AGRÁRNÍ PERSPEKTIVY VENKOVA V KRAJI VYSOČINA AGRARIAN PROSPECTS OF COUNTRYSIDE IN THE VYSOČINA REGION

Transkript

1 AGRÁRNÍ PERSPEKTIVY VENKOVA V KRAJI VYSOČINA AGRARIAN PROSPECTS OF COUNTRYSIDE IN THE VYSOČINA REGION Marie Prášilová, Libuše Svatošová, Pavla Hošková Anotace: Kraj Vysočina je regionem se silnými agrárními kořeny. Vztah k půdě se projevuje i v chování obyvatel péčí k přírodě, k domovu a k památkám. Příspěvek analyzuje na základě statistických dat a dotazníkového šetření výsledky a úlohu zemědělství v kraji a hledá další možné cesty stability a rozvoje zemědělství v regionu. K řešení využívá statistických metod a postupů. Klíčová slova: kraj Vysočina, ekonomika, demografie, zemědělství, statistická analýza, dotazníkové šetření Summary: The Vysočina Region is a region with strong agrarian roots. Relationship to soil is reflected also in the behaviour of population towards care for nature, homeland, memorials.the paper analyzes results and role of agriculture in the Region based on statistical data and a questionnaire survey and it looks for new possible ways for stability and development of agriculture in the Region. Statistical methods and procedures are employed in the solution. Key words: Vysočina Region, economics, demography, agriculture, statistical analysis, questionnaire survey ÚVOD Není žádným tajemstvím, že venkov a zemědělství patří k nejproblematičtějším kapitolám téměř všech členských i přistupujících zemí EU. Zemědělství odčerpává značnou část společných prostředků a zvýšení této položky by nebylo dále únosné. Je však vázáno s venkovem, který tvoří nezastupitelnou složku národní krajiny. Je zázemím měst, má množství ekonomických, ekologických i sociálních funkcí, jeho devastace ohrožuje vývoj každého státu. Nalezení takových modelů životaschopného venkova, které by nebyly založeny na masivních dotacích, byly soběstačné, nezhoršovaly životní prostředí a měly budoucnost, je velmi obtížné. Záměrná skromnost, která by vracela venkov k tradičnímu a méně náročnému způsobu života je spíše iluzí a musela by se týkat i městského obyvatelstva. Venkov není homogenní z žádného hlediska, ani geografického, demografického, ekonomického či sociálního. Ekonomické podmínky transformace se bezprostředně promítly do životní úrovně i životního způsobu venkovských regionů. I když můžeme předpokládat, že adaptabilita venkovské populace zmírnila některé dopady transformačních změn alespoň v subjektivním vnímání, je nesporné, že objektivní předpoklady a výchozí podmínky dalšího vývoje českého venkova nejsou sice kritické, ale ani zcela příznivé. METODIKA A MATERIÁL Analýza stavu a vývoje zemědělství a venkova v kraji Vysočina vychází ze zpracování velkého množství dat a to jak kvantitativního, tak i kvalitativního charakteru. Většina 1035

2 kvantitativních dat je získána z pravidelných statistických šetření (ČSÚ, ministerstva apod.). Další doplňující informace týkající se zejména postižení názorů a postojů obyvatelstva jsou získány pomocí dotazníkového šetření. Zpracování kvantitativních dat je možné popsat v několika krocích: vytvoření dostatečné datové základny pro hodnocení regionálního rozvoje z daného hlediska, provedení jednorozměrných analýz, to znamená hodnocení úrovně a variability jednotlivých proměnných, posouzení vývojových tendencí těchto proměnných, na základě předchozího provést určitou redukci a vybrat ty proměnné, které podávají o zkoumaném jevu odpovídající a zásadní informaci, vybrané proměnné pak s pomocí vícerozměrných statistických metod posuzovat ve vzájemných souvislostech, na základě výsledků vícerozměrných statistických metod je pak možné zkonstruovat agregovaný ukazatel, či agregované ukazatele, pomocí nichž lze provést zhodnocení sledované skutečnosti a rovněž i porovnání pozice jednotlivých částí regionu (okresů) z daného hlediska. Při jednorozměrné analýze dat zejména využíváme základní charakteristiky postihující stav zkoumané skutečnosti. Jde o posouzení úrovně, variability, extrémů, struktury apod. Pro popis vývojových tendencí lze užít jednoduché ukazatele jako jsou bazické a řetězové indexy či průměrný koeficient růstu. Pomocí těchto ukazatelů lze porovnávat změny ukazatele v jednotlivých letech (řetězové indexy) či vzhledem k jedné základní hodnotě (obvykle k prvním roku sledování). Průměrný koeficient růstu pak udává, k jaké změně v průměru dochází v jednotlivých letech. Jeho použití má smysl v řadách monotónních, v řadách s výrazně kolísajícími hodnotami indikátorů není jeho použití vhodné. Více informací poskytují analýzy časových řad. Na základě dosavadního průběhu hodnot lze stanovit prognózy pro další období. Tato informace pak může být využita při stanovení rozvojové strategie regionu pro danou oblast. V analýze časových řad mohou být využity jak klasické trendové modely, tak modely exponenciálního vyrovnání. Zatímco klasické trendové modely berou všechny údaje v řadě se stejnou vahou, modely exponenciálního vyrovnání berou v úvahu stárnutí informací a údajům starším dávají nižší váhu než údajům novějším. Toto má velký význam zejména při analýzách časových řad s nerovnoměrným vývojem či v řadách, kde dochází ke zvratům. V současné době existuje řada kvalitních statistických programových systémů, které nabízejí širokou škálu těchto modelů. Vhodnost modelu i kvalitu předpovědi pak lze nejlépe hodnotit pomocí střední absolutní procentní chyby M.A.P.E. Modely i prognózy s chybou do 5 % lze pak považovat za velmi výstižné. Pro výběr ukazatelů, jejichž vliv se v dané oblasti projevuje jako zásadní, či vytvoření skupin ukazatelů charakterizujících nejlépe jednotlivé dílčí oblasti analýzy, můžeme pak s výhodou užít některou z metod vícerozměrných statistických analýz. Jedná se zejména o metodu analýzy hlavních komponent, faktorovou analýzu a shlukovou analýzu. Vybrané ukazatele jsou pak podrobeny dalším detailním analýzám a na jejich základě může být zkonstruován agregovaný ukazatel, který poslouží zejména při porovnávání úrovně jednotlivých oblastí. Zpracování kvalitativních dat získaných pomocí dotazníkového šetření je prováděno v následujících krocích : konstrukce dotazníku, stanovení rozsahu a způsobu šetření, provedení pilotního šetření a jeho vyhodnocení, konference dotazníku, úprava dotazníku na základě poznatků z pilotního šetření a jeho zpracování, 1036

3 provedení šetření, statistická analýza získaných dat. Při samotné konstrukci dotazníku je třeba stanovit základní (programovou otázku), která postihuje účel šetření, a tuto otázku rozpracovat do otázek zjišťovacích. Zde je nutné dbát na to, aby odpovědi byly snadno hodnotitelné. To znamená vycházet především z otázek uzavřených. Otázky otevřené poskytují jiný, často velmi cenný pohled na danou skutečnost, jejich hodnocení je však problematičtější, a proto je zařazujme do dotazníku v menší míře. Pro zobecnění závěrů, získaných takovýmto šetřením, je velmi důležité stanovení rozsahu souboru. Malé výběry obvykle neumožňují zobecnění závěrů a vypovídají pouze o názorech respondentů. Proto je velmi důležité stanovit odpovídající rozsah a způsob distribuce dotazníků, který dodržení stanoveného rozsahu umožní. V případě šetření v kraji Vysočina je distribuce dotazníků včetně jejich návratu zajištěna ve spolupráci s pověřeným pracovníkem hejtmanství, který sám povede šetření v obcích. Statistické zpracování je pak prováděno standardním způsobem. Jednotlivé otázky jsou hodnoceny samostatně, jsou zjištěny četnosti odpovědí na jednotlivé otázky a učiněny příslušné závěry. V dalším zpracování je pak využita analýza kontingenčních tabulek, v nichž jsou již zkoumány vztahy a spojitosti mezi jednotlivými oblastmi zkoumání. Cílem analýzy je zjištění, zda mezi znaky existuje závislost a následně určení síly této závislosti. V případě zjištění silné závislosti může být provedena další detailní analýza pomocí znaménkového schématu odchylek. Ta vysvětluje, která kombinace znaků (políček) nejvíce ovlivňuje daný výsledek, tzn. projevuje se jako nejvýznamnější. VÝSLEDKY A DISKUSE Zemědělství lze charakterizovat jako odvětví, které plní nejenom funkci produkční, ale stále více se do popředí dostávají i funkce mimoprodukční, sociální, krajinotvorné a samozřejmě také funkce environmentální. Zemědělství tak bývá označováno jako odvětví závislé na přírodě a současně využívající přírodní zdroje. A zde je také možno hledat některé problémy, se kterými se současná zemědělská výroba potýká. Vývoj současného zemědělství je do značné míry ovlivňován podmínkami, které byly vyjednány v rámci našeho vstupu do EU. V současné době se tak nejvíce hovoří o cukerní reformě, která může v konečném důsledku vést k situaci, kdy domácí produkce nepokryje domácí spotřebu a bude potřeba cukr dovážet. Reforma tak nepostihne jenom cukrovary, ale především pěstitele, kteří budou nuceni dále snížit plochy cukrovky. Přestože snížení produkce bude kompenzováno finanční náhradou, bude nutné vyřešit otázku, jaké plodiny budu pěstovány na uvolněných plochách. Prostor se tak otevírá pro energetické plodiny na výrobu biopaliv nebo pro nepotravinářskou produkci (např. léčivé rostliny). Zemědělci se také v posledních dvou letech potýkají nejenom s nadprodukcí hlavních plodin a tím pádem se snížením cen na trhu a problémy s odbytem, ale také se zvýšenými dovozy levnějších komodit ze sousedních zemí. V souvislosti s odstraněním veškerých bariér obchodu s bývalými členskými státy EU a CEFTA (Polskem, Maďarskem a Slovenskem), které chránily domácí trh, došlo k prohloubení pasivního salda agrárního zahraničního obchodu. Dochází tak k situacím, kdy dovážíme nejenom finalizované potravinářské produkty s vysokou mírou přidané hodnoty, ale i komodity, které jsme schopni sami vyrobit. Následkem toho dochází ke snížení ploch pro pěstování ovoce, zeleniny, brambor apod. a naopak k růstu ploch obilovin či olejnin, což v konečné fázi vede k dalšímu prohlubování propadu cen na trhu a k neprodejnosti na domácím trhu. 1037

4 Zemědělství kraje Vysočina Kraj Vysočina se řadí svou rozlohou 6926 km 2 na páté místo mezi kraji ČR. Z celkové plochy ČR zaujímá 8,77 %. Počtem obyvatel však patří mezi kraje v nejnižším počtem. Hustota obyvatelstva v roce 2004 činila 74,66 obyvatele na km 2, což je hluboce po průměrem ČR. Nejnižší hustota obyvatel je v okrese Pelhřimov (64,02), nejvyšší pak v okrese Jihlava (91,77). Z hlediska počtu obyvatel a rovněž i hustoty obyvatelstva dochází ke stálému mírnému poklesu, v porovnání s rokem 1999 došlo k poklesu zhruba o 1 %. Z hlediska rozmístění obyvatelstva patří kraj Vysočina ke krajům s vysokým podílem obyvatelstva žijícího v malých obcích. Počet obcí činí 10,53 na 100 km 2 zatímco průměr ČR činí 7,92 obce na km 2. Podí1 obyvatel žijících ve městech činí 57,8 %. 33,2 % obyvatel kraje Vysočina žije v obcích do 2000 obyvatel, 8,8 % obyvatel kraje pak žije v malých obcích do 200 obyvatel. Tento podíl vysoce překračuje průměr ČR, který činí 2 %. Počet obcí do 200 obyvatel zaznamenal od roku 1999 mírný pokles o 2,2 %, přesto však počet 356 obcí v roce 2004 představuje 21,7 % obcí do 200 obyvatel z celé ČR. Nejvyšší podíl obyvatelstva v malých obcích je v okrese Pelhřimov 9,6 %, dále pak okres Třebíč a okres Žďár nad Sázavou cca 8 %. Kraj má dobré podmínky pro zemědělskou výrobu, zhruba 62 % rozlohy kraje tvoří zemědělská půda. V posledním období (roky ) dochází ke mírnému snižování počtu hektarů zemědělské půdy v průměru o 1 % ročně. Podíl orné půdy ze zemědělské půdy činí v kraji 75 %, v okresech dochází k větší diferenciaci. Dochází rovněž k poklesu počtu hektarů orné půdy. Tento pokles je vyšší než u zemědělské půdy a činí ve sledovaném období v průměru 1,3 %. Ve všech okresech kraje velmi mírně rostou plochy trvalých travnatých porostů. Průměrné tempo růstu činí 0,5 %. Nejvyšší podíl zemědělské půdy má okres Třebíč. Tento okres má rovněž nejvyšší podíl orné půdy (87 % ze zemědělské půdy). Nejvyšší nárůst trvalých travnatých ploch lze zaznamenat v okresech Pelhřimov a Žďár nad Sázavou. Počet registrovaných jednotek v zemědělství má od roku 1999 v jednotlivých okresech kraje rozdílný vývoj. V okresech Pelhřimov a Jihlava tento počet mírně narůstá, v ostatních okresech dochází k poklesu. Nejvyšší pokles je v okrese Třebíč. Z celkového počtu registrovaných jednotek v kraji činí podíl registrovaných jednotek v zemědělství 11 %. V zemědělství v současné době pracuje 12 % z celkového počtu zaměstnanců kraje. Tento podíl se neustále snižuje (rok ,3 %). Největší podíl zaměstnaných v zemědělství a zároveň nejmenší změny tohoto počtu jsou v okrese Pelhřimov (16,5 %). Velmi nízký podíl zaměstnaných v zemědělství má okres Jihlava (6,9 %). Průměrné platy v kraji celkem jsou pod průměrem ČR, průměrné platy v zemědělství pak jsou na úrovni zhruba 88 % tohoto průměru. Nejvyšší průměrné platy v zemědělství jsou v okrese Třebíč. Zde je rovněž patrný jejich nejrychlejší nárůst. Z hlediska velikosti osevních a sklizňových ploch a stavů hospodářských zvířat nedochází v jednotlivých okresech regionu k výraznějším změnám. Stejně je tomu u výnosů a užitkovosti zvířat. ZÁVĚRY PILOTNÍHO DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Obyvatelé kraje Vysočina mají hluboký vztah k prostředí, ve kterém vyrůstali. V České republice není jiný takový kraj, kde pětina obyvatel žije v obcích do 500 obyvatel a 42,5 % lidí stabilně žije v obcích do 2000 obyvatel. Přitom obce na Vysočině nemají charakter satelitních obcí velkých měst, jsou to naopak tradiční sídla s vybudovanou sociální a ekonomickou strukturou, kterou spoluvytvářejí celé generace obyvatel. Lidé v prostředí Vysočiny vyrůstají a žijí v silném agrárním prostředí s prvky moderní současné společnosti. V letošním roce bylo realizováno pilotní šetření u venkovského obyvatelstva s cílem 1038

5 postihnout nejvýznamnější faktory ovlivňující a působící na jejich život. V kraji Vysočina bylo náhodně osloveno 279 respondentů, z nichž bylo 150 mužů a 129 žen, kteří trvale žijí v obcích do 2000 obyvatel. Každý z respondentů vyplnil dotazník, kde otázky byly soustředěny do tří oblastí. První z nich se věnovala popisu respondenta jako jednotky statistického šetření, další se zaměřila na hodnocení kvality života na venkově s možnostmi rozvoje obce a poslední část vedla respondenta k porovnání života lidí na venkově a ve městě na základě jeho subjektivní životní zkušenosti. Výsledky šetření přinesly řadu zajímavých poznatků a současně celá práce byla prvotním krokem k rozsáhlému šetření, které proběhne za spoluúčasti pracovníků Krajského úřadu v Jihlavě. Respondenti šetření žili nejčastěji v obci od obyvatel (43,01 %) a 54,30 % z nich mělo střední školu s maturitou nebo bylo vyučených (27,42 %). Obvykle se jednalo o podnikatele v oblasti služeb nebo obchodu (24,19 %) nebo o zaměstnance v zemědělství (13,44 %). Tito lidé ze 70,97 % žijí ve svém rodinném domku a jsou s kvalitou svého bydlení spokojeni (89,78 %). Nadpoloviční většina (51,08 %) tráví svůj volný čas s rodinou, není členem politické strany (89,25 %) a nesdružuje se v zájmových spolcích (85,48 %). Při porovnání životní úrovně mezi městem a venkovem se právě polovina lidí domnívá, že životní úroveň není ovlivněna místem jejich života, ale překvapující vysoký podíl lidí (41,94 %) si myslí, že venkov má horší životní úroveň. Přesto 70,97 % respondentů by neměnili život na venkově za město. Možnost rozvoje obce vidí dotázaní ve výstavbě nového bydlení a tím ve zlepšení demografické struktury obce, dále ve zkvalitnění dopravního spojení s ekonomickými centry oblastí a okresů a v podpoře sportu a kultury. Respondenti kraje Vysočina vnímali podporu zemědělství jako okrajovou a podle nich je rozvoj obce dále spíše spojen s podnikáním, s přírodou a s cestovním ruchem. Data z dotazníkového šetření jsou velice cenná. Otázky v dotazníku, které byly přiřazeny klíčovým faktorům ovlivňujícím život na vesnici (ohodnotit na škále 1 5 příležitost k zaměstnání, dopravní spojení, sociální situaci či práci zastupitelstva), byly poměrně podrobně členěny a respondent měl v mnoha otázkách na výběr příliš širokou škálu možností. To se nakonec ukázalo jako nevhodné, protože jednotlivé odpovědi dotazovaných se rozprostřely do oné široké škály možností a nešlo provést kontingenční analýzu v rámci kraje s vybranými otázkami. Tímto získali autoři cenné poznatky k tvorbě dalších dotazníků. ZÁVĚR Role zemědělství v přírodních a klimatických podmínkách kraje Vysočina je významná a nezastupitelná. Váha tohoto odvětví v ekonomice částí kraje je rozdílná. Pro hodnocení postavení zemědělství v ekonomice a v životě obyvatel kraje je vhodné použít nejen kvantitativní statistická data, ale výzkum doplnit i o data kvalitativní. Obě skupiny se vhodně doplňují a celou problematiku tak popisují komplexně. Příspěvek vznikl v rámci řešení projektu QG60030 Strategie využití sociální a lidského kapitálu při revitalizaci venkova v kraji Vysočina. Literatura Hrabánková,M., Svatošová,l., Boháčková,I.: Vybrané diagnostické metody pro sledování regionálního rozvoje. České Budějovice, 2006, ISBN Meloun, M., Militký, J.: Statistická analýza experimentálních dat. Academia, 2004, ISBN Kontaktní adresa Ing. Marie Prášilová, CSc., Doc. Ing. Libuše Svatošová, CSc., Ing. Pavla Hošková, Ph.D., katedra statistiky, Česká zemědělská univerzita v Praze, Kamýcká 129, Praha 6 Suchdol, prasilova@pef.czu.cz, svatosova@pef.czu.cz, hoskova@pef.czu.cz, tel.: