajských středisek. V rámci Královéhradeckého kraje byl pohyb za prací detailněji monitorován na úrovni pracovních mikroregionů. Každé centrum bylo na základě vývoje dojížďky do zaměstnání v průběhu sledovaných deseti let zařazeno do určité kategorie A - E, přičemž do kategorie typu B a C spadalo nejvíce, shodně pět center. 71

70 SEZNAM LITERATURY A ZDROJŮ LITERATURA ANDRLE, A. Diferenciace demografického a sociálně ekonomického vývoje okresů ČSSR. In: Sborník ČSGS, roč. 91, č. 4 Praha: Academia, s ANDRLE, A. Vyjížďka za prací, do učení a škol v ČR podle sčítání lidu In: Územní plánování a urbanismus, roč. 2. Praha: Terplan, 1994, s ANDRLE, A., POJER, M. Dojížďka do zaměstnání v ČSSR. In:Statistika č. 12. Praha: SSÚ, s ANDRLE, A., POJER, M. Poznatky z jednoho průzkumu dojížďky do zaměstnání. In: Demografie, roč. 9, č. 2. Praha: SSÚ, s ANDRLE, A., POJER, M. Dojížďka do zaměstnání 1970: In: Statistika č Praha: Orbis, 1974 a. s ANDRLE, A., POJER, M. Dojížďka do zaměstnání ve větších městech. In: Statistika č. 11. Praha: Orbis, 1974 b. s ANDRLE, A., POJER, M. K některým otázkám dojížďky do zaměstnání. In: Sociologický časopis 14. Praha: s ANDRLE, A., POJER, M. Dojížďka do zaměstnání do větších měst. In: Územní plánování a urbanismus, roč. 10, č. 6. Praha: Terplan, s BAŠTOVÁ, M., FŇUKAL, M., KREJČÍ, T., TONEV, P., TOUŠEK, V. Největší centra dojížďky za prací na Moravě a ve Slezsku v letech In I. mezinárodní Baťova regionalistická konference. Sborník příspěvků. Zlín: Univerzita Tomáše Bati, s

71 BAŠTOVÁ, M., KREJČÍ, T., TONEV, P., TOUŠEK, V. Změny v dojížďce za prací do českých velkoměst v letech In: Zmeny v štruktúre krajiny ako reflexia súčasných spoločenských zmien v strednej a východnej Európe zborník z III. medzinárodného geografického kolokvia. Košice: Vydavatelstvo Univerzity P. J. Šafárika, s BÍNA, J. Urbanizační systémy v ČSSR (na příkladě město - zázemí). In: Sborník prací Geografického ústavu ČSAV č. 19. Brno, s BLAŽEK, M. Brněnské urbanizované území. In: Studia geographica 1. Brno: Geografický ústav ČSAV, 1969 a. s BLAŽEK, M. Otázky dalšího postupu při regionalizaci. In: Studia geographica 8. Brno: Geografický ústav ČSAV, 1969 b. s BLAŽEK, M. Ekonomickogeografická regionalizace. In: Studia geographica 53. Brno: Geografický ústav ČSAV, s. BLAŽEK, M., RAUŠEROVÁ, E. Geografický význam pohybu za prací z velkých měst. In: Zprávy GÚ ČSAV. 9 : Opava: Geografický ústav ČSAV, s BRUNCK, W. Probleme des Pendelverkehrs. Berlin: s. ČEKAL, J. Jihočeský kraj: Regionálně geografická analýza prostorové mobility obyvatelstva. Kandidátská disertační práce. Brno: Masarykova Univerzita v Brně, s. ČERMÁK, Z., JEDLIČKA, J., KUDLÁČEK, J. Vývoj mikroregionální struktury ČSR z hlediska pohybu za prací v letech In: Sborník prací 8. Brno: Geografický ústav ČSAV, s ČERMÁK, Z. Geografické aspekty prostorové mobility obyvatelstva. Kandidátská disertační práce. Praha: UK, s. ČTRNÁCT, P. Dojížďka do zaměstnání podle výsledků sčítání In: Demografie, roč. 25, č. 3. Praha: FSÚ, s

72 GAWRYSZEWSKI, A. Zwiazki przestrzenne miedzy migracjami stalymi i dojazdami do pracyoraz czynniki przemieszczen ludnosci. Prace geograficzne nr Wroclaw: Ossolineum, s. HAMPL, M. Vývoj vyjížďkovosti městského obyvatelstva v ČSR v letech In: Sborník referátů k 15. sjezdu ČSGS. Brno: Geografický ústav ČSAV, s HAMPL, M. Geography of Societal Transformation in the Czech Republic. Prague: Fakulty of Science, Charles University, HAMPL, M. a kol. Regionální vývoj: specifika české transformace, evropská integrace a obecná teorie. Praha, Přírodovědecká fakulta UK, s. HAMPL, M. Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný kontext. Praha: Přírodovědecká fakulta UK, s. HAMPL, M. GARDAVSKÝ, V., KŐHNL, K. Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. Praha: UK, s. HAMPL, M., KŐHNL, K. Dojížďka obyvatelstva za prací jako regionální proces. In: Acta UC - geographica I. Praha: UK, s HAMPL, M., KŐHNL, K. Příspěvek k výhledovým úvahám o pohybu za prací. In: Acta UC - geographica I. Praha: UK, s HAMPL, M., KŐHNL, K., JEŽEK, J. Sociálněgeografická regionalizace ČSR. In: Acta demographica II. Praha : VÚSEI a ČSDS, s. HAMPL, M., MŐLLER, J. Komplexní organizace systému osídlení. In : Geografická organizace společnosti a transformační procesy v České republice. Praha: DemoArt, s

73 HLADKÝ, M. a kol. Perspektivy dlouhodobého vývoje osídlení ČSSR. In: Urbanita, roč. 41, č. 2. Bratislava: Alfa, s HŮRSKÝ, J. Problém odlehlosti pracoviště v ČSSR. In: Věstník ČSAV. Praha: NČSAV, 1964 a. s HŮSKÝ, J. The Commuting Intensity of Czechoslovak Towns. In: Sborník čs. spol. zeměpisné, Suppl. Geogr. Congress London. Praha: NČSAV, 1964 b. s HŮRSKÝ, J.: Vymezení aglomerace Ústí nad Labem. In: Sborník Československé společnosti zeměpisné, roč. 69, c. Praha: Nakladatelství ČSAV, 1964 c. s HŮRSKÝ, J. Dojížďka do zaměstnání. Mapa 1: In: Atlas ČSSR. Praha: ČSAV a Ústřední správa geodézie a kartografie, 1966 a. HŮRSKÝ, J. Oblasti dojížďky do zaměstnání. Mapa 1: In : Atlas ČSSR. Praha: ČSAV a Ústřední správa geodézie a kartografie, 1966 b. HŮRSKÝ, J. K problému bilance hospodářskogeografických hranic. (Metodický význam hranic dojížďkových areálů). In: Zprávy Geografického ústavu ČSAV, roč. 3, č. 9. Opava: Geografický ústav ČSAV, 1966 c. s HŮRSKÝ, J. Členitost spádových oblastí dojížďky do zaměstnání. In: Sborník Československé společnosti zeměpisné, roč. 74, č. 1. Praha: Academia, 1969 a. s HŮRSKÝ, J. Metody grafického znázornění dojížďky do práce. In: Rozpravy ČSAV, rada matematických a přírodních věd, roč. 79, č. 3. Praha: Academia, 1969 b. 90 s. CHALUPA, P., TARABOVÁ, Z. Mezistřediskové pohyby za prací v ČSR v období In: Sborník referátů k XVII. sjezdu ČSGS v Ostravě, 3. Brno: ČSGS a Geografický ústav ČSAV, s CHROBOKOVÁ, D. Stěhování na Ostravsko a dojíždění do zaměstnání v letech 1957 a In: Sborník Československé společnosti zeměpisné, roč. 66, č. 1. Praha: Nakladatelství ČSAV, s

74 JAGIELSKI, A. Geografia ludnosci. Warszawa: PWN, s. JAHNKE, G. Pendelwanderung und Standortpolitik. Raumforschung und Raumordnung. S JÁNOŠÍKOVÁ, Ľ., KUBÁNI, A. Dopravná dostupnosť obcí. Komunikácie, 2000, Vydavatelství Žilinské univerzity, s. 7. JURECKA, P. Soziale und psychologische Integration und Position von Pendlern in ländlichen Gemeiden. Dissertation zur Erlaugung des Doktorgrades der Philosophischen Fakultat der Universität zu Köln, Köln, JUREČEK, Z. Dojížďka do zaměstnání. In: Demografie, roč. 9, č. 2. Praha: SSÚ, s LIJEWSKI, T. Dojazdy do pracy jako przedmiot badaň Geograficzny, roč. 33, č. 4. Warszawa: PWN, s. przestrzennych. Przeglad KAFKA, Š.: Využití GIS při analýze dopravní obslužnosti na okrese Kutná Hora. Závěrečná práce PGS GIS, Ostrava, VŠB-TU Ostrava, 1996, s. 20. KORČÁK, J. Geografie obyvatelstva ve statistické syntéze. Praha: UK, s. KOSIŇSKI, L. Geografia ludnosci. Warszawa: PWN, s. KOUSAL, M., TKÁČ, L. K otázke hraníc účelnosti dochádzky. In: Doprava č. 3 : Praha, 1972, s KREJČÍ, T., TOUŠEK, V. Vliv dojížďky za prací na situaci trhu práce ve městě Brně. In : VII. Mezinárodní kolokvium o regionálních vědách, Sborník referátu. Brno: Masarykova univerzita v Brně, s

75 KUNC, J., TOUŠEK, V. Regionální aspekty transformace českého průmyslu. In: Slaný, A. (ed.): Česká ekonomika na přelomu tisíciletí. Brno : Masarykova univerzita. Ekonomickosprávní fakulta., s MACKA, M. Příspěvek k poznání změn v dojíždění do zaměstnání do města Brna v letech Spisy přf. UJEP, řada H 6 : 434 : Brno, s MACKA, M. K výzkumu pohybu obyvatelstva dojížděním do zaměstnání. In: Zprávy Geografického ústavu ČSAV, roč. 1, č. 3. Opava: Geografický ústav ČSAV, 1964 a. s MACKA, M.: Příspěvek k vymezení zázemí Brna z hlediska dojíždění do zaměstnání. In: Zprávy Geografického ústavu ČSAV, roč. 1, č. 9. Opava: Geografický ústav ČSAV, 1964 č. s MACKA, M. Změny ve vývoji dojížděni do Brna v letech In: Zprávy Geografického ústavu ČSAV, roč. 2, č. 3. Opava: Geografický ústav ČSAV, 1965 b. s MACKA, M. K některým metodickým problémům studia dojíždění do zaměstnání. In: Zprávy o vědecké činnosti č.3. Brno: GÚ ČSAV, 1966 a. 130 s. MACKA, M. K závislosti dojíždění do zaměstnání na hustotě zalidnění. In: Zprávy Geografického ústavu ČSAV, roč. 3, č. 5. Opava: Geografický ústav ČSAV, 1966 b. s MACKA, M. Změny sfér dojíždění ve střední části Jihomoravského kraje (v letech ). In: Zprávy Geografického ústavu ČSAV, roč. 3, č. 9. Opava: Geografický ústav ČSAV, 1966 č. s MACKA, M. Pohyby za prací mezi městskými aglomeracemi. In: Zprávy o vědecké činnosti č.6. Brno: Geografický ústav ČSAV, 1967 a. s MACKA, M. Vymezování oblastí podle dojížďky do zaměstnání. In: Studia geographica 8. Brno: Geografický ústav ČSAV, s

76 MACKA, M. Vymezování nodálních oblastí z hlediska dojíždění do zaměstnání. In : Problémy geografického výzkumu. Bratislava: SIV, s MACKA, M. Prognózování potenciálu pracovních sil na oblastní úrovni. In: Zprávy Geografického ústavu ČSAV, roč. 22, č. 1. Brno: Geografický ústav ČSAV, s. 9-30, (z pozůstalosti připravil J. Mareš). MACKA, M., CHALUPA, P. K podílu ekonomickogeografického výzkumu na prognózování potenciálu pracovních sil průmyslové oblasti. In: Sborník SGS, roč. 86, č. 3. Praha: Academia, s MACKA, M., CHALUPA, P. Prognózování potenciálu pracovních sil na oblastní úrovni v rámci ČSR. Spisy pedagogické fakulty UJEP č. 25. Brno, s. MACKA, M., KRÁLOVÁ, M. Změny v regionalizaci dojížďky ČSR (předběžná zpráva). In: Zprávy Geografického ústavu ČSAV, roč. 12, č. 8. Brno: Geografický ústav ČSAV, s MACKA, M., KRÁLOVÁ, M. Kvalitativní změny ve vývoji dojíždění do zaměstnání v ČSR. In: Studia geographica 61. Brno: Geografický ústav ČSAV, s MACKA, M., KRÁLOVÁ, M. Pohyb obyvatel jako rozhodující činitel mezisociálních vazeb v ČSSR. In: Studia geographica 77. Brno: Geografický ústav ČSAV, s MACKA, M., RAUŠEROVÁ, E. Příspěvek k vymezování nodálních oblastí podle dojížďky do zaměstnání (ve střední části Jihomoravského kraje). In: Zprávy o vědecké činnosti č.5. Brno: Geografický ústav ČSAV, s MAIER, K., ČTYROKÝ, J. Ekonomika územního rozvoje. Praha: Grada Publishing, s. 144 MAREŠ, J. Výsledky zvláštního setření dojížďky za prací podle dělnických jízdenek ČSD a ČSAD v roce Brno: Archiv Geografického ústavu ČSAV,

77 MAREŠ, J. Geografický potenciál průmyslu ČSR. In: Studia geographica 69. Brno: Geografický ústav ČSAV, 1980 a. 71 s. MAREŠ, J. Průmyslové regiony ČSR. In: Rozpravy ČSAV. Praha: Academia, 1980 b. 82s. MAREŠ, J., ZAPLETALOVÁ, J. Dojíždění za prací veřejnými dopravními prostředky ve Východočeském kraji. Brno: Archiv Geografického ústavu ČSAV, MAREŠ, P.: Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha, Sociologické nakladatelství, řada Studijní texty, 2002, s MARYÁŠ, J., ŘEHÁK, S. Regionální působnost středisek osídlení 1: Atlas obyvatelstva ČSSR, mapový list Brno: Geografický ústav ČSAV, MASIEWICZ, W. Pracownicy nie przystosowani w spolecznym srodowisku pracy. Instytut wydawniczy CRZZ. Warszava, s. MILERSKI, O. Vymezení aglomerací v ČSR z hlediska potřeb oblastního plánování. In: Sborník ČSGS, roč. 87, č. 3. Praha: Academia, s MLÁDEK, J. Základy geografie obyvatelstva. Bratislava: SPN, s. MRKOS, J. Pohyb obyvatelstva za zaměstnáním do hlavních středisek práce v zemi Moravskoslezské. In: Publikace Zemského studijního a plánovacího ústavu v Brně, sv.6. Brno: Zemský národní výbor, s. MULLER, J., HAMPLOVÁ, Z. Regionalizace ČR podle pohybu za prací. In: Vymezení spádových obvodů středisek osídlení (mikroregiony). Praha: Arcdata, s 1-8. MURDYCH, Z. Demograficko-kartografická analýza pohybu za prací v Praze a okolí. In: Demografie 9. Praha: SSÚ, s , 10. Praha: SSÚ, s

78 MURDYCH, Z. K otázce kartografických metod studia areálů dojížďky. In: Demografie, roč. 11, č. 3. Praha: SSÚ, s MUSIL, J. Urbanizace v socialistických zemích. Praha: Svoboda, s. NOVÁKOVÁ - HŘIBOVÁ, B. Migrace obyvatelstva v moravských krajích. Praha: Academia, s. PAVLÍK, Z., RYCHTAŘÍKOVAÁ, J., ŠUBRTOVÁ A. Základy demografie. Praha: Academia, s. PAVLÍK, Z., VLČEK, I. The Mobility of the Rural Population. In: Acta UC -geographica I. Praha: UK, s PECHÁČKOVÁ, I. K otázce vymezení zázemí Plzně. Sborník ČSGS, roč. 93, č. 4. Praha: Academia, s PIVOVAROV, J. L. Majatnikovaja migracija v socialistčeskich stranach Evropy. In : Problemy migraciji naselenija i trudovych resursov. Moskva: Statistika, s REKTOŘÍK, J., ŠELEŠOVSKÝ, J. Strategie rozvoje měst, obcí, regionů a jejich organizací. MU Brno, s. 140 RICHTER, R., ŘEHÁK, S. Automatizace ve tvorbě mapy dojížďky do zaměstnání. In: Sborník ČSGS, roč. 92, č. 2. Praha: Academia, 1987 a. s RÖLC, R.: Dopravní dostupnost a regionální význam krajských měst. Geografie - sborník České geografické společnosti, roč. 106, 2001, 4, s ŘEHÁK, S. Vliv integrace obcí na kartografické znázorňování dojížďky do zaměstnání. Zprávy Geografického ústavu ČSAV, ŘEHÁK, S, MARYÁŠ, M.. Dojížďka do zaměstnání 1 : Atlas obyvatelstva ČSSR, mapový list III. 1. Brno: Geografický ústav ČSAV, 1987 b. 80

79 ŘEHÁK, S. Dojížďka do zaměstnání v ČSSR. In: Sborník prací 19. Brno: Geografický ústav ČSAV, 1988 a. s ŘEHÁK, S. Dojížďka v ČSSR na úrovni dojížďkových regionů i v mezistřediskovém pojetí. In: Sborník ČSGS, roč. 93, č. 3. Praha: Academia, 1988 b. s ŠILHAN, B. Pohyb obyvatelstva za zaměstnáním. In: Zprávy plánovacího ústavu v Brně, č.2 : Brno, s Zemského studijního a ŠILHAN, B. Některé teoretické a praktické problémy meziměstské dojížďky do práce. In: Politická ekonomie 9. Praha, s ŠILHAN, B. Pohyb obyvatelstva za zemědělskou prací s In: Sborník VŠZ, A 1964 : Brno, ŠILHAN, B. Pohyb obyvatelstva za prací v zemědělství a lesnictví moravských krajů. In: Zprávy Geografického ústavu ČSAV 10 : Opava, s ŠILHAN, B. Dojíždění za prací ve statistice rodinných účtů. In: Demografie, roč. 9, č. 2. Praha: SSÚ, 1967 a. s ŠILHAN, B. Pohyb obyvatelstva za prací v zemědělství a lesnictví v českých krajích. In: Sborník VŠZ, Brno, 1967 b. ŠILHAN, B. Velikost obci a vyjíždění za prací v zemědělství a lesnictví ČSSR. In: Zprávy o vědecké činnosti č.6. Brno: Geografický ústav ČSAV, 1967 č. s ŠKODOVÁ PARMOVÁ, D. Historický vývoj vybraných odvětví hospodářství ČR a jeho dopady na její úlohu v integračním procesu v Evropě. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, 1. vydání, 2006, s TARABOVÁ, Z. Příspěvek k vymezení sféry dojíždění Brna. Zprávy Geografického ústavu ČSAV 10 : Opava, s

80 TONEV, P. Dojížďka za prací v ČR: Metodické přístupy k využití tohoto procesu při regionalizaci území. Disertační práce. Brno: Přírodovědecká fakulta MU, s. (rukopis) TOUŠEK, V., HOFFMANN, Z. a kol. Sociálně ekonomická diferenciace sídel vybraných území ČSSR (na příkladě Jihomoravského kraje). In: Sborník prací Geografického ústavu ČSAV, 19. Brno, s VEREŠÍK, J. K vymedzovania hranic miest. In: Geografický časopis, roč. 7, č. 1-2: Bratislava: Veda, s VEREŠÍK, J. Zázemia dochádzky do zamestnania vybraných center v r In: Atlas Slovenskej socialistickej republiky, mapový list 73,1 : Bratislava: Slovenský úrad geodézie a kartografie Slovenská akadémia vied, VICHEREK, P. Soupis literatury k problematice dojížďky za prací [rukopis], s. VRÁNA, O. Území ovlivněné Pardubicemi. In: Sborník Československé společnosti zeměpisné, roč. 66. VYSTOUPIL, J., MARYÁŠ, J., ŘEHÁK, S., MLÁDEK, J. Ekonomická Geografie I., MU Brno, 1. vydání, 1995, s ZAPLETALOVÁ, J. Města jako střediska dojížďky. Studia geographica 47, s Geografický ústav ČSAV, Brno s

81 ELEKTRONICKÉ ZDROJE Český statistický úřad. [online]. Poslední revize [cit ]. ČSÚ, Dostupné z < Fakultní nemocnice Hradec Králové. [online]. Poslední revize [cit ]. Dostupné z < Krajský úřad Královéhradeckého kraje. [online]. Poslední revize 2008 [cit ]. Dostupné z < Regionální katalog firem [online]. Poslední revize 2007 [cit ]. Dostupné z < Sčítání domů, lidu a bytů 2001 Královéhradecký kraj. [online]. Poslední revize [cit ]. ČSÚ, Dostupné z < Sčítání domů, lidu a bytů okres Hradec Králové. [online]. Poslední revize [cit. ]. ČSÚ, Dostupné z < Sčítání domů, lidu a bytů okres Jičín. [online]. Poslední revize [cit ]. ČSÚ, Dostupné z < Sčítání domů, lidu a bytů okres Náchod. [online]. Poslední revize [cit ]. ČSÚ, Dostupné z < Sčítání domů, lidu a bytů okres Rychnov nad Kněžnou. [online]. Poslední revize [cit ]. ČSÚ, Dostupné z < Sčítání domů, lidu a bytů okres Trutnov. [online]. Poslední revize [cit ]. ČSÚ, Dostupné z < Škoda Auto, a.s. [online]. Poslední revize 2008 [cit ]. Dostupné z Ústav územního rozvoje. [online]. Poslední revize [cit ]. Dostupné z < Interaktivní publikace SLDB 2001, Královéhradecký kraj - Dojížďka do zaměstnání a škol podle okresů Královéhradeckého kraje, ČSÚ, únor Statistický lexikon obcí České republiky 2007, Podle správního rozdělení k a výsledků sčítání lidu, domů a bytů k 1. březnu 2001, ČSÚ ve spolupráci s Ministerstvem vnitra ČR 83

82 PŘÍLOHY A. Kajn: Změny v dojížďce za prací v období let v Královéhradeckém kraji SEZNAM TABULKOVÝCH PŘÍLOH Příloha č. 1: Vývoj dojížďky a vyjížďky za prací v devadesátých letech Tab. 1: Saldo meziokresní dojížďky za prací v letech 1991 a 2001 dle pohlaví a odvětví hospodářství Tab. 2: Vybraná města kraje dle počtu dojíždějících, vyjíždějících osob, salda v letech Tab. 3 a): Počty vyjíždějících dle odvětví hospodářství v kraji v roce 2001 Tab. 3 b): Počty vyjíždějících dle odvětví hospodářství v kraji v roce 2001 Tab. 4a): Vyjíždějící za prací v letech 1991 a 2001 podle prostorového typu dojížďky Tab. 4b): Vyjíždějící za prací v letech 1991 a 2001 podle prostorového typu dojížďky Tab. 5a): Dojíždějící za prací v letech 1991 a 2001 podle prostorového typu dojížďky Tab. 5b): Dojíždějící za prací v letech 1991 a 2001 podle prostorového typu dojížďky Příloha č. 2: Vývoj na trhu práce v Královéhradeckém kraji Tab. 6: Míra registrované nezaměstnanosti za měsíce roku 2007 v Královéhradeckém 84

83 Tab. 1: Saldo meziokresní dojížďky za prací v letech 1991 a 2001 dle pohlaví a odvětví hospodářství Kraj celkem v tom okres HK JC NA RK TU 2001 Celkem Muži Ženy zemědělství, lesnictví Průmysl Stavebnictví doprava a telekomunikace Obchod školství, zdravot., soc. činnost Celkem Muži Ženy zemědělství, lesnictví Průmysl Stavebnictví doprava a telekomunikace Obchod školství, zdravot., soc. činnost Rozdíl Celkem Muži Ženy zemědělství, lesnictví Průmysl Stavebnictví doprava a telekomunikace Obchod školství, zdravot., soc. činnost Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů k Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání a škol, Královéhradecký kraj, Praha, FSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů k Dojížďka do zaměstnání a do škol, Královéhradecký kraj. Praha, ČSÚ,

84 Tab. 2: Vybraná města kraje dle počtu dojíždějících, vyjíždějících osob, salda v letech Kraj, okres, obec Dojíždějící Vyjíždějící Saldo Hradec Králové Chlumec nad Cidlinou Nový Bydžov Jičín Hořice Nová Paka Náchod Broumov Česká Skalice Hronov Jaroměř Nové Město nad Metují Police nad Metují Rychnov nad Kněžnou Dobruška Kostelec nad Orlicí Týniště nad Orlicí Vamberk Trutnov Dvůr Králové nad Labem Hostinné Úpice Vrchlabí Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů k Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání a škol, Královéhradecký kraj, Praha, FSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů k Dojížďka do zaměstnání a do škol, Královéhradecký kraj. Praha, ČSÚ,

85 Tab. 3 a): Počty vyjíždějících dle odvětví hospodářství v kraji v roce 2001 vyjíždějí cí celkem zem., lesnictví průmmysl staveb nictví z toho odvětví obchod Zdroj: Dojížďka do zaměstnání a do škol, Královéhradecký kraj. Praha, ČSÚ, 2004 Vysvětlivky: zem. = zemědělství telek. = telekomunikace doprava a telek. školství zdravotnictví Kraj z toho město: Borohrádek Broumov Červený Kostelec Česká Skalice Dobruška Dvůr Králové n L. Hořice Hostinné Hradec Králové Hronov Chlumec n. C Janské Lázně Jaroměř Jičín Kopidlno Kostelec n. O Lázně Bělohrad Libáň Meziměstí Náchod Nechanice Nová Paka Nové Město n. M

86 Tab. 3 b): Počty vyjíždějících dle odvětví hospodářství v kraji v roce 2001 Vyjížděj ící celkem zem., lesnictví průmysl stavebni ctví z toho odvětví obchod Zdroj: Dojížďka do zaměstnání a do škol, Královéhradecký kraj. Praha, ČSÚ, 2004 doprava a telekom. školství zdravotnictví Kraj z toho město: Nový Bydžov Opočno Pec pod Sněžkou Police n. M Rokytnice v O. h Rtyně v Podkrk Rychnov n. K Smiřice Sobotka Solnice Svoboda n. Ú Špindlerův Mlýn Teplice n. M Trutnov Třebechovice p. O Týniště n. O Úpice Vamberk Vrchlabí Žacléř

87 Tab. 4a): Vyjíždějící za prací v letech 1991 a 2001 podle prostorového typu dojížďky Kraj, okres Vyjíždějící z obce celkem do jiné obce okresu Počet vyjíždějících do jiného okresu kraje do jiného kraje do zahraničí Kraj celkem Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov n. Kn Trutnov Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů k Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání a škol, Královéhradecký kraj, Praha, FSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů k Dojížďka do zaměstnání a do škol, Královéhradecký kraj. Praha, ČSÚ, 2004 Tab. 4b): Vyjíždějící za prací v letech 1991 a 2001 podle prostorového typu dojížďky Kraj, okres Vyjíždějící z obce celkem do jiné obce okresu Počet vyjíždějících do jiného okresu kraje do jiného kraje do zahraničí Kraj celkem Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov n. Kn Trutnov Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů k Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání a škol, Královéhradecký kraj, Praha, FSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů k Dojížďka do zaměstnání a do škol, Královéhradecký kraj. Praha, ČSÚ,

88 Tab. 5a): Dojíždějící za prací v letech 1991 a 2001 podle prostorového typu dojížďky Počet dojíždějících Kraj, okres Do obce celkem Z jiného okresu Z jiného okresu kraje Z jiného kraje Kraj celkem Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov n. Kn Trutnov Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů k Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání a škol, Královéhradecký kraj, Praha, FSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů k Dojížďka do zaměstnání a do škol, Královéhradecký kraj. Praha, ČSÚ, 2004 Tab. 5b): Dojíždějící za prací v letech 1991 a 2001 podle prostorového typu dojížďky Kraj, okres Z jiného okresu Počet dojíždějících v % Z jiného okresu kraje Z jiného kraje Kraj celkem ,8 9,9 10, ,7 12,5 13,8 Hradec Králové ,5 15,7 16, ,6 19,7 22,6 Jičín ,9 5,9 10, ,8 7,2 12,0 Náchod ,1 10,4 2, ,4 14,4 3,2 Rychnov n. Kn ,6 6,5 6, ,5 7,4 9,1 Trutnov ,1 7,5 12, ,5 8,7 16,8 Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů k Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání a škol, Královéhradecký kraj, Praha, FSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů k Dojížďka do zaměstnání a do škol, Královéhradecký kraj. Praha, ČSÚ,

89 Tab. 6: Míra registrované nezaměstnanosti v Královéhradeckém kraji v roce 2007 Kraj, okresy 2007 (%) III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Královéhradecký kraj 5,69 5,23 4,91 4,74 4,98 4,93 4,72 4,49 4,40 4,70 Hradec Králové 4,89 4,55 4,24 4,10 4,35 4,34 4,11 3,87 3,78 4,05 Jičín 6,39 6,11 5,70 5,57 5,88 6,11 6,01 5,73 5,62 6,03 Náchod 5,22 4,40 4,11 3,96 4,23 4,05 3,83 3,67 3,70 4,19 Rychnov n. Kněžnou 3,76 3,37 3,13 2,92 3,18 3,14 2,92 2,79 2,69 2,86 Trutnov 8,01 7,61 7,24 7,02 7,12 6,97 6,74 6,34 6,21 6,38 Zdroj: Databáze IRIS, ČSÚ,

90 SEZNAM GRAFICKÝCH PŘÍLOH Obr. 1: Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle odvětví v roce 2001 primární sféra Obr. 2: Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle odvětví v roce 2001 sekundární sféra Obr. 3: Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle odvětví v roce 2001 terciérní sféra Obr. 4: Ekonomická výkonnost dle výše exportu ve správních obvodech Královéhradeckého kraje v roce 2005 Obr. 5: Potenciál pracovní síly v Královéhradeckém kraji podle správních obvodů pověřených obecních úřadů v roce 2005 Obr. 6.: Koncentrace a nárůst počtu ekonomických subjektů v Královéhradeckém kraji podle správních obvodů pověřených obecních úřadů v roce 2005 Obr. 7.: Vzdělanost obyvatelstva v Královéhradeckém kraji podle správních obvodů pověřených obecních úřadů v roce 2005 Obr. 8.: Plánovaná síť dálnic a rychlostních komunikací v Královéhradeckém kraji Obr. 9: Změna míry nezaměstnanosti v obcích Královéhradeckého kraje mezi roky 2000 a 2006 (z uchazečů celkem) Obr. 10: Míra nezaměstnanosti v obcích Královéhradeckého kraje k (registrovaní uchazeči k ekonomicky aktivním ze SLDB 2001) Obr. 11. Míra nezaměstnanosti v ORP Královéhradeckého kraje k

91 Obr. 1.: Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle odvětví v roce 2001 primární sféra Zdroj: Sčítání lidů, domů a bytů, ČSÚ, Praha, 2001 Obr. 2.: Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle odvětví v roce 2001 sekundární sféra Zdroj: Sčítání lidů, domů a bytů, ČSÚ, Praha,

92 Obr. 3.: Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle odvětví v roce 2001 terciérní sféra Zdroj: Sčítání lidů, domů a bytů, ČSÚ, Praha, 2001 Obr. 4.: Ekonomická výkonnost dle výše exportu ve správních obvodech Královéhradeckého kraje v roce 2005 Zdroj: Analytická část rozvoje lidských zdrojů Královéhradeckého kraje, CEP,

93 Obr. 5: Potenciál pracovní síly v Královéhradeckém kraji podle správních obvodů pověřených obecních úřadů v roce 2005 Zdroj: Analytická část rozvoje lidských zdrojů Královéhradeckého kraje, CEP, 2005 Obr. 6.: Koncentrace a nárůst počtu ekonomických subjektů v Královéhradeckém kraji podle správních obvodů pověřených obecních úřadů v roce 2005 Zdroj: Analytická část rozvoje lidských zdrojů Královéhradeckého kraje, CEP,

94 Obr. 7.: Vzdělanost obyvatelstva v Královéhradeckém kraji podle správních obvodů pověřených obecních úřadů v roce 2005 Zdroj: Analytická část rozvoje lidských zdrojů Královéhradeckého kraje, CEP, 2005 Obr. 8.: Plánovaná síť dálnic a rychlostních komunikací v Královéhradeckém kraji Zdroj: Analytická část rozvoje lidských zdrojů Královéhradeckého kraje, CEP,

95 Obr. 9: Změna míry nezaměstnanosti v obcích Královéhradeckého kraje mezi roky 2000 a 2006 (z uchazečů celkem) Zdroj: MPSV ČR, ČSÚ, 2007 Obr. 10: Míra nezaměstnanosti v obcích Královéhradeckého kraje k (registrovaní uchazeči k ekonomicky aktivním ze SLDB 2001) Zdroj: Dojížďka do zaměstnání a do škol, Královéhradecký kraj. Praha, ČSÚ,

96 Obr. 11. Míra nezaměstnanosti v ORP Královéhradeckého kraje k Zdroj: MPSV ČR, ČSÚ,