SDH TŘEŠTICE 120 let

Transkript

1 SDH TŘEŠTICE 120 let

2 Úvodní slovo starosty obce a SDH Třeštice Vážení bratři hasiči, vážení spoluobčané, milí čtenáři, je pro mě ctí napsat prvních několik řádků k této vzpomínce na dobrovolné hasiče v Třeštici. Obec Třeštice patří mezi nejmenší obce kraje Vysočina. Nyní zde žije 113 stálých obyvatel. Nachází se v jižní části Českomoravské vrchoviny, nedaleko nejvyššího vrcholu Javořice. Obec Třeštice je připomínána již ve 14. století jako majetek pánů z Hradce. Nazývala se také Střežovice. Je postavena do tvaru okrouhlice a do 18. století byla celá roubená. Dominantou vesnice je roubená zvonice uprostřed návsi a kostelík sv. Antonína Paduánského, který se nachází v horní části obce. Sbor dobrovolných hasičů v Třeštici vznikl již před 120 -ti lety. Myslím si, že nebylo jednoduché sbor založit, ale v době kdy sbor vznikal se naši předkové daleko více potýkali s požáry než my dnes. Proto také tato myšlenka založit sbor v Třeštici byla dotažena do zdárného konce a ničivý oheň měl rázem protivníka, který jej byl schopen omezit. Nebylo také jednoduché po celou dobu existence udržet sbor vždy činným což se ale daří až do dnešní doby. V obci, jako je ta naše, se za dobu trvání sboru vystřídalo již pět generací hasičů a tato dobrovolná práce se předává z generace na generaci. Dobrovolní hasiči vždy pomohli každému, kdo jejich pomoc potřeboval a doufám, že tomu bude stejně i nadále. Dobrovolní hasiči nikdy nezůstávali jen u svého hlavního poslání, ale byli zároveň nositeli kultury, zábavy a sportovního vyžití v obci. Po celou dobu trvání sboru byli členové SDH i členy zastupitelstva obce a není tomu jinak i dnes. Nepostradatelní jsou i při údržbě a zvelebování obce. Vzpomeňme si na všechny naše bratry hasiče, kteří již nejsou mezi námi. Předali nám své zkušenosti, nápady a odhodlání udělat něco pro druhé bez nároku na odměnu. V této publikaci není psáno o každém hasiči osobně, ale o sboru jako celku. Každý člen sboru i ten, o kterém zde není ani zmínka, si zaslouží poděkování. Závěrem mi dovolte, abych jménem občanů obce Třeštice, jménem obecního zastupitelstva a jménem svým poděkoval v prvé řadě rodinám dobrovolných hasičů za jejich trpělivost a toleranci. Poté bych rád poděkoval všem dobrovolným hasičům z Třeštice za jejich poctivou a obětavou práci. Jejich přítomnost v naší obci je vidět na každém kroku a přeji nám všem, aby tomu bylo tak i nadále. Kodys Martin

3 Patronem hasičů se stal svatý Florián Byl velitelem pluku římských legií. Narodil se v Cetii (dnes Zeiselmauer u Vídně) a za vlády císaře Diokleciána byl jednou z obětí jeho zásahů proti křesťanům prostřednictvím čtyř protikřesťanských ediktů z let 303 a 304. Dnešní území Rakouska do té doby patřilo římské provincii Norcium a císař Dioklecián tuto provincii připojil k Pannonii. V okolí dnešního Lince, v městě Lauriacum (neboli Lorch) u soutoku Enže s Dunajem, dal jeho místodržitel Aquilinus pozavírat a usmrtit mnoho zdejších křesťanů. Když se to Florian dozvěděl, spěchal křesťanům na pomoc. Nebyl však dostatečně opatrný a po několika dnech byl zatčen a pod neustálým týráním měl zapřít Krista. Protože se nechtěl za žádnou cenu víry zříct a soud nevzal ohledy na jeho zásluhy v armádě, jeho bezúhonný život, vydal ho do rukou katů. Ti mu přivázali na krk mlýnský kámen a hodili ho do řeky Enže. Ostatky sv. Floriana byly v 11. století rozděleny, část z nich byla převezena do Říma, část do Krakova (stal se jedním z polských patronů) a z Polska byla za Karla IV. malá část jeho relikvií převezená do chrámu sv. Víta v Praze. Relikviář má však rovněž katedrála v Olomouci, kostely na Kladně, v Jaroměři, v Havlíčkově Brodě a jinde. Tyto maličké kousky Floriánových ostatků měly ve středověku chránit města před požáry, poněvadž Florián se objevoval na obecních pečetidlech, městských branách, kostelních věžích, na zvoničkách a jeho sochy se stavěly na návsích a náměstích. Na Hané ještě v minulém století hlásil ponocný: Chval dobrý duch Hospodina i Ježíše, jeho Syna. Odbyla desátá hodina, milý svatý Floriáne, tohoto městečka patrone, chraň nás od ohně. Až narazíte na sochu vojáka s přilbou a nádobou na vodu v pravé ruce, jistě se bude jednat o mučedníka svatého Floriána patrona všech hasičů.

4 Z historie sboru Obec Třeštice dle pamětí byla postižena třemi velkými požáry a to v r. 1846, 1886 a 1922 a vždy lehla popelem táž část obce. Podobnými pohromami byla postižena i sousední obec Doupě. Proto v r.1887 na popud Matěje Lukšů ( č.p 24 ), starosty Třeštice, a Františka Šimka, řídícího učitele v obci Doupě, rodáka z Třeštice, byl založen sbor dobrovolných hasičů pro obce Třeštice a Doupě se sídlem v Třeštici. Bylo to , kdy byly sepsány stanovy sboru, které byly schváleny obecními úřady v Třeštici a Doupi. Poté byli odeslány a schváleny c.k.místodržitelstvím v Brně. Přihlásilo se 25 činných a 25 přispívajících členů. Zakládající členové byli: Z Třeštice Matěj Lukšů, rolník 1831 č.p.24 Jan Říha, rolník 1870 č.p.25 František Kučera, rolník 1858 č.p.29 Eman. Nevoral, rolník 1868 č.p.4 Leopold Straka, domkař 1852 č.p.23 Jan Straka, domkař 1858 č.p.1 František Nevoral, rolník 1866 č.p.4 Jan Licek, kovář 18?? č.p.21 Gregor Josef 1865 č.p.8 Z Doupě Krejčí Antonín, rolník 1863 č.p.12 Izák František č.p.9 Chalupa Jan, domkař 1854 č.p.6 Holec František, rolník 1862 č.p.22 Růžička Antonín, rolník 1862 č.p.20 Lukšů Tomáš, rolník 1870 č.p.24 Rojík František, domkař 1857 č.p.18 Antoňů Jan Lovětínský František Pospíchal František Benda František Izák Josef č.p.49 č.p.31 č.p.35 č.p.14 pastouška František Šimek, řídící učitel v Doupi (rodák z Třeštice č.p.5) Alois Novotný, mladší učitel v Doupi Matěj Šindelář, rolník č.p 10 František Viktorin č.p.8 Leopold Nechvátal č.p.32 Antonín Zažímal, rolník č.p.9 Nechvátal asi z hospody Dne 28.srpna 1887 byla svolána veřejná schůze dobrovolné jednotky hasičské pro obce Třeštice a Doupě v Třeštici. František Šimek, řídící učitel předčítá přítomným a vysvětluje stanovy a vybízí přítomné ke vstupu do jednotky. Zvoleni do výboru byli tito členové: Starosta - Matěj Lukšů z Třeštice Místostarosta - František Viktorin z Doupě

5 Náčelník - František Šimek z Doupě Jednatel - Alois Novotný z Doupě Člen - Jan Říha z Třeštice Po druhém velkém ohni r obdržela obec Třeštice od banky Slavie darem čtyřkolovou stříkačku v ceně 650 zlatých a tehdejší obecní zastupitelstvo propůjčovalo novému sboru v Třeštici tuto stříkačku, kterou vyrobila firma Fr. Smékal v Praze-Smíchov. Uložena byla pod kůlnou v domě p.matěje Lukšů č.p. 24. Hasičský inventář byl chudý. Měli propůjčenou stříkačku, naviják, dvě sací hadice s košíkem, tři náhubky, tři šroubovací klíče, jedno dřevěné kladívko a jeden provaz s hákem. Po ohni třeštickém r.1886 bylo přikoupeno 70 m hadic od firmy Vystrčil z Telče, po ohni řídelovském r.1886 koupeny dvě fakule a po doupském ohni r m hadic se šroubením. Ještě v roce 1887 přikoupena olejnička na mazání stříkačky a plechovka na petrolej. Po tomto roce činnost v dalších letech umlká a sbor byl nečinným. Až teprve 27. října 1895 byla opět na popud starosty Matěje Lukšů svolána schůze, kde se sbor obnovuje, určuje se příspěvek pro činné členy měsíční příspěvek 5 kr a přispívajícím 10 kr. Objednány byli další potřeby hasičské, aby se sbor zdokonalil. Potom v prosinci 1895 byla svolána valná hromada a na té byli zvoleni: Starosta František Kučera 1858 č.p. 29 Místostarosta Emanuel Nevoral 1868 č.p. 28 Jednatel Leopold Straka 1852 č.p. 23 Strojmistr Jan Straka 1858 č.p. 1 Četař stříkačníků Jan Chalupa 1854 č.p. 6 Stříkačníky byli Nevoral František (1866), Licek Jan (18??), Holec František(1862), Růžička Antonín (1862),Rojík František (1857), Lukšů Tomáš (1870) Od r. r 1895 jeví se větší činnost než před tím. Tak v r byla zakoupena látka na pracovní oblek hasičský a čapky, v r blůz, r lucerny do skladiště, r dvoukolová stříkačka s berlovkou od Vystrčila z Telče za 138 zl. Účast na ohních našeho sboru byla hojná, neboť se zúčastňovali ve všech okolních obcích hašení ohně. Celkem zúčastnili se přes 60. ohňů a domácích pětadvaceti. Počet členů pohybuje se po všechna léta kolem dvaceti.

6 Z této fotografie z známe pouze bratra Emanuela Nevorala (první sedící zprava) č.p. 28. V roce 1937 dne 6. června oslavil sbor 50. výročí svého založení. V rámci sjezdu II. okrsku za spolní části celé hasičské třešťské župy č.53. Zúčastnilo se jí 158 krojovaných bratří a 8 krojovaných sester. Mezi nimi bylo 27 bratří a sester, samaritánů 20 mužů a 7 sester. I ze sousední telčské župy přišli bratří, a to sbory ze Sedlejova a Studnic. Oslavu tuto poctili návštěvou kromě jiných hostí p. okresní hejtman Dr. Bočan z Jihlavy, p. senátor Foit z Doupě a p. Ad. Háva, starosta zdejší obce. O 2 hodině odpoledne po uvítání hostí odebral se hasičský průvod od hasičského skladiště na cvičiště, kde slavnost zahájil jednatel místního sboru a slavnostní proslov měl br.žup. vzdělavatel Tomšík, který ve svém proslovu podal dějiny a činnost sboru od založení až do dnešní doby. Vzpomněl též dojemnými slovy na zemřelé bratry, a vzpomínka uctěna tříminutovým tichem. Ku konci svého proslovu promluvil za sbor ke třem místním zakladatelům sboru a to k Antonínu Růžičkovi, Tomáši Lukšů a Františku Holcovi. Poděkoval jim zároveň za jejich dobrou myšlenku lidskosti při zakládání sboru a za jejich dosavadní činnost ve sboru. Po slavnostním proslovu odevzdal br.župní starosta shora jmenovaným jubilantům diplomy čestného uznání, které jim věnoval místní sbor. Slavnostní tento akt ukončen byl státními hymnami a vztyčením statní vlajky. Pak následovala technická cvičení. Místní sbor ukázal způsob hašení dvoukolovou ruční stříkačkou, poté byla ukázka hašení ohně dvěma motorovými stříkačkami, které dovezli bratří hasičského sboru z Hodic a továrna p. Vystrčila z Telče. Foto z r u příležitosti oslav 50-ti let trvání sboru. Zadní řada zleva: Antonín Lojda (1897), č.p. 32 (mlynář ve mlýně u Hávů,rodák ze Sedlejova), Josef Říha (1909), č.p. 25 (hostinský), František Molcar (1906), chudobinec č.p.19, (dělník v Doupi u p.fojtů), František Lukšů (1905), č.p.24 (syn Tomáše Lukšů), Stanislav Krejčí (1905), č.p.12, František

7 Růžička (1893), č.p. 20 (syn Antonína Růžičky), Josef Čejka (1876), č.p.7 (kolář), František Benda (1905), č.p. 14 (dělník v Doupi u p. Fojtů) Prostřední řada: František Háva (1909), č.p. 27 (zedník), František Holec (1891), č.p. 22 (Pracoval na Roštejně, říkalo se tam u Oborníků, syn Jana Holce), Josef Gregor (1900), č.p. 39 (bratr Antonína Gregora), František Gregor (1887), č.p. 8, Antonín Gregor (1892), č.p.39 (bratr Josefa Gregora), František Vejvoda (1899), č.p.49 (jezdil s koňmi na Roštejně, rodák z Hodic), František Jon (1909), č.p. 40 (služebný ve mlýně), František Lukšů (1903), č.p. 11 (bratránek Františka Lukšů) Sedící: František Poledna (1888), č.p. 10, Miroslav Bláha (1903), (učitel, bydlel ve škole), Josef Kučera (1892), č.p. 29 (bratr Františka Kučery), Jan Holec (1862), č.p. 22 (Otec Františka Holce, dělal hrabě a nosil je po okolí), Antonín Růžička (1862), č.p. 20 (otec Františka Růžičky, rodák z Doupě), Tomáš Lukšů (1870), č.p. 24 (otec Františka Lukšů), Jan Poledna (1888), č.p. 5 (říkalo se u Šimků), František Kučera (1895), č.p. 29 (bratr Josefa Kučery, koupil chalupu v Bílkově u Dačic) V čele sboru stáli: Starosta Poledna Jan 1888 č.p. 5 Místostarosta Kučera Josef 1893 č.p. 29 Jednatel Bláha Miroslav č.p. 47 Pokladník Kučera František 1891 č.p. 29 Velitel Nevoral Antonín 1893 č.p. 4 Podvelitel František Lukšů ml č.p. 11 Strojmistr Josef Čejka 1876 č.p. 7 Četař stříkačů Vejvoda František 1899 č.p. 45 Četař lezců Holec František 1882 č.p. 22 Trubač Lukšů Josef 1874 č.p. 11 Při sboru existovala též samaritánská stráž, jejímž náčelníkem byl Karel Čejka a čítala 5 členů, kteří byli též členy sboru. Hasičský inventář byl: 1 stříkačka ruční čtyřkolová, ruční stříkačka dvoukolová, 1 bulovka, 1 naviják, 210 m hadic, 8 m savic, 2 střešní a 2 opěrné žebře, výstroj pro 20 mužů, 23 čamar a skladiště, které bylo postaveno při založení sboru r nákladem obce za 165 zl. Podle dochovaných zápisů z členských schůzí je jisté, že sbor dále funguje i v těžké válečné době a dále přibývají noví členové. Dne 14. ledna 1940 se přihlásili: Holec František 1922 č.p. 22 Pernička Ludvík 1920 č.p. 17 Sedláček Jan 1920 č.p. 15 Tůma František 1920 č.p. 18 Poledna František 1923 č.p. 10 Nevoral Jaroslav 1923 č.p. 28 Nevoral Zdeněk 1925 č.p. 28 Gregor František 1924 č.p. 8 Licek Antonín 1922 č.p. 23 Kučera Josef 1922 č.p. 29 V roce června při konání mimořádné valné hromady v místním hostinci Josefa Gregora č.p. 39, vítá bratr starosta přítomné bratry v počtu 17. Okrskový velitel br. Aldorf z Hodic zdraví jménem okrsku valnou hromadu a pročítá směrnice pro další hasičskou činnost v osvobozené vlasti. Probíhá volba těchto funkcionářů: Starosta Poledna Jan 1888 č.p. 5 Jednatel Lukšů František 1903 č.p. 11 Pokladník Gregor Antonín 1892 č.p. 36 Vzdělavatel Krejčí Stanislav 1905 č.p. 12 Technický velitel Poledna Jan ml č.p. 5 Místovelitel I Benda František 1905 č.p. 14

8 Místovelitel II Nevoral Antonín 1893 č.p. 4 Zbrojmistr Háva František 1909 č.p. 27 Četař lezců Gregor Josef 1900 č.p. 39 Četař stříkačníků Vejvoda František 1899 č.p. 45 Četař trubačů Licek Antonín 1922 č.p. 23 V roce 1950 byla za ,- Kč zakoupena od fy. Motorpal Telč (dříve Josef Vystrčil Telč) přenosná motorová stříkačka PS 6 s podvozkem. V roce 1953 došlo ke změně ve vedení sboru: Starosta Holec František ml č.p. 22 Místostarosta Poledna Jan ml č.p. 5 Jednatel František Růžička ml č.p. 20 Pokladník Čejka Karel 1905 č.p. 7 Kulturní ref. Krejčí Stanislav 1905 č.p. 12 Výcvikový ref. Doucha Ludvík 1909 č.p. 21 Ref. pro prevenci Nevoral Antonín 1893 č.p. 4 Samaritánský ref. Čejka Karel 1905 č.p. 7 Ref. dorostu Sedláček Jan 1920 č.p. 15 Ref. žen Lojda Antonín 1897 č.p. 17 Ref. pro školení Gregor Josef 1900 č.p. 39 Další vývoj sboru není písemně doložen po řadu následujících let. Patrné je, že nedocházelo k velkým změnám ve vedení ( přepis historických záznamů ).