DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY"

Transkript

1 DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY Analýza základních charakteristik a vývoje Ing. Jiří Mejstřík září 2012

2 Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace 2012 Analýza základních charakteristik a vývoje Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce Zpracoval: Ing. Jiří Mejstřík, tel , Elektronická verze dokumentu:

3 OBSAH Úvod Shrnutí Dojížďka a vyjížďka za prací do/z hl. m. Prahy - celkem Dojížďka za prací do Prahy z krajů ČR Dojížďka za prací do Prahy ze Středočeského kraje Odvětvová struktura dojížďky za prací do Prahy podle CZ-NACE Struktura dojížďky za prací do Prahy podle KZAM Další charakteristiky struktury dojížďky za prací do Prahy Vyjížďka za prací z Prahy... 18

4

5 ÚVOD Mobilita za prací byla (a řadou socioekonomických expertů stále je) považována v České republice za jeden z problémových faktorů, který ovlivňuje jak životní úroveň jednotlivce či skupiny, tak i ekonomickou výkonnost municipalit, regionů i celého státu. Vzhledem k tomu, že intenzita pohybu za prací je považována u nás celkově za podprůměrnou, je klasifikován jeho dopad jako dosti nepříznivý. Některé ekonomické, sociální a demografické okolnosti však v posledních několika málo letech překonávají určitý konzervatismus v této oblasti a pohyb za prací se stává podstatně intenzivnější. Tato sílící motivace se však na druhé straně dostává do problémů s odpovídající nabídkou prostorově vymezených trhů práce. Přesto je u některých lokálních trhů patrné, že vnitrostátní, resp. meziregionální mobilita působí omezeně a jen stěží pokrývá poptávku po některých místně specifických profesích. Ty mohou být (ale také nemusí) sanovány zaměstnáváním cizích státních příslušníků jako zvláštní kategorií pohybu za prací. Mobilita za prací vždy nemusí znamenat zásadní změnu místa bydliště a stěhování, může jít o přijetí zaměstnání ve vzdálenější lokalitě a prodloužení doby dojížďky nebo i o vícedenní pobyty v novém místě pracoviště. Následující stručná analýza vychází z údajů poskytnutých ČSÚ, které byly získány v rámci Výběrového šetření pracovních sil (dále také VŠPS), a to vždy za 1. čtvrtletí daného roku (případné odchylky jsou uvedeny). Předmětem informací uvedených v této analýze tedy nejsou údaje o hromadných ubytovacích zařízeních ani o velké skupině zahraničních osob pobývajících a pracujících v Praze. Výstupy naznačují základní trendy vývoje dojížďky a vyjížďky za prací na/z území hlavního města Prahy za posledních cca 10 let. Jejich interpretace respektuje použitou metodiku šetření podle požadavků Eurostatu na definice a obsahovou náplň LFS (Labour Force Survey) a doporučení Mezinárodní organizace práce (ILO) pro hodnocení zaměstnanosti. Získané výstupy z jednotlivých VŠPS jsou zdrojem všech absolutních údajů uvedených v tabulkách a grafech. Propočty podílů a indexů provedl zpracovatel analytické studie Ing. J. Mejstřík, Odbor strategické koncepce v Útvaru rozvoje hl. m. Prahy Poznámka: Analýza byla realizována s vědomím, že některé informace o dojížďce do zaměstnání byly zjišťovány i v rámci Sčítání lidu, domů a bytů v březnu 2011 (dále také SLDB 2011), ale dosud nepublikovány. Zde uvedený rozbor se však liší jak metodologickým přístupem, má výhodu časové kontinuity, pravidelné možnosti doplnění používaných dat a také kombinací sledovaných charakteristik dojíždějící/vyjíždějících osob. V neposlední řadě jde o časovou dostupnost definitivních výsledků SLDB a jejich úplnost. Na druhé straně VŠPS neposkytuje údaje v podrobnějším územním průřezu jako SLDB, avšak pro účely hodnocení stavu a základních tendencích je zcela dostačující. 5

6 1 SHRNUTÍ Analýza vychází z výsledků Výběrového šetření pracovních sil ČSÚ realizovaných podle pravidel Eurostatu a Mezinárodního organizace práce (ILO). Šetření se týká tzv. obvykle bydlících ve vybraném souboru bytů. Údaje z druhého stupně třídění je třeba interpretovat s vědomím určitého omezení souboru respondentů a tím také vypovídací úrovně zjištěných dat. Dojížďka do zaměstnání do Prahy tvoří dlouhodobě největší vnější zdroj zaměstnanosti; více než 160 tisíc dojíždějících pracovníků (1. čtvrtletí 2012) představuje více než 15 % celkové zaměstnanosti v Praze. Od roku 2001 objem dojížďky za prací do Prahy vzrostl o více než 40 % (nárůst salda mezi dojížďkou a vyjížďkou překročil 50 %). Počet dojíždějících do Prahy za prací se výrazněji zvýšil v posledních letech, což je dáno zhoršenou situací v nabídce pracovních příležitostí v okolí Prahy, ale zejména tím, že většina osob ze skupiny vystěhovalých z Prahy z důvodu nového bydlení v regionálním zázemí hlavního města si ponechává pracovní místo v Praze. Zhruba 3/4 pracovníků, tj. již více než 120 tisíc osob, dojíždí do Prahy ze Středočeského kraje, z toho cca 55 tis. osob, tj. 45 % z přilehlých okresů Praha-východ a Praha-západ, a 15 % z okresu Kladno. Nejrychlejší tendenci růstu dojížďky zaznamenal okres Prahavýchod. Mimořádné zesílení suburbanizačního procesu má zásadní vliv na zajištění pracovních příležitostí na pražském trhu práce pro obyvatele z okolí města. V okresech sousedících bezprostředně s hl. m. Prahou více než 1/3 osob z celkového počtu zaměstnaných pracuje přímo na území Prahy (v případě okresu Praha-západ se tento podíl blíží 40 %). V odvětvové struktuře dojíždějících do Prahy za prací jsou nejvíce zastoupeny agregace obchodu, dopravy a skladování a veřejných činností (správa, sociální zabezpečení). Posilují také odvětvové skupiny finančnictví a informatiky. Naopak pokles je zřetelný u stavebnictví a relativně u zpracovatelského průmyslu. Skupiny dojíždějících s vyšším vzděláním posilují; v rámci klasifikační struktury se výrazně zvýšil počet tzv. specialistů vč. pracujících ve výzkumu a vývoji a skupiny techničtí a odborní pracovníci. Z Prahy za prací vyjíždí přes 25 tis. osob; jde o dlouhodobě stabilní počet s určitou tendencí růstu v posledních letech. Z nich 80 % vyjíždí za pracovními příležitostmi do Středočeského kraje. 2 DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA ZA PRACÍ DO/Z HL. M. PRAHY - CELKEM Vývoj dojížďky do zaměstnání potvrzuje její dlouhodobý význam pro pražský trh práce. Dokazuje to skutečnost, že její nárůst v posledním desetiletí - do roku byl srovnatelný s celkovým přírůstkem vlastních zdrojů města (tzn. zhruba 50 tisíc pracovních sil). 6

7 Tabulka č. 1 DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA ZA PRACÍ DO/Z HL. M. PRAHY (v tis. osob) SLDB 2001 VŠPS 2001 VŠPS 2003 VŠPS 2006 zdroj/rok VŠPS 2009 VŠPS 2010 VŠPS 2011 VŠPS 2012 dojížďka 163,1 111,7 115,7 140,9 141,0 148,5 157,1 161,8 vyjížďka 29,4 24,2 20,2 20,6 16,2 22,1 23,6 27,0 saldo 133,7 87,5 95,5 120,3 124,8 126,4 133,5 134,8 Zdroj: ČSÚ VŠPS, 1. čtvrtletí (upraveno STR URM odpočet vyjížďky do zahraničí) Poznámka: Výsledky VŠPS jsou doplněny údaji ze Sčítání lidu, domů a bytů z března 2001 (dále SLDB 2001). Rozdílnost údajů vyplývá z metodiky obou statistických šetření. Údaje z VŠPS je možné (více méně) porovnat s výsledky SLDB 2001 v položkách denně dojíždějící se zjištěným počtem osob a denně vyjíždějící s počtem osob. Saldo denní dojížďky podle SLDB 2001 tak činilo osob. (Výsledky SLDB 2011 za segment pohybu za prací nebyly v době zpracování této analýzy k dispozici. Do výchozí propočtové základny VŠPS pro rok 2011 a 2012 jsou však již započítány výsledky SLDB 2011 o obyvatelstvu. V případě dojížďky/vyjížďky je však vliv zápočtu výsledků SLDB 2011 promítnutý do VŠPS minimální 0,5 resp. 0,6 tis. osob.). Z údajů v tabulce můžeme vyvodit následující trendy vývoje minulého desetiletí: velký celkový růst objemu dojížďky mezi roky 2001 a 2012 se zvýšil téměř o jednu polovinu; významná diference počtu dojíždějících v rámci hodnoceného období v první polovině (do roku 2006) rychlý růst, v následujících letech snížené tempo, resp. stagnace a razantní zvýšení od roku 2010 (jako důsledek ekonomických problémů spojených s obtížemi na pracovním trhu v mimopražských regionech); stabilní rozsah vyjížďky za prací v absolutním vyjádření, s tendencí růstu v posledních letech; celkové saldo dojížďky a vyjížďky za prací je jednoznačně plusové ve prospěch Prahy a zvýšilo se o více než 45 tisíc osob, což znamená nárůst o plnou jednu polovinu mezi roky 2001 a 2012 (z cca 90 na 135 tis. osob). Dostředný pohyb za prací zřetelně posílil nabídku pracovní síly na pražském trhu práce. Potvrzuje to na jedné straně silnou pozici pražské ekonomické základny doprovázené i nadprůměrnou nabídkou pracovních příležitostí, na druhé straně úbytek pracovních míst v některých oblastech České republiky a snaha pracovní síly uplatnit se v Praze. Výsledky ukazující na zvýšení mobility za prací jsou však také důsledkem určitého formálního přesunu. Máme na mysli dlouhodobě trvající pohyb osob (dříve obyvatel hl. m. Prahy) z důvodu stěhování do nového bydliště blízko za hranicemi města. Protože u převážné většiny těchto migrantů zůstává jejich pracoviště i po odstěhování totožné, snižují položku vlastních vnitřních zdrojů města a zvyšují naopak počet dojíždějících. Na druhé straně však zvýšená dojížďka ovlivňuje uplatnění místních (pražských) pracovních sil. Tento v podstatě pozitivní faktor konkurence na lokálním pražském trhu práce měl ale za následek (spolu s úbytkem nabízených volných pracovních míst) zvýšení neumístěných uchazečů o zaměstnání s bydlištěm v Praze, registrovaných na pražském úřadu práce. 7

8 Graf č. 1 VÝVOJ DOJÍŽĎKY A VYJÍŽĎKY DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY (rok 2001 = 100) 133,4 142,6 144,5 152,6 154,1 100,0 109,1 100,0 83,5 100,0 66,9 91,3 97,5 111,6 100,0 103,6 126,1 126,2 132,9 140,6 144, dojížďka celkem vyjížďka celkem saldo Průběh jednotlivých komponent pracovní mobility znázorněný v grafu potvrzuje výše uvedené trendy. U vyjížďky z Prahy to znamená stagnaci, následující mírný pokles a růstovou tendenci v posledních letech sledovaného období; rozdíl mezi počátečním a koncovým rokem je však velmi malý. Naopak u dojížďky a s tím spojeného celkového salda je zřetelná trvalá tendence růstu s určitým zrychlením v posledních letech. Hodnocení celkového vlivu dojížďky (občanů ČR) za prací, například ve vztahu k vývoji výrazné složky zahraniční pracovní migrace, není v případě Prahy zcela snadné. Intenzivní nárůst všech mimopražských zdrojů (tj. cizinci a dojížďka) však znamená, že v současné době tvoří již téměř 30 % všech zaměstnaných na území hl. m. Prahy. V případě samotné dojížďky zjištěné v rámci VŠPS (tj. v rozhodující většině obyvatelé ČR s bydlištěm mimo Prahu) se její podíl vůči objemu pražských zdrojů zaměstnanosti (tzn. bydlících obyvatel) pohyboval v rozmezí 15 až 20 %, resp. v současnosti již překročil hranici 25 %. Je tedy zřejmé, že dojížďka tuzemců z ostatních krajů ČR je významným přínosem pro pražský pracovní trh. Na druhé straně Praha poskytuje mimořádnou kapacitu pracovních příležitostí pro osoby s bydlištěm mimo hlavní město. Více než 160 tis. dojíždějících výrazně překračuje 15% podíl na celkové zaměstnanosti v Praze. Poznámka: Některé vývojové změny, které zaznamenala dojížďka jako zdroj pro pražský trh práce, jsou zřetelné ze srovnání s některými údaji před rokem V analýze publikované v listopadu 1999 (Hlavní město Praha - Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání, Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategických koncepcí, Ing. Jiří Mejstřík) je uvedena analýza zdrojů v časové řadě let 1991 až Ze srovnatelných údajů vyplývá, že v některých segmentech mimopražských zdrojů kryjících pražská pracovní místa došlo k podstatným změnám. Počátkem devadesátých let se počet dojíždějících (dle VŠPS, tzn. převážně mobilita vnitrostátní) pohyboval na úrovni 100 tis. osob, tj. o polovinu méně, než činí současný objem. 8

9 V případě počtu zahraničních pracovníků směřujících do Prahy byla situace ještě rozdílnější. Rozsah těchto zdrojů byl na počátku sledovaného období - oproti současnému stavu - buď zcela zanedbatelný, nebo výrazně menší. Tak např. SLDB 2001 vykazuje 7 tis. (!) zahraničních pracovníků a do konce minulého století jejich počet nepřekročil 50 tis. V následujících 10 letech se však zdvojnásobil - více než 100 tis. osob na konci roku Na druhé straně lze s velkou pravděpodobností odhadnout, že cizinci budou v budoucnosti vytvářet v podstatně větší míře stabilizované pražské zdroje, které ve větším rozsahu ovlivní soubor obvykle bydlících, jež jsou předmětem Výběrového šetření pracovních sil. V této analýze ponecháváme tyto metodologické odlišnosti bez podrobného komentáře, ale jsme si jich vědomi. 3 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ DO PRAHY Z KRAJŮ ČR Rozsah dojížďky z jednotlivých krajů ilustruje nejen přínos těchto území pro pražský trh práce, ale současně i určitý stupeň závislosti krajů na pražském pracovním trhu, pokud jde o zajištění pracovní aktivity jejich obyvatel. Je logické, že nejintenzivnější vazba je se Středočeským krajem, kde stále více posiluje klasický model suburbanizačních vazeb mezi jádrem aglomerace, tj. územím hlavního města Prahy, a jeho okolím. Proto bude problematice dojížďkových (a vyjížďkových proudů) mezi Prahou a přiléhajícím Středočeským krajem, resp. jeho vybranými jednotlivými částmi, věnována zvláštní část analýzy. Tabulka č. 2 DOJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO PRAHY Z KRAJŮ ČESKÉ REPUBLIKY (v tis. osob)* kraj rok průměr srovnání rok 2000 a průměr (v %) Středočeský 78,0 61,7 82,7 95,9 99,1 99,4 111,0 121,9 93,7 120,1 Královéhradecký 1,0 2,3 2,9 2,8 3,4 4,2 2,5 5,5 3,1 310,0 Ústecký 6,3 6,1 6,9 8,6 5,8 10,9 8,8 5,4 7,4 117,5 Jihočeský 4,2 4,3 5,6 5,3 6,5 6,2 6,4 4,9 5,4 128,6 Moravskoslezský 2,5 3,7 5,4 4,8 3,9 3,3 4,4 4,1 4,0 160,0 Kraj Vysočina 3,9 2,3 2,6 3,3 3,3 4,3 4,6 3,9 3,5 89,7 Zlínský 1,7 1,5 3,2 1,7 1,8 2,4 2,9 3,2 2,5 147,1 Jihomoravský 4,6 3,5 5,2 4,9 5,4 5,0 4,4 2,6 4,5 97,8 Plzeňský 4,0 2,7 3,1 3,5 2,9 3,5 4,6 2,6 3,4 85,0 Pardubický 1,8 2,4 2,1 4,0 3,6 3,1 2,7 2,6 2,8 155,6 Olomoucký 1,6 1,7 2,3 3,7 2,6 3,3 2,5 2,3 2,5 156,3 Liberecký 2,2 2,2 1,3 1,3 0,9 1,0 1,1 1,9 1,5 68,2 Karlovarský 0,8 2,2 1,1 1,1 1,8 1,9 1,2 0,9 1,4 175,0 celkem 112,6 96,7 124,3 140,7 141,0 148,5 157,1 161,8 135,3 120,2 * seřazeno podle dojížďky v roce 2012 Bezkonkurenčně největším absolutním dodavatelem pracovních sil je Středočeský kraj (v tendenci velkého nárůstu v roce 2011 pokračoval i rok 2012, její stabilitu by však měl potvrdit i rok následující). Ve většině krajů se průměrný objem dojížďky do Prahy oproti výchozímu porovnávanému roku 2000 v menším či větším rozsahu zvýšil. Výjimky - kraje Plzeňský, Liberecký a Vysočina - však Praze přispívají jen minimálním objemem pracovních kapacit.

10 Graf č. 2 PODÍL KRAJŮ NA DOJÍŽĎCE DO ZAMĚSTNÁNÍ DO HL. M. PRAHY (v %) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% ostatní moravské ostatní české Jihomorav ský Kraj Vysočina Morav skoslezský Jihočeský Ústecký Králov éhradecký Středočeský 0% Vývoj podílu krajů na dojížďce i její současnou strukturu v relativním vyjádření znázorňuje výše uvedený graf. Pro přehlednost jsme seskupili několik českých a moravských krajů, jejichž individuální objemy dojížďky jsou nízké. Podíl Středočeského kraje se po celé sledované období pohyboval nad 60 %, v průměru dosáhl téměř 70 %, když v roce 2012 tuto 70% hranici výrazně překročil (75,3 %). Ostatní české kraje - spolu s krajem Vysočina - překročily v průměru 20 % (21,1 %), avšak v roce 2012 jejich podíl klesl na necelých 18 %; v případě moravských krajů činil desetiletý průměr 10 %, v roce 2012 však jejich podíl klesl na 7,5 %. I při respektování metodologických vlivů výběrového šetření lze konstatovat dosti nevyrovnaný průběh v počtu dojíždějících z jednotlivých krajů. Podstatné však je, že celkově trend dojížďky ze Středočeského kraje do Prahy zůstává stabilizován v růstové hodnotě a kapacitně postačuje pokrýt poptávku pražského trhu práce. 4 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ DO PRAHY ZE STŘEDOČESKÉHO KRAJE Středočeský kraj je dlouhodobě největším přirozeným dodavatelem pracovní síly pro pražský trh práce. Zintenzivnění suburbanizačních trendů velkých měst, které platí ve značném rozsahu i pro Prahu, se odrazilo v dojížďce za prací do aglomeračního jádra. Za posledních let dojížďka ze Středočeského kraje vzrostla o více než 45 tisíc osob a na počátku roku 2012 již překročila 120 tis. osob. Její rozsah jednoznačně ovlivňuje celkový objem všech dojíždějících a výrazným nárůstem v posledních letech již dosáhl 3/4 podílu. (Index růstu dojížďky dosáhl mezi roky 2001 a 2012 více než 160 %.) Převážnou část dojíždějících ze Středočeského kraje tvoří každodenní dojíždějící. To na jedné straně pravidelně významně zatěžuje dopravní cesty, na druhé straně výrazně snižuje požadavky na kapacity bydlení v Praze, které se váží např. na vícedenní pracovní pobyty osob z jiných krajů. 10

11 Tabulka č. 3 DOJÍŽDĚJÍCÍ ZA PRACÍ ZE STŘEDOČESKÉHO KRAJE DO VYBRANÝCH OKRESŮ území dojížďky rok (v tis. osob) podíl na dojížďce ze Stř. kraje 2012 (%) podíl na celkové dojížďce z ČR 2012 (%) index vývoje (%) nárůst (v tis. osob) Praha-východ 13,5 15,8 16,3 23,6 27,3 29,8 24,4 18,4 220,7 16,3 Praha-západ 16,7 16,2 18,8 20,0 24,7 25,0 20,5 15,5 149,7 8,3 Kladno 13,1 16,2 16,6 15,2 17,4 18,2 14,9 11,2 138,9 5,1 Beroun 3,8 4,8 6,6 5,6 5,4 9,8 8,0 6,1 257,9 6,0 Benešov 3,8 4,6 6,2 6,2 4,7 7,6 6,2 4,7 200,0 3,8 Mělník 5,5 7,4 8,1 6,9 7,5 7,4 6,1 4,6 134,5 1,9 Kolín 4,5 4,5 11,3 5,9 7,4 6,9 5,7 4,3 153,3 2,4 ostatní okresy 15,0 13,3 12,0 16,0 16,6 17,2 14,1 10,6 114,7 2,2 Středočeský kraj celkem 75,9 82,8 95,9 99,4 111,0 121,9 100,0 75,3 160,6 46,0 Pozn.: Pořadí okresů dle počtu dojíždějících v 1. čtvrtletí 2012 Územím Středočeského kraje (i celé republiky) s nejvyšším absolutním přírůstkem a také zároveň největší dynamikou pohybu za prací do Prahy je jednoznačně okres Praha-východ. (Mimořádný meziroční nárůst u okresu Beroun mezi roky 2012 a 2011, který představuje 1. místo v indexovém vyjádření, je s velkou pravděpodobností výsledkem časově omezeného vývoje.) Index růstu okresu Praha-východ překračuje o 60 procentních bodů průměr za celý Středočeský kraj a znamená, že se počet dojíždějících více než zdvojnásobil. Navíc před 10 roky tento okres výrazně zaostával za druhým okresem sousedícím s hlavním městem, a to Prahou-západ, a byl na úrovni okresu Kladno. Postupný, celkem pravidelný roční nárůst okolo 10 % znamená, že počet dojíždějících do zaměstnání z okresu Praha-východ se zvětšoval o zhruba 1,5 tisíce osob za rok. Každý pátý až šestý zjištěný dojíždějící do Prahy má své obvyklé bydliště na území okresu Praha-východ (v případě souhrnu Středočeského kraje jde o každého čtvrtého). Vývoj na území okresu Praha-západ má určité znaky poklesu dojížďky za prací do hlavního města. Přesto do Prahy za prací pravidelně dojíždělo počátkem roku 2012 již více než 25 tis. osob. Celkový přírůstek u tohoto okresu tak v indexovém vyjádření sice zůstal pod celokrajským průměrem, avšak stále představuje významný podíl jedné pětiny dojížďky z celkového počtu Středočeského kraje a více než 15 % celostátní dojížďky. (Velikost dojížďky je logicky závislá na řadě sociodemografických faktorů, zejména věkové struktuře obyvatel a rozsahu potenciálně zaměstnatelných, resp. zaměstnaných osob. Takový pohled může přinést informace, které transparentněji ukazují na současnou situaci i dosavadní vývoj. Platí to o všech okresech s vysokou zaměstnaneckou mobilitou. V této analýze je takový doplněk obsažen v části Suburbanizační aspekty pohybu za prací.) Počty dojíždějících u třetího nejčetněji zastoupeného okresu Kladno si dlouhodobě udržují stabilní úroveň a představují v současnosti stále více než 10 % celkové dojížďky (ze všech krajů). To znamená, že okres Kladno spolu s oběma přiléhajícími okresy Praha-východ a Praha-západ (které spolu překročily již téměř 35 %) představují na počátku roku 2012 podíl na celkové celostátní dojížďce do zaměstnání do Prahy, který se blíží jedné polovině (více než 45 %). 11

12 Rozsah dojíždění z ostatních okresů Středočeského kraje je sice nižší, přesto není zanedbatelný, neboť představuje v současnosti 45 tisíc dojíždějících pracovníků, což činí více než 30 % celkového objemu dojížďky do Prahy na počátku roku Kromě toho je index desetiletého růstu u všech těchto okresů kladný, i když se pohybuje kolem průměru za celý kraj. (Zmíněná výjimka z trendu v případě Berouna i Benešova bude sledována v následujícím šetření.) Pod průměrem se nacházejí okresy, které jsou vzdálenější nebo s hlavním městem dopravně hůře propojené. Menší dojížďka ale může také znamenat příznivou situaci nabídky pracovních příležitostí v rámci samotného okresu (např. okres Mladá Boleslav). Dlouhodobě silná pozice některých okresů Středočeského kraje na dojížďce pracovníků do Prahy z tohoto kraje je zřetelná z následujícího grafu. Pro přehlednost byly vybrány jen okresy, ve kterých podíl ve sledovaném období neklesl pod 10, resp. 15 %. Tyto 3 okresy (Praha-východ, Praha-západ a Kladno) reprezentují 60 % celkové krajské dojížďky. Graf č. 3 PODÍLY VYBRANÝCH OKRESŮ NA DOJÍŽĎCE DO ZAMĚSTNÁNÍ ZE STŘEDOČESKÉHO KRAJE DO PRAHY (v %) ,0 41,8 46,1 40,8 37,5 40, ,0 17,8 17,3 19,1 19,6 19,6 19,6 17,0 17,3 23,7 20,1 15,3 24,6 22,3 15,7 24,4 20,5 14, Praha východ Praha západ Kladno ostatní okresy V posledních pěti-šesti letech se částečně snížil podíl okresů s menším objemem dojíždějících, a to na vrub rychle rostoucího podílu okresu Praha-východ. Z původního rozdílu 25,1 procentního bodu v roce 2001 mezi touto skupinou okresů a okresem Prahavýchod se rozdíl snížil na 16,7 procentního bodu. Současně roste i rozdíl například mezi tímto okresem (Praha-východ) a podílem okresu Kladno (0,5 v roce 2001 a již 9,5 v roce 2012). Suburbanizační aspekty pohybu za prací Největší pohyb za prací je realizován z bezprostředního, resp. méně vzdáleného okolí velkých měst, která představují rozsáhlý trh práce s koncentrovanou nabídkou pracovních příležitostí. Aspekty suburbanizace jsou rozmanité, ale zde se zmiňme o některých vztazích k dojížďce do zaměstnání. Vazby jsou ilustrovány na okresech s nejintenzivnější dojížďkou, jak byla popsána v předchozím textu, tj. Praha-východ, Praha-západ a Kladno. Podrobné údaje vyplynou z výstupů Sčítání lidu, domů a bytů 2011 (budou publikovány na přelomu 2012 a 2013), přesto je možné základní trendy i stávající stav dostatečně přesně popsat z výsledků Výběrového šetření pracovních sil ČSÚ. Mimořádně silné demografické vazby mezi aglomeračním jádrem, a jeho okolím jsou známy. Zejména pro okolní okresy je 12

13 pak Praha hlavním zdrojem jejich přírůstku obyvatel. Z Prahy do nově vznikajících nebo se rozvíjejících sídelních kapacit v jejím nejbližším zázemí se stěhují mladší skupiny obyvatel, což s sebou nese rychlý nárůst i ekonomicky aktivního obyvatelstva. Tuto skutečnost dokumentují údaje v následující tabulce. Tabulka č. 4 INDEXY VÝVOJE ZÁKLADNÍCH UKAZATELŮ OVLIVŇUJÍCÍCH TRH PRÁCE MEZI ROKY 2011 A 2001 VE VYBRANÝCH OKRESECH STŘEDOČESKÉHO KRAJE (v %) Praha-východ Praha-západ Kladno Počet obyvatel 156,5 147,6 106,1 Pracovní síla 176,2 165,3 117,5 Počet zaměstnaných 175,0 162,9 118,3 Počet vyjíždějících do Prahy 202,2 147,9 132,8 Zdroj: Propočty STR ÚRM ze zdrojů ČSÚ Nejmarkantnější trendy vykazuje okres Praha-východ. Nárůst nižší věkových skupin, které postupně vytváří zdroje pracovních sil, byl rychlejší než celkový přírůstek obyvatel (o celých 20 procentních bodů). Navíc zvýšená intenzita přesunu pražského obyvatelstva do nového bydlení v tomto okrese znamenala i velký nárůst dojížďky do zaměstnání do Prahy, jejíž objem se během 10 let zdvojnásobil. V případě okresu Praha-západ zapůsobily na vývoj mj. tyto dva faktory: vysoká dojížďka do zaměstnání do Prahy již počátkem sledovaného období, která přesahovala 40 % všech zaměstnaných, a také s velkou pravděpodobností vývoj věkové struktury migrantů s větším podílem neaktivního obyvatelstva zejména v nižších věkových skupinách. Pokud jde o okres Kladno, nižší přírůstek obyvatelstva potvrzuje i menší intenzitu výstavby bytů na tomto území, ale také to, že Praha je svou nabídkou pracovních příležitostí pro tento okres určitou záchranou za jejich rychlý úbytek na jeho území. O tom, že kvalitní a absolutně vysoká nabídka pracovních míst na pražském trhu práce příznivě ovlivňuje zaměstnanost a s ní spojené příjmové aspekty svědčí, že míra nezaměstnanosti v okresech Praha-východ a Praha-západ je nejnižší v celé ČR a v posledním období je nižší než registrovaná míra nezaměstnanosti v samotné Praze. Podrobnější rozbor vývoje dojížďky za prací do Prahy z vybraných okresů Středočeského kraje výše uvedené závěry potvrzuje. Tabulka č. 5 PODÍL DOJÍŽDĚJÍCÍCH DO PRAHY NA CELKOVÉM POČTU ZAMĚSTNANÝCH (v %) Praha-východ 29,8 25,7 28,0 31,2 34,5 Praha-západ 43,0 37,4 38,4 33,0 39,0 Kladno 18,9 21,7 19,0 19,0 21,2 Poznámka: Vývoj potvrzují i závěry z rozborů suburbanizačních procesů, které STR URM v oblasti bytové výstavby, životní úrovně a demografického vývoje realizoval nebo je v současné době připravována jejich aktualizace. 13

14 5 ODVĚTVOVÁ STRUKTURA DOJÍŽĎKY ZA PRACÍ DO PRAHY PODLE CZ-NACE Klasifikace ekonomických činností NACE je standardní klasifikací ekonomických činností Evropské unie a nahradila od roku 2008 Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností OKEČ. V případě některých ukazatelů zaměstnanosti byl proveden zpětný přepočet OKEČ na CZ-NACE. Údaje u pohybu za prací (tzn. dojížďka/vyjížďka) takto upraveny nebyly, což vyhodnocení vývoje zčásti ztěžuje, přesto ty, které jsou k dispozici, zobrazují existující situaci dostatečně. Tabulka č. 6 ODVĚTVOVÁ STRUKTURA DOJÍŽĎKY ZA PRACÍ DO PRAHY V ROCE 2012 (1. čtvrtletí) CZ-NACE odvětví hlavního zaměstnání 2012 počet osob podíl v % A-Zemědělství, lesnictví a rybářství 0 0 B-Těžba a dobývání 0 0 C-Zpracovatelský průmysl 15,2 9,4 D-Výroba a rozvod elektřiny 2,5 1,5 E-Zásobování vodou; činnosti související s odpady 0,7 0,4 F-Stavebnictví 10,8 6,7 G-Velkoobchod a maloobchod; opravy motorových vozidel 19,1 11,8 H-Doprava a skladovaní 17,9 11,1 I-Ubytování, stravování, pohostinství 8,9 5,5 J-Informační a komunikační činnosti 16,3 10,1 K-Peněžnictví a pojišťovnictví 12,4 7,7 L-Činnosti v oblasti nemovitostí 1,6 1,0 M-Profesní, vědecké a technické činnosti 11,3 7,0 N-Administrativní a podpůrné činnosti 5,7 3,5 O-Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení 17,1 10,6 P-Vzdělávání 8,2 5,1 Q-Zdravotní a sociální péče 7,3 4,5 R-Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 4,3 2,7 S-Ostatní činnosti 2,1 1,3 T-Činnosti domácností 0 0 U-Činnosti exteritoriálních organizaci a orgánů 0,4 0,2 celkem 161,8 100,0 Informace ze třídění výsledků VŠPS na tzv. druhé úrovni je zapotřebí interpretovat s respektováním velikosti šetřeného souboru. V případě Prahy (jako oblasti) statistická kvalita postačuje k ilustraci zde analyzovaných jevů, přesto je nezbytné přihlédnout k metodologické skutečnosti omezeného souboru respondentů. Počty dojíždějících podle jednotlivých odvětví můžeme rozdělit z hlediska jejich podílů do 4 základních skupin (nad 10 %, 5-9,9 %, 2-4,9 % a 0-1,9 %). Největší zastoupení vykazují obslužná odvětví obchodních činností a návazné logistické aktivity (skladování), které patří 14

15 do společné agregace s dopravou. Dalšími dvěma skupinami jsou správní činnosti a aktivity veřejného sektoru a oblast informatiky a komunikací. Nejméně zastoupeny jsou pak odvětví s absolutně nízkým počtem zaměstnanců a také ta, kde provozování činnosti má z části nepravidelnou frekvenci např. kulturní a zábavní činnosti. Z orientačního srovnání vývoje lze konstatovat, že i dojížďka za prací je ovlivněna některými aspekty vývoje celé ekonomiky a s tím souvisejícího trhu práce. Výrazně se snížila dojížďka pracovníků ve stavebnictví (v roce ,8 tis. osob, tzn. 12,3% podíl). Význam pražské nabídky na trhu práce je naopak zřetelný u agregací obchodu, cestovního ruchu (tj. ubytování a pohostinství) a finančnictví, kdy počet dojíždějících se za 10 let zvýšil o %. Dojížďka pracovních sil do průmyslových podniků je v absolutním vyjádření v podstatě stabilizovaná, relativně však výrazněji poklesla (o 3 procentní body oproti roku 2001). Odvětvová struktura dojížďky potvrzuje již zmíněný fakt o specifické struktuře osob - původních obyvatel Prahy stěhujících se do přímého zázemí hlavního města. Jde z velké části o mladší věkové skupiny s nadprůměrnou kvalifikací, které však jsou v Praze pracovně stabilizované a vytváří rozhodující část dojíždějících. To se odráží v růstu počtu dojíždějících do organizací spadajících do odvětvové agregace finančnictví, informatiky a zejména početné, nově vytvořené skupiny Profesní, vědecké a technické činnosti. 6 STRUKTURA DOJÍŽĎKY ZA PRACÍ DO PRAHY PODLE KZAM Faktory ovlivňující dojížďku, které jsou uvedené výše, se týkají i její struktury profesní. Přes celkový výrazný nárůst dojíždějících se počet pracovníků některých klasifikačních skupin v podstatě nezměnil nebo dokonce snížil. Jde zejména o poslední skupiny, z nichž v několika případech jde o osoby s nižší úrovní vzdělání. Důvodem je ve velké míře postupný úbytek nabídky volných pracovních míst na pražském trhu práce a růst vlastních místních zdrojů, resp. jejich pokrytí zahraničními pracovníky. Proces změny struktury pokračuje i v posledních letech, i když s určitou diferencí, která může vyplývat z intenzity dříve realizovaných změn a také určitého omezení absolutních počtů (např. nižší úroveň přírůstku skupiny Zákonodárci a řídící pracovníci je důsledkem jednak omezené nabídky pracovních příležitostí, jednak rychlého přesunu zejména osob ve vyšších manažerských funkcích do nového bydlení v okolí města již před rokem 2006). Tabulka č. 7 STRUKTURA DOJÍŽDĚJÍCÍCH V LETECH 2006 A 2012 DLE KZAM A INDEX VÝVOJE 2001 A 2012 klasifikace zaměstnání 2006 (v tis. osob) 2012 (v tis. osob index vývoje (v %) Zaměstnanci v ozbrojených silách 1,7 0,9 112,5 Zákonodárci a řídící pracovníci 12,7 12,9 127,7 Specialisté 21,9 34,4 208,5 Techničtí a odborní pracovníci 35,8 43,1 189,9 Úředníci 15,6 23,0 126,4 Pracovníci ve službách a prodeji 19,5 19,4 140,6 Kvalifikovaní dělníci v zemědělství 0 0,2 100,0 15

16 klasifikace zaměstnání 2006 (v tis. osob) 2012 (v tis. osob index vývoje (v %) Řemeslníci a opraváři 17,5 13,8 86,3 Obsluha strojů a zařízení 10,5 9,7 126,0 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 5,4 4,2 75,0 Bez odpovědiodmítá odpovědět 0 0,1 100,0 celkem 140,6 161,8 144,9 Pozn.: KZAM = klasifikace zaměstnání, názvy skupin použité v roce 2012 Vyjádření pomocí indexu vývoje potvrzuje trend rychlejšího růstu podílu dojíždějících pracovníků s vyšším klasifikačním zařazením, které je dáno i úrovní vzdělanosti. Nadprůměrné obsazení těchto vyšších skupin KZAM se odráží i v jiných ukazatelích, např. mzdových. Dojížďka tak nesporně ovlivňuje i některé aspekty životní úrovně zdrojových oblastí a vyhodnocení těchto vlivů bude součástí námi připravované specializované analýzy. Následující graf znázorňuje změny relativního zastoupení podle jednotlivých KZAM. Byly vybrány klasifikační skupiny s absolutním počtem více než 10 tis. pracovníků ve výchozím roce Graf č. 4 PODÍLY SKUPIN KZAM NA CELKOVÉ DOJÍŽĎCE DO ZAMĚSTNÁNÍ DO PRAHY (v %) ,0 9,0 8,0 14,8 15,6 21,3 20,3 25,5 26,6 16,3 11,1 12,4 13,9 14,2 14,3 12,4 12,0 8,5 12,9 12,5 9, Zákonodárci a řídící pracovníci Specialisté Techničtí a odborní pracovníci Úředníci Pracovníci ve službách a prodeji Řemeslníci a opraváři Ostatní Přestože dynamika změn u některých skupin profesí je výrazně vyšší, zjištěné údaje jsou důkazem, že dojížďka je pro pražský trh práce významným zdrojem v celé profesní struktuře. Struktura dojíždějící pracovní síly svědčí o pokračující oborové a funkční transformaci pražské ekonomické základny, jednoznačně směřující k růstu terciárního sektoru, resp. především k dříve vymezovaným odvětvím kvartérní sféry (výzkum, strategické služby informatika, finančnictví aj.). 16

17 Tabulka č. 8 STRUKTURA KZAM ZDROJŮ PRAŽSKÉHO TRHU PRÁCE (1. čtvrtletí 2012, v %) KZAM - klasifikace zaměstnání Praha bydlící obyvatelstvo dojížďka celkem dojížďka ze Středočeského kraje Zaměstnanci v ozbrojených silách 0,0 0,6 0,4 Zákonodárci a řídící pracovníci 6,5 8,0 9,1 Specialisté 27,1 21,3 20,6 Techničtí a odborní pracovníci 23,5 26,6 26,6 Úředníci 12,0 14,2 16,3 Pracovníci ve službách a prodeji 14,1 12,0 10,7 Kvalifikovaní dělníci v zemědělství 0,3 0,1 0,1 Řemeslníci a opraváři 9,7 8,5 8,1 Obsluha strojů a zařízení 4,3 6,0 5,0 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 2,3 2,6 2,9 Bez odpovědi 0,0 0,1 0,1 celkem 100,0 100,0 100,0 V některých klasifikačních skupinách se struktura jednotlivých zdrojů neliší, v jiných dosti výrazně. Výraznější rozdíly jsou mezi místními - pražskými - zdroji a dojíždějícími ze Středočeského kraje. Přesto souhrnně první dvě nejpočetnější klasifikační skupiny, představující zhruba 50 % souhrnu těchto zdrojů zaměstnanosti, jsou shodné, a to jak u pražských pracovníků, tak ze Středočeského kraje. 7 DALŠÍ CHARAKTERISTIKY STRUKTURY DOJÍŽĎKY ZA PRACÍ DO PRAHY Jednou z důležitých charakteristik je postavení dojíždějících osob v ekonomickém procesu. V jednotlivých kategoriích nezaznamenáváme zřetelné rozdíly mezi strukturou celkové dojížďky a strukturou souhrnného počtu pracujících osob zjištěných v rámci VŠPS jako osoby bydlící, tj. průměrný podíl 21,0 %. Jedinou, ale jednoznačnou výjimkou je podíl skupiny Podnikatelé bez zaměstnanců, tzn. v rozhodujícím počtu individuálně podnikající živnostníci ( na vlastní účet ) viz tabulka č. 9, sloupec podíl celkové dojížďky na zaměstnanosti. To odpovídá převážnému charakteru provozované činnosti těchto osob, která je ve velké míře vázána na poptávku na lokálním trhu často spojeném s bydlištěm těchto osob. 17

18 Tabulka č. 9 STRUKTURA DOJÍŽDĚJÍCÍCH PODLE SKUPIN EKONOMICKÉHO POSTAVENÍ skupiny ekonomického postavení celkem (v tis. osob) dojížďka ze Středočeského kraje (v tis. osob) podíl celkové dojížďky na zaměstnanosti* (v %) Podnikatel se zaměstnanci 4,1 4,0 15,1 Podnikatel bez zaměstnanců 10,7 5,7 7,1 Zaměstnanec 146,4 111,6 24,7 Pomáhající rodinný příslušník 0,6 0,6 44,7 celkem 161,8 121,9 21,0 * tj. souhrnu obvykle bydlících pracujících obyvatel a dojíždějících 8 VYJÍŽĎKA ZA PRACÍ Z PRAHY V případě Prahy dojížďka několikanásobně převyšuje počet vyjíždějících obyvatel Prahy za prací mimo město. Přesto i rozsah pravidelně vyjíždějících není zanedbatelný. Tabulka č. 10 POČET VYJÍŽDĚJÍCÍCH Z PRAHY ZA PRACÍ A RELACE MEZI VYJÍŽĎKOU A DOJÍŽĎKOU (v tis. osob) 18 rok vyjížďka celkem 24,2 20,2 20,6 22,3 16,2 22,1 27,0 podíl vyjížďky na dojížďce (v %)* 21,7 17,5 14,6 16,0 11,5 14,9 16,7 počet dojíždějících osob na 1 vyjíždějící 4,6 5,7 6,8 6,2 8,7 6,7 6,0 * propočet - vyjížďka/dojížďka x100 Rozsah vyjížďky byl za hodnocené období v kontextu celkových zdrojů zaměstnanosti v podstatě stabilní a některé odchylky lze zčásti přičíst i metodice výběrového šetření. Mimopražská pracoviště nenabízejí v současnosti atraktivnější nabídku než pražská, která by znamenala mimořádný růst mobility mimo hlavní město, přesto lze v posledních letech zaznamenat nárůst počtu vyjíždějících. Rostoucí tlak na pracovní místa na pražském trhu práce se ale odráží ve výrazně rychlejším nárůstu počtu pracovních příležitostí pokrytých mimopražskými zdroji (tzn. větším počtem dojíždějících) i v posledních letech (zvýšení dojíždějících do Prahy mezi roky 2010 a 2012 o 13,3 tis. osob, vyjíždějících o 4,9 tis. osob a zvýšení salda na 135 tis. osob ve prospěch dojíždějících). Poznámka: I když to není předmětem této analytické práce, zmiňme technicko-provozní souvislosti takové diference mezi dojížďkou a vyjížďkou. Jde o kapacitně zcela rozdílné dopravní proudy a s tím související i nasazení dopravních prostředků, opakující se v určitých cyklech několikrát za den. Tato situace se navíc násobí o počty dojíždějících do škol a také nepravidelné, ale velmi početné, služební cesty směřující cílově do Prahy.

19 Struktura vyjíždějících za prací z Prahy V 1. čtvrtletí 2012 šetření vykázalo 27,0 tis. vyjíždějících z Prahy. Z toho 21,7 tis. osob, tj. 80 % směřovalo za pracovními příležitostmi do Středočeského kraje. Údaje za jiné roky také potvrzují celkem stabilní a jednoznačně většinový podíl dojíždějících do sousedního kraje. Více než pro polovinu vyjíždějících jsou cílovým místem sousední okresy Praha-východ a Praha-západ. Odvětvová struktura je rovněž v posledních letech víceméně stabilní. Nejvíce pracovníků vyjíždí do firem z odvětví zpracujícího průmyslu a obchodu a opravárenství téměř 1/4 z každé skupiny. V případě odvětvové agregace obchodu jsou celkem často cílovým místem území přímo přiléhající k hranicím města, na kterých jsou umístěny velkokapacitní obchodní a logistické areály. Nejsou to však přímo prodejci, ale pracovníci zejména z klasifikační skupiny Techničtí a odborní pracovníci, kteří se však uplatňují i v jiných oborech. Převážná část ostatních skupin KZAM je zastoupena obdobně (cca 3,5 tis. pracovníků), včetně skupiny KZAM specialisté. Více než 2 tisíce vyjíždějících osob se řadilo do skupiny Zákonodárci a řídící pracovníci. Jen malá část vyjíždějících z Prahy byli živnostníci jednotlivci (podnikatelé bez zaměstnanců). Rozhodující část - více než 80 % - tvoří zaměstnanci. 19

SEKCE STRATEGIÍ A POLITIK. Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace 2016

SEKCE STRATEGIÍ A POLITIK. Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace 2016 SEKCE STRATEGIÍ A POLITIK Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace 2016 únor 2016 IPR Praha, Sekce strategií a politik Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace

Více

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období. (textová část)

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období (textová část) Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 1 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace

Více

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 Prezentované výsledky šetření charakterizují (v souladu s uplatněnými mezinárodními metodickými přístupy) populaci žijící pouze ve vybraných bytech. Situace

Více

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014 Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014 I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti... 2 II. Zaměstnanost... 7 1. STAV A VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI... 7 2. STRUKTURA

Více

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2014 a predikce na další období. (textová část)

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2014 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2014 a predikce na další období (textová část) Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 1 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA JABLUNKOVA 2015-2023 STATISTICKÝ POPIS MĚSTA JABLUNKOVA A JEHO SROVNÁNÍ S REFERENČNÍMI ÚZEMNÍMI JEDNOTKAMI

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA JABLUNKOVA 2015-2023 STATISTICKÝ POPIS MĚSTA JABLUNKOVA A JEHO SROVNÁNÍ S REFERENČNÍMI ÚZEMNÍMI JEDNOTKAMI STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA JABLUNKOVA 2015-2023 STATISTICKÝ POPIS MĚSTA JABLUNKOVA A JEHO SROVNÁNÍ S REFERENČNÍMI ÚZEMNÍMI JEDNOTKAMI 2015 OBSAH ÚVOD 2 1. OBYVATELSTVO A JEHO CHARAKTERISTIKY 3 1.1

Více

2. Kvalita lidských zdrojů

2. Kvalita lidských zdrojů 2. Kvalita lidských zdrojů 2.1 Struktura obyvatel Sídelní struktura Osidlování území současného Moravskoslezského kraje bylo prováděno převážně v raném středověku zakládáním měst na tradičních obchodně-dopravních

Více

Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010

Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010 Český statistický úřad Úvod Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010 Březen 2013 Analýza se věnuje vývoji malých a středních firem v České republice po převážnou část minulé dekády zahrnující

Více

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy hlavního města Prahy

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy hlavního města Prahy Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy hlavního města Prahy PRAHA 2006 HLAVNÍ MĚSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY ODBOR ŠKOLSTVÍ ODBOR UMĚLECKÝCH ŠKOL, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Obsah

Více

3. Využití pracovní síly

3. Využití pracovní síly 3. Využití pracovní síly Podíl kraje na objemu HDP se mírně snížil Dynamika růstu hrubého domácího produktu (HDP) v kraji byla do roku 2008 stejná jako na úrovni ČR, v průměru 6,6 % ročně. K zásadnímu

Více

DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY. Analýza základních charakteristik a vývoje

DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY. Analýza základních charakteristik a vývoje DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY Analýza základních charakteristik a vývoje Ing. Jiří Mejstřík červenec 2014 Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace 2014 Analýza

Více

Graf 3.1 Hrubý domácí produkt v Královéhradeckém kraji (běžné ceny) HDP na 1 obyvatele - ČR HDP na 1 obyvatele - kraj podíl kraje na HDP ČR 4,9

Graf 3.1 Hrubý domácí produkt v Královéhradeckém kraji (běžné ceny) HDP na 1 obyvatele - ČR HDP na 1 obyvatele - kraj podíl kraje na HDP ČR 4,9 3. EKONOMICKÝ VÝVOJ Makroekonomika: Podíl kraje na HDP ČR byl pátý nejnižší mezi kraji. Makroekonomické údaje za rok 213 budou v krajském členění k dispozici až ke konci roku 214, proto se v této oblasti

Více

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva 4. Ekonomická aktivita obyvatelstva Ekonomická aktivita charakterizuje ekonomický status osoby, její zařazení mezi osoby zaměstnané, nezaměstnané nebo ekonomicky neaktivní. Otázku o ekonomické aktivitě

Více

Absolventi středních škol a trh práce PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE. Odvětví:

Absolventi středních škol a trh práce PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE. Odvětví: Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů Praha 2015 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově přijatí

Více

9. DOJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ A ŠKOL

9. DOJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ A ŠKOL 9. DOJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ A ŠKOL Osoby dojíždějící do zaměstnání nebo škol jsou osoby, které uvedly, že místo jejich pracoviště nebo školy bylo v jiném domě (resp. v jiné obci nebo v jiném státu), než

Více

STAVEBNICTVÍ V LEDNU LISTOPADU 2010

STAVEBNICTVÍ V LEDNU LISTOPADU 2010 ÚRS Praha, a.s., inženýrská a poradenská organizace Pražská 18, 102 00 Praha 10 STAVEBNICTVÍ V LEDNU LISTOPADU 2010 (STAVEBNÍ PRODUKCE, ZAMĚSTNANOST, PRODUKTIVITA) Úsek 03 leden 2011 Úvod Informace je

Více

Aktualizace demografické prognózy. MČ Praha Zbraslav. Tomáš Soukup. prosinec 2012. Šmeralova 4 170 00 Praha - Bubeneč

Aktualizace demografické prognózy. MČ Praha Zbraslav. Tomáš Soukup. prosinec 2012. Šmeralova 4 170 00 Praha - Bubeneč Aktualizace demografické prognózy MČ Praha Zbraslav prosinec 2012 Tomáš Soukup Šmeralova 4 170 00 Praha - Bubeneč IČ: 73534781 TEL: +420 739 358 697 E-mail: info@vyzkumysoukup.cz www.vyzkumysoukup.cz Obsah

Více

Zdroj: ÚIV Školní rok 2000/2001 2001/2002 2002/2003 2003/2004 2004/2005

Zdroj: ÚIV Školní rok 2000/2001 2001/2002 2002/2003 2003/2004 2004/2005 4.4 Školství Vzdělání je nezbytnou součástí budoucího kvalitního života každého člověka. Jedním z obecných cílů vzdělávání jako veřejné služby je rozvíjet osobnost každého jednotlivce, a to především ve

Více

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Královéhradeckém kraji

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Královéhradeckém kraji 2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Královéhradeckém kraji 2.1. Charakteristika domovního a bytového fondu a úrovně bydlení Ucelené informace o domovním a bytovém fondu poskytuje

Více

Obec: JANOVICE V PODJEŠTĚDÍ. Základní údaje o obci Počet obyvatel: 91 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 6,34 km 2, tj. 634 ha

Obec: JANOVICE V PODJEŠTĚDÍ. Základní údaje o obci Počet obyvatel: 91 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 6,34 km 2, tj. 634 ha Pořadové číslo pro potřeby ÚAP: 12 Obec: JANOVICE V PODJEŠTĚDÍ Kód obce 561657 Základní údaje o obci Počet obyvatel: 91 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 6,34 km 2, tj. 634 ha Základní ekonomické údaje Míra

Více

Vývoj ekonomiky ČR v roce 2012 březen 2013

Vývoj ekonomiky ČR v roce 2012 březen 2013 Vývoj ekonomiky ČR v roce 12 březen 13 Výkonnost odvětví Viditelné oslabování meziroční dynamiky hrubé přidané hodnoty ve většině odvětví v průběhu roku 12 Dynamika reálné výkonnosti odvětví české ekonomiky,

Více

www.czso.cz TRH PRÁCE 2012 v Praze

www.czso.cz TRH PRÁCE 2012 v Praze Vydal v květnu 2013: Český statistický úřad Na padesátém 81 100 82 Praha 10 www.czso.cz ISBN 978-80-250-2416-4 Český statistický úřad, 2013 TRH PRÁCE 2012 v Praze Kód: 103125-13 Praha D ostala se Vám do

Více

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE O BCHODNĚ PODNIKATELSKÁ FAKULTA V KARVINÉ K ATEDRA EKONOMIE Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE 4 Analytikův občasník PROSINEC 2006 O BSAH: TRH PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH

Více

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 2004 2014

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 2004 2014 5 Potratovost V roce bylo evidováno 10 37,0 tisíce potratů, čímž bylo opět překonáno absolutní minimum z minulého roku. Počet uměle přerušených těhotenství (UPT) se snížil o 0,8 tisíce na 21,9 tisíce.

Více

Obec: VŠELIBICE. Základní údaje o obci Počet obyvatel: 536 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 18,44 km 2, tj. 1 844 ha

Obec: VŠELIBICE. Základní údaje o obci Počet obyvatel: 536 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 18,44 km 2, tj. 1 844 ha Pořadové číslo pro potřeby ÚAP: 27 Obec: VŠELIBICE Kód obce 564532 Základní údaje o obci Počet obyvatel: 536 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 18,44 km 2, tj. 1 844 ha Základní ekonomické údaje Míra nezaměstnanosti:

Více

DEMOGRAFICKÁ STUDIE DOPADŮ BYTOVÉ VÝSTAVBY NA ÚZEMÍ MĚSTA HOSTIVICE

DEMOGRAFICKÁ STUDIE DOPADŮ BYTOVÉ VÝSTAVBY NA ÚZEMÍ MĚSTA HOSTIVICE DEMOGRAFICKÁ STUDIE DOPADŮ BYTOVÉ VÝSTAVBY NA ÚZEMÍ MĚSTA HOSTIVICE Listopad 2014 Zpracovatel: RNDr. Milan Polednik DEMOGRAFICKÁ STUDIE DOPADŮ BYTOVÉ VÝSTAVBY NA ÚZEMÍ MĚSTA HOSTIVICE 1. Úvod V rámci ověření

Více

Analýza demografického vývoje s ohledem na dopady do oblasti trhu práce

Analýza demografického vývoje s ohledem na dopady do oblasti trhu práce Analýza demografického vývoje s ohledem na dopady do oblasti trhu práce Sociotrendy 2015 ISBN 978-80-87742-30-3 Obsah 1. Obsah a cíle demografické analýzy... 3 2. Metodologie analýzy... 3 3. Analýza vývoje

Více

Absolventi středních škol a trh práce DOPRAVA A SPOJE. Odvětví: Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů

Absolventi středních škol a trh práce DOPRAVA A SPOJE. Odvětví: Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: DOPRAVA A SPOJE Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů Praha 2015 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově přijatí žáci a absolventi

Více

Obr. 1: Vývoj míry nezaměstnanosti k 31. 12. v letech 2000 až 2011 (v %) Zdroj: ČSÚ, MPSV, zpracování vlastní

Obr. 1: Vývoj míry nezaměstnanosti k 31. 12. v letech 2000 až 2011 (v %) Zdroj: ČSÚ, MPSV, zpracování vlastní Pořadové číslo pro potřeby ÚAP: 25 Obec: SVĚTLÁ POD JEŠTĚDEM Kód obce 564427 Základní údaje o obci Počet obyvatel: 937 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 13,2 km 2, tj. 1 320 ha Základní ekonomické údaje Míra

Více

Porovnání vývoje vývozu České republiky s vývojem vývozu Maďarska, Polska, Slovenska a Slovinska na trh EU a Německa 1

Porovnání vývoje vývozu České republiky s vývojem vývozu Maďarska, Polska, Slovenska a Slovinska na trh EU a Německa 1 Porovnání vývoje vývozu České republiky s vývojem vývozu Maďarska, Polska, Slovenska a Slovinska na trh EU a Německa 1 Úvod Cílem této krátké tematické analýzy je zmapovat selektivní dopady globálního

Více

3. Využití pracovní síly

3. Využití pracovní síly 3. Využití pracovní síly Kraj se vyznačuje průměrnou ekonomickou výkonností Graf č. 3 Vývoj HDP a zaměstnanosti v národním hospodářství (rok 199 = 1) Určujícím prvkem využití a rozvoje lidských zdrojů

Více

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Jihomoravském kraji

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Jihomoravském kraji 2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Jihomoravském kraji 2.1. Charakteristika domovního a bytového fondu a úrovně bydlení Jedinou rozsáhlou inventarizací domovního a bytového fondu

Více

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Zlínského kraje

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Zlínského kraje Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Zlínského kraje 2006 Mgr. Josef Slovák náměstek hejtmana Zlínského kraje pro oblast školství, mládež a sport Vážené dámy, vážení pánové, po třech

Více

V Y S O K Á Š K O L A E K O N O M I E A M A N A G E M E N T U CENTRUM EKONOMICKÝCH STUDIÍ VŠEM

V Y S O K Á Š K O L A E K O N O M I E A M A N A G E M E N T U CENTRUM EKONOMICKÝCH STUDIÍ VŠEM V Y S O K Á Š K O L A E K O N O M I E A M A N A G E M E N T U CENTRUM EKONOMICKÝCH STUDIÍ VŠEM ISSN 1801-1578 (elektronická verze) ISSN 1801-6871 (tištěná verze) 4 vydání 4 / ročník 2007 / 28. 2. 2007

Více

DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY

DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY Analýza základních charakteristik a vývoje Ing. Jiří Mejstřík leden 2011 Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy Analýza základních charakteristik

Více

Zpracovatel: Odbor statistiky trhu práce a rovných příležitostí. Ředitel odboru: Mgr. Dalibor Holý, tel.: +420 274 052 694

Zpracovatel: Odbor statistiky trhu práce a rovných příležitostí. Ředitel odboru: Mgr. Dalibor Holý, tel.: +420 274 052 694 Dostala se Vám do rukou publikace, která obsahuje statistická data z Výběrového šetření pracovních sil. Přináší informace o výši a struktuře zaměstnanosti, nezaměstnanosti a ekonomicky neaktivním obyvatelstvu

Více

NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2013 C. ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU

NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2013 C. ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2013 C. ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU Obsah I. SOUHRNNÉ HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU... 1 1. CÍLE ROZPOČTOVÉ

Více

VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ A NÁPOJŮ, TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ DA. 1. Výroba potravinářských výrobků a nápojů OKEČ 15

VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ A NÁPOJŮ, TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ DA. 1. Výroba potravinářských výrobků a nápojů OKEČ 15 VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ A NÁPOJŮ, TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ DA 1. Výroba potravinářských výrobků a nápojů OKEČ 15 1.1. Charakteristika odvětví Výroba potravinářských výrobků a nápojů je odvětvím navazujícím

Více

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012 129

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012 129 1920 1925 1930 1935 1940 1945 1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2010 miliony SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY Tab. Počet obyvatel Prahy v letech 1920 až 2010 (přepočet na současné území)

Více

Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014)

Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014) Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014) Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji V roce 2012 a na začátku roku 2013 došlo vlivem sníženého růstu

Více

Absolventi středních škol a trh práce OBCHOD. Odvětví:

Absolventi středních škol a trh práce OBCHOD. Odvětví: Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: OBCHOD Mgr. Pavla Chomová Mgr. Gabriela Doležalová Ing. Jana Trhlíková Ing. Jiří Vojtěch a kolektiv autorů Praha 2014 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově přijatí

Více

Sociodemografická analýza regionu Frýdlantsko Beskydy

Sociodemografická analýza regionu Frýdlantsko Beskydy Sociodemografická analýza regionu Frýdlantsko Beskydy Zpracovala: Mgr. Pavla Šimoňáková Ing. Dana Diváková Institut komunitního rozvoje Na Hradbách 6 702 00 Ostrava www.ikor.cz Obsah dokumentu 1. Úvod

Více

7. Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů OKEČ 22

7. Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů OKEČ 22 Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů 7. Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů OKEČ 22 7.1. Charakteristika odvětví Polygrafický průmysl se člení na vydavatelské činnosti, tisk

Více

NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2011 C. ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU

NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2011 C. ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2011 C. ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU Obsah I. SOUHRNNÉ HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU... 1 1. CÍLE ROZPOČTOVÉ

Více

INDEX OČEKÁVÁNÍ FIREM VIII. vlna. Výhled na 3Q 2015 a dále

INDEX OČEKÁVÁNÍ FIREM VIII. vlna. Výhled na 3Q 2015 a dále INDEX OČEKÁVÁNÍ FIREM VIII. vlna Výhled na 3Q 2015 a dále Index očekávání firem 46,4 42,1 Index očekávání firem: Q3/2013: +6,3 27 20,4 24,6 Q4/2013: -11,5 22,8 17,7 23,1 10,9 11,4 9,7 12,3 17,6 Q1/2014:

Více

Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast průmyslu, energetiky a dopravy

Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast průmyslu, energetiky a dopravy Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast průmyslu, energetiky a dopravy Výstup projektu Enviprofese č.

Více

5 Analýza letecké dopravy (OKEČ 62)

5 Analýza letecké dopravy (OKEČ 62) 5 Analýza letecké dopravy (OKEČ 62) 5.1 Popis letecké dopravy 5.1.1 Činnosti v letecké dopravě Do odvětví letecké dopravy se zařazují následující odvětvové činnosti: Pravidelná letecká doprava (OKEČ 62.1);

Více

Metodika komplexního hodnocení kvality REGIONÁLNÍ ANALÝZA LIBERECKÉHO KRAJE

Metodika komplexního hodnocení kvality REGIONÁLNÍ ANALÝZA LIBERECKÉHO KRAJE Metodika komplexního hodnocení kvality /VŠ REGIONÁLNÍ ANALÝZA LIBERECKÉHO KRAJE 1 Regionální analýza Libereckého kraje Analýza je rozdělena do čtyř částí, kde první část je věnována demografickému vývoji

Více

Oblast 1.5 Ekonomika

Oblast 1.5 Ekonomika Oblast 1.5 Ekonomika 1.5.1 Struktura ekonomických subjektů Vývoj počtu ekonomických subjektů na daném území je jedním z ukazatelů ekonomické aktivity. Mezi těmito subjekty jsou zahrnuty nejen soukromé

Více

Obyvatelstvo a bydlení

Obyvatelstvo a bydlení Strategický plán města Plzně Tematická analýza Obyvatelstvo a bydlení (pracovní verze k 6. 5. 2016) Plzeň, květen 2016 1 Zpracovatelský kolektiv Členové pracovní skupiny: RNDr. Miroslav Kopecký Ing. Zdeněk

Více

Čerpání prostředků z fondů EU za programové období 2007-2013 Petr Hovorka a Jan Kůs. Ministerstvo financí České republiky

Čerpání prostředků z fondů EU za programové období 2007-2013 Petr Hovorka a Jan Kůs. Ministerstvo financí České republiky makroekonomický vývoj, záměry fiskální politiky, vývoj veřejných financí, veřejné rozpočty, peněžní toky, vládní sektor, národní účty, mezinárodní srovnání, střednědobý fiskální výhled, střednědobý výhled

Více

Absolventi středních škol a trh práce ZEMĚDĚLSTVÍ. Odvětví:

Absolventi středních škol a trh práce ZEMĚDĚLSTVÍ. Odvětví: Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: ZEMĚDĚLSTVÍ Mgr. Pavla Chomová Mgr. Gabriela Doležalová Ing. Jana Trhlíková Ing. Jiří Vojtěch a kolektiv autorů Praha 2014 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově

Více

Metodika komplexního hodnocení kvality REGIONÁLNÍ ANALÝZA ÚSTECKÉHO KRAJE

Metodika komplexního hodnocení kvality REGIONÁLNÍ ANALÝZA ÚSTECKÉHO KRAJE Metodika komplexního hodnocení kvality /VŠ REGIONÁLNÍ ANALÝZA ÚSTECKÉHO KRAJE 1 Regionální analýza Ústeckého kraje Analýza je rozdělena do čtyř částí, kde první část je věnována demografickému vývoji kraje,

Více

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TŘEBÍČ. Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TŘEBÍČ. Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města TŘEBÍČ Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem MUDr. Stanislav Wasserbauer Hana Pokorná Jihlava, září 2012 Obsah: 1 Úvod...4

Více

z toho (%) nezaměstnaní pracující ženy na mateřské dovolené důchodci

z toho (%) nezaměstnaní pracující ženy na mateřské dovolené důchodci 4. Trh práce Ekonomická aktivita obyvatelstva podle SLDB Ve Středočeském kraji převažoval v roce 2001 počet ekonomicky aktivních osob (584 628) nad osobami ekonomicky neaktivními (529 576). U třech správních

Více

4. Výkony, výkonová spotřeba a účetní přidaná hodnota v segmentu malých a středních firem

4. Výkony, výkonová spotřeba a účetní přidaná hodnota v segmentu malých a středních firem Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010 březen 2013 4. Výkony, výkonová spotřeba a účetní přidaná hodnota v segmentu malých a středních firem Výkonové charakteristiky segmentu malých a středních

Více

AKTUALIZACE SOCIOEKONOMICKÝCH ŮDAJŮ V RÁMCI ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ KARVINÁ 2014

AKTUALIZACE SOCIOEKONOMICKÝCH ŮDAJŮ V RÁMCI ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ KARVINÁ 2014 AKTUALIZACE SOCIOEKONOMICKÝCH ŮDAJŮ V RÁMCI ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ KARVINÁ 2014 Zpracovatel: RNDr. Milan Polednik květen 2014 0 1. Úvod Tento analytický text slouží jako podklad pro 3. aktualizaci

Více

11-2010 MONITOR VYBRANÉ HOSPODÁŘSKÉ, MĚNOVÉ A SOCIÁLNÍ UKAZATELE

11-2010 MONITOR VYBRANÉ HOSPODÁŘSKÉ, MĚNOVÉ A SOCIÁLNÍ UKAZATELE 11-2010 MONITOR VYBRANÉ HOSPODÁŘSKÉ, MĚNOVÉ A SOCIÁLNÍ UKAZATELE 12/2014 O B S A H Č T V R T L E T N Ě S L E D O V A N É U K A Z A T E L E 3. Č T V R T L E T Í 2 0 1 4 3 Čtvrtletní odhad hrubého domácího

Více

4. CZ-NACE 15 - VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ

4. CZ-NACE 15 - VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ Výroba usní a souvisejících výrobků 4. CZ-NACE 15 - VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ 4.1 Charakteristika odvětví V roce 2009 nahradila klasifikaci OKEČ nová klasifikace CZ-NACE. Podle této klasifikace

Více

INDEX OČEKÁVÁNÍ FIREM IX. vlna. Výhled na 4Q 2015 a dále

INDEX OČEKÁVÁNÍ FIREM IX. vlna. Výhled na 4Q 2015 a dále INDEX OČEKÁVÁNÍ FIREM IX. vlna Výhled na 4Q 2015 a dále Index očekávání firem 46,4 42,1 39,3 20,4 27 24,6 22,8 17,7 23,1 22,5 10,9 11,4 9,7 12,3 17,6 15,5 6,7 13 11,1 9,1 12,6 12,4 13 10 6,8 8,1 1,6 6,3-11,5-1,3

Více

Studie. Budoucnost uprostřed Evropy možnosti přeshraniční spolupráce v česko-saském pohraničí. Analytická část

Studie. Budoucnost uprostřed Evropy možnosti přeshraniční spolupráce v česko-saském pohraničí. Analytická část Studie Budoucnost uprostřed Evropy možnosti přeshraniční spolupráce v česko-saském pohraničí Analytická část připravila společnost Leden 213 Studie Budoucnost uprostřed Evropy možnosti přeshraniční spolupráce

Více

ANALÝZA POTŘEB ÚZEMÍ PRO POTŘEBU KRAJSKÉH O AKČNÍHO PLÁNU ROZV OJE VZDĚLÁVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI

ANALÝZA POTŘEB ÚZEMÍ PRO POTŘEBU KRAJSKÉH O AKČNÍHO PLÁNU ROZV OJE VZDĚLÁVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI ANALÝZA POTŘEB ÚZEMÍ PRO POTŘEBU KRAJSKÉH O AKČNÍHO PLÁNU ROZV OJE VZDĚLÁVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI Květen 2016 Obsah 1. Úvod do problematiky... 1 1.1. Úvod... 1 1.2. Metodika... 1 2. Vstupní analýza a

Více

3. Nominální a reálná konvergence ČR k evropské hospodářské a měnové unii

3. Nominální a reálná konvergence ČR k evropské hospodářské a měnové unii . Nominální a reálná konvergence k evropské hospodářské a měnové unii Česká republika podle výsledků za rok a aktuálně analyzovaného období (duben až březen ) plní jako jediná ze čtveřice,, a tři ze čtyř

Více

Strategický plán rozvoje města Přelouč O B S A H. 1 Regionální význam...8. 1.1 Sociogeografická regionalizace... 8. 2 Obyvatelstvo...

Strategický plán rozvoje města Přelouč O B S A H. 1 Regionální význam...8. 1.1 Sociogeografická regionalizace... 8. 2 Obyvatelstvo... Profil města Přelouč Vybrané socioekonomické analýzy jako podklad pro tvorbu Strategického plánu rozvoje města Strategický plán rozvoje města Přelouč Zadavatel: Město Přelouč Zpracovatel: Berman Group

Více

3.1 Počet rozvodů, úhrnná rozvodovost a délka trvání manželství

3.1 Počet rozvodů, úhrnná rozvodovost a délka trvání manželství 3. Rozvodovost 3.1 Počet rozvodů, úhrnná rozvodovost a délka trvání manželství Počet rozvodů se v čase zvyšoval, nejvyšší hodnota byla dosažena v roce V roce 196 připadalo na sto sňatků 16,7 rozvodů, v

Více

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost 2007-2013

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost 2007-2013 Ministerstvo práce a sociálních vě cí Č eské republiky III. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost 2007-2013 VERZE ÚNOR 2007 OBSAH OBSAH... 2 1. ÚVOD... 4 2. ANALÝZA EKONOMICKÉ A SOCIÁLNÍ SITUACE

Více

Jablonné v Podještědí

Jablonné v Podještědí Pořadové číslo pro potřeby ÚAP: 11 Město: JABLONNÉ V PODJEŠTĚDÍ Kód obce 561631 Základní údaje o obci Počet obyvatel: 3 672 (31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 57,85 km 2, tj. 5 785 ha Základní ekonomické údaje

Více

STAVEBNICTVÍ 1. Postavení stavebnictví v NH a základní trendy jeho vývoje

STAVEBNICTVÍ 1. Postavení stavebnictví v NH a základní trendy jeho vývoje II STAVEBNICTVÍ 1. Postavení stavebnictví v NH a základní trendy jeho vývoje 2. Stavební trh 3. Stavební produkce a ceny 4. Pracovníci a mzdy 5. Hospodářské výsledky II - 1 POSTAVENÍ STAVEBNICTVÍ V NH

Více

3. Vlastnická struktura domů a právní důvody užívání bytů

3. Vlastnická struktura domů a právní důvody užívání bytů 3. Vlastnická struktura domů a právní důvody bytů Zjišťování druhu vlastníka domů a právního důvodu bytů má při sčítání domovního a bytového fondu dlouhou tradici. Dotaz na vlastníka domu se poprvé objevil

Více

4. MZDY Úplné náklady práce Výkaznictví ČSÚ Strukturální mzdová statistika

4. MZDY Úplné náklady práce Výkaznictví ČSÚ Strukturální mzdová statistika 4. MZDY Pod souhrnným výrazem mzda budeme v dalším textu rozumět také plat v nepodnikatelské sféře, budeme hovořit vždy o hrubých částkách, tedy před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění

Více

Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství

Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí P R O F I L S K U P I N Y P O V O L Á N Í Kvalifikovaní

Více

Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2008

Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2008 Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha Kontaktní pracoviště FADN CZ Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 28 Samostatná příloha ke Zprávě o stavu zemědělství

Více

míra počet uchazečů k 31.12. (2008 - 2000) (procentní body) na 1 volné místo (%)

míra počet uchazečů k 31.12. (2008 - 2000) (procentní body) na 1 volné místo (%) 3.4. Trh práce Jedním ze základních ukazatelů, který se vztahuje k problematice trhu práce, je tzv. míra ekonomické aktivity, která vyjadřuje podíl ekonomicky aktivních osob na počtu osob starších 15 let.

Více

Platy a mzdy v nemocnicích

Platy a mzdy v nemocnicích Platy a mzdy v nemocnicích Rok 2014 Zpracovatel: Ing. Markéta Bartůňková, Mgr. Helena Chodounská Předkladatel: doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D. Datum: 9.11.2015 Ústav zdravotnických informací a statistiky

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

21. CZ-NACE 33 - OPRAVY A INSTALACE STROJŮ A ZAŘÍZENÍ

21. CZ-NACE 33 - OPRAVY A INSTALACE STROJŮ A ZAŘÍZENÍ 21. - OPRAVY A INSTALACE STROJŮ A ZAŘÍZENÍ 21.1 Charakteristika odvětví Sdělením ve Sbírce zákonů byla k 1. lednu 2009 zavedena Klasifikace ekonomických činností (CZ- NACE). Odvětví s kódem vzniklo převážně

Více

Příloha B Průzkum podnikatelského prostředí

Příloha B Průzkum podnikatelského prostředí Příloha B Průzkum podnikatelského prostředí připravila Berman Group ve spolupráci s Komisí pro strategický rozvoj města Děčína Průzkum podnikatelského prostředí II. ÚVOD V červenci a srpnu 000 byl mezi

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ. Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2012

ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ. Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2012 Kontaktní pracoviště FADN CZ ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2012 Samostatná příloha ke Zprávě o stavu zemědělství

Více

Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2012

Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2012 Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz Leden 2013 Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2012 O B S A H SHRNUTÍ... 3 I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE... 6 I.1 VÝKONNOST EKONOMIKY... 6

Více

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice 7 Doprava Tato kapitola se věnuje dopravě a pozici města v dopravním systému a infrastruktuře. Doprava je řešena jak v kontextu celého kraje a dostupnosti měst vyšších řádů, tak i ve vazbě na dostupnost

Více

ANALÝZA VÝVOJE CEN V ZEMĚDĚLSTVÍ V ŠIRŠÍCH SOUVISLOSTECH

ANALÝZA VÝVOJE CEN V ZEMĚDĚLSTVÍ V ŠIRŠÍCH SOUVISLOSTECH ANALÝZA VÝVOJE CEN V ZEMĚDĚLSTVÍ V ŠIRŠÍCH SOUVISLOSTECH Ing. Jan Záhorka Červenec 2008 OBSAH ÚVOD... 3 Postavení zemědělství v ekonomice státu... 3 Podíl na tvorbě HDP... 3 Podíl na zaměstnanosti... 3

Více

3. Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin OKEČ 18

3. Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin OKEČ 18 Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin 3. Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin OKEČ 18 3.1. Charakteristika odvětví Odvětví výroby oděvů, zpracování a barvení kožešin je náročné na pracovní síly

Více

Bytová výstavba očima statistiky

Bytová výstavba očima statistiky 18 téma Bytová výstavba očima statistiky Statistika bytové výstavby je jednou z prvních statistik, které byly obnoveny a rozšířeny po druhé světové válce. První data byla získána již za rok 1946, kdy bylo

Více

STRUKTURÁLNÍ ANALÝZA ČESKÉ EKONOMIKY

STRUKTURÁLNÍ ANALÝZA ČESKÉ EKONOMIKY STRUKTURÁLNÍ ANALÝZA ČESKÉ EKONOMIKY Marek Rojíček Centrum ekonomických studií, Vysoká škola ekonomie a managementu marek.rojicek@vsem.cz Abstrakt Studie zkoumá vývoj odvětvové struktury české ekonomiky

Více

15. Dopravní nehody v evropském srovnání

15. Dopravní nehody v evropském srovnání 15. Dopravní nehody v evropském srovnání Zdroje dat pro mezinárodní srovnání nehodovosti Dlouhodobý pokles nehodovosti v silniční dopravě v zemích EU vyústil v roce 2013 v nejnižší počet obětí v novodobé

Více

Demografie, bydlení a veřejná vybavenost v Praze

Demografie, bydlení a veřejná vybavenost v Praze SEKCE STRATEGIÍ A POLITIK Demografie, bydlení a veřejná vybavenost v Praze SHRNUTÍ DEMOGRAFIE BYDLENÍ REGIONÁLNÍ ŠKOLSTVÍ OBCHOD SPORT A REKREACE KULTURA SOCIÁLNÍ SLUŽBY A ZDRAVOTNICTVÍ VYSOKÉ ŠKOLY OBCHOD

Více

Měsíční statistická zpráva Středočeský kraj

Měsíční statistická zpráva Středočeský kraj Úřad práce České republiky krajská pobočka v Příbrami Měsíční statistická zpráva Středočeský kraj Březen 2016 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky Informace

Více

3. Konvergenční procesy

3. Konvergenční procesy . Konvergenční procesy.. Nominální konvergence Česká republika neměla v předchozích letech s plněním maastrichtských kritérií nominální konvergence směrem k průměrné úrovni hospodářské a měnové unie v

Více

MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR

MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR Za referenční rok 2002 bylo provedeno pan-evropské strukturální šetření mezd zaměstnanců (SES) ve všech dnešních členských státech Evropské unie kromě Malty

Více

Mapování neziskového sektoru a společenské odpovědnosti firem v Pardubickém kraji

Mapování neziskového sektoru a společenské odpovědnosti firem v Pardubickém kraji Výzkumná zpráva z projektu Mapování neziskového sektoru a společenské odpovědnosti firem v Pardubickém kraji 2014 Josef Bernard Renata Mikešová Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Zpracováno s podporou dotace

Více

Pracovníci informačních služeb, na přepážkách apod.

Pracovníci informačních služeb, na přepážkách apod. Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí P R O F I L S K U P I N Y P O V O L Á N Í Pracovníci

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2011 6. volební období. Návrh. poslance Ladislava Skopala. na vydání

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2011 6. volební období. Návrh. poslance Ladislava Skopala. na vydání PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2011 6. volební období 481 Návrh poslance Ladislava Skopala na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění ve znění

Více

Měsíční přehled č. 09/00

Měsíční přehled č. 09/00 Měsíční přehled č. 09/00 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v září obrat zahraničního obchodu v běžných cenách výše 197,8 mld.kč, čímž stoupl v

Více

C Predikce vývoje makroekonomických indikátorů C.1 Ekonomický výkon

C Predikce vývoje makroekonomických indikátorů C.1 Ekonomický výkon C Predikce vývoje makroekonomických indikátorů C.1 Ekonomický výkon Oživení české ekonomiky příznivě pokračuje a dochází také k přesunu těžiště růstu od čistých exportů k domácí poptávce. Dominantním faktorem

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2016

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2016 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 04/2016 Obsah Příliv zahraničních investic... 2 Polské přímé investice v zahraničí... 2 Inflace... 2 Průmyslová

Více

Integrovaný plán rozvoje města Hradec Králové Centrum města = pól růstu a rozvoje města

Integrovaný plán rozvoje města Hradec Králové Centrum města = pól růstu a rozvoje města 1 Obsah (verze prosinec2012) 1 Úvod... 4 2 Analýza současné ekonomické a sociální situace města a SWOT analýza... 5 2.1 Vyhodnocení existujících strategických a plánovacích dokumentů a jejich provázání

Více

Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví 2007-2013

Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví 2007-2013 Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví 2007-2013 1 Analytická část 2 I. Úvod... 5 II. Jednotlivé části integrované strategie rozvoje MAS... 5 II. Analytická část... 6 A. Situační analýza regionu...

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický

TISKOVÁ ZPRÁVA. Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 6 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Veřejnost o energetice květen 2013 Technické parametry

Více

Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví. Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Výstup projektu

Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví. Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Výstup projektu Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí P R O F I L S K U P I N Y P O V O L Á N Í Lékaři

Více