Vybrané informační zdroje k tématům kapitoly C

Transkript

1

2 Vybrané informační zdroje k tématům kapitoly C Český statistický úřad (ČSÚ) Statistická ročenka ČR (roční periodicita) NUMERI PRAGENSES Statistická ročenka hl. m. Prahy (roční periodicita) Státní zdravotní ústav (SZÚ) Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí souhrnná zpráva (roční periodicita) Informace z oblasti hygieny životního prostředí Pylový monitoring v hl. m. Praze Zpravodajství, Dlouhodobý pylový kalendář Pylová informační služba v ČR Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR) Zdravotnická ročenka Hl. m. Prahy (roční periodicita) Hygienická stanice hl. m. Prahy Informace v rubrice Odborné informace (epidemiologie, komunální hygiena aj.) na stránkách Další informační zdroje jsou uvedeny v kapitole F.

3 OBYVATELSTVO, DOMY A BYTY C1 C1 OBYVATELSTVO, DOMY A BYTY Obyvatelstvo Počet evidovaných obyvatel v Praze se od roku 21 opět zvyšuje (ve druhé polovině 9.let docházelo ke snižování).tato změna je však způsobena tím, že do celkového počtu obyvatel se od roku 21 začali počítat také cizinci s přiznaným azylem a ti, kteří v ČR pobývali na základě víz nad 9 dní déle než rok.od roku 24, v souvislosti se vstupem ČR do EU byli započteni také cizinci s dlouhodobým a přechodným pobytem. Současný počet obyvatel (k ) v Praze je obyvatel, což je o téměř 7 % více než v roce 24. Počet obyvatel je výsledkem jejich přirozeného pohybu (narození a zemřelí) a stěhování (migrace). V Praze má na zvyšování počtu obyvatel největší vliv právě migrace a to především migrace cizích státních příslušníků.co se týče českých občanů, ti území Prahy spíše opouštějí a nejčastěji se stěhují za hranice Prahy do jejího zázemí.od roku 1997 došlo k zastavení úbytku živě narozených dětí a dochází k pomalému nárůstu jejich počtu.od roku 26, kdy počet narozených převýšil poprvé po 26 letech počet zemřelých o 256 osob, se přírůstek obyvatel přirozenou měnou (rozdíl mezi počtem narozených a zemřelých) zatím každoročně zvyšuje.nejvíce dětí bylo narozeno v posledním sledovaném roce 29 ( živě narozených oproti v roce 24).Příčinou je zejména zakládání rodin matkami ve vyšším věku z populačně silných ročníků ze sedmdesátých let.naopak počet zemřelých dlouhodobě spíše klesá (prodlužování střední délky života v souvislosti s vysokou úrovní lékařské péče, dostupností rychlé zdravotnické pomoci v Praze a celkovým aktivnějším přístupem starších lidí k životu).mezi nejčastější příčiny smrti patří v Praze nemoci oběhové soustavy a novotvary.pražská populace měla vždy spíš starší věkovou strukturu než ostatní kraje ČR a snižování počtu zemřelých tento trend ještě umocní. Věková struktura populace na daném území se odvíjí od věkové struktury přistěhovalých a vystěhovalých a od přirozeného pohybu obyvatel (narození a zemřelí).v současnosti se také často hovoří o stárnutí populace zejména s přesunem populačně silných ročníků do důchodového věku.největší posuny ve věkové struktuře obyvatel byly mezi lety 24 a 29 zaznamenány ve věkové skupině 3 44 let, kde došlo k největšímu růstu, dále ve skupině let, kde byl zaznamenán největší pokles podílu obyvatel v těchto věkových skupinách na celkovém počtu obyvatel.do věkové skupiny 3 44 let přicházejí silné ročníky let sedmdesátých a zároveň cizinci, kteří do ČR a Prahy přichází za prací.druhý největší nárůst je zaznamenán v kategorii obyvatel ve věku 6 74 let (stárnutí populace). Celkový počet uzavřených sňatků od sedmdesátých let mírně klesá, počet rozvodů je spíše stabilní s mírnou tendencí k poklesu.z celkového počtu živě narozených se jich stále větší podíl rodí mimo manželství (v roce 29 to bylo 34 %).V Praze to souvisí s celkovými změnami ve společnosti směrem k větší individualitě. Další podrobné informace jsou zveřejněny a pravidelně aktualizovány na stránkách Českého statistického úřadu, Praha ( resp. Regionální pracoviště hl. m. Praha). PRAHA Životní prostředí

4 C1 Tab. C1.1 OBYVATELSTVO, DOMY A BYTY Počet a pohyb obyvatel Počet obyvatel (k ) muži ženy Střední stav obyvatelstva muži ženy Živě narození Zemřelí Přirozený přírůstek Přirozený přírůstek na 1 obyvatel,6,2,8 1,7 1,7 Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek stěhováním Přírůstek stěhováním na 1 obyvatel 1, 5,3 19,2 15,5 11, Celkový přírůstek Celkový přírůstek na 1 obyvatel 9,3 5,5 2, 17,2 12,7 Zalidnění obyvatel na 1 km Pozn.: Data zahrnují definitivní demografické ukazatele, týkající se obyvatel s trvalým bydlištěm na uvedeném území (bez ohledu na státní příslušnost). Od roku 21 v návaznosti na Sčítání lidu, domů a bytů 21 jsou započteni cizinci s přiznaným azylem, cizinci s vízy nad 9 dní, kteří v ČR pobývají déle než jeden rok, a od i občané zemí EU s přechodným pobytem a občané třetích zemí s dlouhodobým pobytem na území ČR (v návaznosti na tzv. Euronovelu zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců). Zdroj: ČSÚ Tab. C1.2 Věk obyvatelstva Obyvatelstvo Počet obyvatel k celkem ženy muži Obyvatelé ve věku ženy muži Obyvatelé ve věku ženy muži Obyvatelé ve věku 65 a více let včetně nezjištěno ženy muži Průměrný věk obyvatel celkem 41,7 41,8 41,7 41,6 41,6 ženy 43,4 43,4 43,4 43,3 43,2 muži 4, 4, 4, 39,9 39,9 Střední délka života ženy 8, 8,4 8,74 8,81 8,84 muži 74,7 75,2 75,59 75,9 76,25 Pozn.: Data zahrnují definitivní demografické ukazatele, týkající se obyvatel s trvalým bydlištěm na uvedeném území (bez ohledu na státní příslušnost). Od roku 21 v návaznosti na Sčítání lidu, domů a bytů 21 jsou započteni cizinci s přiznaným azylem, cizinci s vízy nad 9 dní, kteří v ČR pobývají déle než jeden rok, a od i občané zemí EU s přechodným pobytem a občané třetích zemí s dlouhodobým pobytem na území ČR (v návaznosti na tzv. Euronovelu zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců). Zdroj: ČSÚ 192 PRAHA Životní prostředí 29

5 OBYVATELSTVO, DOMY A BYTY C1 Obr. C1.1 Obyvatelstvo 1 25 poèet obyvatel (k ) Pozn.: Týká se obyvatel s trvalým pobytem na území ÈR (bez ohledu na státní pøíslušnost), od roku 21 jsou zapoèteni také cizinci s pøiznaným azylem a vízy nad 9 dní pobývající v ÈR déle ne rok. Od roku 24 pak také cizinci s pøechodným (obèané zemí EU) a dlouhodobým pobytem (obèané zemí mimo EU). Zdroj: ÈSÚ Obr. C1.2 Prùmìrný vìk vìk Obr. C1.3 Støední délka ivota vìk celkem eny mu i Zdroj: ÈSÚ eny mu i Zdroj: ÈSÚ Obr. C1.4 Vìkové slo ení obyvatelstva 1991, 29 MU I k SLDB poèet obyvatel [tis.] ENY Zdroj: ÈSÚ PRAHA Životní prostředí

6 C1 OBYVATELSTVO, DOMY A BYTY Obr. C1.5 Hustota obyvatelstva v mìstských èástech Prahy, 29 poèet obyvatel na km 2 < a více Zdroj: ÈSÚ Obr. C1.6 Pøírùstky a úbytky obyvatelstva v mìstských èástech Prahy pøírùstek a úbytek na 1 obyvatel, < a 1 99 a 1 a 2 21 a 4 41 a 6 61 a 8 81 a a 2 > 2 pøírùstek a úbytek na 1 obyvatel, 29 < 4 39 a > 1 1 a a 3 31a a 6 61 a 1 Zdroj: ÈSÚ 194 PRAHA ivotní prostøedí 29

7 OBYVATELSTVO, DOMY A BYTY C1 Tab. C1.3 Obyvatelstvo, domy a byty v městských částech Prahy Kód Městská část Název Rozloha [ha] k Poč. obyv. k Poč. obyv. k Obyvatelstvo Domy* Byty* Přírůstek k celkem Přírůstek k na 1 obyv. Hustota obyv. na 1 km 2 29 Trvale obydlené Trvale obydlené 554 Praha 1 554, , Praha 2 417, , Praha 3 648, , Praha , , Praha - Kunratice 81, , Praha , , Praha - Slivenec 759, , Praha , , Praha - Lysolaje 247, , Praha - Nebušice 368, , Praha - Přední Kopanina 327, , Praha - Suchdol 513, , Praha 7 79, , Praha - Troja 336, , Praha , , Praha - Březiněves 338, , Praha - Ďáblice 737, , Praha - Dolní Chabry 499, , Praha , , Praha , , Praha , , Praha - Křeslice 343, , Praha - Šeberov 5, , Praha - Újezd 37, , Praha , , Praha - Libuš 523, , Praha , , Praha - Řeporyje 986, , Praha , , Praha - Dolní Počernice 576, , Praha , , Praha - Dolní Měcholupy 466, , Praha - Dubeč 86, , Praha - Petrovice 178, , Praha - Štěrboholy 296, , Praha 16 93, , Praha - Lipence 825, , Praha - Lochkov 271, , Praha - Velká Chuchle 63, , Praha - Zbraslav 984, , Praha , , Praha - Zličín 717, , Praha , , Praha - Čakovice 1 18, , Praha 19 6, , Praha - Satalice 379, , Praha - Vinoř 6, , Praha , , Praha , , Praha - Běchovice 683, , Praha - Klánovice 589, , Praha - Koloděje 374, , Praha , , Praha - Benice 277, , Praha - Kolovraty 648, , Praha - Královice 495, , Praha - Nedvězí 38, , Celkem 49 61, , * Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) 21 Zdroj: ČSÚ PRAHA Životní prostředí

8 C1 Tab. C1.4 OBYVATELSTVO, DOMY A BYTY Domy, byty a vybavenost Počet domů celkem z toho trvale obydlené z toho rodinné domy Počet bytů celkem z toho trvale obydlené z toho v rodinných domech Počet obytných místností v trvale obydlených bytech Počet m 2 obytné plochy v trvale obydlených bytech Vybavenost bytů [%] plyn ze sítě 75,3 77,2 73,9 vodovod v bytě 96,4 99,1 99,1 veřejná kanalizace 91,5 94,4 96,9 ústřední nebo etážové topení 53,8 7,6 75,1 z toho na pevná paliva 4,1 27,3 2,1 kamna 45, 28,4 22,5 z toho na pevná paliva 24,9 5,9 3,9 Zdroj: ČSÚ SLDB 196 PRAHA Životní prostředí 29

9 STATISTIKY ZDRAVÍ OBYVATELSTVA C2 C2 STATISTIKY ZDRAVÍ OBYVATELSTVA Počet narozených v Praze od konce 9. let stále narůstá. Zvýšení porodnosti v posledních letech může být důsledkem realizace odkládaného mateřství silných ročníků žen narozených v sedmdesátých letech. Počet potratů od počátku 9. let trvale klesá a snižuje se podíl umělých přerušení těhotenství. Kojenecká a novorozenecká úmrtnost je již na velmi nízkých hodnotách. Počet zemřelých celkem a na 1 obyvatel se zvolna snižuje. Standardizovaná úmrtnost v Praze je u obou pohlaví nižší než v ČR. Od roku 199 standardizovaná úmrtnost stále klesá u obou pohlaví. Standardizovaná úmrtnost žen je v ČR i Praze nižší než úmrtnost mužů. Zvyšuje se průměrný věk i střední délka života u mužů i žen. Nejčastější skupinou příčin úmrtí jsou nemoci oběhové soustavy v čele s ostatními ischemickými nemocemi srdečními a cévními nemocemi mozku a dále novotvary. Počet zemřelých na novotvary na 1 obyvatel pozvolna klesá. Incidence zhoubných novotvarů na 1 obyvatel celkem se mírně zvyšuje. Karcinom průdušnice průdušky a plíce (C33 34) je na jednom z prvních míst u mužů i žen. Zatímco incidence u mužů, i když je stále vysoká, v posledních několika letech spíše stagnuje nebo mírně klesá, u žen incidence dlouhodobě rostla, nyní začíná stagnovat. U mužů je další významnou diagnózou zhoubný nádor prostaty (C61), jejíž incidence na 1 obyvatel je na 1. místě. U žen je na prvním místě incidence zhoubný nádor prsu (C5). Další podrobné informace jsou zveřejněny a pravidelně aktualizovány na stránkách Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR Tab. C2.1 Narození, potraty, zemřelí Narození celkem v tom živě narození Živě narození na 1 obyvatel 1,2 1,6 11, 11,7 11,7 Potraty celkem samovolné miniinterupce jiné Potraty na 1 obyvatel 3, 8 3, 6 3, 7 3, 8 3, 6 Potraty na 1 narozených 37,7 34,2 33,3 32,7 31,2 Zemřelí celkem Zemřelí na 1 obyvatel 1,8 1,4 1,2 1, 9,9 Kojenecká úmrtnost [ ] 1, 9 2, 6 2, 2 1, 5 2, 3 Novorozenecká úmrtnost [ ], 8 1, 5 1, 3 1, 1, 2 Zdroj: ČSÚ, ÚZIS Obr. C Narození, potraty, zemřelí na 1 obyvatel Živě narození na 1 obyvatel Zemřelí na 1 obyvatel Potraty na 1 obyvatel Zdroj: ČSÚ, ÚZIS PRAHA Životní prostředí

10 C2 Tab. C2.2 STATISTIKY ZDRAVÍ OBYVATELSTVA Úmrtnost podle příčin smrti Zemřelí podle vybraných příčin smrti na 1 obyv. novotvary 295,7 3, 292,6 278,5 279,7 alergie, nemoci žláz a přeměny látkové 7,1 9,8 2,8 17,9 16,7 nemoci ústrojí cévního 526,6 478,7 484,4 465,3 456,8 nemoci ústrojí dýchacího 78, 68,1 6,1 57,9 57,8 nemoci ústrojí trávicího 47,5 46,7 46, 49,5 43,7 nemoci ústrojí močového a pohlavního 14,7 16,7 8,5 8,8 8,9 úrazy, otravy a sebevraždy 56, 59,6 55,2 54,8 51,7 ostatní příčiny smrti 51,9 57,4 52,7 68,6 79,5 Celkem Praha 1 77,5 1 37, 1 2,3 1 1,3 994,8 Zdroj: ČSÚ Obr. C2.2 Podíly jednotlivých příčin smrti 3 % % 29 5 % 1 % 1 % 4 % 26 % 4 % 3 % 6 % 1 % 8 % 28 % 2 % 54 % 46 % celkem celkem 995 novotvary nemoci ústrojí cévního nemoci ústrojí trávicího úrazy, otravy a sebevraždy alergie, nemoci žláz a přeměny látkové nemoci ústrojí dýchacího nemoci ústrojí močového a pohlavního ostatní příčiny smrti Zdroj: ČSÚ, ÚZIS Obr. C2.3 Vývoj standardizované úmrtnosti podle pohlaví na 1 obyvatel muži ČR muži Praha ženy ČR ženy Praha Zdroj: ČSÚ, ÚZIS 198 PRAHA Životní prostředí 29

11 STATISTIKY ZDRAVÍ OBYVATELSTVA C2 Tab. C2.3 Hospitalizovaní podle příčin hospitalizace Kapitola (MKN 1) muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy I. Některé infekční a parazitární nemoci II. Novotvary III. Nemoci krve, krvetvorných orgánů a... imunity IV. Nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek V. Poruchy duševní a poruchy chování VI. Nemoci nervové soustavy VII. Nemoci oka a očních adnex VIII. Nemoci ucha a bradavkového výběžku IX. Nemoci oběhové soustavy X. Nemoci dýchací soustavy XI. Nemoci trávicí soustavy XII. Nemoci kůže a podkožního vaziva XIII. Nemoci svalové a kosterní soustavy a poj. tkáně XIV. Nemoci močové a pohlavní soustavy XV. Těhotenství, porod a šestinedělí XVI. Některé stavy vzniklé v perinatálním období XVII. Vrozené vady, deformace a chromos. abnormality XVIII. Příznaky, znaky a... nálezy nezařazené jinde XIX. Poranění, otravy a... následky vnějších příčin XXI. Faktory ovlivňující zdr. stav a kontakt se zdr. službami Celkem Pozn.: Evidence podle místa ošetření Praha Zdroj: ÚZIS Tab. C2.4 Incidence zhoubných novotvarů a nádorů in situ v regionu Praha C D9 Celkový počet Na 1 obyvatel Průměr muži ženy celkem muži ženy celkem muži a ženy ,9 77,7 723, 723, ,3 78,4 731,7 732, ,5 71,5 736,8 738, ,3 711,1 745,8 747, ,6 744,5 767,7 768,6 Zdroj: ÚZIS, Národní onkologický registr ČR Obr. C2.4 Zemřelí na zhoubné novotvary muži ženy Zdroj: ČSÚ, Národní onkologický registr ČR PRAHA Životní prostředí

12 C2 STATISTIKY ZDRAVÍ OBYVATELSTVA Obr. C2.5 Poèet hlášených zhoubných nádorù a novotvarù in situ a)celkový poèet b)poèet pøípadù na 1 obyvatel mu i eny celkem mu i eny celkem Zdroj: ÚZIS, Národní onkologický registr ÈR Obr. C2.6 Poèet vybraných hlášených zhoubných nádorù na 1 obyvatel MU I ENY C16 C18 C16 C18 C19 C21 C33 C34 C19 C21 C33 C34 C61 C C16 C18 C19 C21 ZN aludku ZN tlustého støeva ZN rektosigmoidálního spojení, rekta, øiti a øitního kanálu C33 C34 C5 C61 ZN prùdušnice, prùdušky a plíce ZN prsu ZN prostaty Zdroj: ÚZIS, Národní onkologický registr ÈR 2 PRAHA Životní prostředí 29

13 ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ C3 C3 ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí Životní prostředí je spolu s výživou jednou z nejrozsáhlejších determinant zdraví člověka. Je proto nezbytné sledovat zdravotní rizika a dopady znečištěného životního prostředí na lidský organismus. Stěžejním monitorovacím programem v ČR je od roku 1994 Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí, který je realizován na základě Usnesení vlády ČR č. 369/1991 Sb., je obsažen v zákoně o ochraně veřejného zdraví č. 258/2 Sb. a zároveň je jednou z priorit Akčního plánu zdraví a životního prostředí ČR, schváleného Usnesením vlády č. 81/1998 Sb. Systém monitorování představuje ucelený systém sběru údajů, zpracování a hodnocení informací o stavu složek životního prostředí a o jejich vlivu na zdravotní stav české populace. Výsledky jsou každoročně publikovány ve zprávách, které jsou pro odbornou i širší veřejnost k dispozici na internetových stránkách Systém monitorování probíhá ve vybraných sídlech, kterými jsou hl. m. Praha, krajská města, bývalá okresní města a další sídla. Ve dvou subsystémech je monitorování prováděno naopak na celostátní úrovni (monitorování kvality veřejného zásobování pitnou vodou a zdravotních rizik pracovních podmínek). Pro potřeby pražské ročenky byla pozornost věnována projektům, které probíhaly rovněž v Praze a zároveň byly zjištěné údaje za Prahu samostatně analyzovány. Tam, kde reprezentativnost výsledků nemůže být vztažena regionálně, ale pouze na celou ČR, např. u monitoringu cizorodých látek v celém spotřebním koši potravin, odkazujeme čtenáře na zprávy zveřejněné na výše uvedených internetových stránkách. Kvalita ovzduší Údaje o znečištění ovzduší použité v rámci Systému monitorování pro hodnocení vlivu na zdraví pocházejí z 2 pražských měřících stanic (provozovaných hygienickou službou a ČHMÚ), na kterých jsou v antropogenní vrstvě atmosféry sledovány koncentrace škodlivin. Vývoj znečištění ovzduší je od roku 26 víceméně příznivý, trend má u většiny měřených škodlivin charakter mírného poklesu. Tento vývoj (27 až 29) lze ale prozatím připsat spíše přetrvávajícím klimaticky i rozptylově příznivým podmínkám tj. meteorologickým faktorům, v roce 29 kombinovaným i s omezováním výroby v některých významných průmyslových podnicích. Dlouhodobě přetrvávajícím problémem zůstávají látky, jejichž emise do ovzduší jsou přímo svázány s dopravou a s procesy s ní spojenými (primární emise, resuspenze, otěry, koroze ). Patří sem především suspendované částice frakce PM 1,NO 2 a benzo[a]pyren (PAU), u kterých byly v Praze překročeny imisní a cílové imisní limity, a benzen. Dosvědčují to hodnoty měřené v dopravně exponovaných stanicích (Legerova, Strahovský tunel, Svornosti, Sokolovská, Muzeum). Samostatnou kapitolou nabývající na významu je zátěž ovzduší z lokálních malých zdrojů (<,2 MW), kdy se i v Praze, zvláště v okrajových městských oblastech, začínají objevovat vyšší hodnoty arsenu a benzo[a]pyrenu (PAU). Jde o zdravotně nejzávažnější sledované polutanty, u kterých dochází k nejvýznamnějšímu čerpání imisního (potenciálně expozičního) limitu. Zátěž obyvatel těkavými organickými látkami (VOC), ozonem, oxidem uhelnatým nebo oxidem siřičitým z venkovního ovzduší je v Praze již dlouhodobě, tedy i v roce 29 víceméně zdravotně nevýznamná. Hodnoty ročních aritmetických průměrů oxidu dusičitého (NO 2 ) se na pražských stanicích pohybovaly od 21 µg.m -3 v dopravou méně zatížených lokalitách přes 27 až 42 µg.m -3, v dopravně významně zatížených lokalitách až k 55 až 68,2 µg.m -3, na dopravních hot spots stanicích (Praha 2 - Legerova, Praha 5 - Svornosti). Pole zvýšených hodnot má v místech s vyšší hustotou komunikací a dopravní infrastruktury stále více plošný charakter. Zřejmé to je především v pražské aglomeraci, kde je roční imisní limit (4 µg.m -3 ) dlouhodobě překračován, v roce 29 to bylo na 5 stanicích. Roční aritmetický průměr koncentrací suspendovaných částic frakce PM 1 se pohyboval v rozpětí od 2 do 4 µg.m -3 kritérium překročení ročního imisního limitu (> 4 µg.m -3 nebo více než 35 překročení 5 µg.m -3 /24 hodin) bylo naplněno jak v dopravně exponovaných lokalitách (Legerova ulice, Strahovský tunel, Svornosti), tak, v kombinaci s malými zdroji lokálního vytápění, i v městské části Řeporyje. Přitom je prokázáno, že krátkodobě zvýšené denní koncentrace suspendovaných částic PM 1 způsobují nárůst celkové nemocnosti i úmrtnosti, zejména na onemocnění srdce a cév, zvýšení kojenecké úmrtnosti, zvýšení výskytu kašle a ztíženého dýchání, zejména u astmatiků. Mezi prokázané účinky dlouhodobě zvýšených koncentrací patří snížení plicních funkcí u dětí i dospělých, zvýšení nemocnosti na onemocnění dýchacího ústrojí a výskytu symptomů chronického zánětu průdušek, zkrácení délky života zejména z důvodu vyšší úmrtnosti na choroby srdce a cév, PRAHA Životní prostředí 29 21

14 C3 ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ a pravděpodobně i na rakovinu plic. Na základě hodnocení vlivu znečištěného ovzduší na zdraví obyvatel Prahy lze odhadovat, že znečištění suspendovanými částicemi frakce PM 1 přispívá ke zvýšení výskytu příznaků zánětu průdušek a dalších respiračních symptomů u dětí. Odhad počtu předčasně zemřelých v důsledku znečištění ovzduší suspendovanými částicemi PM 1 v rozsahu 19,5 až 39,8 µg.m -3 ročních průměrů při střední hodnotě 27,5 µg.m -3 a při celkovém počtu zemřelých v Praze v roce 29 představuje 2,3 %, což může odpovídat až 278 osobám. Hmotnostní koncentrace vybraných polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU), byly v roce 29 hodnocenyna dvou pražských stanicích (dopravně a lokálními topeništi zatížená stanice č. 457 v Praze 1 v areálu SZÚ a městská pozaďová stanice č. 774 v Praze 4 v Libuši ČHMÚ) významně dopravně zatížená stanice č v Praze 5 u Smíchovského tunelu nebyla pro malý počet měření zahrnuta do zpracování. Monitorována je směs látek významná z hlediska potenciálního zdravotního rizika. Roční průměrné koncentrace benzo[a]pyrenu (BaP) se v roce 29 opět spíše mírně snížily(aritmetický průměr,89 až 1,38 ng.m -3 ), hodnota cílového imisního limitu 1 ng.m -3 byla přesto na městské, dopravně a lokálními topeništi zatížené, stanici č. 457 v Praze 1 v areálu SZÚ překročena. Referenční koncentrace stanovená SZÚ pro benzo[a]antracen (1 ng.m -3 ) byla naplněna v rozsahu 13 až 17 %. Porovnáním potenciálního karcinogenního účinku (IARC, WHO) zjištěných koncentrací různých zástupců měřené směsi polycyklických aromatických uhlovodíků se zdravotní závažností jednoho z nejtoxičtějších a nejlépe prozkoumaných karcinogenních PAU benzo[a]pyrenu, lze vyjádřit karcinogenní potenciál směsi v ovzduší pomocí toxického ekvivalentu (TEQ BaP). Karcinogenní potenciál PAU spočtený pro pražské stanice je dlouhodobě přibližně dvojnásobný proti hodnotě stanovené na pozaďové stanici EMEP v Košeticích (1,69 proti,78 ng.m -3 ). Zároveň je srovnatelný s hodnotami nalézanými na ostatních městských stanicích v ČR a je čtyři až šestkrát nižší než na stanicích v průmyslové Ostravsko-karvinské oblasti. Úroveň znečištění ovzduší těžkými kovy v období 1995 až 29 je dlouhodobě, snad až na hodnotyarsenu v některých okrajových částech města, víceméně stabilní bez významnějších výkyvů. Dobrá shoda hodnot ročního aritmetického a geometrického průměru u chrómu, manganu, niklu, kadmia a olova svědčí o relativní stabilitě a homogenitě měřených imisních hodnot. Specifickým případem je vývoj plnění ročního imisního limitu pro arsen, který indikuje v lokalitách s majoritním zastoupením domácích topenišť nárůst významu spalování fosilních paliv. Příkladem je vývoj ročních středních hodnot na stanici č. 629 v Praze 5 ovlivněný zátěží ovzduší v Řeporyjích, kde hodnota 3,5 ng.m -3.rok -1 překročila v roce 29 úroveň 5 % stanoveného cílového imisního limitu. Teoretické zvýšení pravděpodobnosti vzniku nádorového onemocnění v důsledku expozice karcinogenním látkám v pražském ovzduší bylo hodnoceno pro celoživotní expozici arsenu, niklu, benzenu a polycyklickým aromatickým uhlovodíkům. Odhad zvýšení individuálního karcinogenního rizika v důsledku znečištění ovzduší v pražské aglomeraci se pohybuje v rozpětí 8,8 až 12 x 1-5 (případů na 1 obyvatel a 7 let). Největší příspěvek k riziku představuje expozice benzo[a]pyrenu (cca 9 % podíl na celkovém karcinogenním riziku). Obr. C3.1 Srovnání rozpětí teoretického odhadu pravděpodobnosti zvýšení počtu nádorových onemocnění z přijmu As, Ni, benzenu a BaP z venkovního ovzduší v Praze v roce 29 AVG ČR pozadí ČR Arsen Arsen 3,7E-6 1,8E-6 Nikl Nikl 8,96E-71,78E-7 Benzen Benzen 1,21E-5 3,18E-6 Benzo(a)pyren BaP 2,18E-4 4,4E-5 1,E-71,E-6 1,E-5 1,E-4 1,E-3 Zdroj: SZÚ 22 PRAHA Životní prostředí 29

15 ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ C3 Pitná voda V rámci celostátního monitoringu veřejného zásobování pitnou vodou v ČR je také v Praze sledována kvalita pitné vody v distribučních sítích veřejných vodovodů včetně malých vodovodů v okrajových částech hlavního města. Jakost dodávané pitné vody je hodnocena podle platného znění vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 252/24 Sb. V roce 29 bylo v Praze získáno hodnot ukazatelů jakosti pitné vody. Nedodržení nejvyšší mezní hodnoty (NMH) pro zdravotně závažné ukazatele bylo zjištěno pouze v 5 případech. Jednalo se o 2 nálezy mikrobiologického ukazatele Escherichia coli, 1 enterokoky a po 1 nálezu překročení NMH chemických ukazatelů benzo[a]pyren a bromičnany. Mezní hodnota (MH) organoleptických ukazatelů jakosti pitné vody nebyla dodržena ve 262 nálezech. U těch kontaminantů, které mají stanoven přijatelnýči tolerovatelnýexpoziční limit 1, bylo provedeno hodnocení zátěže obyvatelstva z konzumace pitné vody. Při hodnocení se vycházelo z předpokladu, že každýobčan vypije denně v průměru 1 litr pitné vody ze sítě veřejného zásobování 2. Výsledky v podobě podílu denního příjmu kontaminantů pitím pitné vody z vodovodu na celkovém přijatelném či tolerovatelném příjmu jsou uvedeny na obrázku. Je patrné, že i v roce 29 jednoznačně dominovala expozice dusičnanům. Ta v roce 27 dosahovala pro pražského obyvatele 11 % denního přijatelného příjmu, v roce 28 a 29 tato zátěž poklesla na hodnotu 1 %. Expozice ostatním škodlivinám je na velmi nízké úrovni. Kvalita pitné vody v pražské vodovodní síti zůstává v podstatě na stejné úrovni jako v minulých letech, k výrazným změnám v jakosti rozváděné pitné vody nedochází. Konzumací pitné vody z veřejného zásobování nemohlo dojít k přímému poškození zdraví obyvatelstva. Z rozboru epidemiologické situace vyplývá, že nebyl prokázán případ onemocnění, ve kterém by pití vody z veřejných vodovodů bylo označeno jako příčina vzniku onemocnění. Obr. C3.2 Podíl pitné vody na čerpání denního přijatelného příjmu kontaminantů Denní příjem (v % celkového přijatelného/tolerovatelného denního příjmu) Rozpětí středních hodnot v letech Střední hodnota 29 Dusičnany Chloroform Nikl Rtuť Olovo Kadmium Mangan Dusitany Zdroj: SZÚ Rekreační vody Kvalita rekreačních vod během koupací sezóny je v Praze sledována celkem v pěti koupalištích v přírodě. Jedná se o koupaliště Lhotka, Šeberák, Džbán, Hostivař a rybník Motol. Koupaliště Lhotka je napouštěno vodovodní vodou, takže se nejedná o typické přírodní koupaliště. Voda je zde dlouhodobě vhodná ke koupání, pouze v ojedinělých případech zde byla zhoršená jakost vody, která byla způsobena rozvojem sinic. Na koupališti na rybníku Šeberák dochází během koupací sezóny k významnému rozvoji sinic, díky němuž bývá voda hodnocena i jako nevhodná ke koupání. V koupací sezóně 29 však tak výrazný rozvoj sinic nebyl zaznamenán. Rybník Motol je z dlouhodobého hlediska kvality vody vhodnýke koupání, i když ojedinělé zvýšené nálezy sinic se vyskytly i zde. Voda byla v koupací sezóně 29 nejčastěji hodnocena jako zdravotně 1 Denní množství kontaminantu, pro které se ani při dlouhodobém příjmu potravinami a pitnou vodou nepředpokládá negativní ovlivnění zdraví. 2 Tento údaj vyplývá z výběrového šetření o zdravotním stavu populace, organizovaném v rámci Systému monitorování. PRAHA Životní prostředí 29 23

16 C3 ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Na koupališti na rybníku Šeberák dochází bìhem koupací sezóny k významnému rozvoji sinic V Hostivaøské nádr i se po znaènou èást koupací sezóny 29 vyskytovaly sinice v takové míøe, e byla klasifikována jako nevhodná ke koupání 24 PRAHA Životní prostředí 29

17 ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ C3 nezávadná se zhoršenými smyslově postižitelnými vlastnostmi. V Hostivařské nádrži se po značnou část koupací sezóny 29 vyskytovaly sinice v takové míře, že byla klasifikována jako nevhodná ke koupání. Hostivařská nádrž je v současné době vypuštěna a probíhá odtěžování sedimentů ze dna přehrady. V letech 21 a 211 ji z tohoto důvodu nebude možné pro koupání využívat. Ani kvalita vody v nádrži Džbán nebyla v roce 29 dobrá a po značnou část koupací sezóny byla klasifikována jako nevhodná ke koupání. Aktuální informace o kvalitě rekreační vodyv průběhu koupací sezónylze nalézt na webových stránkách Hygienické stanice hl. m. Prahy (rubrika Přírodní koupaliště). Tab. C3.1 Hodnocení pražských přírodních koupališť v roce 29 podle metodického návodu hlavního hygienika ČR Koupaliště Týden roku Koupaliště Lhotka Koupaliště Šeberák Rybník Motol Koupaliště Hostivař Koupaliště Džbán J Voda vhodná ke koupání nezávadná voda s nízkou pravděpodobností vzniku zdravotních problémů při vodní rekreaci s vyhovujícími smyslově postižitelnými vlastnostmi K Voda vhodná ke koupání se zhoršenými smyslově postižitelnými vlastnostmi nezávadná voda s nízkou pravděpodobností vzniku zdravotních problémů při vodní rekreaci se zhoršenými smyslově postižitelnými vlastnostmi, v případě možnosti je vhodné se osprchovat Zhoršená jakost vody mírně zvýšená pravděpodobnost vzniku zdravotních problémů při vodní rekreaci, u některých vnímavých jedinců by se již mohly vyskytnout zdravotní obtíže, po koupání se doporučuje osprchovat L Voda nevhodná ke koupání voda neodpovídá hygienickým požadavkům a pro uživatele představuje zdravotní riziko, koupání nelze doporučit zejména pro citlivé jedince (tzn. zejména děti, těhotné ženy, osoby trpící alergií a osoby s oslabeným imunitním systémem) L Voda nebezpečná ke koupání voda neodpovídá hygienickým požadavkům a hrozí akutní poškození zdraví, vyhlašuje se zákaz koupání Zdroj: SZÚ Biologický monitoring Biologický monitoring představuje spojnici všech expozičních cest škodlivých látek a působení negativních faktorů ze znečištěného životního prostředí, včetně pracovního. Sledování obsahu vybraných kontaminant životního prostředí, zejména toxických kovů a persistentních chlorovaných organických látek v tělních tekutinách populace, probíhá v rámci Systému monitorování od roku 1994, v Praze od roku 25. Kadmium má vysokou schopnost kumulovat se v organismu, jeho obsah v krvi výrazně souvisí s kuřáctvím. Zdravotně významné hodnoty nebyly u sledovaných osob v Praze překročeny. Vývoj v letech monitorování pražských obyvatel nekuřáků naznačuje pokles hladiny v krvi. Obsah olova v krvi dospělé české populace vykazuje od roku 21 sestupný trend související se snižováním emisí olova do životního prostředí. Že tento pokles pokračuje také v posledních letech monitorování, prokazují hodnoty obsahu v krvi nejen dospělých, ale také dětí. V souvislosti s příjmem rtuti v potravě jsou rizikovou skupinou zejména těhotné ženya ženyv reprodukčním věku pro možnost poškození vývoje plodu. Nicméně zjišťovaný obsah rtuti v krvi nesignalizuje zvýšenou zátěž české ani pražské populace tímto prvkem a ve srovnání s předchozími rokynaznačuje sestupnou tendenci. Vyšší obsah rtuti je obecně prokazován u žen. Existuje pro to několik hypotéz, související například s odlišným životním stylem (u žen vyšší důraz na zdravou stravu, včetně konzumace rybího masa, vyšší starost o chrup rezultující ve větší počet amalgamových výplní, používání kosmetických prostředků, v minulosti obsahujících rtuť apod.). Dalším vysvětlením mohou být možné reakce mezi vstřebanými kovy a pohlavními hormony. Koncentrace chlorovaných organických látek, jako jsou polychlorované bifenyly, DDT nebo hexachlorbenzen, jejichž výrobu a použití zakazuje či omezuje též v ČR ratifikovaná Stockholmská úmluva, jsou sledoványv mateřském mléce prvorodiček. Obsah v mléce pražských žen se nevymyká hodnotám zjišťovaným v ostatních městech monitoringu (Ostrava, Liberec, Kroměříž, Uherské Hradiště), a kopíruje sestupné trendypozorované souhrnně. HladinyPCB v tělních tekutinách české populace se pohybují v horní části rozmezí zjišťovaného v zemích EU. Důvodem je výroba těchto látek v bývalém Československu a jejich opožděná regulace. PRAHA Životní prostředí 29 25

18 C3 ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Obr. C3.3 Obsah olova v krvi dospìlých, Praha, [ µg.l -1 ] Mu i eny Zdroj: SZÚ Obr. C3.4 Obsah rtuti v krvi dospìlých v Praze a ve mìstech monitorování celkem, ,4 1,2 1, Praha Mìsta monitoringu celkem [ µg.l -1 ],8,6,4,2, Mu i eny Mu i eny Zdroj: SZÚ Obr. C3.5 Obsah chlorovaných organických látek v mateøském mléce, Praha, [ µg.kg tuku -1 ] * sumární hodnota sledovaných izomerù DDT ** indikátorový kongener PCB suma DDT* PCB 153** Hexachlorbenzen Zdroj: SZÚ 26 PRAHA Životní prostředí 29

19 ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ C3 Pracovní podmínky Zákon č. 258/2 Sb., o ochraně veřejného zdraví v platném znění, ukládá zaměstnavateli povinnost, abypráce vykonávané na jeho pracovištích zařadil do jedné ze čtyř kategorií, a to po zhodnocení míry expozice rizikovým faktorům 3. V červnu 29 bylo ve všech kategoriích (2, 2R, 3 a 4) evidováno zaměstnanců (včetně osob samostatně výdělečně činných), což je 39,3 % všech zaměstnanců v ČR. V kategoriích rizikové práce (2R, 3a4) bylo evidováno zaměstnanců. Nejvíce evidovaných zaměstnanců v rizikových kategoriích bylo exponovaných faktoru hluk. V Praze bylo zaregistrováno zaměstnanců v rizikových kategoriích, z nichž 9829 byly ženy. V relativním porovnání je třeba přihlédnout k rozdílnému počtu obyvatel v jednotlivých krajích. V porovnání s celostátním průměrem je zaměstnanců vykonávajících rizikové práce v Praze zhruba 3x méně, v porovnání s Moravskoslezským krajem 6x méně (Moravskoslezský kraj má relativně nejvíce takovýchto zaměstnanců). V Praze je nejvíce zaměstnanců v rizikové práci exponováno faktorům Psychická zátěž a Hluk. V nejrizikovější kategorii práce je nejvíce zaměstnanců exponováno vibracím. Počtyexponovaných zaměstnanců podle působícího rizikového faktoru jsou uvedeny na obrázku. V celé České republice bylo v roce 29 hlášeno 1313 profesionálních onemocnění (1245 nemocí z povolání a 68 ohrožení nemocí z povolání). Incidence činila 3,9 případů na 1 tisíc zaměstnanců v civilním sektoru nemocenskypojištěných podle zákona č. 187/26 Sb. Nejvíce hlášených profesionálních nemocí vzniklo v odvětví ekonomické činnosti zdravotní a sociální péče, následně v odvětví těžba a dobývání nerostných surovin a v odvětví výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků. V Praze bylo v roce 29 hlášeno celkem 33 profesionálních onemocnění, z nichž 37 % tvořily nemoci z povolání přenosné a parazitární (nejčastěji bylyzastoupenyinfekční žloutenky6x), 3 % nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory, 24 % nemoci z povolání kožní a 9 % nemoci týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice. V Praze byl nejčastěji výskyt profesionálních onemocnění hlášen v odvětví ekonomických činností zdravotní a sociální péče a stavebnictví (49 % a 18 % hlášených případů). Obr. C3.6 Počet zaměstnanců exponovaných v Praze jednotlivým rizikovým faktorům práce Psychická zátež Hluk Biologické činitele Fyzická zátěž Neionizující záření a elmag.pole Prach Vibrace Pracovní poloha Zraková zátěž Chemické látky Zátež teplem Vybrané práce Zátěž chladem Potenciálně riziková práce Riziková práce Vysoce riziková práce Počet zaměstnanců Zdroj: SZÚ 3 Práce kategorie 1 nepředstavují podle současných znalostí pravděpodobně žádné riziko pracovníka. Práce kategorie 2 jsou práce, kde poškození zdraví vlivem pracovních podmínek nelze vyloučit, např. u zvýšeně přecitlivělých osob. Práce kategorie 3 je práce při níž není expozice osob faktorům pracovního prostředí spolehlivě snížena technickými opatřeními na úroveň stanovenou hygienickými limitya pro zajištění ochranyzdraví pracovníků je třeba využívat osobní ochranné prostředkyči jiná ochranná opatření. Práce kategorie 4 jsou práce s vysokým rizikem poškození zdraví, které nelze vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných opatření. Práce zařazené do 3. a 4. kategorie a kategorie 2R (po samostatném rozhodnutí orgánů ochranyveřejného zdraví) jsou pracemi rizikovými ve smyslu 39, odst. 1 zákona. PRAHA Životní prostředí 29 27

20 C4 BIOLOGICKÉ FAKTORY C4 BIOLOGICKÉ FAKTORY C4.1 SLEDOVÁNÍ VÝSKYTU PŮVODCŮ NÁKAZ V KLÍŠŤATECH V roce 29 pokračovalo monitorování aktuální promořenosti původcem nákazy Lymeské borreliózy a klíšťové meningoencefalitidy ve vytypovaných lokalitách na území hlavního města Prahy, které je cíleně zaměřeno na sledování aktivity přírodních ohnisek nákazy v podmínkách hlavního města. Sběr klíšťat byl prováděn vlajkováním ve vytypovaných lokalitách pracovníky Hygienické stanice hl. m. Prahy ústředí, oddělení epidemiologie DDD protiepidemického odboru Hygienické stanice hl. m. Prahy, ve spolupráci s pracovníky poboček Hygienické stanice Centrum, Jih, Západ, Východ a Sever. Vyšetření byla prováděna Národní referenční laboratoří pro lymeskou borreliózu SZÚ Praha a Národní referenční laboratoří pro arboviry KHS Ostrava. Klimatické podmínky ovlivňují biologický vývoj klíšťat, zejména v letních měsících, kdy převládalo teplejší proměnlivé počasí. Do laboratoří se předala klíšťata ve všech vývojových stadiích, jak k vyšetření klíšťové meningoencefalitidy, tak Lymeské borreliózy. Promořenost klíšťat původcem Lymeské borreliózy byla v roce 29 v průměru 1,1 %. Nejvyšší pozitivita byla prokázána na Praze 9 - Satalická obora (2 %), Olšanské hřbitovy (18,2 %), ostatní výsledky jednotlivých lokalit jsou uvedeny v tabulce. Výsledky vyšetření klíšťat na přítomnost viru klíšťové meningoencefalitídy neprokázaly pozitivitu v odebrané populaci klíšťat. Na základě výsledků sledování výskytu klíšťat v jednotlivých sběrech na území hl. m. Prahy lze doporučit nezbytná preventivní opatření (vhodné oblékání, použití repelentů, včasné odstranění klíštěte, včetně dezinfekce místa přisátí klíštěte, očkování) při návštěvě nejen ve výše uvedených lokalitách. Očkování provádí Očkovací centra, Zdravotní ústavy nebo praktičtí lékaři a podzimní období je nejvhodnější pro aplikaci první dávky této vakcíny. Podrobnější informace jsou k dispozici na webových stránkách Hygienické stanice hl. m. Prahy ( sekce odborné informace/epidemiologie). Obr. C4.1.1 Průměrná promořenost původcem Lymeské borreliózy v klíšťatech, Praha, [%] ,5 8,1 9,8 9,2 11,2 1,3 1, Zdroj: HS HMP 28 PRAHA Životní prostředí 29

21 BIOLOGICKÉ FAKTORY C4 Tab. C4.1.1 Promořenost klíšťat původcem klíšťové meningoencefalitidy v roce 29 lokality sledované HS hl. m. Prahy Lokalita Datum Samice Samci Nymfy Celkem P9, Satalická obora výsledky 11-neg 1-neg 12-neg % P4, Kunratický les, Václav IV výsledky 2-neg 2-neg 6-neg % P1, Lesopark Horní Měcholupy výsledek 4-neg 3-neg 4-neg % P7, Stromovka výsledky 3-neg 35-neg 4-neg % P9, Klánovický les výsledky 9-neg 7-neg 12-neg % P4, Točná I letiště výsledky 1-neg 13-neg 2-neg % P4, Milíčovský les, Praha P4, Kunratické rokle Zelené domky výsledky 2-neg 2-neg 2-neg % výsledky 1-neg 1-neg 1-neg % P4, Točná les u ul. Branišovského výsledky 1-neg 1-neg 4-neg % P5, Pod Kesnerkou výsledky 6-neg 3-neg 212-neg % P3, Vítkov výsledky 4-neg % P4, Kunratický les U Labutě výsledky 1-neg 1-neg 2-neg % P8, Ďáblický háj výsledek 1-neg 2-neg 1-neg % P4, Park u Krčského nádraží výsledek 1-neg 1-neg 1-neg % P4, Točná II u letiště výsledek 1-neg 1-neg 2-neg % Vysvětlivky: neg/poz = negativní/pozitivní na virus klíšťové meningoencefalitidy Zdroj: HS HMP Tab. C4.1.2 Promořenost klíšťat původcem Lymeské borreliózy v roce 29 lokality sledované HS hl. m. Prahy Lokalita Datum Samice Samci Nymfy Celkem P9, Satalická obora výsledky 4-poz 1-poz 4-poz 2, % P1, Lesopark Horní Měcholupy výsledky 1-poz neg 1-poz 4, % P4, Kunratický les, Václav IV výsledky 2-poz 1-poz neg 5,4 % P4, Kunratický les Globus výsledky 1-poz neg 2-poz 6, % P7, Stromovka výsledky 2-poz neg 1-poz 6,8 % P9, Klánovický les výsledky 1-poz 2-poz neg 12, % P4, Milíčovský les rybníky výsledky 4-poz 1-poz 2-poz 14, % PRAHA Životní prostředí 29 29

22 C4 BIOLOGICKÉ FAKTORY Lokalita Datum Samice Samci Nymfy Celkem P3, Olšanské hřbitovy výsledky 2-poz neg neg 18,2 % P8, Ďáblický háj výsledky 2-poz 1-poz 1-poz 1, % P4, Kunratický les U Labutě výsledky 2-poz 1-poz neg 6,9 % P4, Točná I letiště výsledky 2-poz neg 2-poz 8,3 % P5, Lesík nad ul. Pod Kesnerkou výsledky 5-poz 1, % Vysvětlivky: neg/poz = negativní/pozitivní na virus Lymeské borreliózy Zdroj: HS HMP C4.2 AEROBIOLOGICKÝ MONITORING OVZDUŠÍ V PRAZE Od 6. let 2. století se začala v Evropě rychle rozšiřovat síť monitorovacích stanic, která umožňuje na základě vzájemného porovnání výsledků výrazně upřesnit předpovědi vývoje pylové sezóny. Pylová sezóna probíhá každý rok trochu jinak. Důvodem je rozdílná meteorologická a tím i fenologická situace v jednotlivých letech, především vývoj průměrných denních teplot a vlhkosti. V jednotlivých letech se navíc významně liší intenzita pylové sezóny pro různé rostlinné druhy, tedy množství pylu, které určité rostliny na daném území uvolní do ovzduší a které tedy může ovlivňovat míru potíží alergického člověka. Československo se zapojilo do sítě Evropské pylové informační služby v roce V roce 29 bylo na území České republiky v provozu celkem 1 monitorovacích stanic Pylové informační služby ( Pražská stanice začala pracovat v březnu Do června 1995 byla umístěna na poliklinice Karlovo náměstí, poté byla z provozních důvodů přemístěna do areálu Státního zdravotního ústavu ve Šrobárově ulici. V roce 29 byla v provozu od 9. března do 1. listopadu. V Praze a obecně v České republice patří k nejvýznamnějším aeroalergenům v jarním období (dominuje pyl stromů) pylová zrna břízy (Betula), v širším pojetí celá čeleď Betulaceae; pyl jednotlivých zástupců této čeledi vykazuje značnou zkříženou reaktivitu. To znamená, že člověk alergický na jeden druh této čeledi může mít potíže i při kontaktu s dalšími jejími zástupci. V letním období jsou jednoznačně nejvýznamnější skupinou aeroalergenů trávy (Poaceae). Také pyl trav se vyznačuje velmi silnou zkříženou reaktivitou mezi jednotlivými zástupci. Výrazně také v tomto období stoupá koncentrace spor plísní v ovzduší, především rodu Cladosporium a Alternaria. Pro podzimní období je typická dominance pylu plevelů, především pelyňku (Artemisia). Pylová zrna ambrózie (Ambrosia), která jsou důležitým alergizujícím aeroalergenem v Maďarsku, na Slovensku a částečně i na jižní Moravě, se v posledních letech pravidelně objevují také ve spektru pražských aeroalergenů konce léta a začátku podzimu. S ohledem na explozivní šíření ambrózie po Evropě v posledních letech je třeba výskyt tohoto alergenu pečlivě monitorovat a urychleně zahájit preventivní opatření k jeho eradikaci v oblasti Prahy. V srpnu také obvykle vrcholí sezóna plísní, koncentrace jejich spor v ovzduší řádově převyšuje koncentraci všech pylových alergenů tohoto období. Pylová sezóna 29 začala asi o měsíc později, než v předchozím roce začátkem března. Sezóna byla průměrně silná. Jako obvykle rozkvetly jako první lísky (Corylus) a olše (Alnus). Sezóna břízy (Betula) probíhá obvykle společně se sezónou jasanu (Fraxinus). Bříza rozkvetla v posledních dnech března a její sezóna byla mírně podprůměrně silná. Vrcholu dosáhla kolem 1. dubna, poté koncentrace tohoto alergenu v ovzduší již rychle klesala. Sezóna trav (Poaceae) se v roce 29 rozběhla začátkem května a svou intenzitou byla průměrná. Nejvíce pylu trav se v ovzduší objevovalo kolem 1. června, druhý vrchol byl zaznamenán jako obvykle na přelomu června a července. Od druhé dekády července se v ovzduší Prahy objevovalo už jen malé množství pylu trav. S několika menšími vrcholy se vzdušná koncentrace tohoto pylu držela na alergologicky významné úrovni do konce července. Poté již bylo množství pylu trav v ovzduší zanedbatelné. Pelyněk (Artemisia) se začal pravidelně objevovat v ovzduší v po- 21 PRAHA Životní prostředí 29

23 BIOLOGICKÉ FAKTORY C4 slední dekádě července. Jeho sezóna byla v Praze poměrně slabá, vrcholu dosáhla mezi 1. a 15. srpnem. Ambrózie (Ambrosia) měla v roce 29 spíše slabší sezónu. V pražském ovzduší se tento alergen začal objevovat ve druhé dekádě srpna, krátký vrchol byl zaznamenán na přelomu srpna a září. Od začátku třetí dekády září se pyl ambrózie objevoval jen ojediněle. Koncentrace pylových alergenů v průběhu roku 29 je znázorněna v grafu. Další grafy zachycují srovnání koncentraci nejvýznamnějších pylových alergenů v pražském ovzduší za posledních 6 let, tedy od roku 24 do konce září 29. Pylové analýzy v roce 29 prováděli pracovníci Státního zdravotního ústavu Monitoring zdraví a životního prostředí. Obr. C4.2.1 Koncentrace pylu ambrózie v ovzduší, Praha, počet pylových zrn za rok Zdroj: PIS Obr. C4.2.2 Koncentrace pylových alergenů v ovzduší, Praha, 29 3 počet pylových zrn.m vzduchu za týden březen květen červen červenec srpen ALNUS olše BETULA bříza POACEAE trávy ARTEMISIA pelyněk AMBROSIA ambrózie září týden Zdroj: PIS PRAHA Životní prostředí