Závěrečná zpráva. (pracovní skupina č. 1) Azylové domy. Domy na půl cesty. Noclehárny. Nízkoprahová denní centra

Transkript

1 Závěrečná zpráva (pracovní skupina č. 1) Azylové domy Domy na půl cesty Noclehárny Nízkoprahová denní centra projektu Evaluace poskytování sociálních služeb v Moravskoslezském kraji reg. č. CZ.1.04/3.1.00/A

2 Zpracovatel: Moravskoslezský kraj Pracovní skupina č. 1 (zahrnovala azylové domy, domy na půl cesty, noclehárny, nízkoprahová denní centra) Vedoucí skupiny: Bc. Tomáš Surovka Garant skupiny: Ing. Hana Buříková Závěrečné metodické a formální úpravy: Mgr. Jaroslava Krömerová a Mgr. Jitka Marková - odborné garantky projektu

3 Datum: Obsah 1. Úvod Azylové domy Definice druhu služby dle zákona a vyhlášky Provozní doba v azylových domech Pracovník v přímé práci Uživatelé azylových domů podle místa bydliště Zájemci o službu Mapa poskytovatelů azylových domů v Moravskoslezském kraji Odkud uživatelé přicházejí Kam uživatelé azylových domů odcházejí, začleňování uživatelů do běžného společenského prostředí Potřeby uživatelů Činnosti a úkony služby azylové domy Personální zajištění služby Náklady na personální zajištění služby Spoluúčast obcí na financování služby azylové domy Model sociální služby azylové domy Příklad dobré praxe služby azylové domy Návrh rozvoje služby azylové domy Domy na půl cesty Definice druhu služby dle zákona a vyhlášky Provozní doba domů na půl cesty Pracovník v přímé práci Uživatelé domů na půl cesty podle místa bydliště Zájemci o službu Mapa poskytovatelů domů na půl cesty v Moravskoslezském kraji Odkud uživatelé přicházejí Kam uživatelé domů na půl cesty odcházejí, začleňování uživatelů do běžného společenského prostředí Potřeby uživatelů Činnosti a úkony služby domy na půl cesty Personální zajištění služby Náklady na personální zajištění služby Spoluúčast obcí na financování služby domy na půl cesty... 86

4 3.14 Model sociální služby domy na půl cesty Příklad dobré praxe služby domy na půl cesty Návrh rozvoje služby domy na půl cesty Nízkoprahová denní centra Definice druhu služby dle zákona a vyhlášky Provozní doba nízkoprahových denních center Pracovník v přímé práci Uživatelé nízkoprahových denních center podle místa bydliště Zájemci o službu Mapa poskytovatelů nízkoprahových denních center v Moravskoslezském kraji Odkud uživatelé přicházejí Kam uživatelé nízkoprahových denních center odcházejí, začleňování uživatelů do běžného společenského prostředí Potřeby uživatelů Činnosti a úkony služby nízkoprahová denní centra Personální zajištění služby Náklady na personální zajištění služby Spoluúčast obcí na financování služby nízkoprahová denní centra Model sociální služby nízkoprahová denní centra Příklad dobré praxe služby nízkoprahová denní centra Návrh rozvoje služby nízkoprahová denní centra Noclehárny Definice druhu služby dle zákona a vyhlášky Provozní doba Pracovník v přímé práci Uživatelé nocleháren podle místa bydliště Zájemci o službu Mapa poskytovatelů nocleháren v Moravskoslezském kraji Odkud uživatelé přicházejí Kam uživatelé nocleháren odcházejí, začleňování uživatelů do běžného společenského prostředí Potřeby uživatelů Činnosti a úkony služby noclehárny Personální zajištění služby Náklady na personální zajištění služby Spoluúčast obcí na financování služby noclehárny

5 5.14 Model sociální služby noclehárny Příklad dobré praxe služby noclehárny Návrh rozvoje služby noclehárny

6 1. Úvod Dlouhodobým záměrem Moravskoslezského kraje je dosáhnout transparentního a efektivního rozdělování finančních prostředků pro sociální služby a optimalizace sítě služeb z územního hlediska v návaznosti na proces střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb. Odbor sociálních věcí krajského úřadu Moravskoslezského kraje připravil individuální projekt kraje s názvem Evaluace poskytování sociálních služeb v Moravskoslezském kraji, s registračním číslem CZ.1.04/3.1.00/A , který je podpořen z Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost. Cílem projektu je získat první nástroj pro transparentní a efektivní rozdělování finančních prostředků poskytovatelům sociálních služeb. V období června září 2014 proběhla první klíčová aktivita projektu - dotazování v místě poskytování sociálních služeb, jejíž výstupy jsou nezbytným podkladem pro navazující klíčovou aktivitu 2. Data, získaná v klíčové aktivitě č. 1 byla zpracována do tabulek, grafů a map. Nicméně samotná data nemají vždy potřebnou vypovídací hodnotu, proto byly pracovními skupinami analyzovány a komentovány. Analyzována a okomentovaná data jsou podkladem pro zpracování této závěrečné zprávy. Každý druh sociální služby je popsán zvlášť. Východiska pro zpracování Závěrečné zprávy: Sociální služba by měla být poskytována jen tomu, kdo ji potřebuje a jen do takové míry do jaké ji člověk potřebuje. Efektivní sociální služba nenahrazuje v rámci svého působení přirozené zdroje (školství, jiné veřejné služby, rodinu, neformální zdroje apod.), ale naopak vede a podporuje uživatele k tomu, aby je využíval (zprostředkovává jejich využití). Předpokladem je, že sociální služby pomáhají řešit nepříznivou sociální situaci osob, ale nemohou ze své podstaty v plné šíři řešit jevy a situace, které k nepříznivé sociální situaci vedou. Sociální služby musí být součástí širšího systémového řešení nepříznivé sociální situace. Závěrečná zpráva je prvním podkladem pro nastavení modelu sociální služby dle daného druhu sociální služby, s ohledem na potřeby uživatelů a realizaci činností za účelem jejich naplnění. To vše v návaznosti na efektivitu a personální zajištění. Závěrečná zpráva obsahuje mj. informace o specifikaci jednotlivých druhů sociálních služeb včetně popisu výjimek a okolností, které je nutné v daném kontextu (tj. financování personálního zajištění služby) zohlednit a nastavuje parametry personálního zajištění služeb v základním, krizovém a optimálním modelu.

7 Podklady pro zpracování závěrečné zprávy - počet služeb a dotazníků: Počet poskytovatelů ke dni Počet vyplněných dotazníků k Procentuální návratnost dotazníků Azylové domy % Domy na půl cesty % Noclehárny % Nízkoprahová denní centra % Podklady pro zpracování závěrečné zprávy - počet služeb a dotazníků: Cílová skupina lidí bez domova využívá všechny služby zahrnuté do pracovní skupiny č. 1. Diskuse pracovních skupin se soustředila na specifika cílové skupiny, na které služby reagují. Komentář zastřešující cílovou skupinu v širším kontextu společenského jevu a její definice je okomentována ve službě azylové domy. Jednotlivé oddíly zastřešující ostatní služby jsou patřičně označeny.

8 2. Azylové domy 2.1 Definice druhu služby dle zákona a vyhlášky Azylové domy, domy na půl cesty, nízkoprahová denní centra a noclehárny jsou služby sociální prevence, které zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o sociálních službách ) definuje takto: Služby sociální prevence napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou tímto ohroženy pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodněné prostředí a ohrožení práv a oprávněných zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby. Cílem služeb sociální prevence je napomáhat osobám k překonání jejich nepříznivé sociální situace a chránit společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů. Azylové domy 57 zákona (1) Azylové domy poskytují pobytové služby na přechodnou dobu osobám v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: (a) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, (b) poskytnutí ubytování, (c) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. 22 vyhlášky (1) Základní činnosti při poskytování sociálních služeb v azylových domech se zajišťují v rozsahu těchto úkonů: a) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy: 1. vytvoření podmínek pro samostatnou přípravu nebo pomoc s přípravou stravy, 2. zajištění nebo poskytnutí stravy odpovídající věku, zásadám racionální výživy a potřebám dietního stravování, tato základní činnost může být zajišťována jen v rozsahu 1 úkonu, b) poskytnutí ubytování 1. ubytování po dobu zpravidla nepřevyšující 1 rok, 2. umožnění celkové hygieny těla, 3. vytvoření podmínek pro zajištění úklidu, praní a žehlení osobního prádla, výměny ložního prádla, c) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí: 1. pomoc při vyřizování běžných záležitostí vyplývajících z individuálních plánů, 2. pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob, včetně uplatňování zákonných nároků a pohledávek (2) Maximální výše úhrady za poskytování sociálních služeb v azylových domech činí a) za úkon uvedený v 1 odstavci písmene a) bodě Kč denně za celodenní stravu v rozsahu minimálně 3 hlavních jídel, Kč za oběd, Včetně provozních nákladů souvisejících s přípravou stravy, b) za úkony uvedené v 1 odstavci písmene b) celkem Kč denně, nebo

9 2. jde-li o rodinu s nezletilými dětmi 100 Kč denně za dospělou osobu a 70 Kč denně za dítě, včetně provozních nákladů souvisejících s poskytnutím ubytování.

10 2.2 Provozní doba v azylových domech Azylové domy poskytují pobytové služby a jejich provoz je poskytovateli sociálních služeb zajištěn nepřetržitě. 2.3 Pracovník v přímé práci Pracovníky v přímé práci pro službu azylové domy jsou: - pracovník v sociálních službách v azylových domech zajišťuje v zařízení činnosti převážně spojené se základní stabilizací (kapitola 2.10), dále provádí kontrolu zařízení, odpovídá za chod, pořádek a dodržování nočního klidu v objektu azylového domu, pomáhá uživateli při ubytování (dle domovního řádu), reaguje na potřeby uživatelů v průběhu dne a zajišťuje zápisy do evidenčních programů, může vykázat z objektu uživatele či návštěvu, která hrubě porušuje domácí řád atd. Také se podílí na aktivizačních programech s uživateli, v některých zařízeních vykonává pozici tzv. mentora, pečovatele, klíčového pracovníka, - sociální pracovník, vykonává další činnosti, které reagují na potřeby cílové skupiny. Zde je možný výčet činností, které sociální pracovník v rámci této služby zajišťuje: sociální poradenství, podpora při oddlužení, pomoc při jednání s pronajímateli a úřady, vyhledávání náhradního bydlení, příp. ubytování, zprostředkování možnosti využití institutu zvláštního příjemce dávek, case managementu a jiných forem koordinace v inter-organizační spolupráci (sociální služby, SP obce, OSPOD, Úřad práce aj.) v zájmu zajištění/udržení bydlení atd., sociální šetření (vede k posouzení životní situace ohrožených osob, identifikaci rizik ztráty bydlení či setrvávání v bytové nouzi, nejčastěji probíhá na začátku spolupráce, individuální plánování (individuální řešení konkrétní situace klienta na základě kontraktu s klientem, přináší transparentní výsledky práce a umožní prověřovat úroveň motivace klienta ke změně), sociální pracovník může v kontextu řešení potřeb spojených s bydlením využít případovou konferenci, pokud identifikuje, že s ohroženými osobami pracuje více institucí, odborníků, poskytovatelů služeb, podílí se dle platné legislativy na koncepční a analytické práci, která je zaměřena na konkrétní poskytování služeb ve vztahu ke kvalitě, plánování, rozvoji atp. - vedoucí služby, koordinátor pracovníků v soc. službách, kteří mají kumulovanou funkci (vedoucí služby/soc. pracovník). U vedoucích pracovníků (vedoucí zařízení, služby, koordinátor, metodik, apod.), kteří současně částečně vykazují přímou práci s klienty, je nutné od přímé práce s klienty odečíst jinou odbornou práci (např. metodické vedení pracovníků, implementace standardů kvality, koordinaci služeb, projektové řízení apod.). Předpokladem přitom je, že tito pracovníci mají přímou práci nastavenou úvazkem v rámci pracovní smlouvy a v popisu pracovní činnosti.

11 2.4 Uživatelé azylových domů podle místa bydliště 2% 3% 2% 3% 4% 4% 5% 19% 5% Trvalé bydliště uživatelů % 26% 12% 8% 6% Ostrava Karviná Havířov Frýdek-Místek Třinec Opava Bruntál Nový Jičín Krnov Český Těšín Orlová Kopřivnice Graf AUGUR Consulting s.r.o. 2% 2% 3% 3% 3% 5% 5% 19% 5% 1% 6% Trvalé bydliště % 26% 12% Ostrava Karviná Havířov Třinec Frýdek-Místek Opava Bruntál Krnov Orlová Kopřivnice Český Těšín Graf AUGUR Consulting s.r.o Trvalé bydliště Počet UŽIVATELŮ Procenta Trvalé bydliště Počet UŽIVATELŮ Procenta Ostrava % Ostrava % Karviná % Karviná % Havířov 200 8% Havířov % Frýdek-Místek 139 6% Třinec 149 6% Třinec 136 5% Frýdek-Místek 141 5% Opava 119 5% Opava 133 5% Bruntál 107 4% Bruntál 126 5% Nový Jičín 90 4% Krnov 77 3% Krnov 71 3% Orlová 77 3% Český Těšín 67 3% Kopřivnice 73 3% Orlová 61 2% Český Těšín 64 2% Kopřivnice 55 2% Nový Jičín 59 2% Ostatní obce % Ostatní obce % Nezjistitelné 17 1% Nezjistitelné 14 1% CELKEM % CELKEM %

12 Službu azylový dům využívá 84% uživatelů s trvalým bydlištěm v rámci Moravskoslezského kraje. Uživatelé jednotlivých azylových domů mají trvalé bydliště převážně v obci sídla azylového domu a v obcích přilehlých. Největší meziroční růst byl zaznamenán u obyvatel Havířova - o 63 osob, což představuje cca 30%. Tento nárůst byl zaznamenán u azylového domu pro ženy, kdy v roce 2012 poskytl službu 90 dospělým osobám, oproti roku 2013, kdy těchto osob bylo vykázáno 139. Tento meziroční nárůst může být způsoben větší obměnou uživatelek v daném zařízení. Počty osob lidí bez domova a struktura osob bez domova (tento komentář je platný pro všechny služby z pracovní skupiny č. 1. azylové domy, domy na půl cesty, noclehárny a nízkoprahová denní centra) V rámci sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 byla poprvé v historii sčítání sledována kategorie bezdomovci. Rozlišováni zde byli tzv. primární bezdomovci (lidé bez domova žijící na ulici) a sekundární bezdomovci (lidé bez domova žijící v zařízeních či dočasně v bytech apod.). Sčítání osob bez domova probíhalo v rámci azylových domů, nocleháren a nízkoprahových denních centrech, v terénu bylo sčítání zjišťováno výjimečně. Výsledkem sčítání, na němž se podíleli sčítací komisaři z řad pracovníků sociálních služeb, byly údaje o bezdomovcích v rámci jednotlivých obcí s rozšířenou působností (ORP), v rámci okresů, krajů i celé republiky. V rámci Moravskoslezského kraje bylo sečteno v roce osob bez domova. Počet lidí bez domova v Moravskoslezském kraji - SLDB Bílovec - SO ORP 61 Kopřivnice - SO ORP 187 Bohumín - SO ORP 59 Kravaře - SO ORP 5 Bruntál - SO ORP 81 Krnov - SO ORP 75 Český Těšín - SO ORP 44 Nový Jičín - SO ORP 31 Frenštát pod Radhoštěm - SO ORP 56 Odry - SO ORP 24 Frýdek-Místek - SO ORP 111 Opava - SO ORP 238 Frýdlant nad Ostravicí - SO ORP 7 Orlová - SO ORP 61 Havířov - SO ORP 143 Ostrava - SO ORP Hlučín - SO ORP 13 Rýmařov - SO ORP 19 Jablunkov - SO ORP 23 Třinec - SO ORP 82 Karviná - SO ORP 119 Vítkov - SO ORP 20 Celkem Dle údajů uvedených v Koncepci bezdomovectví do roku jsou údaje o jednotlivých skupinách bezdomovců vyšší. Odhadovaný počet osob bez přístřeší v ČR je dle expertů, kteří vycházeli zejména z výše uvedené definice ETHOS, přibližně Mnohem více je však dle stejné metodiky osob žijících v nejistém anebo nevyhovujícím bydlení. Jedná se o domácnosti vězící v nedoplatcích za bydlení a služby, s nedostatečnými příjmy pro možnost splácet, s dalšími dluhy a alespoň s jedním dlouhodobě nezaměstnaným, s nemožností směny stávajícího bydlení a o osoby vracející se z institucionální péče. Mezi skupiny nejohroženější 1 Český statistický úřad, Metainformační systém ČSU 2 str. 10, Koncepce bezdomovectví do roku Hradecký et al., 2012.

13 bezdomovectvím patří dle analytické části Koncepce bydlení ČR do roku 2020 (MMR) rodiny seniorů-jednotlivců nad 65 let a domácnosti s jedním dospělým s dětmi, či domácnosti s dlouhodobě nezaměstnaným 4. Odhadovaný počet potenciálních bezdomovců žijících v ČR v roce 2012 je až 100 tis. osob. Údaje za služby pro osoby bez domova ze všech dotazníků (tento komentář je platný pro všechny služby z pracovní skupiny č. 1. azylové domy, domy na půl cesty, noclehárny a nízkoprahová denní centra) V absolutních číslech z dotazníků v letech 2012 a 2013, bylo v rámci azylových domů, domů na půl cesty, nocleháren a nízkoprahových denních center sečteno cca 8011 osobám ročně. Osoby za všechny služby Služba Počet UŽIVATELŮ Procenta Počet UŽIVATELŮ Procenta Azylové domy % % Domy na půl cesty 189 2% 189 2% Noclehárny % % Nízkoprahová denní centra % % CELKEM % % Rozdílné hodnoty mezi lety 2011 provedeným ČSÚ a evaluačním dotazováním za roky 2012 a 2013 jsou ovlivněny rozdílnou metodou sběru dat a délkou sledovaného období. Dále hodnoty za sledované období jsou ovlivněny skutečností, že osoba mohla využít více druhů služeb v rámci jednoho města, nebo kraje. Některé výzkumy ukazují na to, že mezi skupinou skrytých bezdomovců přibylo mladých lidí do 25 let, osob se zdravotním postižením a žen, i celých rodin s dětmi. Dle dat z výzkumu Naděje o. s. provedeného mezi lety třem z deseti klientů sdružení nebylo ani 30 let. V ČR je bezdomovectvím mezi mladými lidmi ohrožena nejvíce skupina mladých osob opouštějících institucionální péči. Ačkoliv není k dispozici přesná evidence, mládež a mladí dospělí tvoří odhadem méně než 15 % bezdomovců. Nejčastěji se jedná o mladé muže s žádnou či nízkou kvalifikací, bez rodinného zázemí, s užíváním drog v anamnéze a nízkými sociálními dovednostmi 6. Téměř polovina bezdomovců byla svobodná, dalších 35 % osob je rozvedených. Přes 57 % bezdomovců nemělo žádné děti. Existující výzkumy potvrzují předpoklady o zhoršeném zdravotním stavu oproti bydlící populaci. Mezi bezdomovci zjišťujeme vyšší výskyt chronických onemocnění, vyšší prevalenci infekčních chorob i častější problémy s duševním zdravím. 7 Poměr mužů a žen (tento komentář je platný pro všechny služby z pracovní skupiny č. 1. azylové domy, domy na půl cesty, noclehárny a nízkoprahová denní centra) Výsledky dotazníku nezodpovídají stanoveného poměru mužů a žen bez domova, tento poměr se dá odvodit z již provedených průzkumů. V průzkumu města Brna je uveden poměr 71,7% mužů ku 28,3% žen 8, průzkum Frýdku-Místku uvádí poměr 72,2 % mužů ku 27,8 % žen 9, průzkum města Opavy uvádí poměr 76,8% mužů ku 23,2% žen 10, průzkum města Ostravy uvádí poměr 78,0% mužů ku 22,0% žen 11, průzkum města Plzeň uvádí poměr 63,9% mužů ku 36,1% žen In: Kuda, F., Lux, M. (Eds.): Bydlení v regionech. Příbram PRUDKÝ, Libor a Michaela ŠMÍDOVÁ. Kudy ke dnu: analýza charakteristik klientů Naděje, o.s., středisko Praha, Bolzanova. Vyd. 1. Praha: Socioklub, 135 s. Sešity pro sociální politiku. ISBN Disdarevič S. M., Šloufová R. National Report on Youth Homelessness and Youth at Risk of Homelessness in the Czech Republic. Praha: FHS UK, Barták, M. Zdravotní stav populace bezdomovců v ČR a jeho determinanty. II. vyd. Kostelec nad Černými lesy: IZPE, Zjišťování počtu lidí bez domova v Brně Monitorování osob bez domova města Frýdek-Místek s ohledem na jejich zdravotní péči Zpráva ke sčítání bezdomovců v Opavě a městských částech dne 18. února 2014

14 V roce 2000 byl v ČR poměr mužů a žen bez domova 85,5 % ku 14,5%, v USA tento poměr činil 68% mužů a 32% žen 13. Porovnáním výzkumu z roku 2000 a průzkumy z pozdějšího data se dá vyvodit zvyšování počtu žen v pásmu zjevného bezdomovectví. Délka bezdomovectví (tento komentář je platný pro všechny služby z pracovní skupiny č. 1. azylové domy, domy na půl cesty, noclehárny a nízkoprahová denní centra) Dotazníky nezodpovídají délku doby bez možnosti bydlení. Tyto hodnoty se dají odvodit z průzkumů měst Frýdek-Místek a Opava. Období, kdy je respondent bez možnosti bydlení Frýdek-Místek Absolutní četnost Procenta 1-6 měsíců 20 9,6 6 měsíců - 1 rok 24 11,5 1-5 let 91 43,5 více let 74 35,4 Celkem Období, kdy je respondent bez možnosti bydlení Opava Absolutní četnost Procenta 1-6 měsíců 13 23,2 6 měsíců - 2 roky 6 10,7 2-5 let 15 26, let 4 7,1 nad 10 let 13 23,2 Celkem Doporučení (tento komentář je platný pro všechny služby z pracovní skupiny č. 1. azylové domy, domy na půl cesty, noclehárny a nízkoprahová denní centra) Doporučujeme pro další monitorování sociálních a navazujících služeb využít metodiky ETHOS. Tato jednotná typologie může zajistit jednotný podklad informací k cílové skupině v širším společenském komplexu, jehož sociální služby jsou součástí. Typologii ETHOS vyvinula Evropská federace organizací pracujících v oblasti bezdomovectví FEANTSA. Evropská observatoř bezdomovectví stanovila tři domény, které tvoří domov, jehož absence může být považována za vymezení bezdomovectví. Mít domov může být chápáno jako: mít slušné obydlí (prostor) způsobilé k naplňování potřeb dané osoby a její rodiny (fyzická doména), mít možnost uchovat si soukromí a udržovat společenské vztahy (sociální doména) a mít výlučné vlastnictví, jistotu užívání a právní nárok (právní doména) Fenomén bezdomovectví 2014 výzkum města Plzeň 13 Kotýnková, Magdalena: Trendy v prevenci bezdomovectví. In: Příklady nejlepší praxe v boji proti bezdomovectví, Praha Hradecký, J. a kol. (2007). Definice a typologie bezdomovectví. Praha: Naděje. Dostupné z:

15 Z toho vyplývají čtyři formy vyloučení z bydlení: 15 bez střechy, bez domova, nejisté a nevyhovující bydlení, nevyhovující bydlení a sociální izolace v lokálně obývaném obydlí. Tabulka ETHOS Evropská typologie bezdomovství a vyloučení z bydlení v prostředí ČR Koncepční kategorie BEZ STŘECHY Operační kategorie Životní situace Generická (druhová) definice 1 Osoby přežívající venku 1.1 Veřejné prostory nebo venku (na ulici) Osoby přežívající na ulici nebo ve veřejně přístupných prostorách bez možnosti ubytování Národní subkategorie * Osoby spící venku (např. ulice, pod mostem, nádraží, letiště, veřejné dopravní prostředky, kanály, jeskyně, odstavené vagony, stany, garáže, prádelny, sklepy a půdy domů, vraky aut) b BEZ DOMOVA 2 Osoby v noclehárně 2.1 Noclehárna Osoby bez obvyklého bydliště, které využívají nízkoprahové noclehárny 3 Osoby v ubytovnách pro bezdomovce 3.1 Azylový dům pro bezdomovce 3.2 Přechodná ubytovna 3.3 Přechodné podporované ubytování Osoby v azylových domech s krátkodobým ubytováním Osoby ve veřejných ubytovnách s krátkodobým ubytováním, které nemají vlastní bydlení Bezdomovci v přechodném bydlení se sociální podporou Osoby v nízkoprahové noclehárně Osoby sezonně užívající k přenocování prostory zařízení bez lůžek Muži v azylovém domě Ženy v azylovém domě Matky s dětmi v azylovém domě Otcové s dětmi v azylovém domě Úplné rodiny v azylovém domě Osoby v domě na půli cesty Osoby ve veřejné komerční ubytovně (nemají jinou možnost bydlení) Osoby v přístřeší po vystěhování z bytu Bydlení s podporou výslovně určené pro bezdomovce neexistuje b b b b b b b b a 4 Osoby v pobytových zařízeních pro ženy 5 Osoby v ubytovnách pro imigranty 6 Osoby před opuštěním instituce 4.1 Pobytové zařízení pro ženy 5.1 Přechodné bydlení (azylová zařízení pro žadatele o azyl) 5.2 Ubytovny pro migrující pracovníky 6.1 Věznice a vazební věznice 6.2 Zdravotnická zařízení 6.3 Zařízení pro děti Ženy ubytované krátkodobě v zařízení z důvodu ohrožení domácím násilím Imigranti v přechodných ubytovnách z důvodu imigrace Osoby v ubytovnách pro migrující pracovníky Bez možnosti bydlení po propuštění Zůstává déle z důvodu absence bydlení Bez možnosti bydlení Ženy ohrožené domácím násilím pobývající na skryté adrese Ženy ohrožené domácím násilím pobývající v azylovém domě Žadatelé o azyl v azylových zařízeních Migrující pracovníci cizinci ve veřejné komerční ubytovně (nemají jinou možnost bydlení) Osoby před opuštěním věznice Osoby před opuštěním zdravotnického zařízení Osoby před opuštěním dětské instituce Osoby před opuštěním pěstounské péče a a a a a a a a 15 FEANTSA ETHOS typology on homelessness and housing excklusion. Dostupné z:

16 7 Uživatelé dlouhodobější podpory 7.1 Pobytová péče pro starší bezdomovce Senioři a osoby invalidní dlouhodobě ubytované v azylovém domě Muži a ženy v seniorském věku nebo invalidé dlouhodobě ubytovaní v azylovém domě b 7.2 Podporované bydlení pro bývalé bezdomovce Dlouhodobé bydlení s podporou pro bývalé bezdomovce Bydlení s podporou výslovně určené pro bezdomovce neexistuje a NEJISTÉ BYDLENÍ 8 Osoby žijící v nejistém bydlení 8.1 Přechodné bydlení u příbuzných nebo přátel 8.2 Bydlení bez právního nároku Přechodné bydlení u příbuzných nebo přátel Bydlení bez právního nároku, nezákonné obsazení budovy Osoby přechodně bydlící u příbuzných nebo přátel (nemají jinou možnost bydlení) Osoby v podnájmu (nemají jinou možnost bydlení) Osoby bydlící v bytě bez právního důvodu Osoby v nezákonně obsazené budově a a a b 8.3 Nezákonné obsazení pozemku Nezákonné obsazení pozemku Osoby na nezákonně obsazeném pozemku (zahrádkářské kolonie, zemnice) b NEVYHOVUJÍCÍ BYDLENÍ 9 Osoby ohrožené vystěhováním 10 Osoby ohrožené domácím násilím 11 Osoby žijící v provizorních a v neobvyklých stavbách 12 Osoby žijící v nevhodném bydlení 13 Osoby žijící v přelidněném bytě 9.1 Výpověď z nájemního bytu 9.2 Ztráta vlastnictví bytu 10.1 Policejně zaznamenané domácí násilí 11.1 Mobilní obydlí 11.2 Neobvyklá stavba 11.3 Provizorní stavba 12.1 Obydlené neobyvatelné byty 13.1 Nejvyšší národní norma definující přelidnění Výpověď z nájemního bytu Ztráta vlastnictví bytu Případy, kdy policie zasáhla k zajištění bezpečí oběti domácího násilí Mobilní obydlí, které není určené pro obvyklé bydlení Nouzový přístřešek, bouda, chatrč, barák Provizorní stavba Bydlení v objektu označeném podle národní legislativy jako nevhodné k bydlení Definované jako překračující nejvyšší normu podle rozměru nebo počtu místností Osoby, které dostaly výpověď z nájemního bytu Osoby ohrožené vystěhováním z vlastního bytu Osoby ohrožené domácím násilím policejně zaznamenané případy oběti Osoby žijící v mobilním obydlí, např. maringotka, karavan, hausbót (nemají jinou možnost bydlení) Osoby žijící v budově, která není určena k bydlení, např. osoby žijící na pracovišti, v zahradních chatkách se souhlasem majitele Osoby žijící v provizorních stavbách nebo v budovách např. bez kolaudace Osoby žijící v nevhodném objektu obydlí se stalo nezpůsobilým k obývání (dříve mohlo být obyvatelné) Osoby žijící v přelidněných bytech a a a a a a a a * Použité zkratky v posledním sloupci Stupeň ohrožení: a ohrožené osoby, b bezdomovci Problematiku lidí bez domova nelze posuzovat pouze z jednoho zdroje např. poskytovatelů sociálních služeb, ale je nutné se na tuto skupinu dívat optikou širšího společenského kontextu. To znamená, že je třeba zahrnout do vnímání a posuzování bezdomovství také situace osob, žijících v nejistém bydlení, osob nucených neustále se pohybovat mezi různými formami nevyhovujícího bydlení a těch, kteří musí žít v obydlích nezpůsobilých k bydlení podle běžně přijímaných norem. Pro naplnění strategických záměrů v oblasti lidí bez domova a bydlení je potřeba mít relevantní informace: údaje monitorující počet lidí spících venku, údaje o počtu uživatelů služeb pro bezdomovce a počtu dostupných ubytovacích míst, údaje přesně monitorující celkový počet domácností bez domova,

17 údaje o počtu osob žijících v dočasném či nejistém nebo nevyhovujícím obydlí, údaje o počtu osob, kterým hrozí vystěhování, údaje o počtu osob, které mají být propuštěny z institucí a nemají domov.

18 2.5 Zájemci o službu Důvody odmítnutí zájemců o službu: absolutní četnost podíl % absolutní četnost podíl % A B C D E Poskytovatel neposkytuje sociální službu, o kterou osoba žádá. Zájemce nespadá do vymezeného okruhu osob v registru poskytovatelů sociálních služeb. Poskytovatel nemá dostatečnou kapacitu k poskytnutí sociální služby, o kterou osoba žádá. Zdravotní stav osoby, která žádá o poskytnutí pobytové sociální služby, vylučuje poskytnutí takové sociální služby; tyto zdravotní stavy stanoví prováděcí právní předpis. Osobě, která žádá o poskytnutí sociální služby, poskytovatel vypověděl v době kratší než 6 měsíců před touto žádostí smlouvu o poskytnutí téže sociální služby z důvodu porušování povinností vyplývajících ze smlouvy. 7 1% 10 1% 36 3% 45 4% % % 15 1% 9 1% 19 2% 10 1% % % Důvody odmítnutí zájemců o službu jsou rozděleny dle zákona 108/2006 do pěti kategorií (A, B, C, D, E). Ve sledovaném období (2012, 2013) je procentuální podíl u jednotlivých důvodů shodný v obou letech. Nejčastějším důvodem odmítnutí zájemců o službu je nedostatečná kapacita k poskytnutí sociální služby (93 %). Ostatní důvody jsou zastoupeny ve značně menší míře. Dalšími důvody jsou: zájemce nespadá do okruhu osob v registru poskytovatelů (3,5 %), zdravotní stav osoby vylučuje poskytnutí služby (1 %), poskytovatel neposkytuje sociální službu, o kterou osoba žádá (1 %), osobě, která žádá o poskytnutí sociální služby, poskytovatel vypověděl v době kratší než 6 měsíců před touto žádostí smlouvu o poskytnutí téže sociální služby z důvodu porušování povinností vyplývajících ze smlouvy (1,5 %). Z údajů vyplývá, že hlavním důvodem neposkytnutí služby je nedostatečná kapacita služby v době, kdy o službu bylo požádáno. Ze zkušeností poskytovatelů azylových domů pro jednotlivce plyne, že k uspokojení poptávky kvalifikovaným odhadem do 3 měsíců od podání žádosti. V případech, kdy azylový dům má delší dobu využitou kapacitu na 100 %, ztrácí služba preventivní charakter. Plná kapacita může být způsobena zejména tím, že část uživatelů využívá službu azylového domu déle než jeden rok. Často jde o uživatele, kteří by bez problémů mohli bydlet mimo azylový dům (např. v ubytovně, podnájmu, nájemním bytě, sociálním bydlení ). Setrvání v azylových domech je způsobeno nedostatečnou přístupností nájemního bydlení a dluhy uživatelů na službách a nájemném. Uživateli azylových domů jsou pak lidé, kterým by při běžném bydlení stačila externí podpora sociálního pracovníka (pomoc při vyřízení dávek, řešení dluhů, sociální poradenství, pomoc při prosazování práv a zájmů atd.) a kteří by nepotřebovali využívat pomoc v režimu nepřetržité služby. Někteří poskytovatelé reagují na tuto skutečnost rozšiřováním kapacity služby v bytech, kam umožňují přejít lidem, kteří nepotřebují zajistit služby 24 hodin. Poskytovatelé azylových domů poskytují cca 10% lůžkového fondu svých služeb v bytech.

19 Doporučení Moravskoslezský kraj vydal doporučení nerozšiřovat kapacitu azylových domů v bytech. Navrhujeme toto doporučení neuplatňovat v případech, že poskytovatel tyto byty použije ke snížení počtu lůžek na pokojích v rámci azylového domu. Doporučujeme zahájit otevřenou diskusi k problematice zachování preventivního charakteru azylového domu, pokud se jedná o obsazenost kapacit. Například je vhodné mít volná lůžka (od 10% do 20 % z udané kapacity služby). Tzn., že při kapacitě 35 lůžek by bylo od 3 do 7 lůžek volných (tato rezervovaná lůžka mohou využít nově příchozí uživatele). Díky tomuto opatření, neztratí azylový dům svou preventivní funkci. 16 Ve městech chybí systémová podpora sociálního bydlení, nebo je kapacitně nedostatečná. Současné služby v bytech pro osoby bez domova v bytech napomáhají osobám využít vlastní možnosti a síly ke zvládání životních situací, zejména v oblasti bydlení a zaměstnanosti. Poskytovatelé azylových domů v některých obcích tak reagují na absenci zákona o sociálním bydlení, v podobě terénního programu a pobytové sociální rehabilitace. Doporučujeme funkční systematizaci prostupného sociálního bydlení dostupnou pro tuto cílovou skupinu. Zajištění této prostupnosti umožní osobám opustit síť pobytových sociálních služeb. Tři stupně a podmínky sociálního bydlení 17 Stupeň Podmínky 1. Krizové bydlení nový typ sociální služby na pomezí mezi noclehárnou a azylovým domem, který upraví novela o sociálních službách - pro lidi, kteří potřebují okamžitě ubytovat - pobyt maximálně šest měsíců 2. Sociální byt zajistí obec - zkolaudovaný prostor k trvalému bydlení se sníženým standardem - s klientem bude pracovat sociální pracovník 3. Dostupný byt zajistí obec - zkolaudovaný prostor k trvalému bydlení s běžným standardem - obec uzavře s klientem nájemní smlouvu na dva roky - úřad jednou ročně prověřuje situaci potřebných - pokud se příjem nájemníka zvedne nad stanovenou hranici, nájemné se může zvýšit maximálně o 15 procent - po zlepšení situace se nájemník či rodina přesunou do běžného bydlení, které si najdou - pokud se situace nezlepší, zůstanou lidé v dostupném bytě - nájemníkům se věnuje sociální pracovník Vybudováním dalších pobytových služeb (azylové domy, domy na půl cesty) je možné zmírnit důsledky nepříznivé sociální situace lidí bez přístřeší (tj. akutní potřebnost cílové skupiny). Bez vytvoření návazného systému prostupného bydlení, ale budou tyto osoby setrvávat v těchto službách dlouhodobě. Vznik nové sociální služby musí mít vždy veřejného zadavatele (obec, kraj), který tuto službu zadá do systému opatření reagujících na danou sociální situaci. 16 Ve městech tato rezervní kapacita azylových domů, může být doplňkem tzv. krizových bytů, které se plánují v sociálním bydlení v ČR. Města, které mají ve své síti poskytovatele azylových domů, tak mohou lépe reagovat na krizovou situaci občanů spojenou se ztrátou bydlení a soustředit se na vytvoření portfolia bytů ve druhém stupni 17

20 2.6 Mapa poskytovatelů azylových domů v Moravskoslezském kraji počet azylových domů Území poskytování služeb jednotlivci - kapacita rodiny/matky s dětmi - kapacita Bruntál 2 2 ANO 37 ANO 32 Český Těšín 2 2 ANO 24 Frýdek-Místek 3 3 ANO 38 ANO 26 Havířov 2 2 ANO 39 ANO 60 Karviná 2 2 ANO 49 ANO 75 Kopřivnice 2 2 ANO 25 ANO 18 Krnov 1 1 ANO 45 ANO 30 Ludgeřovice 1 1 ANO 20 Nový Jičín 1 1 ANO 18 ANO 39 Opava 2 2 ANO 38 ANO 42 Orlová 1 1 ANO* * ANO 40 Ostrava ANO 200 ANO 170 Petrovice u Karviné 1 1 ANO* * ANO 60 Rýmařov 1 1 ANO 16 Studénka 1 1 ANO 4 Třinec 3 3 ANO 70 ANO 31 Celkem lůžek 671 lůžek *AD pro matky s dětmi, jež v případě volné kapacity ubytovává i samotné ženy

21 Kapacita služby - lůžek 1172, z toho: kapacita lůžek v bytech Max. počet ubytovaných rodin Mapa poskytovatelů sociálních služeb zobrazuje umístění azylových domů na území Moravskoslezského kraje. V letech 2012 a 2013 se nezměnilo umístění ani počet azylových domů MSK. Azylových domů pro matky s dětmi je 15, což je o 4 více než azylových domů pro jednotlivce, kterých je 11. Oba typy azylových domů se nacházejí v 10 městech: Bruntál, Frýdek-Místek, Havířov, Karviná, Kopřivnice, Krnov, Nový Jičín, Opava, Ostrava, Třinec. Ve 3 městech: Český Těšín, Ludgeřovice a Studénka se nachází pouze azylový dům pro matky s dětmi. Ve městech Orlová a Petrovice u Karviné se nachází azylový dům pro matky s dětmi, jenž v případě volné kapacity ubytovává i ženy bez dětí. V Rýmařově se nachází pouze azylový dům pro muže jednotlivce. Azylové domy se nacházejí v obvodech 15 obcí s rozšířenou působností (Bílovec, Bruntál, Český Těšín, Frýdek- Místek, Havířov, Karviná, Kopřivnice, Kravaře, Krnov, Nový Jičín, Opava, Orlová, Ostrava, Rýmařov a Třinec). Z toho 12 azylových domů se nachází přímo v obcích s rozšířenou působností a 3 azylové domy se nacházejí mimo tuto obec (Bílovec, Karviná a Kravaře). V obvodech 7 obcí s rozšířenou působností se nenachází žádný azylový dům (Bohumín, Frenštát pod Radhoštěm, Frýdlant nad Ostravicí, Hlučín, Jablunkov, Odry a Vítkov). Největší počet azylových domů je na území Ostravy (11), dále pak tři azylové domy leží na území Frýdku Místku a Třince, dva azylové domy jsou v Bruntále, Českém Těšíně, Havířově, Karviné, Kopřivnici a Opavě. Jeden azylový dům se nachází v Krnově, Ludgeřovicích, Novém Jičíně, Orlové, Petrovicích u Karviné, Rýmařově a Studénce. Migrace uživatelů za službou Uživatelé využívají služby mimo své trvalé bydliště převážně, pokud pocházejí z ORP, které tuto službu nezajišťují. Tato skutečnost je patrná u poskytovatelů z Ostravy, kteří poskytují služby uživatelům z celého Moravskoslezského kraje. Velkou spádovou oblast vykazují i azylové domy v Opavě (spádová oblast ORP Vítkov, Kravaře), Třinec (spádová oblast ORP Jablunkov), Frýdek-Místek (spádová oblast ORP Frýdlant nad Ostravicí) viz příloha mapy služeb. Dále má vliv na migraci i charakter podhorských a řídce osídlených oblastí Moravskoslezského kraje, kde má většina obyvatel vlastní dům (i když mnohdy v nevyhovujícím stavu). Pokud se stane, že zde někdo ztratí bydlení, vyhledá pomoc v nejbližším azylovém domě. Týká se to např. obcí Třinec, Bruntál, Krnov apod. O tom vypovídá skutečnost, že např. opavský, bruntálský nebo třinecký azylový dům má až ½ uživatelů s trvalým bydlištěm mimo obec, kde sídlí, oproti azylovým domům ve Frýdku-Místku, Českém Těšíně či Havířově, kde procento přespolních nedosahuje ani jedné čtvrtiny. Využití více služeb v rámci sledovaného období Poskytovatel azylového domu 1.22, který poskytuje také služby nízkoprahové denní centrum a noclehárny, uvedl v součtu všech služeb celkem 390 osob za rok 2012 a 293 osob v roce Poskytovatel dodal po doplňujícím šetření podrobnější údaje o počtech osob za sledované období. V roce 2012 poskytl pouze službu azylový dům 319 osobám, v roce 2013 pak 234 osobám. Kombinací služeb azylový dům, noclehárny nebo nízkoprahové denní centrum využilo 18% (71 osob) v roce 2012 a 17% (59 osob) v roce 2013.

22 U poskytovatele azylového domu 1.7, který zajišťuje služby nízkoprahového denního centra a noclehárny bylo obdobnou metodou zjištěno, že kombinací těchto služeb využilo od 15 do 21% osob. Využití dalších ubytovacích kapacit mimo sociální služby Cílová skupina využívá mimo sociálních služeb i komerčních ubytoven. Jako příklad lze uvést využití těchto kapacit, které byly zjišťovány v Ostravě a Brně. Monitoring města Ostravy 2012 sečetl v sociálních službách, ubytovnách a na ulici 2681 osob. Srovnatelný monitoring v městě Brně v roce 2014 sečetl 1950 osob, což je oproti roku 2010 nárůst o 44%. Největší nárůst je zaznamenán v komerčních ubytovnách. Doporučení Doporučujeme zadavatelům (obcím, kraji) vyhodnotit a dále sledovat dostupnost služeb pro lidi bez domova v obcích s rozšířenou působností (dále také ORP ) Odry, Vítkov, Kravaře; včetně sledování využití kapacit azylových domů v Opavě v návaznosti na jejich využití občany z území těchto obcí s rozšířenou působností 18. Pracovní skupina doporučuje v těchto ORP vyjednávat o možnostech zajištění služeb a dostupného sociálního bydlení pro tuto cílovou skupinu. Vzhledem k velikosti obcí, ve kterých nejsou poskytovány žádné služby pro osoby bez domova, je vhodné začít pracovat na vybudování terénních služeb, ambulantních služeb. Dále je potřeba zajistit vhodný bytový fond, který bude odpovídat návrhu koncepce sociálního bydlení dle MPSV V současnosti klienti využívají služby azylových domů v Opavě a dalších ORP (toto je zřejmé z map uvedených v příloze mapy azylové domy). 19

23 2.7 Odkud uživatelé přicházejí Pořadí Odkud uživatelé přišli 2012 Podíl % 2013 Podíl % A Z jiného azylového domu 8% 10% B.1 Z krizového centra 1% 1% B. 2 Z noclehárny 14% 16% B. 3 Z nájemního bydlení s podmínkou registrované sociální služby 0% 0% B. 4 Z domu na půl cesty 1% 1% B. 5 Ze služby následné péče 0% 0% B. 6 Z terapeutické komunity 0% 0% C. Z domácnosti 19% 20% D. 1 Z nemocnice 2% 2% D. 2 Z léčebny dlouhodobě nemocných 1% 1% D. 3 Z psychiatrické nemocnice 2% 2% E. Ze školských zařízení (dětské domovy, střediska výchovné péče atd.) 0% 0% F. Jiné 4% 2% G Ztráta vlastnických práv k nemovitosti 2% 3% H Z podnájmu 21% 21% I Z ubytovny 10% 9% J Z výkonu trestu nebo vazby 3% 4% K Z ulice (stan, squat, parky, mosty apod.) 11% 7% CELKEM 100% 100% KATEGORIZACE odpovědi "Jiné" 2012 Odpovědi Četnost odpovědí z nájemních bytů, nevyhovující bydlení 2 občané ČR vracející se z Mexika 1 z domácnosti z důvodu domácího násilí 1 U možnosti "JINÉ" uvedlo procentuální podíl 6 služeb. Všechny tuto položku konkretizovaly. Tabulka zobrazuje kategorizaci uvedených odpovědí - vyjadřuje počet, kolikrát se daná položka v odpovědích objevila. pobytová sociální rehabilitace 1 krátkodobě u známých, širší rodiny ze zahraničí 2 z nájemních bytů, nevyhovující bydlení 2 z domácnosti z důvodu domácího násilí 1 pobytová sociální rehabilitace 1 krátkodobě u známých, širší rodiny 1 U možnosti "JINÉ" uvedlo procentuální podíl 8 služeb. 7 z nich tuto položku konkretizovalo. Tabulka zobrazuje kategorizaci uvedených odpovědí - vyjadřuje počet, kolikrát se daná položka v odpovědích objevila.

24 Výsledky dotazníkového šetření odráží místo posledního pobytu uživatele před příchodem do azylového domu. V roce 2012 přišlo do azylového bydlení nejvíce osob z podnájmu 21 %, z domácnosti 19 % a z noclehárny 14 %. Dále z ulice 11%, z ubytovny 10%, z jiného azylového domu 8%, z výkonu trestu odnětí svobody nebo vazby 3%, z nemocnice 2%, z důvodu ztráty vlastnických práv k nemovitosti 2%, z krizového centra 1%, z domu na půl cesty 1% a z léčebny dlouhodobě nemocných 1%. Žádný uživatel nepřišel z nájemního bydlení s podmínkou registrované sociální služby, ze služby následné péče, z terapeutické komunity či školských zařízení (dětské domovy, střediska výchovné péče atd.). V roce 2013 byla situace téměř stejná. Rozdíly oproti roku 2012 jsou minimální. Opět uživatelé přicházeli především z podnájmu 21 %, z domácnosti 20 % a z noclehárny 16 %. Dotazník nemohl metodicky oddělit azylové domy pro jednotlivce a rodiny s dětmi. Výsledek je tak zkreslen v oblastech příchodu z nocleháren, ulice a nízkoprahových denních center, zdravotních zařízení, výkonu trestu. Tyto uvedené hodnoty se nevztahují na cílovou skupinu rodin s dětmi. Příčina vzniku bezdomovectví (tento komentář je platný pro všechny služby z pracovní skupiny č. 1. azylové domy, domy na půl cesty, noclehárny a nízkoprahová denní centra) Zde je nutné uvést, že výše uvedené údaje byly zaměřeny na zjištění FAKTU (pozn. nikoliv příčiny), odkud uživatel do služby přichází, Dotazníkové šetření tedy nebylo zaměřeno na objektivní zjišťování dalších skutečností, které mají přímou souvislost se ztrátou bydlení a tedy i vznikem nepříznivé sociální situace potencionálních i faktických uživatelů služeb. Pracovní skupina je však vnímá jako velmi důležité a jistě by stálo za zvážení s těmito oblastmi dále pracovat v případných dalších analýzách zaměřených například na oblast prevence chudoby a sociálního vyloučení: Bezdomovectvím jsou nejvíce ohroženi lidé: Dlouhodobě nezaměstnaní Handicapovaní Senioři Lidé adaptovaní na život v institucích Příslušníci etnických minorit Migranti Faktory vyvolávající fenomén bezdomovectví lze posuzovat z několika stran. faktory objektivní, odráží celkové společenské klima. Jsou ovlivněny sociální politikou státu, sociálním zákonodárstvím, politikou zaměstnanosti, bytovou politikou, postavením etnických minorit, postojem většinové společnosti k marginálním skupinám apod. faktory subjektivní - jsou ovlivněny jednotlivci, rodinami, společenskými skupinami, jejich schopnostmi, rysy, temperamentem, charakterem, věkem apod. Obecně lze říci, že jsou dány úrovní vlastních schopností se sociálně adaptovat (faktory materiální, vztahové, osobní, institucionální). faktory materiální - ztráta bydlení, nejisté bydlení, ztráta zaměstnání, dlouhodobá nezaměstnanost, nedostatečné příjmy, zadluženost, neschopnost obhospodařovat vlastní rozpočet, tragická událost ve formě ztráty živitele, majetku apod. faktory vztahové - změny struktury rodiny, rodinné nebo manželské problémy, diskriminace ženy, porušené vztahy mezi partnery, porušené vztahy mezi rodiči a dětmi, rozvod manželů, rozchod partnerů žijících v konkubinátu, rozdělení nebo rozpad rodiny, násilí v rodině, sexuální zneužívání a znásilnění, osamělost.

25 faktory osobní - mentální retardace, duševní či tělesná choroba, nesamostatnost, osamělost, invalidita, alkoholismus a další závislosti, hráčství, sociální nezralost. faktory institucionální - propuštění z ústavu, propuštění z vězení, opuštění dětského domova. Faktory objektivní i subjektivní svým působením ovlivňují bezdomovectví v různých kombinacích a obměnách s odlišnou silou a zákonitostí. Jejich působení se liší v jednotlivých zemích a oblastech. Co však zůstává konstantní ve všech oblastech světa, ve vyspělých i rozvojových zemích, je skutečnost, že ženy, muži i děti, všichni ti, kteří žijí svůj život bezdomovce, jej žijí ve výrazné chudobě, odlišně od ostatní populace. Příčiny bezdomovectví u mužů a žen se kvalitativně liší Příčinou bezdomovectví mužů bývají obvykle faktory materiální a osobní, méně pak vztahové a institucionální. Charakter bezdomovectví mužů je více veřejný. Vedou k tomu dva důvody. U mužů převládá jako prvotní faktor materiální stránka věci (ztráta bytu, ztráta zaměstnání, nedostatečné příjmy) často v kombinaci s faktory osobními (nemoc, osamělost, stáří, alkoholismus či závislosti). Současně je mužům přirozenější tendence demonstrovat své bezdomovectví tím, že aktivně vyhledávají nabízené služby, anebo se předvádějí na veřejnosti. Příčinou bezdomovectví žen bývají obvykle faktory vztahové, především problémy v partnerských vztazích, ve většině případů doprovázené násilím. Protože ženy většinou chtějí předejít riziku života v podmínkách zjevného bezdomovectví, je u nich charakteristické bezdomovectví skryté. Často řeší svůj partnerský problém způsobem, který je vlastní právě znevýhodněným ženám: bydlením u přítele, přítelkyně, rodičů, případně návratem po jistém čase. Nutno zdůraznit ještě další velmi závažnou skutečnost, že ženy zjevného, skrytého či potenciálního bezdomovectví mají často s sebou děti. Společné faktory bezdomovectví u mužů a žen Příčinou je vleklá chudoba a z ní plynoucí jevy. Nevhodné sociální prostředí zapříčiní, že na osoby určitého typu, negativně působí jejich okolí a naopak, oni se následně dopouštějí protispolečenského jednání kriminálního charakteru. Například porušují trestní zákon a končí často ve věznicích. Mužům i ženám je společná např. nevíra v úspěch. Tu získali po neustálých debaklech. Ztráta sociálních kontaktů, deziluze, uzavřenost do sebe, neschopnost udržet pozornost a z toho plynoucí roztržitost, nesoustředěnost, náhlá únava. Oběma pohlavím je také společná vertikální sociální mobilita, vždy však směrem do nižšího zařazení (jen ojediněle jsme zažili návrat do vyšší sociální vrstvy). Muži i ženy pod vlivem alkoholu zhrubnou, prožívají pocit hostility vzápětí vystřídaný zoufalstvím. Následkem duševní choroby, či působením alkoholu nebo drog, přicházejí do sociální služby ve stavu krajní duševní a tělesné vyčerpanosti a zchátralosti. Příčinou bezdomovectví dětí a mladistvých bývají faktory institucionální (kojenecké ústavy, pak přechod do dětského domova, pobyt v ústavech výchovných), neúplná rodina, násilí v rodině, zanedbávání, týrání a psychická deprivace dítěte, problémy plynoucí ze závislosti na alkoholu a jiných návykových látkách, popř. na hazardní hře. Výrazným faktorem je NESYSTÉMOVÝ PŘÍSTUP SPOLEČNOSTI v této oblasti pokud se jedná o zajištění institucionální péče o děti a mladistvé, nadužívání tohoto institutu a také nedostatek preventivních programů a služeb nejen pro děti, ale i celé rodiny. Doporučení (je platné pro všechny služby z pracovní skupiny č. 1. azylové domy, domy na půl cesty, noclehárny a nízkoprahová denní centra)

26 Pro tvorbu strategií sociální politiky státu a samosprávy doporučujeme sledovat nejen to, odkud uživatel přichází, ale analyzovat také další faktory podílející se na tom, že uživatel zůstává bez domova. S těmito parametry doporučujeme pracovat v případných dalších analýzách zaměřených například na oblast prevence chudoby a sociálního vyloučení.

27 2.8 Kam uživatelé azylových domů odcházejí, začleňování uživatelů do běžného společenského prostředí Pořadí Kam uživatelé odešli 2012 Podíl % 2013 Podíl % A Odchod do jiného azylového domu 12% 11% B. 1 Domov pro seniory 0% 0% B. 2 Domov se zvláštním režimem 0% 1% B. 3 Nájemní bydlení s podmínkou registrované sociální služby 2% 3% B. 4 Noclehárna 7% 8% B. 5 Dům na půl cesty 1% 1% B. 6 Chráněné bydlení 1% 0% B. 7 Služby následné péče 0% 0% B. 8 Do terapeutické komunity 0% 0% C. Do domácnosti 12% 14% D. 1 Do zdravotních služeb (hospitalizace) 2% 2% D. 2 Léčebna dlouhodobě nemocných 1% 1% D. 3 Psychiatrická nemocnice 2% 1% E. Do školských zařízení (dětské domovy, střediska výchovné péče atd.) 1% 1% F. Jiné 6% 5% G. Získání vlastnických práv k nemovitosti 0% 0% H. Podnájem 20% 20% I. Ubytovna 16% 15% J. Výkon trestu nebo vazba 0% 1% K. Ulice (stan, squat, parky, mosty apod.) 4% 3% L. Úmrtí 1% 1% M. Bez udání důvodu 13% 13% CELKEM 100% 100% KATEGORIZACE odpovědi "Jiné" 2012 Odpovědi Četnost odpovědí do zahraničí (Anglie, Slovensko) 2 k příbuzným 2 tréninkové bydlení 1 Porušení pravidel domu 1 U možnosti "JINÉ" uvedlo procentuální podíl 8 služeb. Všechny tuto položku konkretizovaly. Následující tabulka zobrazuje kategorizaci uvedených odpovědí - vyjadřuje počet, kolikrát se daná položka v odpovědích objevila. Např. lázně uvedla jedna služba. lázně 1 z nájemních bytů 1

28 startovací byt 1 pobytová sociální rehabilitace k příbuzným 2 tréninkové bydlení 1 Porušení pravidel domu 1 z nájemních bytů 1 kamarád/ka 1 startovací byt 1 pobytová sociální rehabilitace 1 U možnosti "JINÉ" uvedlo procentuální podíl 7 služeb. Všechny tuto položku konkretizovaly. Následující tabulka zobrazuje kategorizaci uvedených odpovědí - vyjadřuje počet, kolikrát se daná položka v odpovědích objevila. Např. startovací byt uvedla jedna služba. zůstávají v DMD OV-Poruba 1 do zahraničí 1 V roce 2012 i 2013 odešlo nejvíce uživatelů z azylových domů do podnájmu 20 %, na ubytovnu 15,5 %, do domácnosti 13 % a do jiného azylového domu 11,5 %. Významná skupina uživatelů opustila službu, aniž by uvedla důvod 13 %. Mezi nimi mohou být započítáni uživatelé, jimž byl ukončem pobyt z důvodu porušení pravidel. V obou letech neodešel žádný z uživatelů do domova pro seniory, služeb následné péče, do terapeutické komunity, nebo nezískal vlastnická práva k nemovitosti. Podíváme-li se na to, odkud uživatelé do služby přichází a kam odchází, zjistíme, že zpět do noclehárny odchází 50 % uživatelů, kteří přišli z noclehárny (tato oblast se vztahuje pouze na jednotlivce). Zpět do domácnosti odchází cca o 6 % méně uživatelů, než je těch příchozích. Tato skutečnost může být ovlivněna dluhy, zpřetrháním rodinných vazeb apod. Odchod a příchod mezi zdravotnickými zařízeními se pochybují okolo hranice 5 %. Do školských zařízení odchází cca 1 % dětí. Rozdílem 1 % odchází a přichází uživatelé z podnájmu. O 6 % více uživatelů odchází do ubytoven, což může odrážet skutečnost, že tyto osoby nemohou získat nájemní byt z důvodu dluhu na energiích apod. Zpět na ulici se vrací od 6 % do 4 % uživatelů. Z azylových domů odchází 1 % uživatelů do výkonu trestu, oproti 3 4 % těch, kteří z výkonu trestu přicházejí. Pracovní skupina dále v této oblasti diskutovala následující témata: Nejčastěji odcházejí osoby z azylových domů do podnájemního bydlení, přičemž se jedná většinou o osoby, které hradí své závazky spojené s bydlením a nejsou závislé na alkoholu. Další velkou skupinou jsou lidé, kteří odcházejí do ubytoven, a to především kvůli dluhům na energiích nebo na nájemném v obecních bytech. Z uvedených příčin tito lidé nemohou dosáhnout na vyšší stupeň bydlení (podnájem, byt). Nejčastějším důvodem přechodu na jiný azylový dům nebo noclehárnu jsou problémy s dodržováním pravidel daných zařízením, např. neuhrazení poplatků za služby, agresivní chování atd. Někteří poskytovatelé zajišťují návazné služby např. sociální rehabilitaci spojenou s bydlením, terénní programy, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. Zkušenost mezi přechody na tyto navazující služby jsou pozitivní v podobě kontinuální podpory uživatele. Přemostění na návazné služby zajištěné jiným poskytovatelem se mnohdy nepodaří, uživatel nenaváže spolupráci a tak opustí sociální systém, což může vést k opakovanému propadu a nutnosti znovu využít pobytových služeb. Poskytovatelé po odchodu klienta z azylového domu nemají možnost sledovat, s jakou úspěšností si uživatel udrží např. podnájemní bydlení. Příklad: Uživatel azylového domu odejde do podnájmu, kde bydlí 7 dní, než je

29 mu tam ukončena podnájemní smlouva. Úspěšný bývalý uživatel azylového domou je opět na ulici a žádá o službu v jiném azylovém domu. Přichází tedy z ulice, podnájmu nebo z jiného AD?? Doporučení Vhodnou možností řešení problematiky návazných služeb je vytvoření institutu multidsciplinárního setkávání na dané obci, který by mohl být dobrým základem pro kontinuální spolupráci mezi aktéry podpory uživatele (úřad práce, původní poskytovatel, sociální pracovník na obci, potencionální poskytovatel, správce bytového fondu atd.). Doporučujeme poskytovatelům vycházet při analýzách a sledování úspěšnosti začlenění klientů do běžného společenského prostředí z klasifikace ETHOS Evropská typologie bezdomovectví str. 10, Hradecký, J. a kol. (2007). Definice a typologie bezdomovectví. Praha: Naděje. Dostupné z:

30 2.9 Potřeby uživatelů Následující typologie a specifikace potřeb uživatelů azylových domů vznikala v pracovní skupině projektu Evaluace a poskytovatelé služeb se k ní tedy vyjadřovali zpětně. Jedná se proto pouze o kvalifikované odhady, které navíc nemusí vycházet ze shodných představ či porozumění potřebám a jejich možným kategorizacím u jednotlivých poskytovatelů. Které oblasti potřeb uživatelů služba řeší Potřeba zajištění ubytování Bydlení Péče o svou osobu - hygiena, zevnějšek Bezpečí Stravování Uplatnění práv Vyřizování běžných záležitostí Plánování a hospodaření s financemi Práce Potřeba osobního prostoru Potřeba prostoru pro osobní věci Potřeba prostoru pro trávení volného času Potřeba podpory a pomoci při hledání bydlení Potřeba porozumět a orientovat se v nájemní a podnájemní smlouvě Potřeba podpory a pomoci s vedením domácnosti Mít možnost osobní hygieny (sprcha, WC) Mít možnost praní a sušení osobních věcí Mít čisté prádlo a dostatek oblečení Potřeba být v bezpečném prostředí Potřeba být v chráněném prostředí Možnost připravit si stravu Potřeba podpory při zajištění stravy Uplatňování lidských a občanských práv Uzavírání smluv Mít osobní doklady, např. občanský průkaz Uplatnění politických práv Uplatnění majetkových práv Pracovně - právní vztahy Znalost základních lidských práv Vyřízení odpovídajících dávek, dokladů, potřebných dokumentů Jednání u lékařů, na úřadě, u institucí apod. Získání a udržení bytu Využití sociálních dávek Uplatnění práva na hmotné zabezpečení ve stáří a invaliditě Hospodaření s finančními prostředky Řešení dluhové problematiky Vyjasnění vlastnických práv k majetku Vyhledávání pracovní příležitosti Obnovení pracovních návyků příprava na zařazení se na trh práce Vyhledání a zprostředkování rekvalifikačních kurzů

31 Zdraví Vztahy Zajištění kontaktu se společenským prostředím Posílení rodičovských kompetencí Seberealizace Potřeba získat registraci u lékaře Potřeba řešit závislost (alkohol, drogy apod.) Zajistit základní zdravotní prevenci, vč. očkování Udržování kontaktů, vztahů s rodinou, blízkými osobami Navazování a udržování sociálních kontaktů Vytváření funkčních sociálních vazeb s vrstevníky Orientace v nájemní a podnájemní smlouvě Pomoc s vedením domácnosti Kontakt s institucemi Zvládnout výchovu a péči o dítě Zajistit bezpečné prostředí pro děti Hledání smyslu života, priorit, ukotvení Oblasti potřeb uživatelů Podíl procent % Podíl procent % Bydlení 22,1% 21,3% Péče o svou osobu - hygiena, zevnějšek 10,7% 10,5% Stravování 10,0% 9,4% Vyřizování běžných záležitostí 8,7% 9,4% Práce 8,2% 8,7% Plánování a hospodaření s financemi 8% 9% Bezpečí 6,5% 6,5% Uplatnění práv 5% 6% Zdraví 5,7% 5,4% Zajištění kontaktu se společenským prostředím 4,4% 4,5% Posílení rodičovských kompetencí 4,1% 4,3% Vztahy 3,5% 3,0% Seberealizace 2,7% 2,8% CELKEM 100% 100% Získané hodnoty se mezi roky 2012 a 2013 liší minimálně. V komentáři jsou z toho důvodu výsledky zprůměrovány za oba dva roky. Výpočet procentuálního rozdělení potřeb uživatelů je zavádějící, a to kvůli zadání výpočtu. Zadání totiž zní, že při součtu potřeb uživatelů je nutno dojít k 100 %. Uživatelé těchto služeb mají ale kombinaci několika okruhů potřeb, které si prostřednictvím těchto služeb naplňují. Z dotazníku kombinaci nelze vyčíst. Azylové domy zajišťují potřebu bydlení. S bydlením souvisí zajištění přípravy nebo zajištění stravy poskytovatelem služby, péče o osobní hygienu a bezpečí spojené s bydlením. Tyto potřeby klientů uspokojují všechny azylové domy v podobě základní stabilizace (bydlení, bezpečí, strava a hygiena). Dále jsou to potřeby vyplývající z individuálních potřeb uživatelů např. hledání bydlení, plánování a hospodaření s financemi, vyhledávání práce atd. Uživatelé služby azylový dům mají více oblastí potřeb, které prostřednictvím této služby řeší. Rodiny s dětmi mají potřeby rozšířené o podporu v oblasti posílení rodičovských kompetencí.

32 Potřeba bydlení je uspokojena vstupem uživatele do služby. Uživateli je zajištěna základní stabilizace tzn. ubytování, prostor pro zajištění osobní hygieny, možnost přípravy stravy nebo její zakoupení. Všechny tyto potřeby jsou naplňovány prostřednictvím činností a poskytovatel je zajišťuje již a priori vstupem do služby, tedy u 100 % uživatelů. Metodika dotazování byla vedena snahou kvantifikovat reagování na potřeby z pohledu personálního zajištění služby, tj., kterým potřebám a v jakém rozsahu (podílu %) věnují převážnou pozornost pracovníci v přímé práci. Nedostatečné pochopení tohoto záměru mohlo vést k různému výkladu zjištěných hodnot. Například: procenta vyjadřují potřeby uživatelů, které mají a nikoliv vyjádřený podíl práce pracovníků směrem k naplnění těchto potřeb. Dle metodiky tazatele museli tedy poskytovatelé rozdělit základní stabilizaci do jednotlivých kategorií, což pro ně nebylo jednoduché. Nejčastěji přicházejí osoby do služby azylový dům s potřebou základní stabilizace, do které jsou zahrnuty potřeba ubytování, bezpečí, hygieny a stravy (48,5 %). V rámci základní stabilizace potřebují lidé nejčastěji uspokojit potřebu bydlení na přechodnou dobu (21,7 %), v podobě zajištění ubytování, poskytnutí osobního prostoru pro osobní věci, trávení volného času, pomoc při hledání bydlení, orientací v nájemní smlouvě, nebo pomoc s vedením domácnosti. Potřeba péče o svou osobu hygienu a zevnějšek 10,6 %, v podobě zajištění možnosti osobní hygieny, praní a sušení prádla a zajištění oblečení. Oblast stravování 9,7 %, zajištění možnosti připravení vlastní stravy nebo podporou při zajištění stravy. Potřeba bezpečí v podobě zajištění bezpečného a chráněného prostředí je naplňována 6,5 %. Další skupina potřeb spadá do oblasti, které uživatele mohou po naplnění vést k začlenění do společnosti nebo nalezení vhodnější sociální služby. Z výsledků dotazníku je patrno, že uživatelé potřebují pomoc při vyřizování běžných záležitosti 9 % (pomoc při vyřízení odpovídajících dávek, dokladů a dokumentů). V 8,5 % potřebují podporu v plánování a hospodaření s financemi (využití sociálních dávek, uplatnění práva na hmotné zabezpečení ve stáří a invaliditě, hospodaření s finančními prostředky, řešení dluhové problematiky a vyjasnění vlastnických práv). V 8,4 % potřebují klienti azylových domů pomoc s hledáním vhodného pracovního uplatnění (pomoc ve vyhledávání pracovních příležitostí, obnovení pracovních návyků, příprava zařazení se na trh práce, vyhledávání a zprostředkování rekvalifikačních kurzů). Potřeby v oblasti zdraví potřebuje řešit 5,6 % klientů (registrace a získání lékaře, řešení závislosti na alkoholu, drogách atd.). Uplatnění práv v podobě lidských a občanských práv, uzavírání smluv, vyřizování osobních dokladů, pracovně právních vztahů a uplatnění majetkových práv) potřebuje saturovat 5,5 %. Zprostředkování kontaktů s institucemi potřebuje řešit 4,5 %, posílení rodičovských kompetencí pak potřebuje rozvíjet 4,2 % klientů (podpora výchovy a péče o děti a zajištění bezpečného prostředí pro děti). Potřeby v oblasti vztahů tvoří 3,3 % (podpora při udržováním kontaktů, vztahů s rodinou a blízkými osobami, navazováním, udržováním sociálních kontaktů, sociálních vazeb s vrstevníky). Poslední oblastí potřeb, se kterou klienti do služby přicházejí je seberealizace s 2,8 % (podpora při pomoci hledání smyslu života, priorit a ukotvení). Komentář k potřebám uživatelů dle poskytovatelů z jednání pracovní skupiny Potřeby uživatelů, jež jsou naplňovány pomocí služby azylových domů, mohou být nejen materiální (bydlení, strava, péče o vlastní osobu hygiena atd.) a sociální (sociální poradenství, prosazování práv a zájmů atd.), ale i psychologické (snížená schopnost řešit problémy, chození v bludném kruhu atd.). Je zde prostor pro využití a aplikaci sociálně terapeutických činností (komunitní a skupinová práce, podpůrné terapeutické aktivity, nácviky sociálních dovedností), které jsou dle současné legislativy nad rámec základních činností azylového domu. V případě uživatelů, kteří jsou závislí na návykových látkách nebo mají psychické problémy (například depresivní stavy, psychózy, poruchu osobnosti), jsou sociálně terapeutické činnosti nutností, a to zejména ve své podpůrné roli. Uživatelé poptávají společensky uznatelné potřeby v oblasti hledání bydlení, práce atd. Výsledky dotazníku nezohledňují prolínání více druhů potřeb jednotlivých uživatelů. Dále se zde nedá stanovit, které potřeby poptávají uživatelé různého věku, pohlaví, jednotlivci, rodiny s dětmi, uživatelé přicházející z výkonu

33 trestu, zdravotnických zařízení, přicházející do zařízení z jiných sociálních služeb, kteří přichází z nájemního bydlení, opakovaně využívající služby atd. Dle poskytovatelů služby azylové domy jednotlivci především řeší hledání práce, vyrovnaní finančních závazků, hledání bydlení a zdravotní stav. U rodin s dětmi jsou potřeby zaměřené především na hledání vhodného bydlení a posílení rodičovských kompetencí, přípravu dětí do školy, péči o zajištění zdraví dětí, pomoc při narovnání vztahů s prarodiči, partnery, posílení kompetencí péče o domácnost, přípravy stravy pro děti atd. Dále je u žen zvýšená potřeba zajištění bezpečí před domácím násilím. U starších uživatelů se převážně řeší zdravotní stav, který omezuje získání zaměstnání. Tito uživatelé ve své podstatě čekají na uvolnění místa ve vhodnější sociální službě. Z toho důvodu potřebují jinou pobytovou službu, která by zajistila jejich potřeby v oblasti péče, např. domovy pro seniory, nebo domy se zvláštním režimem. Do těchto typů služeb se ale pro své nízké příjmy, zadluženost, zdravotní omezení vč. stanovené diagnózy alkoholismus a další nemohou dostat. Komentář k potřebám uživatelů z jednání projektového týmu Metodika dotazování byla vedena snahou kvantifikovat reagování na potřeby z pohledu personálního zajištění služby, tj., kterým potřebám a v jakém rozsahu (podílu %) věnují převážnou pozornost pracovníci v přímé práci. Nedostatečné pochopení tohoto záměru mohlo vést k různému výkladu zjištěných hodnot. Například: procenta vyjadřují potřeby uživatelů, které mají a nikoliv vyjádřený podíl práce pracovníků směrem k naplnění těchto potřeb. Doporučení Vzhledem k tomu, že pro tuto skupinu není ve společnosti nastaven dostupný systém bydlení, nebo navazující systém sociálních služeb. Osoby tak zůstávají v azylových domech delší dobu než je doporučována zákonem o sociálních službách. Poskytovatelé si jsou vědomi toho, že pokud ukončí službu klientovi v azylovém domě, tak pravděpodobně dojde k přesunutí této skupiny uživatelů do nocleháren, nízkoprahových denních center nebo na ulici. Nahrazováním chybějícího stupně bydlení pro tyto osoby, se zvyšuje riziko vzniku jejich závislosti na azylovém domě a zároveň je tím nepříznivě ovlivňována motivace ostatních uživatelů azylového domu. Doporučujeme vytvořit prostupný systém služeb a bytů navazující na azylové domy. Pro další dotazování doporučujeme ujednotit terminologii potřeb významově a tyto hodnoty sledovat dopředu a ne zpětně. Předejde se tak rozdílným interpretacím u jednotlivých poskytovatelů.

34 2.10 Činnosti a úkony služby azylové domy Základní činnosti 21 Úkony 22 / specifikace úkonu Poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy Poskytnutí ubytování Vytvoření podmínek pro samostatnou přípravu, nebo pomoc s přípravou stravy Zajištění nebo poskytnutí stravy odpovídající věku, zásadám racionální výživy a potřebám dietního stravování Ubytování po dobu zpravidla nepřevyšující 1rok Umožnění celkové hygieny těla Vytvoření podmínek pro zajištění úklidu, praní a žehlení osobního prádla, výměny ložního prádla Prostor pro samostatnou přípravu stravy kuchyňka, (kuchyňský kout s vodou vařičem, lednicí) Výdej stravy Zajištění dovozu stravy Vysvětlení podmínek služby, domovní řád, smlouva, ubytování. Chráněné prostředí Prostor pro osobní věci Prostor pro trávení volného času Prostor osobní hygienu (sprcha, WC) Zajištění podpory s dodržováním hygieny vyplývající z individuální potřeby Praní a sušení osobních věcí Zajištění výměny ložního prádla Podpora při praní a sušení osobních věcí vyplývající z individuálních potřeb uživatele Podpora při zajištění, osobních dokladů Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Pomoc při vyřizování běžných záležitostí vyplývajících z individuálních plánů Podpora při zajištění hmotného zabezpečení při využití sociálních dávek, uplatnění práva na hmotné zabezpečení ve stáří a invaliditě Podpora při řešení zdravotního stavu: registrace u lékaře preventivní prohlídky, očkování 21 dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů 22 dle vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách

35 Zprostředkování kontaktu institucemi, úřady, doprovody na úřady, policii, ÚP, nákup atd. Kontakt se školou. Podpora při vyřizování dokladů z oblasti rodinného práva (výživné, trestní oznámení, rozvod apod.) Podpora při řešení dluhové problematiky, vyjasnění vlastnických práv k majetku Podpora se zařazením na trh práce: vyhledávání pracovní příležitosti, vyhledání vhodné rekvalifikace, komunikace se zaměstnavatelem Podpora při řešení zdravotního stavu: řešení rizikového chování (alkohol, drogy apod.), Pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob, včetně uplatňování zákonných nároků a pohledávek Podpora v oblasti bydlení: hledání vhodného ubytování, podpora při zpracování žádosti o byt, pomoc s organizací stěhování, pomoc při jednání s dodavateli energií, podpora při orientaci v nájemní a podnájemní smlouvě Zprostředkování kontaktu s rodinou, pomoc při vyhledávání rodiny, podpora při zprostředkování kontaktů s rodinou * Další specifické činnosti a úkony Nácviky změny chování a jednání Zajištění pracovních aktivit Zprostředkování nabídky návazných služeb, vyhledávání vhodné sociální služby, zajištění návazné sociální služby Nácvik vedení domácnosti, včetně přípravy stravy a zdravého způsobu života Nácvik sestavování domácího rozpočtu Nácvik prezentace své osoby při kontaktu se společenským prostředím vč. úřadů Podpora a instruktáž při úklidu pokoje Řízené pracovní aktivity vedoucí k obnově pracovních návyků a dovedností

36 ---- Podpora v uspořádání hodnot a priorit Hledání smyslu života, priorit, ukotvení. Posilování sebedůvěry při řešení obtíží. Možnost ubytování v tréninkovém bytě vyplní služba, která poskytuje službu v bytech umístěných mimo azylový dům, ale jsou součástí kapacity této služby. Pomoc při přípravě dětí do školy pracovníkem zařízení Fakultativní služby Pomoc při přípravě dětí do školy externí službou Zajištění volnočasových aktivit Video trénink při zvládání životních situací Socioterapeutické činnosti komunitní a skupinové aktivity Podpora psychoterapeuta Poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy Vytvoření podmínek pro samostatnou přípravu, nebo pomoc s přípravou stravy Zajištění nebo poskytnutí stravy odpovídající věku, zásadám racionální výživy a potřebám dietního stravování Podíl Podíl 8% 8% 2% 2% Ubytování po dobu zpravidla nepřevyšující 1rok 16% 16% Poskytnutí ubytování Umožnění celkové hygieny těla 8% 7% Vytvoření podmínek pro zajištění úklidu, praní a žehlení osobního prádla, výměny ložního prádla 7% 6% Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Pomoc při vyřizování běžných záležitostí vyplývajících z individuálních plánů Pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob, včetně uplatňování zákonných nároků a pohledávek 21% 21% 22% 22% Další specifické činnosti a úkony Nácviky změny chování a jednání 5% 5% Zajištění pracovních aktivit 3% 2% % 0% Podpora v uspořádání hodnot a priorit 1% 2% Fakultativní služby Možnost ubytování v tréninkovém bytě vyplní služba, která poskytuje službu v bytech umístěných mimo azylový dům, ale jsou součástí kapacity této služby. 2% 1% Pomoc při přípravě dětí do školy pracovníkem zařízení 1% 1% Pomoc při přípravě dětí do školy externí službou 0% 0%

37 Zajištění volnočasových aktivit 2% 2% Video trénink při zvládání životních situací 0% 0% Socioterapeutické činnosti komunitní a skupinové aktivity 1% 1% Podpora psychoterapeuta 1% 1%. 0% 0% Celkem 100% 100% Procentuální podíly jednotlivých činností a úkonů jsou kvalifikovaným odhadem poskytovatelů pro účely tohoto dotazníku. Získané hodnoty se mezi roky 2012 a 2013 liší minimálně. V komentáři jsou výsledky zprůměrovány za oba dva roky. Azylové domy poskytují služby celodenního ubytování a v rámci této služby je zajištěno umožnění celkové hygieny těla, podmínek pro úklid, praní a žehlení osobního prádla vč. výměny ložního prádla. Součástí služby je zajištění podmínek pro přípravu stravy nebo zajištění stravy prostřednictvím poskytovatele. Ubytování je zajištěno ve dvou až čtyřlůžkových pokojích. U rodin s dětmi se dá navýšit kapacita pokoje o dvoulůžkové postele, přistýlky atd. Umožnění celkové hygieny těla je zajištěno ve společných koupelnách, dále jsou k dispozici automatické pračky pro praní osobního prádla. Součástí služby je poskytování sociální pomoci při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Služba zajišťuje základní stabilizaci prostřednictvím ubytování: Z interpretace výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že 40% poskytnutých úkonů ve službě azylové domy směřuje k základní stabilizaci klienta. Ubytování mj. zahrnuje vysvětlení podmínek služby, domovního řádu, smlouvy, ubytování, zajištění chráněného prostředí vč. prostoru pro osobní věci a trávení volného času. Je nutný dohled nad dodržováním pravidel, které zaručují ubytovaným uživatelům bezpečí. Součástí ubytování je umožnění celkové hygieny těla. Dále jsou to podmínky pro zajištění úklidu, praní a žehlení osobního prádla včetně jeho výměny. Součástí stabilizace je vytvoření podmínek pro samostatnou přípravu nebo pomoc s přípravou stravy 8 %, nebo zajištění stravy prostřednictvím sociální služby s výsledkem 2 %. Vzhledem k tomu, že strava je základní fyziologickou potřebou, dá se tento výsledek interpretovat tak, že 80 % uživatelů služby využívá kuchyňky nebo podporu s přípravou stravy a 20 % uživatelů služby si nechává zajišťovat stravu prostřednictvím sociální služby. Rodiny s dětmi tuto potřebu z 100% zajišťují prostřednictvím využívání kuchyněk v zařízení. 43% prováděných činností se váže k pomoci při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávaní osobních záležitostí. Z toho: 21 % úkonů směřuje k pomoci při vyřizování běžných záležitostí vyplývajících z individuálních plánů. Do oblasti činností lze zahrnout: podporu při zajištění osobních dokladů; podporu při zajištění hmotného zabezpečení při využití sociálních dávek, uplatnění práva na hmotné zabezpečení ve stáří a invaliditě; podporu při řešení zdravotního stavu: registrace u lékaře preventivní prohlídky, očkování; zprostředkování kontaktu institucemi, úřady, doprovody na úřady, policii, ÚP, nákup atd., kontakt se školou. 22 % poskytovaných úkonů napomáhá při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou. Pomoc a podporu při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob, včetně uplatňování zákonných nároků a pohledávek zajistilo 22 % činností. Do těchto činností lze zahrnout tyto úkony: podpora při vyřizování dokladů z oblasti rodinného práva (výživné, trestní oznámení, rozvod apod.); podpora při řešení dluhové

38 problematiky, vyjasnění vlastnických práv k majetku; podpora se zařazením na trh práce: vyhledávání pracovní příležitosti, vyhledání vhodné rekvalifikace, komunikace se zaměstnavatelem; podpora při řešení zdravotního stavu: řešení rizikového chování (alkohol, drogy apod.); podpora v oblasti bydlení: hledání vhodného ubytování, podpora při zpracování žádosti o byt, pomoc s organizací stěhování, pomoc při jednání s dodavateli energií, podpora při orientaci v nájemní a podnájemní smlouvě; zprostředkování kontaktu s rodinou, pomoc při vyhledávání rodiny, podpora při zprostředkování kontaktů s rodinou; zprostředkování nabídky návazných služeb, vyhledávání vhodné sociální služby, zajištění návazné sociální služby. Je možné, že některé výše uvedené činnosti, jež jsou zařazeny do oblasti pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávaní osobních záležitostí, hraničí v praxi s výkonem sociálně terapeutických činností, v rámci kterých jde sociální pracovník více do hloubky uživatelových problémů. Další činnosti Azylové domy zajišťují také další činnosti v objemu 7,5 %. Z toho nácviky změny chování a jednání, vedení domácnosti, včetně přípravy stravy a zdravého způsobu života, sestavování domácího rozpočtu, prezentace své osoby při kontaktu se společenským prostředím vč. úřadů, podpora a instruktáž při úklidu pokoje tvoří 5 % z poskytovaných úkonů a zajištění pracovních aktivit v podobě řízené pracovní aktivity vedoucí k obnově pracovních návyků a dovedností tvoří 2,5 % z poskytovaných úkonů. Fakultativní činnosti Azylové domy zajišťují při naplňování potřeb uživatelů další fakultativní činnosti. Jejich realizace se odvíjí od místních podmínek a personálních kapacit služby. Celkově identifikovali poskytovatelé, že fakultativní činnost v rámci poskytování sociální služby tvoří 6 %. Z toho: k zajištění volnočasových aktivit směřuje 2 % úkonů, k hledání smyslu života, priorit, ukotvení, posilování sebedůvěry při řešení obtíží směřuje 1, 5% poskytovaných úkonů, k podpoře bydlení v tréninkovém bytě se váže 1,5% úkonů, s pomocí při přípravě dětí do školy pracovníkem zařízení souvisí 1 % poskytovaných úkonů, podpora psychoterapeuta je zahrnuta v 1 % poskytovaných úkonů, stejně tak socioterapeutické činnosti komunitní a skupinové aktivity představují 1 % poskytovaných úkonů v rámci sociální služby. Doporučení: V azylových domech doporučujeme zvýšit poměr sociální práce realizované odborně vzdělanými pracovníky. Pro službu azylový dům je důležité umět reagovat na potřeby cílové skupiny zaměřených na adiktologii, psychologii, rodinnou problematiku apod., tzn., že je potřebné mít pracovníky, kteří by byli schopni více do hloubky řešit jednotlivé záležitosti uživatelů, nebo zajistit tyto odborníky z venku. Doporučujeme poskytovatelům při práci s klienty v rámci základní stabilizace uživatelů budovat jejich kompetence prostřednictvím aktivizačních programů. Důležité je zachování principu participace uživatelů při řešení své sociální situace, k dodržení tohoto principu je nutné zajištění dostatečného počtu pracovníků. Doporučujeme MSK v rámci připomínkování legislativních materiálů v souladu s výše uvedenými doporučeními klást větší důraz na sociálně terapeutické činnosti (komunitní a skupinová práce, podpůrné terapeutické aktivity, nácviky sociálních dovedností), které jsou dle současné legislativy nad rámec základních činností azylových domů. V případě uživatelů, kteří jsou závislí na návykových látkách nebo mají psychické problémy (například depresivní stavy, psychózy, poruchy osobnosti), jsou sociálně terapeutické činnosti nutností, a to zejména ve své podpůrné roli.

39 Personální zajištění služby Počet uživatelů - dle počtu uzavřených smluv Počet přepočtených úvazků za sociální službu celkem Počet přepočtených úvazků pracovníků v přímé práci Počet uživatelů na jednoho pracovníka v přímé práci (1/3) ,7 7,4 5,5 16 po korekci 72,7 7,6 6 12, ,8 7,6 5,7 17,4 po korekci 76,8 7,8 6,2 13,4 Co se týče počtu přepočtených úvazků pracovníků v přímé práci, bylo nutné v letech 2012 i 2013 provést korekturu, a to nezapočítat data od dvou registrovaných sociálních služeb (1.39, 1.56), jež se nedržely definice pracovníka v přímé práci uvedené v dotazníku. Po této korekci vychází, že v roce 2012 činil počet přepočtených úvazků pracovníků v přímé práci 5,8 úvazků a v roce úvazků. Pokud by byly vyjmuty i údaje registrované sociální služby 1.51, jež se vymykají ostatním datům, dostaneme se na počet přepočtených úvazků pracovníků v přímé práci v roce úvazků a v roce ,2 úvazků. Kapacita azylových domů byla v roce lůžek a v roce lůžek. Průměrně se v azylových domech obmění ročně 46% uživatelů. Přepočtené úvazky na počty uživatelů odpovídají ročnímu přepočtu v daném roce. Tento přepočet ale neodpovídá okamžité kapacitě azylových domů v přepočtu na jednoho pracovníka, tento propočet je dle výsledků dotazníků uveden v kapitole návrh přepočtených úvazků. A = Počet úkonů provedených v přímé práci za rok B = Počet přepočtených úvazků pracovníků v přímé práci poskytujících daný úkon v roce Služby průměr Úkony A B A B Vytvoření podmínek pro samostatnou přípravu, nebo pomoc s přípravou stravy , ,8 2. Zajištění nebo poskytnutí stravy odpovídající věku, zásadám racionální výživy a potřebám dietního , ,4 stravování 3. Ubytování po dobu zpravidla nepřevyšující 1rok , ,9 4. Umožnění celkové hygieny těla , ,9 5. Vytvoření podmínek pro zajištění úklidu, praní a , ,0 žehlení osobního prádla, výměny ložního prádla 6. Pomoc při vyřizování běžných záležitostí , ,7

40 vyplývajících z individuálních plánů 7. Pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob, včetně , ,2 uplatňování zákonných nároků a pohledávek 8. Nácviky změny chování a jednání , ,5 9. Zajištění pracovních aktivit , , ,0 0 0,0 10. Podpora v uspořádání hodnot a priorit , ,4 11. Možnost ubytování v tréninkovém bytě vyplní služba, která poskytuje službu v bytech umístěných mimo azylový dům, ale jsou součástí kapacity této 614 0, ,1 služby. 12. Pomoc při přípravě dětí do školy pracovníkem zařízení 421 0, ,0 13. Pomoc při přípravě dětí do školy externí službou 42 0,0 51 0,0 14. Zajištění volnočasových aktivit , ,4 15. Video trénink při zvládání životních situací 42 0,0 34 0,0 16. Socioterapeutické činnosti komunitní a skupinové aktivity , ,1 17. Distribuce potravin z potravinové banky 62 0,0 72 0,0 Korekce údajů 18. Podpora psychoterapeuta 168 0, ,0 U poskytovatele číslo 1.15 nebylo započteno 38 úvazků na zajištění úkonu stravy v roce U poskytovatele číslo 1.57 nebylo započteno 18 úvazků v roce 2012, v dalším roce poskytovatel uvedl 3,5 úvazků na zajištění cca stejného počtu úkonů. Údaje nejsou ve výsledné tabulce zpracovány. Azylové domy ustupují od plošného zajišťování stravy ze strany poskytovatele a v rámci azylových domů budují kuchyňské kouty. Tento trend odráží řádky 1 a 2. Úkony spojené s vytvořením podmínek stravy zahrnují podporu uživatelů při vedení oblasti přípravy stravy, uchovávání potravin atd. V úkonu zajišťujícím ubytování je potřeba započíst práci sociálního pracovníka, který vysvětluje pravidla daného zařízení, podepisuje smlouvu apod., dále práci pracovníků v sociálních službách zajišťujících nepřetržitý chod zařízení. U řádků 6 a 7 není jednoznačný výklad, kdy například činnosti související s hledáním práce může poskytovatel evidovat v rámci podpory vyplývající z individuálních plánů, jiný v podpoře při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob. Dále údaje mohou být zkresleny hloubkou podpory (umožnění dokončení přípravy na pracovní uplatnění, vyhledávání a zajištění kvalifikačního vzdělávání, vyhledávání a zajištění rekvalifikačního vzdělávání, nácvik komunikace se zaměstnavatelem telefonicky/ em, nácvik sepsání CV, nácvik sebeprezentace, úpravy vzhledu, vystupování atd.). Odhad úvazku ke stanoveným úkonům Kvalifikovaný odhad přepočtených úvazku pracovníků v přímé práci činí 9,3 úvazků pro rok Skutečnost přepočtených úvazku v daném roce byla 6,0 úvazků pracovníků v přímé práci. Kvalifikovaný odhad přepočtených úvazku pracovníků v přímé práci činí 9,9 úvazků pro rok Skutečnost přepočtených úvazku v daném roce byla 6,2 úvazků pracovníků v přímé práci.

41 Doporučení Poskytovatelé preventivních služeb nepracují ve své praxi s měřením úkonu s přepočtením na úvazek přímé práce. U azylových domů se ve skutečnosti sledují tyto ukazatele: počty ubytovaných uživatelů/obsazených lůžek, stravy, doby individuálních setkání atd. Každý poskytovatel použil vlastní přepočet ke stanovení úvazku na jednotlivé úkony. Údaje stanovených úkonů na přepočtené úvazky nemají odpovídající výpovědní hodnotu. Dalším vysvětlením rozdílů mezi skutečností a odhadem úvazku může být také propojenost více služeb v rámci jednoho projektu např. nízkoprahové denní centrum a noclehárna atd. Druhý faktor ovlivňující počty pracovníků a tzv. úkonů ovlivňují dovednosti cílové skupiny. Např. jeden poskytovatel azylového domu v Praze zajišťuje služby pouze v utajovaných bytech. Tato služba je zajištěna pouze čtyřmi sociálními pracovníky, oproti službě kde cílovou skupinou jsou muži, kteří potřebují dohled nad dodržením pravidel, které umožňují vzájemné soužití v daných prostorech azylového domu. Zde je potřeba počítat se zajištěním minimálně 5 úvazky pracovníků v přímé práci na zajištění 24 hodinové služby 7 dní v týdnu. Vzhledem k rozdílné interpretaci úkon/přepočtený na jednotku úvazku pracovníků v přímé práci, doporučuje pracovní skupina k těmto údajům nepřihlížet. Kolik % na celkové přímé práci s uživateli tvořila administrativa spojená s poskytnutím služby přímo uživateli? rok celkový průměr 29% 34% Tento odhad zahrnuje čas potřebný k vedení dokumentace a práce na zakázkách uživatelů. Otázka nebyla rozdělena na pracovníky v sociálních službách a sociální pracovníky. Z výsledku se dá namodelovat, že ze 40 minutové přímé práce s uživatelem potřebuje sociální pracovník kolem 20 minut na administrativní zpracování. Dotazník, ale nepracoval s hodnotou administrativní práce na jednotlivé pracovní pozice. Dá se předpokládat, že u pracovníků v sociálních službách bude přepočet mezi přímou prací a administrativou spojenou s přímou prací menší a u sociálních pracovníků bude zase vyšší. Dále se do této činnosti započítává práce na přípravě komunitních setkání atd. U služeb je třeba počítat i s administrativní prací, která nesouvisí s přímou prací. Např. administrativní práce s různými druhy výkazů, kdy pro MPSV se vykazují hodnoty setkání evidovaných do 15, 30, 60, 120 minut. Individuální projekty počítají s hodnotou 10 minut kontakt, 30 minut intervence atd. Tato různá snaha o kvantifikaci sociální práce je poskytovatele demotivující vzhledem k času strávených k vykazování, které stejně neovlivní kvalitu práce. Zohlednit je potřeba i činnosti zajišťující provoz a rozvoj poskytovatele (metodiky služby, účetnictví, provozní práce, vzdělávání atd.).

42 Návrh rozpětí poměru počtu přepočtených úvazků v nepřímé práci na 1 úvazek v přímé práci ve třech variantách, viz Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v MSK na období Návrh rozpětí poměru počtu přepočtených úvazků na jednoho uživatele není možné nastavit bez zohlednění velikosti zařízení. Další skutečností, která ovlivňuje tyto přepočty je skutečnost poskytování více druhů služeb v jednom zařízení. Služba, která získá více finančních prostředků, zajišťuje údržbu celé budovy a další režijní náklady. Poskytovatele v roce 2012 museli reagovat na snížení objemu finančních prostředků k většímu propojování služeb, v oblasti rozložení úvazků na další služby, zajištění společné údržby, společných nákupů a služeb atd. Velikost azylových domů se liší v počtu poskytovaných lůžek od 4 lůžek do 75 lůžek. Vzhledem k velkému rozdílu kapacity zajištěných lůžek, byly tyto služby rozděleny podle kapacity lůžek do tří skupin: azylový dům od 4 do 29 lůžek, azylový dům od 30 do 39 lůžek a azylový dům od 40 lůžek. Údaje a nastavení pro poskytovatele azylového domu, který zajišťuje pouze 4 lůžka, nejsou v následujících tabulkách zohledněny pro velkou statistickou odchylku od ostatních poskytovatelů. V krizové variantě je navržen stávající stav, další omezení personálu povede ke snížení poskytovaných služeb nebo k uzavření služby. Varianty Počet přepočtených úvazků za sociální službu celkem Počet přepočtených úvazků ostatní pracovníci Počet přepočtených úvazků pracovníků v přímé práci První skupina od 12 do29 lůžek (15 poskytovatelů z 34) Průměr lůžek 20,6 Počet uživatelů na jednoho pracovníka v přímé práci Optimální 8,5 2,5 6 3,4 Základní 7,5 2 5,5 3,7 Krizová 6,5 1,5 5 4,1 Skutečnost 5,8 1,3 4,5 4,6 Druhá skupina od 30 do 39 lůžek (5 poskytovatelů z 34) Průměr lůžek 33,1 Optimální ,1 Základní 10 2,5 7,5 4,4 Krizová ,5 Skutečnost 7,3 1,6 5,7 5,8 Třetí skupina od 40 do 75 lůžek (14 poskytovatelů z 34) Průměr lůžek 55,8 Optimální ,1 Základní 12,5 2,5 10 5,6 Krizová ,0 Skutečnost 9,6 1,9 7,7 7,2 Z uvedených údajů je patrný rozdíl počtu uživatelů na jednoho pracovníka v přímé práci. Nejvíce uživatelů na jednoho pracovníka je ve třetí skupině. Tato skutečnost, ale nemusí automaticky znamenat horší kvalitu poskytovaných služeb oproti menším poskytovatelům. Devět poskytovatelů z 14 ve třetí skupině jsou azylové domy pro rodiny s dětmi. U velkých azylových domů pro jednotlivce je vhodné tento azylový dům provozně rozdělit do menších komunit, s dostatečným personálním obsazením.

43 U první a druhé skupině je v základní variantě navržen stav pracovníků na jednoho uživatele bez sdílení s jinou sociální službou. Toto nastavení pracovníků v přímé práci dostačuje na zajištění 24 hodinové služby 7 dní v týdnu. Další specifika azylových domů pro ženy s dětmi a poskytování služeb v bytech jsou uvedena v následující tabulce. Další specifika poskytovaných služeb Počet poskytovatelů Průměrný počet rodin Kapacita lůžek 12-29, průměr lůžek 20,6 (15 poskytovatelů z 34) Průměr lůžek Azylové domy pro ženy s dětmi 8 7,9 x Byty 4 x 2 Kapacita lůžek 30-39, průměr lůžek 33, (15 poskytovatelů z 34) Azylové domy pro ženy s dětmi 2 10,2 x Byty 4 x 6,5 Kapacita lůžek 40-75, průměr lůžek 55,8 (14 poskytovatelů z 34) Azylové domy pro ženy s dětmi 9 13,4 x Byty 7 x 14 Doporučení: Doporučujeme poskytovatelům v rámci přímé práce zvyšovat podíl sociálních pracovníků, kteří disponují dostatečnými kompetencemi odpovídajícími potřebám cílové skupiny. Podíl práce spojené se základní stabilizací, kterou v současné době vykonávají pracovníci v sociálních službách, musí rovněž reflektovat potřeby cílové skupiny v dané službě, př. osoby se sníženou soběstačností o svou osobu, lidé závislí na návykových látkách, maminky s oslabenou sociální vazbou atd.

44 2.12 Náklady na personální zajištění služby 1. Průměrný počet pracovníků v přímé práci/průměrný počet přepočtených úvazků 2. Průměrné celkové personální náklady za rok na službu 3. Průměrné personální náklady na pracovníky v přímé práci na službu za rok Podíl % (ř. 3/ř. 2 * 100) % Kč Kč 68% % Kč Kč 68% Rozdělení podle velikosti služby Rok 1. Průměrný počet pracovníků v přímé práci/průměrný počet přepočtených úvazků 2. Průměrné celkové personální náklady za rok na službu 3. Průměrné personální náklady na pracovníky v přímé práci na službu za rok Podíl % (ř. 3/ř. 2 * 100) kapacita lůžek % Kč Kč 72% % Kč Kč 69% kapacita lůžek % Kč Kč 73% % Kč Kč 68% kapacita lůžek % Kč Kč 76% % Kč Kč 77% Personální náklady na zabezpečení služby azylový dům v kraji činily v roce 2012 celkem ,- Kč a v roce 2013 celkem ,- Kč. Personální náklady na pracovníky v přímé práci činily v roce 2012 celkem ,- Kč a v roce 2013 celkem ,- Kč. Náklady na zajištění přímé práce v obou letech představovaly 68 % z celkových personálních nákladů, přičemž podíl úvazků činil v jednotlivých letech 78 % a 79 %. Při bližším zkoumání dat od jednotlivých poskytovatelů jsme došli k závěru, že někteří z 34 dotázaných neuvedli v otázce personálních nákladů relevantní data, jelikož podíl nákladů pracovníků v přímé péči na celkových personálních nákladech je u nich nižší než 27 %, a přitom podíl úvazků se pohybuje stejně jako u ostatních poskytovatelů okolo 80 %. S daty z těchto dotazníků jsme v následujících rozborech nepočítali.

45 Personální náklady na jeden úvazek Poměrně rozdílné jsou také průměrné náklady na 1 úvazek za měsíc. Zatímco v jedné ze služeb činily v roce 2012 náklady ,- Kč na úvazek a měsíc, v jiné to bylo ,- Kč. Náklady o rok později, tj. v roce 2013, pak byly nejnižší ,- Kč a nejvyšší ,- Kč. Průměrné měsíční náklady na 1 úvazek byly v roce ,- Kč (jedná se o superhrubou mzdu, což je cca Kč hrubé mzdy). Tato hodnota vyjadřuje průměr za všechny pracovní pozice zahrnuté do personálních nákladů služby azylový dům, tedy i mzdy managementu. Personální náklady na pracovníky v přímé péči se pohybovaly v roce 2012 od ,- Kč po ,- Kč na úvazek a měsíc. V roce 2013 se pak pohybovaly od ,- Kč po ,- Kč na úvazek a měsíc. Průměrné měsíční náklady na 1 úvazek pracovníka v přímé péči v roce 2013 byly ,- Kč (což je cca Kč hrubé mzdy). Z výsledku dotazníkového šetření není lehké udělat jednoznačný závěr. Výsledky může zkreslovat skutečnost, že nevíme, zda celkové personální náklady jednotlivých poskytovatelů obsahují i náklady na obslužné činnosti (jako je zpracování účetnictví, tvorba metodik, úklid apod.). Pokud jsou služby některým z poskytovatelů nakupovány a jiným nikoli, údaje pak nejsou porovnatelná. Dále může výsledky zkreslovat skutečnost, že pokud je obsaženo v jednom zařízení více druhů sociálních služeb a mezi jednotlivými službami je personální provázanost, dochází k úhradě personálních nákladů tou službou nebo těmi službami, které jsou více finančně podpořeny. V minulosti v důsledku nutnosti hledat úspory, zefektivňovat práci a snižovat náklady, je v současné době běžná provázanost několika sociálních služeb v jednom zařízení, a to nejen místně, ale především personálně. Kdyby mělo dojít k oddělení jednotlivých služeb, nebyly by schopny samostatné existence z důvodu nedostatečného finančního pokrytí. Doporučení: Uvažujeme-li o definici poměru pracovníků v přímé práci k ostatním pracovníkům služby, musíme si prvotně nadefinovat nezbytné činnosti, jež musí každý poskytovatel zajistit vedle přímé práce s klientem. Jedná se o tyto činnosti: řízení organizace tvorba metodik sociální práce ekonomické a účetní činnosti personalistika tvorba projektů za účelem zkvalitnění služby a získání finančních prostředků od donátorů ICT služby úklid opravy a údržba atd. Je logické, že objem činností v přímé práci musí převažovat nad těmi ostatními. Podle velikosti poskytovatele však některé činnosti budou nakupovány a jiné zajišťovány vlastními zaměstnanci. Dostáváme se tak do roviny, že navrhujeme nedefinovat poměr úvazků přímé práce k úvazkům ostatních pracovníků, ale definovat poměr nákladů na nezbytné ostatní činnosti k personálním nákladům na pracovníky v přímé práci. Doporučujeme, aby náklady na nezbytné ostatní činnosti byly pokrývány ve výši: - krizová varianta % - základní varianta %

46 - optimální varianta % personálních nákladů připadajících na přímou práci. Pokud se procento pokrytí ostatních činností bude blížit k horní hranici, bude mít zařízení dostatek prostředků na zkvalitňování poskytované sociální služby.

47 2.13 Spoluúčast obcí na financování služby azylové domy obec částka v Kč kvantifikovaný odhad nepřímé podpory v Kč částka v Kč kvantifikovaný odhad nepřímé podpory v Kč Albrechtičky Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Dobrá Dolní Lutyně Frenštát pod Radhoštěm Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí Havířov Hlučín Horní Benešov Ostatní Karviná Kateřinice Kopřivnice Krnov Kujavy Mošnov Opava Orlová Ostrava Ostrava-Poruba Ostrava-Slezská Ostrava Paskov Petrovice u Karviná Příbor Rybí Rýmařov Starý Jičín Straník Studénka Šenov Štramberk Trnávka

48 Třinec Václavov Věřnovice Veřovice Vrbno pod Pradědem Ženklava Životice u Nového Jičína CELKEM V roce 2012 činila spoluúčast obcí MSK na financování služby azylové domy ,- Kč, z toho ,- Kč bylo formou peněžního plnění a ,- Kč formou nepeněžního plnění. V roce 2013 činila spoluúčast obcí MSK na financování služby azylové domy ,- Kč, z toho ,- Kč bylo formou peněžního plnění a ,- formou nepeněžního plnění. Oproti roku 2012 došlo v roce 2013 ve finančním vyjádření k poklesu finančních prostředků vyčleněných z rozpočtu obcí ve prospěch uvedené služby. Vliv na toto měla především velká města MSK, kterými jsou Ostrava, Frýdek-Místek, Opava, Karviná, Havířov, Třinec, Kopřivnice a Český Těšín, jež se podíleli na propadu ve financování formou peněžního plnění celkovou částkou mínus ,- Kč. Ke zmírnění výrazného propadu nepřispěla ani skutečnost, že některé obce (Ostrava-Slezská Ostrava a Krnov) naopak na podporu služby vyčlenili ze svého rozpočtu v roce 2013 více finančních prostředků než v roce 2012, a to v souhrnné výši plus ,- Kč. Podíl nepeněžního plnění na celkovém financování ze strany obcí byl v roce 2012 ve výši 12,7 % a v roce 2013 ve výši 23,8 %. Nepeněžní podpora ze strany obcí je především formou bezplatných nájmů a zvýhodněných nájmů nemovitostí, v nichž je služba poskytována. Je vidět pochopitelná snaha obcí nepřelévat dotační peníze tam a zpět ve smyslu k poskytovateli a od něj ve formě nájmu opět na město. Nepeněžní podpora je dále zastoupena úhradou energií a poskytnutím účetních služeb, avšak svým podílem na celkové nefinanční podpoře se jedná o zanedbatelné položky. Dotace města jsou poskytovány obvykle službám působícím na území donátora bez ohledu na zohlednění trvalého bydliště uživatelů využívající tyto služby. Model spolufinancování obcí sociálních služeb odráží rozdílnou dotační politiku v daných obcích. Obce zpravidla financují území, na kterém jsou služby poskytovány. Některé obce přispívají na pobyt svých občanů v zařízeních, která nejsou poskytovány na území vlastní obce. Doporučení Ve finanční podpoře stávajících sociálních služeb ze strany obcí se neodráží skutečný rozsah poskytovaných služeb jednotlivých poskytovatelů. Výše poskytnutých částek konkrétní službě se ve své výši někdy i velmi výrazně liší v průběhu let. Poskytovatel dopředu často neví, jaký příspěvek na svou činnost od obce dostane. Žádoucí je prohloubit spolupráci obcí s poskytovateli služeb a koncept financování budovat na základě potřeb uživatelů definovaných v komunitních plánech rozvoje sociálních služeb.

49 Financování ze strany obcí by mělo vycházet z povinnosti postarat se o vlastní občany a tudíž i přispívat na poskytování sociálních služeb těmto občanům Model sociální služby azylové domy Služby azylového domu napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob. Cílem je napomáhat osobám k překonání nepříznivé sociální situace spojené se ztrátou bydlení a chránit společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů. vymezení typických nepříznivých situací, na které služba reaguje - Ztráta bydlení (přístřeší), nejisté a nevyhovující bydlení. - Materiální problémy (nízký příjem, zadlužení, exekuce). - Rizikový způsob života (konzumace alkoholu, gamblerství, trestná činnost) - životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností. - Ohrožení práv a zájmů oběť agrese, trestné činnosti (např. bílý kůň ), domácího násilí. - Ztráta zaměstnání. - Sociální vyloučení - Služba azylový dům reaguje nejčastěji na nepříznivou situaci uživatelů v oblasti bydlení, zaměstnání, rozpadu rodinných vztahu, zadluženosti, alkoholismu, zhoršujícího se zdravotního stavu po dlouhodobém pobytu na ulici, apod. specifikace potřeb, na které služba reaguje - Materiální potřeby bydlení (bezpečné zázemí, soukromí, prostor pro péči o svou osobu, stravování), hygiena, stravování nebo vytvoření podmínek pro přípravu stravy, zajištění oblečení. - Sociální potřeby potřeba někam patřit (společenství), potřeba sociálního kontaktu se projevuje touhou po společnosti, po okamžicích lidské vzájemnosti, družnosti, po možnosti s někým si promluvit, někomu být nablízku (naplňováno v rámci individuálních rozhovorů nebo v rámci komunitně-skupinových setkání); prosazování práv a oprávněných zájmů; zajištění kontaktu se společenským prostředím (naplňováno v rámci sociálního poradenství). - Psychologické potřeby potřeba citového vyžití, být v bezpečí, být chráněn, mít se kam uchýlit, mít sociální odezvu přátelství, lásku, moci s někým spolupracovat (naplňováno v rámci individuálních rozhovorů nebo komunitně-skupinových setkání); potřeba seberealizace (naplňováno v rámci aktivizačních programů, pracovní terapie apod.). - Spirituální potřeby hledání smyslu života; proč žiju: odkud jsem vyšel, kdo jsem a kam jdu - kam vlastně směřuje můj život? (naplňováno v rámci pohovorů se sociálním pracovníkem, zprostředkování na pastorační službu, biblických hodin, bohoslužeb). - První potřebou, kterou zájemce o službu azylový dům má je bydlení. Potřebuje mít střechu nad hlavou a zajištěné hygienické podmínky. Potřeba být prostě v teple je vyslovena drtivou většinou žadatelů. Často pak následuje potřeba odrazit se, začít znovu, od začátku. Najít si jiné bydlení je v žádostech o sociální službu uváděno častěji, než najít si zaměstnání. Je to i způsobeno tím, že uživatelé stárnou a na hledání zaměstnání již často rezignovali z důvodu častého odmítání potencionálních zaměstnavatelů, různorodého zdravotního omezení, vyššího věku (nad 50 let), kdy už se hledá práce těžko. Tito uživatelé, mezi 50 a 60 lety poté zůstávají v azylových domech dlouhodobě, protože nemají práci a do důchodu je daleko. Co se týče uživatelů nad 60 let bez přiznání starobního důchodu nebo s nízkým důchodem, je také problém tyto uživatele umístit. Nemají ještě nárok na příspěvek na péči, takže pro

50 klasické domovy pro seniory nejsou prioritou a domovy se zvláštním režimem jsou přeplněné a čekací doby dlouhé. Tito uživatelé mají především potřebu mít malý pokoj, garsonku, kde by mohli již v klidu žít! Když se jejich zdravotní stav zhorší natolik, že přestanou být soběstační, kolují pak mezi nemocnicí, léčebnou a LDN. - U mladých uživatelů (nejčastěji do 26 let, odhadem 10% uživatelů služeb), kteří přicházejí do azylového domu je první potřebou vždy zaměstnání. Často jim však chybí jakékoliv pracovní návyky a jsou ohroženi drogami a kriminální činností. Jedná se v drtivé většině o muže jednotlivce ze sociálně znevýhodněného prostředí (z rozvrácených rodin s chybějícím otcem). Již v tak mladém věku mají za sebou výkon trestu, někdy i opakovaný, je u nich také častý výskyt závislosti na drogách (THC, pervitin) a někdy jsou již také zadlužení. Na azylovém domě jsou ubytování většinou tři měsíce až půl roku (pokud porušují domovní řád i kratší dobu). Jsou vybízení (někdy i trochu více motivováni) k větší aktivitě a plnění si svých povinností. Odcházejí buď opravdu do zaměstnání (převážně na dohodu) nebo někdy do výkonu trestu, či dostanou podmínku s výkonem obecně prospěšných prací. - Potřeba oddlužení je nejčastějším tématem u uživatelů ve věku od 30 do 48 let. Jejich dluhy bývají hodně vysoké, někdy jde až o půl milionu. Peníze dluží většinou nebankovním společnostem (Provident, Home credit). Uvědomují si, že bez práce to nepůjde, zaměstnání si však hledají poměrně dlouho a hodně si vybírají, co budou dělat a za kolik peněz. K osobnímu bankrotu se zatím dopracoval pouze jeden uživatel za posledních pět let, na konci roku 2015 by měl jeho bankrot skončit. Po celou dobu je v našich službách, konkrétně na bytě, který je součástí azylového domu Armády spásy. Dobrou spolupráci se daří navázat se zdravotními pojišťovnami, kde má dluh snad skoro každý uživatel. Pokud je uživatel aktivní a začne svůj dluh po malých částkách (stačí 150,-Kč) splácet, nemají problém takovému uživateli odpustit penále i v částce 5 tisíc korun. optimální počet uživatelů s ohledem na ekonomickou udržitelnost provozování služby, charakter služby a cílovou skupinu - s ohledem na ekonomickou udržitelnost provozování služby, charakter služby a cílovou skupinu se jeví jako optimální velikost pro jednotlivce od 30 do 40 lůžek, v rámci této služby je potřeba pracovat s menší skupinou uživatelů, u domů pro rodiny je to od 8 do 10 rodin - pro jednotlivce jedno nebo dvoulůžkové pokoje, které umožní větší prostor pro soukromí, u domů pro rodiny je ideální zajištění ubytování se samostatnou kuchyňkou a sociálním zázemím. - Maximální počet vytíženosti doporučujeme obsazovat do 80% dané kapacity, 20% jako krizová místa v zájmu zachování preventivního charakteru služby azylového domu. optimální počet pracovníků s ohledem na ekonomickou udržitelnost provozování služby, charakter služby a cílovou skupinu - Pouhý přepočet na jednoho uživatele nemůže zohlednit náročnost práce s cílovou skupinou a dynamikou změn, která se projevuje v cílové skupině. V současnosti se v cílové skupině objevují lidé s různým psychickým onemocněním. Tato skutečnost vede poskytovatele ke zvyšování kvalifikace stávajících pracovníků specialistů zaměřených na adiktologii, psychologii apod., nebo se uchyluje k zaměstnávání externích odborníků. Doporučování uživatelů azylových domů k využití externích odborníků je pro tuto cílovou skupinu téměř nemožné, což souvisí s celkovou neatraktivitou této cílové skupiny ve společnosti. - Azylový dům může využívat i cílová skupina, která neřeší více oblastí potřeb prostřednictvím této služby (viz. kapitola 2.9), služba je tak schopna obsloužit větší počet uživatelů na jeden úvazek.

51 - Jednoznačně lze doporučit více sociálních pracovníků na počet uživatelů, podporu externích odporníků (psycholog, psychoterapeut, socioterapeut); potřebnost externích specialistů působících na AD. optimální provozní doba - vzhledem k charakteru služby se počítá s nepřetržitým provozem včetně personálního zajištění. optimální výsledek práce služby směrem k uživatelům (včetně kvantifikace), minimalizovat množství vnějších překážek; tak abychom mohli říct, že jsme opravdu udělali maximum - Ideálním výsledkem (cílem, účelem, záměrem) je úplné osamostatnění uživatele, tj. jeho maximální integrace (začlenění, zapojení, sjednocení, splynutí) do běžného (normálního, standardního) života. - Rozložení cílů uživatelů z azylového domů 1. Nalezení vhodného bydlení % (domovy pro seniory, garsonky, komerční ubytovny, podnájmy) 2. Nalezení práce na smlouvu % 3. Řešení specifických problémů: 5-35% oddlužení, stabilizace zdravotního stavu, uzdravení (narovnání, napřímení) rodinných vztahů návrat k rodině, získání návyku racionálního hospodaření s penězi, prohloubení dovednosti (kompetence) uplatňovat svá práva a respektovat práva druhých, upevnění hygienických návyků, vyřízení důchodu (invalidní, starobní). - Příklad jednoho poskytovatele z Co se daří ve službě: vytváření místa pro pracovníky veřejně prospěšných prací, v současnosti jich pracuje 10 a z toho 7 jsou uživatelé našich služeb. Jsou to všechno uživatelé nad 37 let, nejčastěji nad 50 let. Pracovní smlouvu mají na 1 rok. Většina z nich pracuje na farmě. Jsou však mezi nimi i dvě ženy, které pracují v CSS v prádelně a výdejně jídla, nebo muži na pozici údržbáře. Tito zaměstnanci buď bydlí v azylovém domě pro muže, nebo ženy, nebo na tréninkových bytech. Všichni mají dluhy, ale díky práci je úspěšně splácí a získávají pracovní návyky. Zatím se však nedaří tyto zaměstnance po skončení roční smlouvy posunout dále (najít jiné zaměstnání mimo CSS, najít jiné bydlení). V měsíci březnu 2015 budou zaměstnáni další tři lidé a z toho dva uživatelé azylového domu, z toho 1 uživatel je ve věku do 26 let a ve věku 38 let. Vzrůstá tendence, že je na azylovém domě a bytech je více uživatelů, kteří chodí do zaměstnání, v současnosti je to 8 uživatelů a z toho 4 pracují přes VPP a 4 v běžných firmách. Dále se nám podařilo umístit jednoho uživatele do Domova Přístav 1 a to po pěti letech od podání žádosti. Co se nedaří, co chybí: pokud přijde uživatel z Psychiatrické nemocnice, není dostatek volných kapacit pro umístění v kvalitním chráněném bydlení, které tento uživatel potřebuje nejvíce, chybí domov se zvláštním režimem přímo v Opavě, případně v Krnově, chybí sociální podniky, které by zaměstnaly naše uživatele se zdravotním omezením či ve věku nad 50 let, chybí sociální bydlení, kde by mohli bydlet uživatelé s nízkými příjmy (sociální dávky, uživatelé s minimální mzdou, soběstační senioři s malým důchodem). Nedaří se nám uživatele posouvat do výše jmenovaných zařízení či institucí, protože prostě v Opavě nejsou, nebo není místo. Potřebnost široké škály možností pomoci ( mokré služby, chráněné pracovní místa, prostupné a dostupné sociální bydlení apod.), v podstatě každý uživatel vyžaduje individualizovaný

52 přístup; to co běžný člověk v populaci zvládne bez sociálních služeb, jinému trvá měsíce nebo to nezvládne vůbec. - Psycho-sociální potřeby uživatelů (jít více do hloubky) doplnění o sociálně terapeutické činnosti (komunitní a skupinová práce, podpůrné terapeutické aktivity, nácviky sociálních dovedností) v rámci legislativy. Další návazné služby - Zejména samostatné bydlení obecní a komerční ubytovny, které spolupracují se sociálními službami, tréninkové byty a dispoziční byty - doba pobytu na AD - cca 40% klientů do 1/2 roku, 30% do 1 roku a 30% nad 1 rok, cca 20% kapacity bývá zablokováno klienty (senioři s nízkým příjmem, příp. bez příjmu, lidé zbavení způsobilosti), kteří jsou na hraně cílové skupiny, ale které nelze nikam posunout chybí následné služby, např. DZR - z praxe vyplývá, že určitý počet klientů do následných služeb nedochází, i když je to potřebné; velkou roli hraje vybudovaný vztah klienta s pracovníkem, pocit bezpečí ve známém prostředí Pracovní aktivity - Pracovní aktivity s uživateli usilují u cílové skupiny osob bez domova o její uplatnění na trhu práce, a tím pomáhá minimalizovat riziko sociálního vyloučení jednak prostřednictvím přímého zaměstnávání ve společnosti azylového domu a jednak prostřednictvím socioterapeutické podpory. V rámci projektu se jedná zejména o podporu při sociálním začleňování, nácviku dovedností pro obnovení soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění, pomoci při uplatňování práv a při obstarávání osobních záležitostí. Posláním projektu je také zprostředkování kontaktů se společenským prostředím.

53 Zapojení azylového domu v schéma koncepce řešení bezdomovství

54 2.15 Příklad dobré praxe služby azylové domy Příběh 1. Panu V. bylo 21 let, byl svobodný, bezdětný, měl oba rodiče a několik sourozenců. Protože neukončil střední školu ani podruhé neuspěl u maturity, otec jej vyhodil z domu. Důvodem tohoto jednání byl nedostatečný finanční příspěvek pana V. do společného rodinného rozpočtu. Pan V. sice požádal o sociální dávky, ale nestačilo to otcovu požadavku. Pracovnice Úřadu práce ČR, referátu hmotné nouze mu doporučila využít pobytovou sociální službu. Nejprve pan V. přespával na noclehárně a po krátké době přešel do azylového domu. S klíčovým pracovníkem služby se dohodl, že jej pracovník podpoří při hledání práce a při přípravě na další opravnou maturitní zkoušku. Pan V. si chtěl najít práci v oboru. Připravil si životopis, který mu klíčový pracovník pomohl upravit, při hledání využíval Internet a také služby městské knihovny. Dále se p. V. připravoval na maturitní zkoušku, vypůjčil si učebnice, prováděl cvičné testy na počítači. Do dvou měsíců si našel práci, do práce dojížděl a přihlásil se ve škole na opravnou maturitu. Začal dokonce uvažovat o vlastním bydlení. Jeho plány však překazilo zrušení pracovního místa, kde byl zaměstnán. Po počátečním zklamání se pan V. znovu pustil do hledání práce a nadále se připravoval na maturitu. Nakonec byl v hledání zaměstnání úspěšný, našel si práci v Brně a následně i ubytování blízko nového pracoviště. Všechny tyto změny zvládl za necelý rok nejen díky motivaci, kterou měl, ale také díky podpoře pracovníků služby. Příběh 2. Paní N. se musela odstěhovat z bytu, protože dlužila vysoké částky na nájemném a dalších platbách. Do té doby měla potíže, které nedokázala sama řešit. Kromě toho se spolu se svým druhem často opíjela. Po příchodu do azylového domu se paní N. za podpory pracovníků začala zajímat o své děti, spolupracovala například při řešení jejich zdravotních potíží. Její pobyt v zařízení nebyl bez problémů. Několikrát za ní přijel její druh a problémy s alkoholem se opakovaly, navíc ji partner připravil o finanční prostředky. Paní N. s ním však na základě vlastního rozhodnutí přerušila veškerý kontakt a za podpory pracovníků služby začala své psychické problémy a závislost konzultovat s psychologem. Daří se jí postupně splácet dluhy, které má z předchozího bydlení. Za podpory pracovníků služby si v současné době hledá vyhovující bydlení pro sebe a své děti podmínkou je, aby to bylo mimo dosah bývalého druha a jeho příbuzných. Příběh 3. Pan M. přišel do azylového domu poté, kdy asi měsíc pravidelně využíval služeb noclehárny. Důvodem jeho nepříznivé sociální situace byla ztráta zaměstnání a zároveň bydlení, údajně kvůli nepoctivosti bývalého zaměstnavatele. Pan M. byl zvyklý celý život pracovat a od začátku byl velmi motivovaný najít si zaměstnání. Využil proto příležitost začít pracovat na farmě, která je provozovaná v rámci sociální rehabilitace. Pan M. se velmi rychle projevil jako spolehlivý a schopný pracovník, proto mu bylo v dalších měsících nabídnuto zaměstnání na roční smlouvu na pozici pomocného pracovníka pro zemědělskou a stavební činnost v rámci spolupráce Úřadu práce a poskytovatele sociálních služeb. Zhruba po dvou letech začal pan M. bydlet v nově vzniklém tréninkovém bytě přímo na farmě. V současnosti pan M. díky pravidelným výplatám splácí svoje dluhy a současně šetří na obnovu svých řidičských průkazů, které využije jak v současném zaměstnání, tak tím zvýší možnost uplatnit se na trhu práce při hledání dalšího zaměstnání.

55 Příběh 4. Paní Z. přišla do azylového domu poté, co se rozešla se svým přítelem. Je matkou tříletého syna, který byl po jednání u soudu svěřen do péče otci, který si mezitím našel novou partnerku. Paní Z. byla na začátku pobytu v zařízení velmi smutná, a těžce zvládala situaci, kdy nemohla být se synem. Za podpory pracovníků služby se její stav postupně začal zlepšovat. Paní Z. začala plánovat, jak co nejlépe využít společný čas, který může na základě rozhodnutí soudu trávit se synem. Pracovníci služby paní Z. v tomto snažení hodně podporovali, Trávila čas se synem například na výstavách, v parku apod. Pracovníci sociální služby ve spolupráci s pracovníky obce pomáhali paní Z. s hledáním vhodného bydlení. Po několika týdnech se tak paní Z. mohla přestěhovat do vlastního bytu, který jí byl přidělen městem. Současně pracovníci služby podpořili paní Z. při kontaktu s další humanitární organizací, která jí bezplatně poskytla starší vybavení do bytu. Paní Z. bydlí samostatně a daří se jí dobře Návrh rozvoje služby azylové domy Azylový dům pro manželské páry. Služba azylový dům v současnosti nereaguje adekvátním způsobem na zajištění služeb pro rodinné páry. Tuto problematiku rozšířenými službami v bytech v rámci azylového domu, nebo v bytech s doprovodnou sociální službou, kdy rozdělený pár využívající dvou samostatných služeb azylový dům pro muže a azylový dům pro ženy. Preventivní charakter služby. Pro zachování preventivního charakteru azylový dům je vhodné mít volná lůžka (od 10 do 20 % z udané kapacity služby). Tzn., že při kapacitě 35 lůžek by bylo od 3 do 7 lůžek volných (krizová lůžka pro příchozí uživatele). Ve městech tato rezervní kapacita může být doplňkem tzv. krizových bytů, které slouží k vykrytí mimořádných událostí v životech občanů. Preventivní služba a její financování v Pardubickém kraji 65 % obsazení lůžek bylo považováno za 100 % funkci služby a měli nárok na 100 % finančních prostředků. Finanční podmínění 100% využití lůžek = 100% získání finančních prostředků alokovaných smlouvou z individuálních projektů. Tato podmínka je v rozporu s preventivním charakterem služby azylový dům. Doporučujeme alokaci finančních prostředků potřebných pro provoz azylového domu vázat na 75% obložnosti, to znamená 75% obsazených lůžek = 100 % financí. Tlak na 100% obložnost ovlivňuje i kvalitu poskytovaných služeb v oblasti práce s motivací uživatelů, může to vést k tomu, že je lepší mít co nejvíce vzorných uživatelů (což vede ke střetu zájmů: nechám si bezproblémového uživatele v AD, než abych ho posunul do bytu ). Azylový dům a poskytování služeb osobám zohledňující zdravotní dispozicí vč. závislostí V současnosti je ve službách pro jednotlivce zaznamenán trend využívání této služby osobami s psychickým onemocněním (často spojené v kombinaci se závislostí). Tyto osoby velmi často v této službě nevydrží vzhledem k charakteru ubytování na dvou a vícelůžkových pokojích. Tato cílová skupina vyžaduje vzdělaný personál, který dokáže adekvátně reagovat na potřeby této cílové skupiny. Ve stávajících službách a nastaveným režimem služba azylový dům nedokáže pracovat s lidmi závislých na alkoholu. V zahraničí je těmto osobám umožněno konzumovat alkohol v zařízení vyžaduje jednolůžkové pokoje, kde se vede uživatel na základě individuálního plánu ke snížení konzumace alkoholu. Obdobným způsobem je možné pracovat i u zvyšujícího se podílu uživatelů závislých na nealkoholových drogách a u

56 kombinace závislostí. Současné nastavení azylových domů neumožňuje účinnou pomoc těmto lidem, kteří tak zůstávají v noclehárnách, nízkoprahových denních centrech, nebo na ulici. Systém prostupného bydlení V současnosti chybí systémová podpora bydlení osob bez domova v bytech s podporou sociální služby. Tyto služby napomáhají osobám využít vlastní možnosti a síly ke zvládání životních situací, zejména v oblasti bydlení a zaměstnanosti. Poskytovatelé ve spolupráci s obcemi tak reagují na absenci zákona o sociálním bydlení, kdy poskytovatelé tuto situaci řeší registrovanými sociálními službami v podobě terénního programu, sociální rehabilitace, případně sociálně aktivizačními službami. Relativně nová je možnost bydlení za podpory sociální služby v bytech, kdy má podpořená osoba uzavřenou smlouvu o podnájmu s poskytovatelem sociální služby, který na několik let přebírá roli zprostředkovatele bydlení mezi vlastníkem bytu za podpořenou osobou. Hlavní výhodou takto nastavené služby je fakt, že je-li práce s uživatelem služby úspěšná, vystoupí poskytovatel služby po několika letech z nájemního vztahu zcela a vlastník uzavírá nájemní smlouvu přímo s podpořenou osobou jako s nájemníkem. Takový způsob opuštění sociální služby není pro bývalé uživatele spojen se stěhováním do dalšího bytu, pro vlastníka bytu je tento způsob práce zajímavý tím, že získá prověřeného nájemníka. Oba výše uvedené způsoby umožní lépe pracovat s motivovanými uživateli azylových domů a může se tak snížit celková doba setrvání uživatele ve službě. Aktivizace uživatelů Další oblastí v rámci poskytovaných služeb azylového domu je práce s lidmi, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní. Důležitým nástrojem v této oblasti je zakládání sociálních podniků, nebo vytváření chráněných pracovišť v rámci sociálních služeb, kde podpořené osoby vykonávají například práci v prádelnách a kuchyních, zajištují úklid městských částí, stěhování, drobné stavební práce atd. Na tato vzniklá pracovní místa získávají poskytovatelé prostředky dotace z ESF, nebo prostřednictvím úřadů práce. Takovéto zaměstnávání není ale zatím možné zajistit dlouhodobě. Hlavní přidanou hodnotou je znovuzískaná sebedůvěra ve vlastní schopnosti a dovednosti a možnost podpořených osob snížit své finanční závazky. Některé služby azylových domů poskytují služby v bytech. Takto poskytované služby využívají osoby, které pracují, ale nemohou dosáhnout na vlastní bydlení z důvodu zadlužení. Dále je tato forma využívána pro poskytnutí služby pro rodiny s dětmi. Takovéto nastavení dává poskytovatelům prostor pro práci s lidmi, pro které není zajištění celodenní podpory ze strany azylového domu vhodné. Sledování lůžkodnů u azylových domů pro rodiny s dětmi. U azylových domů pro rodiny s dětmi doporučujeme doplnit registraci o počet ubytovaných rodin. Údaje vztahující se pouze ke kapacitě lůžek a jejich obsazení je závislá na počtu dospělých osob v jednom pokoji, nebo bytové jednotce. Kapacita azylového domu je podle stávající metody evidována pouze na lůžka, př. 35 lůžek/10 pokojů. V případě, že poskytovatel ubytuje 10 rodin s 1 dítětem, tak využití lůžek je pouze 57%, přitom je funkčně obsazen na 100%. Doporučujeme tedy sledovat pouze obsazenost využití počtu ubytovaných rodin.

57 3. Domy na půl cesty 3.1 Definice druhu služby dle zákona a vyhlášky Domy na půl cesty 58 zákona (1) Domy na půl cesty poskytují pobytové služby zpravidla pro osoby do 26 let věku, které po dosažení zletilosti opouštějí školská zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, popřípadě pro osoby z jiných zařízení pro péči o děti a mládež, a pro osoby, které jsou propuštěny z výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranné léčby. Způsob poskytování sociálních služeb v těchto zařízeních je přizpůsoben specifickým potřebám těchto osob. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: (a) poskytnutí ubytování, (b) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, (c) sociálně terapeutické činnosti, (d) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a obstarávání osobních záležitostí. 23 vyhlášky (1) Základní činnosti při poskytování sociálních služeb v domech na půl cesty se zajišťují v rozsahu těchto úkonů: a) poskytnutí ubytování: 1. ubytování v prostředí, které má znaky bydlení v domácnosti, po dobu zpravidla nepřevyšující 1 rok, 2. vytvoření podmínek pro zajištění úklidu, praní a žehlení osobního prádla, výměny ložního prádla, b) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím: 1. pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob, 2. podpora a pomoc při využívání běžně dostupných služeb a informačních zdrojů, c) sociálně terapeutické činnosti: 1. socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob, 2. aktivity zaměřené na budování a rozvoj pracovních návyků a dovedností nezbytných pro integraci osob na trh práce, d) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí: 1. pomoc při vyřizování běžných záležitostí, 2. pomoc při komunikaci vedoucí k uplatňování práv a oprávněných zájmů. (2) Maximální výše úhrady za poskytování sociálních služeb v domech na půl cesty činí za úkony uvedené v odstavci 1 písm. a) 130 Kč denně celkem, včetně provozních nákladů souvisejících s poskytnutím ubytování.

58 3.2 Provozní doba domů na půl cesty Domy na půl cesty poskytují pobytové služby a jejich provoz je poskytovateli sociálních služeb zajištěn nepřetržitě. 3.3 Pracovník v přímé práci Pracovníky v přímé práci pro službu domy na půl cesty jsou: - pracovník v sociálních službách v domech na půli cesty zajišťuje provoz v zařízení v převážně spojené s činnostmi základní stabilizace (kapitola 2.10), dále provádí kontrolu zařízení, odpovídá za chod, pořádek a dodržování nočního klidu v objektu domu na půl cesty, provádí ubytování uživatele dle domovního řádu, reaguje na potřeby uživatelů v průběhu dne a zajišťuje zápisy do evidenčních programů, může vykázat z objektu uživatele či návštěvu, která hrubě porušuje domácí řád atd. Také se podílí na aktivizačních programech s uživateli, v některých zařízeních vykonává pozici tzv. mentora, pečovatele, klíčového pracovníka, - sociální pracovník, vykonává rozdílné činnosti odvislé od cílové skupiny, která je hodně rozrůzněná věkem, pohlavím, sociální událostí atd. Zde je možný výčet činností, které sociální pracovník v rámci této služby zajišťuje: sociální poradenství, oddlužení, pomoc při jednání s pronajímateli a úřady, vyhledávání náhradního bydlení, příp. ubytování, zprostředkování možnosti využití institutu zvláštního příjemce dávek, case managementu a jiných forem koordinace v inter-organizační spolupráci (sociální služby, SP obce, OSPOD, Úřad práce aj.) v zájmu zajištění/udržení bydlení atd., sociální šetření (vede k posouzení životní situace ohrožených osob, identifikaci rizik ztráty bydlení či setrvávání v bytové nouzi, často probíhá na začátku spolupráce, individuální plánování (individuální řešení konkrétní situace klienta na základě kontraktu s klientem, přináší transparentní výsledky práce a umožní prověřovat úroveň motivace klienta ke změně), sociální pracovník může v kontextu řešení potřeb spojených s bydlením využít případovou konferenci, pokud identifikuje, že s ohroženými osobami pracuje více institucí, odborníků, poskytovatelů služeb. - vedoucí služby, koordinátor pracovníků v soc. službách, kteří mají kumulovanou funkci (vedoucí služby/soc. pracovník). U vedoucích pracovníků (vedoucí zařízení, služby, koordinátor, metodik, apod.), kteří současně částečně vykazují přímou práci s klienty, je nutné od přímé práce s klienty odečíst jinou odbornou práci (např. metodické vedení pracovníků, implementace standardů kvality, koordinaci služeb, projektové řízení, apod.). Předpokladem přitom je, že tito pracovníci mají přímou práci nastavenou přímo úvazkem v rámci pracovní smlouvy a popisu pracovní činnosti.

59 3.4 Uživatelé domů na půl cesty podle místa bydliště Trvalé bydliště % 30% Ostrava Bruntál 5% Karviná Třinec 5% Frýdek-Místek 6% 8% 10% 11% Orlová Havírov Ostatní obce Graf AUGUR Consulting s.r.o. Trvalé bydliště % 18% Ostrava Bruntál Karviná 6% 14% Havířov Třinec Frýdek-Místek 6% 7% 8% 14% Orlová Ostatní obce Graf AUGUR Consulting s.r.o Trvalé bydliště Počet Procenta Trvalé bydliště Počet Procenta Ostrava 57 30% Ostrava 34 18% Bruntál 21 11% Bruntál 27 14% Karviná 18 10% Karviná 26 14% Třinec 16 8% Havířov 15 8% Frýdek-Místek 12 6% Třinec 14 7% Orlová 10 5% Frýdek-Místek 12 6% Havířov 10 5% Orlová 12 6% Ostatní obce 45 24% Ostatní obce 49 26% CELKEM % CELKEM %