Průvodce "Horská Kvilda"

Transkript

1 Říčka Vydra 49 1'30.72"N 13 29'46.63"E Horská říčka (mimochodem považovaná za nejkrásnější) pramení v výšce 1298 m n. m. na severním svahu Luzného a nese název Luzenský potok. Po soutoku s Březnickým potokem dostává název Modravský potok, který po splynutí s potokem Roklanským a Filipohuťským dává vzniknout Vydře. Ta protéká zprvu širším, pak sevřeným údolím a vytváří četné peřeje a kaskády. Od Čeňkovy Pily po spojení s Křemelnou vzniká Otava, druhá největší šumavská řeka. Další informace najdete zde: Slatě Tříjezerní slať 49 2'22.89"N 13 32'13.66"E Asi 3 km severozápadně od Modravy se na ploše 5 ha rozkládá vrchovištní rašeliniště pojmenované podle tří rašelinných jezírek, z nichž největší má rozlohu 7 arů. Rašeliništěm prochází po povalovém chodníku trasa krátké okružní Naučné stezky s jedenácti zastaveními. Asi dvousetmetrová stezka vede po dřevěném chodníku vnitřkem Tříjezerní slatě. Na zajímavá místa upozorňují informační tabule, jejichž texty přibližují návštěvníkům vegetaci šumavských smrčin, seznamují je s povrchovými útvary rašelinišť, vznikem rašeliny a jejím složením. Stezka byla zřízena v roce Slať je přístupná pro cyklisty i pěší po trase žluté značky od parkoviště pod Antýglem. Asi 1 km vede trasa po červené značce, pak přechází na žlutou, která návštěvníka asi po 3 km přivede do Tříjezerní slatě. Odtud může pokračovat po cyklostezce na červenou značku (asi 1 km), která jej dovede přes osady Vchynice-Tetov a Modravu zpět na Antýgl (6 km). Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1

2 Další informace najdete zde: Slatě Jezerní slať 49 2'23.13"N 13 34'0.31"E Jezerní slať je velmi pěkné rozvodnicové vrchovištní rašeliniště, které se rozprostírá v horském sedle mezi Kvildou a Horskou Kvildou. Jezerní slať je součástí národního parku Šumava. Rašeliniště bylo vytvořeno v poledové době na žulovém podkladu. V některých částech dosahuje rašelina mocnosti až 8 metrů. Do roku 1934 se ve východní části území rašelina těžila. V oblasti můžeme vidět řadu typických rašeliništních rostlin, kleče, zakrslé břízy, borovice blatky, mrazové formy smrku a vzácné břízy prostřední. V podrostu roste mech a rašeliník a značné množství borůvek a brusinky. Z bylin se tu daří vlochyni, suchopýru pochvatému, klivce žoravině či na sušších místech vřesu. Z živočichů se ve zdejších podmínkách daří hraboši mokřadnímu, myšivce horské či hrabošíku podzemnímu. Již od roku 1934 byla slať chráněna jako přírodní rezervace o ploše 34 hektarů. V dnešní době spadá tato oblast do I. Zóny Národního parku Šumava jejíž rozloha je 120 hektarů. V roce 1974 byla do této oblasti vyznačena krátká Naučná stezka, jejíž trasa vede po povalovém chodníku, který je dlouhý 120 metrů do středu rašeliniště, kde byla vybudovaná vyhlídková věž. Z této věže si můžeme prohlédnout větší část Jezerní slatě, která není přístupná veřejnosti. Naučnou stezku vedoucí do oblasti Jezerní slati najdeme asi uprostřed silnice spojující městečko Kvilda a Horská Kvilda. U začátku stezky je vybudováno parkoviště. Kolem rovněž prochází značená cyklistická trasa. Nedaleko jižního okraje rašeliniště prochází značená turistická trasa spojující rekreační oblasti Kvildu a rekreační osadu Filipova huť. Trasa vede kolem vrcholku Březová hora ( 1193 m. n. m.). Místy kterými vede turistická značka prochází trasa cyklostezky Šumavské magistrály. Městečko Kvilda je vhodné k letní i zimní rekreaci, nedaleko městečka jsou vybudovány dvě sjezdové trati. Do městečka Kvilda a k Jezerní slati vede několik značených turistických tras z nedaleké vyhledávané rekreační oblasti Churáňov. Další informace najdete zde: Pramen Vltavy Pramen 48 58'31.42"N 13 33'37.99"E Prameny Vltavy patří k nejnavštěvovanějším místům na Šumavě. Leží při jihovýchodním úpatí Černé hory ( m) nedaleko státní hranice se Spolkovou republikou Německo. Pramen, který zde vytéká, je považován za nejzazší prameniště naší nejdelší řeky - Vltavy. Potůček je od pramene až k Borové Ladě nazýván Černý potok, dále již nese označení Teplá Vltava. Již v období před 2. světovou válkou bylo místo hojně navštěvováno turisty a stávala zde i turistická chata, postavená v roce Za války sem byl umístěn pracovní tábor důstojníků sovětské armády. Dnes je prameniště upraveno pro veřejnost a o zdejší přírodě a historii informují přehledné informační tabule. Přístup k pramenům Vltavy je možný po trase modré značky z obce Kvilda (asi 6 km). Těsně před cílem vede značka starým smrkovým porostem pralesního charakteru. Od pramene je možné pokračovat po červené značce (asi 4 km) k rezervaci Bučina, u níž byl vybudován hraniční přechod do SRN (pro pěší a cyklisty). Zpět do Kvildy se mohou návštěvníci vrátit z Bučiny po trase zelené značky. Přístup k pramenům umožňuje i trasa červené značky z Modravy (asi 12 km) nebo ze Strážného (18 km). Místo je dnes součástí I. zóny Národního parku Šumava a je chráněno statutem přírodní památky. Další informace najdete zde: Javorník Vrchol 49 8'17.00"N 13 39'13.32"E V blízkosti šumavské obce Stachy (asi 6 km severně) vystupuje nad stejnojmennou obcí, rozložený nad otevřenými lukami Javornické hornatiny, vrch Javorník (1.065 m). Úbočí vrchu nad osadou Javorník s lyžařským vlekem je místem, které vyhledávají zvláště školy pro pořádání lyžařských výcvikových zájezdů. Pro ně je na Javorníku i odpovídající zázemí v podobě několika rekreačních chat, hotelů a penziónů. Na vrcholu Javorníku stojí rozhledna v podobě symbolické obranné věže postavená již v roce 1938, na níž byla v roce 2003 vybudována nástavba. Kruhový výhled umožňuje na jihozápad pohled na šumavský hřeben s Pancířem, dvouvrcholovým Ostrým, Velkým Javorem a Roklanem. Jižním směrem se otevírá výhled na Stašsko a Churáňov, severovýchodně je vidět Libín nad Prachaticemi a část Českobudějovické pánve. Na severovýchodním svahu Javorníka se rozkládá kamenné moře. V obci se nachází několik horských roubených stavení, v parčíku pomník šumavského spisovatele Karla Klostermanna a na svahu nad obcí rotundová kaplička z roku Zajímavostí je, že po odtržení Sudet od Československa v roce 1939 probíhala těsně za rozhlednou hranice tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava a Javorník se tak stal nejvyšší horou Čech. Přístup na vrchol je po žluté a modré turistické značce z obce Javorník (asi 2 km). Na vrchu u rozhledny začíná Naučná stezka Javorník se dvěma okruhy (7 a 11 km). Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2

3 Další informace najdete zde: Kašperk Zřícenina 49 8'41.15"N 13 33'9.35"E Zříceniny rozlehlého gotického hradu Kašperk stojí na vysokém skalnatém ostrohu nedaleko Kašperských Hor v Plzeňském kraji. Kašperk je otevřen denně kromě pondělí od dubna do října. Přístupová cesta k hradu procházela dvěma branami, z nichž se však dochovala pouze jedna. Zachován zůstal hlavní palác, sevřený na východní a západní straně mohutnými věžemi. V prostorách budovy bývalého purkrabství je instalována stálá expozice věnovaná době Karla IV. a dějinám a stavebnímu vývoji hradu. Přístupná je i jedna ze dvou věží, která slouží jako rozhledna. Historie Hrad, původně pojmenovaný Karlsberg, nechal v letech 1356? 1361 vybudovat na ochranu obchodních cest a nedalekých zlatých dolů panovník Karel IV. Výstavbu hradu vedl Vít Hedvábný. Již za Karla IV. a pak i v 15. století byl hrad často zastavován. Vystřídali se tady Švamberkové, Roupovští, Kinští. V roce 1617 koupilo Kašperk město Kašperské Hory. V té době byl Kašperk popisován již jako pustý. Kašperk se však nevyhnul ani splnění císařského rozkazu Ferdinanda III. o boření hradů z roku 1655, a proto byl pobořen. V minulých letech byl Kašperk nákladně dlouhodobě rekonstruován. Další informace najdete zde: Řeka Otava - řeka 49 6'35.03"N 13 29'29.54"E Řeka Otava je po Vltavě, jejímž je levostranným přítokem, a Lužnici třetí největší jihočeskou řekou. Vlévá se do Vltavy pod hradem Zvíkovem v oblasti Orlické přehrady. Otava vzniká soutokem řek Křemelné a Vydry u Čeňkovy Pily na Šumavě. Za hlavní pramennou větev je považována Vydra, která pramení jako Modravský potok ve výšce okolo m n. m. Od soutoku Křemelné s Vydrou protéká Otava úzkým údolím. Říční koryto je balvanité, s četnými peřejemi. Nedaleko od místa vzniku přijímá zleva u Rejštejna svůj první větší přítok, říčku Losenici. Před městem Sušicí zmírňuje rychlost a rozlévá se do širokého údolí. Dlouhým obloukem obtéká rozlehlou Zříceninu hradu Rabí, pokračuje směrem k městu Horažďovicům a odtud již směřuje ke Strakonicím. Tam se do Otavy vlévá zprava její další větší přítok - Volyňka. Od Strakonic směřuje tok Otavy k městu Písku. Ještě před ním se do ní vlévá zprava řeka Blanice. V Písku překlenuje vodní tok Otavy kamenný most ze 13. století, jeden z nejstarších dochovaných kamenných mostů ve střední Evropě. Od Písku protéká Otava hlubokým a úzkým údolím až k horní části Orlické přehradní nádrže. Posledním větším přítokem Otavy před jejím ústím do Vltavy je Lomnice, jež se do ní vlévá z levé strany před hradem Zvíkovem. Otava je jednou z nejoblíbenějších jihočeských vodáckých řek. Sjízdná je prakticky na celém svém toku. Délka jejího toku měřená od pramenů Vydry činí 133 km. Řeka odvodňuje území o rozloze téměř čtyři tisíce kilometrů čtverečních. Část toku mezi Čeňkovou Pilou a Sušicí zpřístupňuje trasa červené turistické značky. Od Sušice k Horažďovicům vede okolo Otavy trasa zelené značky. Mezi Horažďovicemi a Strakonicemi vede údolím řeky opět trasa červené značky. Z Písku až k Vráži zpřístupňuje Otavu další červená značka. Poslední úsek toku Otavy mezi soutokem s Lomnicí a ústím do Vltavy je přístupný po červené značce z obce Ostrovec, případně od mostu přes Otavu u Zvíkova. Další informace najdete zde: Obří hrad Zřícenina 49 5'58.26"N 13 35'53.03"E Nedaleko Kašperských Hor (asi 6 km jihovýchodně) se nachází ve výšce asi m nad mořem pozůstatek pravěkého hradiště, po němž se dochovaly zbytky valů. Údajně se jedná o pozůstatky keltského opida, které bývá považováno za nejvýznamnější keltské kultovní místo na území naší republiky. Obří hrad se nachází nad údolím říčky Losenice nedaleko osady Popelná. Přístup sem je možný z Nicova po modré a žluté značce do Popelné, odkud pokračuje odbočka po červené. Jiná možnost přístupu je po trase červené značky z Kašperských Hor (asi 7 km) nebo z Churáňova (nejprve po modré, od Zlaté Studny po červené - celkem asi 10 km). Při cestě údolím Losenice jsou na svazích vidět Kamenná moře s balvanitou sutí. Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3

4 Dračí skály Skalní útvar 49 7'8.08"N 13 29'44.33"E Zajímavý skalní útvar zvaný Dračí skály leží asi 3 km jihozápadně od Rejštejna nad silnicí na Modravu nad pravým břehem údolí Otavy. Jedná se o skalní lokalitu se zajímavě tvarovanými skalními útesy, které se tyčí vysoko nad silnicí i řekou. Vytvářejí romantickou kulisu zdejší přírodní scenerie. Dobře jsou viditelné při pohledu z Klostermannovy vyhlídky u Srní. Z jejich vrcholku je pěkný výhled do údolí Otavy směrem k Čeňkově pile. Přístup sem umožňuje trasa červené značky ze Srní (Rejštejna) - asi 2,5 km. Další informace najdete zde: Hrad Hrad Kašperk 49 8'49.67"N 13 33'35.71"E Dobře zachovaná zřícenina gotického hradu se tyčí na skalnatém ostrohu na horním toku řeky Otavy ve Svatoborské vrchovině 3 km severně od Kašperských Hor. Svojí polohou 886 m n. m. je nejvýše položeným královským hradem v Čechách. Z hradu je tak krásný výhled na Šumavu. Hrad založil roku 1356 Karel IV.. Jedním z důvodů k založení tohoto strážního hradu bylo zajištění bezpečnosti na nově zřízené obchodní komunikaci zvané Zlatá stezka. Ta spojovala Čechy s Bavorském a dále s vyspělými oblastmi západní Evropy. Kašperk se stal významnou oporou královské moci v jižních Čechách. Koncem 16. století hrad postupně ztrácel svůj původní význam, z nedostatku prostředků chátral. Královská komora začala rozprodávat kašperské panství. V roce 1616 odkoupilo zpustlý hrad Kašperk nedaleké město Kašperské Hory, které ho vlastní dodnes. Autor článku: Markéta Hrušková Další informace najdete zde: Antýgl Rekreační oblast 49 3'11.63"N 13 30'53.92"E Dvorec Antýgl, dřevěná rázovitá usedlost, leží na počátku Naučné stezky Povydří ve výšce 928 m nad mořem při silnici ze Srní do Modravy v klatovském okrese v Šumavském národním parku. Dvorec je připomínán již na přelomu 15. a 16. století. Byl osídlen tzv. králováky. Od roku 1523 zde byla sklárna, která zanikla počátkem 19. století - původ názvu je odvozován od německého "ein Tiegel" (jeden tyglík, volně jedna huť). Velmi pěkně uchovaná rozlehlá dřevěná usedlost je ukázkou typické šumavské architektury. Dvorec tvoří skupina roubených i zděných stavení. Skládal se z vlastní chalupy, podružského domku, stodoly a kaple. Celá stavba je typicky šumavská (rozlehlá). Stavení je na šířku dvoutraktové (vedle jizby se dvěma okny je menší místnost s jedním oknem), má polovalbové šindelové střechy, široké nízké štíty s vyřezávanými obrazci v bednění nebo se skládanou okenicí. Zvonička a kaplička, je typická pro královácké dvorce. Vikýřům tvaru, jaký je právě na Antýglu, se říká volská oka. V současnosti je to vhodné místo pro rekreaci, k dispozici autokemp a další ubytovací zařízení. Křižovatka turistických cest. Další informace najdete zde: ski areál Zadov Ski areál 49 4'22.74"N 13 37'54.76"E Zadov - Churáňov Celkem 7 sjezdovek na Zadově a Churáňově, většinou lehké až střední obtížnosti - délka 4,5 km, přepravní kapacita 4 lyž.vleků a 2 Lanových drah je 4500 os./hod. Sjezdovky se 2x denně upravují, sjezdovky 1,2,3 a 5 jsou uměle zasněžovány. Provoz vleků a lanových drah je denně od 8:30 do 16 hodin a večerní lyžování je každý den od 18 do 21 hodin. Téměř celý areál Kobyla (sjezdovky 1,2 a 5) je osvětlen a sjezdovky jsou pro večerní lyžování vždy čerstvě upraveny. novinky - zima rozšíření snowparku - on-line sledování úpravy lyžařských běžeckých tras systémem GPS Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4

5 - lanové centrum - nový snowtubing Další informace najdete zde: Skiareál Nezdice Ski areál 49 10'0.15"N 13 36'38.80"E Nezdice na Šumavě se nacházejí všumavském Podhůří na úpatí kopce Ždánova (1064 m. n.m.) ve výšce m.n. m., ve vzdálenosti 15 km jihovýchodně od Sušice a 7 km východně od Kašperských Hor. Skiareál je situován 500m od středu obce Nezdice na Šumavě na severním svahu ve výšce m. n. m. spřevýšením 79 m. V areálu jsou kdispozici tři sjezdovky lehké až střední obtížnosti. Večerní lyžování probíhá na dvou osvětlených sjezdovkách. vlek TATRAPOMA TLV 12 je vybavený jednomístnými teleskopickými unašeči vdélce 380 m, skapacitou 500 osob za hodinu. Vlek EPV 300 je vybavený jednomístnými teleskopickými unašeči v délce 300m s kapacitou 500 osob za hodinu. Součástí areálu je i přenosný dětský vlek - nízké lano s délkou 40m a dětskými prvky. Udržovaná odstavná plocha pro 50 osobních automobilů se nachází 150 m pod areálem, parkování je bezplatné. Příjezd sjízdný pouze se zimní výbavou. Vedle nástupní stanice vleku je bufet svytápěnou místností pro 35 osob a venkovním sezením pro 40 osob. Teplé i Studené nápoje, obsluha vzorná, ceny mírné. Samozřejmostí je chemické WC, bohužel nevytápěné. Provozní doba: Po - Ne 9:00-16:00 Večerní lyžování St + Pá + So 18:00-21:00 Ceny: dospělí / děti celodenní 250,- / 160,- dopolední 160,- / 120,- odpolední 190,- / 120,- večerní 150,- / 150,- 10 jízd 150,- /120,- novinky - zima 2009: Rodinná celodenní jízdenka A ( 1 rodič + 1 dítě 6-12 let ) - 360,- Kč B ( 1 rodič + 2 děti 6-12 let ) - 500,- Kč C ( 2rodiče + 1 dítě 6-12 let ) - 600,- Kč D ( 2 rodiče + 2 děti 6-12 let ) - 750,- Kč Děti do 6 let: 50,- Kč (jednorázové vstupné) - byl pořízen přenosný vlek pro malé lyžaře - byl pořízen bezpečnostní kamerový systém, kterým obsluha vleku sleduje výstupní stanici a rozhlasový systém - reprodukovaná hudba pro potěšení a rozhlas pro případ nebezpečí Autor článku: Jiri Pilnacek Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5

6 Horská Kvilda Rekreační oblast 49 3'32.99"N 13 33'28.35"E Nejvýše položené sídlo v České republice (1075 m n. m.) ležící na úpatí hory Antýgl. První zmínky o osídlení pochází ze 14.století, a to v souvislosti se vznikem osady při obchodní "Zlaté stezce".v dřívějších dobách se domorodé obyvatelstvo zabývalo rýžovaním zlata (v Hamerském potoce), těžbou dřeva a Rašeliny. Autor článku: Jaromír Sládeček Další informace najdete zde: Březník Zajímavost 48 58'13.49"N 13 28'55.72"E Samota a bývalá Hájovna v krásné poloze na břehu Luzenského potoka pod horou Luzný. Dnes tady jsou jen dvě neobydlená stavení z doby rudé éry ve stavu, který nestojí za plýtvání fotografického materiálu. Je to jedno z nejdeštivějších míst na Šumavě. Je zde pěkný výhled do údolí Luzenského potoka a na horu Luzný, která je již na území Německa. Výstup z této strany na horu Luzný však není možný, schází zde hraniční přechod a cesta vedoucí přes Hraniční slať pod horou Velká Mokrůvka je uzavřená I. zóna NP Šumava. Březník je dějištěm románu K. Klostermanna "Ze světa lesních samot". Další informace najdete zde: Kostel Sv. Vintíře Kostel 49 9'16.24"N 13 26'17.20"E Na místě bývalé dřevěné kaple dal v roce 1706 Karel František Villani vybudovat kostel Sv. Vintíře, který byl v roce 1735 povýšen na kostel farní. Dobrá Voda se tak stala poutním místem, kam o svátku sv. Vintíře putovalo tisíce poutníků z Čech i Bavorska. Dobrá Voda byla čtyři desetiletí součástí a zároveň správním střediskem vojenského výcvikového prostoru. Kostel sv. Vintíře, jenž v době existence vojenského újezdu sloužil jako skladiště, byl opraven a v roce 1995 znovu slavnostně vysvěcen. Nyní jej zdobí unikátní skleněný oltář a čtrnáct skleněných plastik s tematikou Křížové cesty. Autorkou obou děl je sklářská výtvarnice Vladimíra Tesařová. Svého druhu zcela jedinečné oltářní retabulum realizovala v roce 2001 a v roce 2003 je doplnila čtrnácti zastaveními Křížové cesty. Oltář s rozměry 4,5 m x 3,2 m váží pět tun, každá z plastik o rozměrech metr krát metr má hmotnost 130 kg. Oltář má návaznost na život svatého Vintíře. Proto je na něm vyobrazen například jeho učitel, biskup Wolfgang z Řezna. V Dobré Vodě se koná dvakrát ročně pouť? druhou neděli po Svatodušních svátcích v květnu či červnu a ve výroční den úmrtí svatého Vintíře (připadá na 9. října). Tato pouť se koná každoročně již od 14. století a tradice byla obnovena v roce Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: Most Rechle 49 2'23.86"N 13 30'25.01"E Z technického hlediska velmi zajímavý objekt leží na řece Vydře asi 2 km nad Antyglem. Jedná se o důležitou součást Vchynicko- Tetovského plavebního kanálu, která sloužila k zachytávání polen plavených řečištěm Vydry a jejich přesměrování do uměle vytvořeného Koryta plavebního kanálu. Zařízení bylo rekonstruováno a má stejný vzhled jaký mu dal v letech Ing. Josef Rosenauer, který kanál vytvořil pro majitele panství Josefa Schwarzenberga. Autor článku: Zdenek Pelíšek Další informace najdete zde: Kaple Kaple sv. Antonína Paduánského v Javorníku 49 8'16.62"N 13 39'35.46"E Nedaleko městečka Kašperské Hory leží vesnička Javorník, nad kterou se nachází pozoruhodná kaple, která zaujme určitě každého, kdo ji spatří. Její tvar totiž připomíná románskou rotundu, které byly stavěny již na přelomu prvního a Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6

7 druhého tisíciletí. Tato rotunda byla ovšem postavena až v roce 1940 a to na vzpomínku významného prvorepublikového státníka Antonína Švehly. Vzhledem k tomu, že svátek sv. Antonína připadá na 13. Června, bývá v tuto dobu v jejím okolí každoročně slavná pouť. Autor článku: Zaneta Konvalinová Další informace najdete zde: Muzeum Dr. Šimona Adlera Muzeum 49 9'21.05"N 13 26'14.09"E Muzeum Šimona Adlera bylo vybudováno v Dobré Vodě v roce 1997 jako památník židovského historika a rabína Dr. Šimona Adlera, který se zde narodil a v roce 1944 se stal obětí holocaustu v koncentračním táboře Osvětim. Úvod expozice je věnován životu Dr. Šimona Adlera a osudům jeho synů - Sinae a Matytiahu Adlera žijících v Izraeli. Další část expozice patří kultuře Židů a náboženství židovských obyvatel v západočeském příhraničí od Kraslic na severu po Modravu na jihu. Je zde nejen seznam a popis s fotodokumentací 110 zaniklých židovských obcí s dochovanými stavebními památkami, ale prezentuje i předměty každodenního života židovské obce. Součástí expozice je i rekonstruovaná původní košer porážka s interiérem pošumavské hospody. Předposlední část na unikátních exponátech představuje návštěvníkovi především židovské sakrální předměty ze sbírek Západočeského muzea. Dokumentace života židovské rodiny je rozdělena na nejdůležitější mezníky: narození, obřízka chlapců, bar - micva, svatba a závěr života. Závěr expozice tvoří rekonstrukce interiéru, dokumentující každodenní život Židů v daném regionu na přelomu 19. a 20. století, kdy zde žil obchodník Wilhelm Adler a prožíval zde své dětství a školní léta Šimon Adler. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: Javoří Pila Zajímavost 49 2'36.85"N 13 26'18.74"E Vrchovištní rašeliniště s klečovou formou borovice. Nachází se na soutoku Javořího a Tmavého potoka. Prochází Kolem červená turistická značka. Další informace najdete zde: Kaple Vintířova kaplička 49 8'52.30"N 13 25'32.92"E Vintířova kaplička pod vrcholem Březníku (1006 m) u Hartmanic se nachází více než 1 km jihozápadním směrem Nad Dobrou vodou. Původní dřevěná kaplička na místě poustevny mnicha Vintíře, byla v 50. letech zničena - armáda ji vyhodila do povětří. Na obnovu (v roce 1992) přispěli nejen obyvatelé Hartmanicka, ale i členové spolku sv. Vintíře z bavorského Rinchnachu. Dnes se zde pořádají opět poutě. Před kapličkou stojí litinový kříž a je zde pod kamennou deskou urna s popelem doktora Josefa Karla Haška, významné osobnosti politického a kulturního života poválečného Československa. Autor článku: Jiří Tkadlčík Další informace najdete zde: Vlčí kámen u Lipky - Šumava Pomník 48 59'51.04"N 13 43'1.02"E Místo a pomníček zastřelení posledního medvěda na Šumavě zná mnoho turistů. Ale místo, kde byl zastřelen poslední šumavský vlk stojí trochu stranou zájmu a nevede sem ani žádná "Vlčí stezka". Jen odbočka červené turistické značky. Poslední vlk na Šumavě (pomineme- li jedince, kteří se sem zatoulají z Bavorska ještě dnes) byl zastřelen 2. prosince 1874 knížecím stavitelem Janem Štěrbíkem z Vimperka ( ) právě na tomto místě. A proto že to byl vlk toho Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 7

8 času poslední, byl za odměnu vycpán a umístěn do muzea na Ohradě u Hluboké nad Vltavou. Tam se na něj můžete podívat osobně. Samotný pomníček má podobu prostého hraničního kamene. Pouze je na něm umístěn datum této události. Dostaneme se k němu z nádražíčka v Lipce po žluté TZ k rozcestí Pod Světlou Horou. Tam odbočíme na červenou TZ (směr Švajglova Lada) a pak už jen sledujeme značení. Je to dost do kopce, protože místo leží až na hřebeni mezi Světlou Horou (1123 m.n.m.) a horou Nad Smržem (1069 m.n.m.). Autor článku: Cyril Polášek Další informace najdete zde: Kostel sv. Bartoloměje v Rejštejně. Kostel 49 10'41.21"N 13 29'8.58"E Rejšten a nedaleké Kašperské Hory tvořily ve středověku jeden celek, o kterém je první zmínka již v roce Samostatným městem se stává z rozhodnutí císaře Rudolfa II až v roce Historie městečka byla spojena s těžbou zlata a později s výrobou neobyčejně krásného skla. Statut města Rejšten s konečnou platností získal Městečko se nachází v údolí řeky Otavy, na jejím soutoku s říčkou Losenicí. Dominantou je již zmiňovaný kostel sv. Bartoloměje. Ten zde stojí od roku 1570 a byl barokně přestavěn v roce Jednolodní stavba má trojboký presbytář s valenou klenbou. Loď je plochostropá, kruchta dřevěná. V západním průčelí je mohutná hranolová věž. Na severní straně je přistavěna sakristie, na jižní straně kaple. Neobyčejné je vnitřní zařízení, především boční oltáře. Ty jsou z roku 1710, bohatě vyřezávané, akantové se stuhou. Na hřbitově jsou pohřbeni matka a bratr, spisovatele Karla Klostermanna. Jeho bratr Jakub zde byl farářem. Spisovatel Klostermann sem rád velmi často zajížděl a část jeho díla byla zasazena do zdejšího okolí. Autor článku: Bohumír BOUŠKA Další informace najdete zde: Most Hradlový most - rechle - Modrava Hradlový most - rechle - Vchynicko - tetovský kanál 49 2'24.77"N 13 30'18.48"E Jsme na Šumavě, stojíme na břehu řeky Vydry a nasloucháme šumění vody v jejím balvanitém korytu. Slunce tu vítá nejen nás, ale i desítky, snad i stovky pěších i cykloturistů, kteří ze zdejšího pakroviště startují ke svým toulkám podle vchynicko - tetovského plavebního kanálu nebo po jeho okolí. My však dnes zůstaneme zde. Počkáme, až se hlavní nápor turistů vydá na svou pouť, a my si budeme moci hezky v klidu prohlédnout technickou památku, která zde vznikla, jako nedílná součást již zmiňovaného kanálu. 72 metrů dlouhý most tu po desítky let plnil hned dvě funkce. Především sloužil jako usměrňovací "hrable" (později poněmčené na rechle) pro dříví připlouvající sem od Modravy. Jednoduché technické zařízení jednak zabraňovalo polenům v další plavbě Kamenitým korytem Vydry a zároveň je usměrňovalo do zde začínajícího kanálu, který odváděl vodu a spolu s ním i dříví do splavnější řeky Křemelné. Současně byl zdejší most využíván i jako dopravní stavba, po které vedla až do roku 1953 silnice spojující Srní s Modravou. Výstavba nové silnice, poválečné změny, vznik hraničního pásma i upadající význam plavebního kanálu přinesly téžké časy i pro zdejší most. Během několika let zmizely mostní oblouky a brzy jen kamenné pilíře připomínaly, že tu kdysi stál most. Teprve prorevoluční roky přinesly novou naději pro tato místa. Se zánikem hraničního pásma a s návratem turistů na Šumavu, začal znovu vzrůstat význam kanálu i jeho okolí. V roce 2001 byla provedena kompletní rekonstrukce mostu a koryto Vydry znovu překlenuly mostní oblouky. Turisté tak získali možnost rychlého a snadného přístupu do atraktivních míst Šumavy a my všichni naději, že se na šumavu vrátily dobré časy. Autor článku: Pavel Kolátor Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 8

9 Ski areál Kašperské Hory Ski areál 49 8'20.15"N 13 33'49.25"E Lyžařský areál se nachází na jihovýchodním okraji města Kašperské Hory. Z centra města je to asi 1 km po místní komunikaci k areálu, kde je možné pohodlně ZDARMA zaparkovat. V areálu je nový 1100 m dlouhý vlek a další 2 nové menší vleky poloviční délky. Sjezdovky jsou spíše méně obtížné, a proto jsou velmi vhodné pro rodinné lyžování. Kvalitní sněhové podmínky jsou zajištěny moderním systémem technického zasněžování na 100% tratí. Denně probíhá večerní lyžování. Areál také nabízí kvalitně vybavený profesionální snowpark a nejen pro děti pak snowtubing. Součástí areálu je půjčovna lyžařského a snowboardového vybavení a lyžařská škola. Přímo z areálu je přístup na běžecké tratě, které se napojují na tratě na Zadově. Autor článku: Jiri Pilnacek Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 9