MASARYKOVA UNIVERZITA Filozofická fakulta Ústav archeologie a muzeologie

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Filozofická fakulta Ústav archeologie a muzeologie Konstrukce brněnských středověkých jímek Bakalářská diplomová práce Tomáš Hudeček Vedoucí práce: PhDr. Rudolf Procházka, CSc Brno 2013

2 Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracoval samostatně a na základě citovaných pramenů a literatury. V Brně vlastnoruční podpis autora

3 Poděkování: Zde bych chtěl rád poděkovat svému vedoucímu práce PhDr. Rudolfu Procházkovi, CSc za velkou trpělivost a nápomoc při mém úkolu. A velký dík patří mé přítelkyni Miladě a mé rodině.

4 Obsah 1. Úvod Vrcholně středověké město a jeho prostorová struktura Stručný vývoj počátků Brna a ukotvení jímek v jeho městském právu Definice jímek, stav bádání Středověké odpadní jímky v jiných středoevropských městech Rastr použitý pro rozbor vybraného souboru jímek Stručný popis vybraných lokalit Lokalita Benešova Lokalita Dominikánská 11, 13, 15, 17, Lokalita Kozí Lokalita Mečová Lokalita Panská 6 8, náměstí Svobody Lokalita Velký Špalíček : Dominikánská 1, 3, 5, 7, Dominikánské náměstí 12 a Mečová 2, Lokalita Zelný trh Vlastní soupis vybraných jímek Lokalita Benešova Lokalita Dominikánská Lokalita Kozí Lokalita Mečová Lokalita Panská 6-8, náměstí Svobody Lokalita Velký Špalíček Lokalita Zelný trh Statistiky vyhodnocení jednotlivých lokalit a shrnující vyhodnocení soupisu jímek Lokalita Benešova Lokalita Dominikánská Lokalita Kozí Lokalita Mečová Lokalita Panská 6-8, náměstí Svobody Lokalita Velký Špalíček Lokalita Zelný trh Shrnutí soupisu Celkové shrnutí a závěr Použité zkratky: Použitá literatura: Seznam obrazových příloh Obrazové přílohy... 69

5 1. Úvod Vždy když projíždím okolo mohutných panelových sídlišť, jedna z věcí, která mě napadá při pohledu na tyto výdobytky masového ubytování je, co se děje každé ráno, v každém bytě, na každém záchodě a hlavně kam toto obrovské množství snahy putuje? Proto vždy, když míjím tyto vysoké domy, vzdávám tichý hold lidem, kteří vymysleli a hlavně spravují systém kanalizace, který nás chrání každé ráno, před něčím o čem se ve slušné společnosti nemluví. Před fekáliemi, splašky a nechutnými odpadními vodami. A s tím mě napadá, kdy lidé začali řešit tento problém? Proto když se nabídla možnost, se tímto tématem probrodit a zjistit, jak byla učiněna přítrž polotekutým pouličním nočním můrám, neodolal jsem. Přiznávám se, že tento neortodoxní úvod nespadá přímo do vědeckého žargonu, ale každý výzkum musel vždy nějak začít. Cílem mé bakalářské práce se tedy díky nabídce PhDr. Rudolfa Procházky stalo zjistit pokud možno co nejvíce o technologickém řešení středověkých odpadních jímek ve městě Brně v rámci datace od 13. do 16. století. Účelem je provést soupis všech vhodných jímek z vybraných lokalit na základě nálezových zpráv a následně určit, které zkoumané konstrukční faktory mají převažující zastoupení. Čili zda bylo více jednoduchých kruhových odpadních jímek, nebo obdélných, nebo složitých situací, zda bylo více nevyztužených, vydřevených nebo snad dokonce zděných jímek. Na základě dohody byly nalezeny lokality z historického jádra města Brna, které obsahovaly alespoň několik řádně zpracovaných jímek. Po prvotní diskuzi bylo určeno, že bakalářská práce není schopná pojmout všechny kdy vykopané jímky na území historického Brna, proto bylo prakticky náhodně zvoleno několik lokalit, které budou reprezentovat, jak možné problémy výzkumu odpadních jímek při záchranných výzkumech, tak neprotěžované zastoupení velmi známých lokalit. Předložená práce je rozdělena do čtyř souvisejících částí. V první, obecné části, jsem se pokusil vymezit pojem středověké město a charakterizovat strukturu zástavby na městské parcele zejména s důrazem na dům a jeho hygienické zázemí. Věnuji se zde také právnímu ukotvení jímek v brněnském městském právu. Ve druhé části práce se zaměřuji na vymezení toho, co jsou to vlastně jímky, jak jsou definovány, jejich využití a co jejich výzkum přináší. Zde také zmiňuji nejčastěji se vyskytující typy jímek v některých středoevropských městech. Ve třetí části je uvedeno, jakým způsobem byly jímky zapracovány do této práce a také jsou v krátkosti představeny jednotlivé zvolené lokality. Dále následuje soupis všech relevantních jímek. Ve čtvrté části pak na základě získaných poznatků shrnuji nejčastěji zastoupené 1

6 charakteristiky z vybraných lokalit a uvádím, zda i na tak vzorkovém množství lokalit a tudíž i jímek se ukáží význačné rozdíly v zastoupení jednotlivých konstrukčních typů. 2. Vrcholně středověké město a jeho prostorová struktura Definice moderního města je "lidské sídlo s vysokou hustotou obyvatel a komunikací, rozvinutou dělbou práce a poskytováním služeb uspokojujících převážnou většinu potřeb obyvatel a s vysokou mírou kulturní a hmotné směny" (JANDOUREK 2007, 155). Ačkoli toto by z velké části mohlo platit i pro město středověké, je vymezení pojmu město historicky rozděleno na právní, statistickou a funkcionální část. Z právního hledisko šlo o to, aby obec získala městské práva a stala se tak městem. Statistické hledisko není pro naše území relevantní, neboť se nám těžko dokládá množství obyvatel, které toto hledisko vymezují. A funkcionální hledisko považuje město za sídlo význačné svou centrální polohou a funkcí vůči vesnickému okolí, jakožto střediskem s větší hustotou populace, tržním potenciálem, řemesly a různorodostí obyvatelstva (HORSKÁ MAUR MUSIL 2002, 55 57). Ve středověku je však za město označováno sídlo, jehož obyvatelé se řídí městským právem. Díky tomu v praxi některá středověká města neodpovídají současným souhrnným definičním požadavkům na města svou velikostí, hospodářskou aktivitou nebo množstvím obyvatelstva (HORSKÁ MAUR MUSIL 2002, 55). Celkově můžeme české středověké město tedy definovat jako vývojově vyšší druh sídliště, které plnilo funkce "ekonomickou, geografickou, stavební, vojenskou, sociální, politickou, právní a kulturní" jejichž souhrn vytvořil v každém městě specifickou strukturu a vyhranil je tak k určitému typu (HOFFMANN 2009, 13). Od 5. století Keltové zakládali svá oppida na našem území. Tato hospodářská centra bývají všeobecně přijímána jako předchůdci měst. Následný vývoj sídel centrálního typu, jako předchůdců tzv. komunálních či institucionálních měst, zahrnuje také hradiště, velkomoravské a přemyslovské raně středověké aglomerace. Zejména poslední uvedené typy raných měst se vyznačují zvýšenou hustotou obyvatelstva, významné cesty, křižovatky či brodu, specializací na řemeslnou výrobu a odklonem od zemědělství. Velmi jednoduše tedy jde o sídla městského charakteru s ještě nerozvinutými funkcemi. Některá tato protoměsta se mohla stát základem pro města vrcholného středověku (HOFFMANN 2009, 13 29). Posléze v průběhu středověku byla města zakládána jak na "zeleném drnu", tak již zmíněnou přeměnou stávajícího sídla. Výhodou města "na zeleném drnu" pak byla samozřejmě možnost stavět dle připraveného plánu a město tak získalo většinou pravidelný půdorys (HOFFMANN 2009, 59, 2

7 DOSTÁL 1974, 15 26). Ukazuje se, však že i struktury staršího osídlení tzv. rostlých měst byly při založení právního města zásadně přeměněny, dokonce tento proces nemusel být jednorázový (PROCHÁZKA 2007, 65). Města zpočátku zakládal král, posléze tato pravomoc přibyla i církevní a světské vrchnosti (DOSTÁL 1974, 26 45). Města tak byla rozdělena na královská a poddanská, podle toho, jaké vrchnosti podléhala. (HOFFMANN 2009, 18 19). Ve středověkém městě se narůstající populace musela potýkat s problémy udržení životního prostoru uvnitř hradeb. Obyvatelé těchto měst museli řešit zásobování jídlem a pitnou vodou, a problém s nenarůstajícím prostorem uvnitř hradeb. Odpady nebyly odstraňovány z důvodů hygienických, ale ve snaze udržet alespoň základní průchodnost na komunikacích, na veřejných prostranstvích i na parcelních dvorech. Taktéž se středověkým občanům nelíbil pohled na takto zanesená prostranství, navíc důvody vzniků nemocí nebyly tehdy ještě známé (KRAJÍC 2009, 263). Město bylo rozděleno na parcely, čili městiště. Ovšem prvotní parcelace se z pohledu archeologie obtížně prokazuje, každopádně je jasné že toto majetkové rozdělení prostoru je pro město charakteristické (PROCHÁZKA 2007, 50). Prvotní domy v zadní části parcely s výrobním prostorem v "ulici" postupně změnily polohu směrem do ulice, přičemž se tak do zadní části parcely přenesly chlévy, prévety, záhonky. Výrobní prostory mohly zůstat v zadní části parcely domu, nebo se přemístily přímo do domu (HOFFMANN 2009, ). Na příkladu Brna lze pak vidět, že kamenná jádra domu (jak jsou popsána v MERTA PEŠKA 2001, 110), respektují hranici parcely, jsou jednoprostorově uspořádána, mají plochostropní řešení suterénu a zaklenutou křížovou klenbu prvního podlaží. Navíc další archeologické zděné nálezy jader domů mohou odpovídat objektům typu kamenate, což je bráno jako předchůdce zděného domu, stavbu povětšinou pravoúhlého půdorysu přistavěnou k dřevohlinitému domu. Ten mohl přečkat a stát se tak základem středověké novostavby. Předpokládané dřevěné části domu postupně nahradila zděná zástavba a vznikly složitější půdorysy, zejména průjezdový dům (MERTA - PEŠKA 2009, 215). Bohaté domy od 13. století byly kamenné, o dvou až třech podlažích, s klenutými přízemními místnostmi, vysokým štítem a hřebenovou střechou. Přiléhaly k sobě, tvořily souvislou frontu a jejich stavební parcely byly většinou úzké a velmi hluboké, takže většina vnitřních místností neměla přirozené světlo (např. HOFFMANN 2009, 172). Nelze opomenout také domy s věží (SAMEK 1993, 104, MERTA PEŠKA 2009, 206). 3

8 Souhrnná definice nadzemní částí středověkých domů v Brně zatím není k dispozici, vzhledem k současnému stavu poznání, například nevíme jaké nadzemní části doprovázely kamenná jádra ve 13. a na počátku 14. století (MERTA PEŠKA 2001, 113), avšak stále existují i obnažené konstrukce v nadzemních partiích, popřípadě alespoň jejich části (MERTA PEŠKA PROCHÁZKA 2004, 171), takže v budoucnu bude možné domy lépe generalizovat. V samotném domě pak kvůli nedostatku místa v hradbami ohraničeném městě mohlo přebývat i několik rodin. Většinou rodina majitele a podnájemníci (HOFFMANN 2009, 175). Je pochopitelné, že všichni tito obyvatelé se museli nějak vypořádat s odpadem který vyprodukovali. 3. Stručný vývoj počátků Brna a ukotvení jímek v jeho městském právu Za předlokační aglomeraci Brna, je za současného stavu považována oblast Starého Brna. Sem se přesouvá přemyslovské mocenské centrum na začátku 11. století z hradiska Staré Zámky u Líšně. (CEJNKOVÁ MĚŘÍNSKÝ SULITKOVÁ 1984, ). V oblasti Starého Brna poznáváme osídlené oblasti na levém břehu Svratky s kostelem P. Marie, na ostrově ostrov uprostřed a na pravém břehu sídliště s rotundou během 11. až 12. /13 století (PROCHÁZKA 2000, 27, MERTA SEDLÁČKOVÁ 2013, 27-29). Během 12. století byla osídlena i jižní oblast, která se posléze stala vrcholně středověkým městem. Díky dosavadním nálezům se dá určit toto osídlení mezi dnešními ulicemi Petrov Bašty Josefská a linií vedoucí v zástavbě mezi Starobrněnskou Dominikánskou Orlí Jánskou (PROCHÁZKA 2000, 30 41, , ZAPLETALOVÁ 2006, 764). Zpočátku byla předlokační zástavba značně nepravidelná, patrně z důvodu terénu, významných staveb, stálých komunikací apod. Do 30. let 13. století se však dle archeologických dokladů počítá s plánovitou přestavbou bloků do jednotlivých městišť a tudíž do podoby plánovaného města (PROCHÁZKA 2003, 272). Brněnské městské právo se vyvíjelo celý středověk, zejména pak od 13. do poloviny 14. století a bylo promyšlené od počátku. Přísežní města si zvolila jako vzor tehdejší babenberská městská práva. Přizpůsobili jejich obsah svým požadavkům na vlastní právo. Takto vytvořená práce se stala konceptem pro Václava I., který roku 1243 posléze udělil královské privilegium (FLODR 2001, 5). Svoji platnost, v mírně modifikované tradici, si udrželo skoro půl tisíciletí a ovlivnilo celý vývoj městského práva v českých zemích (FLODR 2001, 6). Protože se tedy brněnské právo snažilo myslet na všechny možné postižitelné aspekty 4

9 měšťanského soužití, je zde zaneseno, i jak se má udržovat čistota ve městě, z čehož jsou důležitá pravidla pro vytváření jímek. Jímka se celá měla vykopat 3 a 1/2 stopy od plotu a nesměla pod zemí zasahovat k sousedovi. Výjimečně mohla být vykopána 3 stopy od plotu na velmi úzkých městištích v případě, že z obou stran byla hlína, nebo cihlová zeď. U prostornějších městišť se lidé měli snažit vykopat žumpu tak, aby neškodila sousedovi. Pokud si tedy sousedé nevycházeli vstříc, a porušovali tato pravidla, mohla městská správa nevhodnou jímku zakázat. (FLODR 2001, 205) Se zahlubováním jímek pod cizí městiště navíc souvisí i pojem místa veřejného. Pro stavební a zemědělské činnosti byly vymezeny dvě sféry, místa veřejná a místa soukromá. Na veřejná místa nemohl soukromník jakýmkoli způsobem zasahovat stavěním čehokoli, ani prokopáním tunelu ze svého sklepa, a tím pádem ani podzemním zvětšováním jímek na jejich úkor. Naopak na vlastním pozemku mohl stavět libovolně vysoko a hluboko (FLODR 2001, 203). Co se týče údržby a čistoty ulic a silnic, městská rada měla vyčleněné své lidi, kteří na to dohlíželi a řešili případné problémy (FLODR 2001, 201). 4. Definice jímek, stav bádání Každý člověk a živočich všeobecně denně vyprodukuje určité množství biologického odpadu. V místech velké koncentrace živých organismů zákonitě musí vyvstat problém s hromaděním takového odpadu. Přestože člověk dříve nevěděl, že fekálie jsou místem množení zdraví škodlivých bakterií, rozhodně mu nevyhovoval jejich zápach a myšlenka na to, že by se jimi brodil (KRAJÍC 2009, 261). Například v Göttingenu mohlo ve středověku 6000 obyvatel vyprodukovat za rok až 1231,8 tun odpadu a litrů odpadních nebo jinak znečištěných vod (SCHÜTTE 1986, 239). Hromadění řemeslnických (od řezníků, koželuhů, barvířů ad.) a domácích odpadů před domy, na ulicích či veřejných prostranstvích se však stalo běžnou záležitostí. Na těchto prostranstvích se též pohybovala domácí zvířata, po kterých odpad jejich majitelé také neuklízeli. Nežádoucí odpad a fekálie byly ve městech vyhazovány před dům nebo se naskýtalo jejich svádění jednoduchými systémy (rýhy podél domů, soutky) do nejbližších vodních toků a na veřejná prostranství (Krajíc 2009, 261). Problémy s exkrementy se snažilo řešit i městské právo. Byla stanovena povolání odklízející odpad života z ulic (městský ras), vytvářeny "veřejné" záchody, skládky, trativody, kanalizace (GLÄSER 2004, 173, 571) Vše z důvodů hygienických a důležitých pro klidné sousedské soužití. Byly vykopávány jímky k hromadění fekálií, Řešením se stalo vykopávání odpadních jímek. Bohužel mezi archeology středověku a 5

10 novověku nejsou ustanoveny jasné kategorie pro jímky, objevují se stále nové (SCHÜTTE 1986, 237). Důvodem může být to, že lidé ve středověku sice stáli před stejnými problémy, ale přišli s odlišnými řešeními (srovnej obr. 1 a obr. 2). Proto je těžké přesně definovat co je to jímka, setkáváme se různými názvy, pro lepší zdůraznění použiji pro příklad německé: Schwindgrube, Abfallgrube, Abfallschacht. V praxi mezi nimi nejsou jasné rozdíly, takže může dojít k záměnám (SCHÜTTE 1986, 238). Zvláště pak situaci při studiu historických může ztěžovat to zažitý pojem, že odpadní jímky jsou středověká kanalizace (SCHÜTTE 1986, 237). Toto není nutně pravda, neboť v Göttingenu bylo jako kanalizace označováno i svádění odpadů nad zemí (SCHÜTTE 1986, 246). Pro svou práci použiji definici jímky jako jámy, ve které se kumulují fekálie, popřípadě se do ní vyhazuje domácí odpad. Nebudu řešit, zda byla původně brána více jako odpadní jáma nebo jímka. Z mnou prozkoumaných nálezových zpráv totiž plyne, že občas je odpadní jímka v průběhu výzkumu definována například pouze na základě tvaru, nehledě na to, jestli výplň obsahovala organické zbytky či ne, či charakteristické odpadní nálezy. Samozřejmě při současném stavu archeologických výzkumů, kdy naprostá většina probíhá jako záchranné výzkumy v časovém tlaku, je třeba dosáhnout alespoň částečného poznání. Podle tvarových analogií se někdy usuzuje k již prokázaným jímkám. Účelem této práce ale není zkoumat, jak a zda jsou v terénním výzkumu správně určovány jímky, což navíc mnohdy bohužel ani nejde, ale pouze shrnout zapsané vlastnosti objektů definovaných během výzkumu jako jímky. Středověké jímky však musely dodržovat určitá pravidla, jak bylo stanoveno právem v rámci hygienických i bezpečnostních zásad. Ne vždy to však bylo dodržováno a docházelo k různým neshodám v rámci pravidelného čištění, nebo sousedsky nevhodného vykopání jímky přímo pod okny (Krajíc 2009, 266; FLODR 2001, 205). V zásadě k vyhloubení jímky bylo potřeba pouze vhodného nástroje (motyka, rýč, kopáče) užitého ve vhodném prostředí (hlína, jíl, skála). Jímka mohla mít tvar pravoúhlý, lichoběžný, kruhový nebo oválný. Vyztužení stěn pak záleželo většinou na volbě zhotovitele. Pro jímku se dala použít i již vyschlá nebo nepotřebná studna, popřípadě cisterna na vodu. Někdy je obtížné určit, zda byl takový objekt určený jako jímka primárně (Krajíc 2009, 263). Jímky se mohly nechat nevyztužené, pokud byly ve vhodném podkladu, který nehrozil stržením stěny, nebo vyztužené. Mezi klasické výztuhy patří vložení sudu do jámy určené pro jímku, vyplétání, dřevěná prkenná výztuha. Kvalitnější jímky byly vyztuženy kamenným, nebo cihlovým obložením (KRAJÍC 2009, 265; SCHÜTTE 1986, 238) Řešení dlouhodobého užívání jímek se odvíjelo od nyní těžko určitelných faktorů. Někdy 6

11 byly jímky zasypány a vedle byla vykopána jímka nová, jindy se jímky dlouho vyvážely, někdy se vyvážely jen z části. Jedna středně velká jímka pro 4 až 6 lidí mohla vydržet nevyvezená klidně až 3 roky, opravdu velké jímky (25 m3) klidně i 50 až 70 let, pokud počítáme s pevným odpadem (SCHÜTTE 1986, 241). Jednu jímku mohlo používat i více sousedů pokud se tak dohodlo (SCHÜTTE 1986, 247). Při ukončení používání jímky bylo většinou vytvořeno něco na způsob zátky ze suti, udusané hlíny, popřípadě jiného materiálu, který mohl nechtěný obsah utěsnit pod zemí. S používáním jímek se nesly i problémy. Kromě jejich samotného používání a vyvážení, přichází v úvahu konflikty s právem a vůbec s běžným sousedským soužitím. Z dochovaných zpráv víme, že lidé byli i ve středověku hašteřiví a sobečtí a na zájmy sousedů se hledělo jako na podřadné, ostatně jako dnes. Majitelé stavěli jímky na hranicích pozemky, docházelo k průsakům na sousední parcely, dokonce občas i podkopali pod sousední parcelu výběžek z jímky, aby zvětšili její objem na úkor sousedova blaha. Pokud nedodrželi rozumnou vzdálenost (stanovenou většinou právem) od studní, docházelo pak k jejich zamoření, ke znečištění a vůbec znehodnocení cenného zdroje životně důležité vody (Krajíc 2009, 265). Jak je všeobecně známo, jímky byly používány nejen k defekaci, ale sloužily nejspíš i jako odpadní jámy. Nepoužívané, zničené, nechtěné předměty často končily v těchto jámách. Z toho plyne i důležitost odpadních jímek pro poznání života našich předků. Z obsahu samotného se dá určit strava, nemoci, paraziti, z vyhozených předmětů pak datovat kdy byla jímka užívána, jaké předměty v té době byly a tak dále. V závislosti na tom, jestli se nachází jímka ve vlhkém prostředí, mohou se dochovat i běžně rozkladu podléhající artefakty jako látky, kůže či dřevo. Každopádně za příznivých okolností se tak můžeme dozvědět z nálezů dokonce o ročních obdobích (dle smýceného dřeva), o základech výživy, zemědělství, zahradnictví, pěstování ovoce, či jeho import, způsobech odívání, používaných barvivech, hygieně a v neposlední řadě stavebnictví (SCHÜTTE 1986, 250). Bohužel co se týče přidávání chemie do této kanalizace, zatím nemůžeme nic s jistotou tvrdit, makroskopicky to nelze zaznamenat, i když pomocí počítačové tomografie lze zaznamenat určité rozdíly, bude nejspíše nutné počkat si na budoucí možná řešení (SCHÜTTE 1986, 251). Zatím lze těžko určit, zda existuje něco jako obvyklý zásyp odpadní jímky, pokud by to šlo, pak bychom hledali něco jako nálezy výrazně domácího charakteru (viz výše), ale občas se objeví i naprosto nevhodné věci jako například zbraně (KRAJÍC 2009, 263; SCHÜTTE 1986, 252). Pro zajímavost Schütte též uvádí, že se ve výplních nachází různé druhy mechů, který byl pravděpodobně používán jako toaletní papír (SCHÜTTE 1986, 252). Tento jev se však v Brně doposud nepotvrdil. 7

12 Z archeologického a antropologického hlediska jsou jímky nedocenitelné pro poznání člověka ve středověkém světě. Každopádně pro lepší pochopení hygienických návyků ve středověku by měl být vytvořen modelový projekt, podle kterého by se měly jímky ustáleně zkoumat a tak by bylo konečně možné získat všechny důležité a žádoucí výsledky (SCHÜTTE 1986, 254). 5. Středověké odpadní jímky v jiných středoevropských městech V severozápadním Německu jsou časté obdélníkové i lichoběžníkové odpadní jímky. Ve středním Německu spíše kulaté, nebo hranaté s kulatými rohy (SCHÜTTE 1986, 241). V Lübecku kromě soukromých jímek, téměř na každém městišti, vyřešili problém s odpadem zbudováním veřejných jímek. Tyto byly zhruba od poloviny 13. století a byly většinou z cihel, válcové, o průměru do 4 metrů a hloubce do 10 metrů (GLÄSER 2004, 194). V Rostocku je podobně velká rozmanitost jímek. Jde o jímky vyztužené vloženým sudem, pravoúhlé jímky nebo standardizované dřevem vyložené odpadní jímky hluboké od 3 do 5 metrů (Mulsow 2004, 221). V Hamburku jsou studny a jímky velmi vzácné, kvůli extrémně vysoké spodní vodě. Do teď je známo pouze málo příkladů. Od pozdního 16. století se tu však zbavovali odpadu doloženým systémem spojovaných dřevěných rour, jenž byl využíván až do 19. století ( BUSH 2004, 170). I ve středoevropském měřítku se užívaly tedy různé způsoby zbavení se znečistěné vody, obsahu odpadních jímek a dalších odpadů. Například jednoduchým ponecháním na ulici (což prokazují někde i metrové vrstvy), kde pak tento odpad byl různě rychle odklizen dle platného městského práva (Lübeck, Göttingen, Stade). Ve Stockholmu v zimě ukládali odpad na zamrzlé Mälarské jezero. V Copenhagenu zase odváželi odpad na malé ostrůvky v Baltském moři. Jinde odváželi odpad z měst na odpadních vozech i kilometry daleko a distribuovali ho do polí (Lübeck, Göttingen). V městech s řekou (Londýn) mohl být odpad používán i na zpevnění říčních břehů. Díky tomu se mohlo město rozrůstat i na úkor řeky. Nebo ve městě Cork byl odpad užíván na zvýšení země proti záplavám. Poslední dva příklady pocházející z Britských ostrovů dokládají další možnosti využití odpadů středověkým obyvatelstvem (GLÄSER 2004, 571). Domnívám se tedy, že středověký lid problémy s odpady dokázal vyřešit, a dokonce je dokázal využívat pro své město tím nejvhodnějším způsobem. Kromě toho se ke svádění odpadu mohly používat i rýhy a kanály určené primárně k odvádění přebytečné dešťové vody, které tak bývají nalezeny ve středověkých městech (Soest, 8

13 Uelzen, Lübeck, Wrocław, Pskov...) (GLÄSER 2004, 571). 6. Rastr použitý pro rozbor vybraného souboru jímek Byl vybrán soubor zpracovaných jímek z historického jádra města Brna. Je nám známo, že celkové množství prozkoumaných jímek je mnohem větší, pro účely této práce jich bylo vybráno pouze omezené množství. Jímky, u kterých nebylo zjištěno dostatek informací, čili byly ve stavu nerozpoznatelném, nebo to byly relikty zanedbatelné velikosti, byly z této práce vynechány. Pro následující statistické vyhodnocení zpracovaných jímek, bylo zvoleno množství porovnatelných faktorů. Navíc byly přidány skutečnosti, které umožní jímky v možném budoucím případě dohledat. Jak u celých, tak u torzovitých jímek, bude využito všech relevantních vlastností. Bohužel vzhledem k tomu, že všechny nálezové zprávy měly různé autory, navzdory tomu, že by formát nálezových zpráv měl být obdobný, stalo se obtížným určit právě tyto porovnatelné faktory. Rozhodujícím kritériem se posléze staly nejčastěji použité a zaznamenané faktory. Též došlo k posunu v zapisování, takže v některých zprávách byly jímky značeny číslem výkopu (zahrnutém ve vyšší struktuře, dále jen VS) nebo číslem objektu zařazeném v kontextovém systému a nově pod svazkem stratigrafických jednotek (dále jen s. s. j.) a jednotlivé prvky pak určenými jako stratigrafické jednotky (s. j.). Proto nebylo možné dosáhnout úplné unifikace a jímky jsou na lokalitách řazeny dle systému užitého v té určité nálezové zprávě. Následovat bude rozepsaná legenda se zdůvodněními, proč jsou jednotlivé faktory zahrnuty ve sledování. Tento rastr byl použit na všechny zahrnuté jímky. Parcela: Místo výkopu jímky a její umístění na parcele. K současnému datu aktuální orientační číslo domu, s lokalizací jímky na parcele, pokud je tato skutečnost uvedena v nálezové zprávě. Může též obsahovat jiné skutečnosti umožňující lokalizaci jímky na parcele, například řez, čtverec nebo plochu, dohledatelnou v terénní dokumentaci. Použito kvůli přehlednějšímu seřazení soupisu jímek. Jímka s. s. j./jímka VS: U jímek které nejsou v nálezových zprávách vedeny jako s. s. j. nebo VS bude tato položka vynechána. Zahrnuto z důvodu možného budoucího dohledání a lepší orientaci v soupisu a hlavně kvůli snadnému vyhledávání v nálezových zprávách. Číslo výkopu: U jímek, které nemají čísla výkopu v nálezových zprávách uvedeny, bude tato položka vynechána. Zahrnuto z důvodu možného budoucího dohledání a lepší orientaci v soupisu a hlavně kvůli snadnému vyhledávání v nálezových zprávách. 9

14 Objekt číslo: U jímek, které nejsou v nálezových zprávách vedeny jako objektová čísla, bude tato položka vynechána. Jinak zahrnuto z důvodu možného budoucího dohledání a lepší orientaci v soupisu a hlavně kvůli snadnému vyhledávání v nálezových zprávách. Tvar: Jde o půdorysné zobrazení objektu. Pokud se půdorysný tvar vzhledem k výšce v objektu mění, bude to zde zahrnuto. Jde o část relevantní pro tuto práci. Možné tvary kruhový, oválný, čtvercový, obdélný, lichoběžný, jiný (bude co nejblíže popsán). Tento zápis tvaru jsem zvolil z důvodu nestejného označování podobných jevů v nálezových zprávách. Jako rozdíl mezi obdélným a čtvercovým tvarem jsem si zadal délku stran lišících se o více než 10 cm, což mohlo středověkému kopáči připadat zhruba jako stejná délka. Každopádně má osobní definice tvaru, pokud se tedy liší od té v nálezové zprávě, bude uvedena v závorce. Rozměry v horní části: Jsou uvedené v metrech. Jde o část relevantní pro tuto práci. Jsou zapisovány ve tvaru maximální známá délka x šířka, v případě uvedení jednoho rozměru, ten pak určuje maximální průměr půdorysu u kruhové jímky. Rozměry ve spodní části: Jsou uvedené v metrech, většina zpráv je bohužel nezmiňuje. Jde o část relevantní pro tuto práci. Jsou zapisovány ve tvaru maximální známá délka x šířka, v případě uvedení jednoho rozměru, ten pak určuje maximální průměr půdorysu u kruhové jímky. Hloubka: Jde o reálně prozkoumanou hloubku jímky. Jde o část relevantní pro tuto práci. Stěny: Jde o charakteristiku stěn, zda jsou přímé, zvlněné, stupňovité, šikmé, přímé apod. A jaký mají sklon. Jde o část relevantní pro tuto práci. Dno: Jde o charakteristiku dna, zda je rovné, prohloubené, stupňovité apod. Pokud dna nebylo dosaženo, nebo nebylo určitelné, bude zde tato skutečnost uvedena. Jde o část relevantní pro tuto práci. Výplň: Čísla vrstev výplně z nálezových zpráv, pokud jsou uvedené. Zahrnuto z důvodu možného budoucího dohledání. Pokud je zde písmeno X, znamená to, že blíže neurčený počet vrstev výplně byl zničen, většinou odbagrován. Výztuž: Bude uvedeno, zda je či není. Pokud ano, pak zda je zděná, či vydřevená. Jde o část relevantní pro tuto práci. Popis výztuže: Jde o bližší popis výztuže, pokud byl v nálezové zprávě rozveden. Půjde například o složení zdiva, typ použité malty, druh dřeva, charakteristiku konstrukce (roubená, desky za sloupky a rozpory vodorovné, svislé, košatina..). Jde o část relevantní pro tuto práci. Datace: Pokud bude uvedena v nálezové zprávě, pokud bude uvedeno dle jakých zdrojů a zda jde o předpokládaný vznik, či zánik jímky, pokud to bylo v nálezové zprávě určeno, jinak se bude předpokládat doba užívání jímky. Jde o část relevantní pro tuto práci. 10

15 Poznámka: Jakékoli další skutečnosti, které se mohou jevit zajímavé ve světle práce. Například hladina spodní vody, přesný stav a důvody dochování, dodatky ke tvaru. Zdroje: Bude uvedeno č. j. NZ, publikace, terénní dokumentace a kde je uložena, pokud jsou tyto skutečnosti uvedené v nálezových zprávách. 7. Stručný popis vybraných lokalit Každá v této práci popsaná jímka byla nalezená na jedné z následujících lokalit. Jde o lokalitu v rámci výstavby Obchodní galerie Velký Špalíček (Dominikánská 1, 3, 5, 7, Dominikánské náměstí 12 a Mečová 2, 4), lokalitu Panská 6 8 s náměstím Svobody 16, lokalitu v rámci výstavby víceúčelového objektu na Benešově 6, lokalitu Mečová 2, lokalitu prozkoumanou kvůli výstavbě polyfunkčního domu na Kozí 5, lokalitu zkoumanou v souvislosti se stavbou Divadla na provázku na Zelném trhu 9 (dříve nám. 25. února) a Petrské 4 a lokalitu Dominikánská 11, 13, 15, 17, 19. Lokality budou seřazeny abecedně. Pro lepší orientaci v situaci, jsme si dovolili jednotlivé lokality a výzkumy na nich blíže přiblížit tak, jak byly popsány v související nálezové zprávě. Jsou užity přejaté výrazy a označení s vírou, že výzkumníci odvedli dobrou práci a ačkoli se liší způsobem popisu lokality, tento popis by měl být dle nejlepšího mínění dostačující a navíc ilustruje různé trendy v psaní těchto materiálů. Pro přehled bude uvedeno u každé lokality celkové množství objektů identifikovaných v nálezové zprávě jako jímka. Jako důležitou poznámku je třeba nadnést, že lokality mají domy označené čísly popisnými, nicméně toto je chybné a měla by to být čísla orientační. Avšak v rámci zachování původního vyznění prací toto nebylo změněno a bylo ponecháno v původním znění. Lokalita Benešova 6 Zdrojem pro tento popis lokality a zpracování vybraných jímek z této lokality se stala nálezová zpráva HOLUB MERTA Prozkoumaná plocha se nachází na mírném jihovýchodním svahu u východního okraje historického jádra. Svažuje se směrem k říčce Ponávce. Lokalita je na úpatí terénního zlomu, v oblasti Měnínské brány, kolem které se nachází středověké opevnění Brna. Plochu vymezuje ze severu Orlí ulice, na východní a jihovýchodní straně Benešova ulice, z jihozápadu pak stávající 11

16 zástavba. Jáma staveniště dosahovala hloubky 11 metrů od současného povrchu. Stavební jáma byla snížena na úroveň sklepa vybombardovaného nájemního domu, po odstranění podlahy byly z časových a technických důvodů prozkoumány relikty zahloubených objektů. Jednalo se o středověké odpadní jímky, pece a sklep domu. Projevem nejstarší lidské aktivity by mohl být objekt kultury s lineární keramikou. Nejmladší stopy lidské aktivity spadají do 15. století, kromě výstavby barokního bastionového opevnění Brna byl prostor nezastavěn. Na konci 19. století sice byly na místě postaveny domy, ale ty byly zničeny bombardováním 20. listopadu Jímky byly jak čtvercového, popřípadě obdélného, (s. s. j. 012, 014, 020) tak kruhového půdorysu (s. s. j. 001, 011, , 017, 018, 019). Ve všech čtvercových jímkách byla zjištěna rámová konstrukce s rohovými stojkami a byly zapaženy dřevěnými deskami. Z kruhových jímek byla doložena výdřeva u dvou. V prvním případě šlo o vložený sud, ve druhém o vyplétanou konstrukci. Vyplétanou jímku bohužel nebylo možné prozkoumat. Díky vysoké hladině spodní vody došlo k zachování velkého množství organickým materiálů. Celkem bylo prozkoumáno 10 jímek. Lokalita Dominikánská 11, 13, 15, 17, 19 Zdrojem pro tento popis lokality a zpracování vybraných jímek z této lokality se stala nálezová zpráva PROCHÁZKA Dále bude lolalita uváděna pro větší přehlednost jako Dominikánská V roce 1983 byl zahájen výzkum kvůli narušení archeologické situace, převážně šlo o dokumentaci a vzorkování v traktech domů čp. 11 a 13. V roce 1984 pak kvůli investorovi probíhal výzkum traktu čp. 15. a 17. na nevelkých plochách za těžby stavební jámy. Celkem bylo zaregistrováno 66 objektů převážně z dvorních části parcel č. 479, 480 (čp. 11), 481 (čp. 13), 482 (čp. 15), (čp. 17). Geologickými vrty byla zjištěna sprašová návěj 2,5 8 m, na jílu ležící na štěrkopísčitém podloží. V roce 1983 byly zkoumány domy čp.11 a 13 a jímky s obj. č. 3, 4, 9, 10, 11, 12 v profilech, vzorkovány při bagrování byly objekty jímek 1, 5, 6, 16 z úrovně 2,6 m pod povrchem za doby výzkumu. Byl nalezen zbytek objektu jímky č. 17, částečně prozkoumán objekt č. 7. Roku 1984 byla úroveň snížena o dalších 5,3 5,5 m, byly odkryty nebo vzorkovány jímky obj. č. 23, 24, 25, 12

17 26, 27, 28. Na parcele č. 479 byly v části přiláhající k parcelám č. 480 a 481 vzorkovány objekty označené jako jímky 31, 13. V roce 1984 a 1985 byly v čele parcely č. 482 (čp. 15) zčásti odkryty jímky s obj. č. 30, 38, 40, 41 hlouběji pak jímky s obj. č. 14, 15, 18, 19, 34, 21, 22, 42, 45, 46, 47, 49, 50, 51a, b, 52, 53, 55, 56. Na parcele 483 byly vzorkovány jímky s obj. č. 64, 59, 60, jedná se o část parcely náležející již k čp. 17. V S výseku parcely č. 484 přiléhajícímu k parcele č. 483 byly jímky s obj. č. 43, 44, 65, 39, přímo v prostoru parcely č. 484 pak s obj. č. 61, 62 b. Celkem bylo jako jímka interpretováno 53 objektů. Lokalita Kozí 5 Zdrojem pro tento popis lokality a zpracování vybraných jímek z této lokality se stala nálezová zpráva KOLAŘÍK SEDLÁČKOVÁ Prozkoumaná plocha se nachází na velmi mírném svahu, pozvolna klesajícím jihovýchodním směrem k náměstí Svobody a ke Kobližné ulici. Zánik historické zástavby spadá do přelomu 19. a 20. století. V rámci výstavby novostaveb tehdy byl zničen původní historický terén cca o 3,2 až 3,7 m. Proto šlo očekávat pouze relikty objektů, které byly zahloubeny alespoň 2,7 m pod původní historický povrch. Všechny tyto objekty byly tedy pod cihlovou podlahou sklepa novostavby a nejsou zachovány v plné velikosti. Nebyla zjištěna žádná pravěká ani raně středověká lidská aktivita. (7) Parcela byla osídlena od 1. poloviny 13. století do současnosti. Všechny jímky, kromě jedné, byly koncentrovány v jižní polovině parcely a byly zahloubeny do sprašového podloží. Nejstarší jímku (s. s. j. 008) lze zařadit do poloviny 13. století, nacházela se ve středu západní strany parcely. Další se nacházely na jižní straně, šlo o relikty (s. s. j. 002, 003, 006) datovatelné do přelomu 13. a 14. století, maximálně do poloviny 14. století. Jímku s. s. j. 006 porušovala obdélná zděná jímka s. s. j. 007 datovatelná do 1. poloviny 15. století. Ve východní stěně stavební jámy, na jižním konci, byla zachycena jímka s nezjistitelným půdorysem, zasahující pod současnou vozovku, datovatelná pravděpodobně do 16. století. Poslední relikt jímky (s. s. j. 009 byl kruhový při severovýchodním okraji parcely, bohužel blíže nezkoumaný, kvůli zachycení malého 13

18 výseku. Našly se zde i dvě zděné novověké jímky (s. s. j. 005 a 010). Pro předmět této práce nejsou podstatné, jímka s. s. j. 005 však porušovala výše zmíněné jímky s. s. j. 006 a 007. Celkem tedy bylo prozkoumáno 8 jímek. Lokalita Mečová 2 Zdrojem pro tento popis lokality a zpracování vybraných jímek z této lokality se stala nálezová zpráva HIMMELOVÁ PROCHÁZKA Výzkum odkryl severní a jižní křídlo objektu takzvané mincovny. Jižní křídlo bylo označeno jako "dům I", severní pak jako "dům II". V žádném z případů se nepodařilo objasnit vztah k uličnímu traktu ve středověku. Dům I a dům II se nacházeli na někdejším městišti Mečová 2, kde byly posléze identifikovány stavby označené jako "dům III" a "dům IV". Dále byl lokalizován "dům V", který se nacházel na původním městišti Dominikánská 13. Dům I byl vyhrazen obdélným prostorem suterénu. se zachycenou cihlovou podlahu. V novověku pak byly ze sklepa proraženy tři další boční sklepy. Byl zachycen ještě jeden další sklep, který představoval 2. patro sklepa a měl valenou takřka půlkruhovou cihelnou klenbu. Výzkum tohoto domu je zanesen na terénních plánech číslo: 57, 57a, 58, 63, 69, 72, 73/91. Dům II byl zachycen asi 5,5 m severně od domu I. Zdi (178, 179) nejstaršího jádra suterénu byly jednom místě zapuštěny do zásypu jímky 354 v jihozápadním koutě. Objekt 7 teď patří mezi nejstarší vyzděné jímky v Brně. Měl lichoběžníkovitý tvar. Bohužel byl bez upozornění archeologů poškozena při výkopu šachty. Dům byl ve své druhé fázi radikálně upraven. Výzkum tohoto domu je zanesen na terénních plánech číslo: 24, 70, 74, 76, 77, 78, 79, 80, 84/91. Dům III byl rozpoznán pouze jako fragment jedné zdi. Výzkum tohoto domu je zanesen na terénních plánech číslo: 63/91, 72/91. Dům IV byl prozkoumán asi ve vzdálenosti 8 m západně od domů I III. Na východní straně k tomuto domu přiléhala vyzděná jímka číslo 17, obdélného tvaru. Byla datována do 2. poloviny 15. až počátku 17. století. Mohla souviset s domem V, ale mohla též vzniknout o něco dříve, jak napovídá skladba zdiva a některé složky inventáře. Výzkum tohoto domu je zanesen na terénních plánech číslo: 22/90, 46/91, 36/91. V rámci městiště Dominikánské nám. č. 13 byl jako doklad nejstaršího osídlení zpozorována jímka č. 9 a v městišti Dominikánské náměstí 12 byly nalezeny jímky č. 324 a 266 datované do přelomu 14. a 15. století až do 2. poloviny 15. století. Byl zde patrně zachycen důkaz změny parcela 14

19 získaný díky vzájemnému porušování objektů, dále zde bylo zachyceno množství zdí a sklep. Dům V představuje nejstarší zástavbu. Byla prozkoumána pouze jeho jižní část. K příslušenství dvorku tohoto domu patřila jímka č. 352 a jímka č. 8. Jímka č. 352 byl vyzděný kosodélník, kladený do přelomu 16. /17. stoleté, jímka č. 8 byl relikt datovaný do 17. století. Výzkum tohoto domu je zanesen na terénních plánech číslo: 61, 72, 85/91. Celkem bylo zaznamenáno 18 jímek nebo jejich reliktů. Lokalita Panská 6 8, náměstí Svobody 16 Zdrojem pro tento popis lokality a zpracování vybraných jímek z této lokality se stala nálezová zpráva HOLUB Zkoumaný prostor byl tvořen dvěma parcelami přiléhajícími k náměstí Svobody (č. 16) a k ulici Panské (č. 6-10) v rámci výstavby obchodního domu Rozkvět a rekonstrukce přilehlých bloků. Prostor se nachází na východním svahu. Bylo vyčleněno 6 výzkumných ploch v rámci lokality. Plocha 01 byla prostranstvím bývalého dvora domů Panská 6-8. Zde byla plocha po obvodu narušena přístupových ochozem v době rekonstrukce a výstavbou anglických dvorků. V jeho severní části byly zachyceny dvě středověké jímky, jejichž zánik je u první (s. s. j. 037) datovatelný do poloviny 13. století a u druhé (s. s. j. 068) před 15. stoletím. Plocha 02 byla úzkým dvorem orientovaným delší stranou ve směru východ-západ mezi Panskou 6-8 a Náměstím svobody 16. Kvůli zničení středu lokality dřívějšími stavebními aktivitami byla rozdělena na východní a západní část. Na západní části byla nalezena zděná jímka (s. s. j. 053) datovaná do 17. století, pod ní však byl zachycen relikt jímky (s. s. j. 078) oválného půdorysu, která byla zasypána na přelomu 14. a 15. století. Tyto odpadní jímky patřily patrně domu z parcely Panská 8. Plocha 03 byla zvolena pro sklepní prostory od nádvoří Panská 6-8 směrem na východ. Plocha 04 byla zvolena pro sklepní prostory v severozápadním rohu Panské 8. Výzkum odhalil tři odpadní jímky a části dvou výše popsaných jímek z Plochy 02. Šlo o zděnou jímku (s. s. j. 057) spadající do 15. století patřící k Panské 10. Dále pak o vydřevenou jímku (s. s. j. 058) ze stejného období ve východní části sklepa s unikátně dochovanou výdřevou ve spodní části a protože nebyla v této hloubce ohrožena výstavbou, byla ponechána pod základovou spárou galerie Rozkvět. Poslední jímka na východ od jímky s. s. j. 058 v této ploše byla zachycena zděná jímka (s. s. j. 066) datovatelná do 16. století. 15

20 Plocha 05 byla zvolena pro sklepní křídlo západně od dvora Panské Dvě blíže nezkoumané jímky byly ponechány pro budoucnost pod základovou spárou galerie Rozkvět. Byla nalezena studna (s. s. j. 071), která druhotně sloužila jako odpadní jímka. V severní části zůstaly další dva relikty jímek. Plocha 06 byla zkoumána dokumentací řezů výkopů. Nalezena byla nejspíše novověká jímka a relikt jímky z 19. století. Celkem bylo jako odpadní jímka, včetně reliktních, interpretováno 17 objektů. Lokalita Velký Špalíček : Dominikánská 1, 3, 5, 7, Dominikánské náměstí 12 a Mečová 2, 4 Zdrojem pro tento popis lokality a zpracování vybraných jímek z této lokality se stala nálezová zpráva MERTA PEŠKA- ZAPLETALOVÁ Prozkoumaná plocha se nachází jihozápadním rohu bloku domů Velký Špalíček, tvořeném ulicemi Dominikánská a Mečová. Z strana v J části hraničí s domy Starobrněnská 2/4, 6, 8, 10. S pak Dům pánů z Kunštátu. Strana J je novostavba obchodního domu C+A, nahrazující historickou zástavbu, na V pak sousedí s Mečová 4. Prozkoumaná plocha je v původní oblasti šesti středověkých parcel (Dominikánská 1, 3, 5, 7 Dominikánské náměstí 12, Mečová 2). Zde byla již od 13. století městská zástavba. Nejstarší lidskou aktivitou dle dosavadního výzkumu zde byla kultura velatická. Geomorfologicky se oblast nachází k východu skloněnému mírnému svahu, směrem k vodoteči Ponávky. Nejvyšší nadmořská výška prozkoumané plochy byla zhruba 228,2 m n. m. Vzhledem k vynucené krátké době výzkumu, byly zkoumány menší ucelenější plochy a množství nálezů a situací bylo zničeno dvou a vícefázovým průběhem výzkumu. Z horizontu V pozdní gotiky se dochovalo několik odpadních jímek, významné nálezy tyglíků jsou z jímek za domem Dominikánská 5. odpadem. Středověké a novověké aktivity dokládají jímky a jámy druhotně zasypané domácím a jiným Bylo prozkoumáno 51 jímek čtvercových nebo kruhových, někdy s pozůstatky dřevěného bednění. Některé z nich dosahovaly i více než 7m hloubky. Většina jímek pochází z 12. až 14. století, 4 další (do počtu 55) jsou pak z 15., 16., a 17. století (pozdní středověk, renesance, baroko). Starší nepotřebné stavby, mohly být zavezeny odpadem z jímek. Původní domy byly nakonec zničeny neúmyslným shozením bomby americkým letectvem 16

21 při náletu na zbrojní podniky v brněnském okolí. Lokalita Zelný trh 9 Zdrojem pro popis této lokality se stala nálezová zpráva PROCHÁZKA V době výzkumu byla lokace známá jako náměstí 25. února čp. 9 (parcela 385) a Petrská čp. 4 (parcely 383, 384). V dnešní době pro větší přehlednost budu používat označení Zelný trh 9. Výzkum probíhal na této lokalitě (čp. 9 a volné prostranství někdejšího čp. 4 v Petrské ulici) v letech 1985, v souvislosti s výstavbou budovy pro Divadlo na provázku. Šlo o vyhloubení suterénů v nepodsklepené části čp. 9 a vytěžení stavební jámy v parcelách na Petrské čp. 4. Lokalita byla zkoumána jen zjišťovacím způsobem z omezených technických a kapacitních důvodů, navíc byla na lokalitě používána těžká technika a dokonce i odstřel, tudíž mohlo dojít k narušení či přímo zničení některých situací. Na základě vrtů byl postižen geologický profil poklesu granodioritového podloží směrem k V, na tento skalní podklad nasedají slabé terciérní jíly a to pouze na V části staveniště, nejmohutnější vrstvy spraše a písku se též nachází na V pod čp. 9, na Z a J chybí. Dvůr čp. 9 byl zaplněn navážkovým valem, který nasedá přímo na skálu. Novověký zásyp deprese ve spraši byl pozorován též v SV části dvora čp. 9. Čili dvůr čp. 9 byl v novověku zcela vyrovnán a na Z a JZ přímo zaříznut do podloží. Podstatnou část čp. 9 zabíral obj. č. 1 interpretovaný jako suterén povrchového dřevohlinitého domu, který respektoval uliční čáru a rozdělení parcel 9 a 10. Kvůli výše zmíněnému odstřelu byly zkoumané jímky porušené (v Z části na rozhraní 383 a 385), některé byly zahloubeny do skály. Na místě čp. 4 byl zaznamenán zděný suterén domu a mazanicové zbytky pravděpodobně dřevohlinitého objektu, které byl ovšem zničen ještě před započetím výzkumu. Bylo zjištěno 6 objektů interpretovaných jako jímky v čp. 9 a jeden takovýto objekt v čp. 4, celkově tedy na celé lokalitě Vlastní soupis vybraných jímek Nyní bude následovat výpis všech relevantních jímek s vyplněným rastrem řazený abecedně dle jednotlivých lokalit. Během procesu sběru dat se totiž ukázalo, že některé objekty označené jako jímky nejsou vhodné k tomuto typu zpracování a tak byly ze soupisu vynechány jímky novověké (nejsou 17

22 tématem práce), jímky dokumentované na profilech (nemají požadované faktory), jímky tak reliktní, že měly zachovány jen jeden faktor (rušivá vypovídací hodnota), nebo objekty, které byly označeny jen jako pravděpodobné jímky (hledáme doložené jímky se známými faktory). Jejich vypovídací hodnota byla shledána jako matoucí pro výsledky této práce. Pokud byly takovéto jímky ponechány bylo to právě kvůli jejich výjimečnosti (košatinová výdřeva, jímky sekané do skály, zděné jímky...). Z důvodu neúměrného rozsahu byla pro tuto část změněna grafická podoba práce, konkrétně velikost písma. Lokalita Benešova 6 zde. Jímky byly ve zprávě řazeny dle souborů stratigrafických jednotek, proto jsou tak řazeny i Parcela: Benešova 6 Jímka s. s. j.: 001 Číslo výkopu: 0500 Rozměry v horní části: průměr 1,6 m Dochovaná hloubka: - Stěny: pravidelné, přímé, svislé Dno: nedosaženo Výplň: 163 Datace: 1. polovina 14. století. Dle datace uvedené v nálezové zprávě na základě inventáře výplně 163. Poznámka: Nekopáno pouze vzorkováno. Zdroje: Holub Merta 2008 Parcela: Benešova 6 Jímka s. s. j.: 011 Číslo výkopu: 0510 = 0522 Rozměry v horní části: průměr 1,5 m Dochovaná hloubka: 2,3 m Stěny: pravidelné, stupňovité, svislé Dno: Nedosaženo 18

23 Výztuž: vydřevená Popis výztuže: Vložený sud o průměru 0,9m. Výplň: 224, 303, 304, 305, 306, 307 Datace: 14., 15. století. Dle datace uvedené v nálezové zprávě na základě inventáře výplně 306 (14. století) a výplně 224 (15. století). Poznámka: Sud byl v jámě utěsněn. Prozkoumáno 1,6 m do hloubky. Zdroje: Holub Merta 2008 Parcela: Benešova 6 Jímka s. s. j.: 012 Číslo výkopu: 0511 Tvar: obdélný Rozměry v horní části: délka 1,92 m x šířka 1,68 m Dochovaná hloubka: 1,3 m Stěny: pravidelné, přímé, svislé Dno: pravidelné, ploché, rovné Výztuž: vydřevená Popis výztuže: Rohové trámové stojky rozpažené mezi sebou vodorovnými trámky. Celá konstrukce mezi hranou výkopu a rámy byla vypažena svisle kladenými širšími deskami. Tis, dub, jedle. Výplň: 229, 230 Datace: Vznik krátce po roce 1268 dle dendrochronologie. 14. století dle datace uvedené v nálezové zprávě na základě inventáře výplně 220, 230. Poznámka: Dendrochronologická analýza výdřevy určila pravděpodobnou dobu vzniku jímky. Zdroje: Holub Merta 2008 Parcela: Benešova 6 Jímka s. s. j.: 013 Číslo výkopu: 0512 Rozměry v horní části: - Dochovaná hloubka: - Stěny: pravidelné, přímé, svislé Dno: - Výztuž: vydřevená Popis výztuže: vyplétaná (košatinová) Výplň: 231 Datace: - Poznámka: Bohužel nezkoumána z důvodů bezpečnosti práce. Pouze zachycena ve stěně stavební jámy. 19

24 Zdroje: Holub Merta 2008 Parcela: Benešova 6 Jímka s. s. j.: 014, 015 Číslo výkopu: 0515, 0516 Tvar: čtvercový Rozměry v horní části: strany 0,94 m x 0,94 m Dochovaná hloubka: 0,73 m Stěny: pravidelné, přímé, svislé Dno: nedokopáno Výztuž: vydřevená Popis výztuže: Čtyři kůly v rozích. Dub. Výplň: 263, 265 Datace: Dle smýceného dubového dřeva vznik po roce Kvůli chybějícímu inventáři nelze na jeho základě datovat. Poznámka: Spíše se jedná o studnu, vzhledem k tomu, že okolo konstrukce byla kruhová jáma o průměru 2, 5 m, která nejspíše sloužila jako filtr. Tato kruhová jáma byla starší případně související. Výkop 0515 odpovídá vydřevené části (výplň: 263), výkop 0516 pak kruhové jámě (výplň: 265). Zdroje: Holub Merta 2008 Parcela: Benešova 6 Jímka s. s. j.: 016 Číslo výkopu: 517 Rozměry v horní části: průměr 1,25 m Dochovaná hloubka: 2,3 m Stěny: pravidelné, přímé, svislé Dno: pravidelné, ploché, rovné Výplň: 235, 236, 237, 238, 239, 240, 261 Datace: 1. polovina 14. století. Dle datace uvedené v nálezové zprávě na základě inventáře z výplně 261. Poznámka: V severovýchodní a jihozápadní stěně byly vyhloubeny výklenky. Bohužel z důvodu bezpečnosti práce byla prozkoumána hloubka severovýchodního jen 0, 4 m a jihozápadního jen 0, 3 m. Velké množství makrozbytků. Zdroje: Holub Merta 2008 Parcela: Benešova 6 Jímka s. s. j.: 017 Číslo výkopu:

25 Tvar: oválný Rozměry v horní části: délka 1,8 m x šířka 1,4 m Dochovaná hloubka: 0,5 m Stěny: pravidelné, přímé, svislé Dno: pravidelné, konvexní, mírně do středu svažující Výplň: 257, 262 Datace: 1. polovina 14. století. Dle datace uvedené v nálezové zprávě na základě inventáře výplně 257, 262. Poznámka: Možná měla jílové těsnění dna, pokud nešlo o ovlivnění podloží obsahem jímky. Zdroje: Holub Merta 2008 Parcela: Benešova 6 Jímka s. s. j.: 018 Číslo výkopu: 519 Rozměry v horní části: průměr 1,65 m Dochovaná hloubka: 0, 4 m Stěny: pravidelné, přímé, svislé Dno: pravidelné, konvexní, mírně do středu svažující Výplň: 264, 266, 195 Datace: 13. /14. století až 15. století. Dle datace uvedené v nálezové zprávě na základě inventáře výplně 195 (13. /14. století) a výplně 264 (15. století). Poznámka: - Zdroje: Holub Merta 2008 Parcela: Benešova 6 Jímka s. s. j.: 019 Číslo výkopu: 520 Rozměry v horní části: průměr 1,5 m Rozměry ve spodní části: Dochovaná hloubka: 1,86 m Stěny: pravidelné, přímé, svislé Dno: pravidelné, ploché, rovné 21

26 Výplň: 248, 249, 267, 268 Datace: Blíže neurčitelný středověk dle datace uvedené v nálezové zprávě na základě inventáře výplně 268. Poznámka: - Zdroje: Holub Merta 2008 Parcela: Benešova 6 Jímka s. s. j.: 020 Číslo výkopu: 521 Tvar: obdélný Rozměry v horní části: délka 1,7 m x šířka 1,2 m Dochovaná hloubka: 2,3 m Stěny: zhrouceny Dno: nedosaženo Výztuž: vydřevená Popis výztuže: Čtyři rohové sloupky vypažené vodorovnými břevny. Desky pažení byly kladeny vodorovně, dosahují až 0,5 m šířky. Výplň 909. Výplň: 258, 259, 271, 260, 276, 277, 278, 909 Datace: 13. /14. století až 15. století. Dle datace uvedené v nálezové zprávě na základě inventáře výplně 276 (13. /14. století), výplně 271 (počátek 14. století), výplně 277 (14. století) a výplně 258 (15. století). Poznámka: Vysoká hladina spodní vody zamezila dosažení dna. Zdroje: Holub Merta 2008 Lokalita Dominikánská Jímky byly ve zprávě řazeny dle čísla objektu u jednotlivých domů, tak jsou tak řazeny i zde. Parcela: Dominikánská čp. 11, 13 Objekt číslo: 3 Tvar: relikt, neznámý Rozměry v horní části: minimálně šířka 2 m Dochovaná hloubka: 1, 3 m Stěny: - Dno: - Výztuž: vydřevená Popis výztuže: Zachován pouze otisk stěny z vodorovně kladených desek. Výplň: - Datace: 16. století dle nálezové zprávy. 22

27 Poznámka: Hloubka byla zachycena pod úrovní sklepa čp. 11. Datace byla provedena na základě keramiky, kterou stavební dělnici odložili vedle výkopu. Zdroje: PROCHÁZKA 1991 Parcela: Dominikánská čp. 11, 13 Objekt číslo: 17 Tvar: obdélný Rozměry v horní části: délka 1,8 m x šířka 1,3 m Rozměry ve spodní části: délka 1 m až 1,2 m x šířka 0,75 m až 0,9 m Dochovaná hloubka: 2 m Stěny: šíkmé Dno: zhruba rovné, nepravidelné Výplň: dvě vrstvy Datace: - Poznámka: Relikt spodní části jímky. Při dně jen SV a SZ stěna svíraly pravý úhel. V úrovni dna byly v JV stěně při V rohu a v JZ stěně při J rohu výklenky. První měl maximální rozměry půlkruhového půdorysu šířku 0,5 m, výšku 0,32 m, zahloubení do stěny 0,4 m. Druhý výklenek měl podobný tvar šířku 0,8 m, výšku 0,44 m a zahloubení cca 0,25 m. Zdroje: PROCHÁZKA 1991 Parcela: Dominikánská čp. 11, 13 Objekt číslo: 23 Rozměry v horní části: průměr 1,45 m Rozměry ve spodní části: průměr 1 m Dochovaná hloubka: 2,4 m Stěny: - Dno: - Výplň: tři vrstvy Datace: 2. polovina 15. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Svrchní partie byla odbagrována, avšak dělníci ponechali nálezy odtut vedle objektu. Dno objektu od povrchu v roce výzkumu 9,2 m. Zdroje: PROCHÁZKA 1991 Parcela: Dominikánská čp. 11, 13 Objekt číslo: 24 23

28 Rozměry v horní části: průměr 1,25 Rozměry ve spodní části: průměr 1 Dochovaná hloubka: 0,7 Stěny: rovné, mírně zkosené Dno: - Výztuž:- Výplň: dvě vrstvvy Datace: Přelom 13. a 14. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Jednalo se o zbytek spodní části jímky. Zdroje: PROCHÁZKA 1991 Parcela: Dominikánská čp. 11, 13 Objekt číslo: 25 Tvar: obdélný Rozměry v horní části: délka 2,15 m x šířka 0,9 m 1,1 m Rozměry ve spodní části: délka x šířka 0,8-0,9 Dochovaná hloubka: 1,9 m Stěny: svažité s náznaky odstupnění na V Dno: - Výplň: pět vrstev Datace: 2. polovina 13. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Byla prozkoumána zhruba polovina jímky. Ve spodní vrstvě se nacházely zbytky dřev. Zdroje: PROCHÁZKA 1991 Parcela: Výsek parcely č. 479 za dvorem domu Dominikánská čp. 11, 13 Objekt číslo: 13 Tvar: obdélný Rozměry v horní části: maximální délka 5,7 m x maximální šířka 2,5 m Dochovaná hloubka: 2,8 m Stěny: - Dno: - Výplň: dvě vrstvy Datace: Přelom 15. a 16. až 1. polovina 16. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Svrchní vrstva byla bohatá na nálezy byla však zničena stavební mechanismem a zbytek jímky nebyl kvůli 24

29 chudobě na nálezy a velkým rozměrům podrobně zkoumán, pouze zdokumentován na profilu. Zdroje: PROCHÁZKA 1991 Parcela: Dominikánská čp. 15 Objekt číslo: 21 Tvar: obdélný Rozměry v horní části: délka 1,7 m x šířka neznámá Rozměry ve spodní části: délka 1 m x šířka 1,14 m Dochovaná hloubka: 3 m Stěny: - Dno: - Popis výztuže: Výplň: čtyři vrstvy Datace: Horní vrstvy přelom 13. a 14. století, spodní vrstvy 1. polovina 13. století dle nálezové zprávy. Poznámka: V horní části narušen bagrováním. Zdroje: PROCHÁZKA 1991 Parcela: Dominikánská čp. 15 Objekt číslo: 42 Rozměry v horní části: průměr 1,6 m Dochovaná hloubka: 0,3 m Stěny: - Dno: - Výplň: jednovrstvá Datace: 2. polovina 14. století. Poznámka: - Zdroje: PROCHÁZKA 1991 Parcela: Dominikánská čp. 15 Objekt číslo: 45 Tvar: obdélný Rozměry v horní části: - Rozměry ve spodní části: délka 1,35 m x šířka minimálně 0,9 m Dochovaná hloubka: 2 m Stěny: svislé 25

30 Dno: rovné Výplň: dvě vrstvy Datace: Přelom 14. a 15. století až 1. polovina 15. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Zkoumán až po vážném narušení těžbou stavební jámy. Zdroje: PROCHÁZKA 1991 Parcela: Dominikánská čp. 15 Objekt číslo: 46 Rozměry v horní části: 1,4 m Rozměry ve spodní části: průměr 0,9 m Dochovaná hloubka: 1,85 m Stěny: - Dno: - Výplň: dvě vrstvy Datace: 2. polovina 14. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Zkoumán až po vážném narušení těžbou stavební jámy. Zdroje: PROCHÁZKA 1991 Parcela: Dominikánská čp. 15 Objekt číslo: 47 Tvar: osmičkový Rozměry v horní části: S - oválná část délka 1,2 m x šířka 1,1 m, J - půlkruhový lalok o průměru 1 m Dochovaná hloubka: 0,88 m v oválné části, 0,85 m v půlkruhové části Stěny: - Dno: - Popis výztuže: Výplň: dvě vrstvy Datace: Přelom 14. a 15. století až 1. polovina 15. století. Poznámka: Zkoumán až po vážném narušení těžbou stavební jámy. Zdroje: PROCHÁZKA 1991 Parcela: Dominikánská čp. 15 Objekt číslo: 48 26

31 Tvar: obdélná Rozměry v horní části: délka 2 m x šířka - Rozměry ve spodní části: délka 1,15 m x šířka mimálně 0,5 m Dochovaná hloubka: 2,9 m Stěny: - Dno: - Výplň: dvě vrstvy Datace: 1. polovina 13. století. Poznámka: Narušený objekt. Zdroje: PROCHÁZKA 1991 Parcela: Dominikánská čp. 15 Objekt číslo: 51 a, b Tvar: S kruhový, avšak V směřovala k J kde se tupoúhle zalamovala k Z Rozměry v horní části: S část průměr 1,65 m Rozměry ve spodní části: průměr 1,35 m Dochovaná hloubka: - Stěny: mírně svažité Dno: rovné, u kulaté části o 0,2 m hlouběji Výplň: tři vrstvy Datace: 2. polovina 13. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Jímka zkoumána ve dvou etapách. Pravděpodobně šlo původně o dvě jímky vzájemně se narušující, přičemž při hloubení mladší byla narušena, vyčištěna a znovu využita i starší jímka. Zdroje: PROCHÁZKA 1991 Parcela: Dominikánská čp. 15 Objekt číslo: 52 Rozměry v horní části: průměr 2,10 m maximálně 2,15 m Dochovaná hloubka: 1,15 m Stěny: - Dno: - Výplň: dvě vrstvy 27

32 Datace: 1. polovina 15. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Z bezpečnostních důvodů zkoumání zastaveno. Raženou sondou bylo zjistěno, že dno se nacházelo 10 m pod povrchem na lokalitě během výzkumu. Zdroje: PROCHÁZKA 1991 Parcela: Dominikánská čp. 15 Objekt číslo: 54 Tvar: nepravidelně lichoběžný, ve spodní části obdélný Rozměry v horní části: délka 1,95 m x šířka 1,8 m Rozměry ve spodní části: délka 1,7 m x šířka 1,15 m Dochovaná hloubka: 2,55 m Stěny: velmi nerovné, pouze místy svislé Dno: - Výplň: dvě vrstvy Datace: Přelom 15. a 16. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Zkoumán až po vážném narušení těžbou stavební jámy. Zdroje: PROCHÁZKA 1991 Parcela: Dominikánská čp. 15 Objekt číslo: 55 Rozměry v horní části: průměr 1,95 m až 2,05 m Rozměry ve spodní části:- Dochovaná hloubka: minimálně 0,3 m Stěny: - Dno: - Výplň: dvě vrstvy Datace: 14. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Vzorkováno do 0,3 m, ražená sonda nedosáhla po 2 m dna. Zdroje: PROCHÁZKA 1991 Parcela: Dominikánská čp. 15 Objekt číslo: 56 Rozměry v horní části: průměr 1,5 m až 1,6 m 28

33 Dochovaná hloubka: minimálně 0,3 m Stěny: - Dno: - Výplň: jednovrstvá Datace: 2. polovina 14. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Vzorkováno do 0,3 m. Dno nezjištěno. Zdroje: PROCHÁZKA 1991 Parcela: Dominikánská čp. 17 Objekt číslo: 43 Tvar: oválný (kruhový) Rozměry v horní části: délka 2 m x šířka 1,95 m Dochovaná hloubka: minimálně 0,4 m Stěny: - Dno: - Výplň: jednovrstvá Datace: 2. polovina 14. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Vzorkována do hloubky 0,20-0,40 m. Zdroje: PROCHÁZKA 1991 Parcela: Dominikánská čp. 17 Objekt číslo: 44 Tvar: oválný, ve V stěně výklenek Rozměry v horní části: délka 1,05 m x šířka 0,9 m Dochovaná hloubka: 2,9 m Stěny: svislé Dno: rovné Výplň: dvě vrstvy Datace: 2. polovina 15. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Zachycený výklenek byl chodbovitý s klenutým stropem a měl výšku 2 m, raženou sondou bylo zjištěno, pokračování nejméně 1,4 m vodorovně. Zdroje: PROCHÁZKA

34 Parcela: Dominikánská čp. 17 Objekt číslo: 59 Tvar: čtvercový Rozměry v horní části: strany 1,42 m x 1,42 m Dochovaná hloubka: minimálně 0,5 m Stěny: - Dno: - Výplň: jednovrstvá Datace: - Poznámka: V roh porušila jímka č. 60. Vzorkováno do 0,5 m. Dna nedosaženo. Zdroje: PROCHÁZKA 1991 Parcela: Dominikánská čp. 17 Objekt číslo: 60 Rozměry v horní části: průměr 1,4 m Dochovaná hloubka: minimálně 0,6 m Stěny: - Dno: - Výplň: jednovrstvá Datace: 1. polovina 15. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Vzorkováno do 0,5 0,6 m. Dna nedosaženo. Z částí porušuje jímku č. 59. Zdroje: PROCHÁZKA 1991 Parcela: Dominikánská čp. 17 Objekt číslo: 62 b Rozměry v horní části: průměr 1,5 m maximálně 1,6 m Rozměry ve spodní části: průměr 1,4 m Dochovaná hloubka: 3 m Stěny: mírně šikmé Dno: rovné 30

35 Výplň: dvě vrstvy Datace: Polovina 13. století dle nálezové zpravy. Poznámka: Pode dnem objekt 62 a. Zdroje: PROCHÁZKA 1991 Lokalita Kozí 5 zde. Jímky byly ve zprávě řazeny dle souborů stratigrafických jednotek, proto jsou tak řazeny i Parcela: jih Kozí 5 Jímka s. s. j.: 002 Číslo výkopu: 0500 Rozměry v horní části: průměr 1,8 m Hloubka: 1,55 m Stěny: pravidelné, přímé, šikmé Dno: pravidelné, ploché, vodorovné Výplň: 0103, 0104, 0105, 0106 Datace: 13. /14. století dle interpretace v textu nálezové zprávy. Poznámka: Kopáno pouze po úroveň spodní vody, nejspíše šlo zároveň o dno. Prozkoumaná část byla pod úrovní recentního sklepa. Zdroje: KOLAŘÍK SEDLÁČKOVÁ List terénní dokumentace: 01/08. Parcela: jih Kozí 5 Jímka s. s. j.: 003 Číslo výkopu: 0501 Rozměry v horní části: průměr 1,65 m Hloubka: 1,6 m Stěny: pravidelné, přímé, svislé Dno: neznámé Výplň:

36 Datace: 13. /14. století dle interpretace v textu nálezové zprávy. Poznámka: Kopáno pouze po úroveň spodní vody. Prozkoumaná část byla pod úrovní recentního sklepa. Zdroje: KOLAŘÍK SEDLÁČKOVÁ List terénní dokumentace: 02/08 Parcela: jih Kozí 5 Jímka s. s. j.: 006 Číslo výkopu: 503 Tvar: pravděpodobně kruhový Rozměry v horní části: průměr 1,7 m Hloubka: 1,6 m Stěny: pravidelné, přímé, šikmé Dno: neznámé Výplň: 0109, 0110, 0111, 0112, 0113 Datace: 13. /14. století dle interpretace v textu nálezové zprávy. Poznámka: Kopáno pouze po úroveň spodní vody. Prozkoumaná část byla pod úrovní recentního sklepa. Zdroje: KOLAŘÍK SEDLÁČKOVÁ List terénní dokumentace: 04/08, 05/08. Parcela: jih Kozí 5 Jímka s. s. j.: 007 Číslo výkopu: 504 Tvar: pravoúhlý Rozměry v horní části: 1,8 m x > 0,45 m Rozměry ve spodní části: Hloubka: 2 m Stěny: pravidelné, přímé, šikmé Dno: neznámé Výplň: 0116, 0120, 0121 Datace: 1. polovina 15. století dle interpretace v textu nálezové zprávy. Poznámka: Kopáno pouze po úroveň spodní vody. Prozkoumaná část byla pod úrovní recentního sklepa. Zdroje: KOLAŘÍK SEDLÁČKOVÁ List terénní dokumentace: 04/08, 05/08. Parcela: střed západní části Kozí 5 Jímka s. s. j.: 008 Číslo výkopu: 0505 Tvar: čtvercový 32

37 Rozměry v horní části: strany 1,3 m x 1,3 m Hloubka: 1,4 m Stěny: pravidelné, přímé, svislé Dno: pravidelné ploché, vodorovné Výplň: 0127 Datace: 1. polovina 13. století dle interpretace v textu nálezové zprávy. Poznámka: Kopáno pouze po úroveň spodní vody, nejspíše šlo zároveň o dno. Prozkoumaná část byla pod úrovní recentního sklepa. Celkovou původní hloubku lze odhadnout na 4,5 m až 4,7 m. Zdroje: KOLAŘÍK SEDLÁČKOVÁ List terénní dokumentace: 07/08. Lokalita Mečová 2 Parcela: Mečová 2, Čtverec: 216, plán číslo: 1, 2/90 Objekt číslo: 1 Tvar: čtvercový (lichoběžný) Rozměry v horní části: severní strana 1,84 m, jižní strana 2,16 m, západní strana 1,9 m, východní strana 2 m Hloubka: 2,8 m Stěny: mírně šikmé Dno: rovné, hladké Výplň: pět mechanicky odebraných vrstev Datace: 13. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Asi 0,2 m nade dnem bylo velké množství zcela zetlelého dřeva. Odebíráno po mechanických vrstvách. Zdroje: HIMMELOVÁ PROCHÁZKA 2009 Parcela: Mečová 2, Čtverec: 200, 201, plán číslo: 3/90, 35/91 Objekt číslo: 2 Rozměry v horní části: průměr 1,8 m Hloubka: 5,5 m Stěny: mírně šikmé Dno: rovné 33

38 Výplň: pět mechanicky odebraných vrstev Datace: 13. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Odebírána po mechanických vrstvách. Předpokládaná původní hloubka 7 m. Porušen základovou zdí k. 140 (západní zeď domu I). Spodní vrstva zbahnělá. Zdroje: HIMMELOVÁ PROCHÁZKA 2009 Parcela: Mečová 2, Čtverec: 221, plán číslo: 30/91, 32, 33/91 Objekt číslo: 4 na povrchu, na dně uložena břevna v pravých úhlech Rozměry v horní části: průměr 1,5 m Hloubka: 6,14 m Stěny: svislé Dno: - Výztuž: zděná, při dně výdřeva Popis výztuže: Lomový kámen, převážně Old Red, ojediněle vápence. Silná do 0,5m. Kameny o délce 0,2 m až 0,4 m ojediněle i 0,7 m, hrubě řádkované, nedorovnávané. Spodní věnec podložen dřevěným věncem položeným srubovým způsobem, který měl rohy utěsněny kameny a jílem a byl podložen 4 kameny. Výplň: tři vrstvy Datace: Průběh 14. století až první polovina 17. století. Dle nálezové zprávy. Poznámka: Studna, druhotně používána jako odpadní jímka. První vrstva obsahovala materiál z 2. poloviny 16. století až 1. poloviny 17. století. Druhá a třetí vrstva do sebe přecházely a spadají do průběhu 14. století. Západní část objektu překryta základovou zdí k Dno bylo 0,8 m pod úrovní spodní vody. Zdroje: HIMMELOVÁ PROCHÁZKA 2009 Parcela: Mečová 2, Čtverec: 117, 118, plán číslo: 68, 69, 70/91 Objekt číslo: 7 Tvar: čtvercový Rozměry v horní části: vnější strany 1,8 m x 1,68 m/ vnitřní strany 0,66 m x 0,7 m Hloubka: 2,94 m Stěny: Dno: rovné Výztuž: zděná Popis výztuže: Smíšené zdivo s převahou kamene. Kamenné plenty jsou označeny jako obvodové zdi č. 197, 198, 199, 200. Výplň: 3 vrstvy Datace: Zánik v poslední čtvrtině 15. století, dle datace mincí z let Poznámka: Obvodové zdivo 1399 překryto obvodovou zdí domu II č Zdroje: HIMMELOVÁ PROCHÁZKA

39 Parcela: Mečová 2, Čtverec: 66, plán číslo: 61, 81, 85/91 Objekt číslo: 9 Tvar: nepravidelně kruhový (ovál) Rozměry v horní části: délka 2,7 m x šířka 2,5 m Hloubka: 6,05 m Stěny: svislé Dno: nedosaženo Výztuž: vydřevená Popis výztuže: Zachovány pouze nepatrné zbytky. Výplň: tři vrstvy Datace: 14. až 16. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Překryt zdí k. 269 a mladší 273, severovýchodní část objektu odstraněna v minulosti, objekt silně porušený, výzkum přerušen z bezpečnostních důvodů Zdroje: HIMMELOVÁ PROCHÁZKA 2009 Parcela: Mečová 2, Čtverec: 198, plán číslo: 9/90 Objekt číslo: 10 Rozměry v horní části: průměr 4,85 m Hloubka: 5,37 m Stěny: nepravidelně zešikmené Dno: nepravidelně konvexní Výplň: tři vrstvy Datace: Polovina 13. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Objekt porušen recentní kanalizací do hloubky 0,8 m. Spodní vrstva obsahovala kousky dřeva. Zdroje: HIMMELOVÁ PROCHÁZKA 2009 Parcela: Mečová 2, Čtverec: 215, plán číslo: 11/90 Objekt číslo: 15 Rozměry v horní části: průměr 2,04 m Hloubka: 5,84 m Stěny: hladké, svislé, posléze nepravidelné kvůli vypadávání stěn od nivelety 220,4 m n. m. Dno: nepravidelně konvexní 35

40 Výplň: čtyři vrstvy Datace: Od přelomu 13. /14. století do 1. poloviny 14. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Horní partie zaplněna hlinitým materiálem s příměsí kamenů. Původní hloubka mohla být asi 7 m. Zdroje: HIMMELOVÁ PROCHÁZKA 2009 Parcela: Mečová 2, Čtverec: 215, 233, plán číslo: 12, 13, 13a/90 Objekt číslo: 16 Rozměry v horní části: průměr 2,22 m Hloubka: 5,32 m Stěny: hladké, mírně sešikmené, místy porušené vypadnutím stěny Dno: nepravidelně konvexní Výplň: čtyři vrstvy Datace: Přelom 13. a 14. století dle nálezové zprávy. Poznámka: - Zdroje: HIMMELOVÁ PROCHÁZKA 2009 Parcela: Mečová 2, Čtverec: plán číslo: 14, 14a, 15 18/90 Objekt číslo: 17 Tvar: obdélný Rozměry v horní části: délka cca 2,45 m x šířka 1,29 m Hloubka: 4,56 m Stěny: svislé Dno: rovné, mírně zvýšené na východní části Výztuž: zděná Popis výztuže: Smíšené zdivo tvořené slepencem a pískovcem Old Red, světlešedým vápencem ze Stránské skály, ojediněle metabazit, úlomky cihel 27 cm x 8 cm x 13 cm, úlomky dlaždic a prejzů. Výplň: pět mechanicky odebraných vrstev Datace: 15. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Východní zdí přiléhá k západní zdi gotického domu V. Východní zeď je zároveň použita pro čelo západního ramene barokního sklepa vybíhajícího ze západní zdi gotického domu I. Zdroje: HIMMELOVÁ PROCHÁZKA 2009 Parcela: Mečová 2, Čtverec: 212, plán číslo: 21/90, 28/91, 47, 48, 49/91 36

41 Objekt číslo: 18b Rozměry v horní části: průměr 2,2 m Hloubka: 3,85 m Stěny: v horní části mírně šikmé, pak téměř svislé Dno: nedosaženo Popis výztuže: Výplň: vrstvy 1, 2, 3, 3a, 4 a - c, 5, 6 Datace: 1. polovina 14. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Porušila výplň jámy 18a a sama byla porušena zdí k Zdroje: HIMMELOVÁ PROCHÁZKA 2009 Parcela: Mečová 2, Čtverec: 126, 127, 143, 144, plán číslo: 19, 20/90 Objekt číslo: 19 Rozměry v horní části: průměr 2,9 m až 3 m Hloubka: 2,8 m Stěny: - Dno: - Výplň: dvě vrstvy Datace: 14. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Pravděpodobně se v minulosti sesuly sprašové stěny. Zdroje: HIMMELOVÁ PROCHÁZKA 2009 Parcela: Mečová 2, Čtverec: 97, plán číslo: 25, 26, 27, 30, 34/91 Objekt číslo: 20 Rozměry v horní části: průměr 1,3 m Rozměry ve spodní části: průměr 1,2 m Hloubka: 5,7 m Stěny: - Dno: - Výztuž: zděná, při dně výdřeva Popis výztuže: Kamenná plenta v horní polovině 0,4 m 0,6 m v dolní polovině 0,1 m 0,2 m. Kameny plenty lomové, neopracované, v nepravidelných řádcích, většinou 20 cm až 40 cm velké, jde o slepenec Old Red. Spodní vrstva 37

42 kamenů spočívala na čtvercovém trámovém věnci spojeným jednoduchým plátem. Výplň: šest vrstev Datace: 1. polovina 14 století dle nálezové zprávy. Poznámka: Studna, druhotně používána jako odpadní jímka. Kopána 0,4m pod úroveň spodní vody. Zdroje: HIMMELOVÁ PROCHÁZKA 2009 Parcela: Mečová 2, Čtverec: 66, 82, plán číslo: 75, 83, 86/91 Objekt číslo: 266 Tvar: obdélný Rozměry v horní části: délka 2,1 m x šířka m Rozměry ve spodní části: 2,1 m x > 0,7 m Hloubka: 4,5 m Stěny: - Dno: rovné Výztuž: vydřevená Popis výztuže: Zbytky čtyř hráněných sloupů na západní straně. Zbytky svislé deskové výdřevy se v nepatrných zbytcích dochovaly do výšky 0,7 m nade dnem. Výplň: 297, 298, 300, 301, 304, 307, 311 Datace: 2. polovina 15. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Vrstvy k. 307 a 311 byly rašelinového charakteru. Zdroje: HIMMELOVÁ PROCHÁZKA 2009 Parcela: Mečová 2, Čtverec: 65,81, plán číslo: 83, 86/91 Objekt číslo: 324 Rozměry v horní části: průměr 1,3 m Hloubka: 3,1 m Stěny: mírně nepravidelně se svažující Dno: - Výplň: 321, 325, 326, 327, 329, 330 Datace: 1. polovina 15. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Zdroje: HIMMELOVÁ PROCHÁZKA 2009 Lokalita Panská 6-8, náměstí Svobody 16 Jímky byly ve zprávě řazeny dle souborů stratigrafických jednotek, proto jsou tak řazeny i 38

43 zde. Parcela: Panská 6-8, Plocha 01 Jímka s. s. j.: 037 Číslo výkopu: 518, 546 Rozměry v horní části: minimální průměr 1,32 m Hloubka: 0,39 m Stěny: pravidelné, přímé, svislé Dno: pravidelné, ploché, vodorovné Výplň: 0184=291 Datace: Polovina 13. století dle interpretace v textu nálezové zprávy. Poznámka: Relikt. Totožný s 546. Zdroje: HOLUB List terénní dokumentace: 38-03; Parcela: Pravděpodobně Náměstí svobody 16., Plocha 02 Jímka s. s. j.: 078 Číslo výkopu: 560, 566 Rozměry v horní části: průměr 2,1 m Hloubka: 0,6 m Stěny: pravidelné, přímé, svislé Dno: ploché, rovné Výplň: 0256 Datace: 14. /15. století dle interpretace v textu nálezové zprávy. Poznámka: Zanechána pod základovou spárou nedozkoumaná pro budoucnost. Zdroje: HOLUB List terénní dokumentace: Parcela: Panská 10, Plocha 04 Jímka s. s. j.: 057 Číslo výkopu: 561 Tvar: obdélný Rozměry v horní části: délka 3,4 m x šířka 2,8 m Hloubka: 1,2 m 39

44 Stěny: pravidelné, přímé, svislé Dno: neznámé Výztuž: zděná Popis výztuže: kamenná (krinoidový vápenec, Old Red, metabazit, mikritický vápenec), béžová hrubá malta Výplň: - Datace: 15. století dle interpretace v textu nálezové zprávy. Poznámka: - Zdroje: HOLUB Parcela: Panská 8, Plocha 04 Jímka s. s. j.: 058 Číslo výkopu: 542 Tvar: pravoúhlý, narušený Rozměry v horní části: 2 m x > 1,1 m Hloubka: 1,8 m Stěny: rovné, přímé, svislé Dno: neznámé Výztuž: vydřevená Popis výztuže: Trámky v rozích, desky vodorovně za nimi, dle fotodokumentace. Výplň: 0238, 0243, 0244, 0245, 0246, 0247, 0403 Datace: 15. století dle interpretace v textu nálezové zprávy. Poznámka: - Zdroje: HOLUB List terénní dokumentace: Parcela: Panská 8, Plocha 04 Jímka s. s. j.: 066 Číslo výkopu: Tvar: pravoúhlý, přerušený na jedné straně Rozměry v horní části: vnitřní 1,47 m, vnější 1,71 m, v přerušené části vnitřní 1,17 m, vnější 1,31 m Hloubka: 1,1 m Stěny: rovné, přímé, svislé Dno: - Výztuž: zděná Popis výztuže: cihly (7 x 15 x 24 cm), kameny (blíže neurčený vápenec, metabazit), šedá malta Výplň: 0255, 0963 Datace: 16. století dle užitého typu zdiva. 15. století dle výplně. Poznámka: Jímka nebyla prozkoumána celá, část zničená dřívějším výkopem, datovaná dle zdiva. Zdivo s. j Zdroje: HOLUB

45 Parcela: západně od dvora Panská 8-10, Plocha 05 Jímka s. s. j.: 071 Číslo výkopu: 545 Rozměry v horní části: průměr 2,8 m Hloubka: 1,0 m Stěny: rovné, přímé, svislé Dno: neznámé Výztuž: zděná Popis výztuže: kamenná (krinoidový vápenec, mikritický vápenec, metabazit), hlína Výplň: 0265, 0968 Datace: 15. /16. století dle interpretace v textu nálezové zprávy. Poznámka: Studna, druhotně sloužící jako jímka. Zdroje: HOLUB List terénní dokumentace: Lokalita Velký Špalíček Jímky byly ve zprávě řazeny dle čísla výkopu, proto jsou tak řazeny i zde. Parcela: "Velký Špalíček", Dominikánská 7, Řez: P14; plocha 1. Jímka VS: 008 Číslo výkopu: 0501 Rozměry v horní části: průměr 1,62 m Rozměry ve spodní části: průměr 0,66 m Hloubka: 4,97 Stěny: hladké, přímé, mírný sklon Dno: ploché Výplň: 1255, 1254, X, 0277, 0169, X, 0158 Datace: 15. století na základě datace podle keramiky poskytnuté Lenkou Sedláčkovou. Poznámka: K výkopu patřil manipulační prostor. Totožná s Zdroje: MERTA - PEŠKA - ZAPLETALOVÁ 2001 Parcela: "Velký Špalíček", Řez: P14; plocha 1. Jímka VS: 007 Číslo výkopu:

46 Rozměry v horní části: průměr cca 1,6 m až 1,8 m Rozměry ve spodní části: průměr 1,14 m Hloubka: 7,45 m Stěny: hladké, přímé Dno: Přechází. Výplň: 147=165, X, 291, 292, X, 2117, 2118 Datace: 15. století na základě datace podle keramiky poskytnuté Lenkou Sedláčkovou. Poznámka: Porušeno piloty. Totožná s Zdroje: MERTA - PEŠKA - ZAPLETALOVÁ 2001 Parcela: "Velký Špalíček", Řez P92; plocha: 4. Jímka VS: 041=042 Číslo výkopu: 0544=658 Rozměry v horní části: průměr 1,7 m Hloubka: 4,93 m Stěny: hladké, přímý, mírný sklon Dno: ploché Výplň: 1377, 1374, X, 0288 Datace: - Poznámka: Do jímky zapuštěna zeď 972. Totožná s Zdroje: MERTA - PEŠKA ZAPLETALOVÁ 2001 Parcela: "Velký Špalíček", Plocha 4. Jímka VS: 043 Číslo výkopu: 0545 Rozměry v horní části: průměr 1,24 m Hloubka: 0,5 m Stěny: hladké, přímé, mírný sklon Dno: ploché, hladké Výplň:

47 Datace: Vrcholný středověk 1.2 na základě datace podle keramiky poskytnuté Lenkou Sedláčkovou. Poznámka: Do jímky zapuštěna zeď 972. Zdroje: MERTA - PEŠKA - ZAPLETALOVÁ 2001 Parcela: "Velký Špalíček", Řez: P17; plocha 1. Jímka VS: 011 Číslo výkopu: 0546 Tvar: čtvercový Rozměry v horní části: strany 1,34 m x 1,24 m Hloubka: 3,24 m Stěny: hladké, přímé, stupňovité nade dnem Dno: ploché, hladké Výztuž: vydřevená Popis výztuže: Nedochovala se, pouze se tak usuzuje z výklenků v rozích. Výplň: 0199 Datace: 2. polovina 15 století až 1 polovina 16. století na základě datace podle keramiky poskytnuté Lenkou Sedláčkovou. Poznámka: V SV, SZ a JZ rohu nalezeny výklenky pro sloupy respektující půdorys, v JV rohu nenalezen, lze jej však předpokládat. Zdroje: MERTA - PEŠKA - ZAPLETALOVÁ 2001 Parcela: "Velký Špalíček", Řez: P32; plocha: 1. Jímka VS: 045 Číslo výkopu: 0552 Tvar: obdélný Rozměry v horní části: délka 2,45 m x šířka 1,14 m Hloubka: 3,4 m Stěny: nepravidelné, přímé, mírný/kolmý sklon Dno: ploché Výplň: 1103, X, 0299, 0298 Datace: - Poznámka: Orientace západ východ. Obsahovala rašelinu. Zdroje: MERTA - PEŠKA - ZAPLETALOVÁ 2001 Parcela: "Velký Špalíček, Mečová 4, Řez: 68; plocha: 10. Jímka VS:

48 Číslo výkopu: 0591 Rozměry v horní části: průměr 1,8 m Hloubka: 4,3 m Stěny: nepravidelné, přímé Dno: neznámé Výplň: X, 1358, 1267, 1266, 1151 Datace: Vrcholný středověk 2.1 na základě datace podle keramiky poskytnuté Lenkou Sedláčkovou. Poznámka: Dno odbagrováno. Vrstva 1358 obsahovala sekundárně uložená dřeva z nějaké konstrukce, pravděpodobně šindeli. Zdroje: MERTA - PEŠKA - ZAPLETALOVÁ 2001 Parcela: "Velký Špalíček, Mečová 4, Řez: P51; plocha: 10. Jímka VS: 050 Číslo výkopu: 0592 Tvar: lichoběžný Rozměry v horní části: delší strany: 1,5 m, 1,8 m, kratší strany: 1,2 m, 1,2 m Hloubka: 4,97 m Stěny: nepravidelné Dno: neznámé Výplň: 1381, 1380, 1258, 1172, 1170, 1152 Datace: Nezpracováno, 16. století dle inventáře na základě datace poskytnuté Lenkou Sedláčkovou. Poznámka: Jímka měla zaoblené rohy a jižní stěnu. Stěny na severní straně stupňovité, směrem k jihu přechází v hladké, přímé, kolmé. Vrstva 1380 a 1381 byly zvodnělé rašelinové hnojového charakteru, obsahovaly (hlavně 1381) ohořelé fragmenty dřev z nějaké konstrukce. Rašelina je v menší míře i ve vrstvách 1172 a Zdroje: MERTA - PEŠKA - ZAPLETALOVÁ 2001 Parcela: "Velký Špalíček, Mečová 4, Řez: P50; plocha 10. Jímka VS: 051 Číslo výkopu: 0593 Tvar: čtvercový Rozměry v horní části: strany 2 m x 2,04 m Hloubka: 0,84 m 44

49 Stěny: nepravidelné, přímé, téměř kolmé Dno: nepravidelné Výplň: 159, 1154 Datace: Nezpracováno, století základě datace podle inventáře poskytnuté Lenkou Sedláčkovou. Poznámka: Zaoblené rohy a severní stěna. Stěny na jižní straně jsou hladké, přímé a téměř kolmé, na straně severní přecházejí z konkávních v konvexní. Dno má u jižní stěny stupeň (0,66 m x 0,8 m, výška cca 0,2 m). Zdroje: MERTA - PEŠKA - ZAPLETALOVÁ 2001 Parcela: "Velký Špalíček, Mečová 4, Řez: P52; plocha: 10. Jímka VS: 052 Číslo výkopu: 0594 Tvar: relikt lichoběžného Rozměry v horní části: minimální šířka 1,2 m, dochovaná maximální šířka 1,6 m, dochovaná délka 1,08 m Rozměry ve spodní části: Hloubka: 4,25 m Stěny: nepravidelné Dno: konvexní Výplň: 1394, 1379, 1378, 1259, 1256, 1171, 1156 Datace: Vrcholný středověk 2.1 na základě datace podle keramiky poskytnuté Lenkou Sedláčkovou. Poznámka: Porušen piloty. Vrstva 1379 byla zvodnělá, rašelinová. Porušena jímkami VS050 s VS051. Zdroje: MERTA - PEŠKA - ZAPLETALOVÁ 2001 Parcela: "Velký Špalíček, Mečová 4, Řez: P46; plocha: 10. Jímka VS: 053 Číslo výkopu: 0595 Rozměry v horní části: průměr 1,68 m Hloubka: 5,08 m Stěny: hladké, přímé, mírný sklon Dno: neznámé Výplň: 1372, 1371, 1370, 1369, 1352, 1353, 1161, 1160, 1158, 1155 Datace: Vrcholný středověk 2.1 s možným přesahem do 2.2, na základě datace podle keramiky poskytnuté Lenkou Sedláčkovou. 45

50 Poznámka: Dno odbagrováno. Měla manipulační prostor poměrně blízko povrchu jímky, zachycen pouze fotograficky. Zdroje: MERTA - PEŠKA - ZAPLETALOVÁ 2001 Parcela: "Velký Špalíček", P62; plocha: 12. Jímka VS: 054 Číslo výkopu: 0598 Rozměry v horní části: průměr 2,04 m Hloubka: 4,6 m Stěny: hladké, přímé, mírný sklon Dno: ploché Výplň: 1189, 1188, 1187, 1175 Datace: Vrcholný středověk 2.1 na základě datace podle keramiky poskytnuté Lenkou Sedláčkovou. Poznámka: Horní část odbagrována. Ve výplni odpad kůží. Zdroje: MERTA - PEŠKA - ZAPLETALOVÁ 2001 Parcela: "Velký Špalíček", P63; plocha 12. Jímka VS: 055 Číslo výkopu: 0599 Rozměry v horní části: průměr 1,7 m Hloubka: 2,5 m Stěny: hladké, přímé, mírný/kolmý sklon Dno: ploché Výplň: 1264, 1186, 1185 Datace: Vrcholný středověk 2.1 na základě datace podle keramiky poskytnuté Lenkou Sedláčkovou. Poznámka: Vrstva 1186 obsahuje materiál z destrukce shořelé dřevohlinité stavby. Zdroje: MERTA - PEŠKA - ZAPLETALOVÁ 2001 Parcela: "Velký Špalíček", Řez: 14; plocha: 1. Jímka VS: 026 Číslo výkopu: 0602 Tvar: čtvercový Rozměry v horní části: strany 1,46 m x 1,4 m 46

51 Hloubka: 2,06 Stěny: hladké, přímé Dno: ploché Výplň: 1192, 1243, Datace: Vrcholný středověk 1.2 na základě datace podle keramiky poskytnuté Lenkou Sedláčkovou. Poznámka: Dno ulehlé, udusané východní a západní stěna mírný sklon, jižní poloviny zničil bagr. Vrstva 1248 na dně rašelinová. Zdroje: MERTA - PEŠKA - ZAPLETALOVÁ 2001 Parcela: "Velký Špalíček", Řez P78, P87; plocha 4. Jímka VS: 057 Číslo výkopu: 0614=0641 Tvar: čtvercový Rozměry v horní části: strany1,46 m x 1,42 m Hloubka: 5,79 m Stěny: nepravidelné, mírný sklon Dno: ploché Výplň: 2116, 1345, 1341, 1340, 1296, 1212, 1225, 1319, 1329 Datace: - Poznámka: Do nivelety 222 hladké, přímé stěny, téměř kolmé, od ní posléze konvexní (pravděpodobně kvůli písčitému podloží). Zaoblené rohy. Totožná s k Vrstva 1340 humusovitá. Zdroje: MERTA - PEŠKA - ZAPLETALOVÁ 2001 Parcela: "Velký Špalíček", Řez: P101; plocha: 4. Jímka VS: 060 Číslo výkopu: 0616=0617 Tvar: obdélný Rozměry v horní části: délka 2,66 m x šířka 1,44 m Hloubka: 3,51 m Stěny: hladké, přímé, mírný/kolmý sklon Dno: neznámé 47

52 Výplň: 1220=1210=1214, 2103 Datace: - Poznámka: Totožná s Zdroje: MERTA - PEŠKA - ZAPLETALOVÁ 2001 Parcela: "Velký Špalíček", Řez: P61, P96; plocha: 2, 4. Jímka VS: 061 Číslo výkopu: 0618 Tvar: oválný Rozměry v horní části: délka 1,4 m x šířka 1,1 m Hloubka: 6,75 m Stěny: hladké, přímé, mírný/kolmý sklon, Dno: konvexní Výplň: 2119, 2113, 2100 Datace: Vrcholný středověk 2.1 na základě datace podle keramiky poskytnuté Lenkou Sedláčkovou. Poznámka: Vrstva 2119 rašelinová. Výkop porušuje jímky VS060, VS 065 a VS006. Zdroje: MERTA - PEŠKA - ZAPLETALOVÁ 2001 Parcela: "Velký Špalíček", Řez: P97; plocha: 4. Jímka VS: 065 Číslo výkopu: 0624 Rozměry v horní části: průměr 1,5 m Hloubka: 5,82 m Stěny: hladké, přímé, mírný/kolmý sklon Dno: ploché Výplň: 2112, 2111, 2110, 2102, 1230 Datace: Vrcholný středověk 2.2 na základě datace podle keramiky poskytnuté Lenkou Sedláčkovou. Poznámka: Některé části odbagrovány. Porušena jímkami VS006, VS061 a VS060. Zdroje: MERTA - PEŠKA - ZAPLETALOVÁ 2001 Parcela: "Velký Špalíček", Řez P65; plocha: 1 Jímka VS: 025 Číslo výkopu: 0625=

53 Rozměry v horní části: průměr 1,5 m Hloubka: 4,49 m Stěny: hladké, přímé, mírný/kolmý sklon Dno: ploché Výplň: 1271, 1249, 1242, 1241 Datace: Vrcholný středověk 2.1 s možným přesahem do 2.2, na základě datace podle keramiky poskytnuté Lenkou Sedláčkovou. Poznámka: Mechanické oddělení vrstev, zásyp jímky mohl být jednorázový, ačkoli kvůli průběhu výzkumu to není průkazné. Zdroje: MERTA - PEŠKA - ZAPLETALOVÁ 2001 Parcela: "Velký Špalíček", Jímka VS: 028 Číslo výkopu: 0636 Rozměry v horní části: průměr 1,44 m Hloubka: 1,53 m Stěny: hladké, přímé, mírný/kolmý sklon Dno: neznámé Výplň: 1270, 1273 Datace: Vrcholný středověk 2.2 na základě datace podle keramiky poskytnuté Lenkou Sedláčkovou. Poznámka: Na západní straně k jímce patřil lichoběžníkový manipulační výklenek Dno odbagrováno. Zdroje: MERTA - PEŠKA - ZAPLETALOVÁ 2001 Parcela: "Velký Špalíček", Dominikánská č. 3 a 5, Řez: P90; plocha: 2. Jímka VS: 068 Číslo výkopu: 0637 Tvar: obdélný Rozměry v horní části: délka 1,7 m x šířka 1,2 m Hloubka: 0,68 m Stěny: hladké, přímé, mírný/kolmý sklon Dno: ploché 49

54 Výplň: 1298, 1290 Datace: Vrcholný středověk 2.1 na základě datace podle keramiky poskytnuté Lenkou Sedláčkovou. Poznámka: Zaoblené rohy a jižní stěna. Orientace severovýchod jihozápad. Horní část odbagrována. Nejasný vztah k VS073, který mohl být jejím manipulačním prostorem. Zdroje: MERTA - PEŠKA - ZAPLETALOVÁ 2001 Parcela: "Velký Špalíček", Dominikánská č. 3 a 5 Jímka VS: 069 Číslo výkopu: 0638 Rozměry v horní části: průměr 1,62 m Hloubka: 3,16 m Stěny: hladké, přímé, mírný sklon Dno: ploché Výztuž: vydřevená Popis výztuže: Původně pravoúhlá, zachována jako rašelinová otisk, částečně jako střední fragmenty dřev, v jednom případě půlkáč (411). Šlo zřejmě o roubenou konstrukci. Výplň: 2109, X, 1297, 1291 Datace: Vrcholný středověk 2.1 s přesahem do 1. poloviny 15. století,na základě datace podle keramiky poskytnuté Lenkou Sedláčkovou. Poznámka: - Zdroje: MERTA - PEŠKA - ZAPLETALOVÁ 2001 Parcela: "Velký Špalíček", Dominikánská č. 3 a 5, Řez: P98; plocha: 2. Jímka VS: 070 Číslo výkopu: 0639 Rozměry v horní části: průměr 1,14 m Hloubka: 2,56 m Stěny: hladké, přímé, mírný sklon Dno: ploché Výplň: 1292 Datace: Vrcholný středověk 2.2 na základě datace podle keramiky poskytnuté Lenkou Sedláčkovou. Poznámka: - 50

55 Zdroje: MERTA - PEŠKA - ZAPLETALOVÁ 2001 Parcela: "Velký Špalíček", Dominikánská č. 3 a 5, Řez: P88; plocha: 2/4. Jímka VS: 071 Číslo výkopu: 0640 Rozměry v horní části: průměr 1,12 m Rozměry ve spodní části: Hloubka: 0,32 m Stěny: hladké, přímé, mírný sklon Dno: ploché, svažující se k západu Výplň: 1293 Datace: Vrcholný středověk 2.1 na základě datace podle keramiky poskytnuté Lenkou Sedláčkovou. Poznámka: Horní část odbagrována. Zdroje: MERTA - PEŠKA - ZAPLETALOVÁ 2001 Parcela: "Velký Špalíček, Mečová 4, Plocha 10. Jímka VS: 031 Číslo výkopu: 0646 Rozměry v horní části: průměr 1,56 m Hloubka: 0,4 m Stěny: hladké, přímé Dno: ploché, hladké Výplň: 1316, 1318 Datace: Vrcholný středověk 1.2 na základě datace podle keramiky poskytnuté Lenkou Sedláčkovou. Poznámka: Horní část odbagrována. Zdroje: MERTA - PEŠKA - ZAPLETALOVÁ 2001 Parcela: "Velký Špalíček", Řez: P74; plocha: 4. Jímka VS: 075 Číslo výkopu: 0647 Rozměry v horní části: průměr 2,78 m 51

56 Hloubka: 1,14 m Stěny: hladké, přímé, mírný sklon Dno: nepravidelné Výplň: 1333, 1332, 1321, 1320 Datace: Vrcholný středověk 2.1 na základě datace podle keramiky poskytnuté Lenkou Sedláčkovou. Poznámka: Horní část odbagrována, dno má v západní části stupeň. Na dně nášlapová vrstvička k. 1333, vrstvy k a k mají zřejmě charakter izolace. Mohla být čištěna v úrovni k Zdroje: MERTA - PEŠKA - ZAPLETALOVÁ 2001 Parcela: "Velký Špalíček", Řez: P77; plocha: 5. Jímka VS: 036 Číslo výkopu: 0649 Rozměry v horní části: průměr 1,6 m Hloubka: 2, 32 m Stěny: hladké, přímé, mírný/kolmý sklon Dno: neznámé Výplň: X, 1337, 1336=1331, 1335=1330, 1338, 1334 Datace: - Poznámka: Prozkoumána zhruba z poloviny, nedokopána. Mohla být čištěna v úrovni k. 1336, k též obsahoval střešní krytinu. Zdroje: MERTA - PEŠKA - ZAPLETALOVÁ 2001 Parcela: "Velký Špalíček", Řez: P79; plocha: 5. Jímka VS: 035 Číslo výkopu: 0651 Rozměry v horní části: průměr 1,7 m Hloubka: 5 m Stěny: hladké, přímé, mírný/kolmý sklon Dno: neznámé Výplň: 1391, 1390, 1384, 1382, 1346, 1342,

57 Datace: Vrcholný středověk 2.1 na základě datace podle keramiky poskytnuté Lenkou Sedláčkovou. Poznámka: Dosaženo spodní vody (k. 1391), možná nebylo dno daleko. Porušen sklepem VS033. Vrstvy k a k obsahují materiál ze shořelé dřevohlinité stavby. Zdroje: MERTA - PEŠKA - ZAPLETALOVÁ 2001 Parcela: "Velký Špalíček", Řez: P85; plocha: 4. Jímka VS: 076 Číslo výkopu: 0652 Rozměry v horní části: průměr 1,7 m Hloubka: 3,55 m Stěny: nepravidelné, mírný sklon Dno: - Výplň: 1343 Datace: Vrcholný středověk 2.1 na základě datace podle keramiky poskytnuté Lenkou Sedláčkovou. Poznámka: Horní část odbagrována. Porušen sklepem VS033, stěny stupňovité od nivelety 219,3 m n. m. Zdroje: MERTA - PEŠKA - ZAPLETALOVÁ 2001 Parcela: "Velký Špalíček", Řez: P72, P 86; plocha: 4. Jímka VS: 034=077 Číslo výkopu: 0653 Tvar: oválný Rozměry v horní části: délka 1,96 m x šířka 1,64 m Hloubka: 6,43 m Stěny: nepravidelné, přímé, mírný/kolmý sklon Dno: nepravidelné Výplň: 2115, 2114, 1367, 1365, 1344, 1277 Datace: Vrcholný středověk 2.1 s možným přesahem do 2.2, na základě datace podle keramiky poskytnuté Lenkou Sedláčkovou. Poznámka: Odbagrována mezi niveletou 222,3 m n. m. A 221,9 m n. m. Horní hrana porušena výkopem VS086. Stěny kolísají od hladkých s mírným/kolmým sklonem až po konkávní, zřejmě z důvodu podloží. Vrstvy k. 1365, k. 1367, k. 2114, k obsahují velké fragmenty dřev. Vrstva k zvodnělá spodní voda. Zdroje: MERTA - PEŠKA - ZAPLETALOVÁ

58 Parcela: "Velký Špalíček", Řez: P41; plocha: 5. Jímka VS: 039 Číslo výkopu: 0655 Tvar: nezjištěn, pravděpodobně čtyřúhelník Rozměry v horní části: >1,8 m x >0,5 m Hloubka: 0,7 m Stěny: hladké, přímé Dno: ploché, hladké Výztuž: zděná Popis výztuže: cihlová Výplň: 3972, 1373 Datace: - Poznámka: Malý fragment. Dno na štěrkovém podloží. Zdroje: MERTA - PEŠKA - ZAPLETALOVÁ 2001 Parcela: "Velký Špalíček", Řez: P103; plocha: 2. Jímka VS: 059 Číslo výkopu: 0665 Rozměry v horní části: průměr 1,62 m Hloubka: 1,9 m Stěny: hladké, přímé, mírný/kolmý sklon Dno: ploché Výplň: 2108, 2107, 2106 Datace: Vrcholný středověk 2.1 na základě datace podle keramiky poskytnuté Lenkou Sedláčkovou. Poznámka: Vrstva k může být izolace smíchaná s odpadem, přinejmenším při horní hraně. Zdroje: MERTA - PEŠKA - ZAPLETALOVÁ 2001 Parcela: "Velký Špalíček", Plocha: 2/4. Jímka VS: 027=078 Číslo výkopu: 0683 Tvar: lichoběžný Rozměry v horní části: délky stran cca 2,3 m + 2,6 m + 3,2 m + 2,5 m Hloubka: 0,52 m Stěny: hladké, přímé, mírný/kolmý sklon 54

59 Dno: ploché Výztuž: zděná Popis výztuže: Cihlová (8 cm x 12 cm x 25cm), náběh na křížovou vazbu. Světle šedá jemná malta. Vyzdění se skládá ze západní zdi se dvěma nárožími (k. 3936) a severovýchodního (k. 3912) a jihovýchodního (k. 3935) nárožního pilíře, které původně neslo nějakou nadzemní konstrukci záchodu. Dno má maltovou úpravu. Ve výklencích mezi zdmi se dochovaly starší odpadní vrstvy (k. 1313, k. 1314, k. 1315), střed mezi zdmi zřejmě čištěn (výkop 0684). Následně zasypán sutí k a k (která by mohla souviset se zánikem funkce jímky). Výplň: 3912, 3935, 3936, 2159, 1315, 1314, 1313 Datace: Od 13. století do 1. poloviny 15. století na základě datace podle keramiky poskytnuté Lenkou Sedláčkovou. Poznámka: Ne zcela dobře popsán. Zdroje: MERTA - PEŠKA - ZAPLETALOVÁ 2001 Lokalita Zelný trh 9 Jímky jsou v nálezové zprávě řazeny dle čísel objektů, proto jsou tak řazeny i zde. Parcela: Zelný trh 9, č. kat. 383 Objekt číslo: 4 Rozměry v horní části: průměr 1,4 m Rozměry ve spodní části: průměr 1,4 m Dochovaná hloubka: - Stěny: svislé Dno: téměř rovné Výztuž: vysekaná do skály Výplň: Hlinitý, sypký ráz s výraznou příměsí popela. Datace: 2. polovina 14. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Asi z poloviny zničen odstřelem. Zkoumána spodní část výplně do výšky cca 1 m nade dnem. Dochovaná hloubka 4,3 m vzhledem k povrchu dvora v době výzkumu. Jímka byla vysekaná do skály. Zdroje: PROCHÁZKA 1990 Parcela: Zelný trh 9, č. kat. 383 Objekt číslo: 5 Rozměry v horní části: průměr 1,5 m Dochovaná hloubka: - Stěny: - Dno: - Výztuž: vysekaná do skály 55

60 Výplň: Šedohnědá hlinitá, hojně keramiky. Datace: 1. polovina 15. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Vzhledem k povrchu dvoru odkryta V polovina, především spodek zásypu. Dochovaná hloubka necelé 4 m vzhledem k povrchu dvora v době výzkumu. Jímka byla vysekaná do skály. Zdroje: PROCHÁZKA 1990 Parcela: Zelný trh 9, č. kat. 383, SZ roh stavební jámy Objekt číslo: 6 Rozměry v horní části: průměr 1,65 m Rozměry ve spodní části: průměr 0,6 m Dochovaná hloubka: 2,85 m Stěny: Svislé, stupňovité, 0,4 m nade dnem stupňovitě odsazené. Dno: rovné Výztuž: vysekaná do skály Výplň: dvě vrstvy, do 1,1 m ode dna sypky popelovitý ráz s kumulací nálezů, překryto hliněnou výplní s ojedinělými střepy Datace: Přelom 14. a 15. až 1. polovina 15. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Zkoumaná hloubka zásypu 2,85 m ode dna, ovšem do 2, 25 m ode dna je jímka vytesána ve skále. Odsazení nade dnem má lichoběžníkovitý průřez. Zdroje: PROCHÁZKA 1990 Parcela: Zelný trh 9, č. kat. 383 Objekt číslo: 7 Rozměry v horní části: průměr 1,1 m Rozměry ve spodní části: průměr 1,6 m Dochovaná hloubka: 5,3 m Stěny: - Dno: - Výztuž: vysekaná do skály Výplň: dvě vrstvy, 0,3 0,4 m nade dnem šedohnědá popelovitá s koncentrací nálezů, výše pak hlinitopísčitá nálezově chudší Datace: - Poznámka: Z větší části zničena odstřelem. Zdroje: PROCHÁZKA

61 Parcela: Zelný trh 9, č. kat. 383, JZ Objekt číslo: 12 Rozměry v horní části: - Rozměry ve spodní části: průměr 1,15 m Dochovaná hloubka: 5,5 m Stěny: - Dno: - Výplň: dvě vrstvy - Datace: 1. polovina 16. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Objekt byl osamocený. Dno bylo zhruba 6,7 m od povrchu dvora v době výzkumu. Zachráněn náhodou. Zdroje: PROCHÁZKA 1990 Parcela: západ Petrská 4, č. kat. 384 Objekt číslo: 10 Rozměry v horní části: - Rozměry ve spodní části: průměr 1,1 m Dochovaná hloubka: 1,3 m Stěny: šikmé Dno: rovné Výplň: jedna vrstva Datace: 13. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Dno zhruba 1,7 m od povrchu dvora v době výzkumu. Relikt. Zdroje: PROCHÁZKA Statistiky vyhodnocení jednotlivých lokalit a shrnující vyhodnocení soupisu jímek Jde o vyhodnocení jímek z jednotlivých lokalit díky faktorům získaným z rastru a jejich společné zhodnocení. 57

62 Lokalita Benešova 6 Z této lokality máme celkem osm relevantních jímek: pět kruhových, dvě obdélné a jednu čtvercovou. Průměr nejvíce zastoupených kruhových jímek se pohyboval od 1,25 m do 1,65 m, prozkoumané hloubky 0,4 až 2,3 m. Dvakrát nebylo dosaženo dna kvůli spodní vodě. U jímky s. s. j. 011 se dochovalo vydřevení v podobě vloženého sudu o průměru 0,9 m, u jímky s. s. j. 013 vydřevení vyplétanou konstrukcí, tato však nebyla prozkoumána. Jímky jsou datované od 13. do 15. století. Celkem zde byly čtyři vyztužené jímky, dvě kruhové, jedna čtvercová, jedna obdélná. Lokalita: Benešova 6 Počet sepsaných jímek/jímky na lokalitě: 8/10 Nejčastější půdorys jímek, celkem: Kruhový: 5 Ostatní půdorysy, celkem: Obdélný: 2; čtvercový: 1 Rozměry nejčastějších: Rozsah prozkoumané hloubky těchto nejčastějších: Vyztužených jímek celkem: 4 Datace: Průměr 1,25 1,65 m 0,4 2,3 m 13. až 15. století Lokalita Dominikánská Z této lokality máme celkem devatenáct relevantních jímek: devět kruhových, šest obdélných, jednu čtvercovou, čtyři atypické a jeden reliktní otisk jímky s vodorovně kladenou výdřevou (obj. č. 3). Průměr nejvíce zastoupených kruhových jímek se pohyboval od 1,25 m do 2,1 m. Prozkoumaná hloubka těchto jímek se bohybovala od vzorkovaných 0,3 m do 3 metrů. Právě tyto vzorkované jímky neumožnily přesnější výsledky, navíc dna nebylo často dosaženo ani standardním výkopem ani raženou sondou. Datace jímek se pohybovala v rozsahu od poloviny 13. století do počátku 16. století. Lokalita: Dominikánská

63 Počet sepsaných jímek/jímky na lokalitě: 19 celých a 1 relikt/53 Nejčastější půdorys jímek: Kruhový: 9 Ostatní půdorysy, celkem: Obdélný: 6; jiné: 4; čtvercový: 1 Rozměry nejčastějších: Rozsah prozkoumané hloubky těchto nejčastějších: Vyztužených jímek celkem: 1 Datace: Průměr 1,25 2,1 m 0,3 3 m 1. polovina 13. až počátek 16. století Lokalita Kozí 5 Z této lokality máme celkem pět relevantních jímek: tři kruhové, jednu čtvercovou a jeden relikt pravoúhlé. Průměr nejvíce zastoupených jímek s kruhovým půdorysem se pohyboval od 1,65 m do 1,8 m, prozkoumaná hloubka byla 1,55 m až 1,6 m. Výztuž nebyla nalezena u žádné jímky, přestože stav spodní vody byl dostatečně vysoký, aby dovolil zachování organických materiálů. Jímky zde nalezené byly datovány do 13. až 15. století. Lokalita: Kozí 5 Počet sepsaných jímek/jímky na lokalitě: 4 celé, 1 relikt/8 Nejčastější půdorys jímek, celkem: Kruhový: 3 Ostatní půdorysy, celkem: Čtvercový: 1, pravoúhlý: 1 Rozměry nejčastějších: Rozsah prozkoumané hloubky těchto nejčastějších: Vyztužených jímek celkem: 0 Datace: 1,65 m do 1,8 m 1,55 m až 1,6 m století Lokalita Mečová 2 Z této lokality máme celkem čtrnáct relevantních jímek: deset kruhových, dvě čtvercové a dvě obdélné jímky. Průměr nejvíce zastoupených jímek s kruhovým půdorysem se pohyboval od 1,3 m do 4,85 59

64 m, prozkoumané hloubky od 2,8 m do 6,15 m. Většina jímek měla dochovanou hloubku okolo 5,5 m. Zděné kruhové jímky označené jako objekt číslo 4 a číslo 10 byly studny, jako jímky byly používány až sekundárně. Jedna jímka měla výdřevu. Jedna čtvercová jímka byla zděná. Jedna obdélná jímka byla zděná a jedna měla dochované zbytky výdřevy. Zděné jímky byly datovány obdobně do 14. maximálně počátku 16. století. Kruhová vydřevená do 2. poloviny 15. století a vydřevená obdélná do 1. poloviny 15. století. Celkem tedy bylo nalezeno 6 jímek s výztuží Lokalita: Mečová 2 Počet sepsaných jímek/jímky na lokalitě: 14/18 Nejčastější půdorys jímek, celkem: Kruhový: 10 Ostatní půdorysy, celkem: Čtvercový: 2, obdélný: 2 Rozměry nejčastějších: Rozsah prozkoumané hloubky těchto nejčastějších: Vyztužených jímek celkem: 6 Datace: 1,3 m do 4,85 m 2,8 m do 6,15 m století Lokalita Panská 6-8, náměstí Svobody 16 Z této lokality máme celkem šest relevantních jímek: tři kruhové jímky, dva relikty pravoúhlých jímek a jednu obdélnou jímku. Průměr nejvíce zastoupených jímek s kruhovým půdorysem se pohyboval od 1,32 m do 2,8 m. Kruhová jímka s. s. j. 071 byla původně studna, druhotně využitá jako jímka, Obdélná jímka s. s. j. 057 a relikt pravoúhlé jímky s. s. j. 066 měly zděnou výztuž. Relikt pravoúhlé jímky s. s. j. 058 měl výztuž dřevěnou. Vyzděné jímky zde nalezené byly datovány do 15. až 16. století, vydřevená pak do 15. století. Celkem tedy zde byly nalezeny čtyři jímky s výztuží. Lokalita: Panská 6-8, náměstí Svobody 16 60

65 Počet sepsaných jímek/jímky na lokalitě: 4 celé a 2 relikty/17 Nejčastější půdorys jímek: Kruhový: 3 Ostatní půdorysy, celkem: Pravoúhlý: 2, Obdélný: 1 Rozměry nejčastějších: Rozsah prozkoumané hloubky těchto nejčastějších: Vyztužených jímek celkem: 4 Datace: 1,32 m - 2,8 m 1,32 m 2,8 m století Lokalita Velký Špalíček Z této lokality máme celkem třicet relevantních jímek: dvacet kruhových, čtyři čtvercové, tři obdélné a lichoběžníkové a dvě oválné. Nejčastější průměr kruhových jímek byl zastoupen šestkrát - 1,7 m. Jinak se průměr pohyboval od 1,15 m do 2,8 m. Hloubka byla od reliktních 0,32 m do 5 m. Pětimetrové hloubky bylo dosaženo dokonce 2 krát, z čehož jedna nebyla dozkoumána kvůli hladině spodní vody. Čtyři jímky mají neznámé dno, neboť bylo odbagrováno. Čtvercové jímky měly strany o délce 1,4 m x 1,4 m až 2 m x 2 m. Hloubka byla zachycena od 0,84 m do 5,8m. Jedna jímka neměla ploché dno. Obdélné jímky měly rozměry délku 1,7 m až 2,66 m a šířku 1,14 m až 1,44. Hloubka byla zachycena od reliktních 0,68 m do 3,5 m. Jedno dno bylo nezachyceno. V nálezové zprávě bohužel nebyla uvedena datace a v rámci této práce taktéž nebylo určeno vyhodnocování nalezeného materiálu, takže bohužel datace zachycených výztuží a určitých tvarů jímek bude možná někdy v budoucnosti. Celkem byly zachyceny 3 jímky s výztuží, ačkoli podmínky dochování u některých byly příznivé. Lokalita: Velký Špalíček Počet sepsaných jímek/jímky na lokalitě: 29/55 Nejčastější půdorys jímek: Kruhový: 20 Ostatní půdorysy, celkem: Čtvercový: 4, obdélný a lichoběžníkový: 3, oválný: 2 Rozměry nejčastějších: 1,15 m - 2,8 m 61

66 Rozsah prozkoumané hloubky těchto nejčastějších: Vyztužených jímek celkem: 3 Datace: 0,32 m - 5 m století Lokalita Zelný trh 9 Z lokality Zelný trh 9 máme celkem šest relevantních jímek, všechny kruhové. Průměr se pohyboval od 1,1 m do 1,65 m. Hloubka byla od 1,3 m do 5,5 m. Pětimetrové hloubky bylo dosaženo dokonce 2 krát. Čtyři z uvedených jímek mají neznámé dno a dvě mají dno rovné. Jímky z této lokality byly datovány od 13. století až do 1. poloviny 16. století. Celkem byly zachyceny 4 jímky, které byly vysekány do skály. Lokalita: Počet sepsaných jímek/jímky na lokalitě: 6/7 Zelný trh Nejčastější půdorys jímek: Kruhový: 6 Ostatní půdorysy, celkem: - Rozměry nejčastějších: Rozsah prozkoumané hloubky těchto nejčastějších: Vyztužených jímek celkem: 4 Datace: 1,1 m - 1,65 m 1,3 m 5,5 m pol. 16. století Shrnutí soupisu Celkem bylo sepsáno 84 celých jímek a 4 zajímavé relikty. Kruhových jímek bylo celkem na všech lokalitách 56 s rozsahem poloměrů od 1,15 m do 4,85 m. Rozsah hloubek od reliktních 0,32 m do 6,14 m. Dvě jímky měly dno nerovné a u sedmnácti nebylo dna vůbec dosaženo, někdy z důvodu spodní vody, nebo že bylo odbagrováno, nebo bylo nedosažitelné. Výztuž byla dohromady na všech lokalitách tedy prokázána u deseti jímek, z toho čtyři byly vydřevené a tři zděné a tři ve skále, u zděných však byly jako jímky druhotně použité studny. Datace kruhových jímek se zde počítá od poloviny 13. století do 15. století. Pro zděné pak spíše 15 století. Obdélných jímek bylo na všech lokalitách zaznamenáno celkem 14. Rozsah délky a šířky stran byl od 1,2 m x 1,7 m do 5,7 m x 2,5 m. Rozsah hloubek byl od reliktních 0,68 m do 4,5 m. U 62

67 jedné jímky byla stěna nepravidelná a u třech nebylo zaznamenáno dno. U tří jímek byla zaznamenána výdřeva v podobě rohové trámové konstrukce, jednou s vodorovnými deskami a ve dvou případech se svislými deskami za pažením jímky. U dvou bylo zaznamenáno vyzdění. Datace dvou těchto obdélných vydřevených jímek spadá od 14. a do 15. století. Vyzděná jímka je datována do konce 15. století. Čtvercových jímek bylo na všech lokalitách zaznamenáno celkem 9 s rozsahem stran od 0,94 m x 0,94 m do 2 x 2 m. Rozsah hloubek byl od 0,84 m do 5,79 m. Dvě jímky měly dno nerovné a u jedné nebylo dno zaznamenáno, u jedné nebylo ani dosaženo. U dvou jímek byla zaznamenána výdřeva a u jedné pravděpodobně byl zachycen i manipulační prostor. Jedna jímka byla zděná. Datace všech těchto čtvercových jímek, kromě zděné spadá od 1. poloviny 13. století do 1. poloviny 14. století. Zděná jímka se datuje do 15. století. Jiné jímky byly na všech lokalitách zaznamenány 8. Šlo většinou o pouze o části větších objektů, které zasahovaly do nezkoumaných ploch, nebo byly zničeny, případně o nepravidelné tvary. Do této práce byly zahrnuty hlavně proto, že téměř každá z nich měla nějaký typ výztuhy, zbytek se dal dobře popsat a ilustroval situaci, že nejsou pouze ideální jímky. Ve dvou případech šlo o vyzdění a v jednom případě o vydřevení. Jsou datovány od 13. do 15. století. Oválné jímky byly zaznamenány celkem 3. Rozsah délek a šířek se pohyboval od 1,4 m x 1,1 m do 1,96 m x 1,64 m. Rozsah hloubek byl od reliktních 0,5 m do 6,75 m. Ve dvou případech bylo zaznamenáno svažující se dno. Výztuž u těchto jímek nebyla zaznamenána. Datace století. Lichoběžných jímek bylo na všech lokalitách celkem tři. Rozsah stran se pohybboval od 1,6 m a 1,2 m x 1,2 m do 3,2 m a 2,3 m x 2,6 m a 2,5 m. Jedna z jímek měla manipulační prostor století. Celkem zaznamenáno jímek: 84 celých a 4 reliktní Z toho vyztužených: 20 Celkem kruhových jímek: 56 Z toho vyztužených: 10 Celkem oválných jímek: 3 Z toho vyztužených: 0 Celkem čtvercových jímek: 9 Z toho vyztužených: 3 Celkem obdélných jímek: 14 63

68 Z toho vyztužených: 5 Celkem lichoběžných jímek: 3 Z toho vyztužených: 0 Celkem jiných jímek: 8 Z toho vyztužených: Celkové shrnutí a závěr Ze statistického hlediska vyplývá, že na vybraných lokalitách byly ponejvíce zastoupeny kruhové jímky celkem 56 z 88 jímek včetně reliktních ze soupisu. U jedndvaceti jímek byla prokázána výztuž. Celkem bylo zpracováno 158 jímek z čehož se do konečného soupisu dostalo právě 88. To může hovořit o úskalích terénního výzkumu v historickém jádru města. Z tohoto se dá vyvodit závěr, že v datované části jímek od poloviny 13. století do 15. století převládajícím konstrukčním prvkem je naopak konstrukční prvek žádný, čili jímka kruhového půdorysu vyhloubená do podloží a ničím nepažená, nejspíše z důvodu jednoduchosti její výroby. Jak se navíc ukázalo, ačkoli spousta jímek má sklon stěn daný jako mírný, nejsou ani u těchto jímek uvedeny rozměry u dna, tyto rozměry jsou většinou odvoditelné z terénních plánů, ovšem zpětné zpracování se projevilo jako extrémně zdlouhavé a obtížné. Obdobný problém nastal u datace jednotlivých jímek, některé nebyly zpracovány a vyhodnocení nálezového materiálu, které většinou i u zpracování jedné jímky odpovídá jedné bakalářské práci. Čili toto zpracování včetně vyhodnocení nálezových materiálů a následné datace nebylo zcela proveditelné a v souladu se stanoveným principem sběru dat. Cílem této práce bylo tedy získat data z nálezových zpráv týkající se jímek se zdůrazněním jejich konstrukčních prvků. Sice se na konec ukázalo, že zpevněné jímky nebyly příliš oblíbené, ale dle získaných výsledků se z celkového souboru jímek jde říci, že nejvíce zastoupeny jsou konstrukční prvky ze dřeva, vydřevením po způsobu rohových sloupů a následným kladením prken vodorovně nebo svisle za pažením. Byly zaznamenány i jímky sekané do skály a jako jímky druhotně využité studny. Současný stav výzkumu a jeho zpracování v NZ nám bohužel neumožňuje naprosté prozkoumání všech aspektů jímek. Z výzkumů se dozvídáme většinou pouze to, jaký měla jímka tvar, jaká byla zachována hloubka, jaké byly výplně, pokud byly vůbec rozlišeny. Občas není například určeno to, jestli jímka byla nalezena celá, čili jestli byl nalezen tomu odpovídající zásyp, 64

69 tento zásyp naopak nemusí být datován a určit tak konec používání jímky. Chápu, že tyto aspekty se většinou řeší až při jednotlivých zpracováních jímek například při řešení v diplomových pracích. Bohužel tedy při zpracování soupisu jímek způsobem práce s nálezovými zprávami nemohlo dojít ke zjištění všech skutečností. Bylo by třeba využít všech oborových a diplomových prací zpracujících jednotlivé jímky. A přitom se domníváme, že by stačilo zhotovit jednoduchý společný rastr pro všechny výzkumy. Na druhé straně bylo zjištěno, že podobné shrnutí všech jímek daného města nebylo prakticky ještě provedeno. I v jiných městech jsou například popsány jímky, ale nejsou poměrně celkově vyhodnoceny, popřípadě jsou vybrány ukázkové demonstrační příklady anebo celkové generalizace bez detailních popisů a navrženého postupu zkoumání, který by se dal převzít (NOVOTNÝ 1975, 1976, KLÁPŠTĚ, J. - SLAVÍČEK, A. - VELIMSKÝ, T. 1976, CEMBRZYŃSKI, P. 2011, GLÄSER, M. (ed.) 2004) Pokud bych měl možnost, rád bych se pokusil rozvinout a definovat celkový použitelný systém aplikovatelný na práci s jakoukoli jímkou tak, aby v jednoduché formě bylo pro budoucí výzkumníky a zpracovatele zachováno co největší množství poznatků. Dalším krokem by mohlo být vytvoření celkové databáze jímek, včetně jejich obsahu z celého prostoru Brna (například v programu Acces), což by se jistě ukázalo jako unikátní projekt. Pravdou je, že jsem se nakonec v tomto závěru odchýlil od tématu práce, ale věřím, že potenciální přínos by mohl být veskrze zajímavý. Použité zkratky: č.: číslo obj.: objekt čp.: číslo popisné č. kat.: číslo katastrální k.: kontext m n. m.: metry nad mořem NZ: nálezová zpráva obr.: obrazová příloha 65

70 s. j.: stratigrafická jednotka s. s. j.: svazek stratigrafických jednotek S, J, V, Z: sever, jih, východ, západ, respektive kombinace těchto světových stran VS: vyšší struktura Použitá literatura: BUSH, R. 2004: Entsorgung in Hamburg-Altsadt im Mittelalter und in der Neuzeit aus archäologischer Sicht, Lübecker Kolloquium zur Stadtarchäologie im Hanseraum IV. Die Infrastruktur. Lübeck. CEMBRZYŃSKI, P. 2011: Zaopatrzenie w wodę i usuwanie nieczystości w miastach stref baltyckiej i sudecko-karpackiej w XIII XVI wieku. Wratislawia Antiqua 14, Wrocław. CEJNKOVÁ, D.- MĚŘÍNSKÝ, Z. - SULITKOVÁ, L. 1984: K problematice počátků města Brna, ČSČH XXXII, DOSTÁL, O. 1974: Československé historická města, Praha. GLÄSER, M. 2004: Die Infrastrukturen der Stadt Lübeck im Mittelalter und in der frühen Neuzeit, Lübecker Kolloquium zur Stadtarchäologie im Hanseraum IV. Die Infrastruktur. Lübeck. FLODR, M 2001: Brněnské městské právo, Brno. HIMMELOVÁ, Z. - PROCHÁZKA, R. 2009: Brno Mečová 2. Záchranný archeologický výzkum Rukopis pro NZ uložený v archivu společnosti Archaia Brno, o. p. s. HOFFMANN, F. 2009: Středověké město v Čechách a na Moravě, Praha. HOLUB, P. 2005: Panská 6 8, náměstí Svobody 16. Nálezová zpráva o provedení archeologického výzkumu. Brno. Uloženo v archivu společnosti Archaia Brno, o. p. s., č. j. NZ 09/05. HOLUB, P. - MERTA, D. 2008: Brno, Benešova ulice, výstavba víceúčelového objektu. Nálezová zpráva o provedení archeologického výzkumu. Brno. Uloženo v archivu společnosti Archaia Brno, o. p. s., NZ č. j. 35/08. HORSKÁ, P. - MAUR, E. - MUSIL, J. 2002: Zrod velkoměsta, Praha Litomyšl. JANDOUREK, J. 2007: Sociologický slovník, 155. Brno. KLÁPŠTĚ, J. - SLAVÍČEK, A. - VELIMSKÝ, T. 1976: Archeologický výzkum města Mostu Most. KOLAŘÍK, V. - SEDLÁČKOVÁ, L. 2008: Brno Kozí 5. Polyfunkční dům. Nálezová zpráva o 66

71 provedení archeologického výzkumu. Brno. Uloženo v archivu společnosti Archaia Brno, o. p. s., NZ č. j. 39/2008. KRAJÍC, R. 2009: Voda a odpady jako privátní i komunální problém městských aglomerací, Doklady z města Tábora od 13. do 18. století. MERTA, D. - PEŠKA, M. - ZAPLETALOVÁ, D. 2001: Brno, Obchodní galerie Velký špalíček, Nálezová zpráva o provedení archeologického výzkumu. Brno. Uloženo v archivu společnosti Archaia Brno, o. p. s., NZ č. j.18/01. MERTA, D. - PEŠKA, M. 2001: K počátkům měšťanské zděné architektury v Brně, Dějiny staveb 2001, Plzeň. MERTA, D. - PEŠKA, M. 2007: Brněnské domy s věží, Dějiny staveb 2007, Plzeň. MERTA, D. - PEŠKA, M. 2009: Stavby typu "kamenate" v prostředí vrcholně středověkého Brna, Dějiny staveb 2009, Plzeň. MERTA, D. - PEŠKA, M. - PROCHÁZKA, R. 2004: Měšťanský dům středověkého Brna, Dějiny staveb 2004, Plzeň. MERTA, D. - SEDLÁČKOVÁ, L. 2013: Druhá starobrněnská rotunda, Vlastivědný věstník moravský Roč. 65, Brno. MULSOW, R. 2004: Archäologische Quellen zur Infrastruktur der Hansestadt Rostock, Lübecker Kolloquium zur Stadtarchäologie im Hanseraum IV. Die Infrastruktur. Lübeck. NOVOTNÝ, B. 1976: Záchranný výzkum středověkých objektů v historickém jádru Jihlavy, Přehledy výzkumů 1975, Brno : Další nálezy ze středověkých jímek v historickém jádru Jihlavy, Přehledy výzkumů 1976, Brno. PROCHÁZKA, R. 1988: Archeologické prameny ke středověkému Brnu (Z nových výzkumů ), Archaeologia historica 13, : Brno, nám. 25. února 9, Petrská 4. Nálezová zpráva uložená v archeologickém archivu AV ČR v Brně, NZ č. j. 525/ : Brno, Dominikánská Nálezová zpráva uložená v archeologickém archivu AV ČR v Brně, NZ č. j. 984/ : Zrod středověkého města na příkladu Brna. K otázce odrazu společenské změny v archeologických pramenech. Mediaevalia archaeologica 2, Praha Brno : Počátky jihomoravských měst a etnické změny, AH 28, PROCHÁZKA, R. a kol. 2011: Dějiny Brna 1: Od pravěku k ranému středověku. Brno: Statutární město Brno a Archiv města Brna. 67

72 SAMEK, B. 1993: Věžové domy v Brně, Brno v minulosti a dnes XI, Brno. SCHÜTTE, S. 1986: Brunnen und Kloaken auf städtischen Grundstücken des 12. und 13. Jahrhunderts.,in: Zur Lebensweise in der Stadt um Ergebnisse der Mittelalter- Archäologie. Bericht über ein Kolloquium in Köln vom 31. Januar - 2. Februar Hrsg. v. Steuer, Heiko. Zeitschrift für Archäologie des Mittelalters - Beihefte, Band 4. Köln Graz ZAPLETALOVÁ, D. 2006: Staré Brno a brněnská předlokační aglomerace, AR LVIII, Seznam obrazových příloh Fotky a nákresy byly převzaty z publikací zapůjčených v Archie o.p.s. Ať už z nálezových zpráv nebo z knižního fondu. Obr. 1.: Jímky v Polsku, Převzato z CEMBRZYŃSKI, P. 2011, 76. Obr. 2.: Nákresy běžných jímek z hanzovního města Lübeck. Převzato z GLÄSER 2004, 186. Obr. 3.: Celková nálezová situace na lokalitě Velký Špalíček. Převzato z MERTA PEŠKA ZAPLETALOVÁ Obr. 4.: Celková nálezová situace na lokalitě Kozí 5. Převzato z KOLAŘÍK SEDLÁČKOVÁ 2008 Obr. 5.: Celková nálezová situace na lokalitě Benešova ulice. Převzato z HOLUB MERTA 2008 Obr. 6.: Příklad zděné kruhové jímky v Elblagu, Polsku. Převzato z CEMBRZYŃSKI, P. 2011, 70. Obr. 7.: Příklad kruhové jímky vydřevené vloženým sudem z Rostocku. Převzato z GLÄSER 2004, 223 Obr. 8.: Příklad vydřevené obdélné jímky z. Převzato z Obr. 9.: Příklad zděné čtvercové jímky z 15. století. Převzato z 68

73 Obrazové přílohy Obr. 1 69

74 Obr 2. 70

75 Obr. 3 71

76 Obr. 4 72

77 Obr. 5 73

78 Obr. 6 Obr. 7 74

79 Obr. 8 Obr. 9 75