Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor Právo Katedra obchodního práva. Diplomová práce SMĚNKA A OCHRANA SPOTŘEBITELE. Bc. Petra Nastulczyková

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor Právo Katedra obchodního práva Diplomová práce SMĚNKA A OCHRANA SPOTŘEBITELE Bc. Petra Nastulczyková Akademický rok 2013/2014

2 Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Směnka a ochrana spotřebitele zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. V Brně dne 28. března 2014 Bc. Petra Nastulczyková 2

3 Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat doc. JUDr. Josefu Kotáskovi, Ph.D., vedoucímu mé diplomové práce, za jeho odborné vedení a cenné rady při zpracování mé diplomové práce. Dále bych chtěla poděkovat mé rodině a mému příteli, neboť tito mi byli v průběhu celého mého studia oporou a poskytli mi potřebné zázemí a podporu. 3

4 Abstrakt Tato diplomová práce se věnuje problematice ochrany spotřebitele v souvislosti s užitím nástrojů směnečného práva ve spotřebitelských vztazích. Práce je rozdělena do 5 kapitol. První kapitola pojednává o nebezpečích plynoucích pro spotřebitele z užití směnek jako takových. Druhá kapitola se zabývá směnečnou smlouvou a její platností. Ve třetí kapitole je nastíněn vývoj právní úpravy směřující k ochraně spotřebitele ve vztazích spojených s poskytováním spotřebitelských úvěrů. Čtvrtá kapitola rozebírá návrhy poslední právní úpravy zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a hodnotí provedenou změnu. V poslední páté kapitole je nastíněna právní úprava ochrany spotřebitele při poskytování spotřebitelských úvěrů ve Slovenské republice. Klíčová slova Spotřebitel, směnka, blankosměnka, směnečná smlouva, ochrana spotřebitele, spotřebitelský úvěr, zákon o spotřebitelském úvěru 4

5 Abstract The topic of this diplom is protection of consumer in relation with the use of instruments of exchange law in consumer relations. Thesis is structured in five main chapters. The first chapter deals with danger to consumers by using bills of exchange. The second chapter generally discusses the bill of exchange contract and its validity. In the third chapter there is outlined the evolution of legislation aimed at the protection of consumer in relations relating to providing consumer credits. Fourth chapter is focused on possible changes of the legislation of the Consumer credit act and evaluates the undertaken change of the legislation. In the last fifth chapter there is outlined the legislation of consumer protection by providing consumer credits in Slovakia. Key words Consumer, bill of exchange, blank bill of exchange, bill of exchange contract, protection of consumer, consumer credit, consumer credit act 5

6 OBSAH OBSAH... 6 SEZNAM ZKRATEK... 8 ÚVOD SMĚNKA A NEBEZPEČÍ PRO SPOTŘEBITELE Dvojí vymáhání plnění ze směnky Kauzální námitky Blankosměnka SMĚNEČNÁ SMLOUVA A JEJÍ PLATNOST Směnečná smlouva Platnost směnečné smlouvy Protiprávnost vydání směnek na řad VÝVOJ PRÁVNÍ ÚPRAVY Směrnice 87/102/EHS Zákon o spotřebitelském úvěru účinný od roku Směrnice 2008/48/ES Zákon o spotřebitelském úvěru účinný od roku NOVELA ZÁKONA O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU Návrhy nové právní úpravy Varianta 0 - převzetí dosavadní úpravy Varianta 1 regulace blankosměnek Varianta 2 rektasměnky vlastní Varianta 3 zákaz směnek v souvislosti se spotřebitelskými úvěry Výběr konkrétní varianty Nové znění zákona o spotřebitelském úvěru

7 4.2.1 Dopad novely zákona o spotřebitelském úvěru Zakotvení povinnosti k náhradě škody Sankce za porušení zákonného zákazu Zhodnocení novely zákona o spotřebitelském úvěru PRÁVNÍ ÚPRAVA VE SLOVENSKÉ REPUBLICE ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Knižní díla Časopisecká díla Díla publikovaná v elektronických pramenech Další elektronické zdroje Právní předpisy Soudní rozhodnutí

8 SEZNAM ZKRATEK členské státy novela zákona o spotřebitelském úvěru zákon č. 43/2013 Sb. nový občanský zákoník občanský zákoník obchodní zákoník členské státy Evropských společenství zákon č. 43/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník směrnice 87/102/EHS směrnice Rady 87/102/EHS o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se spotřebitelského úvěru, ze dne 22. prosince 1986 směrnice 2008/48/ES směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS zákon č. 321/2001 Sb. zákon o spotřebitelském úvěru zákon č. 145/2010 Sb. zákon č. 258/2001 Z. z. zákon č. 129/2010 Z. z. ZSŠ zákon č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb. zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů zákon č. 258/2001 Z. z., spotrebiteľských úveroch a o zmene a doplnení zákona Slovenskej národnej rady č. 71/1986 Zb. o Slovenskej obchodnej inšpekcii v znení neskorších predpisov zákon č. 129/2010 Z. z., o spotrebiteľských úveroch a iných úveroch a pôžičkách pre spotrebiteľov zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový 8

9 ÚVOD Listina mající podobu směnky se začala vyskytovat již přibližně ve 12. století, kdy sloužila jako nástroj obchodníků zejména při jejich obchodních cestách. Obchodníci směnečnou listinu používali jakožto úvěrové peníze či směnkou platili v místě platebním. Směnka fungovala zejména jako platební prostředek, jehož užití pro obchodníky znamenalo vyšší míru komfortu a bezpečí, neboť při svých obchodních cestách s sebou nemuseli vozit velké obnosy svého platidla, či nebyli nuceni směňovat svou měnu za měnu místní. 1 S ohledem na specifičnost směnečného byznysu tak směnky byly určeny zejména pro obchodníky, tedy profesionály, kteří disponovali znalostmi potřebnými k řádnému výkonu práv a povinností ze směnek vyplývajících. Původní směnka vlastní byla postupně odsunuta do pozadí směnkou cizí. V dalších stoletích se rozvinul institut akceptace a indosace. Směnka však stále byla nástrojem obchodníků. 2 Až v průběhu dvacátého století začaly nástroje směnečného práva pronikat i do vztahů jiných, v nichž na jedné straně vystupoval neprofesionál (spotřebitel), tedy osoba, jež neměla hlubší povědomí o specificích směnečného práva. V důsledku nedostatečné úrovně znalostí, kdy spotřebitelé nebyli s to domyslet všechny důsledky, jež pro ně vystavením, akceptací či avalem směnky plynuly, byli spotřebitelé často druhým účastníkem směnečného vztahu využíváni. K zneužívání slabšího postavení spotřebitelů docházelo zejména v souvislosti s poskytováním spotřebitelských úvěrů, kdy problematika užívání směnek v těchto vztazích nebyla v České republice až do roku 2002 nikterak právně regulována a i poté byla regulována spíše vágně. K problematice užití směnek ve vztazích se spotřebiteli se vyjádřil i Ústavní soud, když ve svém nálezu konstatoval, že směnka je mnohdy uplatňována i mezi subjekty, jež zásadně nejsou v rovném postavení a které nemohou a ani to nelze od nich spravedlivě očekávat vnímat směnečný vztah v celé jeho šíři a reflektovat tak případná rizika z něj plynoucí. 3 S ohledem na shora uvedené okolnosti představovalo zneužívání institutů směnečného práva, které budou předmětem detailnější analýzy této práce, ohrožení či dokonce podlomení právní jistoty občanů. Na výše nastíněné problémy reagoval zákonodárce přijetím zákona č. 43/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně 1 KOVAŘÍK, Zdeněk. Směnka a šek v České republice. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, 1994, s KOTÁSEK, Josef a kol. Kurs obchodního práva. Právo cenných papírů. 5. vyd. Praha : C. H. Beck, 2009, s Nález Ústavního soudu ze dne , sp. zn. IV. ÚS 457/

10 některých zákonů (dále jen novela zákona o spotřebitelském úvěru či zákon č. 43/2013 Sb. ), který užití směnek v souvislosti s poskytováním spotřebitelských úvěrů zcela zakázal. Cílem této diplomové práce je nastínit vývoj i aktuální právní úpravu v oblasti ochrany spotřebitele v souvislosti s užitím směnek ve vztazích souvisejících s poskytováním spotřebitelských úvěrů. Je nutné posoudit, zda platné právo chrání spotřebitele alespoň v míře předpokládané legislativou Evropské unie. Dále je potřeba zhodnotit, zda novela zákona o spotřebitelském úvěru, jíž došlo k úplnému zákazu užití směnek v souvislosti s poskytováním spotřebitelských úvěrů, přispěla k větší ochraně spotřebitele či nikoliv. Nakonec je nutné zodpovědět otázku, zda je způsob ochrany spotřebitele v českých právních předpisech optimální nebo by měl být nahrazen právní úpravou jinou. Cílem je také vymezit základní nebezpečí plynoucí pro spotřebitele z užití instrumentů směnečného práva a představit některá z recentních rozhodnutí českých soudů zásadních z hlediska ochrany spotřebitele ve směnečných závazkových vztazích. Mezi prameny této diplomové práce patří zejména zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a to jak ve znění před jeho novelou provedenou zákonem č. 43/2013 Sb., tak i po této novele. Dalšími prameny jsou legislativa Evropské unie vztahující se k této problematice a judikatura českých soudů. Využity jsou taktéž odborné knižní publikace a odborné články z tištěných i elektronických zdrojů. Co se týče odborné metodologie použité v této práci k dosažení shora specifikovaných cílů, mezi tyto metody patří dedukce, indukce, analýza a syntéza. Dále je užita i metoda komparace, a to zejména při porovnávání textu a významu jednotlivých ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, jež byla přijetím novely zákona o spotřebitelském úvěru dotčena, či také ve smyslu srovnání platné právní úpravy v České republice s úpravou platnou na Slovensku. Neméně důležitá je i interpretace právních předpisů a judikatury, a to především s využitím jazykového, historického, logického či teleologického výkladu. Práce je zpracována dle právní úpravy platné ke dni 1. ledna 2014 a zároveň veškeré citované právní předpisy jsou ve znění platném k tomuto datu (není-li uvedeno jinak). Text práce je rozdělen do několika kapitol. První kapitola je obecným úvodem do principů směnky a z ní plynoucích nebezpečí. Tato kapitola vymezuje nejčastěji se vyskytující rizika ve vztahu k zneužití směnečných instrumentů v neprospěch spotřebitele, mezi které se řadí zejména vyplnění blankosměnky věřitelem v rozporu s dohodou o směnečném vyplňovacím právu či nemožnost dlužníka uplatnit kauzální námitky vůči novému majiteli 10

11 směnky. Ve druhé kapitole je rozebrán institut směnečné smlouvy a její platnosti. Dále je zde proveden podrobnější rozbor velmi zajímavého rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, jímž došlo k prohlášení směnečné dohody, na jejímž základě byla vydána směnka na řad, která souvisela se spotřebitelským úvěrem, za neplatnou. Bude jistě velmi zajímavé sledovat budoucí osud tohoto rozhodnutí, neboť toto rozhodnutí může být zcela zásadním pro další rozhodování obecných soudů. Další dvě kapitoly se zabývají protekcí spotřebitele v kontextu zákona o spotřebitelském úvěru, a to zejména celkovým vývojem právní úpravy v oblasti ochrany spotřebitele v souvislosti s poskytováním spotřebitelských úvěrů a s tím souvisejícím užíváním směnek (ať již jako směnek zajišťovacích či platebních), a dále rozborem aktuální právní úpravy této problematiky platné a účinné po zásadní novele spotřebitelského zákona provedené v průběhu roku Poslední pátá kapitola nastiňuje právní úpravu spotřebitelských úvěrů a s tím spojenou regulaci nástrojů směnečného práva na Slovensku. V důsledku skutečnosti, že se jedná o diplomovou práci zabývající se ochranou spotřebitele ve vztahu k směnečnému právu, budou v ní vynechána pojednání o dalších způsobech zajištění spotřebitelských úvěrů, jako jsou např. šeky či dlužní úpisy. Bude-li tak některý z právních předpisů upravovat jak směnky, tak i další způsoby zajištění, bude z těchto vybráno pouze ujednání o směnkách a úprava zbývajících institutů bude vynechána. Dále ze stejného důvodu budou vynechány i ostatní změny zákona o spotřebitelském úvěru provedené výše zmiňovanou novelou, jež nesouvisí se směnečným právem. Konečně se bude v práci často pojednávat pouze obecně o spotřebiteli - výstavci směnky, kdy, nebude-li to uvedeno výslovně, je nutné mít na zřeteli, že podobné postavení může v určitých případech zaujmout i jiná osoba směnečně zavázaná, tedy akceptant směnky cizí či aval. Téma diplomové práce autorku zaujalo zejména s ohledem na jeho aktuálnost vzhledem k přijatému zákazu užití směnek v souvislosti se spotřebitelskými úvěry, doprovázenou množstvím negativních odborných i méně odborných článků, jež svým čtenářům podsouvaly nebezpečnost nástrojů směnečného práva (a to nikoliv neoprávněně), a dále recentní judikaturou 4 směřující ke zvýšení ochrany spotřebitele. Skutečnost, že instrumenty směnečného práva jsou nadužívány či zneužívány v neprospěch spotřebitelů, si byl vědom i zákonodárce, když z tohoto důvodu zákon o spotřebitelském úvěru novelizoval s účinností ode dne 25. února Např. již shora zmiňovaný rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne , sp. zn. 9 Cmo 122/2013, jenž bude blíže rozebrán v oddíle této práce, či nález Ústavního soudu ze dne , sp. zn. Pl. ÚS 16/12, jímž došlo k prodloužení lhůty k podání námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu. 11

12 1 SMĚNKA A NEBEZPEČÍ PRO SPOTŘEBITELE Směnka je cenný papír, pro nějž je příznačná abstraktnost, tedy nezávislost na kauze a nezávislost na okolnostech nacházejících se mimo směnečný vztah. Pro vznik a existenci směnky tak vůbec není nutný důvod vzniku směnečné pohledávky, přičemž zde není ani povinnost věřitele tento důvod prokazovat. Stupeň abstraktnosti (materiální a formální) dále ovlivňuje možnost dlužníka uplatňovat relativní a absolutní námitky ke své obraně. 5 Dlužníku (pro účely této práce se dlužníkem rozumí zejména spotřebitel), tak hrozí nebezpečí, že v určitých případech nebude moci uplatnit námitku spojitosti směnky s jiným konkrétním závazkovým vztahem, na jehož základě byla směnka vydána. Dále se může stát, že spotřebitel vystaví blankosměnku, aniž by byly sjednány všechny okolnosti jejího vyplnění. I v takovém případě může dojít k újmě spotřebitele. Nebezpečnost směnečných nástrojů závisí zejména na čestnosti a férovosti jednání věřitelů, kteří buď vystavenou směnku využijí ve svůj prospěch a k újmě výstavce směnky - spotřebitele, či nikoliv. Lze jen doporučit, aby si spotřebitel před podepsáním směnky (ať již na místě výstavce, směnečníka či avala) své jednání dobře promyslel a zjistil si co nejvíce informací o tom, jaká práva a povinnosti pro něj z podpisu směnky plynou. 1.1 Dvojí vymáhání plnění ze směnky Shora zmiňovaná abstraktnost směnky vylučuje její akcesoritu 6, tedy závislost na zajišťované pohledávce. Právě nedostatek akcesority umožňuje snazší zneužití zajišťovacích směnek v neprospěch směnečných dlužníků, neboť se zánikem zajišťované pohledávky nezaniká pohledávka směnečná. S ohledem na abstraktnost směnky může dojít k situaci, kdy závazkový vztah již zanikl (např. uhrazením dlužné částky) či tento vůbec nevznikl, avšak dlužník bude směnečně zavázán i nadále. Dojde-li k uplatnění směnky před soudem, má dlužník možnost obrany v podobě relativní námitky neexistence pohledávky, k jejímuž zajištění byla směnka emitována. Pokud však dojde k převodu této směnky na třetí osobu, může dlužník vznést shora uvedenou námitku pouze v případě, jednali-li nový majitel při nabývání směnky vědomě na škodu dlužníka 7 a toto jednání mu bylo dlužníkem prokázáno. 8 Nebude-li dlužník 5 CHALUPA, Radim. Zajišťovací směnka. 1. vyd. Praha : LINDE PRAHA, 2009, s Akcesorita je typická pro zajišťovací instituty zcela odlišné od zajišťovacích směnek. Těmito jsou např. ručení či zástavní právo. 7 Dle Chalupy je vědomé jednání na škodu dlužníka aktuálně vnímáno tak že nabyvatel směnky musí mít vědomost o možné relativní obraně dlužníka a musí směnku nabývat s cílem znemožnit uplatnění těchto námitek. Takové 12

13 se svou námitkou úspěšný, bude muset směnečný závazek uhradit, ačkoliv již dříve uhradil závazek smluvní. K abstraktnosti směnek se vyjádřil i Nejvyšší soud, když v jednom ze svých rozhodnutí judikoval, že: i když se vystavení směnky zpravidla opírá o určitý důvod (kauzu), vzniká ze směnky specifický (směnečný) právní vztah, jehož abstraktní charakter tkví v tom, že právní důvod (kauza) není pro jeho existenci významný a ze směnky nevyplývá. Směnečný závazek je přitom zcela samostatný a oddělený od případného závazku, který byl původem jeho vzniku. Vzhledem k tomu, že zákon nerozlišuje jednotlivé druhy směnek (právní teorie vymezuje rozdíly mezi směnkami pro soluto, pro solvendo a směnkami zajišťovacími), je třeba i v případě tzv. směnek zajišťovacích dovodit, že nejsou akcesorickým závazkem ve vztahu k závazku jinému (jde o prostředek zajištění a nikoli o zajišťovací závazek). Na základě takto vymezené povahy zajišťovací směnky potom dovodil, že plněním na zajišťovací směnku (na rozdíl od plnění z titulu ručení či zástavního práva) zajištěná pohledávka nezaniká a stejně tak plněním na zajištěnou pohledávku nezaniká pohledávka ze zajišťovací směnky. 9 Obdobný problém s dvojím placením směnky může nastat v případě, že dlužník sice splnil svůj závazek uhrazením směnečné sumy, avšak dlužník opomněl majitele směnky požádat o její vrácení a originál směnky zůstal u svého majitele. Bude-li majitel směnky nepoctivý, může směnku převést na jiného majitele, který bude po dlužníkovi opětovně požadovat uhrazení směnečné sumy. Bude-li takovýto nový majitel v dobré víře, respektive dlužník mu neprokáže vědomé jednání na škodu dlužníka při nabývání směnky, věřitel nebude moci vznést námitku zaplacení směnky. Nadto námitka zaplacení směnky nabývá relativní i absolutní podoby, tedy má jiné účinky v případě placení před splatností, při splatnosti a v postihu. Může se tak stát, že dlužník se svou námitkou neuspěje a bude povinen znovu zaplatit směnku již uhrazenou. 10 Zaplatí-li směnečník směnku před její splatností, jedná tak pouze na vlastní nebezpečí. 11 Zůstane-li i po zaplacení směnka v oběhu, může být indosována na jinou osobu, a to s účinky dle čl. I 17 ZSŠ. Pokud nebude majiteli směnky prokázáno vědomé jednání na škodu jednání lze tedy spatřovat kupříkladu v indosaci směnky pouze na oko, pouze za účelem eliminace kauzálních námitek dlužníka. 8 CHALUPA, Radim. Zajišťovací směnka a nový občanský zákoník. Dny práva 2012 Days of Law. Brno: Masarykova univerzita, 2013, s Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 29 Cdo 690/ KOVAŘÍK, Zdeněk. Placení směnky a námitky s tím spojené. Bulletin advokacie. 2004, č. 5, s Čl. I 40 odst. 2 zákona č. 191/1950 Sb., směnečného a šekového, ve znění pozdějších předpisů. 13

14 při nabývání směnky, bude nutné směnku zaplatit podruhé, a to při její splatnosti. Podobná situace nastává v případě, že směnka byla zaplacena při splatnosti, avšak ve lhůtě k protestu byla indosována na jinou osobu. Pokud dlužník neprokáže, že k indosaci došlo po uplynutí této lhůty, osoby směnečně zavázané budou mít k dispozici pouze námitky obdobné jako v případě placení před splatností. Tato námitka pak bude také pouze relativní. Pokud byla směnka zaplacena v postihu, dosavadní věřitel přestává být věřitelem ze směnky (týká se to majitele směnky při splatnosti, osob, jež směnku nabyly derivativně i osob, které směnku vyplatily). Směnečnými dlužníky pak již nejsou ani dlužníci těchto osob. Tato skutečnost zakládá relativní námitku splatnosti v postihu, avšak tuto mají všichni dlužníci jen proti osobě, jíž bylo placeno. Také je důležitý fakt, kdo je plátcem, neboť ten, kdo platí v postihu, může další nároky uplatnit jen proti svým předchůdcům. 12 Námitka uhrazení směnkou zajištěného závazku v mnoha případech nesvědčí ani směnečnému rukojmímu. Je tomu tak zejména v případě, že aval nebyl účastníkem příčinného vztahu, jenž byl směnkou zajištěn. Pokud směnečný rukojmí nemůže ke své obraně uplatnit námitku jinou, bude muset na směnku zaplatit, ačkoliv směnkou zajišťovaná pohledávka již byla zaplacena jinou osobou. 13 V zájmu zvýšení své ochrany by měli dlužníci po uhrazení svého závazku (ať již kauzálního, jenž je zajištěn směnkou, či směnečného) požadovat po majiteli směnky, aby jim byl originál předmětné směnky vydán či aby byla směnka před očima dlužníka zcela zničena. Dalším způsobem může být vyznačení doložky o zaplacení či o částečném zaplacení přímo na směnečnou listinu. 14 Jen tak lze zabránit dalšímu vymáhání plnění z již zaplacené směnky. 1.2 Kauzální námitky Směnky bývají remitentem často převedeny na třetí osobu. Tento převod může být v určitých případech fakticky pouze prostředkem ke zneužití slabšího postavení dlužníka ve vztahu k možnostem obrany dlužníka. V takové chvíli je nutné rozlišit, o jakou formu směnky se jedná. Jde-li o směnku na jméno, tato se převádí postupem a s účinky postoupení pohledávky 15, 12 KOVAŘÍK, Zdeněk. Placení směnky a námitky s tím spojené. Bulletin advokacie. 2004, č. 5, s CHALUPA, Radim. Zajišťovací směnka a nový občanský zákoník. Dny práva 2012 Days of Law. Brno: Masarykova univerzita, 2013, s Čl. I 39 zákona směnečného a šekového. 15 Čl. I 11 odst. 2 zákona směnečného a šekového. 14

15 tedy výstavci směnky zůstávají i po převodu směnky zachovány všechny námitky, které měl výstavce vůči remitentovi v době postoupení. 16 U rektasměnek tak s převodem nemusí dojít ke zhoršení postavení dlužníků. Problém může nastat ve chvíli, kdy dojde k převodu směnky na řad. S indosamentem jsou totiž spojeny různé účinky, z nichž je ve vztahu ke kauzálním námitkám velmi důležitý účinek převodní. Ačkoliv se dle čl. I 14 zákona č. 191/1950 Sb., směnečného a šekového (dále jen ZSŠ ), indosamentem převádějí všechna práva ze směnky, indosatář nevstupuje do práv předchozího věřitele (indosanta), nýbrž originárně nabývá práva tak, jak vyplývají z listiny a ze zákona. Skutečnost, že indosatář není právní nástupcem indosanta, má závažné dopady na námitky směnečných dlužníků. Indosací dochází k zásadnímu vyloučení námitek z vlastních vztahů dlužníka vůči výstavci a předchozím majitelům (čl. I 17 ZSŠ). 17 Shora uvedené ustanovení zní: Kdo je žalován ze směnky, nemůže činit majiteli námitky, které se zakládají na jeho vlastních vztazích k výstavci nebo k dřívějším majitelům, ledaže majitel při nabývání směnky jednal vědomě na škodu dlužníka. 18 Dlužník bude v nelehké pozici, bude-li chtít vůči majiteli směnky uplatnit námitku, jež se zakládá na jeho vlastním vztahu k remitentovi či jinému majiteli směnky. V takovém případě bude muset dlužník prokazovat, že nynější majitel směnky jednal s úmyslem dlužníka poškodit. Pokud vědomé jednání ke škodě dlužníka majiteli směnky prokázáno nebude, dlužník mu nebude moci namítat kupříkladu skutečnost, že se jedná o zajišťovací směnku, kdy zajištěná pohledávka již byla dlužníkem zcela splacena, a dlužník tak bude nucen plnit dvakrát. Nemožnost uplatnit kauzální námitku nelze spojovat pouze s případy převodu směnek na řad. Ztíženou pozici můžeme spatřit i u osoby akceptanta směnky cizí 19 (ať již směnky na řad či na jméno), neboť akceptant není oprávněn uplatňovat vůči remitentovi námitky, jež spočívají pouze v jeho vlastním vztahu k výstavci směnky. Nebude tedy vůbec záležet na tom, z jakých důvodů k akceptaci směnky došlo. A podobně tomu bude v případě směnečného rukojemství, kdy aval taktéž nemůže vůči majiteli směnky vznášet námitky spočívající v jeho vztahu k osobě, za niž se zaručil. 20 Aval si však může ve smlouvě s věřitelem uplatnění kauzálních námitek 16 Ust odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 17 KOTÁSEK, Josef a kol. Kurs obchodního práva. Právo cenných papírů. 5. vyd. Praha : C. H. Beck, 2009, s Čl. I 17 zákona směnečného a šekového. 19 V čl. I 17 zákona směnečného a šekového se hovoří o osobě, jež je žalována ze směnky. Touto osobou nemusí být pouze výstavce směnky, ale může se jednat i o akceptanta směnky cizí či avalistu. 20 K tomuto viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 29 Odo 1379/

16 vůči tomuto věřiteli vyhradit. Tato dohoda ale obvykle nepůsobí vůči dalším nabyvatelům této směnky. 21 Co se týče kauzálních námitek avalisty vůči remitentovi, aval může vůči remitentovi uplatňovat námitky ze svých vlastních vztahů k remitentovi. Mezi tyto kauzální námitky však nepatří námitka avalisty ohledně neplatnosti úvěrové smlouvy, jež byla směnkou zajištěna, a to ani za situace, kdy je remitent účastníkem úvěrové smlouvy. Závazek, jehož splnění se remitent domáhá, je totiž závazkem ručitele ze směnky, nikoli závazkem dlužníka z úvěrové smlouvy. 22 Ke kauzálním námitkám avala se vyjádřil i Nejvyšší soud České republiky, který v jednom ze svých rozhodnutí uvedl, že aval výstavce směnky vlastní nemůže vůči majiteli směnky činit námitky, jež vyplývají ze vztahů výstavce k původnímu majiteli směnky, a to ani v případě, jednal-li majitel směnky při jejím nabývání vědomě na škodu dlužníka. 23 V dalším rozhodnutí se Nejvyšší soud ztotožnil s názorem dovolatelů, že z ustanovení čl. I. 17 směnečného zákona nevyplývá, že by směneční ručitelé nemohli uplatnit vůči výstavci cizí směnky na vlastní řad námitku, že závazek ze směnky již byl splněn. 24 Soud uzavřel, že námitka zániku směnky jejím zaplacením náleží každému dlužníkovi (tedy i avalovi), přičemž čl. I. 17 ZSŠ nikterak nebrání uplatnění této námitky. 25 Námitka zaplacení směnky tak má dle shora citovaného rozhodnutí obecnou platnost. Jejím účelem je umožnit ochranu směnečného rukojmího před opětovným placením směnečného závazku. 1.3 Blankosměnka Jako blankosměnka je nazývána zpravidla listina, která se má v budoucnu stát platnou směnkou, a která neobsahuje některou (jednu či více) z náležitostí, přičemž však absence této náležitosti je záměrná. Obvykle chybí směnečná suma, jejíž výše se v případě spotřebitelských úvěrů obvykle odvíjí od aktuální výše zůstatku úvěru a kupříkladu sjednaných smluvních pokut. Dále může absentovat den splatnosti směnky, místo platební apod. Aby se z blankosměnky mohla stát platná směnka, musí existovat vůle stran k budoucímu doplnění blankosměnky, a to v souladu s mezi stranami sjednanou dohodou (dohoda o vyplňovacím právu), a zmocnění k tomuto doplnění, tedy udělení vyplňovacího práva. 26 V dohodě o vyplňovacím právu směnečném bývá obvykle sjednán způsob a podmínky, za kterých může být blankosměnka 21 KOTÁSEK, Josef a kol. Kurs obchodního práva. Právo cenných papírů. 5. vyd. Praha : C. H. Beck, 2009, s Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 29 Odo 896/ Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 29 Odo 810/ Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 29 Odo 483/ Tamtéž. 26 CHALUPA, Radim. Základy směnečného práva. 2. rozš. vyd. Praha : LINDE PRAHA, 2008, s. 79,

17 věřitelem vyplněna. Pro dohodu o vyplnění blankosměnky není stanovena žádná forma, tudíž tato dohoda může být uzavřena ústně či jen konkludentně. Může jít o jednostranné prohlášení 27, samostatnou dohodu či součást smlouvy jiné (kupříkladu směnečné smlouvy). Největší riziko pro dlužníka nastává právě v okamžiku vyplňování blankosměnky, neboť se může stát, že blankosměnka bude vyplněna v neprospěch dlužníka, v rozporu s dohodou o vyplňovacím právu. Pokud k takovémuto nepoctivému jednání ze strany věřitele dojde, samotná směnka zůstává i přes tuto skutečnost v platnosti, a dlužníkovi tak nezbývá, než se bránit námitkami konkrétně půjde o námitku nesprávného vyplnění blankosměnky (excesivního vyplnění blankosměnky) dle čl. I 10 ZSŠ. 28 Pokud směnka nebyla věřitelem převedena na jinou osobu, stačí, aby dlužník prokázal vyplnění blankosměnky v rozporu s dohodou o vyplňovacím právu (k čemuž lze jen doporučit uzavření písemné dohody o vyplňovacím právu). Může se však stát, že remitent směnku doplní nesprávně pouze z důvodu, že postupoval dle podkladů poskytnutých dlužníkem, aniž by mohl vědět o jejich nesprávnosti. V daném případě by námitka dlužníka nebyla úspěšná. Remitent by si však měl před vyplněním blankosměnky správnost doplňovaných údajů ověřit. Případně by tyto údaje neměly záviset na podkladech poskytnutých dlužníkem, neboť dlužník by mohl mít zájem na nesprávném vyplnění blankosměnky. 29 Situace pro dlužníka je diametrálně odlišná v případě, došlo-li v mezidobí k převodu směnky na jinou osobu. V takovém případě může dlužník namítat vyplnění blankosměnky v rozporu s dohodou majiteli směnky pouze tehdy, prokáže-li mu, že majitel nabyl směnky ve zlé víře anebo se při nabývání směnky provinil hrubou nedbalostí. 30 Pozici dlužníka navíc komplikuje i fakt, že ve směnečném právu dochází k obrácení důkazního břemene. 31 Zlá víra majitele při nabývání směnky by mohla spočívat například ve vědomosti majitele směnky o obsahu dohody o vyplňovacím právu a ve vyplnění blankosměnky v rozporu s touto dohodou. Hrubou nedbalostí se proviní nabyvatel blankosměnky, který se při převodu nebude dostatečně či vůbec zajímat o podmínky vyplnění blankosměnky. Při dalších převodech již vyplněných směnek bude možné vznést námitku vyplnění směnky v rozporu s dohodou jen v případě, bude-li majiteli směnky prokázáno vědomé jednání ke škodě dlužníka dle čl. I 17 ZSŠ. Pokud jde 27 Usnesení Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 29 Cdo 5053/ Usnesení Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 29 Cdo 509/ ONDREJOVÁ, Dana. Námitka excesivního vyplnění blankosměnky aneb kladivo na směnečné blankodlužníky. Právní fórum. 2010, č. 11, s Čl. I 10 zákona směnečného a šekového. 31 KOTÁSEK, Josef. K některým praktickým aspektům blankosměnky. Bulletin advokacie. 1998, č. 9, s

18 o rektasměnky, úspěšnost námitky bude odvislá od skutečnosti, zda byla námitka přípustná proti věřiteli, jenž směnku vyplnil. 32 Další problém může nastat, bude-li věřitel tvrdit, že sporná náležitost byla do směnky doplněna na základě ústní dohody o změně písemné dohody o vyplňovacím právu, uzavřené mezi dlužníkem a věřitelem. V důsledku obrácení důkazního břemene je zcela na dlužníkovi, aby před soudem prokázal, že ke sjednání této ústní dohody nedošlo. S ohledem na tuto skutečnost bude v praxi postavení dlužníka v této situaci velmi těžké. Dále se může stát, že dlužník věřiteli udělí oprávnění k vyplnění určitých údajů, avšak o jiných chybějících údajích pomlčí. Je pak otázkou, zda je věřitel oprávněn doplnit i tuto náležitost či nikoliv. K tomuto se vyjádřil i Nejvyšší soud: V projednávané věci není pochyb o tom, že směnka, o jejíž úhradě bylo rozhodnuto směnečným platebním rozkazem, byla původně blankosměnkou, tj. směnkou neúplnou, neobsahující (záměrně) údaj o směnečné sumě a o splatnosti s tím, že tyto scházející údaje měly být doplněny v souladu s dohodou o vyplnění. V situaci, kdy zmíněnou blankosměnku, která neobsahovala (krom výše uvedeného) ještě údaj data vystavení, odvolatelé v pozici směnečných rukojmí podepsali a předali žalobkyni, museli být minimálně srozuměni s tím, že žalobkyně blankosměnku (také) o tento údaj doplní. Skutečnost, že v dohodě o vyplnění není výslovné a konkrétní ujednání o způsobu a podmínkách doplnění tohoto údaje obsaženo, přitom není rozhodující, když nevylučuje existenci jiné dohody v tomto směru, přičemž konkludentní projev vůle odvolatelů a žalobkyně z jejich chování dovodit lze. V této souvislosti rovněž nelze přehlédnout, že na rozdíl od údajů směnečné sumy a data splatnosti pro doplnění data vystavení není zásadně potřebné ujednání konkretizující podmínky a způsob vyplnění zmíněného údaje (osoba, která tento údaj do směnky doplňuje, se pouze musí vyvarovat toho, aby například datum splatnosti směnky nepředcházelo datu jejího vystavení). 33 Podle shora uvedeného rozhodnutí bylo právem majitele směnky doplnit i datum jejího vystavení, ačkoliv dohoda o vyplňovacím právu toto oprávnění nezahrnovala. Dojde-li k doplnění textu blankosměnky, jež nemá znaky vyplnění směnky, posuzuje toto v souladu s ustanovením ZSŠ o změnách textu směnky: Byl-li změněn text směnky, jsou ti, kdož se podepsali na směnku po této změně, zavázáni podle změněného textu; ti, kdož 32 ONDREJOVÁ, Dana. Námitka excesivního vyplnění blankosměnky aneb kladivo na směnečné blankodlužníky. Právní fórum. 2010, č. 11, s Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , sp. zn. 29 Odo 1621/

19 se podepsali dříve, jsou zavázáni podle textu původního. 34 V případě užití tohoto ustanovení by dlužník odpovídal pouze za směnečný závazek, který vyplýval z původního textu směnečné listiny před dodatečnou nedojednanou změnou, a jehož text dlužník stvrdil svým podpisem. Dlužník by však v žádném případě neodpovídal za směnku ve znění po dodatečné změně, přičemž by mohl vůči dalším majitelům směnky v této souvislosti uplatnit námitku. Šlo by ovšem o námitku dle čl. I 17 ZSŠ a nikoliv dle čl. I 10 ZSŠ. 35 Je ale na dlužníkovi, aby namítal a také prokázal, že se na směnku podepsal před změnou či až po ní. Na směnky padělané (zfalšované), u nichž bylo původní znění neoprávněně změněno, se použijí ustanovení o směnkách změněných. 36 Mezi opatření, která omezují rizika, patří sjednání písemné dohody o vyplňovacím právu, ve které bude blankosměnka co nejpřesněji specifikována, neboť písemná dohoda se v rámci případného soudního řízení prokazuje mnohem snadněji než dohoda ústní. Dohoda by měla obsahovat zejména přesnou specifikaci dané blankosměnky, aby ji nešlo zaměnit s jinou (vymezit účastníky blankosměnky, datum vystavení apod.). Dále by zde mělo být uvedeno, zda blankosměnka slouží k zajištění určitého konkrétního kauzálního závazku. V případě, že ano, měl by být v dohodě přesně vymezen i tento závazek. Samozřejmě je potřeba uvést přesné podmínky vyplnění (za jakých konkrétních podmínek a kdy lze blankosměnku vyplnit, kdo je oprávněn blankosměnku doplnit, které náležitosti mohou být doplněny, které náležitosti zůstanou nevyplněny, určení limitů či rozmezí např. k vyplnění směnečné sumy apod.) 37 Dalším významným ochranným prvkem je zakotvení rektadoložky do textu samotné blankosměnky, neboť v takovém případě lze směnku převádět již jen s účinky postoupení pohledávky, čímž dojde k zachování všech práv a povinností ze směnky. 38 Konečně může spotřebiteli pomoci i vložení informační doložky 39 přímo do textu blankosměnky. Pak již bude záležet jen na možnostech a schopnostech dlužníka, zda se mu shora uvedená opatření podaří do textu blankosměnky či dohody začlenit Čl. I 69 zákona směnečného a šekového. 35 CHALUPA, Radim. Blankosměnka. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 36 KOVAŘÍK, Zdeněk. Renesance směnky XV. Směnky změněné a falšované. Právní praxe v podnikání. 1994, č. 2, s CHALUPA, Radim. Blankosměnka. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 38 Avšak i ochrana poskytnutá rektadoložkou má své limity. K tomu viz předchozí subkapitola. 39 Přímo na směnku se uvede stručný výtah z dohody o vyplňovacím právu shrnující podstatné informace. 40 KOTÁSEK, Josef. K některým praktickým aspektům blankosměnky. Bulletin advokacie. 1998, č. 9, s

20 2 SMĚNEČNÁ SMLOUVA A JEJÍ PLATNOST Tato kapitola pojednává o směnečné smlouvě a její platnosti. V další části je rozebráno rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ohledně užití směnek na řad ve spotřebitelských vztazích. 2.1 Směnečná smlouva Již ze samotné povahy směnky vyplývá, že k platnosti směnečného závazkového vztahu není nutné, aby zde byl konkrétní důvod vzniku tohoto vztahu, neboť k platnosti postačí pouhá existence směnky, splňující všechny náležitosti směnky dané ZSŠ, jako takové. Je však pravda, že v praxi směnky důvod své existence mají, a to kupříkladu ekonomický či právní. S ohledem na tuto skutečnost existuje určitý vztah mezi směnkou a příčinou jejího vystavení, tedy předmětnou pohledávkou, na jejímž základě byla směnka vystavena. Navíc vzniká samostatný směnečný závazkový vztah, přičemž přímým důvodem jeho existence je ujednání mezi tím, kdo činí směnečné úkony a tím, v jehož prospěch jsou tyto úkony činěny. Toto ujednání je obvykle označováno jako směnečná smlouva (či také smlouva o zajištění směnkou). 41 Směnečná smlouva je tedy bezprostředním důvodem vzniku směnečného závazku a směnečné pohledávky, přičemž vznik směnečné smlouvy časově předchází okamžiku vystavení směnky. Co se týče smlouvy o zajištění směnkou jako smluvního typu, tento není v českém právním řádu výslovně upraven. Jedná se o smlouvu inominátní dle ust odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen nový občanský zákoník ) 42, pro kterou není stanovena žádná konkrétní forma. Může být uzavřena písemně, ústně či pouze konkludentním způsobem, přičemž však písemnou formu lze opět doporučit. Před účinností nového občanského zákoníku bylo nutné rozlišovat, zda byla směnečná smlouva uzavřena mezi podnikateli v rámci jejich podnikatelské činnosti či nikoliv. V takovém případě (a také v případě podřízení závazkového vztahu režimu obchodního zákoníku) se daná smlouva posuzovala dle ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen obchodní zákoník ). V opačném případě se na daný vztah použila ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku 41 KOVAŘÍK, Zdeněk. Směnka a šek v České republice. 6. vyd. Praha : C. H. Beck, 2011, s Ust odst. 2 nového občanského zákoníku zní: Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 20

21 (dále jen občanský zákoník ). 43 Toto dělení je důležité i do budoucna pro směnečné smlouvy uzavřené před účinností nového občanského zákoníku. Co se týče obsahu nepojmenované směnečné smlouvy, měla by obsahovat závazek jednoho účastníka k provedení určitého směnečného úkonu. Zpravidla se bude jednat o úkon vystavení směnky či aval směnky, a obvykle i o určení účelu, za jakým k vystavení směnky dochází (tedy o uvedení funkce směnky ve vztahu ke kauzální pohledávce). V případě zajišťovacích směnek je ve směnečné smlouvě určena i povinnost, jež je směnkou zajištěna. 44 Směnečnou smlouvou je tak určen i charakter a funkce předmětné směnky. V této smlouvě může být kupříkladu stanovena směnečná suma, určen přímý vztah dané směnky k jinému konkrétnímu závazku uzavřenému mezi stranami směnečné smlouvy, či vymezeno, zda jde o směnku zajišťovací či platební. Ve smlouvě o zajištění směnkou může být dále sjednán i způsob převodu směnky na třetí osobu či úplný zákaz indosace směnky, závazek věřitele vydat dlužníku směnku po splacení závazku zajištěného směnkou, závazek dlužníka k opatření rukojemského prohlášení apod. 45 Směnečná smlouva může sloužit nejen jako prostředek k dosažení lepšího postavení výstavce směnky, ale i postavení avalisty. Obecně není aval oprávněn činit vůči majiteli směnky kauzální námitky plynoucí avalovi z jeho vlastních vztahů k ostatním směnečně zavázaným osobám. Přičemž se i v případě avalisty může jednat o nepodnikatele, jenž se na směnku podepsal pouze v důsledku nedostatečné znalosti specifického směnečného práva, kdy si nebyl vědom všech důsledků pro něj plynoucích. S ohledem na tuto skutečnost může aval upravit svůj rukojemský závazek s majitelem směnky prostřednictvím uzavřené směnečné smlouvy. Naopak směnečná smlouva uzavřená pouze mezi avalistou a směnečným dlužníkem nemá na relevanci uplatnění kauzálních námitek avalisty žádný vliv. 46 Závěrem je však nutné dodat, že vzhledem k abstraktnosti směnek není k jejich vzniku směnečná smlouva potřeba, tudíž k uzavření směnečné smlouvy mezi věřitelem a dlužníkem nemusí vůbec dojít. Tato skutečnost vyplývá z platné právní úpravy, která věřiteli nestanovuje 43 K tomuto se vyjádřil i Vrchní soud v Praze ve svém rozsudku ze dne , sp. zn. 5 Cmo 189/99: Směnečná smlouva jako bezprostřední právní důvod vydání směnečné listiny má podle okolností povahu relativního obchodu a řídí se pak vedle občanského zákoníku také obchodním zákoníkem anebo obchodem není a řídí se potom jen občanským zákoníkem.. 44 KOVAŘÍK, Zdeněk. Směnka a šek v České republice. 6. vyd. Praha : C. H. Beck, 2011, s. 57, URBÁNEK, Pavel. Zajišťovací směnka [online]. Brno, 2012 [cit ]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. 46 BITTMAN, Luboš. Směnečné rukojemství na zajišťovací směnce. Epravo [online]. Epravo.cz, publikováno [cit ]. 21

22 povinnost, aby věřitel uzavření směnečné smlouvy při předložení směnky k placení, v rámci soudního řízení ani v jiných případech prokazoval, neboť pouhá existence platné směnečné 47, 48 listiny je k prokázání nároku věřitele plně postačující Platnost směnečné smlouvy V praxi může dojít k situaci, kdy uzavřená směnečná smlouva bude trpět vadami. V takovém případě bude nutné určit, co se stane s takovouto směnečnou smlouvou, a dále, co se stane se směnkou, která byla na základě této směnečné smlouvy vydána. Bude směnka i smlouva stižena neplatností či s ohledem na abstraktnost směnečných závazků zůstane směnka i nadále platnou? Pokud vady samotné směnečné smlouvy povedou k její neplatnosti, směnka, jež byla na základě takovéto neplatné smlouvy vystavena, sice ztratí svůj smluvní podklad, avšak pokud tato směnka bude splňovat veškeré formální náležitosti stanovené ZSŠ, bude i nadále platná. Jde o vyjádření abstraktní povahy směnečných závazků. Neplatností směnečné smlouvy však dojde ke ztrátě důvodu, jenž deklaruje zajišťovací či platební funkci směnky, čímž bude dlužníku znemožněno vznést v případě sporu námitku neplatnosti směnky z tohoto důvodu. K obraně dlužníka však nově vyvstane možnost uplatnit kauzální námitku neplatnosti směnečné smlouvy. 49 K výše nastíněné problematice se v minulosti vyjadřovaly i obecné soudy. Jako příklad lze uvést rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. dubna 2011, sp. zn. 29 Cdo 1464/2009 (tento se sice netýká problematiky ochrany spotřebitele, nicméně poskytuje návod k dalšímu postupu v případě neplatnosti smlouvy o zajištění směnkou). V daném případě soud konstatoval neplatnost směnečné smlouvy uzavřené mezi společností s ručením omezeným a jejím jediným společníkem, neboť tato v rozporu s ust. 132 odst. 3 obchodního zákoníku v rozhodném znění neměla písemnou formu. Nejvyšší soud však k otázce platnosti samotné směnky poznamenal: II. Neplatnost tzv. směnečné smlouvy nezpůsobuje neplatnost samotné směnky ani neplatnost podpisu osoby, která převzala směnečný závazek, ale směnečný dlužník se může (případně) 47 Ust nového občanského zákoníku. 48 K tomu viz např. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 29 Cdo 2031/2011 či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 29 Cdo 1628/ URBÁNEK, Pavel. Zajišťovací směnka [online]. Brno, 2012 [cit ]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. 22

23 ubránit povinnosti směnku zaplatit kauzální námitkou, že důvodem směnky je neplatná (směnečná) smlouva. 50 Nejvyšší soud České republiky dále v rozsudku ze dne 24. září 2008, sp. zn. 29 Cdo 933/2008, judikoval, že možnosti zajištění práv a povinností z pracovněprávních vztahů jsou v zákoně č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, upraveny taxativním způsobem, kdy tyto mají kogentní povahu. Jiné než zde uvedené způsoby zajištění jsou nepřípustné, přičemž zajištění směnkou do okruhu dovolených způsobů nespadá. Směnečná dohoda, na jejímž základě byla k zajištění splnění povinnosti z pracovněprávního vztahu vydána směnka, je tak s ohledem na shora uvedené neplatná. Nemožnost zajistit práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zajišťovací směnkou sice nezpůsobuje neplatnost této směnky, avšak otevírá výstavci směnky možnost k vznesení námitky podle čl. I 17 ZSŠ Protiprávnost vydání směnek na řad V této části diplomové práce bude podrobněji rozebráno rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 29. dubna 2013, sp. zn. 9 Cmo 122/2013. Toto rozhodnutí je velmi zajímavé, neboť podává zcela nový náhled na problematiku užití směnek k zajištění spotřebitelských úvěrů. Ačkoliv se rozhodnutí dotýká právní úpravy účinné do dne 31. prosince , je toto důležité i do budoucna, neboť znění tohoto ustanovení bylo převzato i do právní úpravy účinné do dne , kdy i v budoucnu bude potřeba poměřovat některé směnky právě touto starší právní úpravou. S ohledem na tyto skutečnosti bylo rozhodnutí zařazeno do samostatné podkapitoly. Právní věta předmětného rozhodnutí zní následovně: I. Pro rozpor se zákonem je dle 39 ObčZ neplatná směnečná dohoda, na základě které spotřebitel podepsal ve prospěch podnikatele směnku na řad, která souvisela se spotřebitelským úvěrem. Tato skutečnost nezpůsobuje neplatnost směnky, avšak zakládá důvodnou obranu proti povinnosti zaplatit směnku remitentovi. 50 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 29 Cdo 1464/ Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 29 Cdo 933/ Konkrétně ust. 12 zákona č. 321/2001 Sb., o spotřebitelském úvěru, které zní: splácí-li spotřebitel spotřebitelský úvěr prostřednictvím směnky nebo šeku nebo zajišťuje-li jimi jeho splacení, musí si věřitel počínat tak, aby byla zachována všechna práva spotřebitele, která vyplývají ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru. 23

24 II. 53 Podal-li žalovaný proti směnečnému platebnímu rozkazu, vydanému do , ve třídenní lhůtě od doručení tohoto rozkazu alespoň jednu odůvodněnou námitku, má žalovaný možnost podat další námitky až do skončení prvního jednání ve věci, a to vzhledem ke zrušení třídenní námitkové lhůty nálezem Ústavního soudu z , sp. zn. Pl. ÚS 16/ Vrchní soud v Praze vyjádřil svůj názor ohledně zákonného požadavku na zachování všech práv dlužníka plynoucích ze smlouvy o úvěru. Měl-li věřitel tomuto požadavku vyhovět, nemohl s dlužníkem uzavřít směnečnou smlouvu o vystavení ordresměnky. Vrchní soud v Praze dovodil, že směnečná dohoda je spotřebitelskou smlouvou ve smyslu ust. 52 občanského zákoníku, kdy u tohoto druhu smluv je nutné vyhovět požadavkům ust. 56 občanského zákoníku, které zakazují některá ujednání v neprospěch spotřebitelů. Pokud tedy ve smlouvě o zajištění směnkou není vyloučena převoditelnost směnky rubopisem, obsahuje tato ujednání způsobující k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, a takováto smlouva je pak neplatná. 55 Je pravda, že v případě směnek s formou na řad je jejich zneužití mnohem snazší než v případě rektasměnek, neboť u nich nedochází k přechodu všech práv a povinností ze směnky vyplývajících. Avšak Vrchní soud v Praze považuje za protiprávní již samotné vystavení směnky na řad, aniž by vzal v potaz skutečnost, že ne všechny vystavené ordresměnky budou zneužity v neprospěch spotřebitelů. Tím dochází k omezení možnosti spotřebitelů k zajištění jejich úvěru, neboť ne každý věřitel je ochoten přijmout rektasměnku. Nadto odvolací soud vůbec nebere v úvahu fakt, že i v případě rektasměnek hrozí spotřebiteli potenciální nebezpečí, že bude poškozen. V určitých případech totiž dochází k vyloučení kauzálních námitek bez ohledu na případný převod směnky. Tak tomu bude kupříkladu u rektasměnky cizí, kdy akceptant nemůže vůči remitentovi vznášet námitky založené na jeho vlastním vztahu k výstavci 56. Podobně tomu bude v případě směnečného rukojemství. Dále je v případě převodu směnky platební (pro soluto) na jinou osobu (a je irelevantní, zda se jedná o rektasměnku či ordresměnku) omezena možnost spotřebitele předčasně splatit spotřebitelský úvěr, 53 Tato část rozhodnutí týkající se lhůty k podání námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu bude ponechána stranou. 54 Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne , sp. zn. 9 Cmo 122/ KOTÁSEK, Josef. Neřád na řad? Obchodní právo. 2013, č. 9, s Jak již bylo uvedeno výše v subkapitole

25 neboť majitel směnky není povinen přijmout placení před splatností 57, čímž dochází k dalšímu omezování práv spotřebitele. 58 Nakonec soud druhého stupně zkoumal oprávněnost žalované vznášet vůči žalobci námitky založené na vztazích žalované ke společnosti F., s. r. o. (tedy remitentovi směnky), tedy zda byly naplněny podmínky stanovené čl. I 17 ZSŠ, které předvídá, že majiteli směnky musí být prokázáno vědomé jednání na škodu dlužníka, aby byl žalovaný oprávněn vznášet proti němu kauzální námitky. Soud tedy musel posoudit, zda jednání žalobce směřovalo k úmyslnému poškození žalované či nikoliv. V průběhu soudního řízení bylo prokázáno, že žalobce nabyl od remitenta obrovské množství směnek vlastních na řad. Dle názoru soudu muselo být žalobci z předmětu činnosti remitenta zřejmé, že tyto směnky slouží k zajištění spotřebitelských úvěrů poskytovaných remitentem. Navíc žalobce věděl, že se jedná o směnky s formou na řad, protože tyto na něj byly převedeny rubopisem. 59 S ohledem na shora uvedené skutečnosti Vrchní soud v Praze dospěl k závěru, že: žalobce jednal při nabývání předmětné směnky na škodu žalované jako dlužníka ze směnky, neboť věděl (musel vědět) z okolností svých vztahů k remitentovi, že směnka se týká spotřebitelského úvěru a nepochybně též, že se jedná o směnku na řad. Z uvedených důvodů byla žalovaná oprávněna uplatnit svou námitku ze vztahu k remitentovi též vůči žalobci. 60 Vrchní soud v Praze tak dovodil porušení práva ze strany žalobce. Toto porušení soud spatřoval primárně ve vědomosti žalobce o protiprávním vydání směnky na řad jakožto zajišťovacího instrumentu ke spotřebitelskému úvěru, což bylo dle názoru soudu jen stvrzeno počtem převedených směnek. Vědomé jednání žalobce a remitenta na škodu dlužníka (spotřebitele) spočívající v cíleném převádění tisíců směnek na žalobce bylo soudem shledáno až jako druhotné, podpůrné. Rozhodnutí Vrchního soudu je lehce kontroverzní, neboť spotřebitelům přiznává vyšší míru ochrany, než předvídá samotný zákon o spotřebitelském úvěru. Soud posoudil již samotné vydání směnky na řad bez uvedení rektadoložky za protiprávní, přičemž však zákon o spotřebitelském úvěru vystavení ordresměnky v souvislosti se spotřebitelskými úvěry nijak neomezuje. Navíc soud nemůže předjímat, že směnka na řad bude ve všech případech zneužita 57 Čl. I 40 odst. 1 zákona směnečného a šekového: Majitel směnky není povinen přijmout placení před splatností. 58 KOTÁSEK, Josef. Neřád na řad? Obchodní právo. 2013, č. 9, s Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne , sp. zn. 9 Cmo 122/ Tamtéž. 25