GLOBAL ENTREPRENEURSHIP MONITOR PODNIKATELSKÁ AKTIVITA V ČESKÉ REPUBLICE NÁRODNÍ ZPRÁVA 2006 MARTIN LUKEŠ MARTINA JAKL PARTNEŘI PROJEKTU:

Transkript

1 GLOBAL ENTREPRENEURSHIP MONITOR PODNIKATELSKÁ AKTIVITA V ČESKÉ REPUBLICE NÁRODNÍ ZPRÁVA 2006 MARTIN LUKEŠ MARTINA JAKL PARTNEŘI PROJEKTU:

2

3 Global Entrepreneurship Monitor Podnikatelská aktivita v České republice Národní zpráva Martin Lukeš, Martina Jakl, Global Entrepreneurship Research Association photo: Daniel Hamerník Partneři projektu: Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky Deloitte Česká republika Realizace výzkumu dospělé populace v ČR: Factum Invenio, s.r.o. Tisk: Label spol s r. o. Poděkování: Dotazovaným 37 expertům na podnikání za jejich cenné postřehy a komentáře k problematice podnikatelské aktivity v ČR. Danielu Hamerníkovi za grafické zpracování. Jakubovi Černickému a Martině Perglové za pomoc při realizaci výzkumu. Pro přípravu této zprávy byla využita GEM data, jejich interpretace a užití jsou odpovědností autorů. Tento projekt byl spolufinancován ze strukturálních fondů EU.

4

5 Předmluva Vážené podnikatelky, vážení podnikatelé, Česká republika se v roce 2006 zapojila do projektu Global Entrepreneurship Monitor (GEM) a zařadila se tak mezi 42 států, které se účastní tohoto mezinárodního projektu zabývajícího se problematikou podnikání a podnikatelské aktivity ve světě. V projektu jsou posuzovány komplexní vztahy mezi zakládáním firem a ekonomickým růstem a faktory mající vliv na podnikavost v jednotlivých zemích a zároveň jsou sledovány rozdíly mezi státy v míře podnikatelské aktivity. Jsem rád, že Česká republika v tomto mezinárodním srovnání obstála. Do nové podnikatelské aktivity je v ČR zapojeno 8 % dospělé populace, čímž se ČR řadí mezi evropské země s nejvyšším zájmem občanů o podnikání. Přitom poměrně značná část podnikatelské aktivity je realizována v sektorech využívajících nové technologie ČR patří do první třetiny sledovaných zemí v tomto kriteriu. Připomínám také pozitivní fakt, že podnikatelská aktivita je v porovnání s ostatními zeměmi výrazně proexportně orientovaná. To zřejmě souvisí se skutečností, že čeští podnikatelé mají dobré technické vzdělání a mladší generace je kvalitně počítačově a jazykově připravena. Jak naznačují také výstupy projektu Global Entrepreneurship Monitor, sektor malých a středních podniků sehrává v České republice významnou úlohu v celkovém ekonomickém a sociálním rozvoji, při vytváření nových pracovních příležitostí a zachování sociální stability. Ministerstvo průmyslu a obchodu, v jehož kompetenci je problematika malých a středních podniků, se snaží vytvářet příznivé podmínky pro podporu dalšího rozvoje tohoto sektoru. S cílem zlepšení podnikatelského prostředí přijala vláda ČR v listopadu minulého roku usnesení o realizaci snižování administrativní zátěže drobných živnostníků a malých firem na základě materiálu, který předložilo Ministerstvo průmyslu a obchodu. V tomto dokumentu byl uveden nástin právních norem, které drobné živnostníky a malé podniky zatěžují. Identifikace bariér administrativní zátěže pokračuje a jejich odstraňování již přineslo první výsledky. Významnou součástí podnikatelského prostředí jsou programy podpory malého a středního podnikání, a to zejména Operační program Podnikání a inovace, umožňující podnikatelům využít ve zvýšené míře v letech prostředky ze strukturálních fondů EU a Národní programy podpory malého a středního podnikání na rok 2007, které podnikatelé mohou využívat při realizaci svých podnikatelských záměrů. Předkládaná publikace obsahuje konkrétní informace o stavu podnikatelské aktivity v naší zemi v roce Věřím, že využití těchto informací v praxi přispěje k dalšímu zlepšení podnikatelského prostředí v České republice. Ing. Martin Tlapa, MBA náměstek ministra průmyslu a obchodu 03

6 O autorech Martin Lukeš, vystudoval psychologii na FF UK a podnikovou ekonomiku a management na VŠE, kde získal též doktorský titul. V současnosti působí jako ředitel Rozvojového a poradenského centra VŠE. Je též odborným asistentem na VŠE, Fakultě podnikohospodářské, katedře psychologie a sociologie řízení. Odborně se věnuje výzkumu a výuce podnikání, interkulturním výzkumům a manažerským tréninkům. Publikoval knihu Psychologie podnikání a řadu dalších článků v ČR i v zahraničí. V minulosti pracoval jako HR konzultant ve společnostech Siemens a ACE media ventures. Je členem výboru České asociace psychologů práce a organizace. Tel.: , lukesm@vse.cz Martina Jakl, získala titul lic.oec. HSG po studiu podnikové ekonomiky na univerzitě ve švýcarském St. Gallenu. V současnosti pracuje na disertační práci na Vysoké škole ekonomické v Praze, kde také vyučuje podnikatelství. Oblastmi jejího výzkumu jsou transfer znalostí a technologií, internacionalizace malých a středních podniků a nově zakládané podniky v akademické sféře. Je rovněž spoluzakladatelkou a výkonnou ředitelkou společnosti SwissCzech Technology Park v Praze, která plánuje business park určený pro offshoring švýcarských podniků včetně vědecko-technologického transferu. Tel.: , jakl@swissczech.eu 04

7 Obsah Předmluva 3 O autorech 4 Obsah 5 Hlavní zjištění 6 O projektu Global Entrepreneurship Monitor 8 Metodika výzkumu 10 Podnikatelská aktivita v ČR 12 Motivace k podnikání a podnikatelské příležitosti 20 Podnikatelská inovativnost 24 Podnikatelství, tvorba pracovních míst a rychle rostoucí firmy 27 Podnikatelské charakteristiky obyvatel 29 Rámcové podmínky pro podnikání 34 Hlavní rámcové podmínky bránící a podporující podnikání a doporučení expertů 34 Podnikatelská kultura 35 Financování 39 Vládní programy 42 Vládní politika 43 Fyzická infrastruktura 46 Přenos výzkumu a vývoje 48 Nabídka služeb pro nové firmy 50 Vzdělávání 52 Otevřenost trhu 54 Doporučení 55 Příloha 1: Seznam expertů 59 05

8 Hlavní zjištění Podnikatelská aktivita v ČR Do nové podnikatelské aktivity je v ČR zapojeno 8% dospělé populace ve věku let. Tím se ČR řadí přibližně do průměru 42 zkoumaných zemí a mezi evropské země s nejvyšší novou podnikatelskou aktivitou. V ČR je v porovnání s ostatními zeměmi velmi vysoký podíl počtu lidí, kteří se na založení firmy připravují a počtu těch podnikatelů, kteří reálně vedou novou firmu. Hodně z lidí, kteří činí určité kroky k zahájení vlastního podnikání, tedy nakonec pravděpodobně podnikat nezačne. Tento poměr je obzvláště vysoký u mužů. Je zapotřebí prozkoumat detailněji faktory, které to zapříčiňují. Do nové podnikatelské aktivity je u nás zapojeno 2,2krát více mužů než žen. U zavedených firem je 2,4krát více podnikatelů mužů než podnikatelek žen. Podnikatelsky nejaktivnější jsou u nás lidé ve věku let. U zavedených firem to odpovídá situaci ve světě, ale v nové podnikatelské aktivitě je u nás aktivita této věkové skupiny výrazná. Naopak lidé starší 55 let jsou do nové podnikatelské aktivity zapojeni již jen zcela minimálně (méně než 2%). Do nové podnikatelské aktivity je zapojeno 6krát více lidí s vysokoškolským vzděláním než se vzděláním základním. U vedení zavedených firem je tento rozdíl dokonce 12ti násobný. Více se podnikatelské aktivitě daří ve velkých městech nad obyvatel. Nejvýraznější podnikatelská aktivita je v Praze. Poměrně malá je podnikatelská aktivita studentů starších než 18 let (pouze 4,2%). Nová podnikatelská aktivita výrazně souvisí s příjmem domácnosti. U domácností s nízkými příjmy je přibližně 2%, naopak u domácností s vysokými příjmy je více než 15%. V uplynulém roce skončilo s podnikáním nebo ho přerušilo kolem 4% obyvatel ČR, což je nejvyšší procento ze všech evropských zemí, které se výzkumu účastnily. Motivace k podnikání a podnikatelské příležitosti Dvakrát více lidí u nás začíná podnikat proto, že vnímá dobrou příležitost, než aby začínalo podnikat z nutnosti. V porovnání s ostatními evropskými zeměmi je u nás přesto poměrně vysoký počet obyvatel, kteří začínají podnikat proto, že nemají jinou alternativu. Pouze méně než třetina obyvatel vnímá dobré příležitosti pro zahájení podnikání, a to i v situaci konjunktury ekonomiky. Příležitosti vnímají spíše muži, lidé s ukončeným VŠ vzděláním, mladší 35 let, žijící ve velkých městech nad obyvatel (či specificky v Praze) a s vyšším příjmem domácnosti. Příležitosti jsou také více vnímány studenty, ti se však do podnikatelských aktivit pouštějí jen málo. Podnikatelská inovativnost Relativně velké procento z podnikatelů zapojených do nové podnikatelské aktivity (8,16%) nebo vedení zavedené firmy (8,92%) podniká v sektoru, který by bylo možné označit za středně či velmi technologicky náročný. Poměrně značná část podnikatelské aktivity je realizována v sektorech využívajících nové technologie, ČR patří do první třetiny zemí v tomto kritériu. Podnikatelská aktivita je v porovnání s ostatními zeměmi výrazněji proexportně orientovaná. Podnikatelství, tvorba pracovních míst a rychle rostoucí firmy Začínající podnikatelé očekávají poměrně rychlý růst a výraznou tvorbu pracovních míst, což je pozitivní zjištění, neboť ambiciózní podnikatelé jsou potřeba. Oproti tomu podnikatelé vedoucí zavedený podnik takový růst neplánují. Poměr mezi těmito dvěma skupinami je v ČR velmi výrazný. Důvodem může být vysoké daňové zatížení práce formou odvodů 06

9 a neflexibilní trh práce na straně jedné, nebo nereálnost očekávání začínajících podnikatelů na straně druhé. Podle vnímání dotazovaných expertů existuje v ČR jen velmi malá podpora rychle rostoucích firem. Lidé zároveň neví, jak rychlý růst firmy řídit. To může být brzdou ekonomického rozvoje. Podnikatelské charakteristiky obyvatel Češi se dle názoru expertů vyznačují schopností improvizace, mají dobré technické vzdělání, mladší generace jsou kvalitně počítačově a jazykově vybaveny. Naopak chybí dovednosti prodejní, znalosti z marketingu a zkušenosti se sháněním zdrojů pro firmu a obecně s rozjezdem rychle rostoucí firmy. Naše populace má v porovnání s ostatními zeměmi spíše nízkou sebedůvěru, pokud jde o přesvědčení, že má dovednosti, znalosti a zkušenosti potřebné pro zahájení nového podnikání. To může podvazovat podnikatelskou aktivitu v samém zárodku. Tato sebedůvěra je výrazně vyšší u mužů, u vysokoškoláků, u lidí z domácností s vysokým příjmem a o něco vyšší je ve věkové skupině let. Naopak strach z neúspěchu jako limitující faktor více pociťují ženy, nezaměstnaní či lidé v domácnosti, lidé z obcí a menších měst a lidé z domácností se spíše podprůměrným příjmem. Podnikatelská kultura Velmi špatného výsledku dosáhla Česká republika, pokud jde o status připisovaný úspěšným podnikatelům. Tento výsledek je druhý nejhorší ze všech zkoumaných zemí. Podnikatelé nejsou společností oceňováni, image podnikání a podnikatelů je poškozeno. To může na potenciální nové podnikatele působit demotivujícím dojmem. Experti vnímají skepticky i další aspekty podnikatelské kultury u nás. Naše společnost podle nich nepodporuje samostatnost, osobní iniciativu ani dosažení individuálního úspěchu vlastním přičiněním. Rámcové podmínky pro podnikání V oblasti financování došlo ke zlepšení v bankovním sektoru. Naopak kapitálový trh příliš nefunguje, venture kapitál se rozjíždí pouze pomalu. Problémy jsou v oblasti zárodečného financování a financování expanze rychle rostoucích firem. Určité nedostatky jsou vnímány v oblasti vládní politiky. Podle názoru expertů máme komplikovanou legislativu, vysoké daňové zatížení práce, často byrokratické fungování úřadů, pomalu pracující soudy a založení samotného podnikání by mohlo být dále zjednodušeno. Fyzická infrastruktura je vnímána jako dobrá. Situace v oblasti přenosu výzkumu a vývoje je ambivalentní - existuje řada dobrých příkladů propojení akademické a komerční sféry, na stranu druhou univerzity nejsou často zaměřeny na aplikovaný výzkum a špičkoví vědci nezřídka odcházejí do zahraničí. Stejně tak ambivalentně je vnímáno i vzdělávání. Byť je deklarována dobrá tradice, zejména v technických oborech, kritiku sklízí to, že vzdělávání není zaměřeno na rozvoj postojů a dovedností nezbytných pro podnikání. Pro školství je výzvou, aby se více zaměřilo na podnikatelství, rozvoj tržních příležitostí a řízení rychlého rozvoje firem Česká ekonomika je pozitivně vnímána jako výrazně otevřená. 07

10 O projektu Global Entrepreneurship Monitor Projekt Global Entrepreneurship Monitor (dále GEM) se zaměřuje na tři hlavní cíle: Změřit míru podnikatelské aktivity v různých zemích a porovnat země mezi sebou Identifikovat faktory, které determinují míru podnikatelské aktivity Identifikovat politiky, které mohou podnikatelskou aktivitu podpořit Ve světle těchto cílů zvolil GEM široký pohled na podnikání a zaměřuje se na roli jedinců. Nové firmy jsou totiž zakládány lidmi a stejně tak lidé určují podnikatelský postoj již zavedených firem, bez ohledu na jejich velikost. Podnikání je komplexní fenomén, který se vyskytuje v řadě situací. Proto žádná jednotlivá míra, bez ohledu na to, jak je precizní, nemůže zachytit podnikatelskou situaci v určité zemi. GEM přijímá holistický postoj ke studiu podnikání a poskytuje vydatnou sadu měřítek zaměřených na popsání řady podstatných aspektů podnikatelské situace v dané zemi. V souladu s přístupem významného amerického ekonoma Kirznera (1973, 1979) vnímá GEM podnikání jako aspekt jednání člověka, ve kterém jsou všechny činy jedince do určité míry výrazem jeho podnikatelských postojů a poskytují rámec, ve kterém mohou být systematicky studovány různé charakteristiky podnikání, jako motivace podnikatelů, inovativnost, exportní orientace, růstové aspirace a další. V tomto kontextu sběr dat v rámci GEM pokrývá celý životní cyklus podnikatelského procesu a dívá se na jedince v momentech, kdy zahajují své podnikání (nascent entrepreneurs - rodící se podnikatelé), když vlastní a řídí novou firmu, která vyplácela odměny více než tři, ale méně než 42 měsíců (podnikatelé vedoucí nové firmy) a když vlastní a řídí firmu, která funguje více než 42 měsíců (podnikatelé vedoucí zavedené firmy). - GEM považuje vyplácení jakýchkoli platů či odměn komukoli (včetně vlastníků) po více než tři měsíce za regulérní narození skutečného podnikání. Proto rozdíl mezi rodícími se podnikateli a podnikateli vedoucími novou firmu závisí na věku firmy. Firmy, které platily mzdy po více než tři měsíce a méně než 42 měsíců mohou být považovány za nové. Když jsou rodící se podnikatelé a podnikatelé vedoucí nové firmy zvažováni dohromady, mohou být považováni za indikátor nové podnikatelské aktivity v dané zemi. Čtenáři, kteří se zajímají o proces zahájení nové firmy a vnímají podnikání jako spojené s aspektem novosti, by měli zaměřit svou pozornost na tyto míry. Podnikatelé, kteří platili mzdy po více než 42 měsíců, jsou klasifikováni jako podnikatelé vedoucí zavedené firmy. Jejich firmy přežily období, kdy byli zranitelní kvůli tomu, že byli noví. GEM analyzuje také charakteristiky a chování této velmi důležité skupiny. Ve skutečnosti se můžeme hodně naučit porovnáním podnikatelů, kteří řídí nové a těch, kteří řídí zavedené firmy. Čtenáři, kteří podnikání vnímají jako spojené především s malými a středními podniky, by měli zaměřit svou pozornost na tato měřítka. Měli bychom také poznamenat, že kvůli zaměření na jedince a nikoli na firmy představují zavedené firmy měřené GEM jen takové, kde jsou jedinci na trhu aktivní a kde zároveň daný podnik vlastní i řídí. Nezahrnují tedy lidi, kteří sice mají živnostenský list, ale podnikání se ve skutečnosti nevěnují. Stejně tak nezahrnují jedince, kteří firmu jen vlastní, aniž by ji řídili, ani manažery, kteří firmu řídí, ale naopak nevlastní. A nakonec pokud jeden člověk vlastní a řídí více firem, je zde počítán pouze jednou. To může mít za důsledek nižší míry, než které jsou vykazovány jinými statistikami registrovaných firem. Míry GEM tak 08

11 poskytují reálnější pohled na míru podnikatelské aktivity v dané zemi pokud nás zajímají lidé a jejich zapojení do podnikání. Procento populace, které je zapojeno do podnikání v různých stádiích podnikatelského cyklu, je vhodný primární a základní indikátor podnikatelské aktivity v určité zemi. Pokud nikdo s podnikáním nezačíná, nemůže být v zemi ani žádná podnikatelská aktivita. Nicméně není důležité znát jenom množství lidí, kteří začínají s podnikáním a kteří vlastní a řídí firmu, ale je také důležité vědět, co je k tomu motivuje a jaké jsou další charakteristiky dané podnikatelské aktivity. Vzhledem k motivaci GEM klasifikuje podnikatele podle toho, jsou-li motivováni příležitostí nebo nutností. Rozdíl mezi těmito dvěma oblastmi motivace je v tom, že někteří lidé začínají podnikat, protože rozpoznali tržní příležitost a jiní proto, že nemohou sehnat dobré pracovní místo. Toto rozdělení je pochopitelně vhodnější pro studium podnikatelů v ranějších stádiích podnikatelského procesu, více než 90% z nich může být zařazeno do jedné z těchto dvou skupin. Bez ohledu na stáří firmy existuje široký konsensus, že růstové aspirace a inovativnost jsou základní aspekty podnikatelského procesu. Rakouský ekonom Schumpeter (1934), který se jako vůbec první z významných světových ekonomů systematicky zaměřil na podnikání, chápe inovace a roli podnikání jako akt tvořivé destrukce, jehož prostřednictvím jsou nové produkty a služby uváděny na trh, zvyšuje se produktivita a podporuje hospodářský růst. Pro účely politiky by podnikání mělo být vnímáno primárně jako výraz novosti a dynamismu. GEM definuje tři aspekty potenciální hodnoty inovace: novost produktu, odlišnost od konkurence a využití technologií. GEM také hodnotí růstové aspirace firem prostřednictvím plánů podnikatelů na další růst a počet zaměstnanců. A konečně kvantita i kvalita podnikatelských aktivit, které se v zemi realizují, je funkcí podnikatelské kapacity dané země. Hodnocení takové kapacity vyžaduje hodnocení nejcennějšího zdroje každé země - jejích obyvatel. GEM sleduje socioekonomické charakteristiky populace stejně jako subjektivní vnímání a očekávání lidí vztažená k podnikatelskému prostředí. Souhrnně řečeno, tato zpráva bude analyzovat jak začínající podnikatele, tak podnikatele, kteří řídí zavedený podnik. U obou těchto skupin se zaměří na četnosti, motivaci, inovativnost, růstová očekávání, socioekonomické charakteristiky a subjektivní vnímání, a tak poskytne široký a pestrý popis podnikatelské aktivity v České republice jako takové i v globálním kontextu. Dále budou ve zprávě prezentovány výsledky z rozhovorů a dotazníkového šetření s experty na podnikání. Toto šetření bylo zaměřeno na identifikaci faktorů, jež podnikání podporují nebo mu naopak brání. Formulována budou též politická doporučení zaměřená na podporu podnikatelské aktivity. 09

12 Metodika výzkumu Mezinárodní porovnání podnikatelské aktivity je těžké kvůli nesjednoceným mezinárodním datům. Z toho důvodu GEM používá ve všech zemích účastnících se výzkumu standardizované postupy při zkoumání podnikatelství, což umožňuje porovnat data z jednotlivých zemí. Konceptuální model GEM ukazuje souvislosti jednotlivých faktorů a jejich vliv na celkovou míru podnikatelské dynamiky a následný hospodářský růst. Míra celkové podnikatelské aktivity a faktory, které ji ovlivňují, byly zkoumány s využitím třech typů informačních zdrojů: Reprezentativního výzkumu dospělého obyvatelstva. Dotazování expertů na podnikání. Využití standardizovaných mezinárodních databází. Výzkum dospělého obyvatelstva byl proveden u celkem 2001 dospělých, kteří tvořili reprezentativní soubor vzhledem k celé populaci. Pro zajištění reprezentativity byl vybrán dostatečně velký vzorek obyvatelstva a také při dotazování byla aplikována metodologie random-random, která představuje dvojitě náhodný výběr dotazovaných (např. po dovolání se na náhodně vybrané telefonní číslo je rozhovor realizován s tím členem domác- Sociální, kulturní a politický kontext Všeobecné národní rámcové podmínky 1. Otevřenost nár. hospodářství 2. Politika 3. Dovednosti managementu 4. Technologie, V a V 5. Infrastruktura 6. Finanční trhy 7. Pracovní trhy 8. Instituce Rámcové podmínky vztažené k podnikání: 1. Financování 2. Vládní politika 3. Vládní programy 4. Vzdělávání 5. Přenos výzkumu a vývoje 6. Nabídka služeb pro nové firmy 7. Otevřenost trhu 8. Fyzická infrastruktura 9. Podnikatelská kultura Podnikatelské příležitosti (Existence a vnímání) Podnikatelský potenciál (Schopnosti & Motivace) Podnikatelská dynamika: Firmy a pracovní místa - Zakládání - Ukončení - Růst - Pokles Konceptuální model GEM Zdroj: zpracováno podle Reynolds et al. (2005) Global Entrepreneurship Monitor: Data Collection Design and Implementation Small Business Economics, 24: Hospodářský růst (HDP a pracovní místa) 10

13 nosti, který bude mít následné narozeniny jako první). Výzkum byl proveden telefonicky, což je oproti osobnímu dotazování méně nákladné a vzhledem k rozšířenosti telefonních sítí (ať již mobilních či pevných) v České republice nesnižuje reprezentativitu výzkumu. Telefonováno bylo na náhodně vybraných telefonních čísel. Požadované složení dotazovaného souboru bylo určeno na 1600 respondentů na pevných linkách a 400 respondentů na mobilních telefonech. Podmínkou dotazování respondentů na mobilních číslech bylo to, že nemají v domácnosti žádnou pevnou linku. Mobilní čísla byla náhodně generována počítačem, čísla pevných linek náhodně vybírána z existujících databází (jedinou použitou kvótou bylo zastoupení obyvatel podle krajů). Přijato bylo 6069 hovorů, z nichž 381 respondentů nesplňovalo kritéria (věk pod 18 let, cizinci nehovořící česky apod.). Ze zbývajících 5688 hovorů byl rozhovor dokončen s 2001 respondenty (401 na mobilním telefonu, 1600 na pevné lince), tedy s 35,2% oslovených. Průzkum byl proveden firmou Factum Invenio, s.r.o. na základě detailně na padesáti stranách popsaného standardizovaného postupu, který byl pro všechny země stejný. Zahrnoval prováděcí předpisy a základní otázky pokládané všem dotazovaným, které se věnovaly tomu, jsou-li respondenti v současné době aktivně zapojeni do zakládání nové firmy, řídí-li nějakou firmu či do nějaké firmy investují. V případě kladné odpovědi na jakoukoli z těchto otázek byli respondenti tázáni vždy další přesně stanovenou sadou otázek na podrobné údaje, např. počet vlastníků, oblast podnikání, očekávaný export, očekávaný počet vytvořených pracovních míst za 5 let, atd. Všichni dotazovaní byli tázáni otázkami zaměřenými na osobní minulost či budoucnost ve vztahu k podnikání, vnímání existujících příležitostí, vnímání úrovně svých schopností a dovedností pro zakládání podnikání a podobně. Široká definice podnikatelské aktivity, která zahrnuje celé spektrum od rodících se podnikatelů, přes podnikatele, kteří novou firmu již v současnosti řídí (méně než 3,5 roku), až po podnikatele vedoucí zavedenou firmu, umožňuje zachytit její co největší rozsah. Kontrola a harmonizace sady dat byla provedena konsorciem Global Entrepreneurship Research Association v Londýně a byl vytvořen konsolidovaný master file, který byl základem pro vytvoření porovnání jednotlivých národních měr podnikatelské aktivity. Dotazování expertů na podnikatelství bylo provedeno s celkem 37 experty v devíti daných oblastech rámcových podnikatelských podmínek GEM, ve kterých se podnikání v ČR odehrává. Tyto podmínky doplňují osm všeobecných národních podmínek, tak jak jsou zkoumány prostřednictvím Global Competitiveness Index. Cílem projektu bylo poskytnout odborné náhledy na specifické podnikatelské rámcové podmínky, proto byly realizovány rozhovory s odborníky z různých expertních oblastí. Rozhovory jsme provedli s úspěšnými podnikateli (41 % všech dotazovaných) z různých oblastí podnikání od textilní výroby přes financování a poradenství až po globální komunikační systémy. Kromě podnikatelů byli dotazování také experti, kteří se v rámci své pracovní činnosti intenzivně zabývají podnikáním nebo konkrétně jednotlivými rámcovými podmínkami, které podnikání ovlivňují. Tito pracovali v oblasti státní správy a státních institucí (např. MPO, MŠMT, ÚOHS), podpory podnikání (např. technologická centra a inkubátory, ČMZRB, CzechInvest), v podnikatelských spolcích nebo sdruženích (Hospodářská komora, AMSP), jako poskytovatelé služeb (např. Deloitte, First Tuesday Network) a nebo jako výzkumníci v oblasti podnikání (VŠE, CERGE, UK). Představení všech konkrétních dotazovaných expertů je v Příloze 1. Experti byli vybíráni s ohledem na jejich podrobné zkušenosti v jednotlivých oblastech a byli dotazováni jak prostřednictvím standardizovaného dotazníku, tak v osobním interview. Osobní dotazování bylo zaměřeno na prodiskutování názorů expertů na současnou 11

14 situaci v České republice, konkrétně na silné a slabé stránky v jednotlivých rámcových podmínkách, které podnikatelskou aktivitu ovlivňují. Dále bylo zacíleno na jejich doporučení konkrétních kroků pro vylepšení rámcových podmínek pro podnikání. Analýzy podnikatelské situace v České republice byly doplněny o informace ze standardizovaných databází obsahujících národní data. Jednalo se zejména o World Development Indicators (2006) publikované Světovou bankou a World Competitiveness Yearbook (2006) od IMD. Použití většího množství zdrojů z různých oblastí umožnilo získat náhled na faktory ovlivňující podnikatelskou dynamiku z více hledisek. Podnikatelská aktivita v ČR obyvatelé ve věku let zapojení do nové podnikatelské aktivity 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% Belgie Japonsko Švédsko Itálie SAE Německo Francie Slovinsko V této kapitole se budeme věnovat podnikatelské aktivitě v ČR. Nejdříve se zaměříme na novou podnikatelskou aktivitu - její míru u nás a porovnání s ostatními zeměmi. Následně se budeme věnovat i celkové podnikatelské aktivitě a zavedené podnikatelské aktivitě - vždy situaci u nás porovnáme s ostatními státy. Zmíníme se i o rozdělení nové podnikatelské Nová aktivity podnikatelská podle sektorů. aktivita (TEA) - porovnání zemí Singapur Rusko Finsko Mexiko JAR Dánsko Nizozemí Velká Británie Maďarsko Turecko Lotyšsko Kanada Španělsko Irsko 7,85% Česká republika Řecko Chorvatsko Norsko Chile USA Argentina Indie Malajsie Island Brazílie Austrálie Uruguay Thajsko Čína Indonésie Jamajka Filipíny Kolumbie Peru GEM celkem Nová podnikatelská aktivita (TEA), porovnání zemí Zdroj: Průzkum dospělé populace ve 42 zemích světa v rámci projektu GEM 2006 Poté se zaměříme na podrobnější porovnání výsledků u jednotlivých skupin obyvatelstva v České republice (podle pohlaví, věku, vzdělání, příjmu domácnosti, velikosti města bydliště a regionu NUTS2) v mírách nové a zavedené podnikatelské aktivity. Kapitolu zakončíme bližším pohledem na míru ukončené podnikatelské aktivity, která je opačnou stránkou podnikatelského procesu. Míra nové podnikatelské aktivity zaujímá ve výzkumu GEM klíčovou pozici, protože je výzkumně prokázáno, že nové firmy rostou rychleji než firmy zavedené (např. ve švédském výzkumu Davidssona, Kirchhoffa, Hatemiho, Gustavssona, 2002 či českém výzkumu Lu- 12

15 keše, 2006) a přispívají tak výrazným způsobem k tvorbě pracovních míst a často nahrazují pokles míst ve firmách velkých. V míře nové podnikatelské aktivity (TEA - zahrnuje obyvatele, kteří se chystají začít podnikat a ty, kteří vedou svoji firmu mladší 42 měsíců) se Česká republika nachází na 20. místě ze 42 zemí, ve kterých byl výzkum proveden. Nejvýraznější nová podnikatelská aktivita byla zjištěna v rozvojových zemích - Peru (40%), Kolumbii, Filipínách a dalších. Z ekonomicky vyspělých zemí byla nová podnikatelská aktivita nejvyšší v Austrálii (12%). Z pohledu České republiky je potěšitelné, že míra nové podnikatelské aktivity u nás (7,85%) je nejvyšší ze zemí, které nově přistoupily k EU, druhá nejvyšší ze zemí Evropské unie a pátá nejvyšší ze všech evropských zemí, které se výzkumu účastnily (celkem 19 evropských zemí). Nejnižší míra nové podnikatelské aktivity (méně než 3%) je v Belgii a Japonsku. V České republice je hlavním sektorem, ve kterém jsou podle reprezentativního výzkumu obyvatelstva zakládány nové firmy, průmysl. V porovnání s ostatními evropskými zeměmi je podíl průmyslu vysoký, pravděpodobně se zde odráží průmyslová historie ČR. To souvisí i s poměrně vysokým podílem služeb pro už existující firmy, které se v Evropě považují za nejvíce rostoucí a konkurenceschopný sektor. Tam má Česká republika velice slušnou pozici s podobnou mírou jako mají např. USA nebo Německo, u kterých se dá předpokládat, že sektorální transformace už je v daleko pokročilejší fázi. Spotřebitelské služby Česká republika Co je u ČR zvlášť zajímavé, je nízký počet firem, které jsou založeny v oblasti služeb pro konečné uživatele a spotřebitele. U zemí, jako je například Německo, se dá předpokládat, že se v poměrně vysokém počtu firem v tomto sektoru odráží programy, které mají za cíl podpořit živnostenskou existenci. Výsledky za ČR se naproti tomu dají dobře srovnat např. s Belgií či Irskem, které je dáváno za rolový model transformace směrem ke znalostní a vysoce konkurenceschopné ekonomice. Nová podnikatelská aktivita podle sektoru, porovnání zemí Zdroj: Průzkum dospělé populace ve 42 zemích světa v rámci projektu GEM

16 V míře celkové podnikatelské aktivity (zahrnuje rodící se podnikatele i ty, kteří vedou svoji jakkoli starou firmu) se Česká republika nachází na 25. místě ze 42 zemí, ve kterých byl výzkum prováděn. Nejvýraznější celková podnikatelská aktivita byla opět zjištěna v Peru (50%), na Filipínách a v dalších rozvojových zemích. V tomto srovnání se těsně před ČR (12,21%) dostalo Maďarsko, i tak však ČR skončila v té polovině evropských zemí s vyšší podnikatelskou aktivitou. Nejnižší míra celkové podnikatelské aktivity (méně než 5%) je opět v Belgii. Celková podnikatelská aktivita, porovnání zemí Zdroj: Průzkum dospělé populace ve 42 zemích světa v rámci projektu GEM 2006 A nakonec v míře zavedené podnikatelské aktivity (zahrnuje obyvatele, kteří vedou firmu starší než 42 měsíců) se Česká republika umístila na 26. místě ze 42 zemí, ve kterých byl výzkum prováděn. Nejvýraznější zavedená podnikatelská aktivita byla identifikována na Filipínách (20%) a v dalších rozvojových zemích. V tomto srovnání se ČR (5,41%) nachází mírně nad průměrem evropských zemí. Nejnižší míra celkové podnikatelské aktivity byla v Rusku a ve Francii (pouze 1%). Více informací poskytuje graf na straně 15. Zastavme se ještě u jedné informace, která není z výše uvedených tabulek patrná. Jedná se o to, že míra nové podnikatelské aktivity je složena z lidí, kteří se chystají podnikání založit a lidí, kteří svou novou firmu již řídí. Nad rámec základních analýz jsme proto spočítali podíl těch lidí, kteří teprve dělají nějaké kroky k založení své firmy, a těch, kteří svou firmu již založili a teď svou novou firmu řídí. V procentuálním zastoupení u těchto dvou skupin je v ČR výrazný rozdíl. Zatímco rodících se podnikatelů je u nás 6,41% (a patří nám v porovnání zemí 9. místo), tak podnikatelů, kteří vlastní a řídí novou firmu (stáří firmy 3-42 měsíců) je pouze 1,98% (a ČR je tak až na 31. místě). Zajímavé porovnání poskytuje graf na straně 15 dole. 14