D O P O R U Č E N Í P R O P R A X I : Organizační nezávislost Související standard Organizační nezá

Transkript

1 D O P O R U Č E N Í P R O P R A X I : Statut interního auditu Související standard Účel, pravomoci a odpovědnosti Účel, pravomoci a odpovědnosti interního auditu musí být formálně stanoveny ve statutu interního auditu, který je v souladu s Definicí interního auditu, Etickým kodexem a se Standardy. Vedoucí interního auditu musí pravidelně ověřovat aktuálnost statutu interního auditu. Vedoucí interního auditu musí předkládat Statut interního auditu vedení a orgánům společnosti ke schválení. Interpretace: Statutem interního auditu se rozumí formální dokument, který definuje účel, pravomoci a odpovědnosti interního auditu. Statut interního auditu určuje postavení interního auditu v rámci společnosti, oprávnění k přístupu k dokladům, osobám a majetku, které souvisejí s prováděním zakázek, a definuje rozsah činnosti interního auditu. Konečné schválení statutu interního auditu přísluší orgánům společnosti Vytvoření formálního písemného statutu interního auditu je rozhodující pro řízení činnosti interního auditu. Statut interního auditu představuje formální vyjádření vhodné pro jeho posouzení a přijetí ze strany vedení a pro jeho schválení orgány společnosti. Toto schválení by mělo být dokumentováno v zápise. Statut interního auditu rovněž usnadňuje periodické posouzení adekvátnosti role interního auditu, která je tvořena účelem, pravomocemi a odpovědnostmi útvaru interního auditu. V případech pochybností/nedorozumění představuje statut formální písemnou dohodu s vedením a orgány společnosti týkající se činnosti interního auditu uvnitř organizace. 2. Vedoucí interního auditu je odpovědný za pravidelné hodnocení, zda účel, pravomoci a odpovědnosti interního auditu, tak jak jsou definovány v jeho statutu, jsou stále adekvátní a umožňují útvaru interního auditu dosahovat jeho cílů. Vedoucí interního auditu je také odpovědný za předávání výsledků tohoto hodnocení vedení a orgánům společnosti. ***

2 D O P O R U Č E N Í P R O P R A X I : Organizační nezávislost Související standard Organizační nezávislost Vedoucí interního auditu musí podávat zprávy takovému organizačnímu stupni ve společnosti, který internímu auditu umožňuje plnění jeho funkcí. Vedoucí interního auditu musí nejméně jednou ročně potvrdit orgánům společnosti organizační nezávislost funkce interního auditu Podpora ze strany vedení a orgánů společnosti napomáhá internímu auditu při navazování spolupráce s klienty jednotlivých zakázek a při provádění jeho práce způsobem, který je prost jakýchkoli zásahů. 2. Uspořádání, v rámci kterého vedoucí interního auditu funkčně podléhá orgánům společnosti a zároveň je organizačně začleněn pod generálního ředitele společnosti (Chief Executive Officer CEO), napomáhá dosažení organizační nezávislosti. Je třeba, aby vedoucí interního auditu musí podával zprávy alespoň takovému jedinci ve společnosti, který má dostatečné pravomoci, aby zajistil nezávislost interního auditu a široké pokrytí auditními činnostmi, aby zajistil dostatečnou pozornost vůči zprávám interního auditu a aby zajistil provedení vhodných opatření reagujících na doporučení učiněná v rámci provedené zakázky. 3. Funkční podřízenost orgánům společnosti obvykle znamená, že orgány společnosti budou: Schvalovat celkový statut interního auditu. Schvalovat hodnocení rizik připravené interním auditem a schvalovat související plán auditů. Přijímat od vedoucího interního auditu zprávy o výsledcích činnosti interního auditu nebo o dalších záležitostech, které vedoucí interního auditu považuje za důležité, včetně osobních schůzek bez přítomnosti vedení. Orgány společnosti rovněž přijímají, alespoň jednou ročně, ujištění o organizační nezávislosti interního auditu. Schvalovat veškerá rozhodnutí týkající se hodnocení výkonnosti, jmenování nebo odvolání vedoucího interního auditu

3 Schvalovat roční výši platu vedoucího interního auditu a její úpravy, Klást vedení společnosti a vedoucímu interního auditu vhodné dotazy za účelem stanovení, zda neexistují omezení rozsahu činnosti interního auditu nebo rozpočtová omezení, která by bránila internímu auditu ve výkonu svých odpovědností. 4. Organizační podřízenost je, v rámci řídící struktury společnosti, vztahem podřízenosti, který umožňuje každodenní chod funkce interního auditu. Organizační podřízenost obvykle zahrnuje: Tvorbu rozpočtu a manažerské účetnictví. Správu lidských zdrojů, včetně hodnocení zaměstnanců a stanovování výše platu. Vnitřní komunikační a informační vazby. Správu postupů a procedur interního auditu. ***

4 D O P O R U Č E N Í P R O P R A X I : Součinnost s orgány společnosti Související standard Přímá vzájemná součinnost s orgány společnosti Vedoucí interního auditu musí komunikovat a být ve vzájemné součinnosti přímo s orgány společnosti Přímou komunikací se rozumí taková situace, kdy je vedoucí interního auditu pravidelně přítomen a účastní se zasedání orgánů společnosti, které se týkají jejich dohledové odpovědnosti nad auditem, finančním výkaznictvím, procesy řízení a správy společnosti a řídicím a kontrolním systémem. Účast vedoucího interního auditu a jeho přítomnost na těchto jednáních pro něj představuje příležitost být informován o dění ve strategických a provozních oblastech podnikání. Současně je také příležitostí pro včasnou identifikaci problémů v oblastech rizik vyšší úrovně, systémů, postupů a řídicích a kontrolních procesů. Účast na zasedáních také poskytuje příležitost pro výměnu informací týkajících se plánů a postupů útvaru interního auditu a pro udržování vzájemné informovanosti o jakýchkoliv ostatních záležitostech oboustranného zájmu. 2. Touto komunikací a součinností se také rozumí situace, kdy se vedoucí interního auditu schází, alespoň jednou ročně, k osobní schůzce s orgány společnosti. ***

5 D O P O R U Č E N Í P R O P R A X I : Objektivita jednotlivce Související standard Objektivita jednotlivce Interní auditoři musí postupovat nestranně a nezaujatě a musí se vyhýbat jakémukoliv střetu zájmů. Interpretace: Střet zájmů je situace, v níž má interní auditor, vystupující v roli důvěryhodné osoby, protichůdný profesní či osobní zájem. Tyto protichůdné zájmy mohou znesnadnit nestranné plnění povinností auditora. Střet zájmů existuje dokonce i v případě, kdy se nestane nic neetického nebo nesprávného. Střet zájmů může vytvořit zdání nevhodnosti, které může narušit důvěru v interního auditora, k funkci interního auditu a k této profesi. Střet zájmů by mohl narušit schopnost jedince plnit objektivně své povinnosti a odpovědnosti Objektivita jednotlivce znamená, že interní auditoři provádějí zakázky takovým způsobem, který vytváří skutečnou důvěru ve výsledek jejich práce a který zamezuje přijímání kompromisů ohledně její kvality. Interní auditoři by neměli být postaveni do situace, která může narušit jejich schopnost provádět objektivní profesní posouzení. 2. Objektivita jednotlivce zahrnuje roli vedoucího interního auditu při přidělování pracovníků na jednotlivé zakázky způsobem zamezujícím výskytu a vzniku budoucího střetu zájmů nebo zaujatosti, při pravidelném získávání informací od pracovníků interního auditu ohledně možného střetu zájmu nebo zaujatosti, a při pravidelné rotaci pracovníků interního auditu, pokud je to prakticky možné. 3. Prověření výsledků práce interního auditu, které je prováděno před vydáním zprávy o zakázce, přispívá k poskytnutí přiměřeného ujištění o tom, že práce byly provedeny objektivním způsobem. 4. Objektivita interního auditora není nepříznivě ovlivněna, jestliže auditor doporučuje standardy řídicího a kontrolního systému nebo prověřuje postupy před jejich zavedením. Objektivita auditora je narušena, jestliže auditor vytváří, zavádí a navrhuje postupy pro takové systémy nebo je přímo řídí

6 5. Příležitostné provádění neauditorských prací interními auditory neznamená nevyhnutelně ohrožení nezávislosti za předpokladu, že dojde k plnému zveřejnění této skutečnosti v rámci procesu podávání zpráv. To však znamená, aby vedení a interní auditor pečlivě posoudili tuto situaci s cílem zamezit nepříznivému ovlivnění objektivity interního auditora. ***

7 D O P O R U Č E N Í P R O P R A X I : Narušení nezávislosti nebo objektivity Související standard Narušení nezávislosti nebo objektivity Pokud dojde ke zdánlivému či faktickému narušení nezávislosti nebo objektivity, musí být o této skutečnosti předány podrobné informace příslušné organizační úrovni ve společnosti. Způsob sdělení informací závisí na povaze tohoto narušení. Interpretace: Narušení organizační nezávislosti a objektivity jednotlivce může zahrnovat následující situace (které však nejsou jejich vyčerpávajícím výčtem): osobní konflikt zájmu, omezení rozsahu působnosti auditu, omezení přístupu k dokladům, osobám a majetku a omezení zdrojů, např. finančních. Stanovení příslušných subjektů, kterým musí být sděleny detaily týkající se narušení nezávislosti a objektivity, závisí na odpovědnostech očekávaných od funkce interního auditu a jeho výkonného vedení směrem k vedení a orgánům společnosti, jak je uvedeno ve statutu interního auditu a dále také závisí na charakteru tohoto narušení Interní auditoři musí oznámit vedoucímu interního auditu vznik jakékoliv situace, která znamená skutečné či možné narušení nezávislosti nebo objektivity. To platí také pro případy, ve kterých mají interní auditoři pochybnosti, zda daná situace znamená narušení nezávislosti nebo objektivity. Pokud vedoucí interního auditu zjistí existenci skutečného nebo možného narušení objektivity, musí přeřadit auditora(y) na jinou práci. 2. Omezení rozsahu působnosti interního auditu je překážkou bránící útvaru interního auditu dosahovat jeho cílů a plánů. Kromě jiného, může omezení rozsahu působnosti interního auditu zúžit: Rozsah působnosti stanovený ve statutu interního auditu. Přístup útvaru interního auditu k záznamům, osobám a fyzickému majetku, které souvisejí s prováděním zakázek. Schválený harmonogram prací dané zakázky. Postupy nezbytné pro provedení zakázky. Schválené personální obsazení a finanční rozpočet. 3. Omezení rozsahu, spolu s jeho potenciálním dopadem, musí být sděleno, přednostně v písemné formě, orgánům společnosti. Vedoucí

8 interního auditu musí zvážit, zda je vhodné informovat orgány společnosti o rozsahu omezení, které bylo předtím sděleno a akceptováno orgány společnosti. Tento postup může být nezbytný v případech, kdy došlo ke změnám v rámci společnosti, ke změnám orgánů a vedení společnosti nebo k jiným změnám. 4. Interní auditoři nesmí přijmout odměny, dary nebo pozvání od zaměstnance, klienta, zákazníka, dodavatele nebo kolegy za situace, která může vytvořit zdání, že byla narušena objektivita auditora. Zdánlivé narušení objektivity se může vztahovat na současné a budoucí zakázky prováděné auditorem. Stav/výsledek zakázky nesmí být považován za ospravedlnění přijímání odměn, darů a pozvání. Přijetí propagačních dárků (jako jsou pera, kalendáře nebo vzorky), které jsou k dispozici zaměstnancům a veřejnosti a mají minimální hodnotu, neovlivňují profesní úsudek interních auditorů. Interní auditoři musí okamžitě nahlásit svým nadřízeným nabídky všech významných odměn nebo darů. ***

9 D O P O R U Č E N Í P R O P R A X I A 1-1 : Posuzování operací, za které byli interní auditoři dříve odpovědni Související standard A1 Interní auditoři nesmí hodnotit takové procesy, za jejichž provádění byli předtím odpovědni. Jestliže auditor poskytuje ujištění o činnosti, za kterou byl během předchozího roku odpovědný, znamená to, že objektivita je narušena Osoby převedené nebo dočasně využívané útvarem interního auditu by neměly provádět audit těch činností, které předtím vykonávaly nebo za jejichž řízení byly odpovědné, a to před uplynutím časového období alespoň jednoho roku. Takovéto situace jsou považovány za narušení objektivity a proto by k nim mělo být dodatečně přihlédnuto při dohledu (supervizi) prací na zakázce a při sdělování výsledků zakázky. ***

10 D O P O R U Č E N Í P R O P R A X I A 2-1: Odpovědnosti interního auditu za jiné (neauditorské) činnosti Související standard A2 Na ujišťovací zakázky (audity) činností, za jejichž provádění je odpovědný vedoucí interního auditu, musí dohlížet subjekt vně interního auditu Interní auditoři nesmí přijímat odpovědnost za neauditorské činnosti nebo úkoly, které podléhají pravidelným posouzením ze strany interního auditu. Pokud interní auditoři vykonávají takovou odpovědnost, pak jejich práce není činností interních auditorů. 2. Pokud útvar interního auditu, vedoucí interního auditu nebo jednotlivý interní auditor je odpovědný za provozní činnost, nebo pokud vedení zvažuje přidělení takové provozní odpovědnosti, která by se mohla stát předmětem auditu, může být nezávislost a objektivita interního auditora narušena. Vedoucí interního auditu musí při vyhodnocování dopadu na nezávislost a objektivitu zvážit alespoň následující faktory: Požadavky Etického kodexu IIA a Mezinárodních standardů pro profesní praxi interního auditu (Standardů). Očekávání zainteresovaných subjektů, kam mohou patřit akcionáři, představenstva, výbor pro audit, management, legislativní orgány, veřejné právnické osoby, regulační orgány a skupiny zastupující veřejný zájem. Ustanovení a/nebo omezení obsažená ve statutu interního auditu. Zveřejnění údajů vyžadovaná Standardy. Auditní pokrytí činností nebo odpovědností prováděných interním auditorem. Význam provozních činností pro danou společnost (z hlediska výnosů, výdajů, reputace a vlivu). Délku časového období, po kterou interní auditor vykonával danou provozní činnost a jeho rozsah odpovědnosti. Adekvátnost oddělení rolí. Výskyt skutečnosti vzniklé v minulosti a jakékoliv jiné skutečnosti, které mohou mít za následek, že může být ohrožena objektivita interního auditora. 3. Jestliže statut interního auditu obsahuje specifické zákazy a omezující ustanovení, upravující přidělování neauditorských činností interním

11 auditorům, potom je nezbytné, aby tato omezení byla sdělena vedení a projednána s ním. Jestliže vedení trvá na přidělení takovéto činnosti, potom je nezbytné sdělit a projednat tuto záležitost s orgány společnosti. Pokud se statut nezmiňuje o této záležitosti, musí být vzata v úvahu doporučení uvedená níže. Všem bodům uvedeným níže jsou však nadřazena ustanovení statutu. 4. Pokud útvar interního auditu převezme provozní odpovědnosti a pokud je provozní činnost součástí plánu auditů, vedoucí interního auditu musí: Minimalizovat narušení objektivity prostřednictvím nasazení smluvních subjektů třetích stran nebo externích auditorů, aby provedli audit oblastí, za které je odpovědný vedoucí vnitřního auditu. Zajistit, aby se jednotlivci mající provozní odpovědnosti v oblastech, za které je odpovědný vedoucí interního auditu, neúčastnili auditu těchto oblastí. Zajistit, aby nad auditory provádějícími ujišťovací zakázku v oblastech, za které je odpovědný vedoucí interního auditu, byl vykonáván dohled ze strany vedení a orgánů společnosti. Dále je třeba zajistit, aby výsledky hodnocení byly sděleny vedení a orgánům společnosti. Sdělovat informace týkající se provozních odpovědností auditora za danou činnost, informace týkající se významnosti této provozní činnosti pro společnost (z hlediska výnosů, výdajů a ostatních souvisejících informací) a informace týkající se vazeb mezi osobami provádějících audit dané oblasti. 5. Provozní odpovědnosti auditora je třeba uveřejnit v související auditní zprávě mapující ty oblasti, za které odpovídá vedoucí interního auditu. Dále musí být tyto odpovědnosti v rámci běžné komunikace sděleny orgánům společnosti. Výsledky auditu mohou být také projednány s vedením nebo jinými zainteresovanými subjekty. Sdělení informace o narušení objektivity však neznamená zánik požadavku, že nad ujišťovacími zakázkami týkajícími se činností, za které je odpovědný vedoucí interního auditu, musí provádět dohled subjekt nacházející se mimo útvar interního auditu. ***

12 D O P O R U Č E N Í P R O P R A X I : Odbornost a náležitá profesní péče Související standard Odbornost a náležitá profesní péče Zakázky musí být prováděny odborně a s náležitou profesní péčí Odpovědností vedoucího interního auditu a každého interního auditora je uplatňování odbornosti a náležité profesní péče. Vedoucí interního auditu zajišťuje, aby osoby přidělené na každou zakázku jako celek disponovaly potřebnými znalostmi, dovednostmi a ostatními schopnostmi, které jsou nezbytné pro provedení zakázky náležitým způsobem. 2. Náležitá profesní péče zahrnuje soulad s Etickým kodexem a, pokud je to vhodné, s pravidly chování dané organizace a také s pravidly chování ostatních profesních organizací, jimiž jsou interní auditoři členy. Etický kodex sahá za hranici Definice interního auditu a zahrnuje dvě nezbytně nutné součásti: Základní zásady, které jsou důležité pro profesi a praxi interního auditu: integrita, objektivita, důvěrnost a kompetentnost. Pravidla jednání, která popisují normy chování očekávaného od interního auditora. Tato pravidla jsou pomůckou pro uplatňování základních zásad v praxi a slouží jako návod pro etické jednání interních auditorů. ***

13 D O P O R U Č E N Í P R O P R A X I : Odbornost Související standard Odbornost Interní auditoři musí mít znalosti, dovednosti a další schopnosti potřebné pro plnění svých úkolů. Funkce interního auditu jako celek musí mít nebo být schopna zajistit takové znalosti, dovednosti a další schopnosti, které jsou potřebné pro plnění jejích odpovědností. Interpretace: Znalosti, dovednosti a další schopnosti jsou společným termínem označujícím profesní odbornost vyžadovanou od interních auditorů, která je nezbytná pro účinný výkon jejich profesních odpovědností. Interním auditorům se doporučuje, aby prokazovali svou odbornost získáním odpovídajících profesních kvalifikací a certifikací, např. osvědčení Certifikovaný Interní Auditor a další osvědčení nabízená Mezinárodním institutem interních auditorů a ostatními, pro tento účel vhodnými profesními organizacemi Znalosti, dovednosti a další schopnosti zmíněné v tomto standardu zahrnují: Odbornost při uplatňování standardů, postupů a metod interního auditu v rámci provádění zakázek. Odbornost znamená schopnost uplatnit znalosti v situacích, které mohou vzniknout a schopnost zvládat tyto situace náležitým způsobem bez nezbytnosti být závislý na technickém výzkumu a na podpoře. Odbornost v oblasti účetních zásad a metod, pokud interní auditoři ve velké míře pracují s finančními záznamy a výkazy. Znalosti nezbytné pro identifikaci indikátorů podvodu. Znalosti klíčových rizik a řídicích a kontrolních mechanismů v oblasti informačních technologií a znalosti dostupných softwarově podporovaných auditorských postupů. Pochopení základních zásad řízení, které je nezbytné pro rozpoznání a vyhodnocení významnosti a závažnosti odchylek od správných podnikatelských postupů. Pochopení znamená schopnost uplatnit široké spektrum znalostí v situacích, které mohou pravděpodobně vzniknout, schopnost rozpoznat závažné odchylky a schopnost uskutečnit průzkum nezbytný k nalezení přiměřeného řešení

14 Porozumění základům podnikatelských oborů, jako je účetnictví, ekonomie, obchodní právo, daně, finance, kvantitativní metody, informační technologie, řízení rizik a problematika podvodů. Porozumění znamená schopnost rozpoznat existující nebo potenciální problémy a schopnost stanovení, zda má být proveden další průzkum nebo zda má být vyžádána další podpora. Dovednosti v jednání s lidmi, porozumění mezilidským vztahům a udržování uspokojivých vztahů s klienty, pro které se zakázky provádí. Dovednosti v ústní a písemné komunikaci nezbytné pro jasné a účinné sdělování informací, jako jsou cíle zakázek, vyhodnocení, závěry a doporučení. 2. Vedoucí interního auditu stanovuje vhodná kritéria pro vzdělání a dosažené zkušenosti a tato kritéria používá pro obsazování pracovních míst interních auditorů, přičemž bere náležitým způsobem v potaz rozsah práce a úroveň odpovědnosti a získává přiměřené ujištění o kvalifikaci a odbornosti každého budoucího interního auditora. 3. Pracovníci interního auditu musí jako celek disponovat znalostmi, dovednostmi a ostatními schopnostmi nezbytnými k praktickému provádění své profese v rámci organizace. Provádění pravidelné roční analýzy znalostí, dovedností a o ostatních schopností útvaru interního auditu napomáhá identifikaci oblastí, ve kterých existuje příležitost pro průběžný profesní rozvoj, nábor nových pracovníků a co-sourcing. 4. Průběžný profesní rozvoj je nezbytný pro udržení odbornosti pracovníků interního auditu. 5. Pro podporu nebo doplnění v oblastech, ve kterých nemá útvar interního auditu požadovanou odbornost, může vedoucí interního auditu využít pomoci od odborníků nacházejících se mimo útvar interního auditu. ***

15 D O P O R U Č E N Í P R O P R A X I A 1-1 : Využití externích poskytovatelů služeb pro podporu nebo doplnění činností interního auditu Související standard A1 - Pokud nemají interní auditoři znalosti, dovednosti a další schopnosti potřebné pro provedení zakázky jako celku nebo její části, vedoucí interního auditu musí zajistit odborné poradenství a podporu Každý z pracovníků útvaru interního auditu nemusí být kvalifikovaný ve všech odbornostech. Útvar interního auditu může využívat externí poskytovatele služeb nebo interní zdroje, kteří mají kvalifikaci v odborných oblastech, jakými jsou účetnictví, audit, ekonomie, finance, statistika, informační technologie, technologie, daně, komerční právo, otázky životního prostředí a ostatní oblasti nezbytné pro plnění odpovědností útvaru interního auditu. 2. Externím poskytovatelem služeb je osoba nebo firma, která je nezávislá na organizaci a disponuje odbornými znalostmi, dovednostmi a zkušenostmi v daném oboru. Mezi externími poskytovatele patří pojistní matematici, účetní, odhadci, jazykoví odborníci, odborníci na firemní kulturu, specialisté na životní prostředí, vyšetřovatelé podvodů, právníci, inženýři, geologové, bezpečnostní specialisté, statistici, specialisté na informační technologie, externí auditoři organizace a jiné auditorské organizace. Externího poskytovatele služeb mohou najmout orgány a vedení společnosti nebo vedoucí interního auditu. 3. Externí poskytovatelé služeb mohou být využiti útvarem interního auditu, mezi jiným, v souvislosti s(e): Dosažením cílů stanovených v harmonogramu prací dané zakázky. Auditními činnostmi, které vyžadují odborné dovednosti a znalosti, jako jsou informační technologie, statistika, daně nebo překlady do cizích jazyků. Oceňováním aktiv (majetku), jako jsou pozemky a budovy, umělecká díla, drahokamy, investice a složité finanční instrumenty. Stanovením velikosti nebo fyzického stavu některých aktiv, jako jsou nerostná nebo ropná ložiska

16 Měřením množství provedené práce nebo množství práce, která ještě musí být provedena u smluv, jejichž předmět je právě realizován. Vyšetřováním podvodů a bezpečnostních problémů. Stanovením množství/částek pomocí specializovaných metod, jakými jsou metody stanovení závazků vůči zaměstnancům založené na pojistné matematice. Interpretací právních, technických nebo regulatorních požadavků. Vyhodnocováním programu pro zabezpečení a zvyšování kvality interního auditu v souladu s Mezinárodními standardy pro profesní praxi interního auditu (Standardy). Fúzemi a akvizicemi. Poradenstvím týkajícím se řízení rizik a ostatních záležitostí. 4. Jestliže má vedoucí interního auditu v úmyslu využít externího poskytovatele služeb a spoléhat se na jeho práci, je třeba vzít v úvahu kompetence, nezávislost a objektivitu daného externího poskytovatele služeb ve vztahu ke konkrétní prováděné zakázce. Posouzení kompetence, nezávislosti a objektivity je také nezbytné v případě, kdy je výběr externího poskytovatele služeb proveden vedením nebo orgány společnosti a pokud vedoucí interního auditu má v úmyslu využít tohoto externího poskytovatele služeb a spolehnout se na jeho práci. V případě výběru provedeného jiným subjektem a učiní-li vedoucí interního auditu na základě tohoto posouzení závěr, že by daný externí poskytovatel neměl být využit a nemělo by být spoléháno na jeho práci, je třeba řádně sdělit tento závěr vedení nebo orgánům společnosti. 5. Vedoucí interního auditu určí, zda externí poskytovatel služeb disponuje znalostmi, dovednostmi a jinými schopnostmi nezbytnými pro provádění dané zakázky. Při tomto posouzení vedoucí interního auditu bere v úvahu následující aspekty: Profesní certifikaci, licenci nebo jinou formu potvrzující kompetenci externího poskytovatele služeb v příslušném oboru. Členství externího poskytovatele služeb v příslušné profesní organizaci a to, jak tento poskytovatel dodržuje etický kodex této organizace. Pověst externího poskytovatele služeb. To může zahrnovat navázání kontaktu s jinými subjekty, kteří znají práci tohoto externího poskytovatele služeb. Zkušenosti externího poskytovatele služeb v tom druhu práce, pro kterou se s jeho službami uvažuje

17 Rozsah vzdělání a školení, které je poskytováno pracovníkům externího poskytovatele služeb v oborech, které souvisí s danou zakázkou. Znalosti a zkušenosti externího poskytovatele služeb v odvětví, ve kterém organizace působí. 6. Vedoucí interního auditu musí posoudit vztahy externího poskytovatele služeb k organizaci a k útvaru interního auditu, aby se ujistil, že bude zachována nezávislost a objektivita v průběhu provádění celé zakázky. Při provádění hodnocení vedoucí interního auditu určí, zda neexistují žádné finanční, organizační nebo personální vztahy, které by bránily externímu poskytovateli služeb vyjadřovat nestranné a nezaujaté úsudky a názory během provádění zakázky nebo během vykazování jejích výsledků. 7. Při posuzování nezávislosti a objektivity externího poskytovatele služeb bere vedoucí interního auditu v úvahu: Finanční zájem, který by mohl externí poskytovatel služeb mít v organizaci. Osobní a profesní vazby, které by mohl poskytovatel mít k orgánům společnosti, vedení nebo jiným osobám v rámci organizace. Vztahy, které by mohl externí poskytovatel služeb mít v rámci organizace nebo vůči činnostem, které jsou prověřovány. Rozsah jiných probíhajících služeb, které může externí poskytovatel služeb organizaci poskytovat. Způsob odměňování nebo jiná motivační schémata, kterých může externí poskytovatel služeb využívat. 8. Jestliže je externí poskytovatel služeb rovněž externím auditorem organizace a jestliže má zakázka povahu rozšířených auditorských služeb, musí se vedoucí interního auditu ujistit, že provedená práce nenarušuje nezávislost externího auditora. Rozšířenými auditorskými službami se rozumí takové služby, které jdou nad rámec požadavků auditorských standardů, které jsou externími auditory obecně přijímány. Jestliže externí auditoři organizace působí přímo nebo nepřímo jako členové vedení nebo jako zaměstnanci organizace, potom je jejich nezávislost narušena. Kromě toho, mohou externí auditoři poskytovat organizaci další služby, jako je například daňové a jiné poradenství. Nezávislost je však třeba posuzovat ve vztahu k celému rozsahu služeb, které externí auditoři organizaci poskytují

18 9. Aby vedoucí interního auditu zjistil, že rozsah prací je přiměřený z hlediska záměrů interního auditu, vyžádá si dostatečné informace o rozsahu prací prováděných externím poskytovatelem služeb. Může být vhodné tyto a další záležitosti zdokumentovat v podobě písemného sdělení nebo smlouvy. Z hlediska dosažení tohoto cíle, vedoucí interního auditu posuzuje společně s externím poskytovatelem služeb následující aspekty: Cíle a rozsah práce včetně konkrétní podoby výstupů a časového rámce. Specifické záležitosti, u kterých se očekává, že budou předmětem zprávy o zakázce. Přístup k příslušným záznamům, osobám a fyzickému majetku. Informace týkající se předpokladů a postupů, které budou používány. Vlastnictví a úschovu pracovní dokumentace zakázky, pokud je to potřeba. Důvěrnost informací a omezení ohledně sdělování informací, získaných v průběhu prací na zakázce. V případech, kdy je to vhodné, soulad se Standardy a se standardními postupy práce používanými útvarem interního auditu. 10. Při prověřování práce externího poskytovatele služeb vedoucí interního auditu vyhodnocuje přiměřenost provedené práce. Toto vyhodnocení zahrnuje posouzení dostatečnosti množství získaných informací z hlediska vytvoření přiměřeného základu pro učiněné závěry a způsob naložení s nalezenými odchylkami nebo jinými neobvyklými záležitostmi. 11. Pokud v případě, kdy bylo využito služeb externího poskytovatele služeb, vedoucí interního auditu vydává zprávu o zakázce, může vedoucí interního auditu, v případě potřeby, zmínit skutečnost týkající se poskytnutých služeb. Externí poskytovatel služeb musí být o této skutečnosti informován a v případě potřeby by měl být získán souhlas předtím, než se tato skutečnost objeví ve zprávě o zakázce. ***

19 D O P O R U Č E N Í P R O P R A X I : Náležitá profesní péče Související standard Náležitá profesní péče Interní auditoři musí uplatňovat péči a dovednosti, jaké se očekávají od přiměřeně uvážlivého a způsobilého interního auditora. Náležitá profesní péče neznamená neomylnost Náležitá profesní péče vyžaduje uplatnění péče a dovedností, které se očekávají od přiměřeně uvážlivého a způsobilého interního auditora za stejných nebo podobných podmínek. Z tohoto hlediska, náležitá profesní péče odpovídá složitosti prováděné zakázky. Uplatňování náležité profesní péče zahrnuje, aby interní auditoři věnovali pozornost možnosti podvodu, úmyslným přestupkům, chybám a opomenutím, neefektivnostem, plýtvání, neúčinnostem (neschopnosti dosáhnout cílů) a konfliktům zájmu. Rovněž musí věnovat pozornost okolnostem a činnostem, u kterých je nejvíce pravděpodobný výskyt nesrovnalostí. Tyto činnosti také vyžadují, aby interní auditoři identifikovali nepřiměřené řídicí a kontrolní mechanismy a doporučovali zlepšení za účelem podpory souladu s přijatelnými postupy a praxí. 2. Náležitá profesní péče v sobě zahrnuje přiměřenou péči a způsobilost, nikoliv neomylnost nebo mimořádnou výkonnost. Náležitá profesní péče sama o sobě vyžaduje od interního auditora, aby v přiměřeném rozsahu prováděl zkoumání a ověřování. V souladu s tím nemohou interní auditoři poskytovat absolutní ujištění o neexistenci nesouladů nebo nesrovnalostí. Nicméně pravděpodobnost existence významných nesrovnalostí nebo nesouladu musí být vzata v úvahu vždy, když interní auditoři realizují zakázku interního auditu. ***

20 D O P O R U Č E N Í P R O P R A X I : Průběžný profesní rozvoj Související standard Průběžný profesní rozvoj Interní auditoři musí zlepšovat své znalosti, dovednosti a další schopnosti prostřednictvím průběžného profesního rozvoje Interní auditoři jsou odpovědni za své průběžné vzdělávání, a to z důvodu zdokonalení a udržení si své odbornosti. Interní auditoři musí být informováni o zlepšeních a současném vývoji v oblasti standardů interního auditu, jeho postupů a metod, včetně směrnic obsažených v Mezinárodním rámci pro profesní praxi vydaném IIA. Do průběžného profesního vzdělávání (CPE) je možné se zapojit prostřednictvím členství, účasti a dobrovolného zapojení v profesních organizacích jako je IIA; prostřednictvím účasti na konferencích, seminářích, firemních školících programech; prostřednictvím dokončení vysokoškolských kurzů a kurzů pro samouky; a rovněž prostřednictvím účasti na výzkumných projektech. 2. Interním auditorům se doporučuje, aby prokázali svou odbornost získáním příslušného profesního osvědčení, jakými jsou například osvědčení Certifikovaný Interní Auditor, další osvědčení poskytovaná IIA a dodatečná osvědčení mající vztah k internímu auditu. 3. Interním auditorům se doporučuje, aby se soustavně věnovali CPE (ve vztahu k činnostem organizace a odvětví, ve kterém působí) za účelem udržování své odbornosti týkající se procesů řízení a správy společnosti, rizik, řízení a kontroly ve společnosti, ve které působí. 4. Interní auditoři, kteří provádějí specializované audity a poradenské zakázky v oblastech jako např. informační technologie, daně, pojistná matematika nebo návrh systémů mohou z hlediska zajištění odbornosti provádění prací interního auditu absolvovat specializované CPE. 5. Interní auditoři s profesními osvědčeními jsou odpovědní za absolvování dostatečného rozsahu průběžného profesního vzdělávání (CPE), aby mohli splnit požadavky, spojené s uděleným profesním osvědčením

21 6. Interním auditorům, kteří v současnosti nemají příslušná osvědčení, se doporučuje, aby se soustavně účastnili vzdělávacích programů a/nebo se věnovali samostudiu vedoucímu k získání profesního osvědčení. ***

22 D O P O R U Č E N Í P R O P R A X I : Program pro zabezpečení a zvyšování kvality Související standard Program pro zabezpečení a zvyšování kvality Vedoucí interního auditu musí vypracovat a pravidelně aktualizovat program pro zabezpečení a zvyšování kvality interního auditu, který zahrnuje všechna hlediska funkce interního auditu. Interpretace: Program pro zabezpečení a zvyšování kvality je navržen tak, aby umožnil hodnocení souladu činnosti interního auditu s Definicí interního auditu a se Standardy a dále umožnil hodnocení, zda se interní auditoři řídí Etickým kodexem. Tento program také hodnotí účinnost a efektivnost činností interního auditu a identifikuje příležitosti ke zlepšení Vedoucí interního auditu odpovídá za zřízení útvaru interního auditu, jehož rozsah působnosti zahrnuje činnosti uvedené ve Standardech a v Definici interního auditu. K zajištění uvedeného vyžaduje Standard 1300, aby vedoucí interního auditu vypracoval a pravidelně aktualizoval program pro zabezpečení a zvyšování kvality (Quality Assurance and Improvement Program - QAIP). 2. Vedoucí interního auditu zodpovídá za zavedení takových procesů, které různým zainteresovaným stranám poskytují přiměřené ujištění, že útvar interního auditu: Provádí svou činnost v souladu se statutem interního auditu, který je v souladu s Definicí interního auditu, Etickým kodexem a Standardy. Funguje efektivním a účinným způsobem. Je vnímán těmito zainteresovanými stranami jako subjekt, který přináší přidanou hodnotu a zdokonaluje fungování společnosti. Tyto procesy zahrnují vykonávání přiměřeného dohledu (supervize), pravidelných interních hodnocení a průběžného sledování zajištění kvality a vykonávání pravidelných externích hodnocení. 3. Program QAIP musí být dostatečně rozsáhlý, aby zahrnoval všechny aspekty činností a řízení útvaru interního auditu, jak jsou obsaženy v Definici interního auditu, v Etickém kodexu, ve Standardech a

23 v nejlepší profesní praxi. Proces QAIP je vykonáván vedoucím interního auditu nebo je pod jeho přímým dohledem (supervizí). S výjimkou malých útvarů interního auditu, vedoucí interního auditu obvykle deleguje většinu odpovědností souvisejících s QAIP na své podřízené. Ve velkých společnostech nebo ve složitém prostředí (např. velký počet podnikatelských jednotek a/nebo lokalit), vedoucí interního auditu zřizuje formální útvar QAIP, který je řízen vedoucím pracovníkem interního auditu a který je nezávislý na organizačních jednotkách interního auditu, jenž poskytují auditní a poradenské služby. Tento vedoucí pracovník (a omezený počet pracovníků) vykonává a sleduje činnosti nezbytné pro úspěšné splnění QAIP. ***

24 D O P O R U Č E N Í P R O P R A X I : Požadavky kladené na Program pro zabezpečení a zvyšování kvality Související standard Požadavky kladené na Program pro zabezpečení a zvyšování kvality Program pro zabezpečení a zvyšování kvality musí zahrnovat jak interní, tak externí hodnocení Program pro zabezpečení a zvyšování kvality (QAIP) znamená provádění průběžného a pravidelného hodnocení celého spektra auditních a poradenských činností prováděných interním auditem. Tato průběžná a pravidelná hodnocení jsou tvořena pečlivě navrženými a ucelenými procesy, průběžným dohledem (supervizí) a testováním auditních a poradenských činností a pravidelnými ověřeními souladu s Definicí interního auditu, Etickým kodexem a Standardy. Tato hodnocení také zahrnují průběžná měření a analýzy výkonových ukazatelů (např. plnění plánu interních auditů, čas nezbytný pro dokončení zakázky, poměr přijatých doporučení a spokojenost zákazníka). Pokud výsledky těchto hodnocení vedou k identifikaci oblastí pro zlepšení v působnosti útvaru interního auditu, vedoucí interního auditu zavede tato zlepšení prostřednictvím Programu pro zabezpečení a zvyšování kvality interního auditu (QAIP). 2. Hodnocení posuzují kvalitu činností interního auditu a činí ohledně ní závěry; hodnocení vedou k doporučením vhodných zlepšení. QAIP zahrnuje posouzení: Souladu s Definicí interního auditu, s Etickým kodexem a se Standardy, včetně včasných opatření navržených pro nápravu všech významných výskytů nesouladu. Přiměřenosti statutu interního auditu, jeho záměrů, cílů, zásad a postupů. Přínosu k procesům řízení rizik, řízení a správy společnosti a řídicím a kontrolním procesům. Souladu s platnými zákony, regulatorními normami a vládními a odvětvovými standardy. Účinnosti průběžného zlepšování činností a používání nejlepší praxe. Rozsahu, v jakém činnost interního auditu přináší přidanou hodnotu a zdokonaluje procesy ve společnosti

25 3. Provádění QAIP také zahrnuje následnou kontrolu doporučení, včetně vhodnosti a včasnosti modifikace zdrojů, technologií, procesů a postupů. 4. Pro zajištění zodpovědnosti a transparentnosti musí vedoucí interního auditu sdělovat výsledky externích, a pokud je to vhodné, také interních hodnocení programu kvality jednotlivým subjektům zainteresovaným na těchto činnostech (jako jsou vedení, orgány společnosti a externí auditoři). Nejméně jednou ročně předkládá vedoucí interního auditu vedení a orgánům společnosti zprávu o programu kvality a jeho výsledcích. ***

26 D O P O R U Č E N Í P R O P R A X I : Interní hodnocení Související standard Interní hodnocení Interní hodnocení musí zahrnovat: průběžné sledování výkonnosti funkce interního auditu, a pravidelné prověrky prováděné prostřednictvím sebehodnocení nebo s využitím jiných osob v rámci společnosti, které mají dostatečné znalosti postupů interního auditu. Interpretace: Průběžné sledování je nedílnou součástí každodenního dohledu (supervize), prověřování a měření činnosti interního auditu. Průběžné sledování je začleněno do běžných zásad a postupů používaných k řízení interního auditu; průběžné sledování používá procesy, nástroje a informace, které jsou považovány za nezbytné pro hodnocení souladu s Definicí interního auditu, Etickým kodexem a Standardy. Pravidelné prověrky jsou definovány jako analýzy hodnotící soulad s Definicí interního auditu, s Etickým kodexem a se Standardy. Dostatečná znalost postupů interního auditu vyžaduje alespoň porozumění všem prvkům Mezinárodního rámce pro profesní praxi interního auditu Procesy a nástroje používané při průběžných interních hodnoceních zahrnují: Dohled (supervizi) nad zakázkou. Ověření, zda jsou kontrolní dotazníky a postupy (např. obsažené v manuálu auditních postupů) používány a dodržovány. Zpětnou vazbu od zákazníků auditu a ostatních zainteresovaných osob. Prověření vzorku pracovní dokumentace pracovníky neúčastnícími se daného auditu. Projektové rozpočty, systémy sledování času, plnění plánu auditů, úspory nákladů, a/nebo Analýzy dalších výkonových ukazatelů (např. doba potřebná pro provedení zakázky, podíl přijatých doporučení)

27 2. Jsou učiněny závěry hodnotící kvalitu průběžného výkonu činností a jsou přijata následná opatření nezbytná pro dosažení vhodných zlepšení. 3. Jako základ pro pravidelná interní hodnocení slouží Manuál hodnocení kvality vydaný IIA (Quality Assessment Manual) nebo srovnatelný soubor postupů a nástrojů. 4. Pravidelná vnitřní hodnocení mohou: Zahrnovat větší počet hloubkových pohovorů a průzkumů mezi zainteresovanými subjekty. Být prováděna pracovníky interního auditu (sebehodnocení). Být prováděna držiteli osvědčení Certifikovaný interní auditor (CIA) nebo jinými způsobilými odborníky z oblasti auditu, kteří v daném okamžiku pracují na jiném pracovní místě v dané společnosti. Zahrnovat kombinaci provedení sebehodnocení a přípravy dokumentů, které jsou následně posouzeny držiteli osvědčení CIA nebo jinými kompetentními odborníky z oblasti auditu. Zahrnovat benchmarking postupů útvaru interního auditu a výkonových ukazatelů ve srovnání s odpovídající nejlepší praxí profese interního auditu. 5. Pravidelné interní hodnocení provedené krátce před externím hodnocením může usnadnit externí hodnocení a snížit jeho náklady. Pokud je pravidelné interní hodnocení provedeno kvalifikovaným a nezávislým externím hodnotitelem nebo hodnotícím týmem, neměly by výsledky hodnocení obsahovat žádná ujištění týkající se výsledku následného externího hodnocení kvality. Zpráva může obsahovat návrhy a doporučení ke zdokonalení postupů útvaru interního auditu. Pokud má externí hodnocení kvality formu sebehodnocení s nezávislým potvrzením (validací), může být pravidelné interní hodnocení použito v tomto hodnotícím procesu jako jeho sebehodnotící část. 6. Musí být učiněny závěry týkající se kvality výkonu a, pokud je to nutné, musí být iniciována přiměřená opatření směřující k dosažení zlepšení a souladu se Standardy. 7. Vedoucí interního auditu vytváří takový systém pro předávání výsledků interních hodnocení kvality, který je trvale spolehlivý a objektivní. Obecně platí, že jednotlivci odpovědní za provádění průběžných a pravidelných hodnocení podávají při provádění těchto hodnocení

28 zprávy vedoucímu interního auditu, kterému též přímo předávají výsledky hodnocení. 8. Nejméně jednou ročně předává vedoucí interního auditu výsledky interních hodnocení, plánů nezbytných opatření a výsledky jejich úspěšné realizace vedení a orgánům společnosti. ***

29 D O P O R U Č E N Í P R O P R A X I : Externí hodnocení Související standard Externí hodnocení Externí hodnocení musí být provedeno minimálně jednou za pět let odborně způsobilým a nezávislým externím hodnotitelem nebo externím hodnotícím týmem. Vedoucí interního auditu musí s orgány společnosti projednat: potřebu častějších externích hodnocení, odbornou způsobilost a nezávislost externího hodnotitele nebo hodnotícího týmu, včetně jakéhokoli možného konfliktu zájmů. Interpretace: Odborně způsobilý hodnotitel nebo hodnotící tým sestává z jednotlivců, kteří jsou způsobilí v oblasti profesní praxe interního auditu a v procesu externího ohodnocení. Zhodnocení způsobilosti hodnotitele nebo hodnotícího týmu je výsledkem úsudku, který bere v potaz profesní zkušenosti z oblasti interního auditu a profesní oprávnění jednotlivců vybraných k provedení hodnocení. Posouzení odborné způsobilosti bere také v úvahu velikost a složitost společností, ve kterých tito hodnotitelé působili, a to v porovnání se společností, ve které je prováděno hodnocení činnosti interního auditu. Dále bere také v úvahu požadavky příslušného sektoru, oboru podnikání nebo požadavky na technické znalosti. Nezávislost hodnotitele nebo hodnotícího týmu znamená, že nejsou ve skutečném ani zdánlivém konfliktu zájmů a že nejsou součástí nebo nejsou ve sféře vlivu společnosti, k níž náleží funkce interního auditu Externí hodnocení zahrnují celé spektrum auditních a poradenských prací prováděných útvarem interního auditu a neměla by být omezena jen na hodnocení Programu pro zabezpečení a zvyšování kvality interního auditu (QAIP). Aby bylo dosaženo optimálních přínosů plynoucích z externího hodnocení, měl by rozsah práce zahrnovat benchmarking, identifikaci a sdělení informací týkajících se postupů nejlepší praxe, které mohou internímu auditu napomoci zvýšit svou účinnost a/nebo efektivnost. Tohoto cíle může být dosaženo prostřednictvím buď úplného externího hodnocení provedeného kvalifikovaným, nezávislým externím hodnotitelem nebo hodnotícím týmem, nebo prostřednictvím zevrubného interního sebehodnocení

30 kombinovaného s nezávislou validací provedenou kvalifikovaným, nezávislým externím hodnotitelem nebo hodnotícím týmem. Vedoucí interního auditu musí nicméně zajistit, aby rozsah hodnocení vždy obsahoval jasné stanovení očekávaných výstupů z externího hodnocení. 2. Součástí externích hodnocení činností interního auditu je vyjádření názoru na ucelené spektrum ujišťovacích a poradenských činností prováděných interním auditem (nebo těch činností, které měly být provedeny v souladu se statutem interního auditu), včetně jejich souladu s Definicí interního auditu, s Etickým kodexem a se Standardy. Pokud je to vhodné externí hodnocení zahrnují doporučení vedoucí ke zlepšení. S výjimkou hodnocení souladu s Definicí interního auditu, s Etickým kodexem a se Standardy, rozsah hodnocení lze modifikovat dle požadavků vedoucího interního auditu, vedení nebo orgánů společnosti. Tato hodnocení mohou mít pro vedoucího interního auditu a ostatní pracovníky interního auditu velkou hodnotu zejména pokud jsou výsledky benchmarkingu a postupy nejlepší praxe vzájemně sdíleny. 3. Po dokončení hodnocení musí být výsledky předány vedení a orgánům společnosti v podobě formální zprávy. 4. Existují dva přístupy k provádění externích hodnocení. První přístup zahrnuje ucelené externí hodnocení provedené kvalifikovaným nezávislým hodnotitelem nebo hodnotícím týmem. Tento přístup využívá externího týmu kompetentních odborníků pracujících pod vedením zkušeného a profesně zdatného projektového vedoucího. Druhý přístup zahrnuje využití kvalifikovaného nezávislého externího hodnotitele nebo hodnotícího týmu, který provádí nezávislé potvrzení (validaci) interního sebehodnocení a zprávy připravené útvarem interního auditu. Nezávislí externí hodnotitelé by měli být zkušení v oblasti nejlepší praxe interního auditu. 5. Jednotlivci provádějící externí hodnocení nemají vůči společnosti, jejíž interní audit je předmětem externího hodnocení, žádné závazky ani nejsou v ní jinak zainteresováni. Rovněž nemají žádné závazky vůči pracovníkům této společnosti ani nejsou vůči nim jinak zainteresováni. Při výběru kvalifikovaného a nezávislého hodnotitele nebo hodnotícího týmu musí vedoucí interního auditu, po konzultaci s orgány společnosti, vzít v úvahu následující konkrétní záležitosti související s jeho nezávislostí: Jakýkoliv skutečný nebo zdánlivý konfliktu zájmu společností, které poskytují: Externí audit finančních výkazů

31 Významné poradenské služby v oblasti správy a řízení společnosti, řízení rizik, finančního výkaznictví, vnitřního řídicího a kontrolního systému a v ostatních souvisejících oblastech. Podporu útvaru interního auditu. Při zvažování této otázky musí být vzat v úvahu význam a rozsah prací prováděných poskytovatelem odborných služeb. Jakýkoliv skutečný nebo zdánlivý konflikt zájmu bývalých zaměstnanců společnosti, kteří by prováděli toto hodnocení. Zvážena by měla být délka období, po kterou jsou bývalí zaměstnanci na organizaci již nezávislí. Jednotlivci, provádějící hodnocení jsou nezávislí na společnosti, jejíž interní audit je předmětem hodnocení, a nemají jakýkoliv skutečný nebo zdánlivý konflikt zájmu. Nezávislost na společnosti znamená nebýt součástí nebo pod kontrolou společnosti, ve které je útvar interního auditu zařazen. Při výběru kvalifikovaného, nezávislého externího hodnotitele nebo hodnotícího týmu je nutné vzít v úvahu jakýkoliv skutečný nebo zdánlivý konfliktu zájmu, který by mohl hodnotitel mít s ohledem na současný nebo minulý vztah ke společnosti nebo jejímu internímu auditu, včetně účasti hodnotitele na interním hodnocení kvality interního auditu. Jednotlivci pracující v jiném oddělení předmětné společnosti nebo ve spřízněné společnosti, ačkoli jsou organizačně odděleni od interního auditu, nejsou pro účely provádění externího hodnocení považovány za nezávislé. Spřízněnou společností může být mateřská společnost, přidružená společnost v rámci jedné skupiny subjektů nebo společnost vykonávající pravidelný dohled, supervizi nebo mající odpovědnost za hodnocení kvality ve vztahu k předmětné společnosti. Skutečný nebo zdánlivý konfliktu zájmu v rámci dohod o provádění ověření tzv. peer review. Dohody o provádění ověření uzavřené mezi třemi nebo více společnostmi (např. v rámci odvětví nebo jiné spřízněné skupiny, regionálního uskupení nebo jiné skupiny společností vyjma spřízněné společnosti definované v předcházejícím bodu) mohou být strukturovány tak, aby byly minimalizovány obavy z možné závislosti, nicméně je třeba věnovat péči tomu, aby se problém nezávislosti vůbec neobjevil. Ověření navzájem prováděné mezi dvěma společnostmi nesplňují podmínku nezávislosti. Aby byly vyloučeny obavy plynoucí ze zdánlivého nebo skutečného narušení nezávislosti v případech uvedených v této části, externí