S T R A T E G I E PROSAZOVÁNÍ OBCHODNĚ - EKONOMICKÝCH ZÁJMŮ ČESKÉ REPUBLIKY V INDII

Transkript

1 S T R A T E G I E PROSAZOVÁNÍ OBCHODNĚ - EKONOMICKÝCH ZÁJMŮ ČESKÉ REPUBLIKY V INDII Praha, prosinec 2005

2 OBSAH Úvod 3 A. Výchozí situace 4 A.1. Stručná analýza dosavadních ekonomických vztahů a vzájemného obchodu 4 A.2. Silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby indické obchodní relace obecně 9 A.3. Analýza podmínek, obchodně politické předpoklady přístupu na trh Indie 12 A.4. Možné varianty vývoje, faktory, které vývoj ovlivní 24 A.5. Analýza Indie z pohledu ekonomických veličin 25 B. Čeho chceme dosáhnout 27 B.1. Strategický cíl 27 B.2. Dílčí cíle 27 B.3. Měřitelné cíle strategie, stanovení způsobu hodnocení 29 B.4. Kritické faktory, které mohou ovlivnit cíle strategie a její realizaci 29 C. Směry a způsoby k dosažení cílů 31 C.1. Nástroje k dosažení stanovených cílů 31 C.2. Oblasti a regiony pro realizaci cílů 37 C.3. Obchodní příležitosti 38 C.4. Návrh akcí 40 D. Finanční a věcné nároky 43 E. Přílohy 43 2

3 ÚVOD Indická republika je jedna ze zemí současného světa, která bude podstatně ovlivňovat globální hospodářský i politický vývoj v 21. století. Až do počátku 90. let minulého století stála Indie ekonomicky a do značné míry i politicky mimo ohnisko světového dění a převážně se realizovala na půdě Hnutí nezúčastněných. Politické změny ve světě po pádu železné opony měly za následek přehodnocení dosavadního postoje. Indie zahájila ekonomickou liberalizaci, postupně se otevíral její obrovský nenasycený trh. Roční tempa růstu indické ekonomiky se v tomto období pohybovala mezi 5 7 % a toto tempo se udržuje i nadále. Hodnota HDP v přepočtu ukazatelem parity kupní síly je odhadována na 3,3 bil. USD a řadí Indii na 4. místo na světě za USA, Čínu a Japonsko. Indie se řadí mezi nejrychleji se rozvíjející ekonomiky světa. S oblibou porovnává svoje dosažené výsledky s Čínou a zdůrazňuje, že veškerého pokroku posledních let dosáhla v prostředí stabilní demokracie a tržní ekonomiky. Indičtí političtí představitelé nikdy neopomenou zdůraznit, že Indie se svým počtem obyvatel, dosahujícím podle posledních odhadů 1,058 miliardy, je největší demokracií na světě. Indický trh představuje výzvu všem, kteří na něj chtějí nově vstoupit, ale nesmí se zaleknout specifik daných místními poměry. Hlavním problémem Indie v oblasti vnějších ekonomických vztahů je dosud poměrně značný stupeň uzavřenosti ekonomiky, projevující se v nedostatečném zapojení indické ekonomiky do mezinárodního obchodu. Její podíl na světovém obchodu zbožím činí pouze 0,8 % a cílem je dosáhnout 1,5 % zapojení do r Celková zahraničně obchodní bilance není vyrovnaná, dovoz převyšuje vývoz v poměru 55:45. Významnější pozici v celosvětovém měřítku zaujímá Indie svým podílem 1,5 % na globálním obchodu službami; tento sektor indické ekonomiky má současně vysokou dynamiku vývoje. Hlavním obchodním partnerem jsou země EU, které se podílejí jednou pětinou na obratu Indie při v podstatě vyrovnané obchodní bilanci. Dalším významným partnerem jsou USA s podílem 11 %, ale s výrazně pasivní obchodní bilancí vůči Indii. Česká republika si v posledních letech udržuje s Indií příznivou obchodní bilanci s mírnou převahou ve prospěch českého vývozu. Koncepce proexportní politiky zařazuje Indii mezi země prioritního exportního zájmu. Cílem tohoto materiálu je poskytnout náhled do současného stavu obchodní a hospodářské 3

4 spolupráce ČR s Indií a naznačit směry a prostředky k dosažení strategického cíle, kterým je další pozitivní vývoj českého vývozu do Indie při udržení příznivé obchodní bilance. Materiál Strategie prosazování obchodně ekonomických zájmů ČR v Indii není zpracovateli chápán jako jednorázová akce. Je pojímán jako proces, jehož součástí bude na jedné straně rozpracování z pohledu dalších článků státní podpory vývozu (obchodně ekonomický úsek Velvyslanectví ČR v Dillí, Generální konzulát ČR v Mumbai, CzechTrade a zahraniční kanceláře CzechTrade v Mumbai, příslušné útvary MPO, CzechInvest, EGAP, ČEB), podnikatelských a oborových asociací a jednotlivých firem. Na druhé straně bude důležitá i zpětná vazba k dopracování a návaznému hodnocení tohoto materiálu podle aktuálních potřeb a stavu naplňování stanoveného strategického cíle. A. VÝCHOZÍ SITUACE A.1. Stručná analýza dosavadních ekonomických vztahů a vzájemného obchodu Počátky česko - indických styků sahají do období předválečného Československa, kdy byly ve 20. letech 20. století založeny čs. konzuláty v Mumbai a Kalkatě. Tradice obchodní a průmyslové spolupráce začala v této době dodávkami obráběcích strojů, zařízení pro cukrovary a samozřejmě aktivitami firmy Baťa při výstavbě obuvnických závodů v místech, která svým jménem dodnes tuto historii připomínají: Batanagar v indickém svazovém státu Západní Bengálsko a Bataganj ve státu Bihár. Vztahy mezi tehdejším Československem a Indií nabyly nové intenzity po vzniku nezávislé Indie v roce Během uplynulých 50 let české firmy dodaly do Indie cca 100 investičních celků, které v mnoha případech znamenaly vznik nových indických průmyslových odvětví, například: HMT Pinjore and Hindustan Tractors, Baroda (traktory); HEC Ranchi (závody strojírenské metalurgie); BHEL Heydarabad (parní turbíny); BHEL Tiruchirappali (průmyslové kotle); BHPV Heavy Plates and Vessels Plant, Visakhapatnam (vysokotlaké nádoby); 4

5 Medium Profile Rolling Mill, Visakhapatnam (metalurgie); HMT Ajmer (brusky); IDEAL Jawa, Mysore (motocykly). České firmy se na indickém trhu rovněž uplatňovaly jako tradiční dodavatelé dieselgenerátorů, obráběcích, tvářecích, textilních, kožedělných a tiskařských strojů, potravinářské technologie a řady dalších průmyslových výrobků. Dodávky z bývalého Československa se podílely i na vybudování základů indické energetiky. Je možno zmínit především elektrárnu v Ennore u Chennaie a dále prodej licence na parní turbíny indické firmě BHEL, na jejímž základě tato firma v šedesátých a sedmdesátých letech instalovala více než 100 turbin v indických elektrárnách. Po zrušení clearingového zúčtování plateb v 90. letech minulého století, podobně jako v případě ukončení clearingové relace s jinými teritorii, významně klesly jak české dodávky investičních celků, tak i kusové dodávky, zejména nákladních automobilů a traktorů, neboť změnou platebního režimu začalo být české zboží pro indické odběratele příliš drahé. Od roku 1993 došlo k postupnému růstu českého vývozu i dovozu, většinou při pozitivní platební bilanci pro ČR. Vývoj česko indické obchodní bilance v posledních 12 letech ukazuje následující tabulka: Zahraniční obchod ČR Indie ( v tis.usd) Vývoz Umístění Dovoz Umístění Obrat Umístění Saldo X Pramen: statistiky MPO 5

6 Vývoz Dovoz Obrat Saldo I v současné době je Česká republika hlavně spojována s tradičními značkami, jako například Škoda. Není divu, vždyť nejstarší česká firma dosud fungující v Indii, Škoda India Pvt. Ltd., byla založena v r (v současné době patří a.s. Škodaexport). V poslední době je nejznámějším českým výrobkem na indických silnicích Škoda Octavia. Zásadní zvrat ve vývoji zahraničního obchodu mezi ČR a Indií nastal v roce 2002, kdy došlo k prudkému nárůstu českých vývozů návazně na zahájení prodejů automobilů Škoda Octavia, montovaných v závodě Škoda Auto India v Aurangabadu (stát Maharáštra), a úspěšné pokračování ve výrobě nákladních vozů Tatra v Hosuru (stát Tamil Nadu) a v Bangalore (stát Karnataka). I přes současný růst dovozů z Indie zůstává obchodní bilance aktivní. Pro rok 2005 lze očekávat, že obrat vzájemného obchodu dosáhne cca půl miliardy USD. Pozitivní vývoj obchodní spolupráce v posledních letech souvisí s intenzifikací kontaktů mezi oběma zeměmi na vládní i firemní úrovni. V této souvislosti je možné uvést aktivity v rámci Česko-indického smíšeného výboru, jehož 5. zasedání se konalo v listopadu 2002 v Praze, a 6. zasedání v Dillí v prosinci Z kontaktů na ministerské úrovni lze připomenout návštěvy v ČR indického ministra těžkého průmyslu B. V. Patila v roce 2002 a ministra energetiky A. Geeteho v roce 2003, z české strany návštěvy v Indii ministra průmyslu 6

7 a obchodu J. Rusnoka a ministra obrany J. Tvrdíka v roce 2003 a ministra dopravy M. Šimonovského v roce V listopadu 2005 uskutečnil oficiální návštěvu Indie prezident České republiky Václav Klaus. V kontextu se záměrem na rozšíření spolupráce v hospodářské oblasti a programu podpory českého vývozu do Indie se realizovaly oficiální účasti na veletrzích v Indii v roce 2004 (veletrh obráběcích strojů IMTEX v Mumbai a veletrh obranné techniky DEFEXPO v Dillí) a v roce 2005 (strojírenský veletrh IETF v Dillí a veletrh vojensko-leteckého průmyslu AERO India v Bangalore). Vývoz českého zboží do Indie v r představoval 0,3 % hodnoty celkového českého vývozu, dovoz indického zboží do ČR představoval 0,27 % hodnoty celkového českého dovozu. Obrat zahraničního obchodu s Indií představoval 0,28 % celkového českého zahraničního obchodu. Pokud jde o komoditní strukturu českého vývozu do Indie, v následující tabulce jsou uvedeny nejdůležitější položky českého vývozu, jejichž hodnota přesáhla v r mil. USD: Komoditní struktura českého vývozu do Indie v r Zboží Objem v tis. USD Části, součásti motor. vozidel osob, nákl. a traktorů Stroje pro přípravu vláken, spřádání apod Vozidla motorová pro dopravu nákladní Zařízení přídavná stavů, strojů na spřádání apod Vozidla motorová pro zvláštní účely Auta os. aj. vozidla motorová pro přepravu osob Turbiny parní Textilie kordové pneumatikové Kohouty, ventily pro potrubí, kotle, vany aj Části, součásti pro motory pístové Sedadla (ne lékařská) apod. i proměnitelná v lůžka Karosérie motor. vozidel osob., nákl. traktorů Motory pístové vznětové s vnitřním spalováním Motory píst. zážehové spalovací vratné, rotační Ložiska valivá kuličková, válečková, jehlová Hřídele převodové, převody, kola ozubená apod Čerpadla i se zař. měřícím, zdviže na kapaliny Motory elektrické, generátory Části přístr. vysílacích, přijímacích, televizí

8 Odstředivky, přístroje k filtrování, čištění kapalin Perly, imitace perel, drahokamů apod. ze skla Čerpadla, vývěvy vzduchové, kompresory apod Fenoly, fenolalkoholy Antibiotika Stavy tkalcovské Zařízení zapalovací, spouštěcí el. pro motory Uhlovodíky cyklické Pramen: Český statistický úřad, OEÚ ZÚ ČR v Dillí V českém dovozu z Indie převážnou část tvoří textilní suroviny a výrobky a obuv, dále nenahraná média pro záznam zvuku, suroviny pro farmaceutický průmysl, chemikálie a některé zemědělské plodiny. Komoditní strukturu dovozu ČR z Indie ukazuje následující tabulka: Zboží Objem v tis. USD Příze bavlněná nad 85 % neupravená pro prodej Trouby,trubky, profily duté bezešvé ze železa, oceli Léky odměřené (ne krev, antisera, vata aj.) Média hotová nenahraná pro záznam zvuku Příze z hedvábí umělého, monofil do 67 decitex Části motorů elektr., generátorů, soustrojí apod Sloučeniny heterocyk. s heteroatomem dusíku apod Obuv se svrškem z usně Prádlo ložní, stolní, toaletní, kuchyňské Tabák nezpracovaný, odpad tabákový Transformátory el., měniče statické, induktory Oděvy, doplňky oděvní z usně přírodní, kompozitní Trička vrchní, tílka aj. nátělníky Kufry, aktovky, brašny, pouzdra, kazety, vaky apod Kostýmy, šaty, sukně, kalhoty apod. dámské, dívčí Tkaniny bavlněné nad 85 % do 200 g.m Ořechy kokosové, para, akužové, čerstvé, sušené Pulovry, svetry, vesty apod. výrobky Halenky, košile, halenky košilové dámské, dívčí Košile pánské, chlapecké Stroje šicí, nábytek, kryty, jehly Auta os. aj. vozidla motorová pro přepravu osob Polyacetaly, pryskyřice apod. v primár. formách Pramen: Český statistický úřad, OEÚ ZÚ ČR v Dillí 8

9 I když už jsme se zmínili o dobrém jménu Československa a České republiky (Indové stále běžně používají název státu jako Československo), neznamená to, že se naše republika těší nějakému nadstandardnímu zacházení. Tyto vztahy jsou více méně na neformální úrovni, ale při samotném rozhodování o obchodu vstupují české firmy do konkurence s ostatními dodavateli. Pozitivními impulsy pro rozvoj vzájemných vztahů jsou především návštěvy na vysoké vládní úrovni, doprovázené většinou podnikatelskou misí. Návštěvy ministrů a jejich náměstků jsou příležitostí pro podnikatelskou sféru prezentovat své nabídky na nejvyšší indické úrovni. A.2. Silné a slabé stránky, příležitosti a rizika indické obchodní relace obecně Při formulaci strategie přístupu k indickému trhu je zapotřebí zvážit tyto aspekty SWOT a jejich dopady na vzájemné vztahy: A.2.1. Silné stránky Dimenze indické ekonomiky a její potenciál; v současnosti se její HDP v přepočtu běžným kurzem blíží 700 mld. USD a je na 11. místě na světě. Měřeno PPP (paritou kupní síly) je na 4. místě ve světě; Vysoká tempa růstu mezi 6 8 % ročně. Při tomto tempu růstu se indická ekonomika stane do r největší ekonomikou na světě (po USA a Číně). Podle mínění odborníků není problémem, aby země každoroční 7 % růst v příštích letech udržela; Indie je největší demokracií s tržní ekonomikou; Vnitřní stabilita měny vázané na USD, která se opírá o reálné tržní prostředí; Relativní politická stabilita; rostoucí politická a hospodářská síla Indie v regionu jižní a jihovýchodní Asie a mezi rozvíjejícími se ekonomikami, schopnost vytvářet s nimi účelové aliance; Silný soukromý sektor, významné postavení malých a středních podniků; Obrovský potenciál spotřebního trhu, současná střední třída reprezentuje více než 300 mil. obyvatel, její počet vzrůstá a životní úroveň se zvyšuje; 9

10 Vznik nové spotřebitelské poptávky v chudých venkovských oblastech země v souvislosti s realizací programů vlády boje s chudobou; Indie je zapojena do globálních světových struktur (např. WTO) a hraje v nich významnou roli; Zkušenosti významných českých podniků s indickým trhem, které mají hluboké kořeny; Možnost výrobní spolupráce, předávání výrob uzlů a komponentů, zadávání služeb (outsourcing); Široké využívání angličtiny ve školství a administrativě, znalost angličtiny v obchodních a průmyslových kruzích, otevřenost, snadná komunikace. A.2.2. Slabé stránky Přetrvávající vysoká ochrana domácího trhu, průměrná výše cel je stále vysoká i přes pokrok, který Indie v posledních letech udělala; Rozsáhlá byrokracie, na jejíž potírání jsou připravovány zvláštní vládní programy; Značná míra korupce; Váhavý postoj k privatizaci velkých státních podniků (hlavně energetika a těžký průmysl); Disproporce v rozvoji jednotlivých států a regionů; Přehnaný optimismus indických obchodníků při obchodních jednáních; Dlouhá doba, potřebná k projednání kontraktu a k jeho uzavření, která se pohybuje v řádu let a nikoliv měsíců (průměrná doba k uzavření kontraktu je v Indii 425 dnů, pro srovnání v Číně je údajně 241 dnů, v Singapuru 69 dnů); Omezená možnost rozvoje obchodních aktivit bez fyzické přítomnosti na indickém trhu formou kanceláře, firmy, místního zástupce apod. A.2.3. Příležitosti Silný státní sektor v klíčových odvětvích zájmu českých výrobců a vývozců (energetika, strojírenství), z toto vyplývající možnost lobování při státních návštěvách; Rozvoj energetického sektoru, záměry na postupné odstraňování deficitu ve výrobě energie; Budování nové infrastruktury a modernizace stávajících sítí (dálnice, železniční tratě, modernizace letišť, silnice ve venkovských oblastech, budování kontejnerových terminálů); 10

11 Rozvoj průmyslu a zvyšování jeho konkurenceschopnosti; Rychle se zvyšující poptávka po spotřebním zboží, zde je především nutno zdůraznit rozvoj automobilismu; Probíhající proces modernizace zastaralých strojírenských podniků (obráběcí a tvářecí stroje, textilní stroje, pletací stroje, tiskařské stroje); Nutnost zlepšování životního prostředí; Potřeba řešení městské dopravy v rychle rostoucích nových městech (např. metro v Bangalore); Budování zvláštních ekonomických zón (SEZ); Podpora exportním firmám v rámci programu Target Plus, který umožňuje bezcelní dovozy a poskytování úvěrů, pokud firma exportuje své výrobky; Zapojení do projektů regionálního významu v návaznosti na vzrůstající míru samostatnosti hospodaření jednotlivých států; Možnost využití široké nabídky služeb a kvalitního know-how v oblasti informačních technologií. A.2.4. Rizika Určitá politická rizika plynoucí z vnitřní situace (teroristické skupiny operující na území Indie, např. Naxalité) a problémy se sousedními zeměmi (Pákistán, Nepál, Bangladéš); Obavy ze složitého a ne vždy plně transparentního systému zadávání státních zakázek; Některé přetrvávající překážky obchodu, včetně složitých administrativních postupů; Aktuální možnost konkurenčních střetů, neboť indický trh svým rozsahem je výzvou pro všechny velké mezinárodní firmy; Další vývoj státních podniků, u nichž se počítá s privatizací, která se zpozdila, nejistota, kdy bude zahájena, jaká bude její forma a jaké budou důsledky pro ekonomiku; Nestejná úroveň indických států, zaostávání států jako je např. Bihár, Uttar Pradesh; Náklady na zahraniční zastoupení a riziko jejich návratnosti. 11

12 A.3. Analýza podmínek, obchodně politické předpoklady českého přístupu na trh Indie A.3.1 Obchodně-politický režim Smluvní dokumenty EU: Od se na obchodně politický režim mezi ČR a Indií vztahují všechna platná smluvní ujednání mezi Evropskou unií a Indickou republikou. Jedná se o tyto hlavní dokumenty: Základním smluvním dokumentem mezi EU a Indií je Kooperační dohoda mezi Evropským společenstvím a Indickou republikou o partnerství a rozvoji (Cooperation Agreement between the European Community and the Republic of India on Partnership and Development), která byla podepsána v Bruselu, v platnosti od Jedná se o nepreferenční dohodu třetí generace, která nahradila dřívější dohodu o obchodní a ekonomické spolupráci z roku Dohoda obsahuje doložku nejvyšších výhod podle GATT a vytváří smluvní rámec pro širší spolupráci mezi EU a Indií, zejména v oblasti obchodní a ekonomické spolupráce. Dohoda o vědecké a technologické spolupráci mezi Evropským společenstvím a vládou Indické republiky (Agreement for Scientific and Technological Cooperation between the European Community and the Government of the Republic of India), podepsaná v Dillí, v platnosti od Jedná se o rámcovou dohodu, která se týká spolupráce v oblasti technologického výzkumu. Dohoda mezi Evropským společenstvím a Indickou republikou o celní spolupráci a vzájemné administrativní pomoci v celních záležitostech (Agreement between the European Community and the Republic of India on Customs Cooperation and Mutual Administrative Assistance in Customs Matters), podepsaná v Bruselu Dohoda mezi Evropským hospodářským společenstvím a Indickou republikou o třtinovém cukru (Agreement between the European Economic Community and the Republic of India on Cane Sugar), podepsaná v Bruselu , v platnosti od Námořní dohoda mezi Evropskou unií a Indií ( EU-India Maritime Agreement) dosud ve stádiu projednávání. 12

13 Kromě převzetí unijních smluvních dokumentů ve vztahu s Indií se od českých vývozců a dovozců týkají i obchodně-politická opatření, která Indie aplikuje vůči EU, a opatření, která zavedla EU vůči Indii (jedná se zejména o antidumpingová opatření viz přehled v příloze). Pro úplnost je možné doplnit, že EU poskytuje indickým vývozcům na trh EU výhodnější režim GSP, což by se celkově mělo odrazit na příznivém klimatu obchodní výměny mezi členskými zeměmi EU a Indií. Bilaterální smluvní úprava ekonomických vztahů mezi ČR a Indií: Obchodní dohoda mezi vládou České republiky a vládou Indické republiky, podepsaná v Dillí. Tato dohoda, uzavřená před vstupem ČR do EU, již neodpovídá současným podmínkám členství ČR v EU. Dohoda byla dosud ponechána v platnosti vzhledem k tomu, že její součástí je Protokol mezi vládou ČR a vládou Indie o likvidaci nekonvertibilního rupiového zůstatku na účtu u Reserve Bank of India. Jde o dokončení likvidace pohledávek z devalvačních rozdílů, vzniklých z dřívější platební dohody, založené na clearingovém platebním uspořádání. Výpočet předmětné částky musí podle uvedeného Protokolu provést indická strana (Reserve Bank of India), z české strany je záležitost v působnosti Ministerstva financí ČR. Teprve po provedení příslušné úhrady bude možno s odvoláním na členství v EU platnost zmíněné Obchodní dohody ukončit. V případě, že indická strana bude s vyčíslením předmětné pohledávky a jejím splácením dále otálet, jeví se jako možné řešení renegociace této Obchodní dohody tak, aby pozbyla platnost všechna její ustanovení, která jsou v rozporu s acquis, přičemž Protokol k ní by zůstal zachován. Obchodní dohoda z roku 1993 obsahuje ustanovení o zřízení Společného česko indického výboru, který je významným nástrojem pro konkretizaci jednotlivých projektů a možností vzájemné obchodní a hospodářské spolupráce. V souvislosti s předpokládaným ukončením platnosti Obchodní dohody z r.1993 hodlá Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR zahájit s indickou stranou jednání o nové bilaterální smluvní úpravě v hospodářské oblasti - dohodě o hospodářské spolupráci, která bude specifikovat oblasti oboustranného 13

14 zájmu o rozvoj ekonomické spolupráce. Tato nová dvoustranná dohoda bude rovněž zakotvovat institut Smíšeného výboru obdobného zaměření. 1) Dohoda mezi Českou republikou a Indickou republikou o podpoře a ochraně investic, podepsaná v Praze , v platnosti od Text Dohody (v gesci Ministerstva financí ČR) je neslučitelný s právem ES/EU a proto Ministerstvo financí ČR již zaslalo návrh indické straně na úpravy textu tak, aby Dohoda byla plně harmonizována s komunitárním právem. Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Indické republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a majetku, podepsaná v Praze, v platnosti od A.3.2.Příležitosti, výzvy a překážky v obchodě mezi ČR a Indií Jednou ze silných stránek české přítomnosti na indickém trhu je tradice dodávek z doby Československa. Tyto dodávky byly směrovány do klíčových odvětví indického průmyslu a představovaly významný přínos v počátečním procesu industrializace Indie. Častým synonymem Československa, resp. České republiky, je zároveň i jméno Škoda v řadě oborů (auta, energetika, strojírenství). Vstupem do EU se pozice České republiky posílila, neboť získala především známku dodavatele evropské kvality. Zároveň je ČR považována za předpolí expanze některých indických firem do celé Evropy (např. IT firmy). V tomto případě je však nutno připomenout, že indické firmy srovnávají a zvažují i podmínky v sousedních zemích (Polsko, Maďarsko). Je velmi obtížné prosadit se na indickém trhu jako prostý exportér určitého hotového výrobku. Vždy se vyplatí najít i určitou formu zapojení místního průmyslu. Je to rovněž nutnou podmínkou konkurenceschopnosti vzhledem k vysokým dopravním nákladům a celním tarifům. Tyto podmínky mohou těžko splnit malé české firmy. Malé a střední české firmy 1) V případě, že v rámci renegociace Obchodní dohody z r nebude možné začlenit novou úpravu bilaterálních hospodářských vztahů, bude přikročeno ke sjednání nového smluvního dokumentu hospodářské povahy, který bude slučitelný s právem ES/EU a problematika pohledávek z uvedené Obchodní dohody bude řešena odděleně. 14

15 mnohdy nemohou ani splnit požadavky dané rozsáhlostí indického trhu a je proto lepší nalézt odpovídající zastoupení v Indii, spojení s významnou indickou firmou (může se často jednat o státní podnik) nebo nalézt formu zavedení na indickém trhu vývozem českých výrobků v rámci velké nadnárodní firmy, která má své pobočky, resp. obchodní spojení v ČR i v Indii. A.3.3. Perspektivní odvětví Pro české exportní podniky jsou zvláště významná ta odvětví, která indická vláda považuje za deficitní, resp. ta odvětví, která jsou považována z hlediska dalšího rozvoje země za klíčová. Indická vláda láká do země investory, ale objem přímých zahraničních investic je zatím stále nízký. Podmínkou přilákání většího počtu zahraničních podniků do Indie je dobudování některých základních odvětví, jejichž dobré fungování je podmínkou pro rozvoj navazujících průmyslových oborů. Perspektivní jsou v Indii zejména následující sektory: Energetika Elektrická energie je ze 69,2 % vyráběna v tepelných elektrárnách, 28,4 % ve vodních a větrných elektrárnách a 2,4 % v jaderných elektrárnách. Průměrný růst výroby energie v letech činil 4,16 % ročně, zatímco roční růst HDP byl 6,4 %. Tím se zvyšoval deficit elektrické energie. Instalovaná výrobní kapacita představuje 112 GW. Podíl Indie na celosvětové výrobě energie je 3,6 %. Indie trpí deficitem energie v rozsahu 9 % a ve špičce až 12 %. Dodávky jsou nestabilní (kolísá napětí) a dochází k častým výpadkům. Je podporována i výroba z vodních a větrných zdrojů, které nezávisejí na spotřebě pevných paliv a neznečisťují ovzduší. Odhaduje se, že Indie má nevyužitý vodní potenciál asi MW. V meziročním srovnání byl růst energetického sektoru v r %, nejrychleji rostla výroba ve vodních elektrárnách (15,7 %), dále v tepelných elektrárnách (4,1 %) a pokles zaznamenala výroba v jaderných elektrárnách (- 8,3 %). Tento pokles pokračuje i do nového finančního roku. Výroba v jaderných elektrárnách je i z dlouhodobého hlediska nejpomaleji rostoucím segmentem energetiky (průměr za ,67 %). Výše investic do energetiky v příštích 8 letech se odhaduje na 200 mld. USD. Roční nárůst kapacity je plánován na 5,8 %. Značným problémem je distribuce energie, neboť přenosem se jí % ztrácí (záleží na podmínkách v jednotlivých státech). Značná část ztrát je důsledkem nelegálních odběrů. 15

16 Dalším problémem je elektrifikace vesnic, neboť se změnilo kritérium pro to, co je považováno za elektrifikovanou vesnici. Dříve se jednalo o vesnice, kde byla alespoň jedna přípojka, od r musí být elektrifikováno alespoň 10 % domácností. Vládní orgány prosazují politiku přiblížení zdroje energie k místu spotřeby, takže podporují výstavbu malých zdrojů energie (jako jsou malé vodní elektrárny), které budou zajišťovat jak energii místním malým podnikatelům na venkově, tak i elektrifikaci vesnic. Zásady energetické politiky Indie jsou formulovány takto: otevření privátního sektoru ve výrobě energie (pětina z plánovaných MW); privatizace distribuční sítě, postupná privatizace energetického sektoru; rostoucí podíl vodní energetiky a obnovitelných zdrojů energie (Indie má zvláštní Ministerstvo netradičních zdrojů energie); redukce ztrát při přenosu a distribuci, efektivnější využívání; program modernizace starých elektráren (vláda vyčlenila 150 mil. USD); opatření k zabránění krádeží elektrické energie; desetileté daňové prázdniny pro výrobce (nyní pro zahájení výroby do r. 2006); liberalizace vnitro-indického trhu s energií (Implikace Zákona o elektrické energii 2003, Electricity Act, 2003), včetně možnosti prodejů elektrické energie mezi jednotlivými svazovými státy. Liberalizace a reformy energetického sektoru otevírají možnosti pro české podniky ve výrobě, přenosu i distribuci energie. Další oblastí je renovace a modernizace stávajících elektráren. Průmysl Podíl průmyslu na tvorbě HDP se stabilně pohybuje okolo 25 %. Indie má značně širokou průmyslovou bázi, která je odrazem snahy o celkovou soběstačnost země po dosažení nezávislosti. Nedostatek konkurence byl však příčinou nižší, resp. neustálené kvality výrobků. V souladu s liberalizací ekonomiky, která byla zahájena v r. 1991, je již většina průmyslových sektorů otevřena účasti zahraničních investorů, což přispívá ke značné expanzi výroby spotřebního zboží (automobily, motocykly, spotřební elektronika, počítačové systémy, bílé zboží). Poptávka po spotřebním zboží se stále zvyšuje i přes celkově nízkou průměrnou kupní sílu obyvatelstva, hlavně díky rozrůstající se a bohatnoucí střední třídě. 16

17 Hlavní průmyslové obory s potenciálem pro uplatnění vývozu výrobků českých podniků: Automobilový průmysl Od roku 2001 roste toto odvětví vysokým tempem. Liberalizace předpisů pro zahraniční investice a možnost dovozu pokrokových technologií umožnila tomuto odvětví vysoký nárůst výroby ze 4,2 milionu ks vozidel v roce na 7,3 miliony v r (započítána jsou kromě osobních automobilů i dvou- a třístopá vozidla a užitková vozidla). Zvýšení celkové úrovně kvality výrobků automobilového průmyslu umožnilo také rychlý růst exportu, který ročně rostl o více než 50 %. V prvních třech čtvrtletích r činilo jeho navýšení již 32,8 %. Značný růst ve výši 20 % vykazuje i výroba automobilových součástí. Stále největší skupinu výrobků tvoří dvoukolová vozidla, nejvyšší růst však vykazuje skupina užitkových vozidel a dále osobních automobilů. Největší investice ČR v Indii, montážní závod Škoda Auto v Aurangabadu (stát Maharáštra), využívá vysoké poptávky po automobilech a je předpoklad, že výroba se bude dále rozšiřovat. Kromě dodávek na trh Indie, které jsou samozřejmě dominantní, lze počítat také s dodávkami na Srí Lanku a do Bangladéše. Kapacita nového závodu v Aurangabadu je automobilů ročně. Prodeje osobních automobilů a komponentů jsou klíčovou položkou českého vývozu do Indie. Na automobilovém trhu Indie je silná konkurence, neboť v podstatě všechny rozhodující světové automobilky zde mají své závody. Další vývozní potenciál mají nákladní automobily Tatra, montované v Hosuru (stát Tamil Nadu) a v Bangalore (stát Karnataka), jak pro civilní, tak pro vojenský sektor. Strojírenství Klíčovou oblastí z hlediska českého exportu jsou obráběcí stroje. Import obráběcích a tvářecích strojů se odehrává především v oblasti horizontek, vertikálních center, CNC soustruhů, vrtaček a frézek, strojů pro ozubení a lisů. Přibližně 60 % importu ovládá USA, Japonsko, Německo, Itálie a Velká Británie. Zvýšená průmyslová aktivita posledních let akceleruje dobré obchody pro importéry obráběcích a tvářecích strojů, kteří zaznamenávají růst objednávek z indického trhu. Největší nárůst se odehrál u CNC obráběcích center a lisů; největším tahounem je rapidně rostoucí automobilový průmysl (70 % objednávek). 17

18 Import obráběcích a tvářecích strojů představuje plných cca 50 % prodeje těchto strojů na indickém trhu, v cenovém vyjádření cca 90 mil. USD. Vzhledem k rychle rostoucí potřebě a nedostatečné přizpůsobivosti indických výrobců vůči trhu CNC strojů se předpokládá jeho další nárůst. To je také dobrý důvod pro indické společnosti ke spolupráci pomocí technologických transferů a společných podniků, společné podniky zde navíc plně využívají všech výhod outsourcingu a počítají nejen s uplatněním na domácím trhu, ale i s následným exportem. Indická strana jeví velký zájem na zvýšení importu obráběcích strojů z ČR, na návrh české strany se připravuje ustavení společné pracovní skupiny, která bude mapovat možnosti s cílem podílet se na modernizaci některých indických podniků a dodávkách nejnovějšího strojního zařízení. Významný úspěch zaznamenávají též importéři second-hand strojů, neboť s novou zahraničně obchodní politikou indického Ministerstva obchodu a průmyslu byla odstraněna veškerá omezení jejich dovozu. Z ostatních strojírenských průmyslových oborů existují možnosti vývozů tiskařských strojů, kuličkových ložisek, balicích a plnicích strojů, strojů na zpracování skla, měřících přístrojů, zdravotních a lékařských přístrojů. Textilní průmysl Indický textilní průmysl se nachází v přechodném období, které následuje po zrušení dovozních omezení k a plném zapojení do mezinárodního textilního obchodu dle pravidel WTO. Indie zatím patřičně nevyužila možnosti, které se jí zrušením kvót otevřely. Hlavním důvodem je silná konkurence čínského textilního průmyslu. Indický export textilního zboží, včetně rukodělných výrobků, výrobků z juty a kokosových vláken, tvoří cca 20 % celkového exportu (11,9 bil. USD za rok ) a patří mezi největší zdroje deviz pro Indii. Vláda bude pomáhat vytvoření textilních komplexů a výrobních jednotek na světové úrovni pomocí pobídek a úlev při nákupu moderních textilních strojů a zavádění progresivních technologií pro ty firmy, které exportují. Zde se otevírají možnosti dodávek textilních a pletacích strojů a jejich komponentů. 18

19 Chemický, petrochemický, ropný průmysl a zpracování plynu Velikost indických odvětví zpracování ropy a plynu se odhaduje na 90 mld. USD. Poptávka po ropě stále roste, zhruba 66 % se dováží ze Středního východu. Do r by se mělo investovat v tomto odvětví více než 21 mld. USD a v průběhu příštích 25 let celkem mld. USD. Ročně by měla výroba v tomto sektoru růst o 5 %. Indie musí dovážet 70 % surové ropy, ale je soběstačná v ropných výrobcích a část z nich může i vyvážet. Tato závislost v kombinaci se zvyšující se cenou ropy na světových trzích vyústila ve vypracování strategie na zajištění energetické bezpečnosti, která zahrnuje průzkum nových nalezišť ropy v hlubokých vodách a obtížných územích, rychlejší rozvoj nových těžebních polí, využití moderních technologií, nákupy nových polí v zahraničí a využití alternativních zdrojů energie náhradou za pevná paliva. Zároveň zahrnuje i plány na výstavbu plynovodů z Íránu a Myanmaru. Českým podnikům se nabízejí možnosti dodávek strojů, zařízení a technologií pro chemický a petrochemický průmysl, dodávky ropovodů/plynovodů nebo jejich částí, kompletních technologií a zařízení na zpracování ropy a plynu. Další průmyslová odvětví Na tomto místě je třeba se zmínit o farmaceutickém průmyslu, který tvoří významnou součást ekonomiky Indie. Prodeje na tuzemském trhu představují 4 mld. USD a vývoz další 3 mld. USD. Jedná se o jedno z nejmodernějších odvětví, které je schopno nabídnout většinu skupin masově vyráběných léků. Farmaceutický průmysl má velký vědecký a výzkumný potenciál, v němž spatřují příležitost i světové farmaceutické firmy. Významným odvětvím se značnou dynamikou rozvoje je indický průmysl informačních technologií. Indie je v současné době jedním z největších producentů informačních technologií a indické produkty, především software, směřují do více než 100 zemí celého světa. V této oblasti existují značné možnosti spolupráce mezi českými a indickými firmami. 19

20 Infrastruktura Dobře fungující jednotlivá odvětví infrastruktury, tj. železniční, silniční, námořní a letecká doprava a městská infrastruktura, jsou základními podmínkami k udržení a zrychlení tempa růstu indického hospodářství. Hlavními oblastmi rozvoje infrastruktury jsou: budování nových dálnic (především spojení tzv. zlatého čtyřúhelníku Dillí, Kalkata, Chennai, Mumbai); výstavba nových železničních tratí, včetně signalizační techniky a vybavení opravárenských dep 2) ; modernizace letišť (Dillí, Mumbai) a snaha o vybudování dalších mezinárodních letišť (např. Ahmedabad); součástí plánů v oblasti infrastruktury je i budování menších silnic na venkově; budování kontejnerových terminálů v přístavech; telekomunikace; zajištění městské infrastruktury - byly vypracovány plány na podzemní přepravu pasažérů v Mumbai, Chennai, Hyderabádu, Ahmedabádu a Bangalore. Českým podnikům se nabízejí možnosti dodávek stavebních strojů, nákladních vozů, speciálních strojů na zakládání a údržbu kolejových svršků, čerpacích stojanů na dálničních benzinových pumpách, signalizačních zařízení pro železnici, moderních radarových zařízení letišť a zakázek na modernizaci lokomotiv. Ekologie Otázky ekologie jsou v současné Indii velmi aktuální, neboť zajištění kvalitního životního prostředí patří mezi vládní priority. Jedná se o výrobu pitné vody a zároveň i o procesy čistění odpadních vod a zacházení s toxickými odpady. Zatímco dříve byly tyto technologie zatíženy vysokým dovozním clem, je možné od dovážet tato zařízení bezcelně. Toto pravidlo se vztahuje i na potrubí dodávaná jakožto součást celého projektu. Jak centrální, tak státní vlády věnují pozornost i čistotě ovzduší a mají zájem o ekologické formy dopravy. 2) Železniční síť Indie měla koncem roku 2004 celkem km, z nichž 28 % bylo elektrifikováno. Vzhledem k rozloze Indie hraje železnice klíčovou roli v osobní i nákladní dopravě. Ministerstvo železnic vypracovalo integrovaný plán modernizace na r , který stanoví cíle včetně rozšíření sítě a modernizace strojového parku. 20

21 Možnosti pro dodávky českých podniků existují v těchto směrech: myčky automobilů, zařízení na čistění odpadních vod, zpracování nemocničních a toxických odpadů, zařízení pro odpadové hospodářství. V souvislosti s rozvojem městské infrastruktury lze mezi tyto možnosti zařadit i výrobky pro ekologickou dopravu (trolejbusy). Ve všech těchto případech je však třeba, aby české podniky počítaly se silnou cenovou konkurencí. A.3.4. Výzvy a překážky obchodu Tuto kapitolu je možno rozdělit na dvě části; společné problémy, které ČR sdílí s ostatními státy EU, a problémy bilaterální: Problémy sdílené s EU: Celní tarify: Indické celní tarify zůstávají stále dosti vysoké ve srovnání s mezinárodními standardy, ale vykazují klesající trend. Ve srovnání s r. 1990, tzn. před započetím hospodářských reforem, kdy nejvyšší tarif tzv. základní celní sazby činil 300 %, klesl na úroveň 15 % v r Nicméně vedle základního tarifu ještě existuje dodatečné clo, které celkovou výši cla zvyšuje 3). Z položek, které s Indií projednává EU, jsou pro český vývoz relevantní: strojírenské zboží, kovy a kovové výrobky, chemické a příbuzné výrobky. Názor EU je, že i když základní celní sazby v průběhu let podstatně klesly, pokračující používání dodatečné sazby stále zkresluje celkovou strukturu tarifu. Extrémním případem jsou cla na dovoz alkoholických nápojů, která při kumulaci základní sazby a dodatečných sazeb dosahují výše stovek procent ( %). Kvantitativní restrikce: Většina kvantitativních restrikcí na zboží v oblasti zájmu EU byla postupně odstraněna. EU se snaží dosáhnout liberalizace u dalších prioritních položek, které ovšem nejsou podstatné z hlediska vývozů ČR. Netarifní překážky: Indie uplatňuje netarifní překážky ve formě množstevních omezení, dovozních licencí, povinného zkušebnictví a certifikace pro širokou škálu výrobků, vyžaduje labelling a označování původu na výrobcích a praktikuje zdlouhavé celní odbavování. 3) Například podle údajů Světové obchodní organizace (Trade Policy Review India 2002, WTO) činila průměrná výše celního tarifu (aplikovaného v rámci doložky nejvyšších výhod) 32,3 %, přičemž pro následující období bylo očekáváno snížení pouze na úroveň 29 %. 21

22 Antidumping: Indie sice postupně liberalizuje přístup na trh, ale patří stále mezi nejaktivnější uživatele antidumpingových opatření ve WTO. Aktuální seznam řízení, která jsou v běhu, je přílohou tohoto materiálu. Připravují se nové antidumpingové zákony. Práva k duševnímu vlastnictví: Patentový zákon: probíhá vzájemná spolupráce a aktivní výměna názorů. Indie provedla již 2 změny svého Patentového zákona z r. 1970, poslední změna je datována k , čímž dodržela termín, který jí stanovila WTO. Tato změna je platná od Dosud nebyla uzavřena Dohoda o zeměpisném označení výrobků. Absence či neefektivnost stávajícího systému certifikace kvality v potravinářství a s tím spojená absence řetězců potravinářských obchodů. Omezení přímých zahraničních investic do telekomunikací: Investice zahraniční firmy vyšší než 49 % podléhají licenci a schválení indické vlády. Faktor korupce: Uplatňuje se především u veřejných zakázek. Závislost výsledků výběrových řízení na politické situaci státu a z toho vyplývajícího personálního obsazení rozhodujících úřadů. Preferování místních firem v oblasti veřejných zakázek (například v energetice státní firma BHEL). Dlouhá doba potřebná k otevření kanceláře a přílišná byrokracie: V průměru je zapotřebí 89 dnů a je nutno učinit 11 procesních úkonů, vlastní registrace u RBI (Reserve Bank of India) trvá 67 dnů a je nutno provést 6 procesních úkonů. Příliš dlouhá doba řešení případných soudních sporů a obtížná vymahatelnost práva. Problémy bilaterální: Obchodní dohoda z r. 1993: Po vstupu ČR do EU je nutné ukončit platnost stávající dvoustranné Obchodní dohody z důvodu dosažení plného souladu s pravidly společné obchodní politiky EU. Platnost Obchodní dohody však dosud nemohla být ukončena, protože na základě Protokolu, který je její součástí, mělo dojít k likvidaci devalvačních 22

23 rozdílů ze zůstatku nekonvertibilních rupií na účtu u RBI. Indická strana přes četné urgence (6. zasedání Smíšeného výboru ve dnech prosince 2004 v Dillí, Ministerstvo financí ČR a ČSOB, OEÚ v Mumbai a VOEÚ v Dillí) zatím uvedený zůstatek nevyčíslila a neuhradila. Tato záležitost v působnosti Ministerstva financí ČR bude ze strany příslušných českých orgánů dále aktivně sledována s cílem dosáhnout urychlené řešení, které by umožnilo přistoupit ke sjednání nové bilaterální smluvní úpravy v hospodářské oblasti. Specifické problémy českých firem: Využití jména Československa a České republiky: Přechodem od clearingového platebního uspořádání na volnoměnový platební styk, v důsledku poměrného otevření a postupující industrializace indické ekonomiky i nárůstu konkurence na indickém trhu čeští výrobci a vývozci ztratili po roce 1990 určitou část svých pozic. Tzv. dobré jméno českých výrobků je možno využít při neformálních rozhovorech. Je pravdou, že zejména starší indičtí manažeři mají pozitivní reminiscence na obchodní vztahy z doby Československa a pověst českých výrobků otevírá dveře, avšak nezajišťuje kontrakty. Ty je nutno vybojovat a obhájit v tvrdé konkurenci s ostatními zeměmi, byť jsou to země spřátelené, které s námi sdílejí členství v EU. Do určité míry se v současné době daří českým podnikům udržet a rozšířit svoje obchodní pozice. Při pečlivém studiu komoditní struktury českého vývozu zjistíme, že se tam nacházejí položky, které se v takovém rozsahu do Indie v devadesátých letech nevyvážely. Český vývoz v posledních letech roste vysokým tempem, dominantní jsou vývozy osobních aut, ale roste i díky dalším položkám, které se podařilo na indickém trhu umístit. Nepochopení mentality indických zákazníků a netrpělivost: Jedná se především o potřebu, aby si české firmy u partnera uvědomily na jedné straně spontánnost v jednání (něco musí být uděláno ihned, návštěva, dopis, jinak bude kontrakt ztracen), ale na druhé straně otálení s konečným rozhodnutím, především u významných zakázek. Kterákoliv česká firma, která obchoduje na indickém trhu, potvrdí, že se musí především obrnit trpělivostí, protože jednání o získání významné zakázky trvají zpravidla roky. Proto je lepší mít na indickém trhu své zastoupení ve formě firmy nebo místního konzultanta s možností sledovat téměř každodenně vývoj. Korespondenční formou se kontrakt neuzavře a je nutné počítat s několika osobními návštěvami. Indický zákazník preferuje osobní styk 23

24 a v případě, kdy má skutečný vážný zájem, neváhá okamžitě za svým dodavatelem v ČR odcestovat. Potřeba odpovídajícího finančního zázemí: Realizace podnikatelských záměrů na indickém trhu vyžaduje silné kapitálové zázemí. Už sama velikost indického trhu způsobuje, že zakázky v klíčových odvětvích průmyslu a infrastruktury mají nebývalý rozsah. Součástí takových nabídek pak musí být i nabídka financování. Je nutno využít možností, které dává EGAP a ČEB a obě tyto instituce zapojit do klíčových jednání. Malé a střední firmy by měly využívat možnosti programů, zejména agentury CzechTrade, v rámci systému státní podpory exportu. Nevyužívání běžně dostupných informačních zdrojů, které jsou dostupné na Internetu k získávání informací o indickém trhu, obzvláště stránky MPO, MZV, CzechTrade, CzechInvest, a zvláště malými a středními firmami. Důsledkem je jejich nedostatečná informovanost a z toho plynoucí obavy z indického trhu. Indický trh má svá specifika, která je nutno brát v úvahu, ale opustit kvůli nim trh vůbec je nesprávné. A.4. Možné varianty vývoje, faktory, které vývoj ovlivní Předpovědi vývoje indické ekonomiky jsou veskrze optimistické. Podle názorů předních ekonomů není problémem zajistit v příštích dvaceti letech roční růst v rozmezí 7 8 %. Výsledky však závisí na počasí, vzhledem k významnému postavení zemědělství v ekonomice Indie, které přispívá 22 % na tvorbu HDP a přitom zaměstnává 65 % obyvatelstva. Indie je stále chudá země, kde čtvrtina obyvatelstva žije pod úrovní chudoby. Je však schopna zajistit výrobu dostatečného množství potravin, problémem ale zůstává jejich distribuce. Indie je zemí s tržní ekonomikou, která prodělává zásadní reformy s cílem postupně se otevírat světu. Potřebuje především reformy v sektorech, které se týkají infrastruktury. Jde zejména o energetiku a hlavně o distribuci energie, která potřebuje zásadní zásahy. Zajištění energie a její distribuce je hlavní podmínkou ke zvýšení přílivu zahraničních investic a z toho vyplývajícího dalšího rozvoje průmyslu. Většina bankovnictví je stále v rukách indického státu. Hlubokými reformami musí projít také pracovní zákonodárství, které v současné podobě nevytváří dostatečný rámec pro rozvoj průmyslu a dosud se nedaří je zásadně změnit. 24

25 Se zvyšujícím se významem Indie v politice, ale i ve světové ekonomice, vzrůstá sebevědomí indických partnerů. Je možno očekávat, že jejich pozice při jednáních budou tvrdší a důsledně budou prosazovat své vlastní zájmy. Zároveň je nutné očekávat tlak indické strany na zvýšení dovozů výrobků tradičních indických odvětví (rukodělky), rozvíjejících se odvětví (farmaceutický průmysl, biotechnologie), ale i odvětví, která mohou být významnou konkurencí (strojírenství, výroba automobilových součástí). Indie rovněž hraje stále silnější úlohu v celém regionu, snaží se hrát dominantní roli v SAARC i ovlivňovat dění v ASEAN, jehož není členem, svými separátními jednáními s Thajskem a Singapurem. A.5. Analýza Indie z pohledu ekonomických veličin Vznikající velmoc: Indie patří mezi státy s největším ekonomickým potenciálem. I přes vysoká tempa růstu v posledních letech její ekonomická síla není dosud adekvátní. HDP se blíží 700 mld. USD a roční růst v rozmezí 7 8 % bude pokračovat. Těchto výsledků dosahuje Indie v podmínkách demokratického politického systému. Indie zdůrazňuje, že je největší fungující demokracií na světě. Světový obchod: Obrat zahraničního obchodu ve finančním roce 2003/4 činil 144,8 mld. USD a podíl Indie na světovém obchodu je 0,8 %. Toto je velmi nízké zapojení ekonomiky do světového obchodu a cílem je dosáhnout úrovně 1,5 % do r Do tří let se počítá, že obrat Indie dosáhne 500 mld. USD. Největším obchodním partnerem pro Indii ve finančním roce 2003/2004 byly země EU (tj. EU 15) s podílem 21,1 % ve vývozu a 17,3 % v dovozu. Následují USA s podílem 18 % ve vývozu a 6,4 % v dovozu. Dynamika obchodu Indie je velmi vysoká, růst vývozu a dovozu se pohybuje v posledních měsících nad 20 %. Vnitřní trh: Z celkového počtu domácností se naprostá většina (72 %) nachází v nejnižší příjmové skupině, do 1900 USD ročně. Další příjmová skupina (22 %) je do 4200 USD ročně. Na ostatní příjmové skupiny připadá 6 %. Indie má dosud 26 % obyvatelstva, které žije pod úrovní chudoby, v absolutním vyjádření se jedná o 260 mil. lidí, z čehož jsou tři čtvrtiny na venkově. Na druhé straně má narůstající střední třídu, která představuje více než 300 mil. obyvatelstva a její počet se zvětšuje každoročně o 30 mil. lidí. 25

26 Přímé zahraniční investice: Úroveň přímých zahraničních investic je stále na rozměry indické ekonomiky nedostatečná. Podle posledních údajů byla jejich hodnota 3,4 mld USD a vláda si nyní dává za cíl dosáhnout v tomto finančním roce hodnoty 5 mld. USD. Vyšší úrovně dosahují portfoliové investice, které dosáhly 11,4 mld. USD. Tento trend pokračuje i nadále, neboť úroveň portfoliových investic je stále přes 10,6 mld.usd. Hlavní překážkou přílivu přímých zahraničních investic je nedostatečná infrastruktura. I po určitém zjednodušení a liberalizaci podléhají přímé zahraniční investice do některých důležitých sektorů restrikcím (telekomunikace, pojišťovnictví, bankovnictví, letectví), nebo jsou zcela zakázány (maloobchod a právní služby). Významným odvětvím pro investice je automobilový průmysl. Dalšími perspektivními oblastmi v tomto směru jsou výroba zařízení pro rozvoj infrastruktury (zvláště energetiky), strojírenství, civilní letectví, informační technologie, farmaceutický průmysl. Postup k získání souhlasu vlády se zahraniční investicí byl v posledních letech značně zjednodušen a zrychlen. Problematikou zahraničních investic se zabývá Foreign Investment Board, poradenské služby poskytuje Secretariat for Industrial Assistance. Podrobnější informace o podmínkách vstupu zahraničního kapitálu podá na vyžádání OEÚ ZÚ Dillí. Vztah k EU: Indie patří mezi prioritní země EU, mezi oběma partnery existuje roszáhlý dialog. EU je největším obchodním partnerem Indie a EU si je vědoma potenciálu, který Indie má v dalším rozvoji. I při všech nedostatcích, které indický politický systém má, jedná se o největší demokracii na světě s fungujícími politickými strukturami. Každoročně se konají politicko-ekonomické summity a Summit, který se konal v Dillí ve dnech , přijal významný dokument Akční plán EU - Indie. EU je pro Indii významným zdrojem zahraničních investic, jejichž objem v roce 2003 činil 820 mil. (tj. 0,65 % celkových přímých zahraničních investic z EU). Tyto investice směřovaly především do sektorů energetiky, telekomunikací a dopravy. Významný obchodní partner: Po Číně a Japonsku je Indie třetím nejvýznamnějším obchodním partnerem v regionu Asie. Její význam je dán především rozměrem a potenciálem dalšího rozvoje její ekonomiky. Z pohledu ČR vyrovnaná obchodní bilance s Indií: V posledních 3 letech se udržuje buď vyrovnaná nebo aktivní obchodní bilance. Stoupající dovozy z Indie se vyrovnávají růstem českých vývozů a je v našem zájmu tuto tendenci udržet i do dalších let. Je nutno si však uvědomit, že Indie ani zdaleka nevstoupila na trh s textilním zbožím tak agresivně 26