Smlouva o chráněném území

Transkript

1 Smlouva o chráněném území uzavřená podle ustanovení 39 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen "zákon") a ustanovení 159 a následujících zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů A. Vlastník dotčených pozemků: I. Smluvní strany 1. MO- Česká republika, právo hospodařit s majetkem státu mají Vojenské lesy a statky ČR, s.p., podnik Praha, Pod Juliskou 5, Praha 6, jejímž jménem jedná řed ite l Vojenských l esů a statků ČR, s.p., Ing. Josef Vojáček, zapsaný vor u Městského soudu v Praze - oddíl ALX, vložka 256, (IČ ). 2. MO - Česká republika, příslušnost hospodařit s majetkem státu má Ministerstvo obrany, Tychonova 221/1, Praha 6, příslušnost k organi zač ní složce právnické osoby má Agentura hospodaření s nemovitým majetkem, jejímž jménem jedná ředitel Ing. Jan Novák, Hradební 772/12, P.O.BOX 45, Praha (IČ ). dále jen " vlastník" B. Orgán ochrany přírody: Ministerstvo obrany Sekce rozvoje a plánování schopností Tychonova 1, 160 Ol Praha 6 - Dejvice I Č: ředite l - brigádní generál Ing. Ladislav Košner (dočasně pověřen) dále jen " orgán ochrany přírody" uzavírají tuto smlouvu o chráněném území.

2 ll. Předmět smlouvy 1. Touto smlouvou se zřizuje ochrana části evropsky významné lokality Libavá - kód lokality CZ nacházející se na území vojenského újezdu Libavá (dále jen "chráněné území"), a to na pozemcích vlastníků (viz příloha č. 7 "Seznam pozemků EVL Libavá" zároveň i na přiloženém CD) v katastrálním území Dřemovice u Města Libavá, Varhošť u Města Libavá, Čermná u Města Libavá, Rudoltovice a Velká Střelná - celkem EVL Libavá ve vojenském újezdu 8 421,0621 ha (dále jen "dotčené pozemky"). 2. Nedílnou součástí této smlouvy jsou: Příloha č. 1-EVL Libavá (Příloha č. 926 k NV č. 318/2013 Sb.) Příloha č. 2 - mapa se zákresem hranice EVL Libavá a VÚ Libavá Příloha č. 3 - mapa se spec. zásadami pro lokality neles. (3A) Příloha č. Příloha č. 4 - mapa lesní stanoviště "Smilovský Mlýn a Jasanový hřbet" 5 - Obecné zásady pro předměty ochrany EVL Libavá Příloha č. 6 - Rámcové směrnice hospodaření pro vybrané biotopy v rámci EVL Libavá (CZ ) Příloha č. 7 - CD "Seznam pozemků EVL Libavá" Příloha č. 8 - mapa "průnik hospodářské mapy, hranic katastrů a dat AOPK (habitaty)" III. Předměty a cíl ochrany 1. Předměty ochrany chráněného území jsou: Typy přírodních stanovišť: (symbol * označuje prioritní typy přírodních stanovišť) AO* 6230* Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoěto-Nanojuncet ea - Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition - Kontinentální opadavé křoviny - Bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) - Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion careruleae) - Vysokomilná vysokobylinná lemová spo lečen stva nížin a horského až alpínského stupně - Extenzivně sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachipodio Centaureion nemoralis) - Přechodová rašeliniště a třasoviště - Středo evropské silikátové sutě - Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů - Bučiny asociace Luzulo-Fagetum

3 * 91EO* - Bučiny asociace Asperulo-Fagetum - Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum - Lesy svazu Tilio-acerion na svazích sutích a v roklích - Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) Druhy: (symbol * označuje prioritní druhy) střevlík hrbolatý (Carabus variolosus) vranka obecná (Cottus gobio) 2. Cílem ochrany je udržení nebo obnova příznivého stavu předmětů ochrany v chráněném území v dlouhodobém časovém horizontu. IV. Ochranné podmínky, způsob, charakter a rozsah péče I. Vlastník se zavazuje, že za účelem naplnění cíle ochrany chráněného území bude v rámci svých hospodářských možností dodržovat v bodě 2 tohoto článku uvedené obecné zásady péče o předměty ochrany v celém území dotčeném touto smlouvou a dále specifické zásady péče vymezené pro konkrétní lokality uvedené v bodě 3 tohoto článku této smlouvy. Dále se vlastník zavazuje dodržovat "Rámcové směrnice hospodaření pro vybrané biotopy v rámci EVL Libavá (CZ ) viz příloha č. 6 a "Obecné zásady pro předměty ochrany EVL" viz příloha č Obecné zásady péče o předměty ochrany: Obecné zásady pro lesní porosty na PUPFL a ve vymapovaných lesních biotopech (viz příloha č. 8), které jsou předmětem ochrany, i mimo PUPFL (týká se lesních porostů na celém území smluvní ochrany): uměle neobnovovat les na těch pozemcích určených k plnění funkcí lesa (PUPFL), na kterých se vyskytují přírodovědecky hodnotné nelesní biotopy, např. prameniště, rašeliniště, jiné mokřady, náplavy vodních toků, kamenné sutě, travino-bylinné porosty aj. Tyto plochy vymezovat v LHP v rámci PUPFL jako bezlesí nebo jiné pozemky; nesnižovat výměru jednotlivých lesních evropských stanovišť představujících předmě ty ochrany na území EVL Libavá, uchovat přirozenou biologickou rozmanitost těchto lesních ekosystémů v celé její šíři; nesnižovat na úrovni porostních skupin současné celkové zastoupení listnatých dřevin přirozené druhové skladby a jedle bělokoré, případně celkové zastoupení těchto druhů dřevin. Dřevinami přirozené druhové skladby jsou i dřeviny přípravného lesa (např. bříza bělokorá, topol osika, vrba jíva apod.); odstraňovat při hospodaření v lesích jedince invazních geograficky nepůvodních druhů dřevin (zejména borovici vejmutovku, dub červený, trnovník akát), budou-li zjištěni ; důsledně šetřit vitální (životaschopné) jedince vzácných dřevin přirozené druhové skladby a podporovat jejich obnovu. Za vzácné považovat na území EVL zejména tyto druhy dřevin: jedli bělokorou, jilmy (horský, habrolistý, vaz) a třešeň ptačí. V porostních skupinách, ve kterých nemají vzácné druhy evidované zastoupení (jsou jednotlivě vtroušené), vitální jedince těchto druhů netěžit. V porostních skupinách, ve kterých mají vzácné druhy evidované zastoupení (tzn. I% a více), toto zastoupení

4 při obnově alespoň udržet. Postupně vnášet vzácné druhy dřevin do porostních skupin, ve kterých chybějí; lesy s dostatečným zastoupením dřevin přirozené druhové skladby (zpravidla více než 30%) obnovovat postupy, založenými na využívání přirozené obnovy těchto druhů dřevin; umělou obnovu provádět citlivě po neúspěchu obnovy přirozené s ohledem na předměty ochrany, avšak v souladu se zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích v platném znění. Kultury zakládat smíšené (vícedruhové) již při prvním zalesnění (se zastoupením hlavní dřeviny 70-90%), v případě opakovaného zalesnění (doplňování nárostů, vylepšování kultur) přednostně vysazovat jiné dřeviny PDS než dřeviny převládající (podporovat druhovou pestrost); v mezích zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, v platném znění - posunout obmýtí u vytipovaných HS na příslušných stanovištích; alespoň část z nedomýcených listnatých dřevin PDS a jedle bělokoré ponechat do fyzického dožití a k zetlení. Tyto dřeviny nebo skupiny dřevin v terénu trvale jednotným způsobem označovat; biocidy (kromě repelentů a atraktantů) používat jen v nezbytně nutném rozsahu; snažit se nesoustřeďovat dříví koryty vodních toků (využít zejména brody); zajišťovat podle potřeby účinnou ochranu nadějného přirozeného zmlazení a kultur dřevin PDS proti poškozování zvěří (udržovat stavy (početnost) býložravé zvěře); neprovádět zásahy do přirozených (vodohospodářsky neupravených) koryt vodních toků; výše uvedené ochranné podmínky zapracovat do nových LHP. Obecné zásady pro nelesní plochy: Týká se nelesních stanovišť na celém území smluvní ochrany, z hlediska proveditelnosti se aktivní management nebude vztahovat na vojensky využívané plochy střelnic a dopadových ploch; plošně nesnižovat nebo jiným způsobem nedegradovat biotopy, které jsou předmětem ochrany zejména neobhospodařováním, mulčováním, ponecháním přirozené sukcesi, převodem na lesní pozemky, zalesněním apod.; provádět management na plochách s výskytem předmětů ochrany ve stanovených termínech; u kvalitních porostů alespoň v minimálně možných intervalech, u degradovaných intenzivněji; nepoužívat umělá hnojiva a pesticidy; odstraňovat náletové a nevhodné dřeviny; práce provádět mimo vegetační období (září - březen), na podmáčených plochách nejlépe za zámrazu. Drobné náletové dřeviny a výmladky možno likvidovat při sečení, dřevní hmotu z biotopu odstranit; odstraňovat expanzivní a invazní druhy zejména třtinu křovištní (Calamagrostis epigejos), vlčí bob mnoholistý (Lupinus polyphyllus), křídlatky (Reynoutria japonica, R. bohemica, R. sachalinensis), celík kanadský (Solidago canadensis), celík obrovský (Solidago gigantea), netýkavku žláznatou (lmpatiens glandulifera), bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum) intenzivním kosením těchto ploch tj. 2-3x ročně ve vhodném termínu, případně chemickou likvidací s cílenou bodovou aplikací herbicidů; krmeliště pro zvěř neumisťovat na plochy s výskytem předmětů ochrany; záměrně nerozšiřovat geograficky nepůvodní druhy rostlin a živočichů; vyloučit zásahy do vodního režimu, zejména neprovádět odvodňování, úpravy břehů a zásahy do břehových porostů s výjimkou zásahů prováděných za účelem zlepšení nebo zachování stavu předmětu ochrany a výjimkou údržby DVT;

5 zajistit pravidelné obhospodařování lučních porostů sečením, extenzivní pastvou nebo kombinací pasty a sečení alespoň v minimálních intervalech, aby nedošlo k degradaci těchto porostů, případně pravidelnou vojenskou činností (narušování pojezdy těžké techniky, požáry, výbuchy apod.). 3. Specifické zásady péče s vazbou na konkrétní lokality: A) Vymezení lokalit reprezentuje prioritní lokality nelesních stanovišť (biotopů), které jsou předmětem ochrany EVL Libavá a na kterých je v současné době prováděn management. Nejsou zde zahrnuty cenné lokality na současných dopadových plochách. V případě změny vojenského využívání území a získání nových poznatků o předmětech ochrany bude potřeba seznam prioritních lokalit aktualizovat v rámci pracovní skupiny pro ochranu přírody na VÚ Libavá. (viz mapa příloha č. 3) Plocha Katastrální Předměty ochrany a cíl péče Číslo Název lokality (ha) území, parcelní vymezení Zachovat mozaiku biotopů rašelinné 1 vegetace (R2.2), bezkolencových luk k. ú. Čermná u Smolenská luka (T1.9), smilkových trávníků (T2.38) a Města Libavá, přírodní 12,5 ovsíkových luk (Tl.l), makrofytní vegetace p. č. 606, 607' rezervace přirozeně eutrofních stojatých vod (VlF), 609, 638 vegetace letněných rybníků (M2.1), podpora chřástala polního. Zachovat mozaiku biotopů bezkolencových k. ú. Velká luk (Tl.9) a smilkových trávníků (T2.38), 2 Strážisko 24 Střelná, makrofytní vegetace stojatých vod p.č.259 s bublinatkou (VlC), biotop chřástala polního Zachovat mozaiku rašelinných luk (R2.2, R2.3), smilkových trávníků (T2.38), 3 Radeška 8 Velká Střelná, p. bezkolencových luk (Tl.9) a ovsíkových č. 285 luk (Tl.l), makrofytní vegetace stojatých vod s bublinatkou (V 1 C), biotop chřástala polního Pod k. ú. Velká Zachovat biotop bezkolencových luk 4 Olomouckým 2,8 Střelná, (Tl.9), biotop chřástala polního kopcem p. č. 138/2, 139/1 5 Pod Bránou 0,98 Obnova biotopu bezkolencových luk (T1.9) k. ú. Velká a smilkových trávníků (T2.3B), biotop Střelná, p. č Davídka 0,2 7 Jestřabí 0,28 8 Nad Varhoštěm 2,7 9 Varhošť 1,3 10 Hlásná 2,5 chřástala polního k. ú. Velká Obnova biotopu bezkolencových luk (Tl.9) Střelná, p. č. 231 k. ú. Velká Zachování biotopu bezkolencových luk Střelná, p. č. 388 (Tl.9), biotop chřástala polního k. ú. Velká Zachovat mozaiku biotopů smilkových Střelná, p. č. 321 trávníků (T2.3B) a ovsíkových luk (Tl.l) k. ú. Velká Zachovat mozaiku biotopů smilkových Střelná, p. č. 393 trávníků (T2.3B) a ovsíkových luk (Tl. I) k. ú. Velká Zachovat mozaiku biotopů smilkových Střelná, p. č. 165 trávníků (T2.3B), ovsíkových luk (TLl) a

6 ll Pod Hlásnou 2,3 12 Mastník - niva Odry bezkolencových luk (Tl.9) Zachovat mozaiku biotopů smilkových k. ú. Velká trávníků (T2.3B), ovsíkových luk (Tl. I) a S tře lná, p. č. 165 bezkolencových luk (T1.9) k. ú. Zachovat spo lečenstva tužebníkových lad 4,3 Rudoltovice, p. č. (Tl.6) a smilkových trávníků (T2.3B) 173 k. ú. Zachovat spo l ečenstva smilkových trávníků 13 S tráň u Mastníka 4,7 Rudoltovice, p. č. (T2.3B) 178/ 1 k. ú. Zachovat mozaiku ovsíkových luk (Tl.l), Niva Odry u Rudoltovice, p. č. tužebníkových lad (T1.6), biotop chřástala Vojnovic 91 polního 15 k. ú. Ořemovice Zachovat mozaiku smilkových trávníků Stráň a niva Odry 4.8 u Města Libavá, (T2.3B), bezkolencových luk (T1.9), biotop pod Špičákem p. č. 442/ 1 chřástala polního Dřemovice u Zachovat mozaiku ovsíkových I uk (T 1.1) a 16 Soutok 0,4 Města Libavá, p. smilkových trávníků (T2.3B) č Poznámka: Nelesní cílová stanoviště, která jsou předměty ochrany EVL, se velmi často vyskytují v mozaice s dalšími cennými (,ostatními") stanovišti a v krátkodobém časovém intervalu se může j ejich vzájemné zastoupení na lokali tě měnit. Případná péče prováděná na ostatních stanovištích může zahrnovat také obnovu degradovaných (a tudíž dnes nevymapovaných) cílových stanovišť a tím vést ke zvětšení ploch cílových stanovíš( Dále eliminaci expanzivních druhů na ostatních stanovištích, které mohou být zdrojem diaspor, se předchází jejich expanzi do cílových stanovišt: Lesní stanoviště: Prioritní lokalita Smilovský Mlýn a Jasanový hřbet k. ú. Ořemovice u Města Libavá a Velká Střelná (viz mapa příloha č. 4) Management: bude stanoven každý rok na rok následující v rámci pracovní skupiny pro ochranu přírody na VÚ Libavá. 8) Specifické zásady péče o vymezené lokality Cíle péče pro jednotlivé vymezené lokality budou zajiš těny dle obecných zásad péče pro nelesní plochy pro jednotlivé předměty ochrany. A3. Na pozemcích AS-PO nebudou managementová opatření prováděna. v. Označení chráněného území 1. Chráně né území označí orgán ochrany přírody na náklady orgánu ochrany přírody (Újezdní úřad Libavá) v souladu s vyhláškou MŽP 64/20 ll Sb. 2. Označení bude umí stěno v terénu do 60 dnů ode dne účinnosti této smlouvy, případně bezprostředně poté, co pominou okolnosti, které umístění do terénu objektivně brání, zejména nepřízni vé klimatické podmínky nebo výcvik vojsk.

7 VI. Jiná ujednání 1. Újmu za omezení zemědělského nebo lesního hospodaření lze poskytnout za podmínek stanovených v 58 zákona a v příslušných prováděcích právních předpisech. 2. Vlastníkovi dotčených pozemků může na základě smlouvy dle 68 odst. 2 zákona poskytnout příslušný orgán ochrany přírody finanční příspěvek podle 69 zákona na provádění péče o pozemky dle čl. IV. smlouvy. 3. Smluvní strany vzájemně spolupracují za účelem naplnění cíle ochrany chráněného území. Vlastník umožní vstup či vjezd orgánu ochrany přírody či jím pověřených osob na smlouvou dotčené pozemky za účelem kontroly území, zajištění péče o území, monitoringu či provádění výzkumu. Vlastník a orgán ochrany přírody se zavazují, že si budou předávat informace, které mohou mít vliv na předměty ochrany či zajištění cíle ochrany chráněného území. 4. Pro zaj ištění informovanosti návštěvníků EVL Libavá a PO Libavá, je vhodné vybudovat v lokalitě návštěvnické středisko Staměřice, jako opatření k usměrňování náv štěvníků z důvodu eliminace negativního dopadu na předměty ochrany způsobovaného návštěvníky. Návštěvnické středisko bude sloužit i jako vzdělávací centrum, se zaměřením na osvětu z hlediska ochrany blízkých chráněných území, a to konktrétně EVL Libavá, PO Libavá a PR Smolenská luka. Středisko bude soustřeďovat mapování turistických tras, naučnýc h stezek, poskytovat mapové podklady návštěvníkům této lokality a zdůrazňovat omezení vyplývající z rizika sdružování návštěvníků. VII. Zveřejnění náležitostí obsahu smlouvy 1. Orgán ochrany přírody zveřejní oznámení o uzavření a obsahu smlouvy na své úřední desce a také způsobem umo žňujícím dálkový přístup be zpro středně po uzavření smlouvy, provedení zápisu nebo uzavření smlouvy podle jiného právního předpisu na dobu alespoň 30 dnů. V oznámení orgán ochrany přírody uvede název a přesné určení chráněného území a dotčených pozemků, předmět ochrany, ochranné podmínky chráněného území (příp. místo, kde je možno se s těmito ochrannými podmínkami seznámit) a datum uzavře ní smlouvy, provedení zápisu nebo uzavření smlouvy podle jiného právního předpisu. 2. Příslušný orgán ochrany přírody postupuje způsobem uvedeným v bod ě 1 tohoto článku obdobně, pokud dojde ke změně, výpovědi nebo zrušení smlouvy; v případě zániku smlouvy zveřejní příslušný orgán ochrany přírody na úřední desce v oznámení způsob, jakým bude zajištčna ochrana příslu šného území (vyhlášení zvláště chráněného území). 1. Smlouva se uzavírá na dobu neurčitou. VIII. Platnost, změna, výpověď nebo zrušení smlouvy 2. Smlouvu je možno měnit jen formou písemných dodatků a jen za souhlasu obou smluvních stran. 3. Smlouvu může orgán ochrany přírody vypovědět, pokud vlastník nedodržuje zásady péče o chráněné území dle čl. IV. této smlouvy nebo dojde-ji ke zhoršení stavu předmětů ochrany. Vlastník může vypovědět smlouvu bez udání důvodů. Výpovědní doba počíná běžet dnem následujícím po dni doručení výpovědi druhé ze smluvních stran a uplyne ke dni účinnosti

8 právního předpisu o vyhlášení zvláště chráněného území, kterým bude zajištěna ochrana území po zrušení smlouvy. Bez ohledu na předchozí větu uplyne výpovědní lhůta nejpozději do jednoho roku od vypovězení smlouvy. 4. V souladu s 45 zákona lze smluvní ochranu území zrušit na základě písemné dohody uzavřené mezi vlastníkem pozemku a orgánem ochrany přírody. V případě nesouhlasu vlastníka pozemku rozhodne o zrušení orgán ochrany přírody, který je dohodu oprávněn uzavřít. Účinnost této dohody je třeba sjednat ke dni účinnosti právního předpisu o vyhlášení zvláště chráněného území, kterým bude zajištěna ochrana po zrušení smlouvy nebo uplynutím tří let pro případ, že do této doby nedojde k vyhlášení daného zvláště chráněného území. IX. 1. Vlastník se touto smlouvou zavazuje, že převod pozemku nebo jeho části vymezených v čl. II. této smlouvy se uskuteční pouze po předchozím informování orgánu ochrany přírody. Účinky tohoto převodu pak nemohou nastat dříve než nabyvatel pozemku nebo jeho části převezme závazky vlastníka, které plynou z této smlouvy, nebo pokud nedojde k vyhlášení zvláště chráněného území v případě, že nabyvatel tyto závazky nepřevezme. Bez ohledu na předchozí větu nastanou účinky převodu nejpozději do tří let od uzavření smlouvy o převodu pozemku nebo jeho části vymezených v čl. II této smlouvy. 2. Je-li nabyvatelem osoba odlišná od státu nebo státního podniku, je vlastník povinen informovat nabyvatele o skutečnosti, že převzetím závazků z této smlouvy mu na základě zákona vzniká věcné břemeno. 3. Ochrana zřízená touto smlouvou je na základě 39 odst. 1 zákona vázána k pozemku formou plnění, které má povahu věcného břemene. Povinnost tohoto plnění vzniká ke dni uzavření smlouvy. Toto plnění se do katastru nemovitostí nezapisuje. 4. Evidence ochrany bude vedena v Ústředním seznamu ochrany přírody podle 42 zákona a podle vyhlášky č. 64/2011 Sb. X. Vymezení pojmů 1. Vojenský újezd Libavá je vymezená část území státu určená prioritně k zajišťování obrany státu a k výcviku ozbrojených sil, což nesmí být omezeno či narušeno. 2. Ochrana přírody a krajiny je veřejným zájmem. Každý je povinen při užívání přírody a krajiny strpět omezení vyplývající ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 3. Výkon práva myslivosti a rybářství na území EVL není omezen nebo vyloučen, pokud to výhradně neomezuje management uvedený v této smlouvě. XI. V souladu s 45f zákona orgán ochrany přírody I. stupně (tj. Újezdní úřad Libavá) sleduje stav evropsky významných druhů a jednotlivých typů evropských stanovišť v chráněném území, získané informace předává prostřednictvím svého nadřízeného orgánu (tj. SRPS, MO) - Ministerstvu životního prostředí. Sledování - monitoring evropsky významných druhů a jednotlivých typů evropských stanovišť v chráněném území bude provedeno minimálně

9 jedenkrát za tři roky ve spolupráci se členy pracovní skupiny pro ochranu přírody ve vojenském újezdě Libavá. XII. Závěrečná ustanovení a ukončení platnosti předchozí "Smlouvy o chráněném území" 1. Tato smlouva je vyhotovena v 4 stejnopisech, které mají charakter originálu. Orgán ochrany přírody obdrží dvě vyhotovení, každý vlastník obdrží jedno vyhotovení smlouvy. 2. Smluvní strany prohlašují, že se s obsahem smlouvy seznámily a že smlouva plně vyjadřuje jejich pravou a svobodnou vůli. Na důkaz toho připojují své podpisy. Tato smlouva je uzavřena okamžikem podpisu obou smluvních stran. 3. Dnem podpisu této smlouvy zaniká předchozí "Smlouva o chráněném území", kterou uzavřeli vlastníci dotčených pozemků a orgán ochrany přírody - Újezdní úřad vojenského Libavá v únoru Místa uzavře ní smlouvy, datum a podpisy: J1 (. 1.o4ř V Praze, dne.... /6. I lot~ V Praze, dne... : k1'.: srvsm brigádní generál Ing. Ladislav. (dočasně pověřen) MINISTERSTV O UBRANY Sekce r.., r o., "'tl -07- J.,. l. ůf1 V Praze, dne... AHNM, J~~ ~. Cf Jllá ~ s ncmovilym majetkem -02-

10 Příloha č. 1 Strana 1522 Sbírka zákonů č. 73 I 2016 Částka 29 Pfíloha č. 926 k nafízení vlády č Sb. Evropsky významná lokalita Libavá Kód lokality: Biogeografická oblast: Rozloha lokality: CZ kontinentální 10773,5 ha Navrhovaná kategorie zvláště chráněného území: národní přírodní rezervace- část, přírodní rezervace - část Kódy a názvy typů evropských stanovišť Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížínného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí. s vegetací trid Littorelletea uniflorae nebo lsoeto-nanojuncetea Pf1rozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotam1on nebo Hydrocharitíon 40AO* - Kontmentálnl opadavé kraviny 6230* * 91EO* - Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) - Bezkolencově louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jilovitých půdách (Moliníon caeruleae) - Vlhkomilná vysokobyl1nná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně - Extenzivní sečené louky nížin až podhůrí (Arrllenatheríon. Brachypodio-CentaureiOn nemoralis) - Pfechodová rašeliniště a tfasoviště - Stredoevropské silikátové sutě - Chasmofylická vegetace silikátových skalnatých svahů - Bučiny asociace Luzu/o-Fagetum - Bučiny asociace Asperulo-Fagetum - Dubohabfiny asoc1ace Gallo-Carpínetum - Lesy svazu Tí/10-Acenon na svazích. sutích a v roklích - Smítené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreálnl Evropy (Aino-Padíon. Alnion incanae, Salicion a/bae) pnontnl typ evropského stanov11ifl'! Evropsky významné druhy strevlík hrbolatý (Carabus variolosus) vranka obecná (Cottus gobio) Kraj Olomoucký kraj Katastrální území Cermná u M ěsta Libavá, Domašov nad Bystřicí I, Dřemovice u Města Libavá, Hadinka, Hlubočky I, H lubočky ll, Hlub očky 111, Hlubočky IV, Jivová I, Kozlov u Velkého Újezdu, Kozlov u Velkého Újezdu I, Nové Oldřůvky I, Rudoltovice, Varhošť u Města Libavá, Velká Střelná Kraj Moravskoslezský kraj Katastrální území Klokočov u Vitkova

11 Částka 29 Sbírka zákonů č. 73 I 20!6 Strana 1523 Orientační grafické znázorněni lokality CZ : f M:>t<Y BfQQUIJ I Vl I', r, ---- "".-- o 2 4 b 8 o 12 "4 16 km J. t' -',.,- l>- L 1 '''llk ; 6t'(;v l ~,n. 1: '"""... ~... C AOPK CR <OCúZK 2015"

12 Pnloba č. 2 - mapa se zákresem hranice EVL Libavá a VÚ Libavá EVL LIBAVÁ,._l L- EVL Libavá ~ plocha EVL ve VÚJ Libavá c::j hranice VÚj Libavá

13 J I.....!!..,. -1 ~,. :!;....- ' ; I.... :... f! 4J.,. ' ""' "i "' ' j 'J " ~ _, i " "' "''~. I. l (. o i ' \. i' v 1 ;. \ "\ c o ~ > i I I ' I \.... ~.. \ \- o ~ c; ~ o I... < : ~ ii > i o (~ - >, ~/ ; ' lil.. i..... I!.,

14 Příloha č. 4 - mapa lesní stanoviště "Smilovský Mlýn a Jasanový hřbet" - - ~ fi6l406 Jivová y.. 'o!, ' ~ 616 ~ _,,. ~ " ',ó ~., ".... # 598 ~ '--'~ \ I Jova pole t>j\iynsky v o \anečn 8 ~ 609 /,., I I StráŽiště ~ 640 Bahna ~587 ~6 14 Dlquhy les.. ~ 542 ~ 544 ~ 581./' \1 rabt 500 I I I I I I ~ 611 hranice EVL Ubavá c:::j vybrané lesnl porosty ve smluvně chráněném územl o m C>AOPK ČR Mapový podklad Cl ČÚZK, 2014

15 Příloha č. 5 Obecné zásady pro předměty ochrany pro EVL Obecné zásady mají vazbu na území evidovaných segmentů s výskytem předmětů ochrany vylišených dle aktualizované vrstvy mapování biotopů. Zásady mohou dále konkretizovat, zpřesňovat či doplňovat obecné zásady uvedené ve smlouvě Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea unijlorae nebo Isoěto-Nanojuncetea M2.1 Vegetace letněných rybníků Dna letněných rybníků a dalších nádrží, jejich okraje obnažené při krátkodobém nedostatku vody a mělké zamokřené plochy intenzivně narušované pojezdy těžké vojenské techniky. provádět pravidelné letnění vybraných rybníků a dalších nádrží v intervalu 4 (3-7) let v období (listopad) březen - červenec (srpen); ideální je čtyřletý cyklus, kratší interval nevhodný z důvodu rozvoje plevelných druhů a omezení žádoucí cenné vegetace nejvhodnější je provádět letnění v návaznosti na výlov- po podzimním vypuštění a výlovu rybníka jej okamžitě opět mírně připustit a ponechat ho pak do léta se zavodněnou menší části dna (ca 1/3-1/2 plochy dna), nejlépe alespoň na některém místě s nezámrznou hloubkou vody (při ponechání určité části vody přes zimu a jaro pak zpravidla není nutné provádět záchranný transfer ohrožených vodních živočichů (ml žů, obojživelníků a jejich snůšek apod.) případně možné jako příležitostné náhradní řešení i jen částečné spuštění hladiny rybníka (alespoň o 114-1/3 hloubky) na jaře tak, aby byla obnažena část dna, a to nejlépe asi na 2-3 měsíce, v případě výskytu ohrožených druhů napouštění až po dokončení tvorby semen těchto druhů u ostatních nádrží bez chovu ryb je nejvhodnější výrazně spustit hladinu vody v předjaří a opět ponechat do léta zavodněnou jen ca 1/3-1/2 plochy dna (termíny viz výše první odrážka) při vypouštění vždy ve spolupráci s odborníkem kontrolovat stav místních populací živočichů v případě ohrožení výskytu vzácných a zvláště chráněných druhů provést záchranný transfer za odborníkem stanovených podmínek nádrže nehnojit a nevápnit (výjimkou je iniciální hnojení pro rozvoj zooplanktonu na začátku sezóny, pouze však jednorázově za použití chlévské mrvy, a dále možnost aplikace chlorového vápna k likvidaci zjištěných ohnisek infekčních onemocnění ryb, v těchto případech je nutné doložit stanovisko Veterinární správy) při odstraňování bahnitých sedimentů ze dna rybníků ponechání jejich části (min. 113 plochy dna) jako zdroje diaspor obnova stávajících a tvorba nových mělkých mokřadů vznikajících pravidelnou vojenskou činností, především pojezdy těžké techniky podle potřeby provádět výřez náletových a rozrůstajících se dřevin (zejména vrb) v místech mělkých mokřadů a na březích zejména menších vodních nádrží s výskytem biotopu případné nové rybníky umisťovat mimo cenné mořadní lokality a luční společenstva

16 3150 Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition V 1 C Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních strojatých vod s bublinatkou jižní nebo obecnou (Utricularia australis a U vulgaris) V 1 F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty Přirozené stojaté až mírně tekoucí vody - tůně, klidné úseky toku, rybníky a další vodní nádrže nehnojit, nevápnit, nepoužívat chemické prostředky (s výjimkou rybníků - zde možno postupy viz výše) záměrnou manipulaci s výškou vodní hladiny v nádržích provádět pouze šetrně a tak, aby nebyla ohrožena vodní vegetace, zejména vzácné druhy rostlin a rozmnožující se druhy živočichů (tj. vodní hladina bude v době rozmnožování obojživelníků udržována stabilní s maximálním poklesem o 1 O cm oproti normální provozní hladině) vyloučit intenzivní chov ryb a vysazování vodních ptáků (zejména kachen) rybí obsádka musí odpovídat velikosti a úživnosti vodní plochy (hospodařit tak, aby převažoval větší a střední zooplankton nad drobným a průhlednost vody ve vegetační sezóně dosahovala alespoň 50 cm) a musí být vyrovnaná, s odpovídajícím podílem dravých ryb; nevhodné je vysazování býložravých ryb (pouze v případě omezení méně žádoucích vodních rostlin) a nepůvodních druhů ryb vysazování ryb vyloučit u tůní a malých vodních nádrží (které nejsou rybníky), v případě výskytu ryb zajistit odlov elektrickým agregátem provádět pouze šetrné odbahnění dle potřeby s ponecháním části sedimentů pro zachování zásoby diaspor druhů tvořících předmět ochrany a ponecháním dostatečné plochy litorálního pásma porostů na břehu vodní plochy v termínu září - říjen podporovat vytváření a obnovu tůní zejména pomocí vojenské techniky a munice, především v místech původního výskytu a na plochách mimo cenné biotopy s výskytem vzácných druhů rostlin a živočichů zajistit citlivé odstranění dřevin v případě zástinu a zanášení opadem ze stromů pravidelný monitoring stavu vodních ploch a výskytu předmětu ochrany a případná úprava hospodaření 6230 Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce Travní porosty kyselých a málo produktivních půd na sušších svahových polohách a střídavě vlhkých místech v plochých terénech např. na obvodu rašelinných luk. zajistit sečení lehkou mechanizací (na dostupných místech i traktorem) se sušením píce a odvozem sena kvalitnějších porostů lx za 1-2 roky, méně kvalitních a živinami bohatých porostů l-2x za rok, minimální interval pro seč je lx za 2-3 roky, v termínu od června do poloviny října nebo krátkodobou extenzivní pastvu (nejlépe ovcí) od poloviny srpna do poloviny října se sečením nedopasků nebo kombinaci pastvy a sečení. Neprovádět na plochách s výskytem hořce hořepníku a modráska hořcového v termínu od vhodná rotační pastva ovcí, skotu, koní na plochách od začátku června do poloviny října, případně v období, kdy plochy nejsou přímo využívány nebo bezprostředně ovlivněny výcvikem vojsk zajistit občasné částečné narušení dmu v případě neprovádění pastvy vyvláčením, případně neintenzivními pojezdy vojenskou technikou

17 pokosenou travní biomasu sušit na místě a usušenou trávu (seno) vždy odvést z lokality, v případě podmáčených a ruderalizovaných ploch z lokality odklidit zelenou píci sečení a pastvu provádět po odkvětu a vysemenění zvláště chráněných a významných druhů rostlin v případě výskytu zvláště chráněných nebo regionálně významných druhů organismů provádět seč či pastvu s ohledem na jejich biologické nároky ponechávat neposečené plochy bez výskytu ruderálních a invazních druhů rostlin pro dokončení vývoje rostlin a živočichů ( % plochy, v šířce minimálně 5 m, lépe však min. 1 O m, rozmístěných mozaikovitě po ploše) zajistit meziroční střídání nekosených ploch a termínů kosení jednotlivých lokalit umožnit obohacení diverzity druhově chudých porostů nejlépe dosušováním sena nebo výsevem osiva z kvalitnějších, zachovalých porostů z blízkého okolí 6410 Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae) Tl.9 Střídavě vlhké bezkolencově louky Střídavě vlhké louky na oglejených půdách se silně kolísající hladinou podzemní vody na vyšších terasách niv potoků a řek, v podmáčených svahových polohách, na obvodu rašelinišť. zajistit sečení lehkou mechanizací se sušením píce a odvozem sena kvalitnější porosty lx za 1-2 roky, degradované, živinami bohaté porosty 1-2x za rok v případě jedné seče v termínu červen až srpen, v případě 2 sečí v termínu druhá polovina května až září. Možné je velmi extenzivní přepásáni v termínu srpen až září. Neprovádět na plochách s výskytem hořce hořepníku a modráska hořcového v termínu od O. 9. vhodná je rotační pastva ovcí, skotu, koní na plochách v termínu červen až září, případně v období, kdy plochy nejsou přímo využívány nebo bezprostředně ovlivněny výcvikem vojskporosty bez bezkolence pro obnovu sekat 2x za rok v termínu od poloviny května do konce září neprovádět zásahy do hydrologického režimu pokosenou travní biomasu sušit na místě a usušenou trávu (seno) vždy odvést z lokality, v případě podmáčených a ruderalizovaných ploch z lokality odklidit zelenou píci sečení a pastvu provádět po odkvětu a vysemenění zvláště chráněných a významných druhů rostlin v případě výskytu zvláště chráněných nebo regionálně významných druhů organismů provádět seč či pastvu s ohledem na jejich biologické nároky. Na plochách s výskytem chřástala polního provést seč nejprve po 15. srpnu, při kosení postupovat od středu k okrajům pozemků ponechávat neposečené plochy bez výskytu ruderálních a invazních druhů rostlin pro dokončení vývoje rostlin a ž ivočichů (15-20 % plochy, v šířce minimálně 5 m, lépe však min. 1 O m, rozmístěných mozaikovitě po ploše) zajistit meziroční střídání nekosených ploch a termínů kosení jednotlivých lokalit umožnit obohacení diverzity druhově chudých porostů nejlépe dosušováním sena nebo výsevem osiva z kvalitnějších, zachovalých porostů z blízkého okolí 6430 Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně MS Devětsilové lemy horských potoků

18 Přirozené lemové porosty podél malých vodních toků vyřezávat náletové dřeviny, mechanicky a chemicky odstraňovat invazní a geograficky nepůvodní dřeviny a rostliny neprovádět nevhodné vodohospodářské zásahy jako jsou například regulace toků změnou koryta vodoteče a změnu průtoků hrazením T1.6 Vlhká tužebníková lada séct lehkou mechanizací dle potřeby s odklizením zelené píce lx 3-5 let od srpna do září, minimálně lx 7 let nálet ručními nástroji (kosa křovinořez), degradované a ruderalizované porosty častěji vyřezávat náletové dřeviny, mechanicky a chemicky odstraňovat invazní a geograficky nepůvodní dřeviny a rostliny 6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio Centaureion nemoralis) T 1.1 Mezofilní ovsíkové louky Louky na vyšších stupních aluviálních teras a na svazích na mezotrofních stanovištích. zajistit sečení lehkou mechanizací či traktorem (na sušších a rovinatých stanovištích) se sušením píce a odvozem sena 1-2 (3) x ročně, minimálně 1 x ročně. První seč od poloviny června do konce července, druhá seč od července do konce srpna, v případě tří sečí od května do konce září. Porosty s výskytem třtiny křovištní a nepůvodních druhů vhodné kosit vícekrát ročně s první sečí do poloviny června. Druhou seč možno nahradit extenzivní pastvou (skot, ovce) v termínu srpen až říjen s dokosením nedopasků. vhodná rotační pastva ovcí, skotu, koní na plochách v termínu květen až říjen, případně v období, kdy plochy nejsou přímo využívány nebo bezprostředně ovlivněny výcvikem vojsk pokosenou travní biomasu sušit na místě a usušenou trávu (seno) vždy odvést z lokality, v případě podmáčených a ruderalizovaných ploch z lokality odklidit zelenou píci sečení a pastvu provádět po odkvětu a vysemenění zvláště chráněných a významných druhů rostlin v případě výskytu zvláště chráněných nebo regionálně významných druhů organismů provádět seč či pastvu s ohledem na jejich biologické nároky. Na plochách s výskytem chřástala polního provést seč nejprve po 15. srpnu, při kosení postupovat od středu k okrajům pozemků ponechávat neposečené plochy bez výskytu ruderálních a invazních druhů rostlin pro dokončení vývoje rostlin a živočichů (15-20 % plochy, v šířce minimálně 5 m, lépe však min. 10m, rozmístěných mozai kovitě po ploše) zajistit meziroční střídání nekosených ploch a termínů kosení jednotlivých lokalit umožnit obohacení diverzity druhově chudých porostů nejlépe dosušováním sena nebo výsevem osiva z kvalitnějších, zachovalých porostů z blízkého okolí 7140 Přechodová rašeliniště a třasoviště R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště

19 Rašeliniště a rašelinné louky provádět dle potřeby sečení s odklizením zelené píce nebo sušením sena, 1 x 1-2 roky ručními nástroji - kosa, křovinořez, minimálně lx za 3-5 let v suššším období od července do srpna (při expanzi rákosu obecného séct nejlépe v červnu, ovšem v tomto případě pouze pokud tyto porosty nebudou hostit hnízdící druhy ptáků), ve výjimečných případech (méně kvalitní a živinami bohaté porosty) až 2x za rok v termínu červen - září. odstraňovat náletové dřeviny zajistit v případě potřeby nepravidelné mechanické narušování povrchu rucmm1 nástroji pro podporu druhů neprovádět zásahy do vodního režimu pro odvodnění pozemků pokosenou travní biomasu sušit na místě a usušenou trávu (seno) vždy odvést z lokality, v případě podmáčených a ruderalizovaných ploch z lokality odklidit zelenou píci sečení provádět po odkvětu a vysemenění zvláště chráněných a významných druhů rostlin v případě výskytu zvláště chráněných nebo regionálně významných druhů organismů provádět seč s ohledem na jejich biologické nároky. Na plochách s výskytem chřástala polního provést seč nejprve po 15. srpnu a při kosení postupovat od středu k okrajům pozemků ponechávat neposečené plochy bez výskytu ruderálních a invazních druhů rostlin pro dokončení vývoje rostlin a živočichů ( % plochy, v šířce minimálně 5 m, lépe však min. 10m, rozmístěných mozaikovitě po ploše) zajistit meziroční střídání nekosených ploch a termínů kosení jednotlivých lokalit R2.3 Přechodová rašeliniště Prameništní rašeliniště, okraje vodních ploch, vrchoviště ponechat bez zásahu v případě, že nedochází k sukcesním zmenam biotopu, případně zajistit sečení s odklizením zelené píce dle potřeby lx za 2-3 roky, min. 1 x 1 O let ručními nástroji (kosa, křovinořez), ve výjimečných případech (méně kvalitní a živinami bohaté porosty) l-2x za rok v termínu od července do konce srpna včetně výmladků dřevin, odstranění náletu dřevin dle potřeby 1 x 3-1 O let (říjen - únor) pokosenou travní biomasu sušit na místě a usušenou trávu (seno) vždy odvést z lokality, v případě podmáčených a ruderalizovaných ploch z lokality odklidit zelenou píci sečení provádět po odkvětu a vysemenění zvláště chráněných a významných druhů rostlin v případě výskytu zvláště chráněných nebo regionálně významných druhů organismů provádět seč či pastvu s ohledem na jejich biologické nároky 8150 Středoevropské silikátové sutě S2B Pohyblivé sutě silikátových hornin Vegetace na nezpevněných antropogenních sutích a na haldách vytěženého materiálu kulmských břidlic v lomech ponechat bez zásahu, v případě potřeby zajistit vyřezání stínících dřevin nezalesňovat

20 8220 Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů S 1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin Stinné a slunné skalní srázy a balvanové rozpady ponechat bez zásahu, v případě potřeby zajistit vyřezání stínících dřevin nezalesňovat 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum- řešeno v RSH 9110 Bučiny asociaceasperulo-fagetum řešeno v RSH 9170 Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum řešeno v RSH 9180 Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích řešeno v RSH 91EO Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) řešeno v RSH Střevlík hrbolatý (Carabus variolosus) Vyskytuje se zejména v okolí vodních toků včetně malých potoků, pramenišť, rašelinišť, které přiléhají k lesům. Obývá lesy listnaté, smíšené, ale i jehličnaté Jeho výskyt se předpokládá na většině území EVL. Výskyt druhu byl zatím potvrzen ve dvou oblastech EVL: - v jihovýchodní části území v oblasti mezi Velkým Újezdem, Potštátem a horním tokem Odry -v severozápadní oblasti EVL u Hluboček a Hrubé Vody. zachovat přírodní charakter vodních toků a jejich niv včetně pramenišť vyloučit změny vodního režimu (odvodňování, lesnické meliorace, hrazení bystřin, regulace vodotečí) zajistit dobrý stav okolních lesních porostů s přirozenou druhovou, věkovou a prostorovou skladbou, s dostatečným množstvím starých, odumírajících a rozkládajících se dřevin (v době smrkové soušové a kůrovcové kalamity zajistit zachování trvale udržitelného lesa jako základního biotopu vevl) v okolí vodních toků a pramenišť (cca do 50 m) omezit rozlohu obnovních prvků na max. 0,9 ha nebo je nahradit způsoby obnovy bez vzniku holiny (menší clonné seče, výběmé hospodaření) těžbu a přibližování dříví provádět šetrnými technologiemi tato opatření aplikovat v co největší míře i v nepůvodních lesních porostech s prokázaným či předpokládaným výskytem předrnětného druhu, zejména ponechávat v porostech v dostatečném množství jedince a skupiny dřevin přirozené dřevinné skladby k fyzickému dožití a rozpadu. zamezit výskytu zdrojů znečištění vody v místech, kde by mohlo dojít ke kontaminaci vodních toků a nádrží.

21 Vranka obecná (Cottus gobio) Obývá horské a podhorské potoky v úsecích s členitým kamenitým nebo štěrko-kamenitým dnem. Výskyt vranky obecné je vevl Libavá znám z Odry a Olešnice, není však vyloučen ani v dalších vodních tocích oblasti. zachovat přirozené prostředí vodních toků s čistou vodou, přirozenou morfologií a vývojem koryta a přirozeným složením rybí fauny (bez nadměrného vysazování dravých druhů a s vyloučením vysazování nepůvodních druhů), zamezit znečišťování vodních toků nezasahovat do morfologie koryta vodních toků technickými úpravami (dláždění dna, hrazení toků) včetně zásahů do jejich břehů a břehových porostů nevytvářet migrační bariéry na tocích a to ani poměrně nízké stupně a jezy netěžit říční sedimenty, s výjimkou prokazatelných krajních případů prevence před velkými škodami (povodňová ochrana intravilánu či technických objektů např. mo stů, komunikací), pouze mimo období rozmnožování a vývoje vranek (březen- duben) v případě odběru vody z toků zachovávat minimální zůstatkové průtoky (minimálně v limitech směrných hodnot dle metodického pokynu MŽP) neprovádět případné slevování násady v tocích elektrickým agregátem, neaplikovat pesticidy s možným negativním vlivem na vodní organizmy (rovněž i další látky jako například statková nebo průmyslová hnojiva)

22 Příloha č. 6,, v v,, RAMCOVE SMERNICE HOSPODARENI PRO VYBRANE BIOTOPY V RÁMCI EVL LIBAVÁ (CZ ) V rámci EVL Libavá se jedná především o následující biotopy : 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum -Biotop: acidofilní bučiny L5.4, 9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum; - Biotop: květnaté bučiny L5.1, 91EO* Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy Biotop: údolní jasanovo olšové luhy, L2.2, 9180* Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích- Biotop: suťové lesy L Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum Cílem je v první řadě zajistit, aby se nezhoršoval stav evidovaných přírodních biotopů z doby vyhlášení EVL a dále, aby bylo aktivním managementem dosahováno na vhodných místech jeho zlepšení. K uskutečnění těchto záměrů je nutné respektovat v návrzích hospodaření i při jeho vlastni realizaci opatření uvedená v níže přiložených rámcových směrnicích hospodaření.

23 9110 (L5.4) Acidofilní bučiny a 9130 (LS.l) Květnaté bučiny Dle schváleného OPRL odpovídají výskytu biotopů acidofolních a květnatých bučin následující hospodářské soubory- 416, 516, 356, 536, 556 které jsou uvedeny v OPRL pro PLO 29 - Nízký Jeseník. Níže uvedená rámcová směrnice pro květnaté a acidofilní bučiny je odchylkou k těmto hospodářským souborům dle vymapovaných biotopů a příslušného lesního typu. Kód lokality Název EVL Kategorie ochrany : CZ Libavá Smluvní ochrana ( 39 zákona č Sb. v platném znění) Kód typu přírodního stanoviště I Název stanoviště I Název druhu Kód a název biotopu Rozloha Kód druhu EVL Libavá ha 9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum l5.1- Květnaté bučiny 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum) l5.4 -Acidofilní bučiny Kategorie lesa (návrh) Převládající soubory lesních typů a) les zvláštního určení (dle 812la, 8/2/e, 812lf nebo 8l2lh zákona č. L5.1-3A,3S,3H,3B,30,3V,30,4F,4S,4H,4B, 289/1995 Sb.) 40,4V,40,5F,5A,5S,5H,5B,50,5V,50 b) les ochranný (dle 711a zákona č. 289/1995 Sb.) L5.4-3N,3K,30,40,4P,4G,5N,5K,50,5P Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin bude stanoven dle Stanovištně odpovídající druhy dřevin cílové cílových hospodářských souborů (porostních typů) pro PLO 29 souboru druhové skladby budou předepsány dle jednotlivých lesních typů a přílohy č. 3 vyhlášky č Sb., o zpracování oblastních cílových hospodářských souborů (porostních typů) plánů rozvoje lesů a vymezení hospodářských souborů pro PLO 29, souborů lesních typů a vyhlášky č Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje Základní hospodářská doporučení Hospodářský způsob (účelový výběr), P- podrostní}, N - násečný Hospodářský tvar les vysoký Obmýtí Obnovní doba Fyzický věk (PBP*) Nepřetržitá (PBP) lesů a vymezení hospodářských souborů Charakteristika porostů a dlouhodobý cíl :Jedná se o porosty tvořené dřevinami přirozené druhové skladby s převažujícfm zastoupením buku lesního nebo lokálně jedle bělokoré, obnovované primárně cestou přirozené a umělé obnovy, smíšené, věkově i prostorově diferencované, Obnovní postup a způsob obnovy A. Clonná seč za účelem podpory přirozené obnovy stanovištně původních dřevin, uplatňovaná primárně ve stejnověkých, plošně rozsáhlých porostech, podle aktuálního stavu v kombinaci s předsunutými skupinami (holé nebo clonné kotlíky) pro zavedení chybějících druhů přirozené skladby. V plošně rozsáhlých stejnověkých porostech různé kombinace předsunutých obnovních prvků. Ponechávat zde pouze kvalitní nedomýcené výstavky a jejich skupiny. B. Skupinová clonná seč: pro podporu přirozeného zmlazení cílových druhů a členitou vertikální i horizontální strukturu lesa. Uplatní se v terén ně příznivějších partiích. Obnovní zásahy realizovat primárně na úkor nadměrně zastoupených a ne původních dřevin, případně nevhodných ekotypů. Nedostatkové druhy původní skladby důsledně šetřit. Přednostně využívat přirozeně vznikající východiska obnovy. C. Násek: na zabufeňujfcích stanovištích a v souvislosti s úpravou druhové skladby v rámci přeměn porostů nevhodného složení. Lze kombinovat s předsunutými skupinami pro přirozenou nebo umělou obnovu málo zastoupených a chybějících druhů přirozené skladby. Pro zachování vývojové kontinuity původních dřevin a podporu biodiverzity ponechávat v rámci obnovních prvků ne do mýcené perspektivní výstavky (v množství po dohodě s vlastníkem). Způsob obnovy: V maximálně dosažitelné míře podporovat přirozenou obnovu cílových dřevin (s výjimkou případného výskytu porostů zcela geneticky nevhodných). Do nástupní generace lesa integrovat rovněž tzv. sukcesní druhy- OS, JR, JIV, BR, OL I OLS aj. Oako přípravné a pomocné dřeviny, např. v obtížně zalesnitelných plochách - např. SLT 5J). Umělou obnovu přednostně využívat za účelem zajištění chybějících a nedostatkových cílových druhů v nástupní generaci lesa a pokud se nedostaví přirozená obnova. Umělou obnovu- předsunuté prvky využívat v plo š ně rozsáhlých stej nověkých porostech. Nevysazovat a redukovat geograficky nepůvodní druhy dřevin (tj. dřevin, u nichž ne lze předpokládat, že byly sou částí původních společenstev květnatých bučin, včetně jasanu ztepilého) s výjimkou modřínu do 5%. Péče o nálety, nárosty a kultury Ochrana perspektivní přirozené obnovy cílových dřevin i realizovaných výsadeb před škodami zvěří - přednostně s využitím menších oplocenek. Individuálně (s pomoci repelentů, stabilních oplůtků oplůtky) chránit zejména bodové

24 zmlazení vzácných a nedostatkových druhů (podle možností zajistit aktivní vyhledání náletu v terénu). Na zabuřeňujících stanovištích zajistit zdárné odrůstání založených kultur především mechanickou redukcí konkurující pasekové vegetace {ožínání, výřez nitrofilních keřů, ošlap). šetřit zmlazené náletové dřeviny {JR, BR, OS, JIV). Chemickou ochranu (aplikaci herbicidního přípravku) připustit v odůvodněných případech. Výchova porostů Obecně: Výchovné zásahy zaměřit na druhový výběr dle modelů přirozené skladby s přihlédnutím k regionálním odchylkám Odstraňovat geograficky nepůvodní dřeviny, uvolňovat jedince nedostatečně zastoupených cílových listnáčů a jedle, šetřit přípravné {sukcesní) dřeviny: BR, JIV,JR, OS, OL, OLS aj. Podporovat tloušťkovou a prostorovou diferenciaci porostů {úpravu prostorového uspořádání provádět přednostně ve stejnověkých horizontálně zapojených skupinách mimo vliv horní etáže prostřednictví úrovňových zásahů s nestejnou intenzitou po ploše). dle stavu jednotlivých porostních skupin. V dospívajících porostech uvolňovat koruny vybraných perspektivních jedinců pro budoucí přirozenou obnovu (podpora fruktifikace). Opatření ochrany lesa Ochrana přirozené obnovy a realizovaných výsadeb před škodami zvěří a konkurující buřenf {viz péče o nálety a kultrury). Udržování a cílená podpora ekologické stability porostů (přírodě blízká dřevinná skladba a struktura). Lokální redukce početních stavů škodící spárkaté zvěře na úroveň, kdy bude možné docílit uspokojivého odrůstání přirozené obnovy cílových dřevin {řešitelné pouze v rámci příslušných honiteb). Opatření k zamezení šíření kalamitních hmyzlch škůdců : nejsou omezena, jedná se především o zpracování nahodilých těžeb. Doporučené technologie UKT, SLKT, koňský potah, na strmých svazích lanová dopravní zařízení. Existující síť lesních cest v případě potřeby rozšiřovat. Přednostně využívat příznivé podmínky pro soustřeďování dříví.

25 91EO (L2.2) Údolní jasanovo-olšové luhy Dle schváleného OPRL odpovídají výskytu bi otopů "Údolních jasanovo-olšových luhů" následující hospodářské soubory- 195, 197, 297, které jsou uvedeny v OPRL pro PLO 29-Nízký Jeseník. Níže uvedená rámcová směrni ce pro výše zmíněné olšiny je odchylkou k těmto hospodářským souborům dle vymapovaných biotopů a přís lušného lesního typu. Kód lokality Název EVL Kategorie ochrany : CZ Libavá Smluvní ochrana ( 39 zákona č. 114/1992 Sb. v platném Kód typu p řírodn ího Název stanoviště I Název druhu Kód a název biotopu Rozloha stanoviště I Kód druhu ha 91EO Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy L2.2- Údolní jasanovo-olšové luhy temperátní a Boreální Evropy (Al no- Padion, Alnion-inca nae,salicion Albae) Kategorie lesa (návrh) P řevládaj ící soubory lesních typů a) les zvláštního určení (dle 8/2/a, 8/2/e, 8/2/f nebo 8/2/h 3L, 3U1, SL zákona č. 289/1995 Sb.) b) les ochranný (dle 7/1a zákona č. 289/1995 Sb.) Minimální podíl meliora čních a zpevňuj ících d řevi n bude Stanovištně odpovídající druhy d řev in cílové druhové stanoven dle cílových hospodářských souborů (porostních typů) skladby budou předepsány dle jednotlivých cílových pro PLO 29 souboru lesních typů a přílohy č. 3 vyhlášky č. 83/1996 hospodářských souborů (porostních typů ) pro PLO 29 Sb., o zpracování oblastních plá n ů rozvoje lesů a vymezení souborů lesních typů a vyhlášky č. 83/ 1996 Sb., o zpracování hospodářských souborů oblastních plánů rozvoje lesů a vymezení hospodářských Základní hospodářská doporu čen í zněn í) souborů Hospodá řský způsob Hospodářský tvar (účelový výběr), Les vysoký P- podrostní) Obmýtí Obnovní doba 90 (80-100} 20 (30) Fyzický věk (PBP*) Nepřetržitá (PBP) Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Cílem péče jsou porosty horských olšin a olšových luhů s přírodě blízkou druhovou skladbou a strukturou odpovídající stanovištním podmínkám. Obnovní postup a způ sob obnovy Obnovní postup: Přednostně uplatňovat jednotlivý nebo skupinový (účelovým) výběr stromů s cílem dosažení (udržení) př írodě blízké skladby. Takto zasahovat zejména v liniových porost ech v nivách drobných vodotečí a v enklávách maloplošných prame n išť. P ůjde zejména o postupné odstraňování vyskytujících se geograficky nepůvodních druhů (včetně např. expanzivního jasanu), uvolněn í nedostatkových dřevi n a podporu přirozené obnovy v podrostu. V souvislejších porostech olšin s ohledem na zdravotní stav a charakter stanoviště (stupeň zamoření) lze vkládat obnovní prvky charakteru clonných skupin (v místech vzdá leněj ších od vodních toků I pramenišť). Jako východiska volit již existující svět l iny a porostní mezery. Vitální jedince cílových dřevin ponechávat jako výstavky. Smrkové skupiny (event. části porostů s převahou smrku), pokud zasahují do evidovaných segment ů, obnovovat podle potřeby okrajovou clonnou sečí nebo násekem v kombinaci s předsu n utými prvky (clonnými nebo holými skupinami) pro zavedení chybějících cílových dru h ů. Vitální jedince původních dřevin př i míšené v mateřském porostu zachovat ve formě výstavků. Vytěženou hmotu vyklízet s ohledem na dostupnost terénu. Způsob obnovy: Zejména preferovat přirozenou obnovu olše šedé a olše lepkavé. Uměle vnášet chybějící a nedostatečně zastoupené druhy, případně zajišťovat nástupní generaci lesa př i dlouhodobé stagnaci přirozené obnovy. Převáží sadba jamková, v případě nutnosti na zamokřených st anovištích vyvýšená (s využití při rozených vyvýšenin v okolí pařezů apod.). Nevysazovat geograficky ne původní druhy dřev in Péče o nálety, nárosty a kultury Zajistit ochranu sazenic a perspektivního zmlazení cílových dřevin před škodami zvěří. Dopo r učuje se upřednostňovat plocení (plošné výsadby a ná lety I nárosty). V případě individuální ochrany se předpok ládá využití stabilních mechanických zábran (oplůtků, tubusů) a repelentních nátěrů. Za ložené kultury (výsadby podsadby) chránit před útlakem konkurující vegetace (pokud je předem vyloučeno ohrožení populací chráněných druhů rostlin). Postupovat přednostně mechanicky - ožínání, ošlap, vytrhávání, výřez dřevin. Aplikaci

26 chemických látek lze připustit j v odůvodněných případech (v souvislosti s potlačování expanzivních a invazních druhů). Výchova po rostů Ve smíšených porostech podporovat na typických stanovištích olšových luhů perspektivní OL /OLS na úkor SM, BO nebo JS. Mírnými zásahy asanačního charakteru zlepšovat zdravotní stav a kvalitu (za účelem podpory statické stability). Minimalizovat zásahy v podúrovni. Smrkové porosty zasahující do biotopů olšin vychovávat od mládí ve volnějším zápoji k tvorbě hluboko zavětvených korun (do 40 let věku 2 zásahy v deceniu). Redukovat nejvíce poškozené stromy (loupání, vrškové zlomy, pahýly), šetřit budoucí kostru porostu. Ve starších skupinách podporovat perspektivní jedince kladným výběrem. Průběžně uvolňovat vtroušené listnáče a jedli bez ohledu na jejich hospodářskou kvalitu, šetřit sukcesní náletové dřeviny. Opatře n í ochrany lesa Podporovat přírodě blízkou druhovou skladbu a strukturu porostů odpovídající stanovištním podmínkám. Zajistit ochranu kultur a přirozeného zm lazení před škodami zvěří a buření O patření k zamezení šíření ka lamitních hmyzích škůdců: nejsou omezena, jedná se především o zpracování nahodilých těžeb. Doporučené technologie UKT, SLKT, koňský potah, na strmých svazích lanová dopravní zařízení. Existující síť lesních cest v p řípadě potřeby rozšiřovat po dohodě s OOP. Soustřeďování dříví provádět za dostatečné únosnosti půdy (mráz, sucho), s ohledem hydrologický režim stanovišť, na bylinný podrost a zmlazení stromového patra. I

27 9180 (L4) Suťové lesy následující h ospodářské Dle schváleného OPRL odpovídají výskytu biotopů "Suťových lesů" soubory- 015, 017, 2 15, (195, 197), které jsou uvedeny v OPRL pro PLO 29- Nízký Jeseník. Níže uvedená rámcová směrnice pro výše zmíněné suťové lesy je odchylkou k těmto hospodářským sou borům dle vymapovaných biotopů a p řís lušného lesního typu. Kód lokality Název EVL Kategorie ochrany : CZ Libavá Smluvní ochrana { 39 zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění) Kód typu přírodního stanoviště Název stanoviště I Název Kód a název biotopu Rozloha I Kód druhu druhu EVL Libavá ha 9180 Lesy svazu Tilio-Acerion na L4 -suťové lesy svazích, sutích a roklích Kategorie lesa {návrh) Převládající soubory lesních typů a) les zvláštního určení {dle 8/2/a, 8/2/e, 8/2/f nebo 8/2/h 3J, 3U, 5U zákona č. 289/1995 Sb.) b) les ochranný {dle 7/1a zákona č. 289/1995 Sb.) Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin bude Stanovištně odpovídající druhy dřevin cílové druhové skladby stanoven dle cílových hospodářských souborů (porostních typů) budou předepsány dle jednotlivých cílových hospodářských pro PLO 29, souboru lesních typů a přílohy č. 3 vyhlášky č. souborů (porostních typů) pro PLO 29, so uborů lesních typů a 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje le sů a vyhlášky č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje vymezení hospodářských souborů l esů a vymezení hospodářských so uborů Základní hospodářská doporučení Hospodářský způsob Hospodářský tvar {ú čelový výběr), Les vysoký Obmýtí Obnovní doba Fyzický věk Nepřetr žitá Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Svahové suťové a roklinové lesy s diferencovanou prostorovou strukturou (zpravidla třípatrovou), tvořenou dřevinami přirozené druhové skladby. Vzhledem k obtížné dostupnosti v extrémních partiích svahů a důležité půdoochranné funkci zůstane podstatná část porostů. lokáln ě {v partiích výrazněji ovlivněných lesním hospodařením) bude účelovými zásahy podporována přírodě blízká druhová skladba a struktura lesa. Při ob nově porostů preferovat PZ, bez úmyslných zásahů. Obnovní postup a způsob obnovy Obnovní postup: 1) Na zák ladě předchozí dohody se správcem lesního majetku ponechávat porosty na extrémních stanovištích nakupených balvanin, příkrých suťovitých svahů, svahových roklin, či úpatních sutí a dále porostů. 2) Úmyslné těžby, pokud budou s ohledem na charakter stanovišť realizovány, soustřed it zejména v dopravně přístupných porostech s pozměněnou druhovou skladbou {za předpokladu respektování jejich půdoochranné funkce). Přednostně je třeba uplatňovat jednotlivý až skupinovitý výběr st romů zaměřený na podporu přirozené obnovy cílových druhů a diferencované prostorové struktury lesa. Postupně redukovat geograficky a stanovištně ne původní dřeviny {včetně smrku a borovice). Způsob obnovy: Maximálně využívat přirozenou obnovu všech dřevin p řiroze né skladby {včetně dřevin skucesních: OS, BR, JIV, JR aj.). Umělou obnovou zajistit zastoupení chybějících a nedostatkových cílových druhů v nástupní generaci lesa. Sázet skupinovitě a hlou čkovitě na vhodná {mikroklimaticky a půd ně) místa, primárně do existujících světlin nebo v plochách založených obnovních prvků. Sadba (pokud možno) jamková. Využít lze rovněž síje do humózní výplně mezi kameny. Nevysazovat geograficky nepůvodní druhy dřevin {tj. dřevin, u nichž nelze předpokládat, že byly so u část í původních lesních spo lečenstev, v rámci EVL též např. jasan ztepilý). Kamenité sutě s dlouhodobě blokovanou sukcesí {v dů s l edku biotických vlivů) neza lesňovat a v rámci PUPFL zajistit jejich začlenění mezi bezlesí). V porostech ponechávat jednotlivé doupné stromy a vývraty, tam kde je zpracování ekonomicky nerentabilní. Péče o nálety, nárosty a kultury Podle možností a terénní dostupnosti zajistit ochranu perspektivního zmlazení cílových dřevin i realizovaných výsadeb před škodami zvěří {in di v iduá ln ě s pomocí repe lentů a stabilních oplůtků oplůtky nebo placením- větš í skupinky, založené obnovní prvky). V případ ě potřeby redukovat konkurující nitrofilní a pasekovou vegetaci {bezy, ostružiníky, třtina křovištní apod.): vyžínáním, výřezem. Aplikaci herbicidu {Roundup) lze připu stit v odůvodn ěnýc h případech Sukcesní náletové dřeviny {JR, BR, OS, JIV...) cíleně nevytínat a naopak je přirozeně integrovat do nástupní generace lesa nebo využítjako přípravný porost.

28 Výchova porostů Výchovné zásahy provádět s ohledem na dostupnost porostů v omezeném rozsahu. Zaměř í se na podporu nedostatkových dřevin cílové skladby, zlepšení statické stability, případně na redukci nepůvodních druhů. Tradiční kvalitativní hospodářská hlediska by neměla být uplatňována (např. redukce předrostlíků, netvárných nebo zavětve ných stromů, potlačovaných, ale vitálních jedinců apod.), rozhodující je schopnost původních dřevin stabilizovat porost a přirozeně se zmlazovat. šetřit je třeba přimíšené sukcesní druhy (BR, JR, OS, JIV). Zásahy na úpravu prostorové diferenciace by měly být prováděny zejména ve stejnověkých horizontálně zapojených skupinách (v úrovni s nestejnou intenzitou po ploše za účelem prostorové a tloušťkové rozrůzněnosti). Vyřezanou hmotu ponechávat na místě, případně zajistit stahání do hromad. Opatření ochrany lesa Chránit přirozenou a umělou obnovu (zejména silně nedostatkových dřevin původní skladby) před škodami zvěří Chránit výsadby dřevin cílové skladby před útlakem konkurující nitrofilní a pasekovou vegetací Využíváním šetrných technologií při manipulaci s dřevní hmotou minimalizovat riziko svahové půdní eroze. Udržovat a cíleně podporovat ekologickou stabilitu porostů (přírodě blízkou dřevinnou skladbu a strukturu). Opatření k zamezení šíření kalamitních hmyzích š kůdců- bez zvláštních omezení, jedná se především o zpracování nahodilých těžeb. Doporučené technologie Vyvážecí soupravy, UKT, SLKT s nízkotlakými pneumatikami, koně, na strmých svazích lanová dopravní zařízení. Manipulaci s dřevní hmotou provádět za dostatečné únosnosti půdy (za sucha nebo zámrazu), šetrně k půdnímu krytu a vegetaci. Zvláště šetrně postupovat v porostech s evidovaným výskytem chráněných a ohrožených rostlinných druhů v bylinném podrostu (vyklízení provádět výlučně v podzimním a zimním období, v době zatažení rostlin, optimálně za mrazu a na sněhové pokrývce).

29 9170 Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum Dle schváleného OPRL odpovídají výskytu biotopů "Dubohabřin asociace Galio-Carpinetum" následující hospodářské soubory- 415, 417,435, které jsou uvedeny v OPRL pro PLO 29 - Nízký Jeseník. Níže uvedená rámcová směrnice pro výše zmíněné lesy "Dubohabřin asociace Galio Carpinetum" je odchylkou k těmto hospodářským souborům dle vymapovaných biotopů a příslušného lesního typu. Kód lokality Název EVL Kategorie ochrany : CZ Libavá Smluvní ochrana ( 39 zákona č Sb. v platném znění) Kód typu přírodního stanoviště I Název stanoviště I Název Kód a název biotopu Rozloha Kód druhu druhu EVL Libavá ha 9170 Dubohabřiny asociace L3.1 - Hercynské dubohabřiny Galio- Carpinetum L3.2 - Polenské dubohabřiny L3.3B -Západo-karpatské dubohabřiny L3.3C- Hercynsko- karpatské dubohabřiny Kategorie lesa (návrh) Převládající soubory lesních typů a) les zvláštního určení (dle 812la, 812lf nebo 8l2lh zákona č. 3F,3C,3S1,3H,3D Sb.) b) les ochranný {dle 711a zákona č Sb.) Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin bude stanoven Stanovištně odpovídající druhy dřevin cílové dle cílových hospodářských souborů (porostních typů) pro PLO 29 druhové skladby budou předepsány dle souboru lesních typů a přílohy č. 3 vyhlášky č Sb., o jednotlivých cílových hospodářských souborů zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a vymezení (porostních typů) pro PLO 29 souborů lesních typů a hospodářských souborů vyhlášky č Sb., o zpracování oblastních Základní hospodářská doporučení Hospodářský způsob P - podrostní), N - násečný Obmýtí Hospodářský tvar Les vysoký Obnovní doba plánů rozvoje lesů a vymezení ho s podářských souborů 130( kval. až150) 30 Fyzický věk {PBP*) Nepřetržitá (PBP) Charakteristika porostů a dlouhodobý cíl :V oblasti EVL Libavá se jedná o porosty lesa vysokého, jednoetážové, u DB spíš průměrné a podprůměrné kvality. Dlouhodobý cíl je přiblížit se přirozené druhové skladbě a vytvořit vertikální rozvrstvení porostů. Obnovní postup a způsob obnovy A. Na lesních typech 3C a 3F- Okrajová c/onná seč, ostatní dřeviny vnášet jednotlivě. U nezmlazujících se poro stů podle potřeby náseky po spádnici, do předsunutých prvků vnášet JO. 8. Na lesních typech 3Sl, 3H, 30 - Clonná seč v případě přirozené obnovy, jinak násek, míšení skupinovité i jednotlivé. Pro zachování vývojové kontinuity původních dřevin a podporu biodiverzity ponechávat v rámci obnovních prvků nedomýcené perspektivní výstavky (v množství po dohodě s vlastníkem). Způsob obnovy: V maximálně dosažitelné míře podporovat přirozenou obnovu cílových dřevin (s výjimkou případného výskytu poro stů zcela geneticky nevhodných). V obtížně zalesnitelných plochách - např. SLT 3F a 3C integrovat rovněž tzv. sukcesní druhy - OS, JR, JIV, BR, OL I OLS aj. (jako přípravné a pomocné dřeviny. Umělou obnovu přednostně využívat na zabuřenělých plochách s nemožností přirozené obnovy. Nevysazovat a redukovat geograficky nepůvodní druhy dřevin (tj. dřevin, u nichž nelze předpokládat, že byly součástí původních společenstev s výjimkou modřínu do 5%. Péče o nálety, nárosty a kultury Podle možností a terénní dostupnosti zajistit ochranu perspektivního zmlazení cílových dřevin i realizovaných výsadeb p řed š kodami zv ě ří (individuáln ě s pomocí repelentů a stabilních oplůtků o plůtky nebo plocením - větší skupinky, založené obnovní prvky). V případě potřeby redukovat konkurující nitrofilní a pa sekovou vegetaci (bezy, ostružiníky, třtina křovi štn í apod.): vyžínáním, výře zem. Aplikaci herbicidu (Roundup) lze připu stit v odůvodněnýc h případech (na lesních typech 3S1, 3H a 3D). Sukcesní náletové dřeviny (JR, BR, OS, JIV... ) cíleně nevytínat a naopak je přiroz e ně integrovat do nástupní generace lesa nebo využít jako přípravný porost. (pře dev š ím na lesních typech 3F a 3C)

30 Výchova porostů Výchovné zásahy provádět s ohledem na dostupnost porostů v omezeném rozsahu. Zaměří se na podporu nedostatkových dřevin cílové skladby, zlepšení statické stability, případně na redukci nepůvodních druhů. Tradič ní kvalitativní hospodářská hlediska by ne měla být vždy uplatňována (např. redukce předrostlíků, netvárných nebo zavětvených stromů, potla čovaných, ale vitálních jedinců apod.), rozhodující je schopnost původních dřevin stabilizovat porost a přirozeně se zmlazovat. Setřit je třeba přimíšené sukcesní druhy (BR, JR, OS, JIV). Zásahy na úpravu prostorové diferenciace by měly být prováděny zejména ve stejnověkých horizontálně zapojených skupinách (v úrovni s nestejnou intenzitou po ploše za účelem prostorové a tloušťkové rozrůzněnosti). Opatření ochrany lesa Chránit přirozenou a umělou obnovu (zejména silně nedostatkových dřevin původní skladby) před škodami zvěří Chránit výsadby dřevin cílové skladby před útlakem konkurující nitrofilní a pase kovou vegetací Využíváním šetrných technologií při manipulaci s dřevní hmotou minimalizovat riziko svahové půdní eroze. Udržovat a cíleně podporovat ekologickou stabilitu porostů (přírodě blízkou dřevinnou skladbu a strukturu). Opatření k zamezení šíření kalamitních hmyzích škůd ců- bez zvláštních omezení, jedná se především o zpracování nahodilých těžeb. Udržování a cílená podpora ekologické stability porostů (přírodě blízká dřevinná skladba a struktura). Doporučené technologie UKT, SLKT, koňský potah, na strmých svazích lanová dopravní zařízení. Existující síť lesních cest v případě potřeby rozšiřovat. Přednostně využívat příznivé podmínky pro soustřeďování dříví

31 VVP Libavá- průnik hospodářské mapy, hranic katastrů a dat AOPK {habitaty) c~""' but>'1)'.-ocl«e ~JOO.fege4ur'l - butony OOO<IOC<I Luzulo- -um..,y synu T116o-Aoerton na tvaz l~. s>ltldl e 11 rokllrch, - amihm JatanOVO-Oi&ov!utnf lety temperitnl ~lni Evropy (Atno-Pttdiutl, AJnlun 1~, a.kiqn..._, l ~~30-1 =-~~~~:.;~Mn I 9130 I we.ny...".,..,..._"'..,.._ :lEO, ""'"""'' e.._ (Ain<>P.-. - """"""' s-..n.,_, ~ les)' avuu T110-Aoetton ne.v;u. "" tul: c:tl a v rokuch. ~ oubonibl'lny..aa.ce ll ~c;..,p.not..m... ~ IVULI l lllo-aclerton N1 IIVRJc:f'l. Mlt>c:l'l. V rokjk;h, "..,..., ~~ 11 'I butiny alioaece Al9ef'ulo-F~rn dutjohkltlny uooec:e Galo-Car~ ) ~,/ /'1..../ /.....

32 -~ ~- ~ J<.,... p,/ 'I',. -..., ')<;4 "1 - ~ ' ~ ;.:::_J - ~ -~. '.r..:-- 7 j:., ~ J.,. -,,... I I cr I EVL Libavá ~~ I HranlceWPdo I ~ I Hranice WP od I - I HraniCe katastro Příloha č. 8 - mapa "průnik hospodářské mapy, hranic katastrů a dat AOPK (habitaty)"