MODUL PRUŽNOSTI VYSOKOPEVNÝCH BETONŮ RŮZNÉHO SLOŽENÍ MODULUS OF ELASTICITY OF HIGH STRENGTH CONCRETES

Transkript

1 MODUL PRUŽNOSTI VYSOKOPEVNÝCH BETONŮ RŮZNÉHO SLOŽENÍ MODULUS OF ELASTICITY OF HIGH STRENGTH CONCRETES Petr Cikrle, Vlastimil Bílek Modul pružnosti se dostává do centra pozornosti technologů, poněvadž dosažení požadovaných hodnot předepisovaných normami není automatické. V článku jsou diskutovány jak vývoj předepisovaných hodnot modulu pružnosti během posledních padesáti let, tak různé vlivy, které jeho hodnoty ovlivňují. Bylo zjištěno, že v souladu s Eurokódem má nejvýraznější vliv druh použitého kameniva a pevnost betonu v tlaku, která může být zvýšena například aplikací příměsí. Důležitý je také způsob ošetřování betonu. The modulus of elasticity becomes the focal point of technologists interest. This is because the reaching of values declared by Eurocodes is not automatic. The declared values have been changed during the last years. This development is mentioned in the paper as well as some mixture details which can affect the values of the modulus of elasticity. The most significant influence has been found to be the origin of coarse aggrigates and compressive strength of concrete, which can be enhanced through mineral admixtures application. Concrete curing has a very important role to play, too. V současné době se pro různé konstrukce používá betonů stále vyšších a vyšších pevností. Tato potřeba je opodstatněna koncepcí udržitelného rozvoje je třeba omezit používání portlandského cementu na minimální možnou úroveň. U betonu se pozornost tradičně upírá k pevnostem v tlaku, do popředí diskusí se však také dostává trvanlivost a zejména u předpjatých konstrukcí i hodnota modulu pružnosti. A zde dochází k určitým nesrovnalostem mezi hodnotami skutečně naměřenými a hodnotami, které pro moduly pružnosti betonů daných tříd požadují normy. Než přistoupíme k podrobnější diskusi tohoto jevu, zkusme se zamyslet nad rozdílností betonů dnes a před třiceti až padesáti lety, kdy některé z norem nebo podklady pro jejich vypracování vznikaly. Jistě nalezneme minimálně tři základní aspekty, ve kterých se dřívější a současné betony liší: Rozšíření plastifikátorů a superplastifikátorů v posledních třiceti letech dovolilo dosáhnout i v běžné výrobě tak nízkých vodních součinitelů, o jakých se dříve nesnilo. Výrazně vzrostla pevnost betonu, ale společně s tím se začaly projevovat jevy, o kterých se sice vědělo, ale v běžné praxi se přehlížely. Jedná se zejména o autogenní smrštění betonu, které studoval Powers a kol. již od. let [1]. Význam tohoto smrštění, resp. význam smrštění od samovysychání, u betonů s nízkým vodním součinitelem roste. Ačkoli na přesnou příčinu smrštění od samovysychání není jednotný názor [2], je jisté, že v jeho důsledku dochází k vývoji mikrotrhlin a ty ovlivňují jak některé mechanické vlastnosti, tak trvanlivost betonu. Vznik mikrotrhlin ovšem není jen důsledkem smrštění samotné cementové pasty, ale také jejího spolupůsobení se zrny kameniva. Při použití hrubšího kameniva (d max 32 mm) do betonů s velmi nízkým vodním součinitelem (cca pod 0,) dochází vlivem smrštění k popraskání pasty kolem hrubých zrn kameniva a řada mechanických vlastností během prvního roku výrazně klesá (např. lomová energie ve stáří 1 rok až na % své 28denní hodnoty [3]). Dalším aspektem je změna vlastností cementů. Velmi pěkně tento jev ilustruje P. C. Aïtcin [4]. V kap s odkazem na literaturu uvádí, že v Anglii bylo v letech 1945 až 1947 na dosažení pevnosti MPa ve 28 dnech třeba dávkovat 0 kg cementu a dodržet vodní součinitel 0,47. Ovšem o čtyřicet let později na dosažení stejné pevnosti stačí 2 kg cementu a vodní součinitel 0,72. Z hlediska pevností jsou betony rovnocenné, ovšem nikoli z hlediska dalších mechanických vlastností a trvanlivosti. Současné cementy jsou vyráběny s cílem co nejrychlejšího vývoje (počátečních) pevností. Mají vysoký obsah C 3 S i C 3 A a jsou zpravidla pomlety jemněji, než cementy před čtyřiceti až padesáti lety. Rychlý náběh pevností znamená i výraznější samovysychání a výraznější vývoj mikrotrhlin. Beton s nízkým vodním součinitelem bývá totiž tak hutný, že ošetřovací voda se do centrálních oblastí zejména masívnějších dílců nebo konstrukcí dostává pomalu a nestačí rychlému tempu hydratace [5]. Kromě toho se u hruběji mletých cementů dalo počítat s určitým potenciálem samovyhojování mikrotrhlin postupnou dlouhodobou hydratací hrubších zrn. Čím více cementu ovšem zhydratuje na počátku hydratace, tím méně je ho k dispozici k následnému vyhojování mikrotrhlin. Třetím aspektem je použití různých minerálních příměsí. Jejich aplikace může výrazně zlepšit vlastnosti betonu, ovšem může přinést i problémy. Růst obsahu cementové pasty ať pouze z portlandského cementu nebo s použitím minerálních příměsí vede ke snižování obsahu kameniva v betonu. Přitom co nejdokonalejší zaplnění prostoru kostrou kameniva má pro modul pružnosti prvořadou důležitost. Zatímco v dřívější době byla skladbě kameniva věnována maximální pozornost, dnes tato problematika stojí na okraji. Stačí porovnat kapitoly věnované skladbě kameniva např. v knize prof. Bechyně [6] a v novějších publikacích [4, 7]. Za připomenutí snad stojí i to, že hrubé těžené kamenivo se v současnosti používá skutečně spíše výjimečně, daleko častější je použití drceného kameniva, často s horším tvarovým indexem, což opět ovlivňuje zaplnění prostoru kamenivem a vede k vyšší dávce pasty nebo malty. Nejvýrazněji se vliv sníženého obsahu kameniva (zejména hrubého) projevuje u samozhutnitelných betonů. V dalších odstavcích bude věnována pozornost vlivu alespoň některých z uvedených aspektů na modul pružnosti a bude diskutována možnost dosažení vyšších modulů pružnosti. METODY STANOVENÍ MODULU PRUŽNOSTI BETONU Pro stanovení modulu pružnosti betonu existuje celá řada metod, z nichž celkem čtyři jsou podrobně popsány v platných českých normách. Jedná se o dvě metody dynamické (ultrazvukovou a rezonanční) a dvě metody statické stanovení modulu pružnosti ze zatěžování tlakem a ze zkoušky v tahu ohybem. Ve stavební praxi je modul pružnosti téměř výhradně zjišťován statickou zkouškou v tlaku, z dynamických metod je pouze okrajově využíván ultrazvuk, zatímco rezonanční metoda upadla časem téměř v zapomnění. Je to velká škoda, neboť dynamické metody umožňují zjistit modul pružnosti zcela nedestruktivním způsobem a v případě ultrazvuku je možné kontrolovat beton již zabudovaný do konstrukce, včetně časového vývoje jeho vlastností. BETON technologie konstrukce sanace 5/10

2 Obr. 1 Porovnání průměrných hodnot modulů pružnosti pro dané třídy betonu dle dřívějších norem ČSN [10, 11] a současné normy ČSN [9] Fig. 1 Comparison of modulus of elasticity values for classes of concrete in accordance to former standards ČSN [10, 11] and current standard ČSN [9] m,0 45,0,0,0,0,0,0 15,0 10,0 5,0 ČSN EN ČSN 73 11:1986 ČSN 73 11: , f ck,cube [MPa] Hodnoty statických modulů pružnosti vycházejí vždy nižší než hodnoty modulů dynamických. Při znalosti vzájemného poměru mezi hodnotami dynamických a statických modulů pružnosti bychom v daleko větší míře mohli využívat právě nedestruktivní metody. Přepočítací koeficienty lze získat poměrně snadno porovnáním hodnot statického a dynamického modulu a pro beton známého složení mohou být velmi přesné. Požadavky na modul pružnosti betonu Hodnota modulu pružnosti závisí do jisté míry na tom, jak je definován. V normě ČSN EN (Eurokód 2) [9] je modul pružnosti E cm definován sečnovou hodnotou mezi napětím σ c = 0 a 0,4 f cm (pevnost betonu). Hodnoty uvedené v normě se mají považovat za směrné pro obecné použití, ovšem u konstrukcí citlivých na deformace se mají moduly pružnosti stanovit přesněji. Normové hodnoty E cm vycházejí ze vztahu: E m = 22 (f cm /10) 0,3, kde f cm je u nás poněkud netradiční hodnota charakteristické válcové pevnosti v tlaku zvýšená o 8 MPa např. pro třídu C/37 je f cm = + 8 = 38 [MPa]. Hodnoty E cm podle ČSN EN jsou vyneseny do grafu na obr. 1. Pro srovnání se staršími návrhovými normami jsou zde přidány dvě křivky s hodnotami modulů pružnosti podle různých vydání normy ČSN z roku 1967 a Všechny hodnoty jsou vztaženy k charakteristické krychelné pevnosti v tlaku f ck,cube. Jak je patrné z obr. 1, návrhové hodnoty modulů pružnosti podle ČSN EN se od hodnot v dřívějších normách značně liší. Moduly pružnosti nově vyráběných betonů pevnostních tříd C/37 až C/60 jsou výrazně nižší, než moduly stejných pevnostních tříd betonů vyráběných před třiceti až padesáti lety. Zatímco modul pružnosti GPa je podle Eurokódu 2 dosažen až u pevnostní třídy C70/85, podle normy z roku 1986 byla tato hodnota modulu pružnosti u pevnostní třídy C/60 (tehdy B 60) a podle normy z roku 1967 dokonce u třídy betonu C/ (tehdy VI). POUŽITÉ MATERIÁLY A PROVEDENÍ EXPERIMENTŮ Cílem práce bylo postihnout vliv vodního součinitele, vybraných minerálních příměsí, různých druhů hrubého kameniva a způsobu ošetřování na hodnoty modulu pružnosti. Použity byly materiá ly běžně používané ve výrobě žula z lomu Litice frakcí 4/8 a 8/16 (v tab. 1 jsou směsi označeny písmenem L ) a písek z lokality Kostelecké Horky. Vzhledem ke granulometrii píku bylo možné navrhnout beton tak, aby obsahoval maximum hrubého kameniva, což by se mělo v hodnotách modulu pružnosti projevit pozitivně. Pro vystižení vlivu původu kameniva byly další směsi namíchány z moravské droby (v tabulce označeno D ) a čediče z lokality Bílčice (v tabulce označeno C). Dále byl použit superplastifikátor na bázi polykarboxilátů z produkce firmy Stachema. Z minerálních příměsí byla použita mikrosilika (v tabulce přibylo v označení betonu písmeno S ) dodaná firmou Chryso a metakaolin Mefisto K05 (v tabulce označený písmenem M ). Beton byl míchán v laboratorní míchačce vždy v objemu l, podle každé receptury byly připraveny tři míchačky. Pro měření pevností v tlaku byly zhotoveny krychle o hraně 1 mm a pro měření statických modulů pružnosti hranoly mm. První hodnoty pevností a modulů pružnosti byly měřeny ve stáří 24 až 26 h, Tab. 1 Složení betonu a jeho vlastnosti Tab. 1 Mix proportions and basic properties of concretes Receptura č Označení L 0,43 L 0,38 L 0,33 L 0,33 S L 0,33 M D 0,33 M C 0,33 M Vodní souč. 0,43 0,38 0,33 0,33 0,33 0,33 0,33 CEM I 42,5 r Mikrosilika Metakaolin Voda Superplastif. 3,0 3,8 6,5 7,5 7,5 7,5 7,5 Písek 0/ Drť 4/ Drť 8/ Zpracovatelnost F4 F4 F4 F3 F4 F4 F4 f c1 [MPa] 23, ,8 48,4 45,2 51,9 E 1 23,4 26,8 28,1 27, ,8 f c2 [MPa] 49,5 52,6 62,7 52,1 60,5 62,5 67,6 E 2,rh = 95 27,3 29,4 31, E 2,rh = 60 26,3 28,5 31,3 29,4 24,7 36,4 f c28 [MPa] 73,2 88,2 92,7 94,4 105,1 99,1 117 E 28,rh = 95 34, ,3,5 32,8 47,5 E 28,rh = 60 31,7 33,9,1,4 37,3 31,3 43,3 5/10 technologie konstrukce sanace BETON 41

3 2 3 45,0,0,0,0,0 w = 0,33, r.h. = 95% w = 0,33, r.h. = 60% w = 0,38, r.h. = 95% w = 0,38, r.h. = 60% w = 0,43, r.h. = 95% w = 0,43, r.h. = 60% M, r.h. = 95% M, r.h. = 60% CSF, r.h. = 95% CSF, r.h. = 60% srov., r.h. = 95% srov., r.h. = 60% Obr. 2 Srovnání hodnot modulu pružnosti pro betony s různým vodním součinitelem Fig. 2 Comparison of modulus of elasticity values of concretes with different water to cement ratio Obr. 3 Srovnání hodnot modulu pružnosti pro betony s minerálními příměsemi Fig. 3 Comparison of modulus of elasticity values of concretes with mineral admixtures Obr. 4 Srovnání hodnot modulu pružnosti pro betony s kamenivem z různých hornin; betony s r.h. = 95 % nebyly po 2 dnech zkoušeny, z toho plynou odlišné tvary křivek Fig. 4 Comparison of modulus of elasticity values of concretes with coarse aggregate from different rocks Obr. 6 Směrné křivky pro moduly pružnosti s různým druhem hrubého kameniva dle ČSN EN (Eurokód 2) doplněné o výsledky experimentálního měření na všech sedmi druzích betonu, čísla receptur odpovídají pořadí v tab. 1 Fig. 6 Gauge curves of modulus of elasticity of concretes of different strengths classes made from aggregates from different rocks EN (Eurocode 2) and experimental values of modulus elasticity (composition of concretes see table 1) další ve stáří 2 dny a 28 dní, obojí na vzorcích uložených ve vlhkém uložení (RH 95 %) a na vzduchu v laboratoři (RH 60 %). Výsledky jsou souhrnně uvedeny v tab. 1. FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ HODNOTY MODULU PRUŽNOSTI Vodní součinitel Jak plyne z obr. 1, modul pružnosti roste úměrně s tlakovou pevností betonu. Tlaková pevnost betonu je určována zejména vodním součinitelem. Proto má vodní součinitel zcela nepochybně vliv i na hodnoty modulu pružnosti. Pro tuto práci byly voleny tři hodnoty vodního součinitele w, z nichž hodnota w = 0,38 představuje určitý mezník. Je to totiž takový vodní součinitel, při kterém teoreticky dojde k úplné hydrataci cementu (na ni je třeba vodního součinitele přibližně w = 0,) a ještě zůstanou vodou zaplněné gelové póry, takže nedochází k intenzívnímu autogennímu smrštění, protože vliv samovysychání není tak výrazný [4]. Dále byla volena hodnota o 0,05 menší a 0,05 vyšší tedy hodnoty w = 0,33 a w = 0,43. Jako hrubé kamenivo byla použita žula z lokality Litice. Z tab. 1 a obr. 2 je zřejmé, že při snížení vodního součinitele skutečně došlo ke zvýšení modulu pružnosti v souladu s předpoklady Eurokódu 2, tzn. že nárůst modulu odpovídá nárůstu pevnosti v tlaku. Nízká hodnota vodního součinitele je pro modul pružnosti betonu významná zejména u všech prvků a konstrukcí, u nichž požadujeme rychlý nárůst pevností i modulů pružnosti. V praxi se jedná např. o předpjaté prefabrikované nosníky či monolitické mostní betony. Minerální příměsi Minerální příměsi mají vliv jak na zatvrdlou cementovou pastu, tak na rozhraní mezi ztvrdlou pastou a kamenivem. Z tohoto důvodu se dá očekávat také vliv minerálních příměsí na modul pružnosti betonu. Z tab. 1 a z obr. 3 plyne, že aplikací mikrosiliky a zejména metakaolínu bylo skutečně dosaženo vyšších hodnot modulu pružnosti, ovšem tyto zvýšené hodnoty nikterak nevybočují z trendu vyplývajícího z nárůstu pevností v tlaku. Posloupnost experimentálních bodů kopíruje teoretickou křivku dle Eurokódu 2. Z toho se dá usuzovat, že vyšší hodnoty modulu pružnosti jsou důsledkem zvýšení tlakové pevnosti betonu. Např. při náhradě kg CEM I 42,5 R metakaolínem a zachování hodnoty vodního součinitele w = 0,33 vzrostla krychelná pevnost z 92,7 MPa (třída C60/75) na 105,1 MPa (třída C80/95). V souladu s tím vzrostl modul pružnosti z 37 GPa na,5 GPa. Vliv minerálních příměsí na modul pružnosti je tedy poněkud diskutabilní. Z pohledu technologa mohou vhodné minerální příměsi zvýšit modul pružnosti a má cenu je pro betony s požadovaným vyšším modulem pružnosti použít. Z hlediska Eurokódu 2 je zvýšení modulu pružnosti jen logickým důsledkem zvýšení tlakové pevnosti betonu. Přesto je možné tuto cestu doporučit v řadě případů se totiž může jednat o nejsnažší nebo dokonce jedinou možnou cestu, jak zvýšit modul pružnosti určitého vyráběného betonu. Zvýšení pevnosti a tedy i modulu pružnosti jiným způsobem tedy snížením vodního součinitele může z hlediska technologie betonu (dosažení vhodné konzistence a její stability v požadovaném časovém intervalu) činit vážné potíže. Dále je třeba upozornit na blahodárný vliv použitých příměsí zejména metakaolinu na počáteční pevnosti. Pokud je třeba dosáhnout vyšších modulů pružnosti v kratším časovém intervalu, než je 28 dní, má dosažení vyšší počáteční tlakové pevnosti, a tím i modulu pružnosti zásadní význam. Typ hrubého kameniva Ve všech předchozích případech byla jako hrubé kamenivo použita žula z lomu Litice. Ta je tradičně považována za velmi kvalitní kamenivo. Pro srovnání bylo voleno kamenivo s oče- 42 BETON technologie konstrukce sanace 5/10

4 čedič, r.h. = 95% 45 čedič, r.h. = 60% žula, r.h. = 95% žula, r.h. = 60% droba, r.h. = 95% droba, r.h. = 60% Statika a dimenzace stavebních konstrukcí 4 5 m ,5 56,0 36,5 žula droba čedič Druh horniny čedič Obr. 5 Srovnání hodnot modulu pružnosti hornin použitých k výrobě hrubého kameniva Fig. 5 Comparison of modulus of elasticity values of different rocks silikátové k. vápenec pískovec Litice žula Moravská droba EN , 1991, 1992, 1993, 1995, 1996 dimenzování betonu, oceli, dřeva, zdiva podle aktuálních Eurokódů automatická generace kombinací podle zatěžovací normy možnost zadat součinitele podle libovolné Národní přílohy posouzení požární odolnosti posouzení MSÚ i MSP (mezní stav napětí a trhlin) v betonech Beton 3D - posouzení libovolného tvaru průřezu na všechny vnitřní síly Geotechnické programy podle Eurokódů Bílčice čedič f ck,cube [MPa] kávanými horšími vlastnostmi (moravská droba) a s lepšími vlastnostmi (čedič z lokality Bílčice). Srovnání bylo provedeno na směsích s příměsí metakaolinu (směsi D0,33M, C0,33M a srovnávací L0,33M) a je graficky znázorněno na obr. 4. Vliv typu kameniva je velmi výrazný. Při zachování parametrů směsi (vodního součinitele, dávky superplastifikátoru, hmotnost kameniva musela být díky vyšší objemové hmotnosti čediče zvýšena tab. 1) vykazuje beton s čedičem po jednom dni takovou hodnotu modulu pružnosti, jakou beton s drobou nedosáhl ani po 28 dnech. Jelikož v literatuře nejsou hodnoty modulů pružnosti konkrétního kameniva uváděny, byly vyzkoušeny vzorky kamene odebraného v blocích ze všech tří lokalit. Zkušebními tělesy byly většinou válce o průměru mm vyrobené z jádrových vývrtů. Přesně dle výsledků na betonu měla nejnižší modul pružnosti moravská droba (36,5 GPa), průměrný žula (56 GPa) a nejvyšší čedič (81,5 GPa) (obr. 5). Způsob ošetřování Vhodné ošetřování má na vlastnosti betonů zásadní vliv (obr. 4). Přitom důležitost vhodného ošetřování roste s rostoucí pevností betonu, důvody byly zmíněny, podrobněji např. [2], [7]. Absence ošetřování, která se projeví vznikem mikrotrhlin, má velmi výrazný dopad zejména na trvanlivost betonu [7], [8]. Mikrotrhliny by měly mít výrazný vliv i na modul pružnosti. Při podrobnějším prozkoumání výsledků uvedených v tab. 1 a na obr. 2 až 4 skutečně všechny směsi pone- nové možnosti programů: - tažené piloty, proudění, konsolidace posouzení podle EN 1997 i původních postupů volba dostupných Národních aplikačních dokumentů výpočet podle všech tří návrhových přístupů automatické stanovení nejnepříznivějších součinitelů tel.: fax: hotline@fine.cz 5/10 technologie konstrukce sanace BETON 43

5 chané 28 dní ve vlhkém uložení vykazují vyšší hodnoty modulu pružnosti než směsi zrající na vzduchu běžné relativní vlhkosti. Z uvedených obrázků se dá vypozorovat, že vliv ošetřování roste s rostoucí kvalitou betonu, pro směs C0,33M s nejvyšším modulem pružnosti je i rozdíl mezi hodnotami pro ošetřovaný a neošetřovaný beton nejvyšší. Obecně byl očekáván ještě výraznější rozdíl. To, že nebyl zaznamenán, je patrně dáno způsobem zatěžování v tlaku se mikrotrhliny patrně neprojeví tolik, jako např. při tahovém namáhání nebo při měření lomových vlastností. DISKUSE DOSAŽENÝCH VÝSLEDKŮ Z uvedených výsledků plyne, že hodnoty modulu pružnosti jsou výrazně ovlivňovány i jinými parametry, než jakými je ovlivňována pevnost betonu. Zatímco pro pevnost je směrodatná hodnota vodního součinitele, pro modul pružnosti je tato základní charakteristika pouze jedním z mnoha parametrů, k nimž dále patří druh kameniva, složení betonu (křivka zrnitosti) a fyzikální vlastnosti cementové kaše včetně jejího stáří [13]. Podle ČSN EN [9] modul pružnosti betonu závisí do značné míry na modulech pružnosti jeho složek, zejména kameniva. Křivka hodnot E cm znázorněná na obr. 1 platí pro běžné silikátové kamenivo. Použijeme-li však kamenivo vápencové či pískovcové, mají se směrné hodnoty modulů pružnosti snížit o 10 %, resp. až o %! Naopak při použití čediče podle normy modul pružnosti naroste o %. Pokud přepočítáme směrnou křivku hodnot E cm z [9] pro různé druhy hrubého kameniva, dostaneme čtyři velmi rozdílné křivky (obr. 6). Jedná se o zcela zásadní informaci z Eurokódu 2, neboť moduly pružnosti různých betonů stejné pevnostní třídy mohou nabývat až nebývalých rozdílů. Na obr. 6 jsou dále ke směrným křivkám pro betony s různým druhem hrubého kameniva přidány experimentálně zjištěné průměrné hodnoty modulů pružnosti všech sedmi vyrobených betonů, z nichž většina je se žulou a pouze ve dvou případech byla použita droba (příbuzná pískovci) a čedič. Provedené experimenty jednoznačně potvrdily dominantní vliv modulu pružnosti použitého hrubého kameniva na výsledný modul pružnosti betonu a dosažené výsledky sice s určitým posunem (částečně daným přepočtem pevnostních tříd dle průměrných krychelných pevností), ale jinak velmi dobře odpovídají průběhu normové křivky pro průměrné hodnoty modulu pružnosti [9]. ZÁVĚR Na základě provedených experimentů lze závěry formulovat následovně: Vodní součinitel určuje pevnost betonu, a tím také do jisté míry modul pružnosti. Jeho nízká hodnota se projeví blahodárně zejména na hodnotách modulu pružnosti v prvních dnech zrání betonu. Vhodné ošetřování má ruku v ruce s nízkým vodním součinitelem na modul pružnosti markantní vliv, neboť právě díky dobrému ošetřování je zabráněno vzniku mikrotrhlin, které modul pružnosti snižují. Použití minerálních přísad má na modul pružnosti určitý vliv díky zvýšení pevnosti v tlaku, ovšem při zohlednění charakteristických pevností se vliv minerálních přísad jeví méně výrazný. Není možné přehlédnout, že nejvyššího modulu pružnosti bylo dosaženo kombinací všech čtyř parametrů nízkého vodního součinitele, použití metakaolinu, ošetřování betonu vodou a použití vhodného kameniva, avšak nejvýrazněji se dá modul pružnosti ovlivnit právě volbou vhodného kameniva. Tato skutečnost je v zahraničí dobře známa a jako jednu z hlavních částí článku o modulu pružnosti betonu ji uvádí rovněž Eurokód 2 [9], kde je konstatováno, že pružné deformace betonu velkou měrou závisí na jeho složení, zejména kamenivu. Směrné hodnoty modulu pružnosti betonu v Eurokódu 2 jsou přitom platné pro silikátové kamenivo, pro odlišné druhy kameniva je třeba směrnou křivku upravit. V případě konstrukcí citlivých na deformace je nutné modul pružnosti experimentálně ověřit. Zda a jakým způsobem se uplatňují další charakteristiky kameniva jako křivka zrnitosti či tvarový index prozatím nebylo zjištěno, ale vhodné kamenivo hraje ve snaze o dosažení vysokého modulu pružnosti zcela zásadní roli. Nejsou zde uvedena ani měření dynamického modulu pružnosti, která byla také prováděna, ani měření metodou akustické emise, které by mělo pomoci při specifikaci vlivu mikrotrhlin na hodnoty modulu pružnosti. Práce na dané téma pokračují. Literatura: [1] Powers T. C., Brownyard T. L.: Studies of the physical properties of hardened portland cement paste, ACI Journal 8/1947, reprinted in Concrete International, Vol., No. 9, pp [2] Wittmann F. H.: Heresis on shrinkage and creep mechanisms, Proc. Creep, Shrinkage and Durability of Concrete and Concrete Structures, Tanabe Ed., Japan, 08, Taylor&Francis, London, ISBN , pp [3] Bílek V.: Investigation of Long-Term Mechanical properties of High Strength Concrete, Supplementary papers of 6th CANMET/ACI Conference on Durability of concrete, Thessaloniki, Greece, 03, pp [4] Aïtcin P.-C.: Vysokohodnotný beton, ČKAIT, ISBN [5] Persson B.: Self-dessication and its importance in concrete technology, Materials and Structures, Vol. (1997), pp [6] Bechyně S.: Technologie betonu, svazek první Složky betonu, SNTL 1954 [7] Collepardi M.: Moderní beton, ČKAIT 08, ISBN [8] Bentur A., Mitchell D.: Materials performance lessons, 12th Inter. Congress on the Chemismy of Cement, Montreal, Canada, 07, THPL 2 [9] ČSN EN Eurokód 2: Navrhování betonových konstrukcí Část 1-1: Obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby [10] ČSN 73 11:1967 Navrhování betonových konstrukcí [11] ČSN 73 11:1986 Navrhování betonových konstrukcí [12] ČSN EN Posuzování pevnosti betonu v tlaku v konstrukcích a v prefabrikovaných betonových dílcích [13] ČSN EN Zkoušení betonu Část 4: Stanovení rychlosti šíření ultrazvukového impulsu Uvedených výsledků bylo dosaženo díky finanční podpoře projektu FR-TI/004 a výzkumného záměru MSM Autoři děkují Ing. Evě Juřinové za spolupráci při provádění a vyhodnocení experimentů. Ing. Petr Cikrle, Ph.D. Stavební fakulta VUT v Brně Veveří 95, Brno tel.: cikrle.p@fce.vutbr.cz Ing. Vlastimil Bílek, Ph.D. ŽPSV, a. s. Křižíkova 68, Brno tel.: bilek@zpsv.cz, 44 BETON technologie konstrukce sanace 5/10