Perspektivy politiky výzkumu a vývoje EU ve zdravotnictví Medicínské informační centrum pro evropské projekty

Transkript

1 Perspektivy politiky výzkumu a vývoje EU ve zdravotnictví Medicínské informační centrum pro evropské projekty Kapitola 1 1

2 MICEP UK 1. LF ISBN

3 Obsah Úvod... 2 Politika výzkumu a vývoje EU...6 Rámcové programy pro vědu a výzkum Akční program Společenství v oblasti veřejného zdraví ( ) Finanční mechanismus Evropského hospodářského prostoru, Norský finanční mechanismus a Finanční pomoc Švýcarska Politika hospodářské a sociální soudržnosti (strukturální fondy) Programy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na podporu vědeckovýzkumné mezinárodní spolupráce Ostatní možnosti mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji Závěr

4 Úvod Vstupem do Evropské unie se Česká republika naplno zapojila do formování politiky vědy a výzkumu EU, která je považována za klíčový faktor pro zajištění budoucí konkurenceschopnosti evropského kontinentu vůči okolnímu světu. Mezinárodní spolupráci v oblasti výzkumu a technologického rozvoje podporuje Unie zejména prostřednictvím tzv. rámcových programů pro vědu a výzkum. V roce 2007 bude zahájen v pořadí již 7. rámcový program ( ) s rozpočtem cca 53 miliard Euro. I když je Česká republika členem Evropské unie od roku 2004, měla možnost zapojit se již do 3. rámcového programu ( ). Její pozice v tomto rámcovém programu byla značně omezená, mohla se účastnit projektů, ale neměla nárok na finanční prostředky. Částečné finanční prostředky mohla získat až ze 4. rámcového programu ( ), který se soustředil převážně na mobilitu vědeckovýzkumných pracovníků. Stejné podmínky účasti jako členské země má Česká republika až s příchodem 5. rámcového programu ( ). Rámcové programy jsou jedním, ne však jediným finančním mechanismem, ze kterého lze podporovat vědeckovýzkumné projekty či zdravotnictví jako takové. Vědeckovýzkumná spolupráce je v České republice od devadesátých let dvacátého století podporována účastí v programech EUREKA, COST, KONTAKT, EUPRO a INGO. Další možnosti čerpání finančních zdrojů získala ČR podpisem přístupové dohody s EU, kdy mohla čerpat prostředky z Akčního programu Společenství v oblasti veřejného zdraví ( ). Vstupem do Unie se jí otevřela možnost čerpat prostředky z finančních mechanismů nečlenských států - Lichtenštejnska, Islandu a Norska, které přispívají do Finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Finančního mechanismu Norska. V roce 2006 se nově objevuje Finanční pomoc Švýcarska, v současné době probíhají jednání a připravují se bilaterální dohody mezi Švýcarskem a jednotlivými členskými státy Unie. Pro jednotlivé finanční mechanismy existuje velké množství informačních materiálů. Brožurka Perspektivy politiky výzkumu a vývoje EU ve zdravotnictví se snaží shromáždit do jediné publikace podrobné informace o téměř všech možnostech podpory zdravotnictví z evropských finančních mechanismů. Text je sestaven z veřejně dostupných údajů a podkladů a zachycuje stav k říjnu roku

5 Cílem této brožurky je poskytnout informace o možnostech využití evropských finančních zdrojů v podpoře oblasti vědy a výzkumu. Vychází ze základních dokumentů a uvádí všechny dostupné zdroje, avšak neslouží jako návod k podávání jednotlivých projektových záměrů a projektů. Při přípravě projektu se zájemce musí seznámit s originálními dokumenty, které jsou publikovány na internetových stránkách daných finančních mechanismů. Brožurka se zaměřuje na obecnou charakteristiku politiky výzkumu a vývoje EU. Nastiňuje možnosti podpory zdravotnictví nejen z rámcových programů, ale i z Akčního programu Společenství v oblasti veřejného zdraví, Finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska, strukturálních fondů, podpory vědeckovýzkumné spolupráce v rámci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy atd. Na závěr je pro ilustraci připojen popis zkušeností a přínosu z účasti jednoho z řešitelů projektu 6. rámcového programu, prof. MUDr. Aleksiho Šeda, DrSc. Publikace vznikla za přispění finanční podpory Úřadu vlády ČR v rámci realizace Koncepce informování o evropských záležitostech v České republice. Pracovníci Medicínského informačního centra pro evropské projekty (Medical Information Centre for European Projects, MICEP) Vám rádi poskytnou konzultace o možnostech financování projektových záměrů a projektů. Poradenské služby jsou, v rámci projektu MICEP (MŠMT), poskytovány zdarma. MICEP UK 1. LF 3

6

7 Politika výzkumu a vývoje EU

8 Politika výzkumu a vývoje EU Podpora výzkumu a technologického rozvoje v Evropském společenství byla zmíněna již ve Smlouvě o založení EURATOM (1957). Jako samostatná politika se objevuje až s vytvořením jednotného vnitřního trhu v polovině 80. let 20. století, kdy Jednotný evropský akt (1987) zavedl do práva Společenství 1 pojem technologie. Smyslem vědeckotechnické politiky není koordinovat veškerý výzkum, ale především stanovovat jeho priority, podporovat kooperaci jednotlivých ekonomických subjektů a finančně se podílet na jeho nákladech. Jedním z impulzů pro rozvoj politiky výzkumu a vývoje (VaV) bylo zaostávání Evropy v této oblasti za světovými konkurenty - Japonskem a USA. Hlavní problém Společenství nespočíval ani tak v nedostatečném vědeckotechnickém potenciálu jako v jeho racionálním využívání. Hlavními příčinami těchto problémů byly národní roztříštěnost výzkumu, paralelní výzkum, zvyšující se výdaje, nekoordinovaný přístup k řešení klíčových vědeckovýzkumných úkolů a nízké investice do rozvoje znalostí. Jednotný evropský akt byl začátkem koordinovaného přístupu do té doby nejednotné podpory vědy a výzkumu. Činnost v oblasti politiky VaV se od tohoto období rozvíjí prostřednictvím společných výzkumných středisek, společných programů a projektů a tzv. koordinovaných akcí, při nichž se nefinancují výzkumné aktivity, ale Evropská komise (Komise) kryje náklady spojené s koordinací projektů. 1 Společenstvím se myslí Evropské společenství uhlí a oceli, Evropské hospodářské společenství a Evropské společenství pro atomovou energii. Od roku 1993 se využívá pojem společenství i pro Evropskou unii. Hlavním nástrojem politiky výzkumu a vývoje Evropské unie (Unie, EU) jsou víceleté programy Evropského společenství pro vědu a výzkum - rámcové programy pro VaV (RP). Tyto programy soustřeďují finanční prostředky na několik vybraných prioritních směrů. První rámcový program byl přijat v roce 1984, v současné době končí 6. RP a začíná 7. RP (podrobněji kapitola 2). Cíle politiky VaV byly formulovány Smlouvou o Evropské unii (Maastrichtská smlouva, 1993). V roce 1993 Komise zveřejnila publikaci Bílá kniha o růstu, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti poukazující na důležitost výzkumu, technologií a telekomunikací. Schopnost transformovat poznatky výzkumu a vývoje do stádia vynálezů, patentů, inovací a následně je zhodnotit v procesu realizace a komerčního využití, je zatím v EU značně omezena. Evropská unie má zájem zejména na rozvoji tzv. hraničních technologií, kde dochází k propojování výpočetních technologií, nových technologických postupů a například přírodních věd. Tyto aktivity jsou stěžejní i v podpoře jiných politik, jako ochrana spotřebitele a ochrana životního prostředí. Hospodářský vývoj EU koncem 90. let nebyl příznivý, bylo stále více zřejmé, že EU potřebuje komplexní hospodářskou strategii, pomocí které by bylo možné dosáhnout vyššího hospodářského růstu při zachování evropského sociálního modelu. V roce 2000 na zasedání Evropské rady v Lisabonu byla přijata Lisabonská strategie. Hlavním cílem této strategie je stát se do roku 2010 nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou světa, schopnou udržitelného hospodářského růstu s lepšími pracovními 6 Kapitola 1

9 místy a s větší sociální soudržností. Mezi další cíle patří hospodářská výkonnost, tvorba nových pracovních míst a podpora ekologických a sociálních politik, které zajistí dlouhodobě udržitelný rozvoj a sociální začlenění občanů Unie. Splnění hlavního cíle Lisabonské strategie napomáhá nově vytvořený Evropský výzkumný prostor (European Research Area, ERA), jehož koncepce byla navržena Komisí a schválena Evropskou radou v roce Hlavním nástrojem pro budování ERA jsou rámcové programy. Cílem ERA je: vytvořit jednotný prostor pro výzkum a vývoj, dosáhnout lepší soudržnosti (koheze) ve vědeckovýzkumném prostoru, společně koordinovat výzkumné a inovační aktivity, vytvořit atraktivní příležitosti pro výzkumníky. K dosažení těchto cílů by mělo pomoci zvýšení investic do výzkumu a to nejen z veřejných, ale zejména ze soukromých zdrojů. Evropská unie se zavázala ke splnění tzv. Barcelonského cíle, tj. 3 % HDP na podporu VaV (1 % z veřejné a 2 % ze soukromé sféry). Mnoho nejasně formulovaných cílů a špatně nastavený systém řízení se odrazil v neuspokojivé implementaci Lisabonské strategie. Výdaje na vědu a výzkum v poměru na HDP byly v Evropské unii 2 výrazně nižší než v Japonsku 3 a USA 4. V roce 2005 došlo k přehodnocení Lisabonské stra- 2 Eurostat: EU 25: 1,86 % HDP 2004, EU 15: 1,92 % HDP Eurostat: 3,2 % HDP 2003/ Eurostat: 3,2 % HDP 2003/2004; 2,66 % HDP 2004 tegie, členské země se shodly, že důraz by měl být kladen zejména na hospodářský růst, zaměstnanost, konkurenceschopnost a dlouhodobě udržitelný rozvoj. V březnu roku 2005 vypracovala Evropská komise Chartu pro výzkumné pracovníky a Kodex chování pro přijímání výzkumných pracovníků 5. Tyto dokumenty by měly přispět k rozvoji atraktivního a dlouhodobě funkčního vědeckého pracovního trhu. V únoru 2006 podala Komise Evropské radě návrh na založení Evropského technologického institutu (European Institute of Technology, EIT), který má prezentovat excelentní výsledky ve vysokoškolském vzdělávání, výzkumu a inovacích. Podle představ Komise bude Institut vzdělávat absolventy vysokých škol a studenty postgraduálního studia, provádět výzkum a působit v oblasti inovací. EIT bude mít dvě základní úrovně: správní radu s malou administrativní podporou a soubor znalostních společenství, která budou pracovat ve strategických transdisciplinárních oblastech po celé Evropě. Finanční prostředky bude EIT získávat od členských státu EU a soukromých podniků. Jedním z dalších cílů je soustředit nejlepší a nejtalentovanější studenty a výzkumníky z celého světa, kteří budou spolupracovat s významnými podniky na vývoji a využití nejnovějších znalostí. Návrh na založení Evropského technologického institutu byl přijat Evropskou komisí v říjnu Pokud Evropský parlament a Rada EU schválí tento návrh, mohl by EIT začít fungovat v roce Kapitola 1 7

10 Politika VaV EU se stále vyvíjí, v roce 2007 začíná nový rámcový program s masivním navýšením rozpočtu. Česká republika je dlouhodobě zapojena do spolupráce s Evropskou unií, rámcových programů se účastní od roku Podpora výzkumu a vývoje je pro ČR klíčovou oblastí spolu s inovační politikou, na kterou je kladen velký důraz. Orgánem státní správy odpovědným za mezinárodní spolupráci České republiky v oblasti výzkumu a vývoje je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) 6. V současné době je důležité rozvíjet vědeckotechnologický potenciál a dosáhnout vysoké úrovně inovační kapacity. Vedle toho je nutné nadále podporovat základní výzkum. Výzkum v České republice se potýká s nedostatkem finančních prostředků. Vláda každoročně uvolňuje v rámci státního rozpočtu finanční prostředky na podporu VaV (viz Graf číslo 1). Tato částka je téměř o polovinu nižší než průměr Evropské unie 7. I když se každý rok zvyšuje, je nízký podíl finančních výdajů na vědu a výzkum kritizován. Daný stav má za následek menší konkurenceschopnost české ekonomiky jako celku a nižší kredit naší země v oblasti mezinárodní vědeckovýzkumné spolupráce. V českých podmínkách je otázka dosažení tzv. Barcelonského cíle (investování 3 % HDP na vědu a výzkum) pokládána téměř za nereálnou. Česká republika, jako člen Unie, zaostává nejen v prostředcích investovaných do výzkumu, ale i v množství a kvalitě výzkumných pracovišť. Před vstupem do EU se ČR účastnila plnění cílů Lisabonské strategie. V roce 2005 byl schválen Národní Lisabonský program (Národní program reforem ČR), který je závazným politickým dokumentem o prioritách a opatřeních v mikroekonomické a makroekonomické oblasti a zaměstnanosti. Celkové výdaje na VaV v ČR a jejich podíl na HDP Graf číslo 1: Celkové výdaje na VaV v ČR a jejich podíl na HDP v období Portál Evropské unie - EurActiv - Vaše internetová brána do Evropy - Vše o Evropské unii - Společné výzkumné středisko - Český statistický úřad V roce 2005 činil podíl celkových výdajů na VaV na HDP vytvořeném v ČR ve stejném roce 1,42 %. 8 Kapitola 1

11 Rámcové programy pro vědu a výzkum

12 Rámcové programy pro vědu a výzkum Hlavním nástrojem podpory VaV ve Společenství jsou od roku 1984 rámcové programy (RP). Jde o několikaleté komunitární programy 8, jejichž společnými prvky jsou tématické priority, mezinárodní spolupráce, zlepšení mobility, zkvalitnění odborné přípravy výzkumných pracovníků a šíření výsledků VaV. Rámcové programy pro výzkum a vývoj si kladou vysoké cíle a účast v nich přináší nejen finanční dotaci pro realizaci výzkumného nebo inovačního projektu, ale i sdílení nákladů na projekt a vlastnictví výsledků projektu, mezinárodní spolupráci se špičkovými výzkumnými pracovišti i podniky, možnost odborných stáží, účast na vědeckých konferencích a zvýšení konkurenceschopnosti a prestiže zúčastněné organizace. Od roku 2000 přispívají rámcové programy k vytvoření Evropského výzkumného prostoru (European Research Area, ERA) propojením aktivit členských zemí Evropské unie. 8 Komunitárním programem se rozumí program Společenství. V následující tabulce je uveden historický přehled rámcových programů: Rok Rámcový program RP (4,5 miliardy ECU) RP (5,4 miliardy ECU) RP (7,7 miliard ECU) RP (13,2 miliard ECU) RP (15 miliard Euro) RP (17,5 miliard Euro) RP (54,585 miliard Euro) Tabulka 1: Přehled RP 1. RP položil základy politiky Společenství v oblasti vědy a výzkumu. Cílem 2. RP byla podpora VaV v problémových oblastech průmyslu. 3. RP se vyznačoval růstem výdajů pro oblast mobility a lidských zdrojů a tématicky navazoval na 2. RP, čímž byla zajištěna kontinuita, která je charakteristická i pro další rámcové programy. 4. RP se zaměřil na řešení socioekonomických výzkumných problémů. Rozpočet rámcových programů je součástí finanční perspektivy Společenství schválené pro dané období. Rozpočet RP nefinancuje pouze společné programy a projekty, ale část finančních prostředků je vyhrazena i na podporu Společného výzkumného střediska (Joint Research Centre, JRC). JRC je součástí Evropské komise již od roku 1957 a jeho hlavním úkolem je poskytovat nezávislé posudky a technickou podporu pro formování (tvorbu) politik EU. 10 Kapitola 2

13 JRC se orientuje na nejaderný a jaderný výzkum. V rámci jeho nejaderné výzkumné činnosti exitují čtyři hlavní oblasti: - Prosperita ve společnosti založené na znalostech, - Solidarita a odpovědné řízení zdrojů, - Bezpečnost a solidarita, - Evropa jako světový partner. JRC zaměstnává přibližně lidí a je primárně financováno Evropskou unií z rozpočtu RP s dodatečným financováním z asociovaných států. JRC se člení na sedm institutů. Na oblast zdravotnictví se zaměřuje Institut pro zdraví a ochranu spotřebitele (Institute for Health and Consumer Protection, IHCP), který sídlí v severní Itálii (Ispra). IHCP byl založen v roce 1998 a jeho úkolem je podporovat a implementovat politiky EU spojené se zdravím a ochranou spotřebitele. Zvláštní oblasti aktivit zahrnují např. bezpečnost a kvalitu potravin, alternativy testování na zvířatech, informační systémy, prostředky k ochraně spotřebitele, vztah k e-commerce. 5. rámcový program ( ) vytyčil priority evropského výzkumu a technologického rozvoje, které odrážely zájem o růst konkurenceschopnosti, kvality života obyvatel EU a mobility výzkumných pracovníků. Jde o první rámcový program, kterého se mohly účastnit i nečlenské země EU (Bulharsko, Česká republika 9, Estonsko, Island, Izrael, Kypr, Lichtenštejnsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Norsko, Polsko, Rumunsko, Slovinsko, Švýcarsko) téměř za stejných podmínek jako členské státy EU. Cílem tohoto programu byla podpora mezinárodní spolupráce, podpora infrastruktur, šíření (diseminace) výsledků a účast malých a středních podniků. Dalším cílem 5. RP bylo řešit problémy a hledat odpovědi na hlavní socioekonomické otázky, zaměřovat se na oblasti kombinující technologické, průmyslové, ekonomické, sociální a kulturní aspekty. 9 Celkový rozpočet pro 5. RP byl 14,96 miliard Euro a jeho rozdělení ukazuje Tabulka číslo 2. Program byl rozdělen na dvě odlišné části: nenukleární (RP Evropského společenství pokrývající výzkum, technologický rozvoj) a nukleární část (RP pokrývající výzkum a aktivity související s jadernou oblastí). 9 Česká republika se poprvé zapojila do 3. RP. Její pozice byla značně omezená. V rámci 4. RP se ČR účastnila speciálních programů INCO a INCO-COPERNICUS a získala tak částečnou finanční podporu z rozpočtu rámcových programů. Od 5. RP se ČR účastní RP jako rovnocenný partner s nárokem na finanční podporu. Kapitola 2 11

14 5. rámcový program ( ) v miliardách Euro Tématické programy 10,843 Kvalita života a zacházení se živými zdroji 2, rámcový program ES ( ) v miliardách Euro 1. Zaměření a integrace evropského výzkumu 14, integrace evropských výzkumných aktivit v rámci tzv. tématických priorit 12,438 Technologie informační společnosti 3,600 Udržitelný růst 2,705 Energie, životní prostředí a udržitelný rozvoj 2,125 Horizontální programy 3,138 Potvrzující role výzkumu Společenství 0, vědy o živé přírodě, genomika a biotechnologie pro zdraví technologie informační společnosti nanotechnologie a nanovědy, multifunkční materiály a nové výrobní procesy a nástroje letecký a kosmický výzkum kvalita a bezpečnost potravin udržitelný rozvoj, globální změny a ekosystémy občané a vládnutí ve znalostní společnosti 2,514 3,984 1,429 1,182 0,753 2,329 0,247 Podpora inovací a povzbuzení účasti MSP 0,363 Zlepšení potenciálu lidského výzkumu a socioekonomické znalostní 1,280 základny Specifický program pro Společné výzkumné středisko 1,020 Celkem nejaderná část 13,981 RP EURATOM 0,979 Celkem jaderná část 0, RP celkem Tabulka číslo 2: Rozpočet 5. RP 6. rámcový program ( ) byl základem pro budování ERA. Jeho cílem bylo podpořit intenzivnější spolupráci mezi různými ekonomickými, sociálními a vědeckými subjekty. V tomto programu se Evropská komise soustředila na problematiku kvality života a otázky spojené s mobilitou výzkumných pracovníků. Rozpočet 6. RP byl stanoven ve výši 17,88 miliard Euro (viz Tabulka číslo 3), což bylo přibližně o 3 miliardy Euro více, než činil rozpočet 5. RP. 1.2 Specifické aktivity zahrnující širší oblast výzkumu 1, výzkum na podporu evropských politik specifické výzkumné aktivity na podporu MSP specifické aktivity pro mezinárodní spolupráci 0,59 0,473 0,346 Nenukleární aktivity JRC 0, Strukturování ERA 2, výzkum a inovace 0, lidské zdroje a mobilita (akce Marie Curie) 1, výzkumné infrastruktury 0, věda a společnost 0, Posilování základů ERA 0, podpora koordinace aktivit 0, společný vývoj výzkumných a inovačních politik 0,055 Celkem nejaderná část 17,833 RP EURATOM 1,230 Celkem jaderná část 1, RP celkem 19,063 Tabulka číslo 3: Rozpočet 6. RP 12 Kapitola 2

15 Integrace evropských výzkumných aktivit (viz Tabulka číslo 3, oddíl 1.1) byla zaměřena na sedm tématických prioritních oblastí výzkumu, které jsou z dlouhodobého hlediska pro EU klíčové. Na oblast zdravotnictví se soustředila priorita číslo 1: Vědy o živé přírodě, genomika a biotechnologie pro zdraví, která se dělila na dvě části. První část se zaměřovala na oblasti výzkumu, které zahrnují genomiku, proteomiku, bioinformatiku a rozvoj prevence a terapeutických nástrojů. Druhá část se soustředila na kardiovaskulární choroby, rakovinu a choroby nervového systému. Také se dotýkala chorob souvisejících s chudými regiony - AIDS, malárie, tuberkulóza. První debaty o návrhu strategických záměrů 7. rámcovém programu byly zahájeny již v roce Návrh rozhodnutí o 7. RP, které předala k projednání Evropská komise Evropskému parlamentu a Radě EU v dubnu 2005, počítal se značným navýšením rozpočtu (73 miliard Euro). Návrh také obsahoval nové podněty pro zvýšení evropského růstu a konkurenceschopnosti. Cílem 7. RP je získat vedoucí roli Unie z celosvětového hlediska v klíčových oborech zkvalitněním spolupráce průmyslu a výzkumných institucí. 7. RP poprvé umožňuje podporu nejlepších myšlenek v badatelském výzkumu, kde je důraz kladen na excelenci (novost a výlučnost) výzkumného záměru. 7. rámcový program má tyto hlavní cíle: - budování celoevropských platforem excelence, - financování výzkumných programů světové úrovně, - účinější provádění politik EU v oblastech jako je zdraví, ochrana spotřebitele, životní prostředí aj., - budování Evropských technologických platforem. Evropské technologické platformy (European Technology Platform, ETP) seskupují průmyslové podniky, výzkumné a finanční instituce, národní orgány veřejné správy, asociace uživatelů a spotřebitelů podílející se na výzkumu, vývoji a inovacích ve strategicky významných technologických oblastech. Záměrem ETP je vytvořit střednědobou až dlouhodobou vizi budoucího technologického vývoje, která zahrnuje významné otázky týkající se budoucího hospodářského růstu, konkurenceschopnosti a udržitelného rozvoje v Evropě. 10 V rámci 7. RP jsou zjednodušeny jednotlivé administrativní operace, převážně v oblasti finančních pravidel. 7. RP dále podporuje mezinárodní spolupráci se zeměmi mimo EU a rozvoj znalostních regionů, jejichž cílem je propojovat výzkumné partnery jako univerzity, výzkumná centra, průmyslové a regionální autority. 7. RP se také zaměřuje na podporu malých a středních podniků (MSP) a rozděluje tyto subjekty na dva typy: - MSP, které mají vlastní výzkumné kapacity, - MSP, které si najímají výzkumné kapacity. 7. RP se dělí na dvě části: nejadernou a jadernou. Nejadernou část tvoří čtyři specifické programy (Spolupráce, Myšlenky, Lidé, Kapacity) a specifický program Společného výzkumného střediska. Jadernou 10 Zdroj: Technologické platformy, TC AV ČR, 2005 Kapitola 2 13

16 část tvoří Sedmý rámcový program EURATOM, který se skládá ze dvou specifických jaderných programů: Euratom - jaderná fúze, jaderné štěpení a radiační ochrana a Společné výzkumné středisko. Rada EU 17. prosince 2005 schválila po několikaměsíčním jednání finanční perspektivu Unie pro období Její součástí byl i rozpočet pro 7. RP, který pro období činí 53,5 miliard Euro v cenách roku 2006 (viz Tabulka číslo 4). 7. rámcový program ( ) v miliardách Euro Spolupráce 32,365 Zdraví 6,050 Potraviny, zemědělství, biotechnologie 1,935 Informační a komunikační technologie 9,110 Nanovědy, nanotechnologie, nové materiály a produkční technologie 3,500 Energie 2,300 Životní prostředí 1,900 Doprava 4,180 Socioekonomické a humanitní vědy 0,610 Bezpečnost 1,350 Vesmír 1,430 Myšlenky 7,460 Lidé 4,728 Kapacity 4,217 Výzkumná infrastruktura 1,850 Výzkum ve prospěch MSP 1,336 Znalostní regiony 0,126 Výzkumný potenciál 0,370 Věda ve společnosti 0,280 Koherentní vývoj vědecké politiky 0,070 Mezinárodní spolupráce 0,185 Nejaderné aktivity Společných výzkumných center 1,751 Celkem nejaderná část 50,521 RP EURATOM 2,700 Celkem jaderná část 2, RP celkem 53,221 Tabulka číslo 4: Rozpočet 7. RP V rámci specifického programu Spolupráce jde o výzkum zaměřený na potřeby evropské společnosti. Podpora je poskytnuta celé řadě výzkumných aktivit realizovaných prostřednictvím mezinárodní spoluprace. Jde o projekty řešené mezinárodními konsorcii, které jsou sestaveny z různých národních týmů. Program Spolupráce odpovídá struktuře předchozích rámcových programů a jeho rozpočet je 32,37 miliard Euro. Pro tento specifický program je stanoveno 10 vertikálních témat (distinct themes) (priorit): - Zdraví - Potraviny, zemědělství a biotechnologie - Informační a komunikační technologie 14 Kapitola 2

17 - Nanovědy, nanotechnologie, materiály a nové výrobní technologie - Energie - Životní prostředí a klimatické změny - Doprava a letectví - Socio-ekonomické a humanitní vědy - Kosmický výzkum - Bezpečnostní výzkum V následujícím grafu je uvedeno procentuální rozdělení finančních prostředků v rámci specifického programu Spolupráce: Tato brožurka se zaměřuje na oblast zdravotnické a medicínské problematiky, proto je podrobněji rozebírána pouze priorita Zdraví. Cílem této priority je zlepšení zdraví evropských občanů a zvýšení konkurenceschopnosti evropského průmyslu týkající se Zdraví (např. farmaceutické firmy, firmy vyrábějící zdravotnické přístroje). Priorita se soustředí na dvě strategické oblasti: zdraví dětí a zdraví stárnoucí populace. Důraz je kladen na translační výzkum, tj. převádění základních objevů do klinických aplikací, dále na vývoj nových terapií a metod pro zlepšení zdraví a prevenci nemocí, efektivní systémy zdravotní péče a diagnostické nástroje a technologie. Členění specifického programu Spolupráce podle procentuálního rozdělení finančních prostředků Graf číslo 2: Členění specifického programu Spolupráce Aktivity Společenství pro 7. RP v prioritě Zdraví budou směřovat do tří hlavních oblastí: 1. Biotechnologie a aspekty související se zdravím (aktivita JRC): - poskytování nástrojů k zabezpečování jakosti u genetického testování, - studie o genomických diagnostických aplikacích a vývoji léků, - vývoj a validace pokročilých metod ke zpřesňování, odbourávání a nahrazování pokusů na zvířatech u biotechnologických léčiv, k předvídání toxicity chemických látek prostřednictvím buněčných kultur in vitro a toxikogenomika, - identifikace a posuzování nových bioinformačních metod podporujících přístupy, které mají v názvu -omika, jež zahrnují fyziologické reakce ovlivňované individuální vnímavostí a faktory související se stylem života, Kapitola 2 15

18 - vypracování metodického rámce pro zvážení faktorů ovlivňujících rizika pro lidské zdraví, - posouzení vlivů nanotechnologií na životní prostředí a lidské zdraví. 2. Translační výzkum pro lidské zdraví: - integrace biologických údajů a procesů: shromažďování biologických údajů ve velkém měřítku, zaměřené na generování a analýzu dat pro pochopení funkce genů a produktů exprese genů, které se účastní regulace biologických procesů a systémová biologie, - výzkum mozku a souvisejících chorob, lidského vývoje a stárnutí zaměřený na procesy zdravého stárnutí a interakce genů s prostředím v souvislosti s mozkovou činností za normálních podmínek i v případě nemocí, - translační výzkum v oblasti infekčních chorob zaměřený na antimikrobiální resistenci a globální potírání HIV/AIDS, malárie, tuberkulózy a nově vznikajících epidemií, - translační výzkum hlavních chorob: rakoviny, kardiovaskulárních chorob, metabolických chorob a jiných chronických chorob (např. osteoartritidy). 3. Optimalizace poskytování zdravotní péče občanům Evropy: - převádění výsledků klinického výzkumu do klinické praxe: zavádění těchto výsledků do klinického rozhodování v klinické praxi a řešení otázky bezpečnosti pacientů a lepšího využití léčiv, - kvalita, účinnost a solidarita systému zdravotnictví. Specifický program Myšlenky zahrnuje témata určená vědou, tzn. samotnými výzkumníky. V rámci tohoto programu je vytvořena autonomní Evropská výzkumná rada (European Research Council, ERC), která disponuje rozpočtem 7,46 miliard Euro. Cílem toho programu je podpora badatelského, špičkového hraničního výzkumu. Nové znalosti v současné době vznikají hlavně na hranicích mezi jednotlivými vědními disciplínami a uspět mohou především projekty s průkopnickým charakterem. Jediným hodnotícím kritériem je kvalita (excelence) projektového záměru. V tomto specifickém programu není nutná mezinárodní spolupráce, je možná účast pouze jednoho subjektu. ERC upřesnila strategii pro své počáteční působení v květnu Navrhuje zavedení dvou grantových schémat: - Granty umožňující nezávislost začínajícím výzkumníkům (od roku 2007) - Granty pro pokročilé výzkumníky (od roku 2008) Specifický program Lidé bude podporovat aktivity související s rozvojem kariéry výzkumníka a navazuje na Akce Marie Curie. Jednou z priorit je výměna pracovníků mezi akademickou sférou a podniky. Navrhovaný rozpočet je 4,73 miliard Euro. V rámci specifického programu Lidé bude financováno pět typů aktivit: - Počáteční vzdělávání, - Celoživotní vzdělávání a rozvoj kariéry výzkumníka, - Partnerství akademia-průmysl, - Posílení mezinárodní dimenze, - Zvláštní aktivity (zvyšování veřejného povědomí, vzdělávací politika aj.). 16 Kapitola 2

19 Specifický program Kapacity posílí výzkumné a inovační infrastruktury v celé Evropě a zajistí jejich optimální využívání. Rozpočet je 4,22 miliard Euro. Tento cíl bude dosažen prostřednictvím: - optimalizace využití a vývoje výzkumných infrastruktur, - posílení inovačních kapacit malých a středních podniků a jejich schopnosti využít výzkum ke svému prospěchu, - podpory vývoje regionálních uskupení zaměřených na výzkum, uvolnění výzkumného potenciálu v konvergenčních (regiony s HDP pod 75% průměru EU) a nejvzdálenějších regionech EU, - vzájemného přiblížení vědy a společnosti v zájmu harmonické integrace vědy a techniky do evropské společnosti, - horizontálních akcí a opatření na podporu mezinárodní spolupráce. Režimy financování v 7. RP V 7. RP existuje šest režimů financování (Funding Schemes). Pro specifický program Spolupráce jsou určeny 3 režimy financování: 1. Projekty založené na spolupráci (Collaborative projects): podpora výzkumných projektů prováděných mezinárodními konsorcii, které mají za cíl rozvoj nových poznatků, technologií nebo společných zdrojů pro výzkum. Projekty mohou být menšího či středního rozsahu. 2. Sítě excelence (Networks of excellence): podpora společných výzkumných programů prováděných řadou výzkumných organizací prostřednictvím výzkumných týmů v rámci dlouhodobé spolupráce. 3. Koordinační a podpůrné akce (Coordination and support actions): podpora činností zaměřených na koordinaci a podporu výzkumu (semináře, konference, tvorba sítí aj.) Pro programy Myšlenky, Lidé a Kapacity existují, kromě již uvedených, další režimy financování: 4. Individuální projekty (Individual projects): podpora projektů prováděných jednotlivými výzkumnými týmy. Tento režim se používá především na podporu projektů hraničního výzkumu. 5. Podpora odborné přípravy a kariérní vývoj výzkumníků (Support for training and career development of researchers): podpora odborné přípravy a profesního rozvoje výzkumných pracovníků, jedná se především o tzv. Akce Marie Curie. 6. Výzkum ve prospěch konkrétních skupin, zejména MSP (Research for the benefit of specific groups, in particular SMEs): podpora výzkumných projektů, v nichž je hlavní část výzkumu prováděna vysokými školami, výzkumnými středisky nebo jinými právními subjekty ve prospěch konkrétních skupin, zejména malých a středních podniků. Kapitola 2 17

20 Pravidla účasti Pro přípravu a řešení projektu v rámci 7. RP schválila Evropská komise Nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanovují pravidla pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol na akcích v rámci sedmého rámcového programu a pro šíření výsledků výzkumu ( ) 11. Tento dokument obsahuje pravidla pro účast jednotlivých subjektů ve víceletém rámcovém programu Společenství pro výzkum. Tato pravidla definují práva a povinnosti jednotlivých právních subjektů, které se chtějí účastnit rámcového programu, a stanovují zásady pro využívání a šíření výsledků jejich práce v rámci tohoto programu. Pro poskytování konzistentních a jednotných informací týkajících se účasti v rámcových programech zřídila Komise tzv. informační střediska (helpdesks). Aktuální informace pravidelně zveřejňuje na oficiálních internetových stránkách rámcových programů CORDIS 12 (Community Research and Development Information Service). 7. RP se mohou účastnit všechny členské země EU, přidružené země a jiné státy (třetí země), se kterými má Komise uzavřenou dohodu o mezinárodní spolupráci Žadatelem o grant 7. RP může být: - podnik, - vysoká škola, - výzkumné středisko, - fyzická osoba, - jiný právní subjekt. Žadatel musí mít sídlo v členské, přidružené nebo třetí zemi. Finanční příspěvek Společenství je určen pro všechny právní subjekty, které se projektu účastní a mají sídlo v členském nebo přidruženém státě. Pokud jde o třetí země, je finanční příspěvek přidělen pouze, když to je: - uvedeno ve specifických programech nebo v příslušném pracovním programu, - nezbytné pro realizaci projektu, - uvedeno ve dvoustranné vědeckotechnické dohodě nebo v jiném ujednání mezi Společenstvím a zemí, v níž je právní subjekt usazen. V případě výzkumu a technického rozvoje může finanční příspěvek dosáhnout maximálně 50 % způsobilých nákladů. V případě veřejných orgánů, institucí středního nebo vyššího vzdělávání, výzkumných organizací a MSP může příspěvek dosáhnout 75 % celkových způsobilých nákladů. U činností, které souvisí s projekty hraničního výzkumu může finanční příspěvek Společenství dosáhnout maximálně 100 % celkových způsobilých nákladů. 18 Kapitola 2

21 Žadatel o grant 7. RP může využít jednu ze tří možností, jak se zapojit do rámcových programů: - vyplnit databázový formulář na internetových stránkách CORDIS, - prostřednictvím osobních kontaktů, které řešitel sám iniciuje, - prostřednictvím osobních kontaktů, kdy je řešitel osloven. Podmínkou projektu je partnerství, kdy partneři vytvářejí tzv. konsorcium. V konsorciu mohou být zastoupeny tři typy partnerů: - koordinátor projektu, - hlavní projektový partner, - vedlejší projektový partner. Partneři projektu by měli mít zkušenosti s účastí v evropských projektech a vědeckou či odbornou kvalifikaci. Výhodou je předchozí spolupráce na jiném projektu nebo členství v mezinárodní oborové organizaci. Projektový záměr 7. RP musí splňovat následující podmínky: - projektu se musí účastnit nejméně tři právní subjekty, - každý z těchto subjektů musí být z jiného členského, přidruženého nebo třetího státu, - všechny tři právní subjekty musí být vzájemně nezávislé, - v případě, že se projekt týká třetích zemí, je nutná účast čtyř právních subjektů (alespoň dva musí mít sídlo v členských či přidružených státech), - v případě koordinačních, podpůrných akcí a projektů hraničního výzkumu se může účastnit pouze jeden právní subjekt se sídlem v členské či přidružené zemi. Obecně je doporučováno, aby jednotliví partneři mezi sebou uzavřeli konsorciální smlouvu, která stanovuje práva a povinnosti jednotlivých partnerů a jejich postavení v projektu. Koordinátor má právo komunikovat s Komisí, odpovídá za vytvoření konsorciální smlouvy, spravuje účet speciálně založený pro projekt aj. V projektu může být více hlavních a vedlejších partnerů, rozdíl mezi nimi je v poměru hlasů v konsorciu. Nepsaným pravidlem u RP je, že by konsorcium mělo být tvořeno partnery z nových i starých zemí. Důraz je také kladen na roli žen v projektu, udržitelný rozvoj (životní prostředí), rozvoj informační společnosti a dodržování základních etických otázek. Konsorciální smlouva také upravuje již existující know-how subjektu (tzv. background) a projektový partner je exkluzivním vlastníkem know-how, které sám vytvoří. Společně vytvořené know-how (tzv. foreground) je společným majetkem partnerů, kteří se podíleli na jeho vzniku, pokud není v konsorciální smlouvě stanoveno jinak. Kapitola 2 19

22 Evropská komise podporuje řešení otázky práv duševního vlastnictví (intellectual property rights, IPR) vytvořením IPR Helpdesk 13. Toto informační středisko zdarma poskytuje konzultace, které se týkají práv duševního vlastnictví. V následující tabulce jsou uvedeny jednotlivé fáze projektu 7. RP vyjádřené v měsících: Fáze projektu 7. RP Příprava projektového návrhu (během této přípravy je zveřejněna výzva k podávání návrhů) Hodnocení návrhů projektů Vyjednávání o přistoupení ke Grantové dohodě Celkem Tabulka číslo 5: Fáze projektu 7. RP Měsíce 1-6 měsíců asi 6 měsíců 3-5 měsíců měsíců Zveřejnění výzvy k podávání návrhů - Komise zveřejní výzvy k podávání návrhů projektů v souladu s požadavky stanovenými v příslušných specifických a pracovních programech. Společně s výzvou budou zveřejněna pravidla pro hodnocení projektů (kritéria pro výběr). - Dané výzvy budou k dispozici na internetových stránkách 7. RP. - Výzvy jsou otevřeny obvykle tři až čtyři měsíce. Je možné, že ve výzvě bude uveden dvoustupňový postup podávání žádostí, kdy žadatel podá pouze projektový záměr a po jeho schválení Komisí předkládá kompletně vypracovaný projekt. - V 7. RP je důraz kladen na plné využití elektronického podávání návrhů, což výrazně zjednoduší podávání projektů. Hodnocení návrhů projektu - Postup hodnocení se oproti 6. RP výrazně nemění. - Komise zhodnotí všechny návrhy dle příslušných kritérií pro výběr. - Komise bude jmenovat nezávislé odborníky pro 7. RP. - Více se bude využívat hodnocení evaluátorem na dálku. Grantová dohoda - Pokud projekt dostane kladné hodnocení, Komise a koordinátor vyjednají a uzavřou Grantovou dohodu, která upravuje práva a povinnosti v průběhu řešení projektu. - Grantová dohoda vstoupí v platnost podpisem koordinátora a schvalujícího úředníka Komise, koordinátor poté zajistí, aby všichni účastníci písemně přistoupili k této Grantové dohodě Kapitola 2

23 Realizace projektu - Vyplácení příspěvku na řešení projektu je formou záloh, kdy v prvním roce projektu koordinátor předkládá detailní plán práce, na který je mu vyplacena záloha, kterou pak rozděluje mezi jednotlivé partnery projektu. - V dalším roce koordinátor předkládá, na základě informací od jednotlivých partnerů, vyúčtování nákladů, zprávu o činnosti projektu a detailní plán pro další pracovní období. Pokud Komise toto vyúčtování bez výhrad přijme, dochází k vyplacení další zálohy. Tento cyklus se opakuje až do konce projektu. - Komise bude sledovat projekt na základě pravidelných zpráv o dosaženém pokroku. Na požádání kteréhokoliv členského či asociovaného státu zpřístupní Komise informace o výstupu, které má k dispozici a které vyplývají z řešení projektu. Příjemce je však povinen zachovat důvěrnost těchto informací. - Pokud se řešitelé projektu rozhodnou projekt ukončit před uplynutím stanovené doby, musí to být odůvodněno a odsouhlaseno Komisí. Komise může rozhodnout o vrácení finančního příspěvku. Community Research & Development Information Service rámcový program rámcový program - Informal group of RTD Liaison Offices - Česká styčná kancelář pro výzkum a vývoj - Technologické centrum AV ČR - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy - Odpovědnost řešitelů za projekt trvá ještě 5 let po jeho ukončení. Kapitola 2 21

24

25 Akční program Společenství v oblasti veřejného zdraví ( )

26 Akční program Společenství v oblasti veřejného zdraví ( ) Akční program Společenství v oblasti veřejného zdraví ( ) (v této kapitole: Akční program) je komunitární rámcový program Společenství přijatý 23. září 2002 rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady EU. Tento globální program je klíčovým prvkem Strategie Společenství v oblasti péče o zdraví obyvatelstva a sleduje tři hlavní priority: - zlepšit informovanost a prohloubit znalosti v oblasti zdraví za účelem rozvoje veřejného zdraví, - zlepšit schopnost rychle a koordinovaně reagovat v případě ohrožení zdraví, - podporovat zdraví a předcházet nemocem se zohledněním rozhodujících zdravotních faktorů ve všech politikách a činnostech Společenství. Akční program má především přispět k odstranění nerovnoměrností v rozvoji zdravotnictví, posílení spolupráce mezi členskými státy a zajištění vysoké úrovně ochrany lidského zdraví při vypracovávání a provádění všech politik a akcí Společenství. Česká republika získala možnost využívat komunitárních rámcových programů na základě Dodatkového protokolu k Evropské dohodě. Sjednání tohoto dodatku odsouhlasila 9. srpna 1995 Vláda ČR a dodatek byl publikován ve Sbírce zákonů. 14 V rámci komunitárního programu bude v letech použito celkem 353,77 miliónů Euro na projekty zaměřené na ochranu a zlepšení zdraví obyvatel Evropy. Finanční prostředky mohou být přiděleny prostřednictvím projektových grantů. Komise také může sjednat provedení akcí Společenství v oblastech zahrnutých do tohoto programu přímo na základě zadávání veřejných zakázek (výběrových řízení). Žadatelé předkládají projekty přímo Evropské komisi, která na základě výběrového řízení v rámci každoročně vyhlašované výzvy určí projekty, kterým mohou být přiděleny finanční prostředky. Předkládané návrhy projektů musí odpovídat stanoveným požadavkům Komise. Při přidělování finančních prostředků musí být zachována rovnováha mezi různými prioritními oblastmi programu tak, aby finanční prostředky byly rozděleny přibližně stejným dílem. Tato rovnováha může být porušena pouze tehdy, pokud nastanou mimořádné případy ohrožení veřejného zdraví (např. chřipková pandemie). V prvních třech letech programu spočíval hlavní cíl ve vytvoření základů pro komplexní a ucelený přístup k problematice veřejného zdraví. Akce v rámci programu byly určeny k vytvoření sebeudržují- 14 Tento dodatek je publikován ve Sbírce zákonu pod číslem 36/1996 s platností od 1. února Kapitola 3

27 cích mechanismů, které umožní členským státům koordinovat činnosti týkající se zdraví. K financování zatím bylo vybráno 200 projektů tvořících základ pro další akce. Na podpoře EU v oblasti veřejného zdraví se dále podílí Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nákaz (European Centre for Disease Prevention and Control, ECDC) a Eurostat 15. Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nákaz je plně funkční od roku V oblasti přenosných nemocí zahrnuje odpovědnosti posuzování rizik, vědecké a technické rady, dohled nad přenosnými nemocemi, spolupráci laboratoří a budování potřebných kapacit. Generálnímu ředitelství Eurostatu přiděluje Komise každoročně určitou finanční částku. Pomocí grantů jsou uskutečňovány následující činnosti: - podpora vnitrostátních statistických úřadů při provádění evropských výběrových modulů zjišťování stavu zdravotnických dotazníků v letech , - podpora vnitrostátních statistických úřadů při provádění některých zvláštních nebo doplňkových modulů pro zjišťování stavu zdraví, - podpora vnitrostátních statistických úřadů při provádění a dalším rozšiřování systému zdravotních účtů v EU ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (World Health Organization, WHO) a Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (Organisation for Economic Co-operation and Development, OECD), - podpora vývoje systému zdravotních účtů v oblastech, na které se nevztahují přímé smlouvy s OECD. Konečným cílem, očekávaným na základě těchto činností, je shromáždění přesných statistických údajů z evropských modulů, zjišťování stavu zdraví a systému zdravotních účtů. Eurostat bude zjištěné údaje rozšiřovat prostřednictvím internetových stránek, publikací atd. Akční program je založen na plánu veřejného zdraví stanoveného ve sdělení Komise z roku 1993, kde jsou vymezeny okruhy opatření v oblasti veřejného zdraví a na jehož základě bylo přijato 8 akčních programů, které jsou součástí Akčního programu Společenství v oblasti veřejného zdraví ( ): 1. Akční program Společenství týkající se podpory zdraví, informovanosti, výchovy a vzdělávání v oblasti zdraví v rámci opatření v oblasti veřejného zdraví ( ), 2. Akční plán boje proti rakovině v rámci opatření v oblasti veřejného zdraví ( ), 3. Akční program Společenství týkající se prevence AIDS a některých dalších přenosných nemocí v rámci opatření v oblasti veřejného zdraví ( ), 4. Akční program Společenství pro prevenci drogové závislosti v rámci opatření v oblasti veřejného zdraví ( ), 5. Akční program Společenství pro sledování zdravotního stavu v rámci opatření v oblasti veřejného zdraví ( ), 15 Statistický úřad Evropské unie, který zpracovává statisticky orientované analýzy a prognózy. Kapitola 3 25

28 6. Akční program Společenství pro prevenci úrazů v rámci opatření v oblasti veřejného zdraví ( ), 7. Akční program Společenství pro vzácné nemoci v rámci opatření v oblasti veřejného zdraví ( ), 8. Akční program Společenství pro nemoci související se znečištěním životního prostředí v rámci opatření v oblasti veřejného zdraví ( ). Tyto Akční programy jsou doplněny rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady EU z 24. září 1998 o zřízení sítě epidemiologického dozoru a kontroly přenosných nemocí ve Společenství, které vedlo k přijetí rozhodnutí o systému včasného varování a reakce pro účely prevence a kontroly přenosných nemocí. K dalším opatřením přijatým v oblasti veřejného zdraví, patří doporučení o vhodnosti dárců krve a krevní plazmy a vyšetřování darované krve v Evropském Společenství a doporučení Rady EU o omezení expozice osob elektromagnetickým polím. Akční program Společenství v oblasti veřejného zdraví ( ) rozpracovává do jednotlivých akcí tři klíčové priority, které uvádíme v následující tabulce: 1. Zlepšit informovanost a prohloubit znalosti v oblasti zdraví za účelem rozvoje veřejného zdraví prostřednictvím: 1.1 vytvoření a využívání udržitelného systému pro sledování zdravotního stavu 1.2 vývoje informačních systémů pro včasné varování, detekci a monitorování ohrožení zdraví 1.3 zlepšení systému pro předávání a výměnu zdravotních informací a údajů, včetně zlepšení přístupu veřejnosti k těmto informacím 1.4 vytvoření a využívání mechanismu pro analýzu, poradenství, hlášení, informace a konzultace s členskými státy a zainteresovanými subjekty v otázkách zdravotnictví na úrovni Společenství 1.5 zlepšení analýzy a poznatků o účinku vývoje zdravotní politiky a dalších politik a činností Společenství 1.6 přezkoumání, analýzy a podpory výměny zkušeností v oblasti zdravotnických technologií, včetně nových informačních technologií 1.7 podpory výměny informací a zkušeností týkajících se správné praxe zacházení s těmito informacemi 1.8 vypracování a uskutečňování společných akcí, jejíž projekty budou zhotoveny v rámci iniciativy eeurope Zlepšit schopnost rychle a koordinovaně reagovat v případě ohrožení zdraví prostřednictvím: 2.1 rozšíření možností boje proti přenosným nemocem formou podpory sítě epidemiologického dozoru a kontroly přenosných nemocí ve Společenství 2.2 podpory využívání sítí v členských státech a zúčastněných zemích 2.3 rozvoje strategií a mechanismů pro prevenci, výměnu informací a reakci v případě ohrožení zdraví nepřenosnými nemocemi, včetně ohrožení zdraví nemocemi specifickými podle pohlaví a vzácně se vyskytujícími nemocemi 2.4 výměny informací o strategiích prevence zdravotních rizik vyvolaných fyzikálními, chemickými nebo biologickými faktory při mimořádných situacích, včetně rizik souvisejících s teroristickými činy 2.5 výměny informací o strategiích vakcinace a imunizace 2.6 zlepšení bezpečnosti a kvality orgánů a látek lidského původu, včetně krve, jednotlivých složek krve a krevních prekurzorů vytvořením vysokých norem kvality a bezpečnosti pro odběr, zpracování, skladování, distribuci a použití těchto orgánu a látek 2.7 vytváření sítí dozoru pro látky lidského původu, jako například krve, jednotlivých složek krve a krevních prekurzorů 2.8 podpory strategií a opatření týkajících se ochrany lidského zdraví před případnými nepříznivými účinky způsobenými environmentálními faktory (např. globální oteplování) 2.9 rozvoje strategií pro snížení rezistence proti antibiotikům Kapitola 3

29 3. Podporovat zdraví a předcházet nemocem se zohledněním rozhodujících zdravotních faktorů ve všech politikách a činnostech Společenství prostřednictvím: 3.1 vypracování, provádění strategií a opatření, včetně veřejné osvěty, zaměřených na rozhodující zdravotní faktory související s životním stylem 3.2 situační analýzy a vypracování strategií týkajících se rozhodujících zdravotních faktorů sociálního a hospodářského rázu 3.3 situační analýzy a vypracování strategií, které se týkají rozhodujících zdravotních faktorů souvisejících s životním prostředím 3.4 situační analýzy a výměny informací o genetických rozhodujících faktorech a využití genetických vyšetření 3.5 stanovení metod pro hodnocení kvality a účinnosti strategií a opatření na podporu zdraví 3.6 podpory příslušného vzdělávání souvisejícího s výše uvedenými opatřeními Tabulka číslo 6: Aktivity Akčního programu Společenství v oblasti veřejného zdraví Analýza provádění pracovních plánů v roce 2006 vedla k racionalizaci činností financovaných z Akčního programu. Priority pro rok 2006 se znovu zaměří na klíčové činnosti, které již byly zahájeny a budou navíc zahrnovat tyto nové oblasti: 1. Zdravotnické informace: 1.1 Nové zaměření: zdravotní ukazatele Společenství na regionální úrovni, dokončení databáze úrazů, Evropský portál veřejného zdraví, 1.2 Nové priority: zdravotní potíže specifické podle pohlaví, skupiny pacientů se vzácně se vyskytujícími nemocemi a referenční evropská centra. 2. Ohrožení zdraví: 2.1 Nová priorita: připravenost a reakce na chřipkovou pandemii, 2.2 Nové zaměření: řízení rizik ohrožení zdraví poté, co začalo fungovat Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nákaz a přebírá posuzování rizik ohrožení zdraví. Aby projekty měly nárok na finanční podporu v souladu s Akčním programem, musí sloužit k ochraně zdraví člověka a zlepšování veřejného zdraví a rovněž přispívat k dosažení jedné nebo více priorit stanovených v rozhodnutí Komise o Akčním programu. Projekty musí splňovat tyto zásady: - pravidlo spolufinancování: vyžaduje se vnější spolufinancování z jiného zdroje než z prostředků Společenství - z vlastních zdrojů příjemce nebo z finančních zdrojů třetích osob. Výjimečně lze za spolufinancování pokládat příspěvky třetích osob v podobě naturálií, - pravidlo neziskovosti: důsledkem řešení grantu nebo jeho cílem nesmí být realizace zisku příjemce, - pravidlo neexistence zpětné účinnosti: je třeba, aby výdaje přijatelné pro financování vznikly až po podpisu dohody. Ve výjimečných případech lze akceptovat uvážení výdaje, který vznikl počínaje datem předložení žádosti o grant, - pravidlo nekumulace: na specifickou akci prováděnou daným příjemcem v kterémkoliv finančním roce se smí přidělit jediný grant. Komise preferuje projekty, které přinesou evropskou přidanou hodnotu. Jde o návrhy, které na evropské úrovni využívají podstatných úspor ze zvýšené výroby, zahrnují co možná nejvíce kvalifikovaných zemí a lze je uplatnit mimo EU. Zamítnou se návrhy zahrnující pouze regionální nebo národní dimenzi (tj. takové, které zahrnují pouze jednu vhodnou zemi nebo region v konkrétní zemi). Maximální nebo minimální výše grantu není stanovena. Kapitola 3 27