iii. Bibliografie a pomocné vědy historické

Transkript

1 iii. Bibliografie a pomocné vědy historické 245

2 Regionální vlastivědná periodika v Bibliografii dějin Českých zemí Václ ava Horčáková Václava Horčáková: Regional history serials in Bibliography of History of the Czech Lands Abstract: In 2010, the project Bibliography of the History of the Czech Lands was classified as a priority project for humanities and as such was incorporated into so called Cestovní mapa ČR velkých infrastruktur pro výzkum, vývoj a inovace (Travelling map of the Czech Republic for research, development, and innovation). Methodological preparation along with the development of methodology of bibliographical treatment of regional periodicals is a necessary tool to deal with the project successfully. In the view of the fact that this is longitudinal expert bibliography; history and regional history periodicals (those listed among peer review periodicals list provided by the Research, Development and Innovation Council of the Czech government) are going to be the starting point of the excerpts basis. Then, on the following stage, it is essential to make a careful selection from regional periodicals that are not peer reviewed. Key words: Bibliography of the History of Czech Lands, methodology, peer-reviewed periodical Biographical note: PhDr. Václava Horčáková, Head of the Bibliography Department of the Institute of History, Academy of Sciences of the Czech Republic, v. v. i. Deals with the bibliography of the Czech History. Contact: Historický ústav AV ČR, v.v.i, Library, Prosecká 76, , Praha 9 - Prosek, tel.: linka 305, horcakova@hiu.cas.cz Následující příspěvek si klade za cíl představení projektu Bibliografie dějin Českých zemí se zaměřením na připravované změny metodiky práce s regionálními periodiky. Bibliografie dějin Českých zemí je kontinuální program vytváření, zpracování a vyhodnocování komplexní bibliografické databáze bohemikální literatury. Je pokračováním projektu oborové (historické) bibliografie nepřetržitě trvajícího v Českých 246

3 III. B i b l i o g r a f i e a p o m o c n é v ě d y h i s t o r i c k é zemích již od roku 1905, v Historickém ústavu Akademie věd České republiky od roku Moderními metodami navazuje na tyto činnosti a patří k základním informačním zdrojům pro historické vědy a příbuzné obory. Bibliografie dějin Českých zemí usiluje o zachycení veškerých vědeckých a odborných prací (knih, studií a článků, recenzí a zpráv o literatuře) vydaných k českým dějinám doma i v zahraničí. Od roku 2000 Bibliografie dějin Českých zemí poskytuje na webu veřejný přístup do databází, které v současnosti obsahují více než záznamů o literatuře od roku 1990 (databáze Biblio), výběrově od roku 1895 (rejstříky Českého časopisu historického). Všechna data jsou volně dostupná bez nutnosti registrace. Webové rozhraní je od roku 2000 přístupné v české, anglické a německé verzi. BDČZ dále připravovala bibliografické soupisy, které vydával Historický ústav Akademie věd České republiky. Od roku 1990 vyšlo celkem šestnáct svazků bibliografií: čtrnáct svazků Bibliografie dějin Československa (od roku 1993 Bibliografie dějin Českých zemí) a dva svazky výběrových soupisů cizojazyčně vydaných bohemikálních prací určených pro zahraniční uživatele. V roce 2010 bylo vedení Historického ústavu Akademie věd České republiky nuceno pod tlakem omezování prostředků pozastavit vydávání Bibliografie dějin Českých zemí v tištěné podobě. Počínaje rokem 2006 Historický ústav vydává nepravidelně CD-ROM s bibliografickou databází. S nástupem nových médií, především internetu a v důsledku masové digitalizace se projekt české historické bibliografie musí vyrovnat se situací, která plyne z měnícího se postavení bibliografie jako oboru obecně. V konkurenci nových, elektronických zdrojů ztrácejí své výsadní postavení nejen bibliografie, ale i katalogy knihoven mimo jiné i díky převažujícímu zaměření svého obsahu na informace vydané tiskem. V celosvětovém měřítku řeší knihovny problém poklesu uživatelů knihovních katalogů, bibliografické projekty jsou omezovány nebo zanikají. Vědecké a odborné instituce už neřadí zpracování bibliografie ke svým základním úkolům a oborové bibliografie se stávají jen jedním z mnoha projektů, které musí obhajovat svou existenci. Roste význam bib Historický ústav AV ČR. Bibliografické databáze [online]. [cit ]. Dostupné z www: < Jako poslední svazek ročenky vyšla Václava HORČÁKOVÁ Kristina REXOVÁ Markéta MARKOVÁ (eds.), Bibliografie dějin Českých zemí za rok 2001, Praha 2009, 575 s. (9219 záznamů). Václava HORČÁKOVÁ Kristina REXOVÁ Věra HANELOVÁ, Bibliografie dějin Českých zemí [elektronický zdroj]. Databáze literatury vydané v letech 1990 (1945)-2010 = The bibliography of the history of the Czech Lands. Database of literature published 1990 (1945)-2010, Praha 2010, 1 CD-ROM. Po více než deseti letech výzkumů začíná být patrné, že uživatelé dávají elektronickým zdrojům přednost, protože tyto zdroje se stávají rychle dostupnými a nezávislými na místě. Ikaros, redakce. Online katalog je mrtev (Jane Burke). Ikaros [online]. 2011, roč. 15, č. 5/2 [cit ]. Dostupný z www: < 247

4 liografických databází dostupných online a rok od roku klesá počet tištěných bibliografických soupisů. V této situaci přichází reforma vědy, která nesporně ovlivní i další vývoj historické bibliografie. Oborová bibliografie nemůže nebrat na vědomí změny, které reforma vědy přináší, pokud chce dobře plnit svoji roli. K důsledkům reformy vědy patří významné zásahy do struktury vědeckých časopisů, ze kterých historická bibliografie čerpá a to včetně regionálních periodik. Nový systém hodnocení vědeckých výstupů je postaven na přidělování podstatné části financí vědeckým i odborným institucím podle bodového ocenění za publikační činnost. Nejvyšší ohodnocení získávají práce zveřejněné v takzvaných impaktovaných periodikách. To jsou časopisy zařazené do databáze Journal Citation Reports, která je součástí rozhraní ISI Web of Knowledge. Z českých historických periodik se zatím žádnému nepodařilo do této databáze proniknout, úspěch mělo zatím jen několik časopisů z oblasti společenských věd. Hodnocení se dostává i periodikům evidovaným v mezioborových databázích ERIH a SCOPUS. Poslední skupinu hodnocených časopisů tvoří takzvaná recenzovaná neimpaktovaná periodika, která byla zařazena do seznamu, který zveřejnila Rada pro výzkum, vývoj a inovace v roce Tato periodika musela splnit určité formální i obsahové podmínky, aby mohla být do seznamu zařazena. Formální podmínkou bylo zařazení do databáze evidence periodického tisku Ministerstva kultury. Tato databáze ovšem eviduje jen pravidelná periodika, která splňují definici tiskového zákona. Pro splnění definice je nutná pravidelná periodicita nejméně dvou čísel časopisu ročně, což ovšem dříve řada vědeckých periodik tak přísně nedodržovala. Dalšími podmínkami stanovenými Radou vlády pro recenzované časopisy byla existence webových stránek periodika, složení redakční rady (nadpoloviční většina ex Rada pro výzkum, vývoj a inovace [online]. [cit ]. Reforma systému výzkumu, vývoje a inovací v České republice. Dostupné z www: < Do databáze Journal Citation Reports byly zařazeny časopisy s obsahovým zaměřením na teoretické, na středoevropskou resp. celoevropskou problematiku orientované studie: Filosofický časopis, Sociologický časopis a nejnověji od roku 2008 též Český lid. ERIH je zkratkou pro European Reference Index for the Humanities, tedy databázi vytvořenou pro evropské vědce. SCOPUS ( je patrně největší multioborová citační databáze odborné literatury, modul humanitní vědy byl však do databáze zařazen až v roce Rada pro výzkum, vývoj a inovace [online].[cit ]. Seznam recenzovaných neimpaktovaných časopisů (periodik) vydávaných v České republice. Dostupné z www: < Ministerstvo kultury [online].[cit ]. Evidence periodického tisku. Dostupné z www: <

5 III. B i b l i o g r a f i e a p o m o c n é v ě d y h i s t o r i c k é terních členů), cizojazyčné souhrny zveřejněných studií a především recenzní řízení, kterým musí projít všechny vydané příspěvky. Všechna tato kritéria samozřejmě kladou větší ekonomické nároky na vydávání periodika a odborná i organizační redakční práce je mnohem náročnější. Na druhé straně odbornému časopisu, který se nepřizpůsobí novým podmínkám, hrozí do budoucna významný úbytek přispěvatelů z řad vědecké obce. Z pohledu historické bibliografie je důležitou otázkou, jak se s touto novou situací vyrovnala regionální historická a vlastivědná periodika včetně periodik příbuzných vědních oborů. Vzhledem k přísnosti kritérii bylo jasné, že počet těchto časopisů v Seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik bude těžko možné počítat na desítky. Na druhé straně výsledek nebyl zas tak neuspokojivý, jak by se mohlo při přísnosti stanovených kritérií na první pohled zdát. Pro oblast Moravy a Slezska, pokud počítáme mezi regionální periodika i časopisy se zaměřením na celou Moravu a Slezsko, nalezneme v uvedeném seznamu jedenáct periodik: ISSN Název periodika Vydavatel X Brno v minulosti a dnes Archiv města Brna X Časopis Matice moravské Matice moravská Časopis Moravského muzea Vědy společenské Časopis Slezského zemského muzea Série B, vědy historické Moravské zemské muzeum Slezské zemské muzeum Jižní Morava Moravský zemský archiv v Brně Práce a studie Muzea Beskyd Společenské vědy Muzeum Beskyd Frýdek-Místek Slezský sborník (Acta Silesiaca) Slezské zemské muzeum Slovácko Slovácké muzeum v Uher. Hradišti Těšínsko Muzeum Těšínska Vlastivědný věstník moravský Muzejní a vlastivědná společnost v Brně Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci Vlastivědné muzeum v Olomouci 249

6 V Čechách se do seznamu recenzovaných periodik etablovalo šestnáct regionálních historických, archeologických a vlastivědných časopisů: ISSN Název periodika Vydavatel: Archeologické výzkumy v jižních Čechách Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích Documenta Pragensia Archiv hl. města Prahy Fontes Nissae Technická univerzita v Liberci Husitský Tábor Husitské muzeum v Táboře X Jihočeský sborník historický Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích Krkonoše-Podkrkonoší Muzeum Podkrkonoší v Trutnově Orlické hory a Podorlicko Muzeum a galerie Orlických hor Pražský sborník historický Archiv hl. města Prahy Sborník muzea Karlovarského kraje Muzeum Cheb Sborník vlastivědných prací z Podblanicka Muzeum Podblanicka Staletá Praha Národní památkový ústav v Praze Středočeský vlastivědný sborník Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy Ústecký sborník historický Univerzita J. E. Purkyně v Ústí n. L Východočeské listy historické Východočeské muzeum v Pardubicích Východočeský sborník historický Východočeské muzeum v Pardubicích X Z Českého ráje a Podkrkonoší Státní oblastní archiv v Litoměřicích, Státní okresní archiv Semily, Muzeum Českého ráje v Turnově Z geografického hlediska se na Moravě mezi vydavateli recenzovaných periodik objevují tradiční centra regionální historiografie se zkušeným okruhem redaktorů. Patří k nim na prvním místě Brno (Archiv města Brna, Matice moravská, Moravské zemské muzeum, Moravský zemský archiv a Muzejní a vlastivědná společnost), dále Český Těšín (Muzeum Těšínska), Frýdek-Místek (Muzeum Beskyd), Opava (Slezské zemské muzeum), Olomouc (Vlastivědné muzeum) a Uherské Hradiště (Slovácké muzeum). Ani v jednom případě se nejedná o nové, účelově vytvořené periodikum, všechny jmenované časopisy se řadí k tomu nejlepšímu, co na Moravě již minimálně po desítky let vychází. Jejich zařazení mezi recenzované časopisy dává regionální historiografii dobrou perspektivu i do budoucna. V Čechách je situace obdobná jako na Moravě, i když o něco složitější. Všechna regionální periodika uvedená v seznamu jsou opět vydávána významnými centry regio 250

7 III. B i b l i o g r a f i e a p o m o c n é v ě d y h i s t o r i c k é nálního bádání. Ve středních Čechách již tradičně patří k takovým centrům Benešov (Vlašim) a Roztoky, na jihu České Budějovice a Tábor, pro západ Čech Cheb a na severu a východě jsou to Ústí nad Labem, Liberec, Litoměřice, Turnov, Trutnov, Semily, Pardubice. Na druhé straně geografický záběr výzkumu recenzovaných periodik nepokrývá rovnoměrně celé české území. Například pro region západních Čech nalezneme mezi recenzovanými periodiky jen jediný, i když velmi kvalitní Sborník muzea Karlovarského kraje, který vydává Muzeum Cheb. 10 Na první pohled zde chybí významné plzeňské sborníky Minulostí Západočeského kraje 11 a Západočeské archivy. 12 Bibliografické pracoviště Historického ústavu ještě zpracovává z regionu západních Čech rokycanský Sborník Muzea dr. Bohuslava Horáka, tachovský Sborník Muzea Českého lesa, Vlastivědný sborník Muzea a galerie v Mariánské Týnici, klatovský Sborník prací z historie a dějin umění, blovické Jižní Plzeňsko a přeštický časopis Pod Zelenou horou. 13 Z hlediska institucionálního co do počtu převažují mezi vydavateli recenzovaných neimpaktovaných sborníků v Čechách i na Moravě muzea, menší je účast archivů, jejichž pracovníci mají ovšem nezastupitelný organizační i autorský podíl na vydávání většiny jmenovaných periodik. Na Moravě hrají nejvýznamnější vydavatelskou úlohu vědecké společnosti (Matice moravská, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně), v Čechách tuto organizační roli přebírají univerzity (Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Technická univerzita v Liberci) a v posledních letech v českých regionech narůstá kvantitativně i kvalitativně publikační činnost Národního památkového ústavu. V nové situaci se mění i metodika české historické bibliografie obecně i ve vztahu k regionálním periodikům. V minulých letech bylo bibliografické zpracování orientované v první řadě na zpracování tištěných výstupů, databáze měla spíše charakter pracovního informačního materiálu, který sloužil jako podklad k přípravě tištěných bibliografií. Základní kritéria výběru dat pro bibliografii se neměnila již desítky let. 10 Sborník muzea Karlovarského kraje vydávaný od roku 2007 (v roce 2007 pod názvem Sborník Krajského muzea Karlovarského kraje) navazuje na Sborník Chebského muzea, který vycházel v letech Minulostí Západočeského kraje vydává od roku 1962 Archiv města Plzně, v posledních letech v nakladatelství Albis International v Ústí nad Labem. 12 Sborník Západočeské archivy (dříve Ročenka Státního oblastního archivu v Plzni) vydává Státní oblastní archiv v Plzni od roku 2003, pod současným názvem od roku Sborník Muzea Dr. B. Horáka v Rokycanech, Rokycany, Muzeum dr. B. Horáka, od roku 1990; Sborník Muzea Českého lesa v Tachově, Domažlice, Pro Muzeum Českého lesa v Tachově Nakladatelství Českého lesa, od roku 2004; Vlastivědný sborník. Čtvrtletník pro regionální dějiny severního Plzeňska, Mariánská Týnice, Muzeum a Galerie, od roku 1991; Sborník prací z historie a dějin umění, Klatovy, Galerie Klatovy Klenová, Via artis, od roku 2002; Jižní Plzeňsko. Historickovlastivědný sborník Muzea jižního Plzeňska v Blovicích, Blovice, Muzeum jižního Plzeňska v Blovicích, od roku 2003; Pod Zelenou horou. Vlastivědný sborník jižního Plzeňska, Měčín, Městský úřad Nepomuk, Městský úřad Přeštice, Městský úřad, od roku

8 Na prvním místě bylo hledisko oborové (práce oboru historie a příbuzných vědních oboru), pak hledisko bohemikální (práce českých autorů, práce o českých dějinách bez ohledu na autora a místo vydání, práce vydané v České republice z českých i obecných dějin včetně překladů). Bibliografie si uchovávala i tradiční zaměření výlučně na práce vydané tiskem. Pro tvorbu databáze platilo časové omezení rokem 1990, neboť účelem databáze bylo v první řadě shromáždění podkladů pro tvorbu bibliografických ročenek. Pro bibliografické zpracování regionálních periodik kromě výše uvedených kritérií bylo zvažováno, zda obsah periodika je převážně historický nebo alespoň věnovaný humanitním oborům, zda vydavateli jsou odborné a vědecké instituce (univerzity, archivy, muzea). Důležitá byla též kontinuita vydávání periodika a jeho dostupnost. Počínaje rokem 2012 plánuje bibliografické pracoviště Historického ústavu následující metodické změny: 1. K bibliografii průběžné přibývá i zpracování retrospektivní bibliografie od roku Databáze už nebude zachycovat výhradně jen literaturu vydanou tiskem, ale bude též obsahovat odkazy na webové stránky periodik, na časopisy vydávané pouze v digitální formě a bibliografické záznamy článků budou provázány s dostupnými plnými texty uloženými v digitálních repozitářích. Zaměření na digitální úložiště je v tomto případě nezbytnou podmínkou úspěšné bibliografické práce, neboť pouze repozitáře poskytují záruku trvalé adresy periodika. 3. Excerpční základnu pro zpracování regionálních vlastivědných periodik budou tvořit na prvním místě recenzovaná neimpaktovaná periodika a to především pro přednostní retrospektivní zpracování. V další fázi přípravy metodiky bude nutný rozbor nerecenzovaných regionálních periodik, opět podle předem stanovených kritérií (převažující obsah, vydavatelé, kontinuita vydávání, dostupnost na webu atd.) Nově bude využito též geografické hledisko: definice regionu z pohledu periodika, zda se jedná o jediné vlastivědné periodikum v regionu nebo zda je možnost výběru atd. Výsledkem práce bude seznam nerecenzovaných regionálních periodik excerpovaných Bibliografie dějin Českých zemí, který by měl být kontrolován, revidován a doplňován v pravidelných časových intervalech. Vzhledem k tomu, že se často jedná o nepravidelná periodika, kontrola by měla probíhat vždy jednou za dva až tři roky. Seznam bude veřejně přístupný na webových stránkách Bibliografie dějin Českých zemí a propojený odkazy nejen s webovými stránkami vydavatelů, ale i s mapovým zobrazením míst vydání regionálních periodik i příslušných regionů. 252