Ústav českého jazyka a literatury

Transkript

1 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav českého jazyka a literatury Kabinet informačních studií a knihovnictví Bakalářská diplomová práce 2012 Petra Rybová

2 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav českého jazyka a literatury Kabinet informačních studií a knihovnictví Petra Rybová Návrh šablony webu pro dětská oddělení v knihovnách Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: PhDr. Martin Krčál 2012

3 Prohlašuji, že jsem bakalářskou diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. V Lužicích dne 21. června 2012 Petra Rybová...

4 Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat Martinu Krčálovi za ochotu, trpělivost a cenné připomínky. Dále bych chtěla poděkovat Kristýně Hruškové za pomoc s anglickou verzí anotace, Ondřeji Lukášovi za pomoc s formální úpravou a v neposlední řadě chci poděkovat svojí rodině a přátelům za podporu při psaní této práce. Děkuji.

5 Bibliografický záznam RYBOVÁ, Petra. Návrh šablony webu pro dětská oddělení v knihovnách. Brno, Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce PhDr. Martin Krčál. Anotace Bakalářská práce Návrh šablony webu pro dětská oddělení v knihovnách se zabývá problematikou webových stránek pro děti v knihovnách v České republice. V teoretické části je nastíněno, proč by knihovny měly mít webové prezentace určené primárně dětem a jaké prvky patří do všeobecné tvorby webdesignu. Snahou praktické části je uživatelské testování webů pro děti knihoven v České republice, je zde vytvořen návod s prvky, které by měly obsahovat weby pro děti. Klíčová slova Dětské oddělení, tvorba webu, knihovna, uživatelské testování, šablony webu, webová prezentace, děti. Abstract The bachelor thesis Design of the web template for children s department in libraries deals with problems of web sites for children in libraries in the Czech Republic. The outline of the theoretic part is why the libraries should have web presentation dedicated primarily to children and which units belong to general creation of webdesign. The other part of this thesis deals with user testing webs of Czech libraries for children. This concludes instructions with essential parts which should the webs for children contain. Keywords Children s department, webdesign, library, user testing, web templates, website, children.

6 OBSAH Úvod... 8 Teoretická část Dětské weby knihoven v ČR Proč by měly mít knihovny webové stránky pro děti? Současný stav webů knihoven pro dětská oddělení v ČR Webdesign Co to vlastně je webdesign? Obsah Vizuální prvky Technologie Výkon Účel Budování webové prezentace Specifikace a plánování Informační architektura Návrh designu (vzhledu) Budování webu Uživatelské testování webových stránek Marketing Sledování, vyhodnocování, údržba Navigace na webu Použitelnost stránek Přístupnost webových stránek Internet a autorské právo Užitečné tipy Praktická část Uživatelské testování webových stránek

7 3.1. Zadané úkoly Vlastní zhodnocení Příprava a průběh testování Samotné testování Zpracování výsledků a návrh řešení Vyhodnocení úkolů Návrh obecně využitelné šablony Závěr Seznam použitých zdrojů Příloha č. 1 Dětské weby knihoven ČR a zahraničí

8 Úvod Bakalářská práce Návrh šablony webu pro dětská oddělení v knihovnách se zaměřuje na prezentaci a návrh webů dětských oddělení v knihovnách v České republice. Pro většinu lidí 1 je dnes pohyb v informačním prostředí snadnou věcí, proto má téměř každá instituce vlastní webové stránky, knihovny nevyjímaje. Knihovnu jako kamennou instituci navštěvují lidé všech věkových kategorií primárně za účelem půjčování knih, ale návštěva webových stránek jim v každém případě ušetří čas, v dnešním světě tolik potřebný. Už doma si mohou v katalogu vybrat a zarezervovat knihy, procházet recenze knižních novinek nebo dozvědět se o kulturních akcích pořádaných knihovnou. Webové stránky by proto měly být jednoduché, přehledné a použitelné. Tato bakalářská práce je tedy zaměřena na design a informační architekturu webových stránek tak, aby byly tyto podmínky splněny, ale hlavní náplní práce je zaměření se na webové stránky pro děti, které nabízejí knihovny, nebo spíše měly by nabízet, jelikož v České republice je tato služba zatím na nízké úrovni. Téměř každá knihovna má vlastní webové stránky, které jistě více či méně dobře poslouží dospělým uživatelům, ale pro děti toho moc knihoven prozatím nenabízí. Děti navštěvují webové stránky více a tráví na nich delší dobu než dospělí 2, proto by měly tyto stránky nabízet více služeb a aplikací, než jen obyčejné přihlášení se k uživatelskému účtu a prohledávání katalogu. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část objasňuje, na jaké úrovni se nachází současný stav webů knihoven, které nabízejí na svých stránkách služby pro děti, a proč je důležité v této oblasti zajistit změny k lepšímu, dále se věnuje popisu tvorby designu a informační architektury webových stránek všeobecně. V praktické části se práce věnuje uživatelskému testování dvou webů dětských oddělení knihoven v České republice za účelem nalezení chyb na již stávajících stránkách pro děti a vytvoření představy o tom, jak by měly stránky dětských oddělení knihoven vypadat. 1 Pro tuto práci se rozumí lidé let, kteří jsou gramotní a mají přístup k PC a Internetu. 2 Předpoklad na základě vlastního pozorování autorky. 8

9 Cíle práce jsou vytvořit strukturu šablony pro tvorbu webových stránek knihoven pro dětská oddělení a poskytnout knihovnám inspiraci pro vytvoření či zlepšení webových prezentací určených pro děti. 9

10 Teoretická část 1. Dětské weby knihoven v ČR 1.1. Proč by měly mít knihovny webové stránky pro děti? Pokud mluvíme o dětech, je třeba vymezit cílovou skupinu. Pod pojmem děti si tedy v této práci stanovujeme děti ve věku, který je totožný s povinnou školní docházkou, tedy 6-15 let, u nichž předpokládáme alespoň základní znalost práce s PC a Internetem, čímž se stávají potencionálními návštěvníky a uživateli dětských webů. I v dnešní době informačního boomu je důležité, aby si děti osvojovaly čtenářské návyky už od útlého věku. Nejedná se pouze o skutečnost, že čtení knih budou potřebovat ve škole, ale jde i o rozvíjení slovní zásoby a vzdělávání se nenásilnou formou. V roce 2003 byl proveden sociologický výzkum s názvem Jak čtou české děti? 3, jehož výsledek poukazuje na fakt, že pouze 7 % dětí čte i několik hodin denně, 21 % dětí alespoň chvilku a celá čtvrtina českých dětí nečte téměř vůbec. Proto je třeba přivést více dětí do knihovny, ale děti v dnešní době raději sedí u počítače 4, takže jednou z možností jak nalákat děti do knihovny, je přes tak oblíbený počítač. Pokud bude mít knihovna dobře propracované webové stránky pro dětské oddělení, které budou nabízet více než jen informace o otevírací době a vyhledávání v katalogu, dítě na stránkách zůstane delší dobu, pobaví se a bude mít chuť navštívit knihovnu osobně, což samozřejmě nemusí být jistotou, nicméně stránky knihovny budou alespoň bezpečnou stránkou, u které se rodiče nemusí obávat žádného nevhodného obsahu. Ze strany knihovny nejde pouze o přitáhnutí nových čtenářů a klientů, kteří využívají všech dostupných služeb knihovny, i děti, které chodí do knihovny pravidelně, jistě ocení možnost získávání informací ze stránky, která je určena pro ně a ne pro dospělé. Taková stránka bude mít mnohem snadnější navigaci, veselé a barevné grafické provedení a možnosti, jak strávit volný čas, pokud jsou děti třeba nemocné nebo je venku špatné počasí. 3 GABAL, Ivan a Lenka VÁCLAVÍKOVÁ HELŠUSOVÁ. Jak čtou české děti?: Analýza výsledků sociologického výzkumu. Praha: Gabal, Analysis & Consulting, 2003 [cit ]. Dostupné z: 4 Až třetina dětí tráví u počítače více než hodinu denně. FreshIn [online] [cit ]. Dostupné z: 10

11 1.2. Současný stav webů knihoven pro dětská oddělení v ČR Weby knihoven celkově nejsou v současnosti na příliš vysoké úrovni, u stránek pro děti je tato situace ještě horší. Při hledání webů pro dětská oddělení jsem navštívila více než 600 webů městských, regionálních, krajských a v malé míře i obecních knihoven a z tohoto počtu se stránkám pro děti věnovaly pouze necelé tři desítky knihoven, což je dosti žalostný výsledek. Některé prezentace knihoven, např. Husova knihovna v Modřanech 5, graficky vypadaly jako určené pro děti, ale byly to oficiální stránky knihovny, což, dle mého názoru, ubírá knihovnám na serióznosti. Drtivá většina webů, pokud se o dětském oddělení vůbec zmiňuje, uvádí na svých stránkách pouze základní informace o oddělení, nejčastěji jsou to informace o otevírací době, o fondu oddělení, pozvánky na budoucí akce i foto-galerie již proběhnutých akcích, seznam nabízených časopisů a knižní novinky. V ojedinělých případech nabízí odkazy na jiné zábavné, zajímavé či vzdělávací stránky pro děti. Prezentace knihoven, které se stránkám dětských oddělení věnovaly trochu více, jsou různé kvality, proto bych nejen jim, ale především knihovnám bez dětských stránek, chtěla navrhnout všeobecný návod, jak při tvorbě stránek pro děti postupovat, či co je na takových stránkách důležité. 5 Husova knihovna v Modřanech [online]. [2012] [cit ]. Dostupné z: 11

12 2. Webdesign V této kapitole se uvádím stručná pravidla webdesignu, která by měla sloužit k vytvoření užitečného webu Co to vlastně je webdesign? Pod pojmem webdesign si mohou různí lidé představovat různé věci, ve výkladovém slovníku internetu se uvádí, že webdesign = návrh webové stránky 6, někdo si tedy může myslet, že se jedná pouze o vzhled a barevné provedení webových stránek, jiný si představuje vkládání obsahu či programování. Přesnou definici webdesignu proto tedy uvádí Thomas A. Powell ve své knize Web design: kompletní průvodce. Thomas Powell uvádí, že existuje pět oblastí, které pokrývají hlavní aspekty webdesignu. Jsou to obsah, vizuální prvky, technologie, výkon a účel 7. Před samotnou tvorbou webu je velmi důležité všechny tyto oblasti nejprve důkladně promyslet, abychom jednak ušetřili čas a v neposlední řadě také peněženku Obsah Zahrnuje formu a uspořádání obsahu webu, může to být např. způsob psaní textu, jeho uspořádání, struktura, prezentace. Forma a uspořádání jsou nejčastěji prezentovány HTML 8 kódem Vizuální prvky Vizuální prvky se vztahují k rozvržení obrazovky webového serveru. Rozvržení bývá obvykle tvořeno pomocí technologie HTML či CSS 9, případně může být použít také Flash 10. Vizuální vzhled webové stránky je prvním a tím nejzřetelnějším, co uživatel po příchodu na web uvidí a ač by se to mohlo zdát, není to nejdůležitější součást stránek. Nicméně vzhled je důležitý, protože vytváří u návštěvníka první dojem. 6 VITOVSKÝ, Antonín. Anglicko-český a česko-anglický výkladový slovník Internetu. Vyd. 1. Praha: AV software, 2004, 300 s. ISBN POWELL, Thomas A. Web design: kompletní průvodce. Vyd. 1. Překlad Petr Matějů. Brno: Computer Press, 2004, 818 s. ISBN HyperText Markup Languague, převládající značkovací jazyk pro webové stránky, více na 9 Cascading Style Sheet, kaskádové styly pro tvorbu webových stránek, více na 10 Multimediální technologie pro vytváření animací, více na 12

13 Technologie Technologiemi se rozumí rozličné interaktivní prvky webového serveru, vytvořené hlavně programovacími metodami, řadí se sem např. klientské skriptovací jazyky, jako je JavaScript 11, ale také prohlížeče, které by měla prezentace podporovat, zákaznická podpora ( , chaty, fóra), multimédia apod Výkon Výkon souvisí se zajištěním rychlosti a spolehlivosti přenosu dat Účel Záměr, s kterým je web vytvořen. Je potřeba charakterizovat cílovou skupinu uživatelů a brát na ni při tvorbě zřetel. Účel je zřejmě nejdůležitější součást designu webu a měl by se na něj brát ohled i při všech rozhodnutích, která se týkají ostatních oblastí Budování webové prezentace Webové prezentace mají velký vliv na potencionální zákazníky či uživatele, proto by instituce při jejich zakládání a následném spravování měly dodržovat určitá pravidla, která vymezili Patrick Lynch a Sarah Hortonová v jejich knize Základní průvodce webdesignem, a která by měly brát na vědomí ještě před započetím tvorby webu, jsou to specifikace a plánování, informační architektura, návrh designu, budování webu, marketing, sledování, vyhodnocování a údržba Specifikace a plánování Ze všeho nejdříve je potřeba definovat cíle a úkoly a nasbírat dostatek informací. V případě cílů se jedná o sestavení týmu vývojářů, finanční podporu a rozpočet a stanovení obsahu webu. Dále je potřeba určit jakým způsobem budou webové stránky vytvářeny, tzn. vlastní www server, nebo služby externí firmy. Lze také použít volně přístupné šablony. 11 Skriptovací jazyk pro vytváření skriptů pro dynamické webové stránky, vice na 12 LYNCH, J. Základní průvodce webdesignem. Vyd. 1. Zoner Press: Brno, 2004, 224 s. ISBN

14 Informační architektura Lynda Weinmanová ve své knize Velká kniha webdesignu uvádí, že Vybudování informační architektury stránek je proces, od kterého se odvíjí mnoho jiných procesů. Ve své nejjednodušší podobě informační architektura podává přehled o struktuře vašich stránek. 13 Ještě jednodušší a velmi výstižná mi připadá formulace Jany Hanzlíkové v její knize Webdesign pro úplné začátečníky, která uvádí, že Cílem informační architektury je uspořádat a zorganizovat informace na webu tak, aby mohly být využity uživatelem co nejefektivněji. 14 Termínem informační architektura (dále IA) tedy rozumíme uspořádání informací, shromáždění existujících zdrojů a vytvoření struktury webových stránek, tj. např. stanovení počtu a názvů kategorií, umístění vyhledávacího pole apod. Na hlavní stránce by mělo být odkazů co nejméně (všeobecně se uvádí, že by kategorií nemělo být více než sedm, což je dle mého názoru dostačující) a jejich názvy by měly být co nejjednodušší a nejsrozumitelnější, protože cílem IA je uspořádat informace tak, aby bylo pro uživatele co nejsnadnější je najít. I když IA nesouvisí s grafickou podobou stránek, její důkladné vybudování patří k nejdůležitějším aspektům vytváření obsahu webových stránek Návrh designu (vzhledu) V této fázi vzniká vzhled webových stránek, tj. jejich rozvržení a grafický návrh. Je potřeba shromáždit či vytvořit ilustrace, fotografie, videa nebo jiný grafický či audiovizuální obsah budoucí prezentace, týká se to také grafiky loga, tlačítek, záhlaví a zápatí, pozadí apod. Do této fáze patří i psaní a úprava textů, vytvoření šablony stránek, pro snadné přidávání dalších stran, která bude mít základní navigační prvky a bude odpovídat vzhledu celé prezentace. Cílem je mít hotové všechny součásti obsahu ještě před tím, než začne samotná tvorba webových stránek Informační architektura. WEINMANOVÁ, Lynda. Velká kniha webdesignu. Vyd. 1. Brno: Zoner Press, 2004, s. 92. ISBN ISBN Promyšleným uspořádáním sdělovaných informací docílíte vysoké funkčnosti webu. HANZLÍKOVÁ, Jana. Webdesign pro úplné začátečníky. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2004, s. 19. ISBN Informační architektura. WEINMANOVÁ, Lynda. Velká kniha webdesignu. Vyd. 1. Brno: Zoner Press, 2004, s. 98. ISBN ISBN Obecné principy tvorby webových stránek. LYNCH, J. Základní průvodce webdesignem. Vyd. 1. Zoner Press: Brno, 2004, s. 9. ISBN

15 Budování webu Tento krok je počátkem budování samotného webu, což znamená, že všechny potřebné podklady již jsou přichystány, je navržena architektura, design i obsah. Pokud je již vytvořena šablona, nebo používáme některou z volně dostupných šablon, tak ji tzv. naplníme obsahem. Prezentace bude potřebovat ještě množství úprav po objevení slabých míst, ale jakmile bude hotová, lze přejít k testování. Testovat by měl před opravením chyb malý vzorek uživatelů, kteří nebyli součástí vývojového týmu a kteří jsou ochotni otevřeně kritizovat nedostatky prezentace. Testování by mělo vývojářům připomenout, že ne každý přemýšlí a používá web stejně jako oni, proto i kdyby měl web testovat jeden jediný uživatel a testování by bylo na nízké úrovni, bude to stále efektivnější, než kdyby netestoval nikdo. Testování by mělo být prováděno od začátku budování webu a je dobré jej provádět s lidmi, kteří budou nejvíce podobní cílové skupině, které je web určen. Po opravení chyb je namístě provést další testování, dokud nebudou tyto chyby zcela eliminovány. Cílem testování je ověřit si, zda je prezentace použitelná v praxi. 17 Po důkladném testování je na místě poskytnout URL 18 většímu počtu uživatelů. Thomas Powell uvádí, že uživatelské testování by mělo být pravidlem, protože nejdůkladněji simuluje skutečné používání webu Uživatelské testování webových stránek Existuje několik druhů uživatelských testování, jsou to Klasické uživatelské testování, vzdálené testování, testování technického řešení, testování oční kamerou, testy navigace a kvantitativní testování. 20 Protože se níže v praktické části budu zabývat klasickým uživatelským testováním, rozeberu jej podrobněji. Klasické uživatelské testování ve výsledku ukáže, jak se na testovaném webu pohybuje a orientuje běžný uživatel internetu, případně vybraná cílová skupina, pokud je web určen pro specifickou skupinu uživatelů. Pokud zadáte provedení testování firmě, která se testováním zabývá, je vhodné, aby si obstarala osm a více uživatelů, ale pokud se rozhodnete testovat sami, což je rychlejší a levnější, stačí tři až čtyři 17 Několik pravd o testování. KRUG, Steve. Web design: nenuťte uživatele přemýšlet!. 2. aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2006, s. 9. ISBN ISBN Uniform Resource Locator, adresa (lokace) zdroje, více na 19 Uživatelské testování. POWELL, Thomas A. Web design: kompletní průvodce. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2004, s ISBN ISBN Uživatelské testování použitelnosti. Dobrý web: Pomůžeme vám k úspěchu v online světě [online]. Praha, [2012] [cit ]. Dostupné z: 15

16 uživatelé. 21 Někteří odborníci se však domnívají, že vhodný vzorek je 5 až 8 uživatelů 22, dle mého názoru je tedy dostačujících 5 až 6 uživatelů. Před samotným testováním je potřeba se důkladně připravit, navrhnout si tzv. scénář, ve kterém si testující připraví otázky či úkoly, které bude testovanému zadávat. Při testování by se v místnosti mělo pohybovat co nejméně lidí, aby neměl testující špatný pocit, že je přísně sledován, je důležité mu zdůraznit, že není testován on sám, ale příslušný web, což znamená, že nelze udělat chybu. Je potřeba uživatele po skončení testování propustit ve stejném stavu, v jakém přišel na začátku, tzn., aby si nepřipadal hloupě, že něco nedokázal nebo nenašel. 23 Testující osoba si v průběhu testování dělá poznámky, musí zachovat kamennou tvář, aby nenapovídala testovanému kudy se ubírat, nesmí odpovídat na žádné otázky testovaného, lze však odpovědět další otázkou. Např. na otázku: Nevím, kde najít tento produkt, odpovídá testující: Co bys udělal, kdybych tu nebyl? 24 Kromě zapsaných poznámek je dobré nahrávat testování na kameru nebo použít některý z programů nahrávání plochy, které umožňují nahrávat i zvukový záznam (testovaný by měl při plnění úkolů co nejvíce svůj postup slovně komentovat), což je dle mého názoru lepší než nahrávání na kameru, protože nepotřebuji mít zaznamenáno jak se testovaný tváří, ale jak se pohybuje na webu, dalším důvodem je skutečnost, že testovaná osoba může před kamerou znejistět. Nahrávání je taková pojistka vzhledem k tomu, že si moderátor nikdy nestihne zapsat vše důležité a nedokáže si přesně vzpomenout. Po skončení testování je důležité jeho vyhodnocení, a to v co nejbližší možné době, dokud je průběh živě uložen v paměti moderátora. Steve Krug doporučuje dva zásadní body vyhodnocení, a to Roztřídění a Řešení problémů. 25 Roztřídění zahrnuje prozkoumání problémů, které se při testování vyskytly a jejich následná selekce, kde budou výstupem nejzávažnější problémy. Ostatní, méně důležité problémy lze úplně zahodit, či se jim věnovat později. Může 21 Testování použitelnosti za 10 centů denně. KRUG, Steve. Web design: nenuťte uživatele přemýšlet!. 2. aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2006, s ISBN Uživatelské testování: Cesta k úspěšnějšímu webu. H1.cz: Odborné poradenství pro podnikání na internetu [online]. Praha, 11. září 2006 [cit ]. Dostupné z: 23 DOUŠA, Petr a Lukáš MARVAN. Testování použitelnosti. In: WebExpo: Největší konference o webu ve střední Evropě [online]. Praha: WebExpo, 2010 [cit. [cit ]. Dostupné z: 24 Tamtéž 25 Testování použitelnosti za 10 centů denně. KRUG, Steve. Web design: nenuťte uživatele přemýšlet!. 2. aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2006, s ISBN

17 se také stát, že při řešení hlavních problémů se postupně při řešení dostane i na ty méně závažné Marketing Aby se URL webové prezentace dostalo do podvědomí uživatelů, mělo by být na každé tiskovině, která z instituce odchází. Je vhodné zaregistrovat se v různých vyhledávačích, např. na Seznam.cz, Centrum.cz, Google.com apod., aby bylo možné prezentaci snadno vyhledat, pokud uživatel nezná přesné URL. Dají se využít také různá média, plakáty a billboardy či poskytnout na webu reklamu pro nevýdělečné organizace. 27 To však dle mého názoru pro weby knihoven není až tak nutné, nechci tím říct, že propagace knihoven není důležitá, ale že potencionální uživatel si v případě osobní potřeby vyhledá webové stránky příslušné knihovny i bez reklamy, případně lze propagovat knihovnu pomocí akcí, které bude pořádat Sledování, vyhodnocování, údržba Po uvedení prezentace do provozu můžeme sledovat počet návštěvníků, k tomuto lze použít jednoduchá počítadla. Návštěvník serveru se na základě čísla na počítadle může rozhodnout zůstat, či odejít. Malá návštěvnost ho může přivést k předpokladu, že na tomto serveru nenajde žádné vhodné informace. 28 Thomas Powell proto radí, aby uživatelé na svůj server nevkládali počítadlo, které by bylo viditelné pro každého. Seriózním institucím může počítadlo přinést informace o návštěvnosti a také dobrý pocit, že jejich stránky si již někdo vyhledal a má je v povědomí, ale v těchto případech bych navrhovala pouze skryté počítadlo. 29 U webových prezentací knihoven počítadlo zřejmě není nijak důležité, neboť uživatel navštívil stránky konkrétní knihovny cíleně a ne proto, že jej na ně při hledání informací odkázal nějaký vyhledávač. Webová prezentace by měla být stále aktualizována a udržována, bylo by proto velkou chybou ji po uvedení do provozu nechat běžet bez kontroly. Z estetického, funkčního a hlavně obsahového hlediska potřebuje prezentace neustálý dohled. Je potřeba se ujišťovat, že odkazy, které jsou na webu uvedeny, neodkazují na již 26 DOUŠA, Petr a Lukáš MARVAN. Testování použitelnosti. In: WebExpo: Největší konference o webu ve střední Evropě [online]. Praha: WebExpo, 2010 [cit. [cit ]. Dostupné z: 27 Obecné principy tvorby webových stránek. LYNCH, J. Základní průvodce webdesignem. Vyd. 1. Zoner Press: Brno, 2004, s. 13. ISBN Analýza používání. POWELL, Thomas A. Web design: kompletní průvodce. Vyd. 1. Překlad Petr Matějů. Brno: Computer Press, 2004, s ISBN

18 neexistující, tzv. mrtvé 30, stránky. Neméně důležité je také zálohování dat, což by mělo být prováděno alespoň jednou denně 31, protože při jakémkoliv technickém problému mohou data nenávratně zmizet. Zálohování většinou provádí správce serveru, ale zálohovat můžete informace také sami. Jak již bylo zmíněno výše, před tvorbou webových stránek je potřeba si vše důkladně promyslet a mít na paměti, že vývoj stránek, které tvoří prezentaci, je až jedním z posledních kroků úspěšného projektu Navigace na webu Navigace souvisí s informační architekturou webu, jedná se o uspořádání struktury webu tak, aby se v něm uživatel snadno zorientoval. I v běžném životě se často potřebujeme dostat z bodu A do bodu B co nejrychlejší a nejkratší cestou, k tomu slouží navigace. Dobře provedená navigace webové prezentace je klíčem k úspěchu, jejím cílem je jednoduchým způsobem navést uživatele co nejjednodušeji k požadované informaci, jedná se zejména o uspořádání informací do hierarchických kategorií, použití výstižných názvů záložek, vytvoření přehledného menu a uspořádání obsahu. Při vytváření dobré navigace je možné se inspirovat na již zaběhnutých serverech, je však třeba dbát na dodržování autorského práva (podrobněji popsáno v kapitole 2.6.). Pro dobrou navigaci na webu je žádoucí umístit vyhledávací a prohlížecí navigační prvky do horní části stránky 32. Pokud se totiž uživatel nebude na webu snadno orientovat, odejde pryč. Každá stránka by měla mít alespoň nějakou základní navigaci 33, je efektivní, když je použita zvyková navigace, tj. odkazy, které patří mezi standardní vybavení webů a na které je uživatel zvyklý, může se jednat např. o odkaz na text formátovaný pro tisk, copyright atd. Na jednom navigačním panelu by nemělo být sdružováno více navigačních prvků, může to působit matoucím dojmem a již navštívené odkazy je dobré barevně odlišit. 30 Zastarávání záložek. SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2001, s C.H. Beck pro praxi. ISBN ISBN Obecné principy tvorby webových stránek. LYNCH, J. Základní průvodce webdesignem. Vyd. 1. Zoner Press: Brno, 2004, s. 14. ISBN Vytváření navigačního systému. VAN DUYNE, Douglas K, James A LANDAY a Jason I HONG. Návrh a tvorba webů: vytváříme zákaznicky orientovaný web. Vyd. 1. Brno: CP Books, 2005, s ISBN Umožňuje uživateli pohyb mezi hlavními oblastmi webu, zpřístupňuje výchozí odkazy, např. hlavní odkazy domácí stránky 18

19 2.4. Použitelnost stránek Co je použitelnost webu? Použitelnost jde ruku v ruce s navigací, jedná se o poměrně moderní pojem (21. století), který ale lze již z názvu lehce odvodit. Použitelnost je vlastnost, která charakterizuje schopnost uživatelů web použít. 34 Míra použitelnosti určuje, jakou dobu trvá uživateli, než se dokáže na webu zorientovat a je schopen ho ovládat s nějakým užitkem. 35 Steve Krug vystihuje použitelnost ve své knize již v názvu jedinou větou Nenuťte uživatele přemýšlet! 36, protože pokud by uživatel musel dlouho přemýšlet nad tím, jak získat informace z určitého webu, půjde se raději podívat jinam, uživatel totiž web nečte, ale pouze prohlíží, přelétává očima. Použitelnost je významnou součástí webové prezentace, neboť jejím cílem je rychlé pochopení webu uživatelem a jeho schopnost ho využít k úspěšnému dosažení cíle, tj. vyhledání požadovaných informací. Ovládání by mělo být jednoduché, aby si uživatel snadno zapamatoval strukturu a pohyb na webu a mohl si ho při opakované návštěvě lehce vybavit Přístupnost webových stránek Pod pojmem přístupnost si můžeme představit takový stav, kdy nám použití čehokoliv nečiní žádné zásadní překážky, synonymem přístupnosti může být bezbariérovost. Přístupnost webových stránek se dá tedy nazvat jako funkčnost webu, kdy web nemá žádné překážky, které by uživateli znemožnily jeho používání. David Špinar ve své knize Přístupné webové stránky vymezuje přístupnost takto: Přístupná webová stránka je použitelná pro každého uživatele Internetu, a to nezávisle na jeho postižení, schopnostech, znalostech, zkušenostech či zobrazovacích možnostech. 37 Můžeme tedy říci, že i tělesně postižení, lidé s poruchami soustředění, slabozrací či nevidomí lidé by měli mít možnost využívat webové stránky. Ne každý webdesignér se věnuje přístupnosti webu, který tvoří. Může tento aspekt webu shledávat zbytečným nebo náročným nebo k tomu nemá potřebné vývojové 34 Úspěšné jsou ty weby, které nenutí uživatele přemýšlet. HANZLÍKOVÁ, Jana. Webdesign pro úplné začátečníky. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2004, s. 35. ISBN Použitelnost. PLOTĚNÝ, Luboš. Budování úspěšného firemního webu: strategie, tvorba, propagace. 1. vyd. Praha: BEN - technická literatura, 2005, s. 50. ISBN X. 36 KRUG, Steve. Web design: nenuťte uživatele přemýšlet!. 2. aktualiz. vyd. Překlad Jan Škvařil. Brno: Computer Press, 2006, 167 s. ISBN Přístupný web - charakteristika a výhody. ŠPINAR, David. Tvoříme přístupné webové stránky: připraveno s ohledem na novelu Zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy. Vyd. 1. Brno: Zoner Press, 2004, s. 12. ISBN

20 nástroje a technologie, ale lze udělat alespoň pár základních kroků, které usnadní používání webu i nehandicapovaným uživatelům. Jako nejjednodušší se jeví odstranění chyb, které jsou matoucí pro většinu lidí, z čehož vyplývá, že handicapované uživatele to bude mást také a ještě více. Základním pravidlem by se mělo stát časté testování, především takových matoucích chyb. Použitelné webové stránky se snadněji dělají při použití kaskádových stylů (CSS). Většina handicapovaných, pro které musí být web přístupný, jsou slabozrací, či nevidomí. Mělo by být pravidlem zajistit pro první skupinu, tedy slabozraké, alespoň změnu velikosti písma a zvýšení či snížení jeho kontrastu oproti pozadí. Při tvorbě v CSS to není složité a uživatelům i taková maličkost hodně pomůže. Pro nevidomé, kteří si mohou přečíst pomocí čtečky obrazovky text, ale nemohou vidět obrázek, je vhodné u každého obrázku, který je důležitý, vyplnit značku ALT 38, u dekoračního, tedy nedůležitého, obrázku se doplní prázdná značka. V roce 2003 vyšel v časopise ACM Magazine článek, ve kterém Mary Theofanos a Janice Redish popisují, jak sledovaly 16 slepých lidí, jak používají čtečky obrazovky při plnění úkolů, které jim zadaly. 39 Test přinesl zajímavý výsledek, který poukazuje na to, že nevidomí lidé jsou stejně netrpěliví jako jiní lidé a neposlouchají každé slovo na stránce, poslouchají jen tolik, aby se mohli rozhodnout, jestli je pro ně článek přínosný. Většinou si poslechnou prvních pár slov, z čehož vyplývá, že klíčová a pro text důležitá slova bychom ve webové prezentaci měli zařadit na začátek textu. Pro přístupnost stránky je také dobré, aby byl veškerý obsah zobrazitelný i černobíle a zpřístupněn pouze pomocí klávesnice, neboť každý uživatel není schopen používat myš Internet a autorské právo Při tvorbě webových prezentací je nutné dodržovat autorský zákon 40 stejně jako u jakýchkoliv jiných způsobů sdílení obsahu. Obsah webu může být buď unikátní, tzn. námi vytvořený originál, či sdílený, tj. takový, který přebíráme odjinud. Může se jednat o naprosto cokoliv, od ikonek, JavaScriptů, zvukových stop po celé texty, kresby, 38 Značky ALT se používají pro textový popis obrázků 39 Přístupnost, kaskádové styly a vy. KRUG, Steve. Web design: nenuťte uživatele přemýšlet!. 2. aktualiz. vyd. Překlad Jan Škvařil. Brno: Computer Press, 2006, s ISBN Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů 20

21 zvukové stopy a obrázky. Obrázky jsou zřejmě nejčastějším obsahem zneužívaným na internetu. 41 Zřejmě na každém amatérsky vytvořeném webu lze najít známku porušení autorských práv, což nebude u autora díla budit větší zájem o vymáhání nějaké nápravy či náhrady škody, v drtivé většině případů se to ani nedozví, ale u oficiálních institucí, knihoven především, je nutné autorský zákon striktně dodržovat a i u zdánlivě banálních děl, jako jsou fotografie, je nutné obstarat si souhlas autora či jinak zakoupit práva na užívání obrázku a sledovat, jestli nejsou autorská práva jakkoli porušována. Existují také internetová úložiště fotografií, tzv. fotobanky, kde lze stáhnout fotografii zcela zdarma (většinou v malém rozlišení) či za poplatek zakoupení licence 42. Fotobank existuje velké množství, pro představu uvedu alespoň jednu českou a jednu zahraniční fotobanku. Česká fotobanka, Fotobanka.cz 43, výhodou je nepotřebnost znalosti cizího jazyka, fotografii lze zakoupit od 100 korun okamžitě, lze vyhledávat v různých kategoriích a web nabízí také doplňující služby, jako např. databázi fotografů, právní poradnu, semináře apod. Jako zahraniční fotobanku zmíním americkou Dreamstime 44, která je dostupná ve více než deseti jazycích, lze zde nalézt více než 13,5 milionů obrázků za velmi nízký poplatek nebo i zcela zdarma. 41 Zpřístupnění díla prostřednictvím internetu. ČERMÁK, Jiří. Internet a autorské právo. Praha: Linde Praha, 2001, s. 20. ISBN Obchodní a licenční podmínky fotobank. Neofema s.r.o.: Novinky [online]. Hradec Králové, c2012 [cit ]. Dostupné z: 43 Fotobanka.cz: Fotografie pro Vaší reklamu či časopis [online]. Praha: Papyrus, c [cit ]. Dostupné z: 44 Dreamstime Stock Photography: download free stock photos & royalty free images [online]. Brentwood (US), c [cit ]. Dostupné z: 21

22 2.7. Užitečné tipy Zde uvádím užitečné tipy, které by mohly při tvorbě webových stránek pomoci. - nevytvářejte mnoho odkazů, kterými by se uživatel musel proklikat, než dosáhne požadované informace, je to obtěžující a uživatele to odradí, nezahlcujte návštěvníka informacemi - strukturu webu si nejprve načrtněte obyčejnou tužkou na papír, ušetří to spoustu času - vlastní soubory i odkazy na webu pojmenovávejte jednoduše a výstižně - používejte různé velikosti písma - zařaďte na stránky kolonku pro vyhledávání - slova, pod kterými se skrývá odkaz, vždy viditelně označte, používá se podtržení - neumisťujte na web do vyskakujících oken nic důležitého, uživatel je obvykle zavře dřív, než se načte obsah, nebo neumisťujte vyskakující okna vůbec - dbejte na absenci překlepů a bezchybný pravopis - aktualizujte a zálohujte obsah stránek - pokud na webu zveřejňujete články, zařaďte svůj web do služby RSS 45 - umožněte uživatelům přihlásit se k odběru novinek em a možnost kontaktovat vás pomocí formuláře přímo na stránkách - vložte na své stránky důmyslně vytvořené propagační video - nebojte se použít na svém webu různé aplikace, např. Google aplikace 46, Flash aplikace 47 aj. 45 Really Simple Syndication služba pro odebírání novinek z webových stránek 46 Vše o Googlu. Google [online]. [2012] [cit ]. Dostupné z: 47 Flash aplikace pro Váš web [online]. c2010 [cit ]. Dostupné z: 22

23 Praktická část 3. Uživatelské testování webových stránek V praktické části mé práce se budu věnovat výše popsanému uživatelskému testování, pomocí kterého zjistím, jak nejlépe navrhnout šablonu pro dětské weby knihoven. Pro testování jsem vybrala dva weby dětských oddělení českých knihoven, z mého pohledu jeden z těch, které se celkem podařily a druhý z mého pohledu spíše nepodařený web. Podařeným webem mám na mysli dětský web Knihovny města Hradce Králové [Obr. 1], jímž je dětský web Librísek [Obr. 2], jako zástupce nevydařeného webu jsem vybrala web Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně [Obr. 3], jímž je Zlínská knihovnička [Obr 4]. Oba weby budu hodnotit dle svého názoru, který je již založen na zkušenostech vzhledem k mému věku a studovanému oboru, později toto mé hodnocení porovnám s výsledky testování u dětí. Testovat budu děti, které navštěvují dětské oddělení Městské knihovny Hodonín. Nezařadila jsem do testování web hodonínské knihovny jednak proto, že dětský web postrádá a druhým důvodem byla potřeba neznalosti obou webů. Je totiž logické, že na webu, který děti znají, by se orientovaly lépe a rychleji, než na naprosto neznámých webech, což by mohlo značně zkreslit výsledky testování. Obr. 1 - Knihovna města Hradce Králové Knihovna města Hradce Králové [online]. [2012] [cit ]. Dostupné z: 23

24 Obr. 2 Librísek 49 Obr. 3 Krajská knihovna Františka Bartoše Librísek - KnihovnaHK [online]. [2012] [cit ]. Dostupné z: 50 Krajská knihovna Františka Bartoše Zlín [online]. [2012] [cit ]. Dostupné z: 24

25 Obr. 4 Zlínská knihovnička Zadané úkoly Po důkladném uvážení jsem pro děti připravila šest úkolů, které budou u obou webů stejné, plus dvě doplňující otázky. 1. Najdi na stránkách této knihovny webové stránky pro děti. Testování bude začínat na oficiální stránce knihovny, abych mohla posoudit, jak snadné, či obtížné je pro dítě se vůbec k dětským stránkám dostat. Dle mého názoru je to základní věc, neboť na všech oficiálních dokumentech, letácích apod. je vždy uvedena adresa oficiálních stránek knihovny, proto je potřeba, aby dítě bylo schopno dětskou stránku najít rychle a jednoduše. 2. Najdeš radu, jak získat průkazku do knihovny? (kolik stojí registrace, kam jít apod.) Pro dítě, které se teprve chystá poprvé knihovnu navštívit a bojí se přijít do knihovny nepřipraveno, je potřeba, aby našlo na webu podporu a odpovědi na své otázky. 51 Zlínská knihovnička [online]. [2012] [cit ]. Dostupné z: 25

26 3. Najdi jak se přihlásit ke svému účtu (pokud bys byl/a již zaregistrovaný/á). Děti by měly mít stejnou možnost spravovat svůj účet jako dospělí uživatelé knihovny. Pokud dítě nebude vědět kde hledat, poradím mu otázkou, co by dělalo, kdyby si chtělo prodloužit výpůjčku. 4. Vyhledej v katalogu knížku Honzíkova cesta od Bohumila Říhy a řekni, kolik kusů je dostupných k vypůjčení domů. Pro čtenáře každého věku je důležité, aby si mohl vyhledat požadovanou knihu v katalogu a zjistit její dostupnost v knihovně, případně si ji rezervovat, protože tím výrazně ušetří čas případné cesty do knihovny a zklamání, které by čekalo po zjištění, že kniha je půjčená, až přímo na místě. 5. Najdi otevírací dobu knihovny. Je důležité, aby tato informace byla uvedena i na dětském webu, nejen na oficiálních stránkách knihovny, protože dítě přece nemůže stále přecházet z webu na web, aby se dozvědělo, kdy může knihovnu navštívit. 6. Řekni mi, jakou akci bude dětské oddělení knihovny v nejbližší době pořádat. Považuji za prospěšné, aby děti byly informovány o dětských akcích v knihovně, o kterých mohou říct rodičům. Připravila jsem také doplňující otázky, které nesouvisí přímo s testováním výše uvedených webů, ale ráda bych zde ponechala prostor dětské fantazii a požadavkům, abych mohla lépe vytvořit návrh webu pro děti. Protože co se zdá dospělým lidem samozřejmé či nepotřebné, to dětská mysl vidí jiným pohledem. 1. Líbila se ti tato webová stránka? Která ze stránek se ti líbila víc? 2. Co bys uvítal/a na dětském webu knihovny? 26

27 3.2. Vlastní zhodnocení Před samotným testováním dětí jsem si sama vyzkoušela splnit jednotlivé úkoly, abych je později mohla porovnat s výsledky testování u dětí. Úkol č. 1 Nalezení odkazu na oficiálních stránkách knihovny První úkol, který se týkal nalezení dětského webu na oficiálních stránkách knihoven, jsem splnila víceméně okamžitě, u zlínské knihovny to bylo trošku obtížné, neboť celkově se na oficiálním webu nachází velmi velké množství informací a web působí nepřehledně, ale v levém menu je odkaz přímo na Zlínskou knihovničku [Obr. 5], který bych možná doporučila nějak zvýraznit. Obr. 5 Krajská knihovna Františka Bartoše52 Knihovna města Hradce Králové má viditelně barevně zvýrazněnu záložku Web pro děti [Obr. 6], takže zde to nebyl problém. 52 Krajská knihovna Františka Bartoše Zlín [online]. [2012] [cit ]. Dostupné z: 27

28 Obr. 6 Knihovna města Hradce Králové 53 Úkol č. 2 Informace pro nové čtenáře S druhým úkolem, který se plní již na stránkách dětských oddělení, jsem si poradila také poměrně snadno, na stránce Zlínské knihovničky jsem sice trochu váhala, ihned po vstupu jsem byla opět zavalena opravdu neskutečným množstvím odkazů, v horním menu jsem zvolila odkaz Novým čtenářům, avšak po chvíli mi padl zrak na odkaz v levém menu s názvem Co mě čeká v knihovně a hned pod ním Jak se stát čtenářem [Obr. 7]. To mě celkem zmátlo, odkazy obsahují v podstatě totožné informace, záložka z horního menu má informaci navíc, dítě bude jistě zmatené ještě více než já. Navíc horní menu obsahuje záložku Dětem, kde bych možná čekala také nějaké užitečné informace o knihovně, ale najdu zde jen informace o připravovaných akcích. 53 Knihovna města Hradce Králové [online]. [2012] [cit ]. Dostupné z: 28

29 Obr. 7 Zlínská knihovnička 54 - informace pro nové čtenáře Web Librísek má velmi jednoduchou navigaci, proto jsem potřebnou informaci našla téměř okamžitě v odkazu Poradím ti [Obr. 8]. Obr. 8 - Librísek 55 - informace pro nové čtenáře 54 Zlínská knihovnička [online]. [2012] [cit ]. Dostupné z: 55 Librísek - KnihovnaHK [online]. [2012] [cit ]. Dostupné z: 29

30 Úkol č. 3 Přihlášení ke čtenářskému kontu Přihlášení k účtu v případě Zlínské knihovničky jsem našla v pravém panelu maličký odkaz Chci si prodloužit [Obr. 9]. Po kliknutí na odkaz je uživatel přesměrován k přihlašovacím údajům na oficiální web knihovny. Vzhledem k tomu, že nejsem v této knihovně zaregistrována, tak netuším, jak obtížná pro dítě je orientace v uživatelském kontu a jestli mne tento odkaz přesměruje okamžitě na prodloužení knih. Přesměrování na oficiální web knihovnu považuju za nelogické, dítě nemusí pochopit, proč se najednou ztratilo z dětských stránek. Ve spodní části pravého menu, po chvilce rolování, jsem také narazila na možnost rozkliknutí odkazu Přihlásit se, který ve mně evokuje možnost přihlášení ke svému kontu, bohužel není tomu tak, zde se lze přihlásit ke sledování komunity Sítě přátel Googlu, komunita má zatím dva členy, což mi přijde adekvátní vzhledem k nevysvětlení pojmů pro dítě, ale i dospělé jedince, neznámých. Obr. 9 Zlínská knihovnička přihlášení k účtu Na Librísku je přihlášení možné okamžitě po vstupu na stránku, kolonky k zadání přihlašovacích údajů jsou totiž umístěny v pravém panelu stránky [Obr. 10] a zůstávají pevně umístěny i po vybrání jakéhokoliv odkazu. 30

31 Obr. 10 Librísek přihlášení k účtu Úkol č. 4 Hledání v katalogu V případě Zlínské knihovničky je vyhledávání v katalogu trochu složitým oříškem. Instinktivně jsem klikla na odkaz v levém menu s názvem Kdo hledá, najde (knihu), po rozbalení se však zobrazí pouze informace, jaké knihy lze najít v regálech knihovny. Po důkladnějším hledání jsem našla odkaz pod obrázkem v levém menu Katalog KKFB, který mě odkázal na oficiální stránky knihovny, kde jsou nějaké informace o katalogu knihovny, což mne také neodkázalo na katalog, nakonec až na třetí pokus je pod tímto odkazem odkaz Hledám knihu [Obr. 11], který mě přesměruje na katalog na oficiálních stránkách knihovny, který na mě, potažmo na dítě, po vyhledání knížky vychrlí opět záplavu neznámých slov, např. dislokováno, absenčně, prezenčně, apod. Nedovedu si představit, jak dlouho by se k požadovanému výsledku dobíralo dítě a jestli by vůbec zjistilo požadovanou informaci. 31

32 Obr. 11 Zlínská knihovnička hledání v katalogu Hledání v katalogu Librísku jsem opět našla okamžitě, odkaz Katalog [Obr. 12] je umístěn v levém menu. Katalog Clavius se zobrazí přímo na dětských stránkách a dítě může okamžitě vyhledávat. Výsledky hledání mohou být však pro dítě trochu matoucí, objeví se seznam knih vydaných v jednotlivých letech a po rozbalení jednotlivých záznamů se objeví např. Dostupné pouze prezenčně, což je pro děti, dle mého názoru, zřejmě naprosto neznámé slovo, hodily by se alespoň nějaké vysvětlivky. 32

33 Obr. 12 Librísek - katalog Úkol č. 5 Otevírací doba Zlínská knihovnička mě poprvé mile překvapila okamžitým nalezením, záložka Půjčovní doba je uvedena přímo v levém menu [Obr. 13]. Obr. 13 Zlínská knihovnička půjčovní doba 33

34 Otevírací doba knihovny mi na webu Librísek dělala trochu potíže. Čekala bych ji, pokud ne přímo např. v pravém panelu, v záložce O knihovně. Tam jsou však pouze všeobecné informace o historii knihovny. Výpůjční dobu lze najít až po rozbalení odkazu Moje půjčovny [Obr. 14] a kliknutím na příslušnou pobočku. Je zde vypsán seznam všech poboček, informace o tom, že jsou to pobočky dětských oddělení knihovny Hradce Králové, jsem si napoprvé vůbec nevšimla. Obr. 14 Librísek půjčovní doba Úkol č. 6 Akce v knihovně Hledání akcí bylo poměrně jednoduché u obou knihoven, Zlínská knihovnička mě však opět trochu zmátla. V pravém menu jsou dva odkazy na akce, a to jak pro školy, tak pro veřejnost, velkou nevýhodou je hodně dlouhé rolování dolů na předchozí akce, ovšem když kliknu na odkaz v horním menu Dětem, objeví se namíchané akce z obou předešlých odkazů [Obr. 15]. 34

35 Obr. 15 Zlínská knihovnička akce Librísek má opět záložku akce hned v levém postranním menu[obr. 16]. Obr. 16 Librísek - akce 35

36 Pokud bych měla oba weby nějak zhodnotit, mohu začít odpovědí na první doplňující otázku, a to, který z webů se mi líbil víc. Jednoznačně Librísek. Web ve veselém barevném provedení je stručný a přehledný, většina informací se dá nalézt poměrně snadno. Vytkla bych skutečnost, že při návštěvě stránky jsem ihned informována o připravovaných akcích a, pokud si všimnu, tak nad záložkou s akcemi je záložka Vítám tě, kde jsou nějaká uvítací slova a momentálně tedy zpráva, že na podzim, zřejmě letošního roku, proběhne spuštění nových, lepších stránek. Kladně hodnotím také různé kvízy, tipy a knižní novinky. Webová prezentace Zlínské knihovničky na mě působí velmi zmateně, obsahuje obrovské množství neroztříděných informací, které jsou v některých odkazech duplicitní, téměř každá stránka se musí rolovat hodně dolů, pokud chce člověk něco najít. Barevné provedení je celkem příjemné a nenásilné, obsah však působí velmi neuspořádaně a nepřehledně, většina informací je uvedena formou dospělého vyjadřování, což pro samotné dítě může být nepochopitelné, některé názvy odkazů jsou velmi zavádějící a matoucí i pro dospělé uživatele. 36

37 3.3. Příprava a průběh testování Testování proběhlo v dětském oddělení Městské knihovny Hodonín. Příprava na testování proběhla nastudováním metodiky testování z knihy Steva Kruga 56 a jiných odborníků, teorie popsána na straně 15. Po zhlédnutí obou testovaných webových stránek jsem vytvořila úkoly adekvátní tomu, co považuji na stránkách za důležité. I přesto, že pan Douša a Marvan v jejich přednášce o uživatelském testování 57 považovali nahrávání testování za zbytečné, použila jsem program pro nahrávání pohybu na ploše Free Screen Recorder 58 pro zaznamenání průběhu testování. Program zaznamenává i audio, což je dle mého názoru pro takové testování vhodné, neboť jsem předpokládala, že s dětmi bude testování obtížnější než s dospělými a nestíhala bych si zaznamenat všechny poznámky u testování jednotlivých účastníků. Pro každého účastníka jsem si připravila jako poděkování malou sladkou odměnu. Děti jsem oslovovala náhodně, protože by bylo příliš obtížné domluvit se s účastníky předem, byl by zřejmě nutný souhlas rodičů, kteří by nemuseli pochopit, o co se jedná a dítě by nechtěli na testování pustit a nebo by se chtěli účastnit s dítětem, což by bylo pro testujícího znervózňující, při testování by mělo být podle pana Kruga přítomno co nejméně osob. Děti jsem tedy oslovila žádostí o pomoc a otázkou, zda už někdy pracovaly na internetu. Pokud byla odpověď kladná a dítě bylo ochotno pomoci, přistoupili jsme k testování. Každého účastníka jsem upozornila, že pokud nebude moct cokoliv najít, nebudu to považovat za chybu, snažila jsem se jim vysvětlit, že testuji webové stránky a ne jejich schopnosti a dovednosti ovládání internetu. Děti to přijaly, ale i přesto jsem měla pocit, že se bojí, aby něco neudělaly špatně a bály se prohledávat stránky klikáním na odkazy, prohlížely spíše očima. Dle mého názoru by jejich výsledky byly lepší, kdyby se necítily pod tlakem, že musí daný úkol splnit a zřejmě i trochu strachem z cizího člověka. To jsem bohužel, vyjma jednoho případu, nedokázala nijak pozitivně ovlivnit. Testující jsem také upozornila, že pokud nebudou moci řešení úkolu nalézt, ať se nebojí přiznat a správné řešení jsem jim, vždy když byli v koncích, ukázala. 56 KRUG, Steve. Web design: nenuťte uživatele přemýšlet!. 2. aktualiz. vyd. Překlad Jan Škvařil. Brno: Computer Press, 2006, 167 s. ISBN DOUŠA, Petr a Lukáš MARVAN. Testování použitelnosti. In: WebExpo: Největší konference o webu ve střední Evropě [online]. Praha: WebExpo, 2010 [cit. [cit ]. Dostupné z: 58 Free Screen Recorder: screen capture program, video screen recording software. NBXSOFT [online]. c [cit ]. Dostupné z: 37

38 3.4. Samotné testování Testování zahájila dívka ve věku 13 let, která se dle svých slov na internetu zatím moc často nepohybuje, ale je schopna jej ovládat. Úkol č. 1 Nalezení odkazu na oficiálních stránkách knihovny První úkol byl najít stránku dětského oddělení na oficiálních stránkách webu. Zlínská knihovna: Odkazu v levém menu[obr. 5] si dívka vůbec nevšimla, snažila se najít stránky pomocí vyhledávacího pole, kam zadala heslo dětské knížky, bohužel však zvolila pole pro vyhledávání v katalogu, které je umístěno přímo uprostřed hlavní stránky. Na zadaný dotaz nebylo samozřejmě nic nalezeno, dívku tato skutečnost znejistěla, asi minutu těkala očima po celé stránce, která obsahuje množství informací, odkaz na dětské oddělení však vůbec nenašla a dále už nechtěla hledat, musela jsem jí tedy poradit, protože další úkoly se týkaly přímo webu dětského oddělení. Knihovna Hradce Králové: Oranžově zvýrazněný odkaz našla dívka téměř okamžitě [Obr. 6]. Úkol č. 2 Informace pro nové čtenáře Zlínská knihovna: Při druhém úkolu, kde měla najít radu, jak se může zaregistrovat, hledala nejprve v horním menu, zvolila odkaz Pro mámy a táty, který však obsahuje pouze informace o konaných akcích, zřejmě z nervozity přehlédla odkaz Novým čtenářům, možná si také mohla myslet, že jsou to informace pro nové, již registrované čtenáře. Odkazu Jak se stát novým čtenářem [Obr. 7] v levém menu si vůbec nevšimla. Po rolování dolů si všimla maličkého odkazu Přihlásit se, což bohužel vedlo k přihlášení se k již zmíněnému sledování komunity. Prohledávání jí trvalo asi dvě minuty, poté prohlásila, že úkol nedokáže splnit. Librísek: Zde snažila tuto informaci nalézt v záložce O knihovně, kde byly bohužel pouze informace o historii. Ani přes malou radu tuto informaci nehledala v odkazu Poradím ti [Obr. 8], malou chvíli těkala očima po obrazovce, ale ani zde nedokázala úkol splnit. Úkol č. 3 Přihlášení ke čtenářskému kontu Zlínská knihovnička: Třetí úkol byl najít přihlášení ke svému účtu, dívka si myslela, že se k účtu dostane tlačítkem Přihlásit se, ve spodní části obrazovky, které zahlédla při hledání odpovědí na předchozí úkoly, bohužel to bylo opět přihlášení k již zmíněné komunitě, dál už nehledala. 38