NOŠENÍ DĚTÍ V ŠÁTKU. zejména. očima odborníků i maminek PRVNÍ ROK

Transkript

1 NOŠENÍ DĚTÍ zejména V ŠÁTKU očima odborníků i maminek Stojím s kamarádkou na zastávce tramvaje. Pod bundou má zachumlaného svého dvouměsíčního syna, který spí. Možná byste si ani nevšimli, že nějaké dítě s sebou má. Přesto se u nás zastaví paní, která také své miminko nosí, byť ještě nenarozené její těhotenství se ovšem pod kabát už neschová. Zajímá ji, jestli je vázání dítěte do šátku složité, kolik šátek stojí a kde byl pořízen a moji kamarádku chválí, jak jí to pěkně sluší... Možná i vy právě zvažujete koupi šátku či jiného nosítka a hledáte odpovědi na různé otázky. Napadá vás třeba, zda nelze nošením ohrozit vývoj miminka. Kdy s ním lze začít hned po porodu? A nestane se z nošeného dítěte rozmazlený ufňukánek? Co je ergonomické nosítko? Není praktičtější např. babyvak, který se jen přehodí přes rameno a hurá do světa? Koho se na to zeptat? Pojďte hledat odpovědi na tyto a další otázky společně s námi. 42 duben

2 Není žádné tajemství, že názory na nošení dětí v šátku se v naší moderní společnosti různí. Odborníci se však veskrze shodují na tom, že v prvních dvou měsících života dítěte je jednoznačně přínosné. Uvádí se, že speciálně pro předčasně narozené děti, které musely strávit první dny svého života v inkubátoru, může šátkování představovat jakousi satisfakci za nemožnost blízkého kontaktu s maminkou a může se díky němu snížit míra poporodní deprivace u obou. U starších miminek už velké ANO pro šátkování tak jednoznačné není... Například i proto, že nošení na těle dospělého může dítěti bránit v tom, aby samo aktivně prozkoumávalo nejbližší okolí, aby si mohlo prohlížet předměty a uchopovat je do ručiček, jako to dělají děti v postýlce či v kočárku. Z ordinací ortopedů se nejčastěji ozývá připomínka, že je důležité, aby se děťátku zaklubíčkovanému v šátku nestlačovaly obratle. JAKÝ NÁZOR MÁ na nošení dětí FYZIOTERAPEUTKA? Co se týče šátkování, mám s ním většinou dobré zkušenosti. Je vhodné hlavně u dětí s vyšším svalovým napětím, které se často propínají do luku. Tam šátek při poloze dítěte v klubíčku hodně pomáhá. Opatrná bych byla u dětí spíše hypotonických (nižší svalový tonus, línější děti), které v šátku ještě více zpohodlní, vysvětluje fyzioterapeutka Jana Tůmová. A potvrzuje, že obecně by děti v bdělém stavu neměly trávit v šátku moc času stagnuje tak jejich vývoj, který lze podporovat jen polohou na pevné zemi, nejlépe v poloze na břiše. Zeptali jsme se také na to, co si zkušená fyzioterapeutka myslí o dalších typech nosítek pro děti. Babyvak je podobný jako šátek a dají se v něm dobře klubíčkovat děti už od útlého věku. Nosítka, klokanky a sedačky jsou pro malé děti spíše nevhodné. Dítě je tam ve vertikální poloze, často i bez opory hlavičky. Klokanky bych doporučila až od 6 měsíců a jen jako nouzové řešení na desítky minut. Dají se použít u dětí, které dobře drží hlavu a netrápí je časté záklony. Sedačku na záda je možno pořídit až v době, kdy se dítě umí samo posadit, což odpovídá tak 9 až 12 měsícům věku. I tam bych doporučila často stavět (každé 1 až 2 hodiny) a dítě nechat lézt či chodit. Nejednoznačné jsou i postoje dětských psychologů. Na otázku negativních důsledků šátkování na psychický vývoj dítěte v naší společnosti poukazuje PhDr. Jiřina Prekopová ve své knize Malý tyran. Nošení dětí v šátku dává do souvislosti s poruchou chování s panovačností malých dětí. Cenné připomínky k tomuto tématu se objevují i v její další knize nazvané Děti jsou hosté, kteří hledají cestu. Velice pěkně popisuje pozitivní a negativní aspekty nošení dítěte v šátku. Negativní dává do kontextu s moderní přetechnizovanou společností, která se výrazně liší od zemí, kde nošení dětí v šátku je součástí životního stylu tamních obyvatel, uvádí Mgr. Kateřina Neubauerová, která o šátkování napsala zajímavou diplomovou práci. (Rozhovor s ní najdete dále v článku.) Jakýkoliv kontakt s dětmi hned od narození považuji za velmi dobrý, vhodný a důležitý pro růst vzájemného vztahu mezi dítětem a matkou, otcem i dalšími členy domácnosti. Jde o kontakt komunikační, kdy reagujeme na pláč dítěte (nemusíme ho hned brát do náruče, ale také s ním začneme komunikovat), kontakt fyzický, kdy se s ním mazlíme v normálním objetí nebo v pozici kůže na kůži (mám tím na mysli holou kůži dítěte a holou kůži rodiče), a tak více vnímáme i každý nádech dítěte (pomáháme mu tímto i při bolestech bříška). Může to být také zmiňované šátkování mi- ŠÁTKOVÁNÍ OČIMA DĚTSKÉ PSYCHOLOŽKY PhDr. Ilony Špaňhelové minka. Je důležité uvědomovat si, že dítě šátkování vnímá dobře především proto, že je v úzkém kontaktu s nejbližším. V raném věku mu to připomíná i dobu, kdy bylo u maminky v bříšku a mělo tam málo prostoru je to v určitém slova smyslu podobné. Vyhovuje mu také to, že cítí matčinu vůni (často i vůni mateřského mléka) a tlukot jejího srdce, na které bylo zvyklé už v prenatálním období. Mnohdy je mu tak větší teplo a může se dobře schoulit u nejmilejší osoby u rodiče. Tímto způsobem se může více upevňovat vztah mezi rodičem a dítětem. Rodič cítí, že je u něj dítě ve větším klidu, a má také obě ruce prázdné, může být tedy pohyblivější a zručnější. Je však důležité, aby rodič bral ohled také sám na sebe (ne aby se jen snažil splnit přání dítěte), zejména na možné bolesti zad, když dítě roste a přibírá na váze. Je také dobré si uvědomit, že dítě si velmi dobře pamatuje ty situace, které se mu líbí a které jsou pro ně příjemné. Takže si může na šátkování velmi dobře zvyknout a může ho vyžadovat svým pláčem, kterému rodič podlehne. Může být pak v některých ohledech pro rodiče náročné to dítě odnaučit a nahradit nošení v šátku svojí náručí nebo povídáním si s dítětem na podložce.i tady platí všeho s mírou... A je podstatné vnímat možná rizika, která šátkování může přinést. Šátkování ANO... Děti, které jejich rodiče nosí v šátku všude s sebou, se podle některých odborníků vyvíjejí lépe než děti, které tráví většinu času v kočárku nebo dětské postýlce. Platí to stejnou měrou pro motorický, kognitivní i emocionální vývoj. Intenzivní tělesný a oční kontakt s matkou nebo s otcem zprostředkovává dítěti pocit bezpečí. Díky pohybům dospělého jsou stimulovány veškeré receptory kůže i orgány pohybu a rovnováhy. Dítě není pouhým pasivním nošencem každá změna těžiště vyvolává odpovídající reflexní činnost nervů a svalů. Nožičky dítěte jsou v šátku anatomicky přesně v pozici, která je optimální pro zdravý vývoj kyčlí. Váha je rozložená na celých ramenou, zádech a bocích rodiče tělo nosiče je tak zatěžováno rovnoměrně.... ALE: Na co si dát pozor! Někteří lidé nosí své děti téměř nepřetržitě. Dítě a rodič však potřebují i čas klidu a odstupu. (To platí nejen pro šátkování.) Váha dítěte zatěžuje svaly, vazy a páteř nosícího, proto je dobré začít s pravidelným nošením hned po narození miminka, aby si rodič vypěstoval dobrou kondici. Při nákupu šátku i jiných pomůcek k nošení dětí si důkladně povšimněte použitého materiálu. Je důležité pořídit si kvalitní šátek vyrobený pro tento účel. Gro Baby plenkový systém jednoduché používání jedna velikost pro nejcitlivější pokožku inzerce

3 Než se rozhodnete si šátek pořídit... Názory na nošení dětí v šátku se liší nejen v odborných kruzích, ale dá se říct, že i od maminky k mamince (tatínkové do toho zas až tak nemluví). Jistě, můžete si přečíst také další články či pojednání, můžete se ptát svých kamarádek či známých, které své děti nosí (nebo proč je nenosí)... Podstatné ale je především to, proč se rozhodnete k nošení svého děťátka v šátku vy sama a jaké pocity to ve vás vzbuzuje. Právě o tom byste měla přemýšlet, než si šátek pořídíte. A myslete i na to, že představa nošení v šátku může vyhovovat vám, jenže miminko může být jiného názoru proto byste se o šátkování měla rozhodnout společně se svým dítětem. Důkladně jste vše zvážila a říkáte ANO, jdu do toho? ˆ Pak vezte: Šátky se vyrábějí v různých velikostech a v rozmanitých barvách. Velikost šátku se volí zejména podle člověka, který bude dítě v šátku nosit. Při nákupu je tedy namístě si uvědomit, jestli šátkovat bude jen maminka, nebo i tatínek či další blízká osoba. Příliš dlouhý šátek se špatně váže, krátký zase neumožňuje všechny typy úvazů. Záleží také na tom, aby byl šátek opravdu dobře uvázán a dítěti se v klubíčku nestlačovaly obratle (již zmíněná častá připomínka ortopedů). Uvádí se, že originál kvalitního šátku pořídíte asi v rozmezí až Kč. Zjistěte si předem od jiných maminek (např. v diskusích na internetu či v mateřském centru), s jakým šátkem jsou spokojené ony... Na kvalitu a osvědčenou značku se ptejte třeba také na kurzech vázání šátků. Pro šátkování existují různé typy úvazů a dnes už také dostatek příležitostí naučit se je na kurzech napříč naší zemí. Není nad osobní kontakt s někým, kdo má zkušenosti a může vám zodpovědět otázky, kterých je na začátku určitě spousta. Je to důležité zejména proto, aby si žena, která chce nosit miminko v šátku, byla jistá tím, co dělá... Kurzy však nepředstavují jedinou možnost, jak získat potřebné praktické dovednosti pro šátkování. Stačí zadat na internetu ve vyhledávači např. vázání šátku či návody na vázání šátku, příp. lze zakoupit instruktážní DVD. Babyvaky, ergonomická nosítka, klokanky, krosničky Možná se vám více než šátek zamlouvá babyvak. Některým maminkám je sympatičtější, protože si nemusí lámat hlavu s úvazem babyvak si zkrátka nasadí a jdou. Jeho pořizovací cena se pohybuje v řádu stovek. Představuje ale větší zátěž pro záda rodiče, který miminko nese, takže je vhodný zejména pro nošení nejmenších dětí. V diskusích na internetu se setkáte také s maminkami, které doporučují praktická ergo-nomická nosítka. Ta mají představovat vhodnou alternativu šátku, jsou vytvořena s ohledem na fyziologii malého dítěte, dají se nosit zejména na břiše a na zádech. Jsou určena pro sedící děti zhruba od 5 měsíců věku. (Do ergonomických nosítek lze dát i malé miminko, k tomu je však třeba speciální vložka.) Jejich pořizovací cena je vyšší než u šátků. Klokanky nejsou vhodné pro malá miminka, mají oproti šátku či babyvaku omezený způsob užití a hodí se spíše jen pro krátké nošení (přenos z místa na místo). Stejně jako krosničky se dají pořídit v ceně od několika stovek do několika tisíc korun. Klokanky a krosničky jsou určeny pro děti, které již umí samy sedět. Dítko, které ještě neumí samo držet hlavičku, ŠÁTKOVÁNÍ Nosíme své děti v šátku pls ilustraciu Tato knížka Jany Turnovské stručně shrnuje informace o nošení dětí, seznamuje s historií nošení a používání kočárků, najdete tu úvahy o pozitivech a negativech šátkování. Dozvíte se, jak šátek vybírat, z jakých materiálů se šátky vyrábějí a v jakých délkách, co říkají barvy šátků. Je tu i praktická část s obecnými radami pro vázání šátků a fotografickými postupy s popisem vázání. Možná se setkáte i s názory, že nošení dítěte v šátku či jiném nosítku je absolutně nevhodné a že dítě prostě patří do kočárku. Nenechte se tím zaskočit. Důležité je, že vy sama víte, proč to děláte... nemá dostatečně vyvinuté zádové svaly a neumí sedět bez opory, byste mohli nošením v klokankách či krosničkách ohrozit na zdravém vývoji. Pokud chcete používat krosničku např. na delší turistické výlety s batoletem, určitě se vyplatí investovat do kvalitního a dobře vybaveného nosítka. Při jeho výběru si zjistěte veškeré podrobnosti včetně toho, pro jakou váhovou kategorii dětí je nosítko určeno. Existuje i názor, že nošení dětí je životní styl není to o tom, že se rozhodujete mezi koupí babyvaku a šátku. Je to určitý přístup k výchově dítěte, k tomu, nakolik rodiče chtějí vyjít vstříc jeho potřebám, a souvisí to s tím, kdo jejich dítě vlastně je duben

4 JAK NOSÍ MAMINKY... inzerce Novinka na eském a slovenském trhu! Eva Šuhajdová (28 let), dcera Amálie (1,5 roku) Už v těhotenství jsem studovala internet a sbírala názory na šátky, nakonec jsem po doporučení kamarádky jeden kousek pořídila. Malou jsem začala nosit už v šestinedělí a bylo to velice příjemné, připadala jsem si jako těhotná: malá chrupkala v kolíbce a já jsem se mohla vydat na procházku po lese, rozbahněných a rozježděných cestách, kam s kočárem nebylo pomyšlení zamířit. Amálka většinou rychle usnula a dokázala v šátku spát i tři hodiny, takže jsem po příchodu domů ještě i udělala kus práce. Nedej bože se ji ale pokusit vytahovat, to byla hned vzhůru. Z tohoto hlediska je možná lepší kočár zaparkovala jsem malou v předsíni a ona spala dál. (Kočár i šátek jsem používala rovnocenně.) Po roce a půl nosím občas dcerku dál. V šátku už nespává, ale kouká ven a všechno ji zajímá. Vyplatilo se mi to hlavně v největších mrazech nemusela jsem se bát, že mi zmrzne v kočáře, měla obličejík u mě na prsou, bundu jsem oblíkala až přes ni, takže byla chráněná a nedýchala ledový vzduch. Už to ale není na delší túry, protože malá má 11,5 kg, tak mě pak bolí záda. Když ale potřebuji na kratší procházku, do obchodu, jet někam hromadnou dopravou, nemůžu si šátek vynachválit. Někdy si malou dám do šátku i doma. Všechny maminky jistě znají dny, kdy dítko nemá náladu, mrčí a chce se pořád nosit v náručí. Jen je máma postaví na zem, rozeřve se... To sáhnu po šátku a jsme spokojené obě. Já udělám svou práci a ona je u mě přitulená a vidí. Jedinou velkou nevýhodu vidím v tom, že když jsem se několikrát pokoušela vyndat malou ze šátku na ulici a např. nastoupit do auta, vždycky jsem šátek vyválela celý po zemi. Je to opravdu hodně látky a nedařilo se mi to nějak inteligentně zvládnout. V tom je asi lepší klokanka, ale tu jsme už po investici do šátku ani neuvažovali pořizovat. Také bych možná ostatní maminky upozornila na důležitost výběru správné délky šátku. Já jsem vybrala nejdelší (5,2 m). Jsem sice menší, drobnější, ale můj muž měří téměř dva metry a je mohutnější postavy. Představovala jsem si, že bude malou nosit i on (nijak se tomu nebránil). Jenže nakonec nosím malou jen já a jsme omotané stokrát kolem dokola. Můžu dělat složité úvazy, ale i tak mi dost látky zbývá, což je někdy dobré (překřížím ji ještě jednou pod zadečkem třeba), ale spíše to zavazí. Myslím si, že je důležitá i kvalita šátku, aby byl dost pevný a aby se uzel, kterým je šátek na konci úvazu zajištěn, nerozvazoval. Všechny úvazy jsem zkoušela sama jen podle návodu na internetu, nekupovala jsem si k šátku žádné speciální oblečení. Na zimu jsem sáhla po manželové mikině a volnější bundě. 0% BPA EVOLUCE DRUH Inovace, technologie, pohyb a barva. je revolu ní ada d tských produkt podporujících dít k objevování svého okolí pomocí výrobk, které jsou unikátní svým tvarem, pohybem i barvou a prom ní každý okamžik dne dít te v moment radosti. D tská láhev má zaoblený tvar, který umož uje její snadn jší uchopení dokonce i t mi nejmenšími d tskými ru i kami. Láhev se kolébá sem a tam a tím dít pobaví, je bezpe ná, hygienická a zajiš uje maximální ochranu dít te. A také maximální klid jeho mamince. Lenka Lando (32 let), syn Ian (1 rok) a druhý na cestě Měla jsem už dopředu vymyšlené, že Iana nosit budu, neb mi to připadalo a pořád připadá pro pohyb po městě nejpohodlnější. Nicméně, to jsem netušila, že bude první tři měsíce absolutně neodložitelný ke kočáru se s ním nedalo ani přiblížit... Takže mi ani nic jiného nezbylo. Ale nijak mi to nevadilo, připadalo mi, že nás ta vzájemná tělesná blízkost uklidňovala oba. Jediné, co mi vadilo fakt hodně, bylo, že jsem se nenaučila ho z šátku vytáhnout tak, aby se okamžitě neprobudil a nezačal brečet. V tom byl daleko lepší babyvak, který jsem taky používala

5 akterý šel sundat ismalým a třeba i přesunout na někoho jiného... Ale ortoped mi řekl, že babyvak nerad vidí kvůli postavení kyčlí, že je lepši malého nosit v poloze bříškem na břicho. Pak taky byla otrava, když začalo být vedro a Ian pořád neměl pocit, že by si do toho kočárku chtěl lehnout... Takže jsme se pěkně potili oba. V podstatě se přesunul až ve chvíli, kdy mu začalo vadit, že z šátku nic nevidí. Koukal pořád jen mně na hrudník, neb pro polohu na mých zádech nedržel své tělo ještě dost pevně. A v kočáru zas odmítal jen tak ležet chtěl prostě vidět. Na moje záda už se nepřestěhoval, protože jsem znovu otěhotněla... Druhého chlapíka určitě nosit budu, pokud a dokud to bude chtít on. Akorát bych byla ráda, kdyby se ten příběh neopakoval celý, tedy včetně toho šíleného řevu při pouhém přiblížení se ke kočáru... Třeba nebude takový despota. MAMINKOVSKÉ VYCHYTÁVKY PŘI ŠÁTKOVÁNÍ Šátkování v létě nejteplejší jsou úvazy tělo na tělo, proto se s malým miminkem budete cítit lépe v úvazech, do nichž dítě neumístíte moc napevno, ale bude tam spíše viset. Větší dítě je lepší vázat na záda, protože tak se pocení lépe snáší, a navíc když šátek příliš neutáhnete, dítě se instinktivně samo odtáhne, aby se tolik nepotilo. V létě vlastně šátek představuje vrstvu navíc, proto jsou vhodné úvazy, které dítko příliš nezahalují. Lze samozřejmě pořídit také letní oblečení ze speciálních prodyšných materiálů. (Některé maminky doporučují větší děti dávat v horku do šátku nahé, zabalené jen do pleny to ale určitě nezkoušejte u novorozenců.) Každopádně: nezapomínejte na ochranu odhalených částí tělíčka dítěte pomůže vám v tom vhodný opalovací krém a na pokrývku hlavičky. Nošení dítěte v šátku v zimě je vlastně mnohem praktičtější než v létě: nepotíte se vy ani dítě, máte dobrý přehled o tepelné pohodě a nepohodě miminka. Pro šátkování v zimě se hodí volná, pohodlná bunda či kabát, které můžete rozepnout, vejdete-li např. do vytopeného obchodu. Miminko není nutné ani v zimě příliš balit (podle typu úvazu). Je třeba hlídat, stejně jako když děťátko oblékáte do kočárku, dvě místa na tělíčku krk a nožičky. Pokud si na ně sáhnete, snadno zjistíte, zda je váš drobeček vhodně oblečený. Kojení v šátku existují úvazy, při kterých se dá malé miminko i kojit; záleží ale i na tom, jak dobře se umí přisát. Šátek uvážete volněji a dítě v něm visí tak, že má hlavičku u vašeho prsu. Určitě se ale nejprve seznamte s vhodnými typy úvazů, zbytek je už pak o cviku (některé zkušené maminky prý dokážou nepozorovaně kojit dítko i za chůze). Šátkování v těhotenství je možné, jen je třeba dobře naslouchat vlastnímu tělu (a záleží také na velikosti nošeného dítka). Obecně se nedoporučuje v prvních třech měsících gravidity. Pak se dítě dá nosit na boku či na zádech, podle toho, jak se cítíte. Jeden praktický postřeh na závěr: Uvědomte si, že máte-li dítě v šátku na břiše, už neunesete moc dalších věcí, snad jen menší batoh na zádech. Šátek lze vnímat jako návrat k přirozené péči o miminko... Mgr. KATEŘINA NEUBAUEROVÁ napsala o nošení miminek v šátku bakalářskou práci nazvanou Nošení dětí v šátku jako součást primární prevence sociálně patologických jevů. (Blíže se s ní seznámit můžete na Kateřina je původně psychiatrická zdravotní sestra. Vystudovala sociální pedagogiku na FF UK a nyní je čtvrtým rokem ve výcviku Terapie pevným objetím u PhDr. Jiřiny Prekopové a PhDr. Jaroslava Šturmy. Je také maminkou dvou dětí: pětileté Aničky a osmnáctiměsíčního Lukáška. Šátkování se stalo tématem vaší bakalářské práce v době, kdy jste sama měla malou dceru. Proč právě šátkování? Téma šátkování mne začalo zajímat už během těhotenství. Věděla jsem, že budu naši Aničku nosit. Bylo to vnitřní přesvědčení... Podle mě maminka, která zvolí šátek, jehož uvázání může kdekoho odradit, protože na první pohled to vypadá dost složitě, je pro šátkování vnitřně nastavena. Je nastavena na blízkost s miminkem a šátek používá hlavně kvůli miminku, ne že je to praktické, že je mobilní atd. Tyto výhody jsou pak třešničkou na dortu. Proto se maminky, které chtějí nosit svá miminka hlavně z praktických důvodů, rozhodnou raději pro babyvak. Úvazů se ale nemusí nikdo obávat. Je to cvik a nakonec to děláte úplně automaticky. Já jsem se naučila vázat Andulku do šátku v rychlosti za jízdy v autobuse. Šátkem si dítě připoutáte k tělu tak těsně, jak je to příjemné jemu i vám, protože když máte úvaz povolen, necítíte se dobře. A hlavně, šátek podepírá zádíčka dítěte, které nemá ještě vyvinuté svaly tak, aby to zvládlo samo, proto musí být dobře uvázáno. Není nošení v šátku dnes považováno za módní záležitost? A nemůže se stát, že miminko nošené v šátku pak odmítá být odložené v kočárku či postýlce? Myslím si, že šátek není módní záležitostí, to spíše různá nosítka. Je to návrat k přirozené péči o miminko, jak to kdysi dávno dělali naši předci. Navázání na tradici, která byla na čas přerušena. Důležité je samozřejmě nepodcenit výběr nosítka, o čemž na netu získáte cenné informace, stačí si vybrat. 46 duben

6 Podstatné je si uvědomit, že nošení v šátku v naší civilizované společnosti se odehrává ve zcela jiných životních podmínkách než v zemích třetího světa, kde nosí děti také jiní členové rodiny. Maminky s dětmi na zádech či na hrudi pracují, stále se hýbou, nesetrvávají ve statické poloze tak často jako v naší společnosti. A přitom děti v šátku mají rády právě ono pohupování při chůzi. Plní se tak potřeba rytmu. Maminka v naší společnosti má prostor pro to, aby se dítěti přizpůsobila, maminka v zemích třetího světa ho nemá. Takže tam, když chce miminko na zem, má smůlu. Maminka ho nemůže odložit, aby se mu něco nestalo. Ono se přizpůsobí. V bezpečí matčina náručí se učí snášet útrapy života. Kdežto v naší společnosti tomu může být naopak. Smůlu má maminka. Má totiž možnost volby. Když chce dítě z šátku, proč by ho nevyndala? Může se přece proběhnout. Maminka ho také může jen chovat, když nechce být připoutáno na její tělo... Mluví se i o tom, že šátkováním lze dítě rozmazlit... Jak už jsem uvedla matka v postmoderní společnosti má spoustu možností, jak se zachovat. Proto má dítě také reálnou šanci, že si vynutí své. Může se tak naučit matkou manipulovat, pak však ztrácí jistotu, že se na ni může spolehnout. Pocit jistoty a bezpečí spočívá mimo jiné právě v autoritě rodiče. Kritické období nastává z tohoto hlediska dle Jiřiny Prekopové od 5. měsíce života dítěte, kdy probíhá období tzv. schematizování jsou uplatňována určitá schémata jednání, aby se došlo k cíli. Zde je možno dát šátek v postmoderní společnosti do kontextu s poruchou zvanou malý tyran (viz stejnojmenná kniha od uvedené autorky). Praxí nošení se ale toto vytříbí. Když jednou zjistíte, že dítě v šátku nevydrží, raději si příště vezmete kočár. Já jsem šátek omezila zhruba v osmi měsících Aničky. Jiřina Prekopová doporučuje intenzivnější nošení do jednoho roku života. Jaká je vhodná doba pro setrvávání dítěte v šátku? Proč je šátkování pro miminko tak příjemné? Novorozeneček může být v šátku celý den. Je pravda, že v bříšku byl schoulený stejně tak, jak je schoulený v šátku na bříšku maminky. Ako- rát teď je vidět. Prvních 28 dnů lze děťátko nosit neomezeně. Na přednáškách o šátcích jsem se dověděla, že pro rozvoj pohybu miminka stačí např. chvíle při přebalování. Už není v bříšku, ale na bříšku. Poznává svět, do kterého se narodilo z bezpečí náručí své matky. Docela bych chtěla vědět, jak se miminko cítí, když ho po narození najednou narovnáte. Dáte na váhu, zabalíte a položíte do postýlky. Je vystaveno svému okolí a bezbranné. Když se položí mamince na bříško, tak není ve vodorovné poloze. Má možnost být schoulené a také tak usne. Je mu tak dobře. Je-li v lůžku s maminkou u prsa, je schoulené na boku. Maminka ho zezadu podepírá nebo ho má v náručí a kojí. Opět jsou zádíčka kulaťoučká. To je u novorozenečků přirozené. Postupně, jak dochází k psychomotorickému vývoji dítěte, tak se doba v šátku zkracuje, aby mělo dostatek prostoru pro,,trénink. V šátku však není dítě až tak pasivní, jak se někomu může zdát. Říká se, že vykonává pasivní pohyb. Jak se hýbe maminka, svaly dítěte reagují na změny polohy jejího těla a rovnovážné ústrojí dítěte je stále zaměstnáváno. Děti z šátku prý bývají pohybově zdatnější. Co vidíte jako největší přínos šátkování s miminky? To, že se koná maximálně v souladu s potřebami miminka, které jsou specifické a odlišné od potřeb dospělého. Je to potřeba rytmu, bezpečí a potřeba pevné vazby s matkou. Potřeba jistoty je také důležitá, ale ta není charakteristická pro šátek. Potřeba kontaktu, rytmu se může vyplnit také nošením v náručí, ale nemáte volné ruce, takže nakonec je šátek velmi přínosný pro oba. Mnoho maminek, které mi odpověděly na můj dotazník (za což jim touto cestou děkuji), psalo, že jejich miminka byla plačtivá, tak je začaly nosit v šátku. Mohly tak vykonat práci, kterou by jinak nešlo dělat. A v neposlední řadě je šátek dobrý také pro ty maminky, které si chtějí zachovat svůj dosavadní životní styl ty, které rády sportují (běžky, pěší turistka) anebo cestují. Nejsou tak mateřstvím výrazně omezeny a to má opět pozitivní dopad na jejich vztah s miminkem. PŘIPRAVILA: Zuzana Ježková Víte, že kočárky se začaly používat na počátku 19. století? Nošení dětí na těle, které do té doby bylo přirozenou součástí života rodin, se tak začalo vytrácet hlavně v bohatších vrstvách společnosti, které si mohly kočárek finačně dovolit.... nošení dětí si mohou pamatovat ještě naše prababičky? Nosítkům se tehdy říkalo loktuše, chůvky či trávnice (byla z hrubší látky a sloužila také pro nošení trávy). Po 2. světové válce šátky z české kotliny vymizely zcela.... na Bali existuje obřad, při kterém se miminka poprvé dotknou země? Do svých šesti měsíců jsou totiž výhradně nošena a u matky i spí. Po dovršení půl roku se při tradiční slavnosti nechají poprvé volně lézt po zemi. Beco Butterfly bezpečné nosítko s atraktivním designem Nosítko pro děti Beco Butterfly si zamilujete pro jeho všestrannost: vhodné pro děti od 3 kg do 20 kg možnost nošení na zádech i na břiše podporuje ergonomickou polohu dítěte s dítětem můžete vařit, uklízet, nakupovat i cestovat snadné použití bez nutnosti speciálních úvazů již stovky spokojených rodičů Kontakt: Hana Přibíková mobil: babynositka@seznam.cz Součástí balíčku s nosítkem je instruktážní DVD a návod. VÝHRADNÍ ZASTOUPENÍ BECO BABY CARRIER inzerce