rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Holdridgova bioteplota [ ] izolinie 8 Lesy v Karpatech
|
|
- Bohumila Marešová
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Dopad změn klimatu na porost modřínu (Larix decidua) Holdridgova bioteplota v období Ka představují největší horské pásmo v Evropě procházející Českou republikou, Na přeshraniční hocení zranitelnosti ekosstémů v důsledku očekávané změn klimatu je v současnosti zaměřeno více evropsk i nárích iniciativ. Zranitelnost lesů v Kaech souvisí jak s jejich managementem, který ve více oblastech vkazuje známk porostů suchem i změněnou distribucí a populační dnamikou někter škůdců. Modřín opadavý (Larix decidua) je přirozeně rozšířen v Alpách a Kaech. Modřín je světlomilná dřevina, tolerující kontinentální klima s všší teplotní amplitudou. Má větší nárok na půdní a vzdušnou vlhkost. Roste zejména v horsk řidších smíšen porostech se smrkem, bukem, jedlí nebo borovicí. Z hlediska změn klimatu je modřín možno považovat za dřevinu méně zranitelnou, zejména kvůli výsktu v ekologick stabilnějších smíšen porostech, v nadmořsk výškách s dobrým srážkovým zabezpečením a nízkou zranitelností Vnitřn vegetační sezón. Teplota letním půlroku, resp. různými způsob vpočtena tzv. suma kumulaci efektivních teplot zde dochází v rozmezí průměrn měsíčních teplot až 3 C. Vod nrp at geomorfologick Data o rozšíření dřevin bla převzata z celoevropského statistického mapování dřevin na základě dat nárích inventarizací lesa, prediktivního mapování a nárích lesnick statistik (Brus a kol. 11). Výsledkem jsou rastrové map s rozlišením 1x1, nesoucí informace o zastoupení dané dřevin. Pro účel této práce bl map korigován na Translvánská vsočina Klimatická data za období bla převzata z databáze E-OBS (Halok a kol. 8). Data o budoucím klimatu (7-1) bla převzata z výsledků projektu ENSEMBLES (van der Linden and Mitchell, 9). Pro potřeb vtvoření klimatick map Ka bla použita ), přičemž bla použita nadmořská výška jako podpůrná proměnná, korelována s většinou klimatick prvků. Klimatické map bl vtvořen pro tři časová období referenční klima ( ), klima v blízké budoucnosti (1-5) a klima ve vzdálené budoucnosti (711) Záí Ka Pro hocení dopadů změn klimatu na les bla použita série bioklimatick proměnn podle Fang a Lechovicz (6). Jižn Les POUŽITÁ LITERATURA A ZDJE DAT Tp lesních porostů zastoupení v 1 listnaté porost -5 smíšené porost Brus, D. J., Hengeveld, G. M., Walvoort, D. J. J., Goedhart, P. W., Heidema, A. H., Nabuurs, G. J., & Gunia, K. (11). Statistical Fang, J., & Lechowicz, M. J. (6). Climatic limits for the present distribution of beech ( Fagus L.) species in the world. Journal of Biogeograph, 33, Goovaerts, P. (). Geostatistical approaches for incorporating elevation into the spatial interpolation of rainfall. Journal of Hdrolog, 8(1-), Halock, M. R., Hofstra, N., Klein Tank, A. M. G., Klok, E. J., Jones, P. D., & New, M. (8). A European dail high-resolution gridded data set of surface temperature and precipitation for Journal of Geophsical Research, 113(D), D119. Hlásn, T., Barcza, Z., Fabrika, M., Balázs, B., Churkina, G., Pajtík, J., Sedmák, R. & Turčáni, M. (11). Climate change impacts on growth and carbon balance of forests in Central Europe. Climate Research, 47(3), Jump, A. S., Hunt, J. M. & Peñuelas, J. 6: Rapid climate change-related growth decline at the southern range edge of Fagus slvatica. Global Change Biolog 1(11): van der Linden, P., Mitchell, J. F. B., 9. ENSEMBLES: Climate Change and its Impacts: Summar of research and results from the ENSEMBLES project. Met Office Hadle Centre, FitzRo Road, Exeter EX1 3PB, UK. 16pp. Mátás, C., Berki, I., Czúcz, B., Gálos, B., Móricz, N., & Rasztovits, E. (1). Future of Beech in Southeast Europe from the Perspective of Evolutionar Ecolog. Acta Silvatica & Lignaria Hungarica, 6,
2 Dopad změn klimatu na porost modřínu (Larix decidua) Holdridgova bioteplota v období 1-5 Ka představují největší horské pásmo v Evropě procházející Českou republikou, Na přeshraniční hocení zranitelnosti ekosstémů v důsledku očekávané změn klimatu je v současnosti zaměřeno více evropsk i nárích iniciativ. Zranitelnost lesů v Kaech souvisí jak s jejich managementem, který ve více oblastech vkazuje známk porostů suchem i změněnou distribucí a populační dnamikou někter škůdců. Modřín opadavý (Larix decidua) je přirozeně rozšířen v Alpách a Kaech. Modřín je světlomilná dřevina, tolerující kontinentální klima s všší teplotní amplitudou. Má větší nárok na půdní a vzdušnou vlhkost. Roste zejména v horsk řidších smíšen porostech se smrkem, bukem, jedlí nebo borovicí. Z hlediska změn klimatu je modřín možno považovat za dřevinu méně zranitelnou, zejména kvůli výsktu v ekologick stabilnějších smíšen porostech, v nadmořsk výškách s dobrým srážkovým zabezpečením a nízkou zranitelností Vnitřn vegetační sezón. Teplota letním půlroku, resp. různými způsob vpočtena tzv. suma kumulaci efektivních teplot zde dochází v rozmezí průměrn měsíčních teplot až 3 C. Vod nrp at geomorfologick Data o rozšíření dřevin bla převzata z celoevropského statistického mapování dřevin na základě dat nárích inventarizací lesa, prediktivního mapování a nárích lesnick statistik (Brus a kol. 11). Výsledkem jsou rastrové map s rozlišením 1x1, nesoucí informace o zastoupení dané dřevin. Pro účel této práce bl map korigován na Translvánská vsočina Klimatická data za období bla převzata z databáze E-OBS (Halok a kol. 8). Data o budoucím klimatu (7-1) bla převzata z výsledků projektu ENSEMBLES (van der Linden and Mitchell, 9). Pro potřeb vtvoření klimatick map Ka bla použita ), přičemž bla použita nadmořská výška jako podpůrná proměnná, korelována s většinou klimatick prvků. Klimatické map bl vtvořen pro tři časová období referenční klima ( ), klima v blízké budoucnosti (1-5) a klima ve vzdálené budoucnosti (711) Záí Ka Pro hocení dopadů změn klimatu na les bla použita série bioklimatick proměnn podle Fang a Lechovicz (6). Jižn Les POUŽITÁ LITERATURA A ZDJE DAT Tp lesních porostů zastoupení v 1 listnaté porost -5 smíšené porost Brus, D. J., Hengeveld, G. M., Walvoort, D. J. J., Goedhart, P. W., Heidema, A. H., Nabuurs, G. J., & Gunia, K. (11). Statistical Fang, J., & Lechowicz, M. J. (6). Climatic limits for the present distribution of beech ( Fagus L.) species in the world. Journal of Biogeograph, 33, Goovaerts, P. (). Geostatistical approaches for incorporating elevation into the spatial interpolation of rainfall. Journal of Hdrolog, 8(1-), Halock, M. R., Hofstra, N., Klein Tank, A. M. G., Klok, E. J., Jones, P. D., & New, M. (8). A European dail high-resolution gridded data set of surface temperature and precipitation for Journal of Geophsical Research, 113(D), D119. Hlásn, T., Barcza, Z., Fabrika, M., Balázs, B., Churkina, G., Pajtík, J., Sedmák, R. & Turčáni, M. (11). Climate change impacts on growth and carbon balance of forests in Central Europe. Climate Research, 47(3), Jump, A. S., Hunt, J. M. & Peñuelas, J. 6: Rapid climate change-related growth decline at the southern range edge of Fagus slvatica. Global Change Biolog 1(11): van der Linden, P., Mitchell, J. F. B., 9. ENSEMBLES: Climate Change and its Impacts: Summar of research and results from the ENSEMBLES project. Met Office Hadle Centre, FitzRo Road, Exeter EX1 3PB, UK. 16pp. Mátás, C., Berki, I., Czúcz, B., Gálos, B., Móricz, N., & Rasztovits, E. (1). Future of Beech in Southeast Europe from the Perspective of Evolutionar Ecolog. Acta Silvatica & Lignaria Hungarica, 6,
3 Dopad změn klimatu na porost modřínu (Larix decidua) Holdridgova bioteplota v období 71-1 Ka představují největší horské pásmo v Evropě procházející Českou republikou, Na přeshraniční hocení zranitelnosti ekosstémů v důsledku očekávané změn klimatu je v současnosti zaměřeno více evropsk i nárích iniciativ. Zranitelnost lesů v Kaech souvisí jak s jejich managementem, který ve více oblastech vkazuje známk porostů suchem i změněnou distribucí a populační dnamikou někter škůdců. Modřín opadavý (Larix decidua) je přirozeně rozšířen v Alpách a Kaech. Modřín je světlomilná dřevina, tolerující kontinentální klima s všší teplotní amplitudou. Má větší nárok na půdní a vzdušnou vlhkost. Roste zejména v horsk řidších smíšen porostech se smrkem, bukem, jedlí nebo borovicí. Z hlediska změn klimatu je modřín možno považovat za dřevinu méně zranitelnou, zejména kvůli výsktu v ekologick stabilnějších smíšen porostech, v nadmořsk výškách s dobrým srážkovým zabezpečením a nízkou zranitelností Vnitřn vegetační sezón. Teplota letním půlroku, resp. různými způsob vpočtena tzv. suma kumulaci efektivních teplot zde dochází v rozmezí průměrn měsíčních teplot až 3 C. Vod nrp at geomorfologick Data o rozšíření dřevin bla převzata z celoevropského statistického mapování dřevin na základě dat nárích inventarizací lesa, prediktivního mapování a nárích lesnick statistik (Brus a kol. 11). Výsledkem jsou rastrové map s rozlišením 1x1, nesoucí informace o zastoupení dané dřevin. Pro účel této práce bl map korigován na Translvánská vsočina Klimatická data za období bla převzata z databáze E-OBS (Halok a kol. 8). Data o budoucím klimatu (7-1) bla převzata z výsledků projektu ENSEMBLES (van der Linden and Mitchell, 9). Pro potřeb vtvoření klimatick map Ka bla použita ), přičemž bla použita nadmořská výška jako podpůrná proměnná, korelována s většinou klimatick prvků. Klimatické map bl vtvořen pro tři časová období referenční klima ( ), klima v blízké budoucnosti (1-5) a klima ve vzdálené budoucnosti (711) Záí Ka Pro hocení dopadů změn klimatu na les bla použita série bioklimatick proměnn podle Fang a Lechovicz (6). Jižn Les POUŽITÁ LITERATURA A ZDJE DAT Tp lesních porostů zastoupení v 1 listnaté porost -5 smíšené porost Brus, D. J., Hengeveld, G. M., Walvoort, D. J. J., Goedhart, P. W., Heidema, A. H., Nabuurs, G. J., & Gunia, K. (11). Statistical Fang, J., & Lechowicz, M. J. (6). Climatic limits for the present distribution of beech ( Fagus L.) species in the world. Journal of Biogeograph, 33, Goovaerts, P. (). Geostatistical approaches for incorporating elevation into the spatial interpolation of rainfall. Journal of Hdrolog, 8(1-), Halock, M. R., Hofstra, N., Klein Tank, A. M. G., Klok, E. J., Jones, P. D., & New, M. (8). A European dail high-resolution gridded data set of surface temperature and precipitation for Journal of Geophsical Research, 113(D), D119. Hlásn, T., Barcza, Z., Fabrika, M., Balázs, B., Churkina, G., Pajtík, J., Sedmák, R. & Turčáni, M. (11). Climate change impacts on growth and carbon balance of forests in Central Europe. Climate Research, 47(3), Jump, A. S., Hunt, J. M. & Peñuelas, J. 6: Rapid climate change-related growth decline at the southern range edge of Fagus slvatica. Global Change Biolog 1(11): van der Linden, P., Mitchell, J. F. B., 9. ENSEMBLES: Climate Change and its Impacts: Summar of research and results from the ENSEMBLES project. Met Office Hadle Centre, FitzRo Road, Exeter EX1 3PB, UK. 16pp. Mátás, C., Berki, I., Czúcz, B., Gálos, B., Móricz, N., & Rasztovits, E. (1). Future of Beech in Southeast Europe from the Perspective of Evolutionar Ecolog. Acta Silvatica & Lignaria Hungarica, 6,
4 Klimatická exponovanost modřínu (Larix decidua) v období 1-5 Změna Holdridgov bioteplot v období 1-5 oproti období Ka představují největší horské pásmo v Evropě procházející Českou republikou, Rakouskem, Slovenskem, Polskem, Maďarskem, Ukrajinou, Rumunskem a Srbskem. Na přeshraniční hocení zranitelnosti ekosstémů v důsledku očekávané změn klimatu je v současnosti zaměřeno více evropsk i nárích iniciativ. Zranitelnost lesů souvisí jak s jejich managementem, který ve více oblastech vkazuje známk neudržitelnosti, tak i s očekávanou změnou klimatu, v důsledku které dochází k ohrožení porostů suchem i změněnou distribucí a populační dnamikou někter škůdců. Holdridgova bioteplota v období 1-5 Modřín opadavý (Larix decidua) je přirozeně rozšířen v Alpách a Kaech. Modřín je světlomilná dřevina, tolerující kontinentální klima s všší teplotní amplitudou. Má větší nárok na půdní a vzdušnou vlhkost. Roste zejména v horsk řidších smíšen porostech se smrkem, bukem, jedlí nebo borovicí. Z hlediska změn klimatu je modřín možno považovat za dřevinu méně zranitelnou, zejména kvůli výsktu v ekologick stabilnějších smíšen porostech, v nadmořsk výškách s dobrým srážkovým zabezpečením a nízkou zranitelností vegetační sezón. Teplota letním půlroku, resp. různými způsob vpočtena tzv. suma efektivních teplot, ovlivňuje množství životních projevů vegetace, včetně produkce. Ke kumulaci efektivních teplot zde dochází v rozmezí průměrn měsíčních teplot až 3 C. Holdridgova bioteplota má podobné použití jako Kirův teplotní index. Data o rozšíření dřevin bla převzata z celoevropského statistického mapování dřevin na základě dat nárích inventarizací lesa, prediktivního mapování a nárích lesnick statistik (Brus a kol. 11). Výsledkem jsou rastrové map s rozlišením 1x1, nesoucí informace o zastoupení dané dřevin. Pro účel této práce bl map korigován na Klimatická data za období bla převzata z databáze E-OBS (Halok a kol. 8). Data o budoucím klimatu (7-1) bla převzat z výsledků projektu ENSEMBLES (van der Linden and Mitchell, 9). Pro potřeb vtvoření klimatick map Ka bla použita interpolační technika krigování s externím driftem (Hudson and Wackernagel 1994, Goovaerts ), přičemž bla použita nadmořská výška jako podpůrná proměnná korelována s většinou klimatick prvků. Klimatické map bl vtvořen pro tři časové období referenční klima ( ), klima v blízké budoucnosti (1-5) a klima ve vzdálené budoucnosti (71-1) Změna Holdridgov bioteplot v období 1-5 oproti období Pro hocení dopadů změn klimatu na les bla použita série bioklimatick proměnn podle Fang a Lechovicz (6). POUŽITÁ LITERATURA A ZDJE DAT POUŽITÁ LITERATURA A ZDJE Brus, D. J., Hengeveld, G. M., Walvoort, D. J. J., Goedhart, P. W., Heidema, A. H.,DAT Nabuurs, G. J., & Gunia, K. (11). Statistical Nárùst bioteplot [ ],5 -,75 1,5-1,75,75-1, 1,75 -, zastoupení v 1 1, - 1,5, -,5-5 1,5-1,5,5 -, Fang, J., & Lechowicz, M. J. (6). Climatic limits for the present distribution of beech ( Fagus L.) species in the world. Journal of Biogeograph, 33, Goovaerts, P. (). Geostatistical approaches for incorporating elevation into the spatial interpolation of rainfall. Journal of Hdrolog, 8(1-), Halock, M. R., Hofstra, N., Klein Tank, A. M. G., Klok, E. J., Jones, P. D., & New, M. (8). A European dail high-resolution gridded data set of surface temperature and precipitation for Journal of Geophsical Research, 113(D), D119. Hlásn, T., Barcza, Z., Fabrika, M., Balázs, B., Churkina, G., Pajtík, J., Sedmák, R. & Turčáni, M. (11). Climate change impacts on growth and carbon balance of forests in Central Europe. Climate Research, 47(3), Jump, A. S., Hunt, J. M. & Peñuelas, J. 6: Rapid climate change-related growth decline at the southern range edge of Fagus slvatica. Global Change Biolog 1(11): van der Linden, P., Mitchell, J. F. B., 9. ENSEMBLES: Climate Change and its Impacts: Summar of research and results from the ENSEMBLES project. Met Office Hadle Centre, FitzRo Road, Exeter EX1 3PB, UK. 16pp. Mátás, C., Berki, I., Czúcz, B., Gálos, B., Móricz, N., & Rasztovits, E. (1). Future of Beech in Southeast Europe from the Perspective of Evolutionar Ecolog. Acta Silvatica & Lignaria Hungarica, 6,
5 Klimatická exponovanost modřínu (Larix decidua) v období 71-1 Změna Holdridgov bioteplot v období 71-1 oproti období Ka představují největší horské pásmo v Evropě procházející Českou republikou, Rakouskem, Slovenskem, Polskem, Maďarskem, Ukrajinou, Rumunskem a Srbskem. Na přeshraniční hocení zranitelnosti ekosstémů v důsledku očekávané změn klimatu je v současnosti zaměřeno více evropsk i nárích iniciativ. Zranitelnost lesů souvisí jak s jejich managementem, který ve více oblastech vkazuje známk neudržitelnosti, tak i s očekávanou změnou klimatu, v důsledku které dochází k ohrožení porostů suchem i změněnou distribucí a populační dnamikou někter škůdců. Holdridgova bioteplota v období 71-1 Modřín opadavý (Larix decidua) je přirozeně rozšířen v Alpách a Kaech. Modřín je světlomilná dřevina, tolerující kontinentální klima s všší teplotní amplitudou. Má větší nárok na půdní a vzdušnou vlhkost. Roste zejména v horsk řidších smíšen porostech se smrkem, bukem, jedlí nebo borovicí. Z hlediska změn klimatu je modřín možno považovat za dřevinu méně zranitelnou, zejména kvůli výsktu v ekologick stabilnějších smíšen porostech, v nadmořsk výškách s dobrým srážkovým zabezpečením a nízkou zranitelností vegetační sezón. Teplota letním půlroku, resp. různými způsob vpočtena tzv. suma efektivních teplot, ovlivňuje množství životních projevů vegetace, včetně produkce. Ke kumulaci efektivních teplot zde dochází v rozmezí průměrn měsíčních teplot až 3 C. Holdridgova bioteplota má podobné použití jako Kirův teplotní index. Data o rozšíření dřevin bla převzata z celoevropského statistického mapování dřevin na základě dat nárích inventarizací lesa, prediktivního mapování a nárích lesnick statistik (Brus a kol. 11). Výsledkem jsou rastrové map s rozlišením 1x1, nesoucí informace o zastoupení dané dřevin. Pro účel této práce bl map korigován na Klimatická data za období bla převzata z databáze E-OBS (Halok a kol. 8). Data o budoucím klimatu (7-1) bla převzat z výsledků projektu ENSEMBLES (van der Linden and Mitchell, 9). Pro potřeb vtvoření klimatick map Ka bla použita interpolační technika krigování s externím driftem (Hudson and Wackernagel 1994, Goovaerts ), přičemž bla použita nadmořská výška jako podpůrná proměnná korelována s většinou klimatick prvků. Klimatické map bl vtvořen pro tři časové období referenční klima ( ), klima v blízké budoucnosti (1-5) a klima ve vzdálené budoucnosti (71-1) Změna Holdridgov bioteplot v období 71-1 oproti období Pro hocení dopadů změn klimatu na les bla použita série bioklimatick proměnn podle Fang a Lechovicz (6). Nárùst bioteplot [ ] POUŽITÁ LITERATURA A ZDJE DAT 1,75 -,, -,5 3, - 3,5 3,5-3,5 zastoupení v 1,5 -,5,5 -,75 3,5-3,75 3,75-4, -5,75-3, 4, - 4, Brus, D. J., Hengeveld, G. M., Walvoort, D. J. J., Goedhart, P. W., Heidema, A. H., Nabuurs, G. J., & Gunia, K. (11). Statistical Fang, J., & Lechowicz, M. J. (6). Climatic limits for the present distribution of beech ( Fagus L.) species in the world. Journal of Biogeograph, 33, Goovaerts, P. (). Geostatistical approaches for incorporating elevation into the spatial interpolation of rainfall. Journal of Hdrolog, 8(1-), Halock, M. R., Hofstra, N., Klein Tank, A. M. G., Klok, E. J., Jones, P. D., & New, M. (8). A European dail high-resolution gridded data set of surface temperature and precipitation for Journal of Geophsical Research, 113(D), D119. Hlásn, T., Barcza, Z., Fabrika, M., Balázs, B., Churkina, G., Pajtík, J., Sedmák, R. & Turčáni, M. (11). Climate change impacts on growth and carbon balance of forests in Central Europe. Climate Research, 47(3), Jump, A. S., Hunt, J. M. & Peñuelas, J. 6: Rapid climate change-related growth decline at the southern range edge of Fagus slvatica. Global Change Biolog 1(11): van der Linden, P., Mitchell, J. F. B., 9. ENSEMBLES: Climate Change and its Impacts: Summar of research and results from the ENSEMBLES project. Met Office Hadle Centre, FitzRo Road, Exeter EX1 3PB, UK. 16pp. Mátás, C., Berki, I., Czúcz, B., Gálos, B., Móricz, N., & Rasztovits, E. (1). Future of Beech in Southeast Europe from the Perspective of Evolutionar Ecolog. Acta Silvatica & Lignaria Hungarica, 6,
rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky izolinie 60 Lesy v Karpatech HU POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE DAT
Dopad změn klimatu na porost modřínu (Larix decidua) v období 1961-199 Ka představují největší horské pásmo v Evropě procházející Českou republikou, Na přeshraniční hocení zranitelnosti ekosstémů v důsledku
Vícerpat Vnitřní Západní Karpaty řeky izolinie 60 Lesy v Karpatech HU POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE DAT
Dopad změn klimatu na porost smrku (Picea abies) v období 1961-199 Na přeshraniční hocení zranitelnosti ekosstémů v důsledku očekávané změn porostů suchem i změněnou distribucí a populační dnamikou někter
Vícerpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Holdridgova bioteplota [ ] izolinie 8 Lesy v Karpatech
Dopad změn klimatu na porost buku (Fagus slvatica) Holdridgova bioteplota v období 1961-199 Ka představují největší horské pásmo v Evropě procházející Českou republikou, Na přeshraniční hocení zranitelnosti
Vícerpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Holdridgova bioteplota [ ] izolinie 8 Lesy v Karpatech
Dopad změn klimatu na porost bříz (Betula pendula) Holdridgova bioteplota v období 1961-199 představují největší horské pásmo v Evropě procházející Českou republikou, Na přeshraniční hocení zranitelnosti
VíceKirův teplotní index. Lesy v Karpatech. Rozšíření dubu v Karpatech. rpat. Vně. Vnitřní Západní Karpaty. Transylvánská vysočina. řeky
Dopad změn klimatu na porost dubu (Quercus robur, Quercus petraea) v období 1961-199 představují největší horské pásmo v Evropě procházející Českou republikou, Na přeshraniční hocení zranitelnosti ekosstémů
Vícerpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Holdridgova bioteplota [ ] izolinie 8 Lesy v Karpatech
Holdridgova bioteplota v období 1961-199 Vnitřn Holdridgova bioteplota je jedním z často používan indikátorů teplotních poměrů v období vegetační sezón. Teplota letním půlroku, resp. různými způsob vpočtena
Vícerpat Vnitřní Západní Karpaty řeky izolinie 60 Lesy v Karpatech
v období 1961-199 Vnitřn je jedním z méně čast indikátorů teplotních poměrů v období vegetační sezón. Teplota v letním půlroku, resp. různými způsob vpočtena tzv. suma efektivních teplot, ovlivňuje množství
Vícerpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Kirův teplotní index izolinie 60 Lesy v Karpatech
Dopad změn klimatu na porost bříz (Betula pendula) v období 1961-199 představují největší horské pásmo v Evropě procházející Českou republikou, Na přeshraniční hocení zranitelnosti ekosstémů v důsledku
Vícerpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Holdridgova bioteplota [ ] izolinie 8 Lesy v Karpatech
Dopad změn klimatu na porost akátu (Robinia pseudoacacia) Holdridgova bioteplota v období 1961-199 představují největší horské pásmo v Evropě procházející Českou republikou, Na přeshraniční hocení zranitelnosti
Vícerpat Vnitřní Západní Karpaty řeky izolinie 60 Lesy v Karpatech HU HU POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE DAT
v období 1961-199 Vnitřn je jedním z méně čast indikátorů teplotních poměrů v období vegetační sezón. Teplota v letním půlroku, resp. různými způsob vpočtena tzv. suma efektivních teplot, ovlivňuje množství
VíceKirův teplotní index. Lesy v Karpatech. Rozšíření akátu v Karpatech. rpat. Vně. Vnitřní Západní Karpaty. Transylvánská vysočina.
Dopad změn klimatu na porost akátu (Robinia pseudoacacia) v období 1961-199 Na přeshraniční hocení zranitelnosti ekosstémů v důsledku očekávané změn porostů suchem i změněnou distribucí a populační dnamikou
Vícerpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Kirův index mrazu izolinie Lesy v Karpatech
Dopad změn klimatu na porost bříz (Betula pendula) v období 1961-199 představují největší horské pásmo v Evropě procházející Českou republikou, Na přeshraniční hocení zranitelnosti ekosstémů v důsledku
Vícerpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Kirův index mrazu izolinie Lesy v Karpatech
v období 1961-199 Vnitřn se vužívá pro vhocení charakteru zimního klimatu, jelikož podle více prací jsou minimální zimní teplot jedním z faktorů ovlivňujícím distribuční limit vegetace. Minimální teplot
Vícerpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Kirův index mrazu izolinie Lesy v Karpatech
Dopad změn klimatu na porost akátu (Robinia pseudoacacia) v období 1961-199 Na přeshraniční hocení zranitelnosti ekosstémů v důsledku očekávané změn klimatu je v současnosti zaměřeno více evropsk i nárích
Vícerpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Holdridgova bioteplota [ ] 7-8 10-11 5-6 8-9 11-12 6-7 9-10 izolinie 8 Lesy v Karpatech
Dopad změn klimatu na porost topolu (Populus nigra, P. alba, P. tremula) Holdridgova bioteplota v období 1961-199 Na přeshraniční hocení zranitelnosti ekosstémů v důsledku očekávané změn srážkami. Vliv
VíceKirův teplotní index. Lesy v Karpatech. Rozšíření topolu v Karpatech. rpat. Vně. Vnitřní Západní Karpaty. Transylvánská vysočina.
Dopad změn klimatu na porost topolu (Populus nigra, P. alba, P. tremula) v období 1961-199 představují největší horské pásmo v Evropě procházející Českou republikou, Na přeshraniční hocení zranitelnosti
Vícepaty řeky Průměrná roční vzduchu teplota [ C] 5,5-6,0 9,5-10,0 4,0-4,5 7,5-8,0 8,0-8,5 6,0-6,5 10,0-10,5 4,5-5,0 10,5-11,0 5,0-5,5 6,5-7,0 8,5-9,0
Dopad změn klimatu na porost břz (Betula pendula) Průměrná ročn teplota vzduchu v obdob 1961-199 Jiř Trombik, Tomáš Hlásn, Ivan Barka, Laura Dobor, Zoltán Barcza Úvodn informace Karpat představuj největš
Vícerpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Kirův index mrazu -35 - -30 -20 - -15-45 - -40 -15 - -10-40 - -35 -30 - -25 izolinie -25 -25 - -20 Lesy v Karpatech
Dopad změn klimatu na porost modřínu (Larix decidua) v období 1961-199 Ka představují největší horské pásmo v Evropě procházející Českou republikou, Na přeshraniční hocení zranitelnosti ekosstémů v důsledku
VíceI N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 39 Lesy v ČR Pro potřeby projektu
VíceVolitelný předmět Habituální diagnostika
Tomáš Žid tomas.zid@mendelu.cz 12. 12. 2012, B36 LDF MENDELU Volitelný předmět Habituální diagnostika Využití dálkového průzkumu země při zjištění zdravotního stavu porostů Habituální diagnostika dalších
VíceVegetace Evropy 1. Úvod, verze Přednáší: Milan Chytrý Ústav botaniky a zoologie PřF MU.
Vegetace Evropy 1. Úvod, verze 21. 9. 2018 Přednáší: Milan Chytrý Ústav botaniky a zoologie PřF MU www.esa.int Obsah Historie výzkumu evropské vegetace Přírodní poměry Evropy a jejich vliv na vegetaci
VíceVegetace Evropy 1. Úvod, verze Přednáší: Milan Chytrý Ústav botaniky a zoologie PřF MU.
Vegetace Evropy 1. Úvod, verze 19. 9. 2016 Přednáší: Milan Chytrý Ústav botaniky a zoologie PřF MU www.esa.int Obsah Historie výzkumu evropské vegetace, hlavní literatura Přírodní poměry Evropy a jejich
VíceVegetace Evropy 1. Úvod, verze Přednáší: Milan Chytrý Ústav botaniky a zoologie PřF MU.
Vegetace Evropy 1. Úvod, verze 21. 9. 2018 Přednáší: Milan Chytrý Ústav botaniky a zoologie PřF MU www.esa.int Obsah Historie výzkumu evropské vegetace Přírodní poměry Evropy a jejich vliv na vegetaci
VíceZměny v rozložení klimatických pásem podle modelových projekcí projektu CMIP5
Katedra fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy Změny v rozložení klimatických pásem podle modelových projekcí projektu CMIP5 M. Belda, T. Halenka, E. Holtanová, J. Kalvová michal.belda@mff.cuni.cz
VíceModřín opadavý. VY_52_INOVACE_81 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7.
Modřín opadavý VY_52_INOVACE_81 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. Modřín opadavý Larix decidua Miller Strom velkých rozměrů, opadavý jehličnan,
VíceVLIV MIKROKLIMATU STANOVIŠTĚ NA NÁSTUP A PRŮBĚH JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U SMRKU ZTEPILÉHO A BUKU LESNÍHO.
VLIV MIKROKLIMATU STANOVIŠTĚ NA NÁSTUP A PRŮBĚH JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U SMRKU ZTEPILÉHO A BUKU LESNÍHO. Lucie MERKLOVÁ, Emilie BEDNÁŘOVÁ ABSTRACT Influence of locality microclimate on the onset and
VíceSLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM
SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM Bednářová, E. 1, Kučera, J. 2, Merklová, L. 3 1,3 Ústav ekologie lesa Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova
VíceSešit pro laboratorní práci z biologie
Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Les autor: Mgr. Alena Hyánková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/01.0002
VíceLESNICKÁ POLITIKA ČÁST 14. Základní charakteristiky stavu lesů, lesního hospodářství v ČR JAROMÍR VAŠÍČEK
LESNICKÁ POLITIKA ČÁST 14 Základní charakteristiky stavu lesů, lesního hospodářství v ČR JAROMÍR VAŠÍČEK ZDROJE INFORMACÍ V DATOVÉM SKLADU ÚHÚL BRANDÝS NAD LABEM Národní Inventarizace Lesů (NIL) 4letý
VíceDopady změny klimatu a zemědělství na populační trendy běžných druhů ptáků
Dopady změny klimatu a zemědělství na populační trendy běžných druhů ptáků Petr Voříšek Česká společnost ornitologická Pan-European Common Bird Monitoring Scheme Proč běžné druhy ptáků? common birds shape
VícePřírodní společenstva v České republice: LES. Martin Chlumský Dis. 3. ročník BI-TV PdF UK Praha Ing. Helena Jedličková Ph.D.
Přírodní společenstva v České republice: LES Martin Chlumský Dis. 3. ročník BI-TV PdF UK Praha Ing. Helena Jedličková Ph.D. PdF MU Brno Martin Chlumský 2 Cíle hodiny Společenstvo lesa Student / ŢÁK ZŠ:
VíceZHODNOCENÍ FENOLOGICKÝCH FÁZÍ KEŘOVÉHO PATRA NA OKRAJI SMRKOVÉHO POROSTU V OBLASTI DRAHANSKÁ VRCHOVINA
ZHODNOCENÍ FENOLOGICKÝCH FÁZÍ KEŘOVÉHO PATRA NA OKRAJI SMRKOVÉHO POROSTU V OBLASTI DRAHANSKÁ VRCHOVINA Emilie BEDNÁŘOVÁ Lucie MERKLOVÁ SUMMARY: Evaluation of phenological stages of shrub layer at the edge
VíceSoubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí)
Soubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí) Mapa současného rozšíření borovice kleče v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí) Mapa současného
VíceMožnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz
25. 10. 2012, Praha Ing. Petr Vahalík Ústav geoinformačních technologií Možnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz 21. konference GIS Esri v ČR Lesní vegetační stupně
VíceProblematika škod na lesních porostech v Jizerských horách. Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK,
Problematika škod na lesních porostech v Jizerských horách Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK, petra.kuskova@czp.cuni.cz CHKO Jizerské hory Založena 1968 (patří mezi nejstarší
VíceVýukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:
VíceŠkody zvěří na lesních porostech
Škody zvěří na lesních porostech Odhady zastoupení jedinců poškozených zvěří byly získány na základě dat pozemního šetření druhého cyklu Národní inventarizace lesů. Šetření bylo provedeno na počtu 7 772
VíceSoubor map Rozšíření autochtonních populací přimíšených a vtroušených druhů dřevin v porostech NPR Voděradské bučiny
Soubor map Rozšíření autochtonních populací přimíšených a vtroušených druhů dřevin v porostech NPR Voděradské bučiny Autorský kolektiv Ing. Lukáš Bílek Ph.D, Doc. Ing. Jiří Remeš Ph.D, Mapa je výsledkem
VíceSoubor map - Porostní charakteristiky horských smr in na trvalých zkusných plochách v lokalit Giumalau v Rumunsku
Soubor map - Porostní charakteristiky horských smrin na trvalých zkusných plochách v lokalit Giumalau v Rumunsku Autoi: Ing. Pavel Janda, Ph.D., Doc., Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D., Ing. Radek Bae, Ph.D.
VíceSoubor map - Porostní charakteristiky horských smr in na trvalých zkusných plochách v lokalit Calimani v Rumunsku
Soubor map - Porostní charakteristiky horských smrin na trvalých zkusných plochách v lokalit Calimani v Rumunsku Autoi: Ing. Pavel Janda, Ph.., oc., Ing. Miroslav Svoboda, Ph.., Ing. Radek Bae, Ph.. Tento
Víceprof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D. Dopady variability a změny klimatu na agrosystémy
prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D. Dopady variability a změny klimatu na agrosystémy 16. května 2013, od 9.00 hod, zasedací místnost děkanátu AF (budova C) Akce je realizována vrámci klíčové aktivity 02 Interdisciplinární
Vícelesních dřevin 2015-2019 Výhled potřeby sadebního materiálu
Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin 201-2019 Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin VLS ČR, s. p. 201 2019 Sumář výhledu spotřeby sadebního materiálu v jednotlivých letech bez
VícePřehled činnosti oddělení ISKO Plán rozvoje oddělení 2015
Přehled činnosti oddělení ISKO Plán rozvoje oddělení 2015 Václav Novák 15.10.2015 Seminář ÚOČO Telč Václav Novák pravidelná (zajištění provozu, ročenka, reporting) nepravidelná (projekty, objednávky) kombinovaná
VíceKONTINUÁLNÍ SLEDOVÁNÍ TLOUŠŤKOVÉHO RŮSTU KMENE NA PLOCHÁCH INTENZIVNÍHO MONITORINGU ICP FORESTS V ČESKÉ REPUBLICE
KONTINUÁLNÍ SLEDOVÁNÍ TLOUŠŤKOVÉHO RŮSTU KMENE NA PLOCHÁCH INTENZIVNÍHO MONITORINGU ICP FORESTS V ČESKÉ REPUBLICE Monika Vejpustková, Tomáš Čihák Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i.
VíceZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND
ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Část ZPF byla zpracována pro potřeby ÚPO Svojanov v souladu se zákonem č. 334/1992 o ochraně ZPF a vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 13/1994, kterou se upravují některé
VíceVY_32_INOVACE_301. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám
VY_32_INOVACE_301 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Vegetační pásmovitost území ČR, lesní vegetační
VíceVÝSLEDKY PRVNÍHO A OPAKOVANÉHO CYKLU INVENTARIZACE KRAJINY CZECHTERRA
IFER Ústav pro výzkum lesních ekosystémů VÝSLEDKY PRVNÍHO A OPAKOVANÉHO CYKLU INVENTARIZACE KRAJINY CZECHTERRA Emil Cienciala, Vladimír Zatloukal, Radek Russ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
VíceMetody hodnocení sucha v lesních porostech. Kateřina N. Hellebrandová, Vít Šrámek, Martin Hais
Metody hodnocení sucha v lesních porostech Kateřina N. Hellebrandová, Vít Šrámek, Martin Hais Hodnocení sucha v lesních porostech ve velkém prostorovém měřítku sucho jako primární stresový faktor i jako
VíceNejistoty v konstrukci regionálních scénářů změny klimatu. Martin Dubrovský Ústav fyziky atmosféry AVČR. České Budějovice,
Nejistoty v konstrukci regionálních scénářů změny klimatu Martin Dubrovský Ústav fyziky atmosféry AVČR České Budějovice, 12.4.2007 Slovo úvodem Přednáška bude o projekci klimatu v tomto století, převážně
VíceZkušenosti s plánováním péče o chráněná území ve vztahu k lesům. Jak se přistupuje k otázce biodiversity v rámci ochrany přírody?
Zkušenosti s plánováním péče o chráněná území ve vztahu k lesům. Jak se přistupuje k otázce biodiversity v rámci ochrany přírody? Karel Matějka IDS, Praha 23. 4. 2015 Na úvod: základním pojmem je struktura
VícePorovnání růstových podmínek v I. IV lesním vegetačním stupni Growing conditions comparison inside 1 st to 4 th Forest Vegetation Layer
Porovnání růstových podmínek v I. IV lesním vegetačním stupni Growing conditions comparison inside 1 st to 4 th Forest Vegetation Layer R. BAGAR and J. NEKOVÁŘ Czech Hydrometeorological Institute Brno,
VíceMinule http://user.mendelu.cz/kusbach LVS, lesní vegetační stupně Ekologické řady Edafické kategorie LVS, ekologické řady, edafické kategorie Z K B J L P G R Edafické kategorie L V S Výstupy LTKS Oblastní
VíceUkazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz
Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Petr Ptáček Ochrana dřeva ve stavbách Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 obchod@grada.cz, www.grada.cz tel.: +420 220 386 401,
Vícelesních dřevin 2014-2018 Výhled potřeby sadebního materiálu
Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin 2014-2018 Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin VLS ČR, s.p. 2014 2018 Sumář výhledu spotřeby sadebního materiálu v jednotlivých letech bez
VíceSpráva lesních školek VLS ČR, s. p. Katalog sadebního materiálu lesních dřevin
Správa lesních školek VLS ČR, s. p. Katalog sadebního materiálu lesních dřevin Ing. Pavel Draštík vedoucí SLŠ Ing. Hana Peterková technik SLŠ Petr Dvořák vedoucí střediska Foliovníky Václav Klíma vedoucí
Vícefytopatogenů a modelování
Mapování výskytu fytopatogenů a modelování škod na dřevinách v lesích ČR Dušan Romportl, Eva Chumanová & Karel Černý VÚKOZ, v.v.i. Mapování výskytu vybraných fytopatogenů Introdukce nepůvodních patogenů
VíceZvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 15 Modřín Ing. Hana
VícePřestavba lesa v Národním parku Schwarzwald
Přestavba lesa v Národním parku Schwarzwald Jörg Ziegler Nationalpark Schwarzwald Der Schwarzwald Tradiční krajina s mnoha tradicemi a klišé Der Schwarzwald Rýnský zlom Der Schwarzwald pásovité uspořádání
VíceTENDENCE VÝVOJE VEGETACE NA JIHOZÁPADNÍ MORAVĚ
TENDENCE VÝVOJE VEGETACE NA JIHOZÁPADNÍ MORAVĚ Rudolf Bagar Jiří Nekovář Summary: The paper is contribution to the vegetation development in southwest Moravia based on meteo station Kostelní Myslová -Telč
Více1 DEMONSTRAČNÍ OBJEKT: V BABICI
1 DEMONSTRAČNÍ OBJEKT: 201803 V BABICI 1.1 Identifikace demonstračního objektu Název, číslo DO: V Babici 201803 Plocha DO: 48,10 ha Vlastník: PhDr. Ludvík Belcredi, Pohankova 8, 628 00 Brno Správce: Ing.
VíceTrvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba
Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba Trvale udržitelné hospodaření v lesích Dle zákona o lesích č. 289/1995 Sb. takové hospodaření, při němž je les trvale schopen plnit
VíceHodnocení let 2013 a 2014 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy
Sucho a degradace půd v České republice - 2014 Brno 7. 10. 2014 Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno Hodnocení let 2013 a 2014 a monitoring sucha na webových stránkách
VíceCíle LH: produkce ekologicky cenné suroviny (dřevní hmoty) péče o přírodu a její ekologickou rozmanitost zajišťování ochrany půdy v krajině vázání
LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Cíle LH: produkce ekologicky cenné suroviny (dřevní hmoty) péče o přírodu a její ekologickou rozmanitost zajišťování ochrany půdy v krajině vázání CO2 s cílem snížení negativních účinků
VíceNadzemní biomasa a zásoba uhlíku
Nadzemní biomasa a zásoba uhlíku V poslední době vzniká velice aktuální potřeba kvantifikace množství biomasy a uhlíku především ze dvou důvodů. Prvním je požadavek stanovení množství uhlíku vázaného v
VíceNázev projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/37
Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/37 jméno autora DUM: Mgr. Naděžda Pluhařová datum (období), ve kterém byl
VícePřízemní ozón v Jizerských horách. Iva Hůnová Český hydrometeorologický ústav, Praha Ústav pro životní prostředí, PřF UK Praha
Přízemní ozón v Jizerských horách Iva Hůnová Český hydrometeorologický ústav, Praha Ústav pro životní prostředí, PřF UK Praha Ozón v evropském kontextu Monitoring ozónu v ČR AIM Expozice ozónu v horských
VíceE- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství
Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství Borové hospodářství Ing. Robert Knott, Ph.D. Podpora
VíceInovace předmětu: Lesnická politika Ing. Vlastimil Vala, CSc. Aktuální lesnicko - politické otázky. Smrk? Ano? NE?
Inovace předmětu: Lesnická politika Ing. Vlastimil Vala, CSc. Aktuální lesnicko - politické otázky Smrk? Ano? NE? Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio
VíceLESNICTVÍ A MYSLIVOST
LESNICTVÍ A MYSLIVOST Jiří Hrbek Josef Kahuda Tisková konference, 24. září 215, ČSÚ Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 1 82 Praha 1 www.czso.cz mil. ha Lesní pozemky Lesní pozemky k 31. 12.
VícePříčiny krajinného uspořádání. abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change)
Příčiny krajinného uspořádání abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change) 65 KRAJINA - podoba dnešní krajiny je výsledkem působení abiotických podmínek (např.
VíceGIS V ZEMĚDĚLSTVÍ. GIS, Antonín Hlosta HLO042
GIS V ZEMĚDĚLSTVÍ GIS, Antonín Hlosta HLO042 OSNOVA Idea metody historie Precizní zemědělství Odhady zemědělské produkce Vstupní zdroje Význam Technologie Aplikace GIS V ZEMĚDĚLSTVÍ Jedná se o využití
VícePĚSTEBNÍ POSTUPY ZVYŠUJÍCÍ
PĚSTEBNÍ POSTUPY ZVYŠUJÍCÍ STABILITU A ODOLNOST LESNÍCH POROSTŮ S VÝZNAMNÝM PODÍLEM SMRKU VE STŘEDNÍCH A VYŠŠÍCH POLOHÁCH JIŘÍ REMEŠ FAKULTA LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Adaptační
Více± 2,5 tis. ks/ha) a Kraji Vysočina (11,8 ± 3,2 tis. ks/ha). Jedná se zároveň o kraje s nejvyšším zastoupením jehličnanů.
Obnova lesa Charakteristiky obnovy jsou jedním z nejdůležitějších ukazatelů stavu a především budoucího vývoje lesa. Stav obnovy předurčuje na dlouhou dobu budoucí druhové složení lesních porostů, jejich
VíceVýstupy Národní inventarizace lesů
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů brandýs nad labem Výstupy Národní inventarizace lesů uskutečněné v letech 2011 2015 Národní inventarizace lesů (NIL) je nezávislé šetření o skutečném stavu a vývoji lesů.
VíceKorespondenční soutěž Tajemství lesů
Korespondenční soutěž Tajemství lesů I. kolo Kategorie MLADŠÍ Tým: Škola: Třída: 1. Co je to les? Vysvětlete vlastními slovy. 2. Lesy ve světě. V závislosti na různých podmínkách (podnebí, hydrologické,
VíceVYHODNOCENÍ FENOLOGIE MLADÉHO SMRKOVÉHO POROSTU V OBLASTI DRAHANSKÁ VRCHOVINA
VYHODNOCENÍ FENOLOGIE MLADÉHO SMRKOVÉHO POROSTU V OBLASTI DRAHANSKÁ VRCHOVINA Bednářová, E., Merklová, L. Abstract: Evaluation of the phenology of young Norway spruce stand in the Drahanská vrchovina.
VíceNAVRHOVÁNÍ DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ DŘEVO, VLASTNOSTI DŘEVA část 1.
Téma: NAVRHOVÁNÍ DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ DŘEVO, VLASTNOSTI DŘEVA část 1. Vypracoval: Ing. Roman Rázl TE NTO PR OJ E KT J E S POLUFINANC OVÁN EVR OPS KÝ M S OC IÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.
VíceZdroj: Ústav pro hospodářské úpravy lesa. v tom jehličnaté celkem listnaté celkem holina
4.2. Lesnictví Lesnictví představuje jeden ze základních pilířů primárního sektoru. Využívá tradičních přírodních zdrojů, od některých dalších sektorů prvovýroby se však vyznačuje dlouhotrvajícím hospodařením.
VíceVliv pěstebních opatření na porostní mikroklima
Vliv pěstebních opatření na porostní mikroklima Jiří Souček Výzkumná stanice VÚLHM, Na Olivě 550, 517 73 Opočno V rámci projektu číslo EHP-CZ02-OV-1-015-2014 Pěstební opatření pro zvýšení biodiverzity
VíceZáklady lesnické typologie
Základy lesnické typologie 1 Základy lesnické typologie Rozmanitost přírodních podmínek v ČR 2 Základy lesnické typologie Rozmanitost přírodních podmínek v ČR 3 Základy lesnické typologie Rozmanitost přírodních
VícePREDIKCE KLIMATU JIŽNÍ MORAVY
Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed): Voda v krajině, Lednice 31.5. 1.6.21, ISBN 978-8-8669-79-7 PREDIKCE KLIMATU JIŽNÍ MORAVY Jaroslav Rožnovský, Petra Fukalová, Hana Pokladníková Český hydrometeorologický
VíceSoubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I.
Soubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I. Mapa struktury porostu na TVP 5 v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová
VíceHodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy Jaroslav Rožnovský, Mojmír
VíceLesnictví a funkce lesa Lesnické disciplíny
Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji E- learningový materiál Lesnictví a funkce lesa Lesnické disciplíny Lesnická typologie Ing. Robert Knott, Ph.D. Podpora praktických
VícePříloha č. 1: Základní geometrické charakteristiky výzkumných povodí
1. PŘÍLOHY: Příloha č. 1: Základní geometrické charakteristiky výzkumných povodí Název toku Zbytinský potok Tetřívčí potok Plocha povodí (km 2 ) 1,551354 1,617414 Maximální výška (m n.m.) 906 946 Minimální
VíceVýsledky NIL2. Jaromír Vašíček
Výsledky NIL2 Jaromír Vašíček Definice pojmu Les podle FAO Forest (F) Les představují pozemky s plochou větší jak 0,5 ha s celkovým zápojem stromů o výšce alespoň 5m dosahujícím 10 %. Do této kategorie
VíceEkologická esej. Zpracoval: Jiří Lahodný. Ekologie II. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Management zahradních a krajinných úprav
10. 5. 2009 Ekologická esej Ekologie II. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Management zahradních a krajinných úprav Zpracoval: Jiří Lahodný Otázka č.2b Klimaxový biom Conisilva Klimaxový
VíceVliv návštěvníků na mikroklima Kateřinské jeskyně. Influence of Visitors on Kateřinská Cave Microclimate
Vliv návštěvníků na mikroklima Kateřinské jeskyně Influence of Visitors on Kateřinská Cave Microclimate Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita H. Středová, T. Středa, J. Rožnovský
VíceVLIV OČEKÁVANÝCH ZMĚN KLIMATU NA POTENCIÁLNÍ RŮS- TOVÉ PODMÍNKY LESNÍCH POROSTŮ NA ÚZEMÍ DRAHANSKÉ VRCHOVINY V ČASOVÉM HORIZONTU 2050
VLIV OČEKÁVANÝCH ZMĚN KLIMATU NA POTENCIÁLNÍ RŮS- TOVÉ PODMÍNKY LESNÍCH POROSTŮ NA ÚZEMÍ DRAHANSKÉ VRCHOVINY V ČASOVÉM HORIZONTU 2050 Pavel Hadaš Summary: Impact of anticipated climatic changes on the
Víceovská 15 Rýmařovsk druhy dřevd 27. 02. / 2012 Ing. Martin Greško
Základní škola Bruntál, Rýmařovsk ovská 15 Praktické práce 9. ročník Poznáváme nejvy využívanější druhy dřevd Lesní dřeviny 27. 02. / 2012 Ing. Martin Greško Rozdělen lení hlavních částí stromu Rozdělen
VíceRozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení
Rozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení David Vačkář, Eliška Krkoška Lorencová, Adam Emmer, a kol. Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. (CzechGlobe) Projekt UrbanAdapt
VíceÚvod k lesním ekosystémům
Úvod k lesním ekosystémům Lesní ekosystémy jsou nejdůležitějšími klimaxovými ekosystémy pro oblast střední Evropy, která leží v zóně temperátního širokolistého lesa. Této zóně se vymykají malé plochy jehličnatého
VíceLesnictví v České republice (stav k 31.12.2011)
Lesnictví v České republice (stav k 31.12.2011) Ing. Jaromír Vašíček, CSc. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Státní lesnická
VíceZranitelnost vůči dopadům klimatické změny v Praze
Zranitelnost vůči dopadům klimatické změny v Praze Eliška K. Lorencová, David Vačkář, Adam Emmer, Zuzana V. Harmáčková a kol. Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. Seminář Návrh Strategie adaptace
VíceManagement of habitats and species
Management of habitats and species based on the Transboundary cooperation in Šumava/Bavarian Forest from a local perspective Martin Starý Šumava NP One of the largest crossborder protected areas in Europe
VíceKey words: functions of forests, global climate changes
Vliv globálních změn klimatu na celospolečenské funkce lesů Global climate changes influence on all-society functions of forests Schneider Jiří, Špaček Filip, Kupec Petr, Vyskot Ilja. Lesnická a dřevařská
VíceSouhrn nejdůležitějších výstupů Studie vlivu klimatu projektu GRACE
Souhrn nejdůležitějších výstupů Studie vlivu klimatu projektu GRACE Souhrn uvádí výsledky dílčí studie Vliv klimatické změny na celkovou vodnost oblasti Hřensko Křinice/Kirnitzsch a oblasti Petrovice Lückendorf
VíceKlimatická změna, zemědělství a produkce potravin , Poslanecká Sněmovna Parlamentu ČR, Praha
Klimatická změna, zemědělství a produkce potravin 30.3. 2016, Poslanecká Sněmovna Parlamentu ČR, Praha Jediná planeta ve vesmíru s vodou, kyslíkem a přijatelným klimatem o které zatím víme. Distribuce
VíceBonita stanoviště a bonita porostu
Bonita stanoviště a bonita porostu aneb přístupy hodnocení produkce lesa Jan Kadavý Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Základní
VíceOchrana dřeva ve stavbách
Petr Ptáček Ochrana dřeva ve stavbách Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 obchod@grada.cz, www.grada.cz tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400 jako svou XXXX. publikaci Odpovědná
Více