paty řeky Průměrná roční vzduchu teplota [ C] 5,5-6,0 9,5-10,0 4,0-4,5 7,5-8,0 8,0-8,5 6,0-6,5 10,0-10,5 4,5-5,0 10,5-11,0 5,0-5,5 6,5-7,0 8,5-9,0
|
|
- Magdalena Macháčková
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Dopad změn klimatu na porost břz (Betula pendula) Průměrná ročn teplota vzduchu v obdob Jiř Trombik, Tomáš Hlásn, Ivan Barka, Laura Dobor, Zoltán Barcza Úvodn informace Karpat představuj největš horské pásmo v Evropě procházejc Českou republikou, Rakouskem, Na přeshraničn hodnocen zranitelnosti ekosstémů v důsledku očekávané změn klimatu je v současnosti zaměřeno vce evropských i národnch iniciativ. Zranitelnost lesů v Karpatech souvis jak s jejich managementem, který ve vce oblastech vkazuje známk neudržitelnosti, tak i s očekávanou změnou klimatu, v důsledku které docház k ohrožen porostů suchem i změněnou distribuc a populačn dnamikou některých škůdců. dn Zápa Průměrná ročn teplota vzduchu, společně s teplotou nejteplejšho měsce, je jednm z faktorů určujcch horn distribučn limit dřevin. Ovlivňuje jak rozšřen dřevin na gradientu zeměpisné šřk, tak i nadmořské výšk. V souvislosti se změnou klimatu docház ke zmrňován teplotnho limitu ve většch výškách a šřkách, což může vvolat expanzi dřevin a zlepšen produkce. Zvýšená teplota vzduchu může v chladných polohách taktéž urchlit rozklad mrtvého dřeva a opadu, a tm zvýšit dostupnost živin. V nižšch nadmořských výškách je průměrná ročn teplota významná z hlediska možného stresu dřevin teplem, jakož i faktor podmiňujc evaporaci a dostupnost vláh. K a rp at Vn ě jš V ýc h odn Ka rpat Vnitřn Západn Karpat Břza (Betula pendula) je rozšřená po celé Evropě, přičemž v jižnějšch oblastech se vsktuje jen ve vššch polohách. Je to rchle rostouc světlomilná pionýrská dřevina, často obsazuje nezalesněné oblasti, kde vtvář stabiln směsi s vce druh jehličnanů a listnáčů. Tento druh je schopen tolerovat široké rozpět teplot a i přes všš nárok na vlhkost jen zřdka trp stresem ze sucha. Obecně břza prosperuje i v měncch se, a často náročných podmnkách. Vnitřn n Karpa t 7,5-8, 9,5-1, 4, - 4,5 6, - 6,5 8, - 8,5 1, - 1,5 4,5-5, 6,5-7, 8,5-9, 1,5-11, 5, - 5,5 7, - 7,5 9, - 9,5 11, - 11,5 pat 5,5-6, K ar 3,5-4,5 hodn Translvánská vsočina Průměrná ročn vzduchu teplota [ C] Klimatická data za obdob bla převzata z databáze E-OBS (Halok a kol. 28). Data o budoucm klimatu (27-21) bla převzata z výsledků projektu ENSEMBLES (van der Linden and Mitchell, 29). Pro potřeb vtvořen klimatických map Karpat bla použita interpolačn technika krigován s externm driftem (Hudson and Wackernagel 1994, Goovaerts 2), přičemž bla použita nadmořská výška jako podpůrná proměnná, korelována s většinou klimatických prvků. Klimatické map bl vtvořen pro tři časová obdob referenčn klima ( ), klima v blzké budoucnosti (221-25) a klima ve vzdálené budoucnosti (27121). Výc Data o rozšřen dřevin bla převzata z celoevropského statistického mapován dřevin na základě dat národnch inventarizac lesa, prediktivnho mapován a národnch lesnických statistik (Brus a kol. 211). Výsledkem jsou rastrové map s rozlišenm 1x1, nesouc informace o zastoupen dané dřevin. Pro účel této práce bl map korigován na Vn ě j š Západn Karpat Pro hodnocen dopadů změn klimatu na les bla použita série bioklimatických proměnných podle Fang a Lechovicz (26). Jižn Karpat Rozšřen břz Les POUŽITÁ LITERATURA A ZDJE DAT Tp lesnch porostů Procentuáln zastoupen v 12 listnaté porost smšené porost Brus, D. J., Hengeveld, G. M., Walvoort, D. J. J., Goedhart, P. W., Heidema, A. H., Nabuurs, G. J., & Gunia, K. (211). Statistical Fang, J., & Lechowicz, M. J. (26). Climatic limits for the present distribution of beech ( Fagus L.) species in the world. Journal of Biogeograph, 33, Goovaerts, P. (2). Geostatistical approaches for incorporating elevation into the spatial interpolation of rainfall. Journal Halock, M. R., Hofstra, N., Klein Tank, A. M. G., Klok, E. J., Jones, P. D., & New, M. (28). A European dail high-resolution gridded data set of surface temperature and precipitation for Journal of Geophsical Research, 113(D2), D2119. Hlásn, T., Barcza, Z., Fabrika, M., Balázs, B., Churkina, G., Pajtk, J., Sedmák, R. & Turčáni, M. (211). Climate change impacts Jump, A. S., Hunt, J. M. & Peñuelas, J. 26: Rapid climate change-related growth decline at the southern range edge of van der Linden, P., Mitchell, J. F. B., 29. ENSEMBLES: Climate Change and its Impacts: Summar of research and results from the ENSEMBLES project. Met Office Hadle Centre, FitzRo Road, Exeter EX1 3PB, UK. 16pp. Mátás, C., Berki, I., Czúcz, B., Gálos, B., Móricz, N., & Rasztovits, E. (21). Future of Beech in Southeast Europe from the Perspective of Evolutionar Ecolog. Acta Silvatica & Lignaria Hungarica, 6,
2 Dopad změn klimatu na porost břz (Betula pendula) Průměrná ročn teplota vzduchu v obdob Jiř Trombik, Tomáš Hlásn, Ivan Barka, Laura Dobor, Zoltán Barcza Úvodn informace Karpat představuj největš horské pásmo v Evropě procházejc Českou republikou, Rakouskem, Na přeshraničn hodnocen zranitelnosti ekosstémů v důsledku očekávané změn klimatu je v současnosti zaměřeno vce evropských i národnch iniciativ. Zranitelnost lesů v Karpatech souvis jak s jejich managementem, který ve vce oblastech vkazuje známk neudržitelnosti, tak i s očekávanou změnou klimatu, v důsledku které docház k ohrožen porostů suchem i změněnou distribuc a populačn dnamikou některých škůdců. Ka adn p á Z Vn ě j š Průměrná ročn teplota vzduchu, společně s teplotou nejteplejšho měsce, je jednm z faktorů určujcch horn distribučn limit dřevin. Ovlivňuje jak rozšřen dřevin na gradientu zeměpisné šřk, tak i nadmořské výšk. V souvislosti se změnou klimatu docház ke zmrňován teplotnho limitu ve většch výškách a šřkách, což může vvolat expanzi dřevin a zlepšen produkce. Zvýšená teplota vzduchu může v chladných polohách taktéž urchlit rozklad mrtvého dřeva a opadu, a tm zvýšit dostupnost živin. V nižšch nadmořských výškách je průměrná ročn teplota významná z hlediska možného stresu dřevin teplem, jakož i faktor podmiňujc evaporaci a dostupnost vláh. rpat Vně jš Vý c ho 6,5-7, 8,5-9, 1,5-11, 5, - 5,5 7, - 7,5 9, - 9,5 11, - 11,5 5,5-6, 7,5-8, 9,5-1, 11,5-12, 6, - 6,5 8, - 8,5 1, - 1,5 12, - 12,5 12,5-13, Rozšřen břz rpat 4,5-5, Západn Karpat Jižn Karpat Les a dn K Translvánská vsočina Průměrná ročn teplota vzduchu [ C] Pro hodnocen dopadů změn klimatu na les bla použita série bioklimatických proměnných podle Fang a Lechovicz (26). o Vých Klimatická data za obdob bla převzata z databáze E-OBS (Halok a kol. 28). Data o budoucm klimatu (27-21) bla převzata z výsledků projektu ENSEMBLES (van der Linden and Mitchell, 29). Pro potřeb vtvořen klimatických map Karpat bla použita interpolačn technika krigován s externm driftem (Hudson and Wackernagel 1994, Goovaerts 2), přičemž bla použita nadmořská výška jako podpůrná proměnná, korelována s většinou klimatických prvků. Klimatické map bl vtvořen pro tři časová obdob referenčn klima ( ), klima v blzké budoucnosti (221-25) a klima ve vzdálené budoucnosti (27121). Karpat Data o rozšřen dřevin bla převzata z celoevropského statistického mapován dřevin na základě dat národnch inventarizac lesa, prediktivnho mapován a národnch lesnických statistik (Brus a kol. 211). Výsledkem jsou rastrové map s rozlišenm 1x1, nesouc informace o zastoupen dané dřevin. Pro účel této práce bl map korigován na t Vnitřn n arpa Vnitřn Západn Karpat Břza (Betula pendula) je rozšřená po celé Evropě, přičemž v jižnějšch oblastech se vsktuje jen ve vššch polohách. Je to rchle rostouc světlomilná pionýrská dřevina, často obsazuje nezalesněné oblasti, kde vtvář stabiln směsi s vce druh jehličnanů a listnáčů. Tento druh je schopen tolerovat široké rozpět teplot a i přes všš nárok na vlhkost jen zřdka trp stresem ze sucha. Obecně břza prosperuje i v měncch se, a často náročných podmnkách. dn K POUŽITÁ LITERATURA A ZDJE DAT Tp lesnch porostů Procentuáln zastoupen v 12 listnaté porost smšené porost Brus, D. J., Hengeveld, G. M., Walvoort, D. J. J., Goedhart, P. W., Heidema, A. H., Nabuurs, G. J., & Gunia, K. (211). Statistical Fang, J., & Lechowicz, M. J. (26). Climatic limits for the present distribution of beech ( Fagus L.) species in the world. Journal of Biogeograph, 33, Goovaerts, P. (2). Geostatistical approaches for incorporating elevation into the spatial interpolation of rainfall. Journal Halock, M. R., Hofstra, N., Klein Tank, A. M. G., Klok, E. J., Jones, P. D., & New, M. (28). A European dail high-resolution gridded data set of surface temperature and precipitation for Journal of Geophsical Research, 113(D2), D2119. Hlásn, T., Barcza, Z., Fabrika, M., Balázs, B., Churkina, G., Pajtk, J., Sedmák, R. & Turčáni, M. (211). Climate change impacts Jump, A. S., Hunt, J. M. & Peñuelas, J. 26: Rapid climate change-related growth decline at the southern range edge of van der Linden, P., Mitchell, J. F. B., 29. ENSEMBLES: Climate Change and its Impacts: Summar of research and results from the ENSEMBLES project. Met Office Hadle Centre, FitzRo Road, Exeter EX1 3PB, UK. 16pp. Mátás, C., Berki, I., Czúcz, B., Gálos, B., Móricz, N., & Rasztovits, E. (21). Future of Beech in Southeast Europe from the Perspective of Evolutionar Ecolog. Acta Silvatica & Lignaria Hungarica, 6,
3 Dopad změn klimatu na porost břz (Betula pendula) Průměrná ročn teplota vzduchu v obdob Jiř Trombik, Tomáš Hlásn, Ivan Barka, Laura Dobor, Zoltán Barcza Úvodn informace Karpat představuj největš horské pásmo v Evropě procházejc Českou republikou, Rakouskem, Na přeshraničn hodnocen zranitelnosti ekosstémů v důsledku očekávané změn klimatu je v současnosti zaměřeno vce evropských i národnch iniciativ. Zranitelnost lesů v Karpatech souvis jak s jejich managementem, který ve vce oblastech vkazuje známk neudržitelnosti, tak i s očekávanou změnou klimatu, v důsledku které docház k ohrožen porostů suchem i změněnou distribuc a populačn dnamikou některých škůdců. padn á Z š Vn ě j at K a rp Průměrná ročn teplota vzduchu, společně s teplotou nejteplejšho měsce, je jednm z faktorů určujcch horn distribučn limit dřevin. Ovlivňuje jak rozšřen dřevin na gradientu zeměpisné šřk, tak i nadmořské výšk. V souvislosti se změnou klimatu docház ke zmrňován teplotnho limitu ve většch výškách a šřkách, což může vvolat expanzi dřevin a zlepšen produkce. Zvýšená teplota vzduchu může v chladných polohách taktéž urchlit rozklad mrtvého dřeva a opadu, a tm zvýšit dostupnost živin. V nižšch nadmořských výškách je průměrná ročn teplota významná z hlediska možného stresu dřevin teplem, jakož i faktor podmiňujc evaporaci a dostupnost vláh. Vně jš Vý c ho dn K arpa t Vnitřn Západn Karpat Břza (Betula pendula) je rozšřená po celé Evropě, přičemž v jižnějšch oblastech se vsktuje jen ve vššch polohách. Je to rchle rostouc světlomilná pionýrská dřevina, často obsazuje nezalesněné oblasti, kde vtvář stabiln směsi s vce druh jehličnanů a listnáčů. Tento druh je schopen tolerovat široké rozpět teplot a i přes všš nárok na vlhkost jen zřdka trp stresem ze sucha. Obecně břza prosperuje i v měncch se, a často náročných podmnkách. Vnitřn n 8, - 8,5 8,5-9, 1, - 1,5 1,5-11, 12, - 12,5 12,5-13, 7, - 7,5 7,5-8, 9, - 9,5 9,5-1, 11, - 11,5 11,5-12, 13, - 13,5 13,5-14, 14, - 14,5 Pro hodnocen dopadů změn klimatu na les bla použita série bioklimatických proměnných podle Fang a Lechovicz (26). Rozšřen břz at Karp 6, - 6,5 6,5-7, Západn Karpat Jižn Karpat Les odn Průměrná ročn teplota vzduchu [ C] Vých Translvánská vsočina Klimatická data za obdob bla převzata z databáze E-OBS (Halok a kol. 28). Data o budoucm klimatu (27-21) bla převzata z výsledků projektu ENSEMBLES (van der Linden and Mitchell, 29). Pro potřeb vtvořen klimatických map Karpat bla použita interpolačn technika krigován s externm driftem (Hudson and Wackernagel 1994, Goovaerts 2), přičemž bla použita nadmořská výška jako podpůrná proměnná, korelována s většinou klimatických prvků. Klimatické map bl vtvořen pro tři časová obdob referenčn klima ( ), klima v blzké budoucnosti (221-25) a klima ve vzdálené budoucnosti (27121). Data o rozšřen dřevin bla převzata z celoevropského statistického mapován dřevin na základě dat národnch inventarizac lesa, prediktivnho mapován a národnch lesnických statistik (Brus a kol. 211). Výsledkem jsou rastrové map s rozlišenm 1x1, nesouc informace o zastoupen dané dřevin. Pro účel této práce bl map korigován na Karpat POUŽITÁ LITERATURA A ZDJE DAT Tp lesnch porostů Procentuáln zastoupen v 12 listnaté porost smšené porost Brus, D. J., Hengeveld, G. M., Walvoort, D. J. J., Goedhart, P. W., Heidema, A. H., Nabuurs, G. J., & Gunia, K. (211). Statistical Fang, J., & Lechowicz, M. J. (26). Climatic limits for the present distribution of beech ( Fagus L.) species in the world. Journal of Biogeograph, 33, Goovaerts, P. (2). Geostatistical approaches for incorporating elevation into the spatial interpolation of rainfall. Journal Halock, M. R., Hofstra, N., Klein Tank, A. M. G., Klok, E. J., Jones, P. D., & New, M. (28). A European dail high-resolution gridded data set of surface temperature and precipitation for Journal of Geophsical Research, 113(D2), D2119. Hlásn, T., Barcza, Z., Fabrika, M., Balázs, B., Churkina, G., Pajtk, J., Sedmák, R. & Turčáni, M. (211). Climate change impacts Jump, A. S., Hunt, J. M. & Peñuelas, J. 26: Rapid climate change-related growth decline at the southern range edge of van der Linden, P., Mitchell, J. F. B., 29. ENSEMBLES: Climate Change and its Impacts: Summar of research and results from the ENSEMBLES project. Met Office Hadle Centre, FitzRo Road, Exeter EX1 3PB, UK. 16pp. Mátás, C., Berki, I., Czúcz, B., Gálos, B., Móricz, N., & Rasztovits, E. (21). Future of Beech in Southeast Europe from the Perspective of Evolutionar Ecolog. Acta Silvatica & Lignaria Hungarica, 6,
4 Klimatická exponovanost břz (Betula pendula) v obdob Změna průměrné ročn teplot vzduchu v obdob oproti obdob Jiř Trombik, Tomáš Hlásn, Ivan Barka, Laura Dobor, Zoltán Barcza Úvodn informace Karpat představuj největš horské pásmo v Evropě procházejc Českou republikou, Rakouskem, Slovenskem, Polskem, Maďarskem, Ukrajinou, Rumunskem a Srbskem. Na přeshraničn hodnocen zranitelnosti ekosstémů v důsledku očekávané změn klimatu je v současnosti zaměřeno vce evropských i národnch iniciativ. Zranitelnost lesů souvis jak s jejich managementem, který ve vce oblastech vkazuje známk neudržitelnosti, tak i s očekávanou změnou klimatu, v důsledku které docház k ohrožen porostů suchem i změněnou distribuc a populačn dnamikou některých škůdců. Průměrná ročn teplota vzduchu v obdob [ C] Průměrná ročn teplota vzduchu, společně s teplotou nejteplejšho měsce, je jednm z faktorů určujcch horn distribučn limit dřevin. Ovlivňuje jak rozšřen dřevin na gradientu zeměpisné šřk, tak i nadmořské výšk. V souvislosti se změnou klimatu docház ke zmrňován teplotnho limitu ve většch výškách a šřkách, což může vvolat expanzi dřevin a zlepšen produkce. Zvýšená teplota vzduchu může v chladných polohách taktéž urchlit rozklad mrtvého dřeva a opadu, a tm zvýšit dostupnost živin. V nižšch nadmořských výškách je průměrná ročn teplota významná z hlediska možného stresu dřevin teplem, jakož i faktor podmiňujc evaporaci a dostupnost vláh Břza (Betula pendula) je rozšřená po celé Evropě, přičemž v jižnějšch oblastech se vsktuje jen ve vššch polohách. Je to rchle rostouc světlomilná pionýrská dřevina, často obsazuje nezalesněné oblasti, kde vtvář stabiln směsi s vce druh jehličnanů a listnáčů. Tento druh je schopen tolerovat široké rozpět teplot a i přes všš nárok na vlhkost jen zřdka trp stresem ze sucha. Obecně břza prosperuje i v měncch se, a často náročných podmnkách. Data o rozšřen dřevin bla převzata z celoevropského statistického mapován dřevin na základě dat národnch inventarizac lesa, prediktivnho mapován a národnch lesnických statistik (Brus a kol. 211). Výsledkem jsou rastrové map s rozlišenm 1x1, nesouc informace o zastoupen dané dřevin. Pro účel této práce bl map korigován na 1,5-11, Klimatická data za obdob bla převzata z databáze E-OBS (Halok a kol. 28). Data o budoucm klimatu (27-21) bla převzat z výsledků projektu ENSEMBLES (van der Linden and Mitchell, 29). Pro potřeb vtvořen klimatických map Karpat bla použita interpolačn technika krigován s externm driftem (Hudson and Wackernagel 1994, Goovaerts 2), přičemž bla použita nadmořská výška jako podpůrná proměnná korelována s většinou klimatických prvků. Klimatické map bl vtvořen pro tři časové obdob referenčn klima ( ), klima v blzké budoucnosti (221-25) a klima ve vzdálené budoucnosti (271-21). 4,5-5, 6,5-7, 5, - 5,5 7, - 7,5 9, - 9,5 11,5-12, 5,5-6, 7,5-8, 9,5-1, 12, - 12,5 6, - 6,5 8, - 8,5 1, - 1,5 12,5-13, 11, - 11,5 8,5-9, Změna průměrné ročn teplot vzduchu v obdob oproti obdob Pro hodnocen dopadů změn klimatu na les bla použita série bioklimatických proměnných podle Fang a Lechovicz (26). in obrazek, striedat medfzi mapami Rozšřen břz POUŽITÁ LITERATURA A ZDJE DAT POUŽITÁ LITERATURA A ZDJE Brus, D. J., Hengeveld, G. M., Walvoort, D. J. J., Goedhart, P. W., Heidema, A. H.,DAT Nabuurs, G. J., & Gunia, K. (211). Statistical Nárùst teplot [ C] Procentuáln zastoupen v ,8-1, 1,8-2, 1, - 1,2 2, - 2,2 1,2-1,4 2,2-2,4 1,4-1,6 2,4-2,6 1,6-1,8 2,6-2, Fang, J., & Lechowicz, M. J. (26). Climatic limits for the present distribution of beech ( Fagus L.) species in the world. Journal of Biogeograph, 33, Goovaerts, P. (2). Geostatistical approaches for incorporating elevation into the spatial interpolation of rainfall. Journal Halock, M. R., Hofstra, N., Klein Tank, A. M. G., Klok, E. J., Jones, P. D., & New, M. (28). A European dail high-resolution gridded data set of surface temperature and precipitation for Journal of Geophsical Research, 113(D2), D2119. Hlásn, T., Barcza, Z., Fabrika, M., Balázs, B., Churkina, G., Pajtk, J., Sedmák, R. & Turčáni, M. (211). Climate change impacts Jump, A. S., Hunt, J. M. & Peñuelas, J. 26: Rapid climate change-related growth decline at the southern range edge of van der Linden, P., Mitchell, J. F. B., 29. ENSEMBLES: Climate Change and its Impacts: Summar of research and results from the ENSEMBLES project. Met Office Hadle Centre, FitzRo Road, Exeter EX1 3PB, UK. 16pp. Mátás, C., Berki, I., Czúcz, B., Gálos, B., Móricz, N., & Rasztovits, E. (21). Future of Beech in Southeast Europe from the Perspective of Evolutionar Ecolog. Acta Silvatica & Lignaria Hungarica, 6,
5 Klimatická exponovanost břz (Betula pendula) v obdob Změna průměrné ročn teplot vzduchu v obdob oproti obdob Jiř Trombik, Tomáš Hlásn, Ivan Barka, Laura Dobor, Zoltán Barcza Úvodn informace Karpat představuj největš horské pásmo v Evropě procházejc Českou republikou, Rakouskem, Slovenskem, Polskem, Maďarskem, Ukrajinou, Rumunskem a Srbskem. Na přeshraničn hodnocen zranitelnosti ekosstémů v důsledku očekávané změn klimatu je v současnosti zaměřeno vce evropských i národnch iniciativ. Zranitelnost lesů souvis jak s jejich managementem, který ve vce oblastech vkazuje známk neudržitelnosti, tak i s očekávanou změnou klimatu, v důsledku které docház k ohrožen porostů suchem i změněnou distribuc a populačn dnamikou některých škůdců. Průměrná ročn teplota vzduchu v obdob [ C] Průměrná ročn teplota vzduchu, společně s teplotou nejteplejšho měsce, je jednm z faktorů určujcch horn distribučn limit dřevin. Ovlivňuje jak rozšřen dřevin na gradientu zeměpisné šřk, tak i nadmořské výšk. V souvislosti se změnou klimatu docház ke zmrňován teplotnho limitu ve většch výškách a šřkách, což může vvolat expanzi dřevin a zlepšen produkce. Zvýšená teplota vzduchu může v chladných polohách taktéž urchlit rozklad mrtvého dřeva a opadu, a tm zvýšit dostupnost živin. V nižšch nadmořských výškách je průměrná ročn teplota významná z hlediska možného stresu dřevin teplem, jakož i faktor podmiňujc evaporaci a dostupnost vláh Břza (Betula pendula) je rozšřená po celé Evropě, přičemž v jižnějšch oblastech se vsktuje jen ve vššch polohách. Je to rchle rostouc světlomilná pionýrská dřevina, často obsazuje nezalesněné oblasti, kde vtvář stabiln směsi s vce druh jehličnanů a listnáčů. Tento druh je schopen tolerovat široké rozpět teplot a i přes všš nárok na vlhkost jen zřdka trp stresem ze sucha. Obecně břza prosperuje i v měncch se, a často náročných podmnkách. izoterma 18 C 12, - 12,5 12,5-13, Data o rozšřen dřevin bla převzata z celoevropského statistického mapován dřevin na základě dat národnch inventarizac lesa, prediktivnho mapován a národnch lesnických statistik (Brus a kol. 211). Výsledkem jsou rastrové map s rozlišenm 1x1, nesouc informace o zastoupen dané dřevin. Pro účel této práce bl map korigován na Klimatická data za obdob bla převzata z databáze E-OBS (Halok a kol. 28). Data o budoucm klimatu (27-21) bla převzat z výsledků projektu ENSEMBLES (van der Linden and Mitchell, 29). Pro potřeb vtvořen klimatických map Karpat bla použita interpolačn technika krigován s externm driftem (Hudson and Wackernagel 1994, Goovaerts 2), přičemž bla použita nadmořská výška jako podpůrná proměnná korelována s většinou klimatických prvků. Klimatické map bl vtvořen pro tři časové obdob referenčn klima ( ), klima v blzké budoucnosti (221-25) a klima ve vzdálené budoucnosti (271-21). 6, - 6,5 6,5-7, 8, - 8,5 8,5-9, 1,5-11, 7, - 7,5 7,5-8, 9, - 9,5 9,5-1, 11, - 11,5 11,5-12, 1, - 1,5 Rozšřen břz 14, - 14,5 Změna průměrné ročn teplot vzduchu v obdob oproti obdob Pro hodnocen dopadů změn klimatu na les bla použita série bioklimatických proměnných podle Fang a Lechovicz (26). 13, - 13,5 13,5-14, POUŽITÁ LITERATURA A ZDJE DAT Nárùst teplot [ C] Procentuáln zastoupen v ,2-2,4 3,6-3,8 2,4-2,6 3,8-4, 2,6-2,8 4, - 4,2 2,8-3, 4,2-4,4 3, - 3,2 4,4-4,6 3,2-3,4 4,6-4,8 3,4-3, Brus, D. J., Hengeveld, G. M., Walvoort, D. J. J., Goedhart, P. W., Heidema, A. H., Nabuurs, G. J., & Gunia, K. (211). Statistical Fang, J., & Lechowicz, M. J. (26). Climatic limits for the present distribution of beech ( Fagus L.) species in the world. Journal of Biogeograph, 33, Goovaerts, P. (2). Geostatistical approaches for incorporating elevation into the spatial interpolation of rainfall. Journal Halock, M. R., Hofstra, N., Klein Tank, A. M. G., Klok, E. J., Jones, P. D., & New, M. (28). A European dail high-resolution gridded data set of surface temperature and precipitation for Journal of Geophsical Research, 113(D2), D2119. Hlásn, T., Barcza, Z., Fabrika, M., Balázs, B., Churkina, G., Pajtk, J., Sedmák, R. & Turčáni, M. (211). Climate change impacts Jump, A. S., Hunt, J. M. & Peñuelas, J. 26: Rapid climate change-related growth decline at the southern range edge of van der Linden, P., Mitchell, J. F. B., 29. ENSEMBLES: Climate Change and its Impacts: Summar of research and results from the ENSEMBLES project. Met Office Hadle Centre, FitzRo Road, Exeter EX1 3PB, UK. 16pp. Mátás, C., Berki, I., Czúcz, B., Gálos, B., Móricz, N., & Rasztovits, E. (21). Future of Beech in Southeast Europe from the Perspective of Evolutionar Ecolog. Acta Silvatica & Lignaria Hungarica, 6,
rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Kirův index mrazu izolinie Lesy v Karpatech
Dopad změn klimatu na porost bříz (Betula pendula) v období 1961-199 představují největší horské pásmo v Evropě procházející Českou republikou, Na přeshraniční hocení zranitelnosti ekosstémů v důsledku
Vícerpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Holdridgova bioteplota [ ] izolinie 8 Lesy v Karpatech
Dopad změn klimatu na porost bříz (Betula pendula) Holdridgova bioteplota v období 1961-199 představují největší horské pásmo v Evropě procházející Českou republikou, Na přeshraniční hocení zranitelnosti
Vícerpat Vnitřní Západní Karpaty řeky izolinie 60 Lesy v Karpatech HU POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE DAT
Dopad změn klimatu na porost smrku (Picea abies) v období 1961-199 Na přeshraniční hocení zranitelnosti ekosstémů v důsledku očekávané změn porostů suchem i změněnou distribucí a populační dnamikou někter
Vícerpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Kirův teplotní index izolinie 60 Lesy v Karpatech
Dopad změn klimatu na porost bříz (Betula pendula) v období 1961-199 představují největší horské pásmo v Evropě procházející Českou republikou, Na přeshraniční hocení zranitelnosti ekosstémů v důsledku
Vícerpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Kirův index mrazu izolinie Lesy v Karpatech
Dopad změn klimatu na porost akátu (Robinia pseudoacacia) v období 1961-199 Na přeshraniční hocení zranitelnosti ekosstémů v důsledku očekávané změn klimatu je v současnosti zaměřeno více evropsk i nárích
Vícerpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Holdridgova bioteplota [ ] izolinie 8 Lesy v Karpatech
Dopad změn klimatu na porost akátu (Robinia pseudoacacia) Holdridgova bioteplota v období 1961-199 představují největší horské pásmo v Evropě procházející Českou republikou, Na přeshraniční hocení zranitelnosti
Vícerpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Holdridgova bioteplota [ ] izolinie 8 Lesy v Karpatech
Dopad změn klimatu na porost buku (Fagus slvatica) Holdridgova bioteplota v období 1961-199 Ka představují největší horské pásmo v Evropě procházející Českou republikou, Na přeshraniční hocení zranitelnosti
VíceKirův teplotní index. Lesy v Karpatech. Rozšíření akátu v Karpatech. rpat. Vně. Vnitřní Západní Karpaty. Transylvánská vysočina.
Dopad změn klimatu na porost akátu (Robinia pseudoacacia) v období 1961-199 Na přeshraniční hocení zranitelnosti ekosstémů v důsledku očekávané změn porostů suchem i změněnou distribucí a populační dnamikou
Vícerpat Vnitřní Západní Karpaty řeky izolinie 60 Lesy v Karpatech HU POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE DAT
Dopad změn klimatu na porost modřínu (Larix decidua) v období 1961-199 Ka představují největší horské pásmo v Evropě procházející Českou republikou, Na přeshraniční hocení zranitelnosti ekosstémů v důsledku
VíceKirův teplotní index. Lesy v Karpatech. Rozšíření dubu v Karpatech. rpat. Vně. Vnitřní Západní Karpaty. Transylvánská vysočina. řeky
Dopad změn klimatu na porost dubu (Quercus robur, Quercus petraea) v období 1961-199 představují největší horské pásmo v Evropě procházející Českou republikou, Na přeshraniční hocení zranitelnosti ekosstémů
Vícerpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Holdridgova bioteplota [ ] izolinie 8 Lesy v Karpatech
Dopad změn klimatu na porost modřínu (Larix decidua) Holdridgova bioteplota v období 1961-199 Ka představují největší horské pásmo v Evropě procházející Českou republikou, Na přeshraniční hocení zranitelnosti
Vícerpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Holdridgova bioteplota [ ] izolinie 8 Lesy v Karpatech
Holdridgova bioteplota v období 1961-199 Vnitřn Holdridgova bioteplota je jedním z často používan indikátorů teplotních poměrů v období vegetační sezón. Teplota letním půlroku, resp. různými způsob vpočtena
Vícerpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Holdridgova bioteplota [ ] 7-8 10-11 5-6 8-9 11-12 6-7 9-10 izolinie 8 Lesy v Karpatech
Dopad změn klimatu na porost topolu (Populus nigra, P. alba, P. tremula) Holdridgova bioteplota v období 1961-199 Na přeshraniční hocení zranitelnosti ekosstémů v důsledku očekávané změn srážkami. Vliv
VíceKirův teplotní index. Lesy v Karpatech. Rozšíření topolu v Karpatech. rpat. Vně. Vnitřní Západní Karpaty. Transylvánská vysočina.
Dopad změn klimatu na porost topolu (Populus nigra, P. alba, P. tremula) v období 1961-199 představují největší horské pásmo v Evropě procházející Českou republikou, Na přeshraniční hocení zranitelnosti
Vícerpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Kirův index mrazu izolinie Lesy v Karpatech
v období 1961-199 Vnitřn se vužívá pro vhocení charakteru zimního klimatu, jelikož podle více prací jsou minimální zimní teplot jedním z faktorů ovlivňujícím distribuční limit vegetace. Minimální teplot
Vícerpat Vnitřní Západní Karpaty řeky izolinie 60 Lesy v Karpatech HU HU POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE DAT
v období 1961-199 Vnitřn je jedním z méně čast indikátorů teplotních poměrů v období vegetační sezón. Teplota v letním půlroku, resp. různými způsob vpočtena tzv. suma efektivních teplot, ovlivňuje množství
Vícerpat Vnitřní Západní Karpaty řeky izolinie 60 Lesy v Karpatech
v období 1961-199 Vnitřn je jedním z méně čast indikátorů teplotních poměrů v období vegetační sezón. Teplota v letním půlroku, resp. různými způsob vpočtena tzv. suma efektivních teplot, ovlivňuje množství
Vícerpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Kirův index mrazu -35 - -30 -20 - -15-45 - -40 -15 - -10-40 - -35 -30 - -25 izolinie -25 -25 - -20 Lesy v Karpatech
Dopad změn klimatu na porost modřínu (Larix decidua) v období 1961-199 Ka představují největší horské pásmo v Evropě procházející Českou republikou, Na přeshraniční hocení zranitelnosti ekosstémů v důsledku
VíceZměny v rozložení klimatických pásem podle modelových projekcí projektu CMIP5
Katedra fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy Změny v rozložení klimatických pásem podle modelových projekcí projektu CMIP5 M. Belda, T. Halenka, E. Holtanová, J. Kalvová michal.belda@mff.cuni.cz
VíceDopady změny klimatu a zemědělství na populační trendy běžných druhů ptáků
Dopady změny klimatu a zemědělství na populační trendy běžných druhů ptáků Petr Voříšek Česká společnost ornitologická Pan-European Common Bird Monitoring Scheme Proč běžné druhy ptáků? common birds shape
VíceKteré poznatky. z výzkumu přirozených lesů. můžeme použít. v přírodě blízkém hospodaření? Tomáš Vrška
Které poznatky z výzkumu přirozených lesů můžeme použít v přírodě blízkém hospodaření? Tomáš Vrška Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018
VícePřehled činnosti oddělení ISKO Plán rozvoje oddělení 2015
Přehled činnosti oddělení ISKO Plán rozvoje oddělení 2015 Václav Novák 15.10.2015 Seminář ÚOČO Telč Václav Novák pravidelná (zajištění provozu, ročenka, reporting) nepravidelná (projekty, objednávky) kombinovaná
VíceHodnocení let 2013 a 2014 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy
Sucho a degradace půd v České republice - 2014 Brno 7. 10. 2014 Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno Hodnocení let 2013 a 2014 a monitoring sucha na webových stránkách
VíceŽ Ý Ř Ě Ž ď ď Ž
Á Č Č Č Á Ě É É Č Ě Ě Č Á Ú Á ÁŘ ď Ž Ř Ž Ú Ž Ý Ř Ě Ž ď ď Ž Č Ž Č Ž Ž Č Ž Ž ŠŤ É ÁŽ Ž Ž Ž Ž Á Ž Ž Ž Ž Ž Ž ď Á É Č Ž Ž Ž Ž Ž É Ž Ž Č Č Ž ď Č Ž Ž Ž Ž Ž Ž Ž Ž Ž ď Š Ž Ž Č Č Č Ž Č Ž Č ď Š Š Ž Č Š ď É Á Š Ž
Vícež ř ž ř ý é é č ů ý ý ň ý ý ň ň é č ř ř ř é č é ř é
Ý ý ř ý ů ú ř ž ý ř ý é Ý é ý ý é ř č ú ý ř ý č é ž ý ň ň ž é ř é ř é ř č ř ý é č é ý ý é ř É Á Á Í Á É Ý Í Ů Š Á Ž Ě Ý É Á Ř Ý Á Á ž ř ž ř ý é é č ů ý ý ň ý ý ň ň é č ř ř ř é č é ř é ů ý é ř ů ř é čů
VíceVolitelný předmět Habituální diagnostika
Tomáš Žid tomas.zid@mendelu.cz 12. 12. 2012, B36 LDF MENDELU Volitelný předmět Habituální diagnostika Využití dálkového průzkumu země při zjištění zdravotního stavu porostů Habituální diagnostika dalších
VíceI N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 39 Lesy v ČR Pro potřeby projektu
VíceSoubor map - Porostní charakteristiky horských smr in na trvalých zkusných plochách v lokalit Giumalau v Rumunsku
Soubor map - Porostní charakteristiky horských smrin na trvalých zkusných plochách v lokalit Giumalau v Rumunsku Autoi: Ing. Pavel Janda, Ph.D., Doc., Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D., Ing. Radek Bae, Ph.D.
VíceSoubor map - Porostní charakteristiky horských smr in na trvalých zkusných plochách v lokalit Calimani v Rumunsku
Soubor map - Porostní charakteristiky horských smrin na trvalých zkusných plochách v lokalit Calimani v Rumunsku Autoi: Ing. Pavel Janda, Ph.., oc., Ing. Miroslav Svoboda, Ph.., Ing. Radek Bae, Ph.. Tento
Víceč ž ž ž č ů č úč č ň ú Ů Ů ů ž ž č ž ú č č š ť ž ó š Ě ž úč ď Ž ž ž ž Á
š ú šť Ě šť č č ů š č š č č č č č č č č šť ů šť š š Č č č Č č Ž š č č š š č č č ž ž ž č ů č úč č ň ú Ů Ů ů ž ž č ž ú č č š ť ž ó š Ě ž úč ď Ž ž ž ž Á č č šť ů č ž úč ž úč ž ž š ú Ž Ú ž š ž Ž ů ů č ň š
Víceá ý á á ú ú ř ý ý ů ě ů ř á á á á ě ě š ř ů á ě ě ě ů ř š ý š ě ů ž ář ř ř š ý ář á ě ř á ý ě ů á á á ě á ž ě ě ů ě ý ě ř ě šť Č ý á á ř á ě á ř ý ý á
É Ř Á Ý Ý Ý ů Ř Ý Ě ů ě ář Ú ř ě ě ě ě ě á ý á á ú ú ř ý ý ů ě ů ř á á á á ě ě š ř ů á ě ě ě ů ř š ý š ě ů ž ář ř ř š ý ář á ě ř á ý ě ů á á á ě á ž ě ě ů ě ý ě ř ě šť Č ý á á ř á ě á ř ý ý á á ě ú ř ě
VíceŘ ů Á Ř č úč ý ý ý ú ý č é ř ú é č é é ý ě ř ě ý ů é ř ě é č č ň č ě č é úč ě ř Č č ů ě č é č č č ěř ý é ů č é é č ů ú é Č ř ý ě ř é č ň é ú ě é ř é š
ů Á Ř Ř ť Ť ů é ě ř č é Č ě ě š ř ů é é ý ů Á ěš Č úč Č é é Č ř éč Úč ř é č š š é ř ň Ů é ů ř é č ř č ř ý č ů ě č éč ř š č č č é ř ě ě ř ř ý č ý ů č ř ř ý č é ů č č ý ř Č č ř ě č šť č ý ů úč ů ý ř š Č
VíceÁŘ č š ú Š č ů Ž ň č č ů Ž Š ň š č ů š ůž ů ůž č ž Ž Ú č Š Ž ů č ů ů č ů š ů Ž ů úč č č Ú š Č Ž Š č Ě Š ů ú č ů š š Ů Ž Ž š Ž š Ú Ž Š č š Ž Ž š Ž č Ž
Ž Úč ú Šť č Ž ň Ř Ě Ú Ž č ú ú č Ň É č ň ň Ú Ž ů úč č ň č Ú š Ě š š č ÁŘ č š ú Š č ů Ž ň č č ů Ž Š ň š č ů š ůž ů ůž č ž Ž Ú č Š Ž ů č ů ů č ů š ů Ž ů úč č č Ú š Č Ž Š č Ě Š ů ú č ů š š Ů Ž Ž š Ž š Ú Ž
VíceSLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM
SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM Bednářová, E. 1, Kučera, J. 2, Merklová, L. 3 1,3 Ústav ekologie lesa Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova
Víceěž Úč úč Í ěž Ž č Ž ž ů Á Č Č Ž Úč Ž Úč Ž ň ž Ů č č Ž Úč Ž Í č š ě ň ó ÚČ č Ž Úč č Č š Ž Š Š ÍŠ
š ě ě š ů úč Ý č Č š ě úč š ěž ÚČ Úč ž č ž ě ě ě ů ě č ň č ž ÚČ Í ů č ú ě Á č Č č ň úč š ěž Úč úč Í ěž Ž č Ž ž ů Á Č Č Ž Úč Ž Úč Ž ň ž Ů č č Ž Úč Ž Í č š ě ň ó ÚČ č Ž Úč č Č š Ž Š Š ÍŠ ěž úč úč ž ě ž Ž
VíceHodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy Jaroslav Rožnovský, Mojmír
VíceManagement lesů význam pro hydrologický cyklus a klima
Doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc., zakladatel společnosti ENKI, o.p.s. která provádí aplikovaný výzkum hospodaření s vodou v krajině a krajinné energetiky, přednáší na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Management
VíceZHODNOCENÍ FENOLOGICKÝCH FÁZÍ KEŘOVÉHO PATRA NA OKRAJI SMRKOVÉHO POROSTU V OBLASTI DRAHANSKÁ VRCHOVINA
ZHODNOCENÍ FENOLOGICKÝCH FÁZÍ KEŘOVÉHO PATRA NA OKRAJI SMRKOVÉHO POROSTU V OBLASTI DRAHANSKÁ VRCHOVINA Emilie BEDNÁŘOVÁ Lucie MERKLOVÁ SUMMARY: Evaluation of phenological stages of shrub layer at the edge
VíceNejistoty v konstrukci regionálních scénářů změny klimatu. Martin Dubrovský Ústav fyziky atmosféry AVČR. České Budějovice,
Nejistoty v konstrukci regionálních scénářů změny klimatu Martin Dubrovský Ústav fyziky atmosféry AVČR České Budějovice, 12.4.2007 Slovo úvodem Přednáška bude o projekci klimatu v tomto století, převážně
VícePREDIKCE KLIMATU JIŽNÍ MORAVY
Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed): Voda v krajině, Lednice 31.5. 1.6.21, ISBN 978-8-8669-79-7 PREDIKCE KLIMATU JIŽNÍ MORAVY Jaroslav Rožnovský, Petra Fukalová, Hana Pokladníková Český hydrometeorologický
Víceé é ý ý Í Č ý é š ý é é é č ú č é š é é é é š Í é é é é é č é č č é ý č č č č Í č é č č č č š é é ú ý ý Č Í ň ů é é é č é č ý Č č é é č ý é é é ý ý š
š é é č č Č č é é é č Č č é é č é ý ý Č é é š ú ú é Í é č č š ý Ýč ý č ú č č č č č č ú Í ý é é ó č ý š č ý ý č ý ý ů č ý Ť ý ů č ý č ý Í č ý é č ú Í ú ý š š é é é é ý ý Í Č ý é š ý é é é č ú č é š é é
VíceTrendy investic do nemovitostí v ČR a regionu střední Evropy
Trendy investic do nemovitostí v ČR a regionu střední Evropy Pavel Kliment Partner zodpovědný za oblast stavebnictví a nemovitostí, KPMG Česká republika 7. prosince 2016, Brno Obsah Globální pohled a pohyb
VíceŮ ž ž ž ú ž ž š úč Ů š ú ž ú ň ú ú ú ž š ú ú ň ž ú ž
Ý ú ú ú ň š ň š Š ú Ů ž ž ž ú ž ž š úč Ů š ú ž ú ň ú ú ú ž š ú ú ň ž ú ž ú žň ú š š ú Ý ž Ů ú ú ú žň š ú Ď š É š š ž ú ž ú ú ú ú šť ú ú ň ú ú ú ú ú Ý Ů ž ž ú ž ú š ú Ě ň ť š š š ú Š š Š š š ú Á ú ú Ě š
Víceš č šú ň š š Ž č Ž š č ůž ň š ůž ů Í ž č č č ň č Ž Ž Ž Ž šú š ů š č š Ž Ž Ž š č č šú Ž ů Ž ž č Ž ň ú š Ž Ž š Ž
š č Č Č š ž č č č Ž Č č č č š č Á Č Č č Ů Ž š ú č ž ž č ůž ň š Ž š úč Ž ž Ž č Ž ž Ž ž Ž č š č šú ň š š Ž č Ž š č ůž ň š ůž ů Í ž č č č ň č Ž Ž Ž Ž šú š ů š č š Ž Ž Ž š č č šú Ž ů Ž ž č Ž ň ú š Ž Ž š Ž
Víceů č č č č úč č ž ň ž č ž ž š ž č ř č ů ř ř č ó é Á ř é š Á
ť č Ě č Í Č Č Č Č Č é é Č Č úč č ř é ž ú š é ů ř ř č č Č š ř é č ř š Č š č č ř ř ů č č č č úč č ž ň ž č ž ž š ž č ř č ů ř ř č ó é Á ř é š Á É ď ď Ť É š ř É š É č Č ř ž ž é ř ř ř č ř ň Á é Š ň č ž ř ř ž
VíceVliv návštěvníků na mikroklima Kateřinské jeskyně. Influence of Visitors on Kateřinská Cave Microclimate
Vliv návštěvníků na mikroklima Kateřinské jeskyně Influence of Visitors on Kateřinská Cave Microclimate Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita H. Středová, T. Středa, J. Rožnovský
VíceŽ Ž úč ň ú ú Ž ň ú Ž
Á Č ú ÁŠ ú Ě Ě Ř Ě Ě Ě Ň Ž Ž úč ň ú ú Ž ň ú Ž ť Ť Š Š Ž ď Ž Š Ř Ž Ú Ě Č Ž Č ň Ž Ž ú ď ÁŘ Ú ť Š ť ú Č ť Ť Ů Á Ť ň ú Ž ť ň Ď Č Ý Ž ú Ý Ť ú Ž Ý Ř Ó ú Š Ž Ť Ž Ž ť ú Ž Č ú Č Ž ú Ě Ť Ě Ť Ň Ž ú Ž Š ú Š Š Č Ř
VíceMožnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz
25. 10. 2012, Praha Ing. Petr Vahalík Ústav geoinformačních technologií Možnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz 21. konference GIS Esri v ČR Lesní vegetační stupně
VíceÚvod k lesním ekosystémům
Úvod k lesním ekosystémům Lesní ekosystémy jsou nejdůležitějšími klimaxovými ekosystémy pro oblast střední Evropy, která leží v zóně temperátního širokolistého lesa. Této zóně se vymykají malé plochy jehličnatého
Víceň ř ě č á Č Č á Í Ý á š ě á á ě ř č á ř ý ě Á á á á á ě Á č č č ř ě á ě é á ý é č ř š ě ě š č č á ý á š ě Í ě ě š č č á ř ý á š ě č ř Á ě č Í é ř č ú
áš á é ř é é Í á č á ř ý á é ě š ř ů ý š á é ř é á á Í á č áš Č á Č á ř ý ě č č š á á Č č ář š ě ě č č á č Č ě Č ě č é áš é č á á ě č č é á ř řá ě č á á Í ř ě é áš ř é ř Í á ř ě ř éčá ě á é ář é á š Í
VícePĚSTEBNÍ POSTUPY ZVYŠUJÍCÍ
PĚSTEBNÍ POSTUPY ZVYŠUJÍCÍ STABILITU A ODOLNOST LESNÍCH POROSTŮ S VÝZNAMNÝM PODÍLEM SMRKU VE STŘEDNÍCH A VYŠŠÍCH POLOHÁCH JIŘÍ REMEŠ FAKULTA LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Adaptační
VíceSatelitní účet cestovního ruchu ČR
Konference VŠE 17.9.2009 Cestovní ruch České republiky, současný stav perspektivy dalšího rozvoje Satelitní účet cestovního ruchu ČR Stav v roce 2009 Historie Období 1998-2001 Období 2002-2004 Období 2005-2006
VíceBiomonitoring proces při kterém sledujeme charakteristiku prostředí sledování zpětných vazeb v prostředí Hodnocení výsledků bývá obtížné Význam biologického monitorování živé zdroje jsou vyčerpávány č
VíceOBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA OBCE ROŠTÍN č. 1/2016
O b e c R O Š T Í N Adresa : Roštn č.p. 450 PSČ 768 03 Telefon 573368078 IČ 00 287 695 DIČ CZ00287695 OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA OBCE ROŠTÍN č. 1/2016 o mstnm poplatku za provoz systému shromažďován, sběru,
VíceVegetace Evropy 1. Úvod, verze Přednáší: Milan Chytrý Ústav botaniky a zoologie PřF MU.
Vegetace Evropy 1. Úvod, verze 21. 9. 2018 Přednáší: Milan Chytrý Ústav botaniky a zoologie PřF MU www.esa.int Obsah Historie výzkumu evropské vegetace Přírodní poměry Evropy a jejich vliv na vegetaci
VíceMODERNÍ VÝZKUMNÉ METODY VE FYZICKÉ GEOGRAFII ZMĚNY TEPLOTY VZDUCHU NA OSTROVĚ JAMESE ROSSE V KONTEXTU ANTARKTICKÉHO POLOOSTROVA
MODERNÍ VÝZKUMNÉ METODY VE FYZICKÉ GEOGRAFII ZMĚNY TEPLOTY VZDUCHU NA OSTROVĚ JAMESE ROSSE V KONTEXTU ANTARKTICKÉHO POLOOSTROVA Klára Ambrožová 1*,a, Kamil Láska 1,b 1 Masarykova univerzita, Přírodovědecká
Vícefytopatogenů a modelování
Mapování výskytu fytopatogenů a modelování škod na dřevinách v lesích ČR Dušan Romportl, Eva Chumanová & Karel Černý VÚKOZ, v.v.i. Mapování výskytu vybraných fytopatogenů Introdukce nepůvodních patogenů
VíceEU EGEE Presentace projektu
EU EGEE Presentace projektu Ludek Matyska Masarykova univerzita CESNET, z.s.p.o. www.eu-egee.org Všeobecné informace Enabling Grids for E-sciencE EGEE Enabling Grids for E-sciencE (in Europe) Dvouletý
VíceZměna klimatu, bezpečnost potravin a zdraví člověka
20. Konference Monitoringu, Milovy, 6. 10. 2015 Změna klimatu, bezpečnost potravin a zdraví člověka Vladimír Ostrý, Marie Jefremová, Jiří Ruprich Státní zdravotní ústav v Praze Centrum zdraví, výživy a
VíceRozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení
Rozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení David Vačkář, Eliška Krkoška Lorencová, Adam Emmer, a kol. Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. (CzechGlobe) Projekt UrbanAdapt
VíceLIDÉ MAJÍ POCIT, ŽE KORUPČNÍ KLIMA POSILUJE
LIDÉ MAJÍ POCIT, ŽE KORUPČNÍ KLIMA POSILUJE Většina obyvatelstva 14 vybraných zemí střední a východní Evropy nepovažuje úplatky za samozřejmou či běžnou součást života společnosti. V České republice však
VíceProgram screeningu karcinomu prsu v datech
Datová základna realizace screeningových programů CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_039/0007216 Program screeningu karcinomu prsu v datech Ondřej Májek, Renata Chloupková, Barbora Budíková, Barbora Bučková, Markéta
VíceVegetace Evropy 1. Úvod, verze Přednáší: Milan Chytrý Ústav botaniky a zoologie PřF MU.
Vegetace Evropy 1. Úvod, verze 21. 9. 2018 Přednáší: Milan Chytrý Ústav botaniky a zoologie PřF MU www.esa.int Obsah Historie výzkumu evropské vegetace Přírodní poměry Evropy a jejich vliv na vegetaci
VícePorovnání růstových podmínek v I. IV lesním vegetačním stupni Growing conditions comparison inside 1 st to 4 th Forest Vegetation Layer
Porovnání růstových podmínek v I. IV lesním vegetačním stupni Growing conditions comparison inside 1 st to 4 th Forest Vegetation Layer R. BAGAR and J. NEKOVÁŘ Czech Hydrometeorological Institute Brno,
VíceNadzemní biomasa a zásoba uhlíku
Nadzemní biomasa a zásoba uhlíku V poslední době vzniká velice aktuální potřeba kvantifikace množství biomasy a uhlíku především ze dvou důvodů. Prvním je požadavek stanovení množství uhlíku vázaného v
VíceProblematika změny klimatu v ČR
Problematika změny klimatu v ČR 2. české uživatelské fórum GMES/Copernicus Mgr. Jana Kontrošová Ministerstvo životního prostředí, odbor energetiky a ochrany klimatu Obsah přednášky Mezinárodní kontext
VíceÉĎ Ř É Ý Ó Ý
Š Š Č Á Ě ÉĎ Ř É Ý Ó Ý É Ě Á Á Á Á Á É Á É Á Á Á Ě Ť Ť Ť Ť Š Š Š Š Ť Ť Ř Ť Ý Á Ť Š Á Š Š Ť Ť Ť Ť Š Ť Ť Š Á Ý Ř É Ě É Ť Ě Ý Š Ý Ó Č Ů Ť Š É ÁĎ Á Ý Ř Ě Ť Ý Á Ú Ť Š Á Š Ť Š Ť Ť Ť Ť Š Ť Ť Á Ť Ě Á Š Ť Ý Č Ť
VíceHodnocení obsahů rizikových prvků v půdách BMP od roku 1992
Hodnocení obsahů rizikových prvků v půdách BMP od roku 1992 Kubík Ladislav Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Úvod znečištění půdy RP má dlouhodobé místní trvání první zmínky 100 před
Víceů ý ž ý ý ú Ý ů ý ů Ž Ž ú ů
ý ý Ž Ž ý Ž ý ů ů ů ý ý ý Ž Ú ý ů ý ů Ž Ž ů ý ž ý ý ú Ý ů ý ů Ž Ž ú ů ý ý ý ý ý ž ž ů ý ý ž ž Ž ž ý ž ý ý ů ý ý ů ň ž É ů ú ý ů Ž ů ÍŽ ů ů ú ý ů Ž ů ž ů É ý ý ý ů ý ů ů ý ů Í ů Ů ž Ž Ó ň ň Š ů ů ú ž ů
VíceTrvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba
Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba Trvale udržitelné hospodaření v lesích Dle zákona o lesích č. 289/1995 Sb. takové hospodaření, při němž je les trvale schopen plnit
VíceZisk (před zdaněním) stoupl o 10,4 procenta na 133,44 mil. EUR. Koncernové pojistné poprvé převýšilo 2,5 mld. EUR
Č. 09/2010 20. května 2010 Vienna Insurance Group v 1. čtvrtletí 2010: Nejlepší čtvrtletí v dějinách podniku Zisk (před zdaněním) stoupl o 10,4 procenta na 133,44 mil. EUR Koncernové pojistné poprvé převýšilo
Víceě ě é ň é ř ř ě ř é ě ě č ě úč ě é č č ě č é ě é čů ř ů č é ě ž ř ú ř ř č ř ě ě ř é Š ř é ř ě ř ř ú č ě ř é Š ř ě ř ř é č ě é é ž é Č é č é é ř ě žň ě
ě ě Á Ř É Ě É Ř Á Č é ř ř ů č ř ě č š č č č ě š ě ř é ě ř é Š ž č č ř ř č ř ě ř ř Č ř ř č ě č ů ů ž ě č ž ů č ř č ů ů ř ů ě ř ě ř ě ř é é ř ř ř č č é é ě ě é ň é ř ř ě ř é ě ě č ě úč ě é č č ě č é ě é
VíceČ Č Č Ý ď
ň Š Č Č Č Č Č Ý ď ď Ý ť ť Ř ť ď Č ň ť ň ň ň ň ň Č ň Č Č Č ť Č ň ť ň ň ň ň Č ň Ú Ú ť Ó É É É Ě Š É É ď Ú Ú É Ó ť ň ď Č Ž Ú Ó Ú ň É Č Ý Ý Ě Č ď ť ň ň ť ň Ú Š Č Č Ý Š Š ď ď ď ď ď ť ť Á Ě Ř Ý Ř Ž Š Š É Ě ÁŘ
VíceZranitelnost vůči dopadům klimatické změny v Praze
Zranitelnost vůči dopadům klimatické změny v Praze Eliška K. Lorencová, David Vačkář, Adam Emmer, Zuzana V. Harmáčková a kol. Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. Seminář Návrh Strategie adaptace
VíceVybrané aspekty vztahu nabídky a poptávky v lokalizačních analýzách
Vybrané aspekty vztahu nabídky a poptávky v lokalizačních analýzách Selected aspects of the relationship of supply and demand in location analyses Tereza Beníšková, Jaroslav Urminský VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ
VíceČ Í ů ž ů ě ů Ú Č é č ý Ž ě ž č š ó é Ž é č é ě ě Ž é é č č é š éč ě ý ů éč č ě ý é ě ě ž ý ů č ů č ý ěž é ň é č ě ž č ě ě ý š úč ý č ů ěž ů ý č č ě ú
Č Í ě č Č Í ů ž ů ě ů Ú Č é č ý Ž ě ž č š ó é Ž é č é ě ě Ž é é č č é š éč ě ý ů éč č ě ý é ě ě ž ý ů č ů č ý ěž é ň é č ě ž č ě ě ý š úč ý č ů ěž ů ý č č ě ú č Č é č š é ý ý č ě Ž ě Č Č Č ůž ž ě ě ě ú
VíceGenerel vodního hospodářství krajiny ČR a monitoring sucha jako strategické nástroje adaptace na měnící se klima
Generel vodního hospodářství krajiny ČR a monitoring sucha jako strategické nástroje adaptace na měnící se klima Svatava Maradová, František Pavlík SPÚ Miroslav Trnka - Mendelova univerzita v Brně Zdeněk
Víceř č é ř č ě é č ě ý ý ř ů á á ř áš ř ý á Í Ž ý ůč š é ý ý é š ě ž č é č é á ě ý ě á ý é é á á á ě ý ž á ď á ů á é š é ý ý Ž ř ý é é č é č é ě ě é č ě
Ě Ě É ř á ě á á ř ě é ě ř ě ý á ý ů ě ž š Í ý ř ě ů Í ý čá Ž ě ý Ž á á š ě ó č š ě ý ů á ě š á ě č ý á ň č Ó á á ř á á ě á ě á ě ý Í Š á ě ý ý á ě č š á ě ý á ě á ě č ě š á ě š ř ý ě ě á č ě č é ř ř é
VíceŠ ň é Ž Č š é š é é ř Ž Ž č š é é č é Ž ř é Š Ú Ž ř é ž Ť é č Š č ř Ť ž ž ř ř é š ž ó Ž é é ř š ř ř ř š ž ř č ž é ř ř ř ž é é č č ů ř é é é ž ř é ó č
ř č č ď č Č úč Á É ď ř Č úč ó ř ř é ň ů č é ř č ř š ř é č č Ž é ž č č š é š é Ť é é ř ů ž ž č ř é ř ů é é ž é ž ř é é ř č ž é Ť ú é é ž Ť ž č Á č č č Š ň é Ž Č š é š é é ř Ž Ž č š é é č é Ž ř é Š Ú Ž ř
VíceINTEGRAČNÍ PROCES EVROPSKÉ UNIE A SOCIÁLNÍ KONVERGENCE
INTEGRAČNÍ PROCES EVROPSKÉ UNIE A SOCIÁLNÍ KONVERGENCE RNDr. Ivan Šotkovský, Ph.D. Katedra regionální a environmentální ekonomiky Ekonomická fakulta VŠB-Technická univerzita Ostrava E U (rok) počet člen.
VíceOd procesů k systému...cesta tam a zase zpátky. aneb JAK VLASTNĚ ROSTE ROSTLINA?
Od procesů k systému.....cesta tam a zase zpátky aneb JAK VLASTNĚ ROSTE ROSTLINA? 1. a globální radiace 1. a globální radiace Larcher, 2003, 2-29 1. a globální radiace Larcher, 2003, 1-25;1-26 2. a vliv
VíceInovace předmětu: Lesnická politika Ing. Vlastimil Vala, CSc. Aktuální lesnicko - politické otázky. Smrk? Ano? NE?
Inovace předmětu: Lesnická politika Ing. Vlastimil Vala, CSc. Aktuální lesnicko - politické otázky Smrk? Ano? NE? Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio
VíceKVANTIFIKACE OBSAHU ŽIVIN V MLADÝCH POROSTECH BŘÍZY KARPATSKÉ A DISTRIBUCE BIOMASY V JEDNOTLIVÝCH STROMOVÝCH ČÁSTECH
KVANTIFIKACE OBSAHU ŽIVIN V MLADÝCH POROSTECH BŘÍZY KARPATSKÉ A DISTRIBUCE BIOMASY V JEDNOTLIVÝCH STROMOVÝCH ČÁSTECH QVANTIFICATION OF A NUTRIENT CONTENT IN YOUNG CARPATHIAN BIRCH STANDS AND THE DISTRIBUTION
VíceManagement of habitats and species
Management of habitats and species based on the Transboundary cooperation in Šumava/Bavarian Forest from a local perspective Martin Starý Šumava NP One of the largest crossborder protected areas in Europe
VíceČESKÉ LESNICTVÍ VE SVĚTĚ. Křtiny, Březen 2004 LESNÍKEM V BHUTÁNU U ZRODU HOSPODÁŘSKE ÚPRAVY LESŮ
ČESKÉ LESNICTVÍ VE SVĚTĚ Křtiny, Březen 2004 LESNÍKEM V BHUTÁNU U ZRODU HOSPODÁŘSKE ÚPRAVY LESŮ Ing. Jaroslav Slavický Palackého 450 756 61 Rožnov pod Radhostěm Tel. 571 654 643 email: slavicky@direct.ca
VíceVegetace Evropy 1. Úvod, verze Přednáší: Milan Chytrý Ústav botaniky a zoologie PřF MU.
Vegetace Evropy 1. Úvod, verze 19. 9. 2016 Přednáší: Milan Chytrý Ústav botaniky a zoologie PřF MU www.esa.int Obsah Historie výzkumu evropské vegetace, hlavní literatura Přírodní poměry Evropy a jejich
VícePlán péče o přírodní památku Kynžvartský kámen. na období 1. 1. 2014 31. 12. 2024
Plán péče o přírodní památku Kynžvartský kámen na období 1. 1. 2014 31. 12. 2024 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 1258 kategorie ochrany: přírodní
VíceLesy ČR panelová diskuse Praha
Lesy ČR panelová diskuse Praha 29. 3. 2017 Jak vnímají občané ČR globální klimatické změny? Je změna klimatu hrozbou současné civilizace? ANO odborná veřejnost, vědci, akademici, sdružení NEJEDNOZNAČNĚ
VíceÝ é ě é é Ý é Ú é é Ý Š ě é Č ě Ý ě ž é é é Í é Č Š Ž é ž é ž é é ě é é ž é ě Ž é é é é ě Á ÁŘ
é é é é é é é é ě Č Č é é ě ž Ž ě Ž ů é Č ž ě Ž Š ě Ř Ž ž ů ě ě é Ž Ž ů Ž Š éž Ý Š é é ž ů é Ž ě Ř Ž Š ů é ě Č ž é é é ě Ž é ž é Š ě ů é é ě ž ě Ž Š Á ů ě é Ý Í ě ě ě Č Ž ě é Ý é ě é é Ý é Ú é é Ý Š ě
VíceČ -á á----ě --á--- č Á š -ě-é -----ě é ří í ří á-
Č -á-- ----- -- -á----ě --á--- č ------- -Á------ - --š -ě-é -----ě ----- - -------é ----- - ří --- ----- ---- -----------í ----- -ří ---- ------ --á-ý--- --- --á--á ------- ---------í -- -- -----ě -----
VíceVII. Přílohy. 1 Seznam příloh
VII. Přílohy 1 Seznam příloh Tabulky dat: Tabulka 1 Celkové emise okyselujících látek, ČR [kt v ekvivalentu okyselení] Tabulka 2 Defoliace listnatých porostů mladších 60 let, ČR [%] Tabulka 3 Defoliace
Vícež ž ž ž ž ž ž ž ž Ř ž ž Ž Ž É Ě Ň ž
É Á É Á Ž ž ž ž Ý Ě ž ž Ž ž ž ž ž ž ž ž ž ž ž ž ž ž ž Ř ž ž Ž Ž É Ě Ň ž ž Š Š ž ž ž Ž Ř ž ž ž ž ž ž ž Ž ž Š É ž Ň ž Ó ž ž ž ž Ž Ž ž Ž ž ž Ž ž ž ž Š ž ž ž Ž ž Ž ž Ř Ž ž ž ž ž ž Ž ž Š ž Š ž Ž Ž ž ž Ž Š Ž
VíceČESKÁ TECHNICKÁ NORMA
ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 19.040 Prosinec 2014 Klasifikace podmínek prostředí Část 2-1: Podmínky vyskytující se v přírodě Teplota a vlhkost vzduchu ČSN EN 60721-2-1 03 8900 idt IEC 60721-2-1:2013 Classification
VíceVÝSLEDKY PRVNÍHO A OPAKOVANÉHO CYKLU INVENTARIZACE KRAJINY CZECHTERRA
IFER Ústav pro výzkum lesních ekosystémů VÝSLEDKY PRVNÍHO A OPAKOVANÉHO CYKLU INVENTARIZACE KRAJINY CZECHTERRA Emil Cienciala, Vladimír Zatloukal, Radek Russ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vícež á ř ě é é č á á ž č ě á ř č ě á á á ě ř ě ý é á š ň ř é ř š ý á ř ů á á ě Ž é ýš é č ž á á á ě ě á á á ě řá é ň é áš á á á ě š é ř ě á Ž ž á ř ččá č
á Č é á é č á Č á á á č č ý á á č á á č á á š ý ý é ůč á ž ř ě á á á Ž á ě ěž á á ř é žň á ř č ř á á á é ř ř ě á č ě ř ř á ě ěž ř ě ý ě ě č áš á ž á č ý á á ž č á ě á ě č ě ě á ř á ř ý ů ž ž á č á ř ž
VíceÉ ž ř Ž á ě Ý ÚŘ Č Ž ř á Ř É ý úř é ž ř ě ě ě ř š ý á ř á č ě ě š ř ů á č á řá ě ě š ř ů á á řá á č ě ř ě ě š ř ů á á ě á á ř é ý á š ě ř é ý ě ž é áš
ž ř Ž á ě áš ě Č ř á Ž č č ř ů ř é žá ř ě ý úř é ž ř á ý úř ž ž é á ě ř ý á ů áš ě á ě é ž č é ž č é ř é á ř ř é č é á řá ý úř ř ň é ř ěš é úř ěž ů žň á ý ř č ě ý úř á ř š ž á ů ý á ú ř š ú é ě ě ž ú á
VíceZa krátký okamžik začneme, ale ještě před tím bychom chtěli poděkovat našim partnerům.
Za krátký okamžik začneme, ale ještě před tím bychom chtěli poděkovat našim partnerům. GENERÁLNÍ PARTNER PARTNEŘI Trendy investic do nemovitostí v ČR a regionu střední Evropy Pavel Kliment Partner zodpovědný
VícePříloha III. Rámcové směrnice péče o les podle souborů lesních typů / hospodářských souborů pro ZCHÚ
Příloha III Rámcové směrnice péče o les podle souborů lesních typů / hospodářských souborů pro ZCHÚ (HS) Číslo Kategorie lesa Soubory lesních typů směrnice 01 lesy zvláštního určení 0X, 1X, 1Z, 3J Cílová
Víceobytný soubor D.1.1 ARCH. STAVEBNÍ ČÁST DUR+DSP 06/2016 1/100 Langrova 814/15, Brno - Slatina
D Y SEVERNÍ DOKUMENTACE OBJEKTU A P-A.1 stávající RT +2,625 +8,050 D Y ZÁPADNÍ DOKUMENTACE OBJEKTU A P-A.2 D Y VÝCHODNÍ DOKUMENTACE OBJEKTU A P-A.3 ZÁPADNÍ B P-B.5 SEVERNÍ B P-B.4 SEVEROVÝCHODNÍ B P-B.3
VíceÝ Á Č ú Ý Í Á ú Ú ú ú Č ÚČ ú Ý
ť ďéť ďř Č Ž Č š Ěť š ú ú Ý Ý Á Č ú Ý Í Á ú Ú ú ú Č ÚČ ú Ý Ý Í Á Č ú ú Á Ě Ž Č ú ú ú Ž Ž Ý Č Á Č ú Ú Í Á É ů Á ú š Č ú ú Ý Ť Á ů ú ů ú ď Ý Ý ť Ý Ý Ý Č Í Á ú ú ú ů ú Ů š ú Ú š š š š ť ú š Ř š Ý Á Č ú ú
Více