Pravidla pro hodnocenå vösledků. (klasifikačnå řäd)

Transkript

1 ZÄkladnÅ škola a MateřskÄ škola Jimramov, přåspěvkovä organizace Padělek 133, JIMRAMOV Pravidla pro hodnocenå vösledků vzdělävänå žäků ZŠ (klasifikačnå řäd)

2 Obsah: 1. Pravidla hodnocenä a klasifikace žçka zçkladnä školy 2. OpravnÑ zkoušky 3. KomisionÇlnÄ přezkoušenä 4. ZÇsady klasifikace prospěchu 5. Pravidla pro sebehodnocenä 6. ZÄskÇvÇnÄ podkladů pro hodnocenä a klasifikaci 7. Klasifikace chovçnä 8. VàchovnÇ opatřenä 9. Pravidla pro udělovçnä vàchovnàch opatřenä v ZŠ Jimramov 10. Klasifikace a hodnocenä žçků se speciçlnämi vzdělçvacämi potřebami 11. HodnocenÄ nadanàch žçků 12. FormulÇře Klasifikaci a hodnocenå prospěchu a chovänå žäků ZŠ řešå tyto normy: ZÇkon č. 561/2004 Sb. o předškolnäm, zçkladnäm, střednäm, vyššäm odbornñm a jinñm vzdělçvçnä (školskà zçkon) VyhlÇška č. 48/2005 Sb. o zçkladnäm vzdělçvçnä a některàch nçležitostech plněnä povinnñ školnä dochçzky VyhlÇška č. 73/2005 Sb. o vzdělçvçnä dětä, žçků a studentů se speciçlnämi vzdělçvacämi potřebami a dětä, žçků a studentů mimořçdně nadanàch

3 1. Pravidla hodnocenå a klasifikace žäka zäkladnå školy 1.1. Pravidla hodnocenå žäků jsou součästå školnåho řädu a obsahujä zejmñna: ZÇsady hodnocenä průběhu a vàsledků vzdělçvçnä a chovçnä ve škole a na akcäch pořçdanàch školou ZÇsady a pravidla pro sebehodnocenä žçků Stupně hodnocenä prospěchu a chovçnä v přäpadě použitä klasifikace a jejich charakteru, včetně předem stanovenàch kritñriä ZÇsady pro použävçnä slovnäho hodnocenä v souladu s ã 15 odst. 2, včetně předem stanovenàch kritñriä ZÇsady pro stanovenä celkovñho hodnocenä žçka na vysvědčenä v přäpadě použitä slovnäho hodnocenä nebo kombinace slovnäho hodnocenä a klasifikace Způsob zäskçvçnä podkladů pro hodnocenä Podrobnosti o komisionçlnäch a opravnàch zkouškçch Způsob hodnocenä žçků se speciçlnämi vzdělçvacämi potřebami HodnocenÅ průběhu a vösledků vzdělävänå a chovänå žäků je: JednoznačnÑ SrozumitelnÑ SrovnatelnÑ s předem stanovenàmi kritñrii VěcnÑ VšestrannÑ 1.3. HodnocenÄ vychçzä z posouzenä märy dosaženä očekçvanàch vàstupů formulovanàch v učebnäch osnovçch jednotlivàch předmětů školnäho vzdělçvacäho programu. HodnocenÄ je pedagogicky zdůvodněnñ, odborně sprçvnñ a doložitelnñ KaždÑ pololetä se vydçvç žçkovi vysvědčenä; za prvnä pololetä lze mästo vysvědčenä vydat žçkovi vàpis z vysvědčenä HodnocenÄ vàsledků vzdělçvçnä žçka na vysvědčenä je vyjçdřeno klasifikačnåm stupněm (dçle jen klasifikace ), slovně nebo kombinacå obou způsobů. O způsobu hodnocenä rozhoduje ředitelka školy se souhlasem školskñ rady ChovÄnÅ žäka se ve škole a na akcåch pořädanöch školou v přåpadě použitå klasifikace hodnotå na vysvědčenå stupni: 1 velmi uspokojivã 2 uspokojivã 3 neuspokojivã VÖsledky vzdělävänå žäka v jednotlivöch povinnöch a nepovinnöch předmětech se v přåpadě použitå klasifikace hodnotå na vysvědčenå těmito stupni prospěchu: 1 vöbornö 2 chvalitebnö 3 dobrö 4 dostatečnö 5 nedostatečnö Klasifikace zahrnuje ohodnocenä päle žçka a jeho přästupu ke vzdělçnä v souvislostech, kterñ ovlivňujä jeho vàkon.

4 1.8. Při hodnocenä žçka se na prvnäm stupni použije pro zçpis stupně hodnocenä čäslice, na druhñm stupni se použije slovnä označenä stupně hodnocenä Celkovã hodnocenå žäka se na vysvědčenä vyjadřuje stupni: prospěl(a) s vyznamençnäm prospěl(a) neprospěl(a) nehodnocen(a) ŽÇk je hodnocen stupněm: a) prospěl(a) s vyznamenänåm, nenä-li v žçdnñm z povinnàch předmětů hodnocen na vysvědčenä stupněm prospěchu horšäm než 2 chvalitebnà, průměr z povinnàch předmětů nenä vyššä než 1,5 a jeho chovçnä je velmi dobrñ; b) prospěl(a), nenä-li v žçdnñm z povinnàch předmětů hodnocen na vysvědčenä stupněm prospěchu 5 nedostatečnà nebo odpovädajäcäm slovnäm hodnocenäm; c) neprospěl(a), je-li v některñm z povinnàch předmětů hodnocen na vysvědčenä stupněm prospěchu 5 nedostatečnà nebo odpovädajäcäm slovnäm hodnocenäm nebo nenä-li z něho hodnocen na konci druhñho pololetä; d) nehodnocen(a), nenä-li možnñ žçka hodnotit z některñho z povinnàch předmětů stanovenàch školnäm vzdělçvacäm programem na konci prvnäho pololetä Vàsledky prçce v zçjmovàch ëtvarech se na vysvědčenä nehodnotä VÖsledky vzdělävänå žäka v jednotlivöch povinnöch a nepovinnöch předmětech jsou v přåpadě použitå slovnåho hodnocenå popsçny tak, aby byla zřejmç ëroveň vzdělçnä žçka, kterñ dosçhl zejmñna ve vztahu k očekçvanàm vàstupům formulovanàch v osnovçch jednotlivàch předmětů školnäho vzdělçvacäho programu, k jeho vzdělçvacäm a osobnostnäm předpokladům a k věku žçka Škola převede slovnä hodnocenä do klasifikace nebo klasifikaci do slovnäho hodnocenä v přäpadě přestupu žçka na školu, kterç hodnotä odlišnàm způsobem, a to na žçdost tñto školy nebo zçkonnñho zçstupce žçka. Škola, kterç hodnotä slovně, převede pro ëčely přijämacäho řäzenä ke střednämu vzdělçvçnä slovnä hodnocenä do klasifikace U žçka s vàvojovou poruchou učenä rozhodne ředitelka školy o použitä slovnäho hodnocenä na zçkladě žçdosti zçkonnñho zçstupce žçka Do vyššäho ročnäku postoupä žçk, kterà na konci druhñho pololetä prospěl ze všech povinnàch předmětů s vàjimkou předmětů vàchovnñho zaměřenä a předmětů, z nichž byl uvolněn, pokud mu nebylo povoleno opakovçnä ročnäku podle ã 52 odstavce 6 věty třetä školskñho zçkona. Do vyššäho ročnäku postoupä i žçk prvnäho stupně, kterà již v rçmci prvnäho stupně opakoval ročnäk, a žçk druhñho stupně, kterà již v rçmci druhñho stupně opakoval ročnäk, a to bez ohledu na prospěch tohoto žçka ŽÇka ročnäku je možnñ za přäslušnñ pololetä klasifikovat pouze tehdy, nepřesçhne-li jeho absence v odučenàch vyučovacäch hodinçch v přäslušnñm vyučovacäm předmětu 40 %.

5 1.17. ŽÇka ročnäku je možnñ za přäslušnñ pololetä klasifikovat pouze tehdy, nepřesçhne-li jeho absence v odučenàch vyučovacäch hodinçch v přäslušnñm vyučovacäm předmětu a) matematika, českà jazyk, cizä jazyk 30 % b) fyzika, chemie, zeměpis, dějepis, přärodopis 35 % c) v ostatnäch vyučovacäch předmětech 40 % NesplněnÄ podmänek pro klasifikaci žçka za přäslušnñ pololetä podle bodů 1.16 nebo 1.17 je zçvažnou objektivnä přäčinou, pro kterou nelze žçka za přäslušnñ pololetä klasifikovat a dçle se postupuje podle bodu 1.20, přäpadně Nesplňuje-li žçk podmänky podle bodů 1.16 nebo 1.17, avšak nepřesçhnou-li hodnoty absencä žçka dvojnçsobků hodnot v těchto bodech uvedenàch, může ředitelka školy v odůvodněnàch přäpadech, zejmñna v přäpadě dlouhodobñho zçvažnñho onemocněnä žçka, na zçkladě päsemnñ žçdosti zçkonnñho zçstupce žçka, po projednçnä v pedagogickñ radě a majä-li vyučujäcä dostatek podkladů pro klasifikaci v souladu s bodem 7.2 umožnit klasifikaci žçka Nelze-li žçka hodnotit na konci prvnäho pololetä, určä ředitelka školy pro jeho hodnocenä nçhradnä termän, a to tak, aby hodnocenä za I. pololetä bylo provedeno nejpozději do dvou měsäců po skončenä I. pololetä. NenÄ-li možnñ hodnotit ani v nçhradnäm termänu, žçk se za I. pololetä nehodnotä Nelze-li žçka hodnotit na konci druhñho pololetä, určä ředitelka školy pro jeho hodnocenä nçhradnä termän, a to tak, aby hodnocenä za II. pololetä bylo provedeno nejpozději do konce zçřä nçsledujäcäho školnäho roku. V obdobä měsäce zçřä do doby hodnocenä navštěvuje žçk nejbližšä vyššä ročnäk, popřäpadě znovu 9. ročnäk MÇ-li zçkonnà zçstupce žçka pochybnosti o sprçvnosti hodnocenä na konci I. nebo II. pololetä, může do třä pracovnäch dnů ode dne, kdy se o hodnocenä prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do třä pracovnäch dnů od vydçnä vysvědčenä, požçdat ředitelku školy o přezkoumçnä vàsledků hodnocenä žçka; je-li vyučujäcäm žçka v danñm předmětu sama ředitelka školy, může zçkonnà zçstupce požçdat o přezkoušenä přäslušnà krajskà ëřad. Pokud nenä dçle stanoveno jinak, ředitelka školy nebo Kí nařädä komisionçlnä přezkoušenä žçka, kterñ se konç nejpozději do 14 dnů od doručenä žçdosti nebo v termänu dohodnutñm se zçkonnàm zçstupcem žçka. ČeskÇ školnä inspekce poskytne součinnost na žçdost ředitele školy nebo Kí. V přäpadě, že se žçdost o přezkoumçnä vàsledků hodnocenä žçka tàkç hodnocenä chovçnä nebo předmětů vàchovnñho zaměřenä, posoudä ředitelka školy, je-li vyučujäcä ředitelka školy, krajskà ëřad, dodrženä pravidel pro hodnocenä vàsledků vzdělçvçnä žçka stanovenàch podle ã 30 odst. 2. V přäpadě zjištěnä porušenä těchto pravidel ředitelka školy nebo Kí vàsledek hodnocenä změnä; nebyla-li pravidla pro hodnocenä vàsledků vzdělçvçnä žçků porušena, vàsledek hodnocenä potvrdä, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručenä žçdosti. ČŠI poskytne součinnost na žçdost ředitelky školy nebo Kí ŽÇk, kterà plnä povinnou školnä dochçzku, opakuje ročnäk, pokud na konci II. pololetä neprospěl nebo nemohl bàt hodnocen. To neplatä o žçkovi, kterà na danñm stupni ZŠ již jednou ročnäk opakoval; tomuto žçkovi může ředitelka školy na žçdost jeho

6 zçkonnñho zçstupce a na zçkladě doporučujäcäho vyjçdřenä odbornñho lñkaře povolit opakovçnä ročnäku z vçžnàch zdravotnäch důvodů Ředitelka školy může žçkovi, kterà splnil povinnou školnä dochçzku a na konci II. pololetä neprospěl nebo nemohl bàt hodnocen, povolit na žçdost jeho zçkonnñho zçstupce opakovçnä ročnäku po posouzenä jeho dosavadnäch studijnäch vàsledků a důvodů uvedenàch v žçdosti.

7 2. Opravnã zkoušky 2.1. ŽÇci devçtàch ročnäků a žçci, kteřä na danñm stupni ZŠ dosud neopakovali ročnäk, kteřä na konci II. pololetä neprospěli nejvàše ze dvou povinnàch předmětů s vàjimkou předmětů vàchovnñho zaměřenä, konajä opravnñ zkoušky OpravnÑ zkoušky se konajä nejpozději do konce přäslušnñho školnäho roku v termänu stanovenñm ředitelkou školy. ŽÇk může v jednom dni sklçdat pouze jednu opravnou zkoušku. OpravnÑ zkoušky jsou komisionçlnä ŽÇk, kterà nevykonç opravnou zkoušku ëspěšně nebo se k jejämu konçnä nedostavil, neprospěl. Ze zçvažnàch důvodů může ředitelka školy žçkovi stanovit nçhradnä termän opravnñ zkoušky nejpozději do 15. zçřä nçsledujäcäho školnäho roku. Do tñ doby je žçk zařazen do nejbližšäho vyššäho ročnäku, popřäpadě znovu do 9. ročnäku Komisi pro opravnou zkoušku jmenuje ředitelka školy. V přäpadě, že je vyučujäcäm danñho předmětu sama ředitelka školy, jmenuje komisi krajskà ëřad V odůvodněnàch přäpadech může krajskà ëřad rozhodnout o konçnä opravnñ zkoušky a komisionçlnäho přezkoušenä na jinñ ZŠ. Zkoušky se na žçdost krajskñho ëřadu ëčastnä školnä inspektor.

8 3. KomisionÄlnÅ přezkoušenå 3.1. Komisi pro komisionçlnä přezkoušenä jmenuje ředitelka školy; v přäpadě, že je vyučujäcäm danñho předmětu sama ředitelka, jmenuje komisi krajskà ëřad Komise je třäčlennç a tvořä ji: a) předseda, kteràm je ředitelka školy, popřäpadě jä pověřenà učitel, nebo v přäpadě, že vyučujäcäm danñho předmětu je sama ředitelka, krajskàm ëřadem jmenovanà jinà pracovnäk školy, b) zkoušejäcä učitel, jämž je vyučujäcä danñho předmětu ve třädě, v näž je žçk zařazen, popřäpadě jinà vyučujäcä danñho předmětu, b) přäsedäcä, kteràm je jinà vyučujäcä danñho předmětu nebo předmětu stejnñ vzdělçvacä oblasti stanovenñ RÇmcovàm vzdělçvacäm programem pro zçkladnä vzdělçvçnä Vàsledek přezkoušenä již nelze napadnout novou žçdostä o přezkoušenä. Vàsledek přezkoušenä stanovä komise hlasovçnäm. Vàsledek přezkoušenä se vyjçdřä stupněm prospěchu nebo slovnäm hodnocenäm. Ředitelka školy sdělä vàsledek přezkoušenä prokazatelnàm způsobem žçkovi a zçkonnñmu zçstupci žçka. V přäpadě změny hodnocenä na konci prvnäho nebo druhñho pololetä se žçkovi vydç novñ vysvědčenä O přezkoušenä se pořizuje protokol, kterà se stçvç součçstä dokumentace školy ŽÇk může v jednom dni vykonat přezkoušenä pouze z jednoho předmětu. NenÄ-li možnñ žçka ze zçvažnàch důvodů ve stanovenñm termänu přezkoušet, stanovä orgçn jmenujäcä komisi nçhradnä termän přezkoušenä KonkrÑtnÄ obsah a rozsah přezkoušenä stanovä ředitelka školy v souladu se školnäm vzdělçvacäm programem VykonÇnÄm přezkoušenä nenä dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.

9 4. ZÄsady klasifikace prospěchu 4.1. Při hodnocenä a při průběžnñ i celkovñ klasifikaci učitel uplatňuje přiměřenou nçročnost a pedagogickà takt vůči žçkovi. Při celkovñ klasifikaci přihläžä učitel k věkovàm zvlçštnostem žçka i k tomu, že žçk mohl v průběhu klasifikačnäho obdobä zakoläsat v učebnäch vàkonech pro určitou indispozici Pro potřeby klasifikace se předměty dělä do třä skupin předměty s převahou teoretickñho zaměřenä, předměty s převahou praktickàch činnostä a předměty s převahou vàchovnñho a uměleckñho odbornñho zaměřenä. KritÑria pro jednotlivñ klasifikačnä stupně jsou formulovçna předevšäm pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žçdnñ z uvedenàch kritñriä, posuzuje žçkovy vàkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu Klasifikace ve vyučovacåch předmětech s převahou teoretickãho zaměřenå. Převahu teoretickñho zaměřenä majä jazykovñ, společenskovědnä, přärodovědnñ předměty a matematika. Při klasifikaci vàsledků v těchto předmětech vychçzä vyučujäcä z požadavků učebnäch osnov a standardu zçkladnäho vzdělçvçnä. Při klasifikaci sleduje zejmãna: ucelenost, přesnost a trvalost osvojenä požadovanàch poznatků kvalitu a rozsah zäskanàch dovednostä schopnost uplatňovat osvojenñ poznatky při řešenä dalšäch ëkolů kvalitu myšlenä, předevšäm jeho logiku, samostatnost a tvořivost aktivitu v přästupu k činnostem přesnost, vàstižnost a sprçvnost ëstnäho i päsemnñho projevu kvalitu vàsledků činnosti osvojenä ëčinnàch metod samostanñho studia VÖchovně vzdělävacå vösledky se klasifikujå podle těchto kritãriå: Stupeň 1 (vöbornö) ŽÇk ovlçdç požadovanñ poznatky, fakta, pojmy, definice a zçkonitosti uceleně, přesně a ëplně a chçpe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonçvç požadovanñ intelektuçlnä a motorickñ činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojenñ poznatky a dovednosti při řešenä teoretickàch a praktickàch ëkolů, při vàkladu a hodnocenä jevů a zçkonitostä. MyslÄ logicky sprçvně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ëstnä a päsemnà projev je sprçvnà, přesnà a vàstižnà. Grafickà projev je přesnà a estetickà. Vàsledky jeho činnosti jsou kvalitnä, pouze s menšämi nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodnñ texty. Stupeň 2 (chvalitebnö) ŽÇk ovlçdç požadovanñ poznatky, fakta, pojmy, definice, zçkonitosti uceleně, přesně, ëplně. Pohotově vykonçvç požadovanñ intelektuçlnä a motorickñ činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menšäch podnětů učitele uplatňuje osvojenñ poznatky a dovednosti při řešenä teoretickàch a praktickàch ëkolů, při vàkladu a hodnocenä jevů a zçkonitostä. MyslÄ sprçvně, v jeho myšlenä se projevuje logika a tvořivost. ístnä a päsemnà projev mävç menšä nedostatky ve sprçvnosti, přesnosti a vàstižnosti. Kvalita vàsledků činnosti je zpravidla bez podstatnàch nedostatků. Grafickà projev je estetickà, bez většäch nepřesnostä. Je schopen samostatně nebo s menšä pomocä studovat vhodnñ texty. Stupeň 3 (dobrö) ŽÇk mç v ucelenosti, přesnosti a ëplnosti osvojenä požadovanàch poznatků, faktů, pojmů, definic a zçkonitostä nepodstatnñ mezery. Při vykonçvçnä požadovanàch intelektuçlnäch a motorickàch činnostä projevuje nedostatky. PodstatnějšÄ nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňovçnä osvojenàch poznatků a dovednostä při řešenä

10 teoretickàch a praktickàch ëkolů se dopouštä chyb. Uplatňuje poznatky a provçdä hodnocenä jevů a zçkonitostä podle podnětů učitele. Jeho myšlenä je vcelku sprçvnñ, ale mçlo tvořivñ, v jeho logice se vyskytujä chyby. V ëstnäm a päsemnñm projevu mç nedostatky ve sprçvnosti, přesnosti a vàstižnosti. V kvalitě vàsledků jeho činnosti se projevujä častějšä nedostatky, grafickà projev je mñně estetickà a mç menšä nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle nçvodu učitele. Stupeň 4 (dostatečnö) ŽÇk mç v ucelenosti, přesnosti a ëplnosti osvojenä požadovanàch poznatků zçvažnñ mezery. Při provçděnä požadovanàch intelektuçlnäch a motorickàch činnostä je mçlo pohotovà a mç většä nedostatky. V uplatňovçnä osvojenàch poznatků a dovednostä při řešenä teoretickàch a praktickàch ëkolů se vyskytujä velmi zçvažnñ chyby. Při využävçnä poznatků pro vàklad a hodnocenä jevů je nesamostatnà. V logice myšlenä se vyskytujä zçvažnñ chyby, myšlenä nenä tvořivñ. Jeho ëstnä a päsemnà projev mç vçžnñ nedostatky ve sprçvnosti, přesnosti a vàstižnosti. V kvalitě vàsledků jeho činnosti a v grafickñm projevu se projevujä nedostatky, grafickà projev je mçlo estetickà. ZÇvažnÑ nedostatky a chyby dovede žçk s pomocä učitele opravit. Při samostatnñm studiu mç velkñ těžkosti. Stupeň 5 (nedostatečnö) ŽÇk si požadovanñ poznatky neosvojil uceleně, přesně a ëplně, mç v nich zçvažnñ a značnñ mezery. Jeho dovednost vykonçvat požadovanñ intelektuçlnä a motorickñ činnosti mç velmi podstatnñ nedostatky. V uplatňovçnä osvojenàch vědomostä a dovednostä při řešenä teoretickàch a praktickàch ëkolů se vyskytujä velmi zçvažnñ chyby. Při vàkladu a hodnocenä jevů a zçkonitostä nedovede svñ vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlenä, vyskytujä se u něho častñ logickñ nedostatky. V ëstnäm a päsemnñm projevu mç zçvažnñ nedostatky ve sprçvnosti, přesnosti a vàstižnosti. Kvalita vàsledků jeho činnosti a grafickà projev majä vçžnñ nedostatky. ZÇvažnÑ nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocä učitele. Nedovede samostatně studovat Klasifikace ve vyučujåcåch předmětech s převahou praktickãho zaměřenå. Převahu praktickñ činnosti majä na ZŠ pracovnä vyučovçnä, praktika, zçklady techniky, domçcä nauky. Při klasifikaci v těchto předmětech vychçzä z požadavku učebnäch osnov a standardu zçkladnäho vzdělçvçnä. Při klasifikaci sleduje zejmãna: vztah k prçci, k pracovnämu kolektivu a k praktickàm činnostem osvojenä praktickàch dovednostä a nçvyků, zvlçdnutä ëčelnàch způsobů prçce využitä zäskanàch teoretickàch vědomostä v praktickàch činnostech aktivitu, samostatnost, tvořivost a iniciativu kvalitu vàsledků činnostä organizaci vlastnä prçce a pracoviště, udržovçnä pořçdku na pracovišti dodržovçnä předpisů BOZP a pñče o životnä prostředä hospodçrnñ využävçnä surovin, materiçlů, energie, překonçvçnä překçžek v prçci obsluhu a ëdržbu laboratornäch pomůcek a zařäzenä, nçstrojů, nçřadä a měřidel 4.6. VÖchovně vzdělävacå vösledky se klasifikujå podle těchto kritãriå: Stupeň 1 (vöbornö) ŽÇk soustavně projevuje kladnà vztah k prçci, k pracovnämu kolektivu a k praktickàm činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využävç zäskanñ teoretickñ poznatky při praktickñ činnosti. PraktickÑ činnosti vykonçvç pohotově, samostatně uplatňuje zäskanñ dovednosti a nçvyky. Bezpečně ovlçdç postupy a způsoby prçce; dopouštä se jen menšäch chyb, vàsledky jeho prçce jsou bez zçvažnějšäch nedostatků. íčelně si organizuje vlastnä prçci, udržuje pracoviště v pořçdku. Uvědoměle dodržuje předpisy o BOZP a aktivně se starç o životnä prostředä. HospodÇrně využävç suroviny, materiçl, energii. Vzorně obsluhuje

11 a udržuje laboratornä zařäzenä a pomůcky, nçstroje, nçřadä a měřidla. Aktivně překonçvç vyskytujäcä se překçžky. Stupeň 2 (chvalitebnö) ŽÇk projevuje kladnà vztah k prçci, k pracovnämu kolektivu a praktickàm činnostem. Samostatně, ale mñně tvořivě a s menšä jistotou využävç zäskanñ teoretickñ poznatky při praktickñ činnosti. PraktickÑ činnosti vykonçvç samostatně, v postupech a způsobech prçce se nevyskytujä podstatnñ chyby. Vàsledky jeho prçce majä drobnñ nedostatky. íčelně si organizuje vlastnä prçci, pracoviště udržuje v pořçdku. Uvědoměle dodržuje předpisy o BOZP a starç se o životnä prostředä. Při hospodçrnñm využävçnä surovin, materiçlů a energie se dopouštä malàch chyb. LaboratornÄ zařäzenä a pomůcky, nçstroje, nçřadä a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnàmi nedostatky. PřekÇžky v prçci překonçvç s občasnou pomocä učitele. Stupeň 3 (dobrö) ŽÇk projevuje vztah k prçci, pracovnämu kolektivu a k praktickàm činnostem s menšämi vàkyvy. Za pomoci učitele uplatňuje zäskanñ teoretickñ poznatky při praktickñ činnosti. V praktickàch činnostech se dopouštä chyb a při postupech a způsobech prçce potřebuje občasnou pomoc učitele. Vàsledky prçce majä nedostatky. VlastnÄ prçci organizuje mñně ëčelně, udržuje pracoviště v pořçdku. Dodržuje předpisy o BOZP a v malñ mäře přispävç k tvorbě a ochraně životnäho prostředä. Na podněty učitele je schopen hospodçrně využävat suroviny, materiçly a energii. K ëdržbě laboratornäch zařäzenä, přästrojů, nçřadä a měřidel musä bàt čçstečně podněcovçn. PřekÇžky v prçci překonçvç jen s častou pomocä učitele. Stupeň 4 (dostatečnö) ŽÇk pracuje bez zçjmu a vztahu k prçci, k pracovnämu kolektivu, praktickàm činnostem. ZÄskanÑ teoretickñ poznatky dovede využät při praktickñ činnosti jen za soustavnñ pomoci učitele. V praktickàch činnostech, dovednostech a nçvycäch se dopouštä většäch chyb. Při volbě postupů a způsobů prçce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve vàsledcäch prçce mç zçvažnñ nedostatky. PrÇci dovede organizovat za soustavnñ pomoci učitele, mçlo dbç o pořçdek na pracovišti. MÑně dbç na dodržovçnä předpisů BOZP a o životnä prostředä. Porušuje zçsady hospodçrnosti využävçnä surovin, materiçlů a energie. V obsluze a ëdržbě laboratornäch zařäzenä a pomůcek, přästrojů, nçřadä a měřidel se dopouštä zçvažnàch nedostatků. PřekÇžky v prçci překonçvç jen s pomocä učitele. Stupeň 5 (nedostatečnö) ŽÇk neprojevuje zçjem o prçci a vztah k nä, ani k pracovnämu kolektivu a k praktickàm činnostem. NedokÇže ani s pomocä učitele uplatnit zäskanñ teoretickñ poznatky při praktickñ činnosti. V praktickàch činnostech, dovednostech a nçvycäch mç podstatnñ nedostatky. NedokÇže postupovat při prçci ani s pomocä učitele. Vàsledky jeho prçce jsou nedostatečnñ, neëplnñ, nepřesnñ, nedosahujä předepsanñ ukazatele. PrÇci na pracovišti si nedokçže zorganizovat, nedbç na pořçdek na pracovišti. NeovlÇdÇ předpisy o BOZP a nedbç na ochranu životnäho prostředä. NevyužÄvÇ hospodçrně surovin, materiçlů a energie. V obsluze a ëdržbě laboratornäch zařäzenä a pomůcek, přästrojů a nçřadä, nçstrojů a měřidel se dopouštä zçvažnàch nedostatků.

12 5. Pravidla pro sebehodnocenå žäků 5.1. SebehodnocenÄ je důležitou součçstä hodnocenä žçků, posiluje sebeëctu a sebevědomä žçků. Je zařazovçno do procesu vzdělçvçnä průběžně všemi vyučujäcämi, způsobem přiměřenàm věku žçků Chyba je přirozenç součçst procesu učenä. PedagogičtÄ pracovnäci se o chybě s žçky bavä, žçci mohou některñ prçce sami opravovat, hodnocenä žçkova vàkonu nelze provñst jen klasifikacä, musä bàt doprovçzeno rozborem chyb žçka. Chyba je důležità prostředek k učenä Při sebehodnocenä se žçk snažä vyjçdřit: co se mu dařä co mu ještě nejde, jakñ mç rezervy jak bude pokračovat dçl PedagogovÑ vedou žçka, aby komentoval svoje vàkony a vàsledky SebehodnocenÄ žçků nemç nahradit klasickñ hodnocenä (hodnocenä žçka pedagogem), ale mç pouze doplňovat a rozšiřovat evaluačnä procesy a väce aktivizovat žçka Na konci pololetä žçk päsemnou nebo ëstnä formou provede sebehodnocenä v oblasti: zodpovědnost motivace k učenä sebedůvěra vztahy v třädnäm kolektivu ZnÇmky nejsou jedinàm zdrojem motivace.

13 6. ZÅskÄvÄnÅ podkladů pro hodnocenå a klasifikaci 6.1. Podklady pro hodnocenä a klasifikaci zäskçvajä vyučujäcä zejmñna: soustavnàm diagnostickàm pozorovçnäm žçků, sledovçnäm jeho vàkonů a připravenosti na vyučovçnä, různàmi druhy zkoušek (päsemnñ, ëstnä, grafickñ, praktickñ, pohybovñ, ), kontrolnämi päsemnàmi pracemi, analàzou vàsledků různàch činnostä žçků, konzultacemi s ostatnämi vyučujäcämi a podle potřeby i psychologickàmi a zdravotnickàmi pracovnäky ŽÇk 2. až 5. ročnäku zçkladnä školy musä mät z každñho předmětu alespoň dvě znçmky za každñ pololetä, z toho nejmñně jednu z ëstnäho zkoušenä. ŽÇk 6. až 9. ročnäku zçkladnä školy musä mät: a) z matematiky a českñho jazyka alespoň osm znçmek za každñ pololetä, z toho nejmñně jednu za ëstnä zkoušenä, nejmñně jednu z päsemnñ kontrolnä prçce a nejmñně jednu ze čtvrtletnä päsemnñ prçce b) z cizäho jazyka alespoň šest znçmek za každñ pololetä, z toho nejmñně jednu za ëstnä zkoušenä a nejmñně jednu za päsemnou samostatnou prçci c) z fyziky, chemie, zeměpisu, dějepisu a přärodopisu nejmñně tři znçmky za každñ pololetä, z toho nejmñně jednu za ëstnä zkoušenä a nejmñně jednu za päsemnou samostatnou prçci d) z ostatnäch předmětů alespoň dvě znçmky za každñ pololetä. ZnÇmky zäskçvajä vyučujäcä průběžně během celñho klasifikačnäho obdobä. NenÄ přäpustnñ ëstně přezkušovat žçky koncem klasifikačnäho obdobä z lçtky celñho tohoto obdobä. ZkoušenÄ je provçděno zçsadně před kolektivem třädy, nepřäpustnñ je individuçlnä přezkušovçnä po vyučovçnä v kabinetech. Vàjimka je možnç jen při diagnostikovanñ vàvojovñ poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprçvě psychologa Učitel oznamuje žçkovi vàsledek každñ klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocenàch projevů, vàkonů, vàtvorů. Po ëstnäm vyzkoušenä oznçmä učitel žçkovi vàsledek okamžitě. Vàsledky hodnocenä päsemnàch zkoušek a pracä a praktickàch činnostä oznçmä žçkovi nejpozději do 14 dnů. Učitel sděluje všechny znçmky, kterñ bere v ëvahu při celkovñ klasifikaci, zçstupcům žçka a to zejmñna prostřednictväm zçpisů do žçkovskñ knäžky současně se sdělovçnäm znçmek žçkům KontrolnÄ päsemnñ prçce a dalšä druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celà školnä rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitàch obdobäch O termänu päsemnñ zkoušky, kterç mç trvat väce než 25 minut, informuje vyučujäcä žçky dostatečně dlouhou dobu předem. V jednom dni mohou žçci konat jen jednu zkoušku uvedenñho charakteru Učitel je povinen vñst soustavnou evidenci o každñ klasifikaci žçka průkaznàm způsobem tak, aby mohl vždy doložit sprçvnost celkovñ klasifikace žçka i způsob zäskçnä znçmky (ëstnä zkoušenä, päsemnñ, ). V přäpadě dlouhodobñ nepřätomnosti nebo rozvçzçnä pracovnäho poměru v průběhu klasifikačnäho obdobä předç tento klasifikačnä přehled zastupujäcämu učiteli nebo vedenä školy KlasifikačnÄ stupeň určä učitel, kterà vyučuje přäslušnñmu předmětu. Při dlouhodobějšäm pobytu žçka mimo školu (lçzeňskñ lñčenä, lñčebnñ pobyty, dočasnñ umästěnä v ëstavech, apod.) vyučujäcä respektuje znçmky žçka, kterñ škole sdělä škola při instituci, kde byl žçk umästěn; žçk se znovu nepřezkušuje.

14 6.8. Při určovçnä stupně prospěchu v jednotlivàch předmětech na konci klasifikačnäho obdobä se hodnotä kvalita prçce a učebnä vàsledky, jichž žçk dosçhl za celñ klasifikačnä obdobä. Stupeň prospěchu se neurčuje na zçkladě průměru z klasifikace za přäslušnñ obdobä. VàslednÇ znçmky za klasifikačnä obdobä musä odpovädat znçmkçm, kterñ žçk zäskal a kterñ byly sděleny rodičům PřÄpady zaostçvçnä žçků v učenä a jejich nedostatky v jejich chovçnä se projednçvajä v pedagogickñ radě, a to zpravidla k 15. listopadu a 15. dubnu Na konci klasifikačnäho obdobä, v termänu, kterà určä ředitelka školy, nejpozději však 48 hodin před jednçnäm pedagogickñ rady o klasifikaci, zapäšä učitelñ přäslušnàch předmětů čäslicä vàsledky celkovñ klasifikace do třädnäho vàkazu a připravä nçvrhy na umožněnä opravnàch zkoušek, na klasifikaci v nçhradnäm termänu apod ZÇkonnÑ zçstupce žçka informuje o prospěchu a chovçnä žçka: třädnä učitel a učitelñ jednotlivàch předmětů v polovině prvnäho a druhñho pololetä; třädnä učitel nebo učitel, jestliže o to zçkonnä zçstupci žçka požçdajä Informace jsou rodičům předçvçny převçžně při osobnäm jednçnä na třädnäch schůzkçch, na kterñ jsou rodiče päsemně zvçni. Rodičům, kteřä se nemohli dostavit na školou určenà termän, poskytnou vyučujäcä možnost individuçlnä konzultace po předchozä domluvě termänu. ídaje o klasifikaci a hodnocenä žçka jsou sdělovçny pouze zçstupcům žçka, nikoli veřejně V přäpadě mimořçdnñho zhoršenä prospěchu žçka informuje rodiče vyučujäcä předmětu bezprostředně a prokazatelnàm způsobem Pokud je klasifikace žçka stanovena na zçkladě päsemnàch nebo grafickàch pracä, vyučujäcä tyto prçce uschovç po dobu, během kterñ se klasifikace žçka určuje nebo ve kterñ se k nä mohou zçkonnä zçstupci žçka odvolat tzn. celà školnä rok včetně hlavnäch prçzdnin, v přäpadě žçků s odloženou klasifikacä nebo opravnàmi zkouškami až do dalšäho školnäho roku. OpravenÑ päsemnñ prçce musä bàt předloženy všem žçkům a na požçdçnä ve škole takñ rodičům VyučujÄcÄ dodržujä zçsady pedagogickñho taktu, zejmñna: neklasifikujä žçky ihned po nçvratu do školy po nepřätomnosti delšä než 1 tàden žçci nemusä dopisovat do sešitů lçtku za dobu nepřätomnosti, pokud to nenä jedinà zdroj informacä ëčelem zkoušenä nenä nachçzet mezery ve vědomostech žçka, ale hodnotit, co umä učitel klasifikuje jen probranñ učivo, zadçvçnä novñ lçtky k samostatnñmu nastudovçnä celñ třädě nenä přäpustnñ. před prověřovçnäm znalostä musä mät žçci dostatek času k naučenä, procvičenä a zažitä učiva prověřovçnä znalostä provçdět až po dostatečnñm procvičenä učiva TřÄdnÄ učitelñ (přäpadně vàchovnà poradce) jsou povinni seznamovat ostatnä vyučujäcä s doporučenäm psychologickàch vyšetřenä, kterñ majä vztah ke způsobu hodnocenä a klasifikace žçků a způsobu zäskçvçnä podkladů. ídaje o novàch vyšetřenäch jsou součçstä zprçvy učitelů (nebo vàchovnñho poradce) na pedagogickñ radě.

15 7. Klasifikace chovänå 7.1. Klasifikaci chovçnä žçků navrhuje třädnä učitel po projednçnä s učiteli, kteřä ve třädě vyučujä, a s ostatnämi učiteli a rozhoduje o nä ředitelka školy po projednçnä na pedagogickñ radě. Pokud třädnä učitel tento postup nedodržä, majä možnost podat nçvrh na pedagogickñ radě i dalšä vyučujäcä. KritÑriem pro klasifikaci chovçnä je dodrženä pravidel chovçnä (školnä řçd) včetně dodržovçnä vnitřnäho řçdu školy během klasifikačnäho obdobä Při klasifikaci chovçnä se přihläžä k věku, morçlnä a rozumovñ vyspělosti žçka; k udělenàm opatřenäm k posälenä kçzně se přihläžä pouze tehdy, jestliže tato opatřenä byla neëčinnç. KritÑria pro jednotlivñ stupně klasifikace chovçnä jsou nçsledujäcä: Stupeň 1 (velmi dobrã) ŽÇk uvědoměle dodržuje pravidla chovçnä a ustanovenä školnäho řçdu. MÑně zçvažnàch přestupků se dopouštä ojediněle. ŽÇk je přästupnà vàchovnñmu působenä a snažä se svñ chyby napravit. Stupeň 2 (uspokojivã) ChovÇnÄ žçka je v rozporu s pravidly chovçnä a ustanovenämi školnäho řçdu. ŽÇk se dopouštä zçvažnñho přestupku proti pravidlům slušnñho chovçnä nebo školnämu řçdu; nebo se opakovaně dopustä mñně zçvažnàch přestupků. Zpravidla se přes důtku třädnäho učitele dopouštä dalšäch přestupků, narušuje vàchovně vzdělçvacä činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdravä svoje nebo jinàch osob. Stupeň 3 (neuspokojivã) ChovÇnÄ žçka ve škole je v přäkrñm rozporu s pravidly slušnñho chovçnä. DopustÄ se takovàch zçvažnàch přestupků proti školnämu řçdu nebo proviněnä, že je jimi vçžně ohrožena vàchova nebo bezpečnost a zdravä jinàch osob. ZÇměrně narušuje hrubàm způsobem vàchovně vzdělçvacä činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitelky školy dopouštä dalšäch přestupků.

16 8. VÖchovnÄ opatřenå 8.1. VàchovnÇ opatřenä jsou pochvaly nebo jinç oceněnä a kçzeňskç opatřenä. Pochvaly a jinç oceněnä a dalšä kçzeňskç opatřenä může udělit či uložit ředitelka školy nebo třädnä učitel Ředitelka školy může na zçkladě vlastnäho rozhodnutä nebo na zçkladě podnětu jinñ prçvnickñ nebo fyzickñ osoby žçkovi po projednçnä v pedagogickñ radě udělit pochvalu nebo jinñ oceněnä za mimořçdnà projev lidskosti, občanskñ nebo školnä iniciativy, zçslužnà nebo statečnà čin nebo za dlouhodobou ëspěšnou prçci TřÄdnÄ učitel může na zçkladě vlastnäho rozhodnutä nebo na zçkladě podnětu ostatnäch vyučujäcäch žçkovi po projednçnä s ředitelkou školy udělit pochvalu nebo jinñ oceněnä za vàraznà projev školnä iniciativy nebo za dñletrvajäcä ëspěšnou prçci Při porušenä povinnostä stanovenàch školnäm řçdem lze podle zçvažnosti tohoto porušenä žçkovi uložit: a) napomenutå třådnåho učitele b) důtku třådnåho učitele c) důtku ředitelky školy 8.5. Pravidla pro udělovçnä pochval a jinàch oceněnä a uklçdçnä napomenutä a důtek jsou součçstä školnäho řçdu TřÄdnÄ učitel neprodleně oznçmä ředitelce školy uloženä důtky třädnäho učitele. Důtku ředitelky školy lze žçkovi uložit pouze po projednçnä v pedagogickñ radě Ředitelka školy nebo třädnä učitel neprodleně oznçmä udělenä pochvaly a jinñho oceněnä nebo uloženä napomenutä nebo důtky a jeho důvody prokazatelnàm způsobem žçkovi a jeho zçkonnñmu zçstupci UdělenÄ pochvaly a jinñho oceněnä a uloženä napomenutä nebo důtky se zaznamenç do dokumentace školy. UdělenÄ pochvaly a jinñho oceněnä se zaznamenç na vysvědčenä za pololetä, v němž bylo uděleno.

17 9. Pravidla pro udělovänå vöchovnöch opatřenå v ZŠ Jimramov 9.1. UdělenÄ napomenutä třädnäho učitele (NTU) a důtky třädnäho učitele (DTU) je v kompetenci třädnäho učitele (na nçvrh ostatnäch vyučujäcäch). UdělenÄ důtky ředitele školy (DŘŠ) je projednçno pedagogickou radou. O udělenä snäženàch stupňů z chovçnä hlasuje pedagogickç rada. TřÄdnÄ učitel zapäše udělenä každñho vàchovnñho opatřenä i snäženñ znçmky z chovçnä do katalogovñho listu žçka a současně prokazatelnàm způsobem vyrozumä zçkonnñho zçstupce žçka. VàchovnÇ opatřenä jsou udělovçna vzestupně, ale NTU nemusä bàt opatřenäm nejnižšäm, pokud je žçkův přestupek zhodnocen jako zçvažnějšä. JednotlivÇ opatřenä lze v jednom klasifikačnäm obdobä udělovat opakovaně. Pokud přäčina opatřenä nepomine, nebo nenastane u žçka zlepšenä, nçsledujä opatřenä vyššä. Takto kumulovat opatřenä lze v rçmci jednoho pololetä Pochvala TU se uděluje za: - iniciativnä prçci pro třädu a v třädnä samosprçvě nebo v žçkovskñ radě - ëčast a reprezentaci ve školnäch a okresnäch kolech soutěžä a olympiçd - přäkladnà sběr lñčivàch bylin nebo starà papär - pomoc spolužçkům - organizovçnä školnä nebo mimoškolnä akce - vzornñ plněnä školnäch povinnostä - päli - radostnà přästup ke školnä prçci - vynikajäcä studijnä vàsledky 9.3. Pochvala ŘŠ se uděluje za: - umästěnä v okresnäch a vyššäch kolech soutěžä a olympiçd - přäkladnou prçci pro školu a obec - pomoc staràm a nemocnàm spoluobčanům, postiženàm lidem - vàznamnějšä morçlnä čin 9.4. NapomenutÅ TU se uklädä za: - zapomänçnä žçkovskàch knäžek, pomůcek - ztrçta žçkovskñ knäžky - špatnç přäprava na vyučovçnä - nekçzeň o přestçvkçch - nedovolenñ opakovanñ přechçzenä mezi patry, budovami - podvod v hodině (opisovçnä) - pasivita při vyučovçnä - pozdnä přächody do hodin - nošenä kšiltovek a pokràvek hlavy v prostorçch školy - porušovçnä pravidel ŠJ a ŠD 9.5. Důtka TU se uklädä za: - vulgçrnä vyjadřovçnä - narušovçnä pedagogickñho procesu - negativnä přästup k prçci - provokativnä chovçnä - nerespektovçnä pokynů vyučujäcäch i jinàch zaměstnanců školy

18 9.6. Důtka ŘŠ se uklädä za: - jednorçzovñ ëmyslnñ poškozenä majetku školy - jednorçzovñ ëmyslnñ ubläženä spolužçkovi - lhanä - nevhodnñ chovçnä k vyučujäcäm - hrubñ porušovçnä školnäho řçdu - zçměrnñ poškozovçnä pracä jinàch žçků - podvody (např. s omluvenkou, se ŽK apod.) - poskytovçnä a zveřejňovçnä informacä o spolužçcäch a zaměstnancäch školy na internetu (v zçvažnàch přäpadech i snäženà stupeň z chovçnä) 9.7. SnÅženÖ stupeň z chovänå na vysvědčenå se uděluje za: - přepisovçnä ëdajů v žçkovskñ knäžce - opakovanñ ëmyslnñ ubližovçnä spolužçkům - opakovanñ ëmyslnñ poškozovçnä majetku školy - hrubñ a vulgçrnä slovnä a fyzickñ ëtoky žçka vůči pedagogům a dalšäm zaměstnancům školy - neomluvenñ hodiny - jednorçzovç šikana - krçdeže - kouřenä, konzumace alkoholu a jinàch OPL nebo jejich distribuce ve škole - pořizovçnä audiovizuçlnäch nahrçvek ve škole a jejich zveřejňovçnä 9.8. Při porušenä väce pravidel proti školnämu řçdu se uklçdç vàchovnñ opatřenä vyššäho typu, taktñž při opakujäcäm se proviněnä. Pokud se jednç o trestnà čin (soustavnějšä fyzickç i psychickç šikana, ëmyslnñ ohroženä lidskñho života, distribuce OPL apod.), bude tato skutečnost neprodleně oznçmena Policii ČR a přäslušnñmu oddělenä pñče o mlçdež. Rovněž nelze tento informativnä vàčet vàchovnàch opatřenä striktně dodržovat, ale je třeba každà přäpad posuzovat individuçlně podle rozumovñ vyspělosti žçka a dalšäch skutečnostä.

19 10. Způsob hodnocenå žäků se speciälnåmi vzdělävacåmi potřebami ŽÇkem se speciçlnämi vzdělçvacämi potřebami je osoba se zdravotnäm postiženäm, zdravotnäm znevàhodněnäm nebo sociçlnäm znevàhodněnäm. ZdravotnÄm postiženäm je pro ëčely školskàch předpisů mentçlnä, tělesnñ, zrakovñ nebo sluchovñ postiženä, vady řeči, souběžnñ postiženä väce vadami, autismus a vövojovã poruchy učenå nebo chovänå. ZdravotnÄm znevàhodněnäm zdravotnä oslabenä, dlouhodobç nemoc nebo lehčå zdravotnå poruchy vedoucå k poruchäm učenå a chovänå, kterñ vyžadujä zohledněnä při vzdělçvçnä. SociÇlnÄm znevàhodněnäm je rodinnñ prostředä s näzkàm sociçlně kulturnäm postavenäm, ohroženä sociçlně patologickàmi jevy, nařäzenç ëstavnä vàchova nebo uloženç ochrannç vàchova, nebo postavenä azylanta a ëčastnäka řäzenä o udělenä azylu na ëzemä ČR ŽÇci se speciçlnämi vzdělçvacämi potřebami majä prçvo na vytvořeni nezbytnàch podmänek při vzdělçvçnä i klasifikaci a hodnocenä Při hodnocenä žçků se speciçlnämi vzdělçvacämi potřebami se přihläžä k povaze postiženä nebo znevàhodněnä. VyučujÄcÄ respektujä doporučenä psychologickàch vyšetřenä žçků a uplatňujä je při klasifikaci a hodnocenä chovçnä žçků a takñ volä vhodnñ a přiměřenñ způsoby zäskçvçnä podkladů U žçka s vàvojovou poruchou učenä rozhodne ředitelka školy o použitä slovnäho hodnocenä na zçkladě žçdosti zçkonnñho zçstupce žçka Pro zjišťovçnä ërovně žçkovàch vědomostä a dovednostä volä učitel takovñ druhy a formy zkoušenä, kterñ odpovädajä schopnostem žçka a na něž nemç porucha negativnä vliv. KontrolnÄ prçce a diktçty päšä tito žçci po předchozä přäpravě. Pokud je nutnñ, nebude dätě s vàvojovou poruchou vystavovçno ëkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podçvat vàkony odpovädajäcä jeho předpokladům VyučujÄcÄ klade důraz na ten druh projevu, ve kterñm mç žçk předpoklady podçvat lepšä vàkony. Při klasifikaci se nevychçzä z prostñho počtu chyb, ale z počtu jevů, kterñ žçk zvlçdl Klasifikace byla provçzena hodnocenäm, tj. vyjçdřenäm pozitivnäch strçnek vàkonu, objasněnäm podstaty neëspěchu, nçvodem, jak mezery a nedostatky překonçvat Všechna navrhovanç pedagogickç opatřenä se zçsadně projednçvajä se zçkonnàmi zçstupci a jejich souhlasnà či nesouhlasnà nçzor je respektovçn V hodnocenä se přästup vyučujäcäho zaměřuje na pozitivnä vàkony žçka a täm na podporu jeho poznçvacä motivace k učenä namästo jednostrannñho zdůrazňovçnä chyb Podle druhu postiženä využävç speciçlnä metody, postupy, formy a prostředky vzdělçvçnä a hodnocenä, kompenzačnä, rehabilitačnä a učebnä pomůcky, speciçlnä učebnice a didaktickñ materiçly VzdělÇvÇnÄ žçků se speciçlnämi vzdělçvacämi potřebami a žçků nadanàch se řädä vyhlçškami č. 48/2005 Sb. a 73/2005 Sb., pokud nenä zvlçštnäm předpisem stanoveno jinak.

20 ZÇsady pro vzçjemnñ převedenä klasifikace a slovnäho hodnocenä: PROSPĚCH OvlÄdnutÅ učiva 1 - vàbornà ovlçdç bezpečně 2 - chvalitebnà ovlçdç 3 - dobrà v podstatě ovlçdç 4 - dostatečnà ovlçdç se značnàmi mezerami 5 - nedostatečnà neovlçdç MyšlenÅ 1 - vàbornà pohotovà, bystrà, dobře chçpe souvislosti, samostatnà 2 - chvalitebnà uvažuje celkem samostatně 3 - dobrà menšä samostatnost v myšlenä 4 - dostatečnà nesamostatnñ myšlenä, pouze s nçpovědou 5 - nedostatečnà odpovädç nesprçvně i na nçvodnñ otçzky VyjadřovÄnÅ 1 - vàbornà vàstižnñ a poměrně přesnñ 2 - chvalitebnà celkem vàstižnñ 3 - dobrà myšlenky vyjadřuje ne dost přesně 4 - dostatečnà myšlenky vyjadřuje se značnàmi obtäžemi 5 - nedostatečnà nedokçže se samostatně vyjçdřit, i na nçvodnñ otçzky odpovädç nepřesně CelkovÄ aplikace vědomostå 1 - vàbornà užävç vědomostä a spolehlivě a uvědoměle dovednostä, pracuje samostatně, přesně a s jistotou 2 - chvalitebnà dovede použävat vědomosti a dovednosti při řešenä ëkolů, dopouštä se jen menšäch chyb 3 - dobrà řešä ëkoly s pomocä učitele a s touto pomocä snadno překonçvç potäže a odstraňuje chyby 4 - dostatečnà dělç podstatnñ chyby, nesnadno je překonçvç 5 - nedostatečnà praktickñ ëkoly nedokçže splnit ani s pomocä Aktivita, zäjem o učenå 1 - vàbornà aktivnä, učä se svědomitě a se zçjmem 2 - chvalitebnà učä se svědomitě 3 - dobrà k učenä a prçci nepotřebuje většäch podnětů 4 - dostatečnà malà zçjem o učenä, potřebuje stçlñ podněty 5 - nedostatečnà pomoc a pobäzenä k učenä jsou zatäm neëčinnñ ChovÄnÅ 1 - velmi dobrñ Uvědoměle dodržuje pravidla chovçnä a ustanovenä řçdu školy. MÑně zçvažnàch přestupků se dopouštä ojediněle. ŽÇk je však přästupnà vàchovnñmu působenä a snažä se svñ chyby napravit. 2 - uspokojivñ ChovÇnÄ žçka je v rozporu s pravidly chovçnä a s ustanovenämi školnäho řçdu. ŽÇk se dopustä zçvažnñho přestupku proti pravidlům slušnñho chovçnä nebo řçdu školy; nebo se opakovaně dopustä mñně zçvažnàch přestupků. Zpravidla se přes důtku třädnäho učitele dopouštä dalšäch přestupků, narušuje

21 vàchovně vzdělçvacä činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdravä svoje nebo jinàch osob. 3 - neuspokojivñ ChovÇnÄ žçka je v přäkrñm rozporu s pravidly slušnñho chovçnä. DopustÄ se takovàch zçvažnàch přestupků proti školnämu řçdu nebo proviněnä, že je jimi vçžně ohrožena vàchova nebo bezpečnost a zdravä jinàch osob. ZÇměrně narušuje hrubàm způsobem vàchovně vzdělçvacä činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouštä dalšäch přestupků.

22 11. HodnocenÅ nadanöch žäků MimořÇdně nadanàm žçkem se rozumä jedinec, jehož rozloženä schopnostä dosahuje mimořçdnñ ërovně při vysokñ tvořivosti v celñm okruhu činnostä nebo v jednotlivàch rozumovàch oblastech, pohybovàch, uměleckàch a sociçlnäch dovednostech Ředitelka školy může mimořçdně nadanñho nezletilñho žçka přeřadit do vyššäho ročnäku bez absolvovçnä předchozäho ročnäku. PodmÄnkou přeřazenä je vykonçnä zkoušek před komisä z učiva ročnäku, kterà žçk nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanovä ředitelka školy IndividuÇlně vzdělçvanà žçk konç za každñ pololetä zkoušky z přäslušnñho učiva, a to ve škole, do kterñ byl přijat k plněnä povinnñ školnä dochçzky. Nelze-li individuçlně vzdělçvanñho žçka hodnotit na konci přäslušnñho pololetä, určä ředitelka školy pro jeho hodnocenä nçhradnä termän, a to tak, aby hodnocenä bylo provedeno nejpozději do dvou měsäců po skončenä pololetä. Ředitelka škola zrušä povolenä individuçlnäho vzdělçvanä, pokud žçk na konci druhñho pololetä přäslušnñho roku neprospěl, nebo nelze-li žçka hodnotit na konci pololetä ani v nçhradnäm termänu. Pravidla pro hodnocenä vàsledků vzdělçvçnä žçků ZŠ byly projednçny pedagogickou radou dne 30. srpna. 2007, doplňky byly schvçlenñ pedagogickou radou 31. srpna ředitelka školy