3. SOUČASNÁ PARADIGMATA VZTAHU KŘESŤANSTVÍ A OSTATNÍCH
|
|
- Dagmar Hájková
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 3. SOUČASNÁ PARADIGMATA VZTAHU KŘESŤANSTVÍ A OSTATNÍCH NÁBOŽENSTVÍ, OTEVŘENÉ PROBLÉMY 3.1 Současná paradigmata Od exkluzivismu, inkluzivismu, pluralismu po interiorismus a postpluralismus Některé významné postavy teologie náboženství o De Lubac, Daniélou, Rahner, Dupuis, Knitter, Di Noia, Tracy a spol., W. C. Smith, Küng, Coda, Geffré, Crociata 3.2. Otevřené problémy mezináboženský dialog? spása individuální// kolektivní (přestože nebo díky náboženství?) jaké Boží zjevení v ON? jaká pravda v ON? jedinečnost Ježíše Krista 3.1 Současná paradigmata Klasické řešení vztahu křesťanství jako náboženství, které si nárokuje vrchol zjevení Boha oproti všem ostatním tradicím, bylo dříve prezentováno podle schématu tří základních postojů: exkluzivismus, inkluzivismus, pluralismus. Toto pojetí nalezneme ještě i v dokumentu Křesťanství a ostatní náboženství, který připravila Mezinárodní teologická komise v r Podívejme se nejprve, jak charakterizuje tři zmíněná stanoviska zmíněný dokument MTK: Je celá řada pokusů, jak klasifikovat různé teologické názory na daný problém. Nyní uvedeme některé z nich: Kristus proti náboženstvím, v náboženstvích, nad náboženstvími, spolu s náboženstvími / /. Někteří teologové přijímají trojčlennou klasifikaci exkluzivismus, inkluzivismus, pluralismus, která je paralelní s dělením na ekleziocentrismus, christocentrismus, teocentrismus. / / Ekleziocentrismus exkluzivní povahy představuje plod určitého teologického systému nebo nesprávného chápání výroku extra Ecclesiam nulla salus. Po jasných výrocích Pia XII. a Druhého vatikánského koncilu ohledně možnosti spásy pro ty, kdo viditelně nepatří k církvi, 2 katoličtí teologové již tento názor neobhajují. Christocentrismus přijímá to, že v různých náboženstvích může být spása, nicméně upírá jim spásonosnou autonomii, a to kvůli jedinečnosti a univerzalitě spásy realizované Ježíšem Kristem. Tato pozice je mezi katolickými teology nejrozšířenější, i když mezi nimi existují názorové odlišnosti. / / Teocentrismus chce být překonáním christocentrismu, změnou perspektivy, kopernikovskou revolucí. / / chce uznávat bohatství obsažené v různých náboženstvích i mravní svědectví jejich vyznavačů a v posledním důsledku míří i k tomu, aby e všechna náboženství sjednocovala při působení ve prospěch míru a spravedlnosti ve světě. Můžeme rozlišit teocentrismus, v němž je Ježíš Kristus uznáván sice ne jako konstitutivní, nýbrž alespoň jako normativní činitel díla spásy, a jinou formu teocentrismus, v němž Ježíš Kristus není uznáván ani jako normativní činitel spásy 3 Exkluzivismus (mj. K. Barth, H. Kraemer, E. Brunner a vůbec linie dialektické teologie) 4 či také partikularismus je tedy dokumentem hodnocen jako plod / / nesprávného chápání výroku extra Ecclesiam nulla salus a katoličtí teologové již tento názor neobhajují. Pokusme se blíže nahlédnout důvody a limity tohoto pojetí trvajícího na výlučnosti, jedinečnosti a univerzálním dosahu křesťanství. Jeho zastánci se při svém negativním hodnocení jiných náboženství více než zastánci ostatních pozic odvolávají na Písmo a exegetické argumenty, z nichž vyvozují, že propojení spásy nejen s Kristem, ale také s církví, je ke spáse naprosto nutné. Zaměřují se obvykle na církevní tradici, na vyvolení Izraele a kritiku modlářství ve Starém Zákoně, ale také na starozákonní důraz na Boží jedinost a nezobrazitelnost a na novozákonní důraz na Kristovu jedinečnost a univerzální dosah jeho 1 srov. MEZINÁRODNÍ TEOLOGICKÁ KOMISE, Křesťanství a ostatní náboženství (dále KN), Krystal, Praha 1999, K roli MTI a významu dokumentu viz předmluva k českému překladu z pera C. V. Pospíšila. 2 srov. např. LG 16; GS srov. KN k charakteristice Barthova postoje v této otázce viz např. HOŠEK, Na cestě,
2 díla, na výlučné zvěstování apoštolů, na naléhavost jejich výzev k obrácení i na porušenost člověka a neutěšenost jeho stavu bez Krista. 5 Autorům, kteří se hlásí k této linii bývá vytýkána jistá soteriologická skepse 6, tj. theodicea, v níž většina lidstva minulých dob náleží k zatracení, protože nepřišli včas do kontaktu s církví. Samotní exkluzivisté ( někteří) si uvědomili přílišnou restriktivitu takovéto koncepce a za pomoci různých schémat (evangelizace svatých pohanů anděly, případně důraz na různý eschatologický úděl: vedle nebe a pekla přibyly teorie o limu nejen pro nepokřtěná nemluvňátka, ale také pro starozákonní svaté a ctnostné pohany ) se snaží najít vstřícnější řešení, které ovšem nepřestává zastávat velmi skeptickou pozici co do hodnocení celku jiných náboženství, jež jsou považována za dílo ďáblovo a plod lidského omylu. Jakýmsi opakem, tj. soteriologickým optimismem měla být inkluzivistická pozice, tj. snaha zahrnout všechno lidstvo do Božího plánu spásy, který se uskutečnil v Kristu a právě Ježíši Kristu je v něm připisováno zcela jedinečné a normativní postavení. 7 Člověk může participovat na díle spásy, aniž by o tom věděl, nabízí teologové této linie, která jinak zahrnuje velmi široké spektrum dílčích řešení: a) podle některých tak náboženství obsahují přirozeně mnoho dobrého, ale chybí jim nadpřirozený charakter (nepatří do sféry milosti) viz Daniélou, De Lubac b) jiní tvrdí (za všechny srov. K. Rahner), že obě sféry (přirozenou a nadpřirozenou) nelze striktně oddělovat a že už v kultuře a náboženském projevu je obsažena milost, neboť náboženství jsou nástrojem prozřetelnosti) c) za součást inkluzivistické linie se považuje i trojiční či christologicko-trojiční perspektiva řady současných teologů od protestantských autorů jako je M. Heim po problematického R. Panikkara (není ovšem přesné řadit ho mezi inkluzivisty) či zcela ortodoxního G. d Costu a P. Codu. Je jim společný důraz na pokus vycházet z toho, co tvoří ústřední tajemství křesťanské víry, tj. víra trojiční a paschální, která se zdá být dobrým vysvětlením plurality i jednoty světových náboženství. (Někteří z autorů se domnívají, že trojice je onou univerzální strukturou náboženské zkušenosti, vnitřním principem a tajemstvím všech náboženství tím se ovšem blíží pluralismu, od kterého se liší pouze větším či menším důrazem na normativitu události Krista. d) christologická perspektiva autorů jako je italský teolog Piero Coda, která se pokouší interpretovat pozitivně smysl ostatních tradic na kenotická charakter velikonočního tajemství, které je středem křesťanské víry a základní perspektivou, z níž je podle něj třeba najít cestu k porozumění světu náboženství. Inkluzivismus tedy vychází z toho, že Boží spásná iniciativa se uskutečnila jednou provždy a pro všechny v Ježíši Kristu a zahrnuje vše, co je v ostatních náboženstvích pravé a dobré. Inkluzivismu je ovšem vytýkáno, že je jen jakousi hrou na uznání jinakosti druhých, že jde de facto o jakési přemožení objetím a myšlenkovou kolonizaci, rafinovanější asimilaci jiného, 8 který tu sice není nucen ke křtu, avšak je pokřtěn v nepřítomnosti, virtuálně, samotnými křesťany. Této myšlenkové koncepci bývá tedy vytýkáno, že nebere dost vážně odlišnost ostatních tradic a představuje jedinečnost křesťanství jako souhrn všech pravdivých a dobrých hodnot obsažených v ostatních náboženských tradicích. Příslušníci ostatních náboženství mají účast na spáse, žijí-li podle svého svědomí nejsou tím mimo Kristovu spásu, ale bez něj by nebyli spaseni. Kristus je tedy přítomen uvnitř ostatních náboženství, která jsou na Božím zjevení v Kristu závislá. Do této linie by patřili i teologové jako K. Rahner či J. Dupuis, ale vůbec většina katolických teologů. 5 srov. též P. HOŠEK, Teologie náboženství v poslední dekádě 20. století a na cestě dneškem, in / /. 6 srov. HOŠEK, Na cestě, Opět nejde o pozici, kterou nalezneme až u teologů 20. a 21. století, už Augustin se pokoušel řešit otázku spásy malých dětí ne pouze exkluzivistickým přístupem. 8 srov. HOŠEK, Na cestě 90. 2
3 Pluralismus, 9 kam řadíme autory jako je J. Hick, W. Cantwell Smith či P. Knitter, vychází z proměn současného myšlení i vědy, která poukazuje na to, že všechno lidské poznání je historicky podmíněné, a proto neexistuje žádný privilegovaný přístup k pravdě či absolutní náboženství nebo normativně a univerzálně platná závazná nauka. Zastánci pluralismu tedy prosazují vytvoření univerzální teorie náboženství, která by se nechala obohatit všemi tradicemi. Společným jmenovatelem všech se zdá být rovina osobní víry resp. religiozity, konflikty vznikají až tam, kde se objevují nároky jednotlivých náboženství na pravdu, které by tedy bylo namístě uznat jako druhotné 10 Někteří z autorů mluví o překročení Rubikonu (Knitter) či kopernikovském obratu (Hick), který je podle nich dnes nutno učinit v myšlení o náboženstvích. Prezentaci tří variant-mostů, jak změnit toto myšlenkové schéma najdeme u P. Hoška, 11 všechny zdá se vychází ze společné touhy po spáse (osvobození, vykoupení, záchraně) a směřují k eschatologickému horizontu definovanému jako Boží království, nirvána, splynutí atmana a brahmy atd. 12 J. Hick je autorem s poněkud specifickou epistemologií, které se svět jeví jako nábožensky nejednoznačný (tj. náboženský i nenáboženský, střetávají se tu různé pohledy víry, ale konečná verifikace bude možná pouze v eschaton..) Důrazem na nevyslovitelnost a nepoznatelnost Poslední skutečnosti (Absolutna) se v něčem blíží tradici negativní teologie (Absolutno není přímo zakusitelné, můžeme o něm vypovídat pouze negativně atd.). W.C. Smith 13 se podobně přiklání k tomu, že pravda má personální (míní tím ovšem expresivní a existenciální) charakter, navrhuje zrušit zavádějící pojem náboženství (označuje neexistující entitu) a rozlišit namísto toho osobní úroveň víry a rovinu kumulativní tradice, která také vychází ze zkušenosti s touž Poslední skutečností. Zasazoval se o vytvoření všezahrnující globální teorie náboženství obohacené o jednotlivé tradice, avšak právě tento projekt je velmi kritizován za již zmíněné nerespektování specifičnosti jednotlivých tradic a vytváření jakési teorie všeho. 14 Předpoklad společné esence všech náboženství se vůbec zdá být výrazným problémem této teologické tendence, jíž bývá vyčítán i nedostatek podloženého empirického výzkumu, nedostatek exegetické argumentace a předpoklad předreflexivní náboženské zkušenosti relativizující rozdíly tradic. U některých autorů bychom nalezli i těžko akceptovatelnou christologii (viz např. Samartha či Hick s jeho metaforickým chápáním chalcedonského dogmatu, z něhož se zdá vyplývat táž hodnota života/vtělení Ježíšova i Buddhova či Muhammadova). Jezuitský teolog Jacques Dupuis rozlišuje autory, kteří trvají na konstitutivním a normativním charakteru osoby a díla Ježíše Krista (sem by podle něj patřil např. E. Troeltsch či P. Tillich) a těch, kteří tuto pozici opustili, jako např. zástupci tzv. procesuální teologie J. B. Cobb a S.M. Ogden a samozřejmě J. Hick, podle Dupuise představitel radikálního teologického pluralismu. 15 Vedle tohoto klasického dělení 16 někteří rozlišují také etické a eschatologické přístupy, kam řadíme autory jako je H. Kessler, K.-J. Kuschel, H. Küng ad. 17 Typický je u nich důraz na ortopraxi, která se zdá důležitější než ortodoxie, takže ostatní náboženství mají hodnotu podle toho, nakolik 9 pozor, nejde o teologický pluralismus v tom smyslu, jak o něm byla řeč v předchozích kapitolách fundamentální teologie, ale o typ postoje k otázce vztahu k jiným náboženstvím! 10 srov. HOŠEK, tamtéž. 11 srov. HOŠEK, Na cestě, v případě některých autorů došlo k radikálnímu posunu od spásy směrem ke snahám o nápravu společnosti, viz teologie osvobození 13 v češtině viz zejm. studie P. Hoška. 14 srov. J. Cob. 15 srov. J. DUPUIS, Il Cristianesimo e le religioni, 156. Připomeňme, že sám Dupuis by (přes výhrady vůči jeho christologii) patřil spíše do linie inkluzivismu, pokud bychom chtěli trvat na tomto rozlišení. 16 autorem tohoto členění se zdá být A. Race, srov. A. RACE Christians and Religious Pluralism. Patterns in the Christian Theology of Religions. New York, Orbis dokument KN mluví spíše o soteriocentrickém přístupu. 3
4 slouží Božímu království či životu lidstva. 18 Etika se pak stává místem ekumény : společný etický základ je navrhován jako minimum nutné pro přežití lidstva. Jiný německý teolog vyučující na papežských teologických fakultách v Římě, Gerhard Gäde přišel s myšlenkou řešit vztah k ostatním náboženstvím podle paradigmatu vztahu církve a Izraele, kde se z posvátných písem Izraele se stává křesťanský Starý zákon, ve kterém je odkrývána plnost Krista a nasloucháno jeho hlasu skrze starozákonní texty (je tu tedy zároveň přítomno zaslíbení i naplnění, není tu ani pohlcení ani souřadný vztah mezi oběma náboženskými tradicemi). Gäde tento svůj přístup nazývá interiorismus. 19 Současný český teolog a religionista Pavel Hošek připomíná také postpluralismus, 20 který má být typem partikularismu respektujícího jinakost druhého (tj. důležité je nezestejnit rozdíly, znát reálie, vyjít z praxe, z B. slova a tradice, ale univerzální dosah), Hošek říká, že je třeba brát náboženskou tradici za slovo tj. vzít ji vážně v tom, co říká, tj. že např. je těsná vazba mezi jazykovým obrazem skutečnosti určité tradice a niternou zkušeností, kterou tyto tradice nesou a zprostředkovávají. Akceptace plurality by tak nutně nemusela vést k hledání teorie všeho, ale k integraci toho, co je při zachování partikularity tradic přínosné. Jako inspirativní se jeví autoři, kteří do teologie přináší poznatky z neteologických oborů jako je lingvistika či sociologie (Wittgensteina, Austin, Berger, Geertz ad.) a za reprezentanty této linie by bylo lze považovat např. G. Lindbecka, M. Heima, F. V. Clooneye. Limitem zůstává nejasná ontologická reference náboženských výpovědí (Hošek sám se domnívá, že nelze zcela rezignovat na tradiční korespondenční pojetí pravdy). Exkluzivismus, inkluzivismus i pluralismus to podle autorů tohoto proudu řeší příliš rychle, povýšeně a totalizujícím způsobem, takže jsou jen jemnější a sofistikovanější formou exkluzivismu, apriorními myšlenkovými konstrukcemi, které nepředpokládají znalost náboženských reálií a jsou založeny na soteriologické otázce (tj. kdo a za jakých okolností může být spasen), zatímco by bylo lépe se zaměřit na studium reálií, tj. textů, rituálů, životní praxe, etických a sociálních témat. 21 Někteří autoři se domnívají, že bychom měli do budoucna věnovat větší pozornost podnětům asijské teologie, která se snaží vymezit jak vůči inkluzivistickým, tak pluralistickým pozicím a postuluje problém jinak. Tvrdí, že už samo vymezení problému s důrazem na jedinečnost, je typicky západní, že vůbec často je náš přístup velmi spekulativní, teoretický a uniká nám podstata účelu a smyslu náboženské různosti, stejně jako její role a funkce v plánu spásy. 22 V italské jazykové oblasti najdeme několik velmi dobrých syntetizujících studií a pokusů načrtnout směr teologického bádání z pera autorů jako je Mariano Crociata, Piero Coda či Giacomo Canobbio ad. Podnětné se zdají být i úvahy chicagského katolického teologa Davida Tracyho o teologii dialogu, podle kterého dnes vůbec nelze budovat systematickou teologii bez rozhovoru s ostatními náboženstvími. Takový dialog ovšem předpokládá, že se při něm skutečně setkám s druhým a ne pouze se svou projekcí o něm. 23 V každém případě se předpokládá, že v dialogu se zachovává věrnost vlastní tradici, přitom se ovšem otevíráme jinému jakožto jinému a jsme ochotni riskovat vše, neboť důsledky dialogu nelze úplně předvídat a kontrolovat Aktuální problémy a) možnost a smysl mezináboženského dialogu Podle IIVC má být účelem dialogu s příslušníky ostatních náboženství vzájemné poznání a ze strany křesťanů uvážení pozitivních a pravdivých prvků přítomných v ostatních náboženstvích a 18 dokument KN tento postoj označuje za pragmatický a imanentistický. 19 více k tomuto autorovi a jeho pojetí viz D. ČERVENKOVÁ, Gädeho problematizace konceptu zjevení jako epistemologického kritéria teologie náboženství, in Studia Theologica, 2007, 30, srov. P. HOŠEK, Na cestě k dialogu. Křesťanská víra v pluralitě náboženství. Návrat domů, Praha Možný limit P. Hoška: není tu dotaženo teologické zakotvení koncepce, zejm. v závěru se zdá tíhnout k eticko-eschatologické linii. 22 srov. K. PATHIL /ed.), Religious Pluralism. An Indian Christian Perspective, Delhi, ISPCK 1991, Ke kritériím autentického mezináboženského dialogu u Tracyho viz Hošek, srov. D. TRACY, Dialogue with the Other. The Interreligious Dialogue, Louvain, Peeters Press 1990, 73, viz též HOŠEK, Na cestě, 141n. 4
5 spolupráce v propagaci autentických hodnot ve společnosti. 25 Z pokoncilních dokumentů se otázkám mezináboženského dialogu věnuje např. dokument Papežské rady pro mezináboženský dialog s název Dialogo e annuncio (1991), kde se v č. 42 uvádí (s odvolávkou na starší dokument), že existují čtyři formy dialogu, z nichž žádná nemá přednost před druhou: dialog života, jednání, teologické výměny a dialog náboženské zkušenosti. Dialog života se uskutečňuje neformálním způsobem v každodenním životě, sdílením společných starostí i radosti, v sousedských vztazích, v práci atp. Dialog jednání sjednocuje členy různých skupin za účelem společné humanitární či jinak všeobecně potřebné činnosti. Dialog teologické výměny probíhá mezi odborníky různých tradic a usiluje o korektní porozumění jednotlivým naukových systémům, aby se ozřejmilo, kde je možno se vzájemně setkat a kde se zdá, že narážíme na koncepty vzájemně neslučitelné. Dokument připomíná, že v tomto typu dialogu se směřuje od pochopení k vzájemnému docenění duchovních hodnot jednotlivých tradic). 26 misie a mezináboženský dialog in KN zdá se, že pluralistní pozice umenšuje význam obrácení: stačí, aby každý člověk dobře žil hodnoty vlastního náboženství (jsou-li i ostatní náboženství cestami spásy) inkluzivismus se zaměřuje spíše na univerzální působení Ducha sv. dnes formulace spíše v tom smyslu, že zvěstování a explicitní akceptace víry zvětšuje možnost dosažení spásy + osobní odpovědnost v každém případě odkaz na trinitární základ mezináboženského dialogu: o společný původ všech lidí, stvořeni k Božímu obrazu, cíl: plnost života v Bohu o jediný Boží plán spásy skrze JK o aktivní přítomnost Ducha mezi vyznavači ostatních náboženských tradic 27 náboženství navíc součástí kultury, jejím středem, neboť obsahuje poselství o posledním smyslu, souvisí s otázkami inkulturace víry b) jaké zjevení Boha (vzhledem ke křesťanství) je obsaženo v ostatních náboženstvích? Vraťme se však ještě jednou k otázce po typu zjevení u ostatních náboženství. Jestliže říkáme, že v křesťanství jde o vrcholné sebesdělení Boha, o jaké zjevení jde v případě jiných náboženských tradic? Co navrhuje současná teologická reflexe? teologie naplnění řada současných autorů se drží teze představené už v dílech autorů jako byl H. de Lubac aj. Daniélou, podle nichž jsou ostatní náboženství pouhou praeparatio evangelia, neboť etapy lidských dějin míří k události Krista, je tu jedna jediná spásná ekonomie K. Rahner přestavil myšlenku, že ostatní náboženství jsou de facto různé kategoriální formy Božího sdělení jeho žák H. Schlette pak přišel se sporným návrhem rozlišení řádné a mimořádné cesty spásy, přičemž řádnou spásu by nabízela právě ostatní náboženství (ale i nedovršený vztah k Bohu), zatímco křesťanství by bylo cestou mimořádnou, zato však definitivním a dovršeným vztahem k Bohu. graduální participace ostatních náboženství na Ježíši Kristu tuto myšlenku představuje ve svých pracech (v návaznosti na K. Rahnera) italský teolog G. Colzani. Dějiny spásy, v nichž se zjevil Bůh Otec vysílající Syna a Ducha tíhnou k eschatologické plnosti, v těchto dějinách spásy však participují i ostatní náboženství na Kristu. diferencované zjevení francouzský teolog C. Geffré s odvolávkou na Žd 1,1-2 (Mnohokrát a mnoha způsoby Bůh mluvil ) připomíná, že Ježíš Kristus je sice rozhodující a definitivní zjevení Boha, ale Ježíš není totožný s křesťanstvím, s některou (se kterou??) z jeho historických podob. Z plnosti Krista a jejího zachycení v textu NZ čerpáme a v něm máme 25 Dialogem v dokumentech koncilu se nemíní ani tak mezináboženský dialog jako takový, ale především dialog mezi církví, křesťany a příslušníky ostatních náboženství. 26 Jisté výhrady a varování před riziky najdeme naopak v dokumentu Dominus Iesus (1997). 27 je tu ovšem rozdíl v jeho působení v biblických a nebiblických tradicích, neboť JK = plnost zjevení, avšak zkušenosti, intuice, způsoby porozumění a vyjádření mají často původ v téže transcendentní události 5
6 normu, ale zároveň se smíme domnívat, že křesťanské zjevení je schopno integrovat i ostatní Boží projevy. Zjevení Boha v Kristu tak je normou a měřítkem každé náboženské zkušenosti (je kvalitativní plností ), ale i ostatní náboženství obsahují Boží slova, protože kvantitativně lze ke zjevení ještě cosi přidat. 28 konvergence mezi křesťanstvím a ostatními náboženstvími tj. mezi poselstvím křesťanů a pravdami obsaženými v ostatních tradicích, které sice nezpochybňují úplnost křesťanského zjevení, ale pouze lépe osvětlují některé obsahy křesťanského zjevení. 29 zjevení podle německého fundamentálního teologa G. Gädeho: Na otázku po kritériích věrohodnosti už nelze argumentovat evidencí, což sice neznamená, že by pravda zjevení nemohla být poznána a podrobena kritickému rozumovému zkoumání (které může dospět k tomu, že zjevení je možnou hypotézou), jen je nám dnes i od jiných instancí, jimiž mohou být právě ostatní náboženské tradice, znovu připomínáno, že přisvědčení pravdě není čistě rozumový úkon a nutný výsledek její evidence. Že věrohodnost prostě nelze redukovat na racionální průkaznost nám ostatně ukazuje i současný důraz na symbolické poznání, které je schopno lépe udržet polyvalenci významů zjevované skutečnosti. Pojem zjevení označuje vztah Boha ke světu. Je ale zcela zásadní jak v rámci konceptu zjevení vlastně pojímám vztah Bůh a svět - ontologicky konstitutivní vztah totiž staví na svém terminus ad quem, tudíž při jistém pojetí by tu ovšem mohlo dojít k negaci stvořenosti světa a nepoznatelnosti Boha (svět i Bůh by byli myšleni ve společném horizontu, jaksi větším než Bůh a tudíž vůči Bohu reduktivním). Mezi všemi náboženskými systémy pouze křesťanství se zdá nabízet přijatelné řešení, a to svým trojičním pojetím Boha, kde Bůh není uvažován ve vztahu ke světu, jež by ontologicky stavěl na světě, nýbrž na Bohu: svět je vsazen do vztahu Boha s Bohem, tj. do vztahu Otce a Syna. Vztah Boha ke světu tak nabývá skutečně božských kvalit a terminus ad quem, na němž staví je božský, nikoliv kreaturální. Ve hře je také pojetí Boha: je-li Bůh nepochopitelný a skutečně absolutně transcendentní, jak může působit ve světě? Myslet Boha v reálném vztahu ke světu s sebou nese riziko neuznávat stvořenost světa anebo považovat Boha za součást nějaké všeobsažnější skutečnosti, jež by zahrnovala jeho i svět. Nebyla by tu tedy zachována Boží nezávislost. Je-li Bůh identický se vztahem, který má ke světu (tj. se svým sebesdílením) vynořuje se otázka, zda je svět ontologicky konstitutivním pojmem onoho vztahu a pokud ano, zdá se tím popřeno Boží božství. Anebo tento Boží vztah není zcela identický se samotným Bohem, a tedy patří ke světu a nemůže být pro člověka spásný. 30 V čem tedy spočívá jedinečnost křesťanského zjevení podle G. Gädeho: Pro posvátné knihy tří tzv. monoteistických náboženství, židovství, křesťanství i islámu, je specifické především mj. chápání božstva nikoliv jako součást celku skutečnosti, což ovšem může vést k závěru, že mezi světem (stvořením) a Bohem (Stvořitelem) nemůže existovat vzájemná podobnost. Pouze křesťanství svou formulací se zdá nabízet odpověď v níž je možné stvrdit tento vztah (aniž by byla negována skutečná Boží transcendence a nezávislost na světě) i s jeho spásným charakterem. Křesťanské trinitární pojetí Boha předpokládá, že svět je pojat do vztahu s Bohem ještě před tím než jako svět začal existovat. Terminus ad quem, konstitutivní pro vztah Bůh a svět tu totiž není svět, ale Boží Syn. Služba křesťanství vůči ostatním náboženstvím pak spočívá ve stvrzení, že jejich spásná očekávání jsou oprávněná a splnitelná v rámci Božího zaslíbení. 28 Jde-li stále o sebesdělení Boha, o jakou diferenciaci Zjevení se jedná? Je-li to částečné Zjevení či po etapách, jde ještě o sebesdílení Boha? Další Gädeho výtky se týkají Geffrého vymezení tajemství náboženského pluralismu, nedostatečného rozlišení faktického a principielního pluralismu, neobjasněná podle něj zůstala i kategorie naplnění ve smyslu, ve kterém ji autor použil, Celkově pak lze, podle Gädeho, těžko rozlišit Geffrého pojetí od klasického inkluzivistického pojetí. Viz G. GÄDE, Il primo passo metodologico. Una breve replica al contributo di Claude Geffré, in CROCIATA 2006, srov. C. GEFFRÉ, Il mistero del pluralismo religioso nell unico progetto di Dio in CROCIATA 2006, 230. Konvergence nemusí být totéž co komplementarita: druhý pojem se totiž zdá odkazovat na nutnost doplnění křesťanství ostatními pravdami proto, aby bylo úplné, což odmítá např. dokument Dominus Iesus. 30 Srov. GÄDE, Problematica del concetto, s. 107n. 6
7 Blízká tomuto tématu je i otázka vztahu mezi kulturou a náboženstvím i tady je už od dob P. Tillicha připomínána korelace a interdipendence mezi lidským tázáním a odpovědí ze strany božského zjevení. 31 c) spása a náboženství KN 81-87: nelze vyloučit, že i ON mají určitou spásnou funkci a jestliže Duch působí v jednotlivci, nelze nepřipustit, že by mohl být přítomný i v sociální dimenzi člověka, v jeho náboženství, kultuře, v dějinách národů. Podobně jinak velmi rezervovaný DJ souhlasí, že ON prostředkují skrze podíl na Kristově prostřednictví, jde ale o zprostředkovanou, odvozenou účast a nijak tím neumenšují roli křesťanství, jen se zdá tímto rozlišením být respektován rozdíl mezi univerzalitou Ježíše Krista a jinou univerzalitou křesťanství. d) otázka pravdy dokument KN se domnívá, že dnes je představována jako druhotný problém (každé náboženství má vlastní kritéria pravdivosti), jenže se zdá, že právě podceněním této otázky dochází k nivelizaci hodnoty jednotlivých tradic problém relativizace pravdy: dochází k přílišné separaci transcendence a projevů transcendentního Boha otázka pravdy a její interpretace v dějinném kontextu (nežije dosud v eschaton!) ani jako křesťané nevíme vše, dokonce ani o Kristu, tímto přiznáním nepopíráme objektivní pravdivost zjeveného tajemství či jeho úplnost, ale toto vědomí by nám mohlo pomoci překonat konkurenční pojetí pravdy (co není pravé, je falešné). 32 hledání kritéria pravdivosti na terénu mimo základní teologické pojmy (tak, aby všeobecně sdílený pojem) se ani tak nevyhne pasti závislosti buď na určité tradici nebo naopak přílišné abstraktnosti pojmu (viz problém pojmů jako eternal one, ultimate reality, real ) zdá se, že tu je riziko nechat TN příliš závislou na dobové antropologii, zatímco by byla lepší rovnováha mezi omezeností, provizorních charakterem a proměnlivostí vlastního sebepochopení na jedné straně a nekonečnem k němuž tíhne na straně druhé náboženství, které to nejlépe dokáže by pak bylo pravým náboženstvím. 33 podle toho, jakou pravdivost jim připíšeme, vyjeví se i hodnota ON: tj. podle odpovědi na otázku, zda nám ON říkají něco nového: někteří teologové se domnívají, že ne, neboť pravda, krása a dobro v nich obsažené najdeme ve vlastní tradici také a k tomu lépe vyjádřené, zatímco jiní jsou přesvědčeni, že jde o střípky pravdy, které jsme ještě neznali, že svědectví ostatních náboženství o zjevení nás může obohatit, překvapit i zahanbit, neboť zjevení v nich obsažené je do jisté míry adekvátní do jaké, to zůstává otevřenou otázkou je-li měřítkem pravdivosti zjevení Boha v Kristu mohou On sebe sama poměřovat vnějším kritériem? a existuje případně kritérium vnitřní, které by se vyhnulo tomuto hermeneutickému exkluzivismu? (Russo) Narro připomíná význam Paula Tillicha, který byl jedním z prvních, kdo promýšleli vztah křesťanství k ostatním náboženstvím. Tillich ve své metodě korelace upozorňuje, že i dva na sobě nezávislé faktory se v teologické reflexi mohou projevit jako vzájemně související, jako je to v případě víry a kultury. Typickým příkladem je tázání člověka po vlastní existenci, jež tu stojí vedle odpovědi, která přichází ze strany Božího zjevení odpověď je tedy nededukovatelná ze situace, v níž se rodí otázka, avšak ani k otázce nedospíváme dedukcí, ale právě ze situace, ve které žijeme. Teologické otázky tedy nelze vyvodit ze zjevení, jde o dvě různá prostředí, v nichž se rodí otázka i odpověď. Nejde pochopitelně o nepřekonatelnou vzdálenost, vždyť cílem není lidská otázka nenalézající odpověď ani Bůh jako odpověď nikým nehledaná, v tom spočívá úkol teologie, nahlédnout tuto vzájemnou interdipendenci, kterou lze analogicky vidět i ve vztahu křesťanství k ostatním náboženstvím. Viz P. TILLICH, Il cristianesimo e le religioni cit. in M. NARRO, 28n. 32 srov. A. RUSSO, Il concetto di religione in RdT 513, ale také N. CAPIZZI, Pluralismo inclusivo e veritá per una teologia dialogica delle religioni in M. CROCIATA, Teologia delle religioni (2006), tyto body srov. KN, srov. A. RUSSO, Religione e fede. In ALIOTTA,
8 jak ovšem zachovat identitu křesťanství? k té ale přeci patří přijetí druhého v jeho odlišnosti, tj. i odlišné náboženské zkušenosti (nejde jen o interpersonální vztahy), paradigmatem tohoto přijetí je Ježíš Kristus, který je Pravda (srov. Coda) 35 otázka Boha 36 rizikem pluralismu je, že dělí Boha o sobě, člověku nepřístupného a Boha, který se projevuje v lidské zkušenosti, první by byl identický u všech náboženských tradici, druhý obraz by bylo možno relativizovat, neboť žádný projev y nebyl výlučný, náboženské projevy odkazují jeden na druhý a vzájemně se doplňují proto vyvstává otázka po zjevení (tj. nakolik je Bůh transcendentní a imanentní totožný) v modlitbě: skrze různá jména se obracíme k témuž Bohu obavy, že subjektivní postoj příliš snadno přechází v objektivní soud, i polyteistická modlitba může být autentická, probuzená Duchem sv. (srov. NA, 27), ale to ještě neznamená, že jde o spásnou mediaci christologická diskuse 37 dávný problém, jak si může jedna specifická dějinná událost nárokovat univerzální význam? jak tedy, je-li JK jediný a univerzální spasitel lidstva, nepovažovat ostatní náboženství za nedokonalá a podřadná jsou možní jiní prostředníci? problém normativní a nenormativní christologie 35 srov. P. CODA, Il Logos e il nulla ad. 36 srov. KN srov. KN,
3. SOUČASNÁ PARADIGMATA VZTAHU KŘESŤANSTVÍ A OSTATNÍCH NÁBOŽENSTVÍ
3. SOUČASNÁ PARADIGMATA VZTAHU KŘESŤANSTVÍ A OSTATNÍCH NÁBOŽENSTVÍ Exkluzivismus, inkluzivismus, pluralismus Klasické řešení vztahu křesťanství jako náboženství, které si nárokuje vrchol zjevení Boha oproti
VíceKatechetika I. KATECHEZE SLUŽBA SLOVA, HLÁSÁNÍ KRISTA
Katechetika I. KATECHEZE SLUŽBA SLOVA, HLÁSÁNÍ KRISTA Katecheze a služba slova otevřené problémy Katecheze a Boží slovo Antropologická katecheze? Katecheze ve službě inkulturace Požadavek úplnosti pravd
VíceFundament a jeho strukturace
Fundament a jeho strukturace Fundamentální teologie ThLic. Mgr. Denisa Červenková Obsah 1. Místo fundamentální teologie v celku teologické reflexe 2. Fundament-základ teologie, jeho strukturace A. Předmět
VíceOBSAH ÚVOD... 8 VÝZNAM GAUDIUM ET SPES... 11
OBSAH 409 OBSAH PŘEDMLUVA... 5 ÚVOD... 8 1. HISTORICKÝ A PASTORÁLNĚTEOLOGICKÝ VÝZNAM GAUDIUM ET SPES... 11 1.1 O poselství(ch) koncilní konstituce Gaudium et spes... 12 1.1.1 Oslovit spásně svět... 12
Více12. Křesťanství... 106 12.1 Místo křesťanství v současném světě... 106 12.2 Křesťanství na pozadí jiných náboženství... 107 12.
Obsah 1. Úvod.... 11 1.1 Situace oboru... 11 1.2 Místo této práce v oborové souvislosti... 12 1.3 Vztah k dosavadní literatuře... 13 1.4 Jaké cíle si klade tato práce?... 14 1.5 Poznámkový aparát a práce
VíceOBSAH PRVNÍ ČÁST ÚVOD INTEGRÁLNÍ A SOLIDÁRNÍ HUMANISMUS PRVNÍ KAPITOLA PLÁN BOŽÍ LÁSKY PRO LIDSTVO
OBSAH POUŽITÉ ZKRATKY.................................. 7 ZKRATKY BIBLICKÝCH KNIH.......................... 9 DOPIS KARDINÁLA ANGELA SODANA.................... 11 PREZENTACE DOKUMENTU...........................
Více5. POSLÁNÍ KŘESŤANŮ VE SVĚTĚ, TEOLOGIE MISIE A MEZINÁBOŽENSKÝ DIALOG
5. POSLÁNÍ KŘESŤANŮ VE SVĚTĚ, TEOLOGIE MISIE A MEZINÁBOŽENSKÝ DIALOG 5.1 Mezináboženský dialog v dokumentu KN Mezináboženskému dialogu se explicitně věnují čl. 105-117 v třetí kapitole dokumentu a posléze
VíceFundament a jeho strukturace. Fundamentální teologie ( )
Fundament a jeho strukturace Fundamentální teologie (6. 12. 2008) Obsah 1. Místo fundamentální teologie v celku teologické reflexe 2. Fundament-základ teologie, jeho strukturace A. Předmět B. Úkol TF C.
VíceKřesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33
Křesťanství 2 M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Podoby náboženství 1. Katolicismus - nejrozšířenější skupinou v křesťanství. V nejširším smyslu slova sem patří všechny církve, které si nárokují všeobecnost,
VícePŘEDMLUVA 5 ZÁKLADNÍ OTÁZKY 1. CO ZNAMENÁ ODPOVĚDNOST? 8
218 ZÁKLADNÍ OTÁZKY KŘESŤANSKÉ ETIKY OBSAH PŘEDMLUVA 5 ZÁKLADNÍ OTÁZKY 1. CO ZNAMENÁ ODPOVĚDNOST? 8 1. Programové slovo současného vědeckého diskurzu i běžného jazykového úzu............................
VíceČlověk a společnost. 16. Vznik a význam filozofie. Vznik a vývoj význam filozofie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová.
Člověk a společnost 16. Vznik a význam filozofie www.ssgbrno.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Vznik a a význam vývoj filozofie Vznik a vývoj význam filozofie Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo
VíceSpirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA
Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA Spiritualita Spiritualita je docela módním pojmem. Různí lidé jí různé rozumějí a různě ji prezentují. Spiritualita už není spojována jen s religiozitou. Na
VíceKatechetika I. Katecheze jako iniciace a výchova víry
Katechetika I. Katecheze jako iniciace a výchova víry Katecheze jako iniciace a výchova víry Je možno vychovávat v oblasti víry? Výchova víry je termín nezvyklý. Víra je výsledkem setkání Boží milosti
VíceOTÁZKY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM
OTÁZKY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM Obor Pastorační a sociální práce Předmět TEOLOGIE A FILOSOFIE Studenti si vylosují dvě otázky, jednu z I. části souboru otázek z filosofie a teologie (ot.1-10), druhou
VíceFilozofie křesťanského středověku. Dr. Hana Melounová
Filozofie křesťanského středověku Dr. Hana Melounová Středověk / 5. 15. st. n. l. / Křesťanství se utvářelo pod vlivem zjednodušené antické filozofie a židovského mesionaismu. Základní myšlenky už konec
Více- rozumí křesťanským symbolům, se kterými se setkává v kultuře a umění
Nepovinný předmět 5.26 VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: NÁBOŽENSTVÍ OBSAHOVÉ, ČASOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ Charakteristika vyučovacího předmětu: Předmět náboženství rozvíjí a podporuje základní předpoklady křesťanského
VícePC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy, ukázky z hraných filmů
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Filozofie, etika 4. ročník a oktáva 2 hodiny týdně PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy, ukázky z hraných
VíceZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI
ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ Pohledy z různých oborů Vývojová psychologie Legislativa (problém etiky a práva) Lidskoprávní přístup (etika a lidská práva)
VíceJacques Le Goff Středověký člověk a jeho vnímání světa
Středověká estetika Jacques Le Goff Středověký člověk a jeho vnímání světa středověký člověk obklopen propracovaným ideologickým a kulturním systémem pro středověkého člověka je viditelný svět jenom stopou
Vícepřírodní (kmenové) náboženství šamana
Světová náboženství Úvod již pravěcí lidé uctívali přírodní živly, zvířata i totemy jako božstva dodnes žijí ve světě kmeny, které vyznávají přírodní (kmenové) náboženství (důležitá postava šamana) náboženství
VíceVÝSTUP PŘEDMĚTU OČEKÁVANÝ VÝSTUP UČIVO MOŽNÉ PŘESAHY A VAZBY
VÝSTUP PŘEDMĚTU OČEKÁVANÝ VÝSTUP UČIVO MOŽNÉ PŘESAHY A VAZBY PROHLUBOVÁNÍ VZTAHU MEZI ZKUŠENOSTÍ A DUCHOVNÍM ROZMĚREM OSOBNOSTI ŽÁKA Porozumění biblickým příběhů EKUMENICKÝ ROZMĚR KŘESŤANSTVÍ A MEZINÁBOŽENSKÝ
VícePojem politika. POL104 Úvod do politologie
Pojem politika POL104 Úvod do politologie Co je politika (a je důležitá)? Jak se její vnímání měnilo v čase? Jaké jsou přístupy k politice? činnost státu činnost, která je spjata k věcem veřejným. Činnost,
VíceImmanuel Kant => periodizace díla, kopernikánský obrat, transcendentální filozofie, kategorický imperativ
Immanuel Kant - maturitní otázka ZV www.studijni-svet.cz - polečenské vědy - http://zsv-maturita.cz Otázka: Immanuel Kant Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Michael Immanuel Kant => periodizace
VíceTeologie náboženství v poslední dekádě 20. století a na cestě dneškem
Teologie náboženství v poslední dekádě 20. století a na cestě dneškem Úvod Zadání tohoto článku chápu jako alespoň dílčí odpověď na otázku, co je nového v teologické religionistice. O definici a metodě
VíceVÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632. 32 - Využití ICT při hodinách občanské nauky
VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632
VíceKřesťanství. Dan Hammer 397876
Křesťanství Dan Hammer 397876 Andrea Kristinová 397719 Martina Veselá 386134 Základní údaje křesťanství je nejrozšířenější náboženský směr, v současnosti 1 200 milionů vyznavačů slovo křesťanství pochází
VíceTéma číslo 4 Základy zkoumání v pedagogice I. Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky
Téma číslo 4 Základy zkoumání v pedagogice I Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 Systémový přístup v pedagogice. Základní pedagogické kategorie: cíle, podmínky, prostředky a výsledky výchovy. Vzájemná interakce
VíceŘÍMSKOKATOLICKÉ NÁBOŽENSTVÍ
ŘÍMSKOKATOLICKÉ NÁBOŽENSTVÍ Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru (Vzdělávací obsah je koncipován jako východisko pro povinný předmět na církevních základních školách) Charakteristika: Obor Římskokatolické
VíceOtázka: Scholastika. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Michael
Otázka: Scholastika Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Michael Scholastika (periodizace a charakteristika, představitelé, základní problémy, spor o univerzálie, myšlení sv. Tomáše) Periodizace
VíceJméno Kristus Kristus je středem lidských dějin a) Rodokmen Ježíše Krista
192 Obsah Předmluva......................................... 9 1. kapitola: Úvod do christologie.......................... 13 1. Teologická studie o Ježíši Kristu.........................13 a) Předmět
VíceZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA
ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA Pedagogika Franze Ketta pojmenovává celistvý, na smysl zaměřený přístup ke vzdělávání a výchově. V tomto smyslu se jedná o alternativní pedagogický
VíceE L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442
E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442 Existují morální zákony á priori, nebo jsou pouze vyjádřením soudobých názorů ve společnosti? Ondřej Bečev 1) Vysvětlivky K použitým písmům
VíceUČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice. 1., 2. i 3. období
UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Období: Počet hodin ročník: 33 Učební texty: Náboženství 1., 2. i 3. období 1 1., 2. i 3. období A) Cíle a charakteristika náboženství
VíceKřesťanská sociální etika. M. Martinek
Křesťanská sociální etika Jabok 2008 2008. . Úvod, literatura, definice, témata, metoda, biblické a historické inspirace 2008. 2 Předmět křesťanská sociální etika Je součástí teologické etiky, která se
VíceNázev: KŘESŤANSTVÍ. Autor: Horáková Ladislava. Předmět: Dějepis. Třída: 6.ročník. Časová dotace:1 2 vyučovací hodiny
Název: KŘESŤANSTVÍ Autor: Horáková Ladislava Předmět: Dějepis Třída: 6.ročník Časová dotace:1 2 vyučovací hodiny Ověření: 10.5. a 16.5.2012 v 6.A a 6.B Metodické poznámky: prezentace je určena pro 6. ročník
VíceDějiny antropologického myšlení (Bi1221 Ekonomická a politická antropologie) podzim Antropologická archeologie
Antropologická archeologie 1 Procesuální archeologie 60. a 70, léta 20. století nová archeologie (USA); analytická archeologie (GB) L. R. Binford, D. L. Clarke, W. L. Rathje, I. Hodder 2 Lewis Roberts
VíceETIKA. Benedictus de SPINOZA
ETIKA Benedictus de SPINOZA Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Benedictus de Spinoza ETIKA ETIKA Benedictus de SPINOZA ETIKA Translation Karel Hubka, 1977 Czech edition dybbuk, 2004
VícePOJMY Náboženství Věda
POJMY Náboženství Věda Systém věrouky, konkrétních rituálů a společenské organizace lidí, kteří s jeho pomocí vyjadřují a chápou svůj vztah k nadpřirozenu - Bohu Pohled na svět svrchu Systém a nástroj
VíceTeologická etika: úvod do disciplíny, pojmy, vymezení oblasti
Teologická etika: úvod do disciplíny, pojmy, vymezení oblasti T322 Teologická etika 1 VOŠ Jabok Mgr. Zdenko Š Širka, ThD Hlavní struktura: 1. Úvodem 2. Opakování co je to etika? 3. Elementy teologicko-etické
VíceVÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: tel Využití ICT při hodinách občanské nauky
VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632
VíceDle Heideggera nestačí zkoumat jednolivá jsoucna, ale je třeba se ptát, co umožňuje existenci jsoucen tzn. zkoumat... bytí
Filozofie 06 Základní zadání k sérii otázek: V uvedených charakteristikách a tezích týkajících se moderní filosofie doplňte z nabízených adekvátní pojem, termín či slovo. Otázka číslo: 1 MARTIN HEIDEGGER
Více1. Věřit nebo ne, co je v dnešní době rozumnější pro člověka?
1. Věřit nebo ne, co je v dnešní době rozumnější pro člověka? a. Víra jako svoboda nebo otroctví pro člověka, který uvěřil. Věřit nebo ne, co je v dnešní době rozumnější pro člověka b. Víra jako rozhodnuti
VíceZÁKLADNÍ METODOLOGICKÁ PRAVIDLA PŘI ZPRACOVÁNÍ ODBORNÉHO TEXTU. Martina Cirbusová (z prezentace doc. Škopa)
ZÁKLADNÍ METODOLOGICKÁ PRAVIDLA PŘI ZPRACOVÁNÍ ODBORNÉHO TEXTU Martina Cirbusová (z prezentace doc. Škopa) OSNOVA Metodologie vs. Metoda vs. Metodika Základní postup práce Základní vědecké metody METODOLOGIE
VíceProudy ve výtvarné pedagogice
Proudy ve výtvarné pedagogice 80. léta 20. století Dochází ke dvěma protichůdným liniím ve výuce výtvarné výchovy: Duchovní a smyslové pedagogika Důraz je kladen na kontakt s matriálem, vlastní tělesnou
VíceKvětná neděle. Neboť ty jsi, Pane, zemřel, abychom my mohli žít. Tobě buď chvála na věky věků. Amen.
Květná neděle S vírou v Ježíše Krista, který se z lásky k nám ponížil a byl poslušný až k smrti na kříži, se modleme za církev a za celý svět. (Budeme odpovídat: Pane, smiluj se). Prosme za jednotu církve
VícePolitologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.
Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského, Dubí 1 Politologie Etymologicky
VíceOTÁZKY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM
OTÁZKY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM Obor Pastorační a sociální práce Předmět TEOLOGIE A FILOSOFIE Student si vylosuje dvě otázky. První z části Otázky z filosofie a teologie, druhou z části Otázky z
VícePostavení České republiky ve světě a v Evropě 1) Charakteristika České republiky 2) Mezinárodní organizace, v nichž je ČR zastoupena
Postavení České republiky ve světě a v Evropě 1) Charakteristika České republiky 2) Mezinárodní organizace, v nichž je ČR zastoupena Česká republika - demokratický stát - republika - vyspělý stát z hlediska
VíceMETODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE
METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE Cílem předmětu je seznámit studenty s pojmem demokracie. V průběhu kurzu bude sledován obsahový vývoj pojmu demokracie. Posluchačům
VíceTémata ze SVS ke zpracování
Témata ze SVS ke zpracování Psychologie. Člověk jako jedinec: Psychologie osobnosti Vývojová psychologie (etapy lidského života od prenatálního období až po smrt, vč. porodu) Učení, rozvoj osobnosti, sebevýchova
VíceKVN AP, Přímluvce, Duch svatý, kterého Otec pošle ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno ostatní, co jsem vám řekl já.
Přímluvce, Duch svatý, kterého Otec pošle ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno ostatní, co jsem vám řekl já. Přímluvce, Duch svatý, kterého Otec pošle ve jménu mém, ten vás naučí všemu
VíceJe výuka náboženství totéž co katecheze?
58 Ludmila Muchová Je výuka náboženství totéž co katecheze? Ludmila Muchová ROZLIŠENÍ NÁBOŽENSKÉ VÝUKY VE ŠKOLE A KATECHEZE Z POHLEDU CÍRKVE Tato otázka není příliš stará. Její vyslovení souvisí s příchodem
VíceSPIRITUALITA A DUCHOVNÍ ŽIVOT KŘESŤANA
A DUCHOVNÍ ŽIVOT KŘESŤANA 1 Tomáš Cyril Havel Ostrava A DUCHOVNÍ ŽIVOT KŘESŤANA Co si s tímto tématem spojuji? A DUCHOVNÍ ŽIVOT KŘESŤANA I vytvořil Hospodin Bůh člověka, prach ze země, a vdechl mu v chřípí
VíceSOCIÁLNÍ KON SOCIÁL STRUKT NÍ KON IVISMU STRUKT
Vladan Hodulák SOCIÁLNÍ KONSTRUKTIVISMUS Anglická škola Od 60. let hlavně ve Velké Británii Střední proud mezi realismem a liberalismem Důraz na interpretativní přístup Představa mezinárodních vztahů Mezinárodní
Více1. CESTA: Nemilujte svět (První Janova 2,15-17)
1. CESTA: Nemilujte svět (První Janova 2,15-17) Nemilujte svět ani to, co je ve světě. Miluje-li kdo svět, láska Otcova v něm není. Neboť všechno, co je ve světě, po čem dychtí člověk a co chtějí jeho
VíceNáboženství, církev a fenomén migrace
Náboženství, církev a fenomén migrace Hlavní teze: Současné dění ve světě staví křesťany do centra dění Zacílení: Role křesťanství, kat. církve s ohledem na fenomén migrace (obzvláštní zřetel na situaci
VíceSOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA ve vztahu k dalším disciplínám. doc. Michal Kaplánek
SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA ve vztahu k dalším disciplínám doc. Michal Kaplánek Místo sociální pedagogiky v kontextu vědy i praxe Terminologický problém (teorie praxe) Používání stejného pojmu pro vědu i praxi,
VícePokání. A myslím, že ne na sebe, říká, máme Abrahama našemu otci (Mt 3: 9)
Pokání Biblický pokání nepředstavuje změnu postoje prosazované lidského vědomí. Integruje život před lidmi říká další aspekt křesťanského života, ne lítost podporovány evangelia. Opravdové pokání říká,
VíceFILOZOFIE. Oddíl E učební osnovy VIII.10.B
FILOZOFIE Oddíl E učební osnovy VIII.10.B Charakteristika předmětu: FILOZOFIE ve vyšším stupni osmiletého studia Obsah předmětu Předmět filozofie vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a společnost (vzdělávací
VíceUniverzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra společenských věd
Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky pro studijní obor: N7504T275 Učitelství základů společenských věd a občanské výchovy pro střední školy a 2. stupeň základních škol Státní závěrečná zkouška je
VíceFILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY
FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY Filosofie.. Vznik v antickém Řecku - KRITICKÉ, SAMOSTATNÉ myšlení - V SOUVISLOSTECH - sobě vlastní otázky, které neřeší speciální vědy - člověk ve VZTAHU k přírodě, společnosti
VíceKarmelitánské nakladatelství s.r.o. UKÁZKA Z KNIHY
JEAN-RÉGIS FROPO 90 otázek pro exorcistu KARMELITÁNSKÉ NAKLADATELSTVÍ PŘEDMLUVA Církev má účast na vítězství nad ďáblem, protože Kristus dal svým učedníkům moc vyhánět zlé duchy. Církev vykonává tuto vítěznou
VíceROLE TEORIE V SOCIOLOGICKÉM STUDIU SEKULARIZACE ČESKÉ SPOLEČNOSTI
ROLE TEORIE V SOCIOLOGICKÉM STUDIU SEKULARIZACE ČESKÉ SPOLEČNOSTI ROMAN VIDO Katedra sociologie, FSS MU (vido@fss.muni.cz) Otázka Možného Jakou českou sociologickou knížku z poslední doby jste, pane kolego,
VíceDekalog jako etická norma
Dekalog jako etická norma TE 322 Teologická etika 1 VOŠ Jabok Mgr. Zdenko Š Širka, ThD Hlavní struktura: 1. Starozákonný étos 2. Etika přirozeného zákona (John Barton) 3. Dekalog úvodem 4. Desatero a Küngův
VíceObsah. Co je metafyzika? Dějiny pojmu "metafyzika" 17 Antika... 17
Obsah Úvodní slovo překladatele Předběžné poznámky. 11 12 ÚVOD. 15 Co je metafyzika?.. 17 Dějiny pojmu "metafyzika" 17 Antika... 17 Středověk. 19 Novověk.. 21 Po Kantovi 23 Definice metafyziky a její vysvětlení
VíceSociální pedagogika Smysl, obsah a přesahy
Jabok Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická Sociální pedagogika Smysl, obsah a přesahy P. Kuchař, M. Kaplánek, M. Pařízek Proč sociální pedagogika Cílem je pomoc lidem: v socializaci (jako
VíceKam vedou hovory o kulturní rozmanitosti... ll
Obsah Kam vedou hovory o kulturní rozmanitosti....... ll Jeden svět nás a těch druhých... 12 Společenské vědy a politika na scéně... 14 Tolerance a hodnotová opora... 16 Obecné tendence a jejich rizika...
VíceJá jsem dveře (J 10:7, 9)
Já jsem dveře (J 10:7, 9) - pomodlit se za kázání ÚČEL KÁZÁNÍ: Ukázat, že Ježíš Kristus je Jahve a jako takový má veškerou moc na nebi i na zemi. HOMILETICKÁ MYŠLENKA: Ježíš Kristus je Jahve (Hospodin),
VíceDítky, jen krátký čas jsem s vámi.
Dítky, jen krátký čas jsem s vámi. Dítky, jen krátký čas jsem s vámi. 5. NEDĚLE VELIKONOČNÍ CYKLU C Evangelium (Jan 13,31-33a.34-35) Když (Jidáš) odešel, Ježíš řekl: Nyní je oslaven Syn člověka a Bůh je
VícePrůvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce
VíceHans Küng a dialog náboženství
Hans Küng a dialog náboženství Jednou z nejvýznamnějších postav mezináboženského dialogu současnosti je bezesporu kontroverzní katolický teolog Hans Küng 1. Abychom získali ucelenou představu o jeho pojetí
VíceÚvod do filozofie Jana Kutnohorská
Úvod do filozofie Jana Kutnohorská Úvod Etymologie Předmět filozofie Ontologie Prameny filozofického tázání Filozofické disciplíny Etymologie Filozofie z řečtiny PHILEIN - milovat SOPHA - moudrost V doslovném
Více= filozofická disciplína, zkoumá kategorii dobra a zákonitosti lidského chování a jednání
Otázka: Základní etické přístupy, dějiny etiky Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): František Červinka Etika = filozofická disciplína, zkoumá kategorii dobra a zákonitosti lidského chování a jednání
VíceBibliografie (výběr) Benedikta XVI.
Bibliografie (výběr) Benedikta XVI. Apoštol Ježíše Krista: promluvy o svatém Pavlovi. V Kostelním Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2009. 139 s. Jazyk originálu: Benedetto XVI, In cammino sotto la guida
Více1. Přednáška K čemu je právní filosofie?
1. Přednáška K čemu je právní filosofie? Osnova přednášky: a) Co je filosofie a filosofování b) Proč vznikla právní filosofie c) Předmět a funkce právní filosofie Co znamená slovo filosofie? slovo filosofie
VíceISLÁM. Lucie Ložinská 9.A 2011/2012
ISLÁM Lucie Ložinská 9.A 2011/2012 Islám je monoteistické abrahámovské náboženství založené na učení proroka Muhammada, náboženského a politického vůdce působícího v 7. století. Slovo islám znamená podrobení
VíceA) Sjednocená teorie Všeho?
OBSAH BUĎ SVĚTLO! 13 A) Sjednocená teorie Všeho? 1. ZÁHADA SKUTEČNOSTI 16 Dvojí záhada 17 Nový model světa: Koperník, Kepler, Galilei 18 Církev proti přírodním vědám 19 Vítězství přírodních věd 21 2. FYZIKÁLNÍ
VícePamátka svaté Terezie od Dítěte Ježíše a svaté Tváře, učitelky církve 1. října
Památka svaté Terezie od Dítěte Ježíše a svaté Tváře, učitelky církve 1. října Svatá Terezie poznala Boha jako milosrdnou Lásku, která se k nám sklání a ke které smíme přistupovat. S touto důvěrou se obraťme
VíceOVĚŘOVÁNÍ PRAVDY KRITICKÁ OTÁZKA K VAŠEMU VYZNÁNÍ. Anthony Buzzard
OVĚŘOVÁNÍ PRAVDY KRITICKÁ OTÁZKA K VAŠEMU VYZNÁNÍ Anthony Buzzard Každý Křesťan je povolán k hledání pravdy. Když ji najde stává se zvěstovatelem pravdy ochoten komunikovat pravdu ostatním v duchu lásky.
VíceŽeny v korintském sboru
Ženy v korintském sboru 1. Ježíši krásný, panovníku jasný, Boží i lidský synu, tebe milovat a oslavovat žádám každou hodinu. 2. Krásné jsou kraje, pole, luhy, háje, zavítá-li jarní čas: nad vše vezdejší
VícePOSTNÍ DOBA ČLOVĚK BYL STVOŘEN, ABY BYL PŘÍTELEM BOHA
POSTNÍ DOBA Popeleční středa je výjimečný den. Den usebranosti a reflexe. Vydáváme se v něm totiž na cestu postní dobou, která se vyznačuje nasloucháním Božímu slovu, modlitbou a pokáním. ČLOVĚK BYL STVOŘEN,
VíceMASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ
MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta sociálních studií Katedra politologie Lukáš Visingr (UČO 60659) Bezpečnostní a strategická studia Politologie Bakalářské studium Imatrikulační ročník 2005 Weberův přístup
VícePROFESNÍ ETIKA UČITELSTVÍ
PROFESNÍ ETIKA UČITELSTVÍ Biblioterapie v pedagogické praxi Mgr. Marie Mokrá ÚVODEM tematická souvislost etiky s předmětem našeho zájmu učitel = terapeut, nejen v biblioterapii etika výhodou, ne-li nutností(!)
Vícea to uvnitř manželství i mimo něj, neboť právě manželství je opevněnou tvrzí vašich budoucích nadějí. Znovu vám všem zde opakuji, že erós nás chce
2. Rodina 17. Vytvářet rodinu Drazí mladí, mějte především velkou úctu ke svátosti manželství. Skutečné štěstí nemůže rodina nalézt, pokud si zároveň manželé nejsou věrní. Manželství je institucí přirozeného
Více,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský
Otázka: Novodobá pedagogika Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): luculd Úvod,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský Pedagogické
VíceVýtvarná výchova - Kvinta, 1. ročník
Výtvarná výchova - Kvinta, 1. ročník Výtvarný obor Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence
Víceodpovědi na osobní testy
odpovědi na osobní testy Lekce 1 1. a) duch 2. a) budu také žít způsobem, který by se jemu líbil, a budu mu důvěřovat v každé mé zkoušce. 3. c) je schopen se o ně plně postarat. 4. c) moudrost 5. Nepravdivé
Více6.9 Pojetí vyučovacího předmětu Základy společenských věd
6.9 Pojetí vyučovacího předmětu Základy společenských věd Obecné cíle výuky ZSV Předmět a výuka ZSV je koncipována tak, aby žáky vedla k pochopení dění ve světě. Žáci se učí respektovat společenskou skutečnost,
VíceCSR = Etika + kultura +?
CSR = Etika + kultura +? Etika právnické osoby? Morálka je to co je, resp. představuje společenskou instituci složenou z množiny standardů a principů uznávaných členy dané kultury Etika teoretická reflexe
VíceProměny žitého světa Slezanů na Hlučínsku Helena Kubátová
Proměny žitého světa Slezanů na Hlučínsku Helena Kubátová Katedra sociologie a andragogiky Filozofické fakulty UP helena.kubatova@upol.cz Habermasovy předpokladyp Modernizaci společnosti nestačí vysvětlovat
Více2013/14 Petr Jandejsek JABOK/ETF UK
2013/14 Petr Jandejsek JABOK/ETF UK Jandejsek, P. a kol, Hledání Ježíšovy tváře. Christologická čítanka. Praha: Jabok, 2008, 2010. Bockmuehl, Markus N. A., The Cambridge companion to Jesus. Cambridge :
VíceMETAFYZIKA A PAVOUK V KOUTĚ. Metafyzika
METAFYZIKA A PAVOUK V KOUTĚ Metafyzika 2 Průvodce tématem metafyzika - 1. část 2.1 ÚVOD - METAFYZIKA 2.2 PRVNÍ KROK NĚKOLIK TEORETICKÝCH INFORMACÍ 2.3 DRUHÝ KROK TEXT Z OBLASTI METAFYZIKY 2.4 TŘETÍ KROK
Více6. třída - Objevujeme křesťanskou víru
6. třída - Objevujeme křesťanskou víru Vazba učiva 6. třídy na klíčové kompetence: Kompetence k učení Žáci rozumějí evangelním zprávám jako výpovědím víry o setkání člověka a Boha. Žáci umějí rozpoznat
VíceVET středověk a novověk (po 18. století)
VET středověk a novověk (po 18. století) Co nás čeká Křesťanství a jeho představitelé Renesance Racionalismus a empirismus, Kant Merkantelismus, Karmelismus Křesťanství Po dlouho dobu křesťanství uchovatel
VíceVíra a sekularizace VY_32_INOVACE_BEN38
Víra a sekularizace M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Víra Je celková důvěra v nějakou osobu, instituci nebo nauku. Můžeme také mluvit o důvěře např. v poznatky nebo vzpomínky, v to, že nás neklamou
Více7. třída - Boží pomoc k růstu člověka Vazba učiva 7. třídy na klíčové kompetence: Kompetence k učení Na základě zprávy o stvoření žák porozumí
7. třída - Boží pomoc k růstu člověka Vazba učiva 7. třídy na klíčové kompetence: Kompetence k učení Na základě zprávy o stvoření žák porozumí symbolickému způsobu vyjadřování v jazyce Bible a v jazyce
VíceĎábel a člověk Texty 1 Pt 5, 8 9: Mt 4, 1 11: 1 M 3, 1-13:
Ďábel a člověk V našich shromážděních často hovoříme o Bohu, jeho díle v životě člověka, někdy trochu zapomínáme na to, že nežijeme v duchovně neutrálním prostředí, ve kterém nepracuje jenom Bůh, ale i
VíceO to jde v následujícím kněžském zrcadle. Vypátráme vlastní silné stránky a povzbudíme k tomu, abychom se učili u ostatních kněžských typů.
Kněžské zrcadlo Naše moderní pedagogika je stále ještě specializována na zpracování slabin. Kdo je ve škole slabší v matematice, učí se ji tak dlouho, dokud není slabý i v jazycích. Chytřejší by - podle
Víceervenková Fundamentáln lní teologie přednáškový cyklus pro I. ročník kombinovaného studia KTF UK
ThLic. Mgr. Denisa Červenkov ervenková Fundamentáln lní teologie přednáškový cyklus pro I. ročník kombinovaného studia KTF UK Tento i další materiál je ke stažení na www.cestanahoru.org/denisa 1.Úvod do
Více