Euroregiony a Česká republika

Transkript

1 Kapitola 6. Euroregiony a Česká republika Obsah kapitoly V této kapitole zhodnotíte znalosti, které se získali v kapitole 1-5 tohoto kurzu. Je však nezbytné zopakovat některé pasáže zákona 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) a občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Studijní cíle Nejprve si ujasníte legislativní stránku vzniku euroregionů v České republice. Získáte informace o existujících euroregionech v České republice. Vytvoříte si představu o fungování národní částí euroregionů i principech společného rozhodování v rámci celého euroregionu Doba potřebná ke studiu Pojmy k zapamatování Úvod Výkladová část Studium textu vám zabere 2 hod. Vypracování a vyhodnocení testu přibližně 30 minut. svazek obcí zájmové sdružení právnických osob ustavující dokument euroregionu orgány euroregionů Vzhledem k tomu, že vznik euroregionů je v Evropě výsledkem iniciativ místních samospráv příhraničních oblastí, mohly první euroregiony vznikat na území našeho státu až v rámci demokratizace společnosti po roce Nejprve se utvářejí tyto struktury na hranicích s Německem a Rakouskem, což z podstatné části souvisí s podporou těchto iniciativ granty Evropských společenství pro toto geografické vymezení. Bylo též nezbytné sladit existenci těchto institucí s legislativou ČR. Při seznámení s konkrétními euroregiony ČR budete možná překvapeni rozdílností organizačních struktur i sférou působnosti jednotlivých subjektů. Euroregiony a Česká republika Vznik euroregionů Vzniku euroregionů na území naší republiky nutně předcházely demokratické změny celé společnosti. Vždyť samotný princip těchto forem přeshraniční spolupráce předpokládá především svobodu rozhodování pro obce, zda se zapojit do jakéhokoliv sdružení (včetně těch, která překračují hranice). Nutno však podotknout, že ani ze strany nových demokratických vládců neměly formující se euroregiony na růžích ustláno. Zdá se, že nejdále pokročily v této oblasti na samém počátku devadesátých let samosprávy na území na území dnešního euroregionu Egrensis, avšak právě tito průkopníci narazili na

2 bariéry, zejména ze státní správy. Nakonec zde dochází k vytvoření skutečného euroregionu až v roce 2003, tedy v době, kdy již proběhla ustavující zasedání euroregionů Nisa- Nisse-Nysa, Krušnohoří/Erzgebirge a Šumava. V té době můžeme na jedné straně pozorovat podporu těmto aktivitám ze strany státních úředníků v regionu (přednostů okresních úřadů), na straně druhé je zde však obrovská averze čelních představitelů, včetně premiéra a některých ministrů. Legislativní rámec Vznik euroregionů (jak již jsme zmínili v předchozích kapitolách) je iniciován místní, případně regionální samosprávou a dalšími subjekty v pohraničních oblastech. Znamená to, že tento typ regionu není zřízen na základě zákona, tak jak to známe např. u krajů 1, regionů soudržnosti 2 či okresů 3. V regionálních vědách označujeme tento princip bottom up 4. Možná by to mohlo vypadat tak, že mají municipality neomezený prostor k vytváření těchto přeshraničních struktur. Připomeňme si jedno z významných pravidel, vycházející z ústavních zákonů České republiky. Zatímco občan smí činit vše, co mu zákon nezakazuje, veřejná správa nesmí vykonat nic, co v zákoně není. A tak je existence euroregionů vymezena 55 zákona č. 128/2000., o obcích (obecní zřízení): (1) Obce mohou spolupracovat s obcemi jiných států a být členy mezinárodních sdružení místních orgánů. (2) Obce mohou uzavírat s obcemi jiných států smlouvy o vzájemné spolupráci. (3) Svazky obcí mohou uzavírat se svazky obcí jiných států smlouvy o vzájemné spolupráci. Obsahem spolupráce mohou být jen činnosti, které jsou předmětem činnosti svazku obcí, který smlouvu o vzájemné spolupráci uzavřel. (4) Smlouvy podle odstavců 2 a 3 musí mít písemnou formu a musí být předem schváleny zastupitelstvem obce, jinak jsou neplatné. Smlouvy musí obsahovat: a) názvy a sídla účastníků smlouvy, b) předmět spolupráce a způsob jeho financování, c) orgány a způsob jejich ustanovování, d) dobu, na kterou se smlouva uzavírá, (5) Právnická osoba může na základě smlouvy o spolupráci podle odstavců 2 a 3 vzniknout, jen dovoluje-li to Parlamentem schválená a vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou Česká republika vázána. 1 Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) 2 Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje 3 Zákon č. 36/1960 Sb., o územním 4 KADEŘÁBKOVÁ, J. (et al.) Úvod do regionálních věd a veřejné správy. Plzeň: A. Čeněk, 2004, str. 12

3 (6) Smlouva o spolupráci podle odstavců 2 a 3, na jejímž základě má vzniknout právnická osoba anebo členství v již existující právnické osobě, podléhá souhlasu Ministerstva vnitra po předchozím projednání s Ministerstvem zahraničí zahraničních věcí. Bez tohoto souhlasu smlouva nemůže nabýt účinnosti. Udělení souhlasu může být odepřeno pouze pro rozpor se zákonem nebo Parlamentem schválenou a vyhlášenou mezinárodní smlouvou, kterou je česká strana vázána. Nutno však připomenout situaci na počátku devadesátých let, kdy se v naší zemi objevily první tendence utvářet přeshraniční regiony euroregionálního typu. Tehdejší legislativa nepříliš jasně definovala podmínky přeshraniční spolupráce na municipální úrovni: Zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení) dává prostor této problematice v 17: Obce mohou k obhajobě svých práv a zájmů vytvářet sdružení, navazovat partnerské vztahy a spolupracovat s obcemi jiných států a být členem mezinárodních sdružení místních orgánů. V rámci této legislativní normy nejsou uvedeny žádné podmínky pro vytvoření mezinárodních sdružení místních orgánů ani kompetence jednotlivých orgánů při rozhodování o těchto aktivitách. Zákon č. 302/1992 Sb. podmínky účasti obce v mezinárodních sdruženích místních orgánů nijak nespecifikuje, avšak odvolává se v této věci na Zákon č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem v Československé socialistické republice. 5 Tento zákon přiděluje kompetence zřídit organizace s mezinárodním prvkem, či umožnit takovéto existující organizaci působit na území státu federálnímu ministerstvu vnitra po dohodě s ministerstvem zahraničí a po projednání s příslušnými ústředními orgány státní správy za stanovených podmínek ( 3). Česká republika a mezinárodní dohody o přeshraniční spolupráci Na rozvoj přeshraniční spolupráce prostřednictvím euroregionů měla vliv nejen národní legislativa. Významné jsou též smlouvy a další dokumenty, které byly vytvořeny jak v rámci Rady Evropy, tak i institucemi Evropské unie. Podepsáním a následnou ratifikací vzniká povinnost rozvíjet skutečnou podporu těmto aktivitám. 5 ve znění 27 zákona č. 157/1989 Sb.

4 Přehled euroregionů v ČR V současné době existuje v naší republice třináct struktur, které nesou název euroregion případně euregio a také plně vykazují obecné znaky euroregionu, tak jak byly uvedeny v kapitole 3. Zároveň však můžeme shledat mezi nimi četné rozdíly např. v právní formě, struktuře, v základních dokumentech atd. První z nich Euroregion Niesse-Nisa-Nysa vznikl na německočesko polské hranici v roce 1991, poslední Euroregion Silva Nortica byl založen na česko-rakouské hranici v roce 2002 Následná tabulka uvádí přehled euroregionů na území ČR. Zároveň jsou zde prezentovány dvě nejčastěji v české odborné literatuře používané mapy euroregionů na území ČR. Tab. 1 Přehled euroregionů v ČR 6 Uvedené webové stránky vám umožní přístup k informacím, které vám umožní poznat další specifika jednotlivých euroregionů. 6 Krbová,J. Euroregion Silva Nortica: Nejmladší Euroregion. 2006

5 Obr. č. 1 Euroregiony ČR I.

6 Stručná charakteristika jednotlivých euroregionů Euroregion Neisse Nisa Nysa Pouţívaná zkratka: ERN Partnerské země: Česká republika Německo - Polsko Datum a místo zaloţení: Ustavující dokument: Rámcová dohoda Euroregionu Neisse- Nisa-Nysa 7 Regionální sdružení EUROREGION NISA Kommunalgemeinschaft EUROREGION NEISSE e.v. Stowarzyszenie Gmin Polskich EUROREGIONU NYSA Právní postavení: Euroregion Weisse-Nisa-Nysa je dobrovolné zájmové sdružení (dále též Sdružení) německých, českých a polských obcí, měst, okresů a dalších samosprávných subjektů a jiných institucí působících na daném území Sdružení nemá právní subjektivitu Právní forma české části Euroregionu: Zájmové sdružení právnických osob Legislativní opora: zákon č.367/1990 Sb. Všechny orgány a grémia Sdružení pracují v rámci právních norem sdružení Orgány euroregionu: Rada - je nejvyšším orgánem Sdružení - rozhoduje o činnosti Sdružení, zejména jeho dalších orgánů, o zřízení a vedení společných fondů - přijímá usnesení v souladu s účely a cíly Sdružení - zasedání se konají alespoň jednou v roce a jsou veřejná - řídí se jednacím řádem, který určuje počet členů Rady, způsob jejich jmenování a pravidla jednání Rady Prezidium 7 Rámcová dohoda Euroregionu Weisse-Nisa-Nysa

7 - je rozhodovacím a zastupujícím orgánem mezi zasedáním Rady - tvoří je předsedové nebo prezidenti jeho členů - podkladem pro jeho jednání je jednací řád schválený Radou Společný sekretariát - je administrativním a koordinačním orgánem - je tvořen konsiliem tří sekretářů, kteří zastupují zúčastněné členy a mají pro výkon své funkce plnou moc - sídlo se nachází v Liberci - činnost se řídí jednacím řádem schváleným Prezidiem Euroregionální komise - existují především pro přípravu rozhodnutí při využívání podpůrných fondů pro Euroregion Neisse Nisa Nysa - spojují, resp. integrují nejrůznější úrovně a aktéry - vedou a kontrolují euroregionální skupiny expertů - počet, druh a pravidla pro činnost komisí se řídí jednacím řádem schváleným Prezidiem Euroregionální skupiny expertů - jsou orgány, které na odborné bázi přispívají k rozvoji Euroregionu - pracují v souladu s euroregionálními prioritami - navrhují nové potřebné odborné cíle - zpracovávají doporučení pro Radu, Prezidium, Sekretariát a Komise - počet, druh, založení, zrušení a obsazení se řídí jednacím řádem schváleným Prezidiem Euroregionální konvent - neformální grémium - slouží k výměně informací, k formulaci a dalšímu prosazování záměrů důležitých pro oblast Euroregionu mezi předními komunálními politiky a poslanci na evropské, národní a regionální úrovni pocházejícími z Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa - jednání konventu se koná jednou ročně - místo pro konání zasedání je určeno na základě principu rotace Fórum bezpečnosti - hlavní cíl: koordinace spolupráce a výměny informací národních, trinacionálních, komunálních a jiných grémií, která existují za účelem udržení a zvýšení bezpečnosti a pořádku - jednání se koná jednou ročně - místo konání zasedání je určeno na základě principu rotace

8 Euroregion Krušnohoří/Erzgebirge Pouţívaná zkratka: ERK Partnerské země: Česká republika Německo (Svobodný stát Sasko) Datum zaloţení: , Most Právní forma: dobrovolné zájmové sdružení bez právní subjektivity Právní forma české části: zájmové sdružení právnických osob Euroregion Krušnohoří Euroregion Erzgebirge e.v. Orgány euroregionu: Společné orgány: Zde je nutno upozornit na některé nepřesnosti, které se mohou objevit v různých informačních zdrojích. Navíc zde existuje nejednotnost v označení jednotlivých složek organizační struktury na české a saské straně i jejich stavbě (počet členů, vazba na veřejnoprávní instituce atd.) Společné jednání rady a představenstva Euroregionu - nejvyšší společný orgán Euroregionu - saská strana je zastoupena 4 zemskými rady z české strany se zúčastňuje zpravidla předseda, 2 jeho zástupci a další člen rady (kompletní třináctičlenné zastoupení rady by vedlo k nevyváženosti jednání) - setkání mají význam koordinační a strategický Společné komise (pracovní skupiny) - stěžejní prostor pro přeshraniční aktivity - za saskou stranu jsou zastoupeni členové příslušné odborné pracovní skupiny, z české strany se účastní členové odpovídající komise - setkání probíhají dle celoročního plánu, velmi často také k řešení mimořádných aktuálních úkolů

9 Euroregion Labe/Elbe Pouţívaná zkratka: EEL Partnerské země: Česká republika Německo (Svobodný stát Sasko) Datum zaloţení: Ustavující dokument: Rámcová dohoda Euroregionu Elbe/Labe 8 Právní forma: dobrovolné zájmové sdružení, euroregion nemá právní subjektivitu Kommunal gemeinschaft Euroregion Oberes Elbtal/Osterzgebirge e.v. Dobrovolný svazek obcí Euroregion Labe (dříve Klub Euroregionu Labe) Rozloha: km 2 saská část 2700 km 2, česká část 2800 Počet obyvatel: , saská část , česká část obyvatel. Disproporce v počtu obyvatel vychází ze zapojení města Drážďany ( obyvatel) do německé části euroregionu Orgány euroregionu: Společné orgány: Rada EEL - nejvyšší společný konzultační a koordinační orgán EEL - je zastoupena 15 členy ze saské strany a 15 členy z české strany Prezidium - reprezentuje EEL - je tvořeno 4 zástupci z české a 4 zástupci saské strany - členy jsou prezidenti, viceprezidenti, zástupci Rady a výkonní ředitelé Sekretariát - tvoří ho 2 výkonní ředitelé jmenovaní národními sdruženími - je odpovědný za řešení úkolů vyplývajících z jednání Rady - koordinuje činnost odborných pracovních skupin Odborné pracovní skupiny - řeší odborné problémy v rámci jednotlivých činností Euroregionu - členy jsou zvolení zástupci sdružení, ale též přizvaní odborníci 8 Rámcová dohoda podepsána , změny v r a 2003

10 Euroregion Egrensis 9 Pouţívaná zkratka: v dokumentech ani v informacích se neobjevuje Partnerské země: Česká republika Německo (Svobodný stát Sasko, Svobodný stát Bavorsko) Datum a místo zaloţení: , Cheb Ustavující dokument: Dohoda o sdružení Euregio Egrensis Bavorska, Saska a ČR (nevytváří orgán s právní subjektivitou) Právní forma: česká strana sdružení právnických osob EUREGIO EGRENSIS pracovní sdružení Čechy 10 EUREGIO EGRENSIS pracovní sdružení Bavorsko EUREGIO EGRENSIS pracovní sdružení Vogtlandsko/Západní Krušnohoří 11 Orgány euregia: společný prezident - je volen rotací z jednotlivých sdružení - volební období je na dva roky společné prezidium - určuje základní úlohy a cíle Euroregionu - rozhoduje o společných projektech - členy jsou tři představitelé národních sdružení scházejí se minimálně čtyřikrát ročně - tři jednatelé scházejí se zpravidla jedenkrát měsíčně Orgány regionálního sdruţení obcí a měst Euregio Egrensis 12 Valná hromada - nejvyšší orgán sdružení - v tomto orgánu jsou členové sdružení zastupováni svými statutárními zástupci - volí a odvolává Prezidenta sdružení, 9 Zde si povšimneme důsledného používání označení euregio, což je u českých částí euroregionu méně obvyklé 10 Stanovy sdružení( Konstantinovy Lázně) však označují českou část euregia jako: Regionální sdružení obcí a měst Euregio Egrensis 11 Od mění toto pracovní sdružení název na pracovní sdružení Sachsen/Türingen (Sasko/Duryňsko) 12 Stanovy Regionálního sdružení obcí a měst Euregio Egrensis, Konstantinovy Lázně,

11 Viceprezidenty a členy Prezídia Sdružení, zástupce ve Společném prezidiu Euroregionu Egrensis - určuje výši členských příspěvků - volí zástupce Sdružení v orgánech Regionální rozvojové agentury Egrensis RRAE - je nevyšším odvolacím orgánem Sdružení Prezídium - je výkonným orgánem Sdružení mezi zasedáními Valné hromady - pravidelná jednání nejméně jedenkrát za čtvrtletí - prezidium je minimálně pětičlenné(prezident, 1. Viceprezident, tři Viceprezidenti, případně další členové Prezidia) - připravuje, projednává a předkládá koncepční, personální aj. materiály pro jednání Valné hromady - ustavuje pracovní skupiny - schvaluje jmenování a odvolání jednatele Prezident - je statutárním zástupcem Sdružení - svolává a zpravidla řídí zasedání Valné hromady a Prezidia Viceprezidenti - jsou voleni Valnou hromadou v počtu 4 dle územního členění Sdružení - 1. Viceprezident zastupuje prezidenta v době nepřítomnosti Jednatel - odpovídá za organizační chod Sdružení a řídí práci zaměstnanců Sekretariátu - po dobu funkce zastává funkci ředitele Sekretariátu SFMP Kontrolní a revizní komise - je tříčlenná, ze svého středu volí předsedu - provádí kontrolu činnosti Sdružení v rámci platné legislativy a jeho základních dokumentů - kontroluje hospodaření Sdružení Euroregion Bayerischen Wald Šumava Mühlviertl Pouţívaná zkratka: ERN Šumava 13 Partnerské země: Česká republika Německo - Rakousko 13 Používá se spíše pro českou část Euroregionu

12 Datum a místo zaloţení: , Český Krumlov Euroregion nemá právní subjektivitu česká část sdužení právnických osob Euroregion Šumava Jihozápadní Čechy ČR EUROREGIO Bayerischer Wald Böhmerwald Unterer Inn Bavorská část EUREGIO bayerischerwald böhmerwald Hornorakouská část Orgány euroregionu Společné Společná rada Euroregionu Trilaterální pracovní výbory Národní valná hromada - nejvyšší orgán sdružení - rozhoduje o hlavních směrech a oblastech sdružení, o přijetí nových členů, o výši členských příspěvků - jedná minimálně jedenkrát do roka předsednictvo - 17 členů: stálí členové + valnou hromadou zvolení členové - stálí členové předsednictva: statutární orgán z měst Český Krumlov, Domažlice, Klatovy a Prachatice, tři zástupci sdružení Regionální sdružení Šumava, hejtman Jihočeského a Plzeňského kraje - zastupuje českou stranu ve společné radě mezinárodního sdružení Euroregion Šumava- Bavorský les předseda - předsednictvo volí ze svých členů předsedu a místopředsedu - volební období se kryje s volebním obdobím obecních zastupitelstev - je přímým nadřízeným jednatele sdružení odborné komise - tvoří je určení členové předsednictva a další vybraní odborníci - fungují jako neplacený orgán revizoři účtů - dohlíží nad běžným účetnictvím a přezkoumávají roční účetní uzávěrku - valná hromada volí tři revizory účtů smírčí komise - rozhoduje spory a neshody mezi členy sdružení - komise se ustanovuje vždy ke konkrétnímu sporu

13 Euroregion Glacensis Pouţívaná zkratka: EURG Partnerské země: Česká republika - Polsko Datum zaloţení: , Hradec Králové Ustavující dokument: Smlouva o založení česko-polského Euroregionu Pomezí Čech, Moravy a Kladska Euroregion Glacensis Právní forma: zájmové přeshraniční sdružení bez právní subjektivity Sdružení Euroregion Pomezí Čech, Moravy a Kladska Euroregion Glacensis ČR Stowarzyszenia Gmin Polskich Euroregionu Glacensis Polsko Orgány euroregionu: Společné orgány: 14 Rada Euroregionu - nejvyšší orgán Euroregionu - každá strana deleguje do Rady po třech zástupcích - rada se schází nejméně dvakrát v roce - rada volí na jeden rok ze svých řad předsedu Sekretariát Euroregionu - sekretariát je složen dvěma sekretáři (za každou stranu 1) - zastupují sekretariáty národních částí - zajišťují prezentaci Euroregionu - zajišťují koordinaci obou sekretariátů Revizní komise Euroregionu - kontrolní orgán Euroregionu - tvoří ji 4 členové (z každé národní části 2) Orgány české části Euroregionu Regionální kongres - nejvyšší orgán sdružení - členy v tomto orgánu zastupují jejich statutární zástupci - schvaluje základní organizační dokumenty - určuje výši členských příspěvků - zasedá jedenkrát ročně Rada sdruţení - je výkonným orgánem s všeobecnou působností - tvoří ji zástupci členů nejvýše 2 za jeden okres 14 Statut EuroregionuPogranicza Czech, Morw i Zemi Kłodskej EUROREGION GLACENSIS. in (česká verze není prezentována)

14 a po dvou zástupcích za každý samosprávný kraj - v čele rady je předseda, který je zvolen členy Rady - funkční období Rady (i jejího předsedy) je 4 roky - připravuje, projednává a předkládá materiály regionálnímu kongresu - jmenuje a odvolává sekretáře sdružení Předsednictvo, předseda, místopředsedové - Předsednictvo tvoří předseda, první místopředseda, druhý místopředseda - výkonný orgán rady - rozhodnutí předsednictva podléhá ratifikaci radou - předsednictvo zastupuje sdružení ve společné Česko-polské radě Euroregionu Glacensis Pracovní skupiny - mohou být složeny ze zástupců členů sdružení, případně z dalších odborníků - zřizují se pro řešení stálých problémů - funkční období není časově ohraničeno Revizní komise - kontrolní orgán sdružení - tvoří ji tři členové sdružení - funkční období dvouleté Sekretariát - v čele je sekretář, který je jmenován a odvoláván radou - plní na smluvním základě koordinační a administrativní úkoly Euroregion Praděd - Pradzaid Pouţívaná zkratka: Partnerské země: Česká republika - Polsko Datum a místo zaloţení: , Jeseník Ustavující dokument: Rámcová dohoda o vzniku polsko - českého Euroregionu Praděd (podepsaná dne 2. července 1997 v Jeseníku) Právní forma: Euroregion je dobrovolným sdružením českých a polských spolků a svazků měst a obcí Euroregion nemá právní subjektivitu zakladatelé česká část Euroregionu - Sdružení obcí Bruntálska - Sdružení měst a obcí Jesenicka

15 - Sdružení obcí Osoblažska - Sdružení obcí Rýmařovska - Sdružení obcí Vrbenska zakladatelé polská část Euroregionu 15 - Spolek pro rozvoj obcí povodí Osoblahy - Turistická unie Niské země Orgány euroregionu: Společné orgány euroregionu: Parlament Euroregionu - nejvyšší orgán euroregionu - má 30 členů (15 za českou, 15 za polskou část) Prezidium Euroregionu - tvoří ho šest členů (3 ČR, 3 Polsko = předseda + 2 místopředsedové národních rad) - průběžně řídí činnost Euroregionu - zastupuje Euroregion navenek Orgány národních částí euroregionu: Valná hromada - vrcholný orgán národní části euroregionu - tvoří ji zástupci všech členů - určuje cíle a úkoly národní části - rozhoduje ve věcech členství a finančních záležitostí - schází se minimálně jedenkrát ročně - volí členy Rady - rozhoduje o výši členských příspěvků Rada Euroregionu - tvoří ji 15 zástupců (jsou současně členy Parlamentu) - výkonný orgán národní části Euroregionu - z členů rady se volí předseda a jeho dva zástupci, kteří jsou spučasně delegováni do Prezidia Euroregionu - zastupuje sdružení při jednání s jinými institucemi - jmenuje tajemníka Revizní komise - Revizní komise se skládá ze tří členů volených valnou hromadou. - Komise volí ze svého středu předsedu. - Komise kontroluje činnost a hospodaření rady a předkládá valné hromadě zprávu s návrhy. Tajemník - je jmenován Radou - Rada může jmenovat i další pracovníky sekretariátu Pracovní skupiny 15 Dne dochází k transformaci v Polské části Euroregionu bylo založeno Sdružení polských obcí Euroregionu Praděd

16 - připravují projekty úkolů - vykonávají úkoly předložené radou - předkládají zprávu o jejich realizaci Euroregion Silesia Pouţívaná zkratka: Partnerské země: Česká republika - Polsko Datum zaloţení: Ustavující dokument: Smlouva o spolupráci pod názvem EUROREGION SILESIA, uzavřená dne v Opavě. Právní forma: Dobrovolný svazek sdružení Euroregion nemá právní subjektivitu Sdruţení obcí povodí Horní Odry se sídlem v Racibórzu - Polsko Sdruţení Euroregion Silesia-CZ (zájmové sdružení právnických osob) Orgány euroregionu: zde je nutno upozornit na skutečnost, že organizační struktura deklarovaná v ustavujícím dokumentu (Smlouva o spolupráci pod názvem EUROREGION SILESIA) se výrazně liší od prezentace orgánů v aktuálním znění Stanov 16. Uvedeme zde obě varianty: Orgány euroregionu (Smlouva o spolupráci) Rada euroregionu - Radu Euroregionu prezentují společná valná shromáždění členů Euroregionu; - zasedání rady Euroregionu jsou svolávána nejméně jednou v roce prezidiem. Euroregionu Prezidium Euroregionu - Prezidium tvoří tři zástupci správních výborů Euroregionu; - předsedu prezidia volí ze svých řad každoročně členové Prezidia; - funkci předsedy Prezidia zastávají střídavě představitelé české a polské strany; 16 Stanovy Euroregionu Silesia schválené Prezidiem Euroregionu

17 - reprezentuje Euroregion navenek; - vytyčuje směry činnosti Euroregionu; - schvaluje finanční plány, které se týkají společných záměrů; - schvaluje stanovy; - svolává zasedání rady Euroregionu; - řídí sekretariát Euroregionu; - jmenuje pracovní skupiny; - stanovuje výši členských příspěvků. Revizní komise - je kontrolním orgánem Euroregionu; - tvoří ji tři představitelé revizních komisí Sdružení, jež jsou členy Euroregionu; - předsedu revizní komise volí mezi sebou každoročně její členové. Funkce předsedy je vykonávána střídavě představiteli české a polské strany; Pracovní skupiny - vypracovávají koncepce společných projektů; - realizují úkoly, jimiž je pověřilo prezidium Euroregionu. Orgány euroregionu (Stanovy) Prezidium Euroregionu - je nejvyšším orgánem Euroregionu; - je tvořeno 5 zástupci polské strany Euroregionu a 5 zástupci české strany Euroregionu na základě jejich zvolení Valnou hromadou příslušné části Euroregionu; - schvaluje stanovy Euroregionu a jejich změny na základě doporučení Valných hromad obou částí Euroregionu; - vytyčuje směry činnosti Euroregionu; - projednává zprávy o činnosti orgánů obou částí Euroregionu; - schvaluje společné projekty Euroregionu a účast Euroregionu v projektech jiných subjektů; - schvaluje finanční plány společných projektů Euroregionu; - zasedání prezidia se koná nejméně 1x ročně. Předseda Euroregionu - reprezentuje Euroregion; - funkci předsedy vykonává střídavě zvolený zástupce české a polské strany Euroregionu; - předseda je zastupován místopředsedou ( vždy z druhé strany Euroregionu); - funkční období předsedy a místopředsedy je jeden rok; - předseda a místopředseda jsou vždy členy Prezidia. Pracovní skupiny Euroregionu - vždy složeny ze zástupců obou stran Euroregionů; - mohou být složeny jak ze členů sdružení, tak i odborníků mimo rámec těchto

18 Členů. Euroregion Těšínské Slezko Ślask Cienszyński Pouţívaná zkratka: ERTS (zpravidla pro českou část) Partnerské země: Česká republika - Polsko Datum zaloţení: Právní forma: Dobrovolný svazek sdružení bez právní subjektivity Regionální sdruţení pro česko-polskou spolupráci Těšínského Slezska Stowarzyszenie rozwoju i wspólpracy regionalnej OLZA Orgány: Společné: Rada Euroregionu - má 8 členů ( 4 česká a 4 polská část) - volí ze svých řad předsedu a místopředsedu Sekretariát Euroregionu - každá z národních stran zajišťuje jednoho sekretáře Euroregion Weinviertl Pomoraví Zahorie Pouţívaná zkratka: EUPO Partnerské země: Česká republika Slovensko - Rakousko Datum zaloţení: Ustavující dokument: Dohoda o vytvoření přeshraničního sdružení Euroregion Pomoraví EUPO) Právní forma: sdružení právnických osob Euroregion nemá právní subjektivitu Sdružení obcí a měst jižní Moravy Regionálne združenie Záhorie Regionalverband Europaregion Weinviertel

19 Orgány euroregionu: Společné: Dokumenty nedefinují společné orgány Česká část: Valná hromada - nejvyšší orgán sdružení - členy zastupuje statutární nebo pověřený zástupce - volí správní a dozorčí radu - rozhoduje o výši členských příspěvků - schází se minimálně jedenkrát v roce Správní rada - výkonný orgán sdružení - rozhoduje o přijetí nových členů do Sdružení - schází se minimálně jedenkrát v každém čtvrtletí - je statutárním orgánem sdružení.jménem Sdružení je oprávněn jednat předseda správní rady nebo místopředsedové správní rady Dozorčí rada - vykonává kontrolní funkce ve sdružení - má 7 členů - deleguje svého člena na jednání Správní rady s hlasem poradním Euroregion Beskydy/Beskidy Pouţívaná zkratka: není běžně používána Partnerské země: Česká republika Slovensko - Polsko Datum zaloţení: Ustavující dokument: Smlouva o česko-polském-slovenském společenství s názvem EUROREGION Beskydy 17 Právní forma: Euroregion je smlouvou o společenství českých, polských a slovenských sdružení obcí. Euroregion nemá právní subjektivitu Sdružení Region Beskydy ČR Sdružení Región Beskydy SR Sdružení Region Beskidy PR Společné orgány regionu: Prezidium regionu 17 Vznik tohoto euroregionu navazuje na Smlouvu o slovensko-polském společenství pod názvem Euroregion Beskydy podepsanou v Rajczi

20 - každé národní sdružení deleguje do předsednictva 5 členů - reprezentuje Euroregion - schvaluje finanční plán Revizní komise - kontrolní orgán Euroregionu - každé národní sdružení zajistí 3 členy komise Pracovní skupiny - realizují úkoly dané Prezidiem - zaměřují se na potřebné oblasti Sekretariát - tvoří jej tři národní kanceláře - plní administrativní úkoly - reprezentují Euroregion Euroregion Bílé Karpaty / Biele Karpaty Pouţívaná zkratka : ER BBK Partnerské země: Česká republika - Slovensko Datum a místo zaloţení: v Lubině Ustavující dokument: Zakladatelská smlouva Euroregionu Bílé-Biele Karpaty Právní forma: : Sdružení právnických osob podle 20 písm. f) až j) Občanské zákoníku SR, založeným Zakladatelskou smlouvou ze dne Vzhledem k tomu že registrace Euroregionu Bílé Karpaty/Biele Karpaty byla realizována na Slovensku má tento subjekt právní subjektivitu!! (u ostatních euroregionů mají právní subjektivitu vždy jen národní části, nikoliv však celek) Legislativní opora: V zakladatelské listině 19 se zúčastněné subjekty dále odvolávají na tyto další dokumenty: Vídeňská deklarace summitu hlav států a vlád členů rady Evropy z Evropská rámcová dohoda o přeshraniční spolupráci mezi územními celky nebo orgány Deklarace o vzájemné spolupráci z Smlouva mezi Slovenskou republikou a Českou republikou o dobrém sousedství, přátelských vztazích a spolupráci z roku Stanovy sdružení právnických osob Euroregion Bílé Biele Karpaty, Článek I Základní ustanovení 19 Zakladatelská smlouva Euroregionu Bílé Biele Karpaty, Preambule

21 Sdružení Region Biele Karpaty se sídlem v Trenčíně Sdružení Region Bílé Karpaty se sídlem ve Zlíně Orgány ER BBK : Valné shromáţdění - nejvyšší orgán Euroregionu Bílé Biele Karpaty - oba zakládající členové delegují do shromáždění stejný počet členů 20, kteří jsou zároveň členy národních sdružení - při delegování členů valného shromáždění postupuje každá strana samostatně - rozhoduje o počtu členů valného shromáždění, schvaluje stanovy, jejich změny doplňky - volí a odvolává předsedu, místopředsedu a členy správní rady a dozorčí rady - projednává a schvaluje zprávy o činnosti a plnění rozpočtu ER BBK za uplynulý rok - určuje výši členských příspěvků a lhůty zaplacení - schvaluje plán činnosti a rozpočet ER BBK - zasedání valného shromáždění řádná nebo mimořádná. - řádné valné shromáždění svolává předseda nebo místopředseda správní rady minimálně jednou za rok - mimořádné valné shromáždění může být svoláno na základě rozhodnutí správní rady anebo podnětu statutárního zástupce národního sdružení s předem určeným předmětem jednání. Správní rada - je výkonným orgánem ER BBK - má 12 členů navržených smluvními stranami a volených valným shromážděním - každá smluvní strana navrhuje 6 členů - funkční období člena správní rady je 3 roky a končí dnem zvolení nových členů - správní rada se skládá z předsedy, místopředsedy a členů - realizuje usnesení valného shromáždění - jmenuje a odvolává ředitele sekretariátu - schvaluje vnitřní normy (organizační řád, zásady hospodaření atd.) - zodpovídá za obsahovou a organizační přípravu valného shromáždění - jmenuje zástupce ER BBK v mezinárodních institucích Dozorčí rada - je kontrolním orgánem ER BBK - dohlíží na soulad činnosti s předmětem činnosti ER BBK, plnění usnesení valného shromáždění správní radou a vedení účetnictví v souladu

22 s předpisy - má 4 členy zvolené valným shromážděním - dozorčí rada si volí svého předsedu - funkční období shodné se správní radou (3 roky) Pozn. autora: Zajímavé je, že se zde nepočítá s funkcí předsedy(prezidenta) euroregionu. Předsedové obou sdružení (českého a slovenského) vystupují oba v rovnocenné pozici statutárních zástupců Euroregion Silva Nortica Pouţívaní zkratka: ER SN Partnerské země: Česká republika Rakousko Datum zaloţení: Ustavující dokument: Zakládací dohoda Euroregionu Silva Nortica. České Velenice/ Gmünd Právní forma: Zájmové pracovní společenství. Uzavřením Zakládající dohody se nevytváří právnická soba Jihočeská Silva Nortica Sdružení právnických osob Die Europaplattform Pro Waldviertel Orgány euroregionu: Generální shromáţdění - je nejvyšším orgánem Euroregionu - každý stát je zastoupen max. 26 zástupci (13 zástupců obcí, 1 zástupce fondu malých projektů, 1 zástupce z oblasti regionálního rozvoje, vedoucí příslušného sekretariátu a vedoucí odborných pracovních skupin max. 10) - způsob volby do GS se řeší na úrovni zastoupení příslušného státu - GS volí ze svého středu předsedu a místopředsedu - Zasedá dle potřeby, avšak minimálně jedenkrát ročně Výbor - Euroregion je reprezentován Výborem - Výbor tvoří dva předsedové generálního shromáždění, jejich zástupci a vedoucí obou sekretariátů - zasedá dle potřeby, minimálně dvakrát ročně - pokud se výbor usnese, může být jeho zasedání

23 veřejné Sekretariáty - v každé zastoupené zemi je zřízen sekretariát - sekretariáty jsou částí příslušné rozvojové agentury - každý sekretariát má svého vedoucího (navržen předsedou GS daného státu a potvrzen generálním shromážděním) - reprezentují euroregion navenek - odpovídají za sestavování a provádění pracovního programu Euroregionu - koordinují činnost pracovních skupin a vlastní aktivity se sekretariátem partnera - připravují jednání GS a Výboru Euroregionu Pracovní skupiny Důležitý instrument pro přeshraniční odbornou spolupráci představují pracovní skupiny, které byly založeny zrcadlově na obou stranách hranice. Jejich úkoly spočívají v podstatě v tom, aby samostatně ve spolupráci se sekretariátem Euroregionu Silva Nortica zpracovaly aktuální odborná témata a řešily odborné otázky v rámci činnosti euroregionu. V současné době existuje 9 pracovních skupin: - Infrastruktura & Doprava - Cestovní ruch - Podpora a rozvoj podnikání - Zemědělství, lesnictví, rybářství & Rozvoj venkova - Sociální oblast & Zdravotnictví (doposud nezahájila svoji přeshraniční činnost) - Ţivotní prostředí - Lidské zdroje & Trh práce - Bezpečnost & Krizové situace (doposud nezahájila svoji přeshraniční činnost) - Partnerství měst a mikroregionů Hospodaření euroregionů Již při svém vzniku byly české části euroregionů na českoněmecké hranici ve velmi odlišné situaci vzhledem ke svým saským resp. bavorským sousedům, kde byl provoz kanceláří bez problému hrazen z fondů EU. Naše kanceláře se nikdy do této pozice nedostaly. V současné době disponují sekretariáty české části euroregionů těmito zdroji: členské příspěvky dotace na administraci Fondů malých projektů

24 Rozšiřující text Kontrolní otázky a úkoly příjmy z poskytovaných sluţeb, výrobků a příjmy z prodeje zboţí dary, sponzorské příspěvky, prostředky poskytnuté na jednorázové akce Následující odkazy vám umožní hlouběji proniknout do problematiky euroregionů v České republice. Zároveň vám poslouží jako zdroje informací pro vypracování úlohy uvedené v oddílu Úlohy k vypracování v této kapitole. 1. Kdy bylo možné začít s formováním euroregionů na území ČR a proč? 2. Které legislativní normy tvoří právní oporu existence euroregionů v ČR? 3. Které euroregiony existují v současné době na území České republiky? Studijní literatura Odkazy 4. Z jakých důvodů vznikají euroregiony nejprve na česko-německé a česko-rakouské hranici? ABBE, J.-MALCHUS,V.-MARTINOS, H. Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci.brusel/gronau: Evropská komise, AEBR, 2000 (případně další vydání). KADEŘÁBKOVÁ, J., KHENDRICHE TRHLÍNOVÁ Z., Region a regionální vědy. Praha: VŠFS, Kap. 3.5., 5.2. KADEŘÁBKOVÁ, J.; MATES, P.; WOKOUN, R.(eds.). Úvod do regionálních věd a veřejné správy. Plzeň : Aleš Čeněk, NETOLICKÝ, V. Euroregiony. Praha: VŠFS, 2007 PEKOVÁ, J.-ZAPLETALOVÁ, J. (eds.) Euroregiony, státní správa a samospráva. Sborník příspěvků z vědecké konference Regionální politika, úloha euroregionů, rozvojová kooperace, financování obcí a IT ve veřejné správě. VŠE Praha Praha: Ústav geoniky AV ČR, Euroregiony Euroregion Elbe/Labe Euroregion Krušnohoří/Erzgebirge Euregio Egrensis Euroregion Nisa/Neisse/Nysa Euroregion Šumava Euroregion Glacensis Euroregion Praděd Euroregion Silesia Euroregion Těšínské Slezsko Euroregion Pomoraví Euroregion Beskydy Euroregion Bílé Karpaty Euroregion Silva Nortica