ZPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY

Transkript

1 ZPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY O STAVU A SMĚRECH VÝVOJE VODNÍHO PROSTŘEDÍ A ZEMĚDĚLSKÝCH POSTUPŮ PODLE ČLÁNKU 10 A PŘÍLOHY V SMĚRNICE RADY 91/676/EHS O OCHRANĚ VOD PŘED ZNEČIŠTĚNÍM ZPŮSOBENÉM DUSIČNANY ZE ZEMĚDĚLSKÝCH ZDROJŮ 2008 Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo zemědělství České republiky Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce Výzkumný ústav rostlinné výroby, veřejná výzkumná instituce

2 Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i., 2008 Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., 2008 zpracováno pro Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství ČR, září 2008

3 3 OBSAH 1. STRUČNÝ SOUHRN ÚVOD HODNOCENÍ JAKOSTI VODY Monitoring povrchových a podzemních vod pro potřeby nitrátové směrnice Koncentrace dusičnanů v povrchových vodách Koncentrace dusičnanů v podzemních vodách Eutrofizace povrchových vod Úvod Postup hodnocení eutrofizace pro potřeby nitrátové směrnice Souhrnné informace o jakosti vod Povrchové vody Podzemní vody REVIZE ZRANITELNÝCH OBLASTÍ Úvod Revize zranitelných oblastí v roce Legislativní zajištění revize zranitelných oblastí a použité podklady Postup revize zranitelných oblastí ROZVOJ, PODPORA A PROVÁDĚNÍ ZÁSAD SPRÁVNÉ ZEMĚDĚLSKÉ PRAXE Údaje vztahující se k území České republiky Vypouštění dusíku do životního prostředí Zásady správné zemědělské praxe Zavedené části zásad správné zemědělské praxe: Procentní odhad farmářů, kteří dobrovolně dodržují zásady, mimo zranitelné oblasti, v České republice Vývoj podílu farmářů dodržující zásady a odhad vlivu informační kampaně HLAVNÍ OPATŘENÍ UPLATNĚNÁ V AKČNÍM PROGRAMU Zemědělské aktivity, vývoj a stanovení dusíku Akční program Zavedené části akčního programu za reportované období (před revizí) ZHODNOCENÍ IMPLEMENTACE A DOPADU OPATŘENÍ AKČNÍHO PROGRAMU Kritéria měření pro hodnocení dopadu akčního programu v praxi Rozdíl mezi přívodem a odběrem dusíku (minerální + organický) na farmě ve zranitelné oblasti Jednotlivé studie efektivnosti nákladů provedené pro určité způsoby hospodaření (nad minimální požadavky zásad) PŘEDPOVĚĎ BUDOUCÍHO VÝVOJE JAKOSTI VODY POUŽITÁ LITERATURA A PODKLADY OBSAH

4 4 Seznam zkratek BPEJ C 95 ČHMÚ ČOV ČR ČSÚ ČÚZK DIBAVOD DJ EAFRD EHS EU LPIS MZe MŽP N N anorg N-NO 3 OECD P Sb. tis. ÚZPI VaV VÚRV, v.v.i. VÚV T.G.M., v.v.i. VÚZE ZOD bonitované půdně ekologické jednotky charakteristická hodnota ukazatele jakosti vody s pravděpodobností nepřekročení 95 % Český hydrometeorologický ústav čistírna odpadních vod Česká republika Český statistický úřad Český úřad zeměměřický a katastrální digitální báze vodohospodářských dat dobytčí jednotka Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (z angl. European Agricultural Fund for Rural Development) Evropské hospodářské společenství Evropská unie Registr půdních bloků (z angl. Land Parcel Identification System) Ministerstvo zemědělství České republiky Ministerstvo životního prostředí dusík anorganický dusík dusičnanový dusík Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (z angl. Organisation for Economic Co-operation and Development) fosfor Sbírka zákonů České republiky tisíc nebo tisíce z. p. zemědělská půda ZVHS Ústav zemědělských a potravinářských informací označení projektů výzkumu a vývoje Výzkumný ústav rostlinné výroby, veřejná výzkumná instituce Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky zkratka pro zranitelné oblasti (zranitelná oblast dusičnany) Zemědělská vodohospodářská správa Zpráva České republiky podle článku 10 a přílohy V Směrnice Rady 91/676/EHS o dusičnanech

5 5 1. STRUČNÝ SOUHRN Nitrátová směrnice stanoví, že na konci každého čtyřletého cyklu implementace předloží členský stát reportingovou zprávu, v níž je popsána situace a vývoj znečištění vod dusičnany ze zemědělských zdrojů za uplynulé období. Zpráva, která je zde předkládána, je první reportingovou zprávou České republiky o plnění této směrnice a zahrnuje období V souladu se zněním Příručky pro vypracování zpráv členských států jsou v reportingové zprávě České republiky obsaženy výsledky hodnocení jakosti povrchových a podzemních vod, míry eutrofizace povrchových vod, revize zranitelných oblastí, rozvoj, podpora a provádění zásad správné zemědělské praxe, hlavní opatření uplatněná v akčním programu, zhodnocení implementace a dopadu opatření akčního programu a předpověď budoucího vývoje jakosti vody. Ve třetí kapitole zprávy je provedeno vyhodnocení jakosti povrchových a podzemních vod a je posuzována míra eutrofizace povrchových vod na území České republiky. Při hodnocení jakosti povrchových vod v souladu s nitrátovou směrnicí byly využity výsledky monitoringu Zemědělské vodohospodářské správy v 624 profilech a výsledky monitoringu státní pozorovací sítě Českého hydrometeorologického ústavu, kde bylo vyhodnoceno celkem 325 profilů. Celkem bylo pro povrchové vody vyhodnoceno 949 měrných profilů. V profilech byly spočítány průměrné a maximální hodnoty koncentrací dusičnanů za období a získané výsledky byly zatříděny do šesti kategorií předepsaných Příručkou pro vypracování zpráv členských států. Výsledky hodnocení za období ukazují, že největší podíl hodnocených profilů podle průměrných koncentrací spadá do kategorie od 10 do 25 mg/l (58,3 %) a do kategorie od 2 do 10 mg/l (22,6 %). V rizikové kategorii nad 50 mg/l je pouze 0,6 % profilů. Velmi podobné výsledky vykazuje i hodnocení podle průměrných zimních koncentrací (říjen březen), kde velká část hodnocených profilů spadá do kategorie od 10 do 25 mg/l (58,8 %) a v kategorii nad 50 mg/l je pouze 1,4 % profilů. Méně příznivé jsou výsledky hodnocení podle maximálních hodnot koncentrací dusičnanů. Zde je patrný posun k třídám s vyššími koncentracemi dusičnanů s největším zastoupením v kategoriích od 10 do 25 mg/l (31,1 %) a od 25 do 40 mg/l (30,1 %) a s relativně vysokým podílem profilů v nejvyšší kategorii nad 50 mg/l (18,4 %). Podzemní vody byly hodnoceny v objektech státní pozorovací sítě ČHMÚ, které jsou rozděleny na prameny a vrty. Objekty monitorovací sítě jsou rozmístěny po celém území České republiky s vyšší hustotou objektů v oblastech s významnými aquifery podzemních vod. Vzorkování je v objektech prováděno dvakrát do roka v jarním a podzimním období. Pro hodnocení reportovaného období bylo vybráno 270 vrtů a 138 pramenů, celkem tedy 408 měrných objektů. V objektech byly spočítány průměrné a maximální hodnoty koncentrací dusičnanů za období a získané výsledky byly zatříděny do čtyř kategorií předepsaných Příručkou pro vypracování zpráv členských států. Výsledky vyhodnocení koncentrací dusičnanů i vzhledem k menšímu počtu měřených hodnot nevykazují takové rozdíly mezi průměrnými a maximálními hodnotami jako v případě profilů povrchových vod. Nejpočetněji je zastoupena kategorie koncentrací dusičnanů od 10 do 25 mg/l a to v průměrných hodnotách 74,3 % a v maximálních hodnotách 67,9 %. V rizikové kategorii nad 50 mg/l je zastoupeno 14,2 % objektů podle průměrných koncentrací a 18,4 % objektů podle maximálních koncentrací. Míra eutrofizace povrchových vod byla pro potřeby této zprávy a také pro dřívější vymezení a revizi zranitelných oblastí posuzována podle koncentrací celkového fosforu STRUČNÝ SOUHRN

6 6 a chlorofylu-a pouze v tekoucích vodách. Hodnocení bylo provedeno pro monitorovací profily státní pozorovací sítě ČHMÚ, kde bylo vyhodnoceno celkem 325 profilů pro celkový fosfor a 295 profilů pro koncentrace chlorofylu-a. Při hodnocení eutrofizace byla také posuzována míra zatížení profilů bodovými a plošnými zdroji znečištění, resp. převahou některého z nich. Pro odlišení podílu jednotlivých zdrojů znečištění byl použit ukazatel poměru dusičnanového dusíku k celkovému anorganickému dusíku v profilu. Z provedených vyhodnocení vyplývá, že z celkového počtu 325 profilů je jako eutrofních nebo hypertrofních hodnoceno podle koncentrací celkového fosforu celkem 67,4 % profilů a podle koncentrací chlorofylu-a celkem 52,2 % profilů. Jen 41,1 % z těchto eutrofních nebo hypertorfních profilů zároveň vykazuje výraznou převahu plošných zdrojů znečištění. Výrazné zastoupení plošných i bodových zdrojů je přítomno v 35,6 % eutrofních a hypertrofiích profilů. Je proto zřejmé, že opatření, která by měla omezit eutrofizaci povrchových vod, by se měla stejnou měrou zaměřit jak na plošné tak i bodové zdroje znečištění. Hodnocení trendu ve vývoji koncentrací mezi současným a předchozím hodnoceným obdobím jak je požadováno Příručkou pro vypracování zpráv členských států, není součástí této zprávy, protože Česká republika podává tuto zprávu poprvé. Hodnocení trendů ve vývoji koncentrací pro povrchové a podzemní vody a pro vybrané ukazatele eutrofizace vod bude provedeno v příští reportingové zprávě, kterou bude Česká republika podávat v roce Ve čtvrté kapitole reportingové zprávy je popsán způsob změn rozsahu zranitelných oblastí, který byl uplatněn při jejich první revizi v roce První vymezení zranitelných oblastí v České republice bylo vyhlášeno v březnu 2003 nařízením vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Na konci prvního období implementace nitrátové směrnice byly v roce 2007 provedeny revize zranitelných oblastí na základě vyhodnocení koncentrací dusičnanů v monitorovacích profilech povrchových vod a objektech sledování podzemních vod a na základě posouzení míry eutrofizace, která je spojena s přísunem biogenních prvků, především fosforu a dusíku z plošných zemědělských zdrojů. Pro vymezení byly použity i další podpůrné podklady, které umožnily odlišit původ znečištění, rozsah využití půdy v jednotlivých oblastech, intenzitu zemědělského hospodaření a obecnou zranitelnost půd a horninového prostředí. V porovnání s rokem 2003 došlo v některých oblastech k výrazným změnám vymezení zranitelných oblastí. Tam, kde se nepodařilo zvrátit rostoucí trend koncentrací dusičnanů, došlo k rozšíření zranitelných oblastí, naopak v oblastech, kde se projevil výrazný útlum zemědělského hospodaření po roce 1989 a nastupující pozitivní efekt akčních programů, byly dříve vymezené zranitelné oblasti zrušeny. V celkovém součtu uvedených změn došlo v roce 2007 k mírnému zvýšení rozlohy zranitelných oblastí o 3,2 % proti roku 2003 na současných km 2, což představuje 39,8 % rozlohy území České republiky. V páté kapitole zprávy je hodnoceno uplatnění zásad správné zemědělské praxe zaměřených na ochranu vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů. Zásady správné zemědělské praxe byly vydány v roce S jejich zněním byla na seminářích konaných v různých oblastech České republiky seznámena zemědělská veřejnost. Do zásad správné zemědělské praxe byly zavedeny všechny požadované části týkající se používání hnojiv, skladování hnojiv, pěstování plodin a závlah. Počet zemědělců, kteří dobrovolně dodržují zásady mimo zranitelné oblasti, se odhaduje na 50 %. Doporučení zásad bylo součástí informací ve vrstvě nitrátové směrnice registru půdních bloků LPIS, konkrétní doporučení byla uvedena u každého půdního bloku. Předpokládá se zvyšování počtu Zpráva České republiky podle článku 10 a přílohy V Směrnice Rady 91/676/EHS o dusičnanech

7 7 zemědělců, kteří plní zásady mimo zranitelné oblasti, a to z důvodů uplatnění části zásad od roku 2007 jako podmínky pro obdržení dotací na agroenvironmentální opatření (Program rozvoje venkova, EAFRD). Šestá kapitola zprávy shrnuje hlavní opatření akčního programu. První akční program nitrátové směrnice byl v České republice vyhlášen na první čtyřleté období nařízením vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, s účinností od 1. ledna V podmínkách České republiky je vyhlášen pouze jeden akční program, který je platný pro všechny vymezené zranitelné oblasti. Jednotlivá opatření akčního programu jsou však variantní a jejich uplatnění v zemědělské praxi se řídí půdně klimatickými podmínkami vyskytujícími se na jednotlivých zemědělských pozemcích. Hlavní opatření uplatněná v akčním programu zahrnují podmínky používání hnojiv, skladování hnojiv a podmínky pěstování plodin. Cílem sedmé kapitoly reportingové zprávy je zhodnocení implementace a dopadu opatření akčního programu. Sledování účinnosti akčního programu nitrátové směrnice v České republice je zajištěno v rámci monitoringu akčního programu. Monitoring akčního programu zahrnuje průzkum plnění požadavků akčního programu v zemědělských podnicích ve zranitelných oblastech, hodnocení vývoje obsahu půdního dusíku z hlediska pěstovaných plodin, používané agrotechniky a průběhu povětrnosti a sledování vývoje způsobu hospodaření ve zranitelných oblastech na základě dat Českého statistického úřadu, Evidence půdy podle uživatelských vztahů a Evidence hospodářských zvířat. Výsledky šetření a poradenských auditů ukazují plnění hlavních požadavků akčního programu z 80 až 100 %. Hlavním zjištěným problémem jsou nedostatečné skladovací kapacity na tekutá statková hnojiva u některých podniků. Tekutá statková hnojiva jsou pak vyvážena na zemědělskou půdu v nevhodných obdobích. Požadavek na zvýšení skladovacích kapacit byl uplatněn ve druhém akčním programu na období vyhlášeném nařízením vlády č. 108/2008 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 103/2003 Sb. Vzhledem k vysokým investičním nárokům na splnění nových požadavků na skladování statkových hnojiv byly tyto požadavky uplatněny s odkladem plnění od roku Poslední kapitola reportingové zprávy Předpověď budoucího vývoje jakosti vody vychází z přílohy V bodu 4e nitrátové směrnice. Podle něj má členský stát informovat Evropskou komisi o předpokládané době, ve které určené vody podle článku 3 odstavce 1 zareagují na opatření akčního programu s ohledem na nespolehlivost faktorů, kterými jsou tyto předpovědi zatíženy. Pro zpracování odhadu budoucího vývoje koncentrací dusičnanů v povrchových a podzemních vodách byly hodnoceny pouze profily s dlouhodobě sledovanými údaji. Pro hodnocení a provedené odhady byly použity údaje z období Hodnoceno bylo 718 profilů povrchových vod a 408 objektů podzemních vod, celkem 1126 měrných míst. Při předpovědi se vycházelo z principu, že by v měrných místech neměla být překročena mezní hodnota dusičnanů 50 mg/l ani v maximálních hodnotách. Vypočtené extrapolované hodnoty vycházejí z dlouhodobých lineárních trendů a do výsledku je také zahrnut předpokládaný pozitivní účinek akčních programů. Významným výsledkem hodnocení bylo zjištění, že téměř 80 % měrných míst je v současné době bez ohrožení dusičnanovým znečištěním ze zemědělských zdrojů. Přes tento pozitivní odhad budoucího vývoje jakosti vod zde bude zůstávat problematická skupina profilů a objektů, u nichž se odhaduje návrat ke koncentracím pod úroveň 50 mg/l v maximálních hodnotách v časovém horizontu delším než 15 let. Podíl takových profilů povrchových vod a objektů podzemních vod je v současné době 7,8 % a některé z nich leží v nově vymezených zranitelných oblastech. Je zřejmé, že zejména na tuto skupinu profilů se v příštím období zaměří zvýšená pozornost při aplikaci akčních programů. STRUČNÝ SOUHRN

8 8 Zpráva České republiky podle článku 10 a přílohy V Směrnice Rady 91/676/EHS o dusičnanech

9 9 2. ÚVOD Zpráva, kterou Česká republika předkládá Evropské komisi v souladu s článkem 10 a přílohou V směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním způsobeném dusičnany ze zemědělských zdrojů [1] (dále nitrátová směrnice ), zahrnuje vyhodnocení jakosti vod v souvislosti s účelem této směrnice, popis revize zranitelných oblastí, popis způsobu zavedení a provádění zásad správné zemědělské praxe a akčních programů, postupy zjišťování a hodnocení dopadu akčních programů a také předpověď budoucího vývoje koncentrací dusičnanů v povrchových a podzemních vodách. Předkládaná zpráva je první reportingovou zprávou, kterou Česká republika informuje Evropskou komisi o plnění nitrátové směrnice. Cílem této směrnice je snižovat znečištění vod, které pochází ze zemědělských zdrojů a předcházet dalšímu takovému znečišťování a to jednak pro zajištění dodávek kvalitní pitné vody, jednak k ochraně povrchové vody před eutrofizací. Vzhledem k tomu, že se Česká republika stala členským státem Evropské unie v roce 2004, má za povinnost vypracovat první zprávu za období Transpozice nitrátové směrnice byla provedena ustanovením 33 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, kde je uloženo vládě nařízením stanovit zranitelné oblasti a v těchto oblastech upravit používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření. Na základě tohoto zmocnění bylo vypracováno nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech [2]. V březnu 2003 tak bylo vyhlášeno první vymezení zranitelných oblastí podle článku 3, přílohy I směrnice a k vstoupil v platnost i první akční program. Na konci prvního období implementace nitrátové směrnice byly v roce 2007 provedeny revize zranitelných oblastí. Revidované vymezení bylo vyhlášeno nařízením vlády č. 219/2007 Sb. [3], kterým se mění nařízení vlády č. 103/2003 Sb. Výsledek revize vymezení zranitelných oblastí byl zaslán samostatnou zprávou Evropské komisi. Oproti prvnímu vymezení se rozloha zranitelných oblastí zvýšila o 3,2 % na km 2, což představuje 39,8 % rozlohy území České republiky. Revize akčního programu proběhla na konci roku 2007 a v dubnu 2008 byly změny vyhlášeny nařízením vlády č. 108/2008 Sb. [4], kterým se mění nařízení vlády č. 103/2003 Sb. Úprava požadavků v druhém akčního programu vycházela především z monitoringu realizace 1. akčního programu v praxi, z nových vědeckých poznatků a z požadavků Evropské komise. Došlo zejména k úpravě limitů a způsobů hnojení byly zavedeny maximální limity hnojení dusíkem k jednotlivým plodinám a nehnojený pás kolem vodních toků o šířce nejméně 3 m. Byly zavedeny požadavky na skladovací kapacity pro statková hnojiva na šestiměsíční produkci a na možnost uložení hnoje na zemědělskou půdu až po tříměsíčním skladování na zpevněném hnojišti. Vzhledem k vysokým investičním nárokům na splnění nových požadavků na skladování statkových hnojiv byly tyto požadavky uplatněny s odkladem plnění od roku Revize akčního programu byla Evropské komisi zaslána podle článku 3 odstavce 7 nitrátové směrnice dne Formální podoba předkládané zprávy se řídí Příručkou pro vypracování zpráv členských států [5]. Součástí reportingové zprávy za období jsou také datové sady předávané pouze v elektronické podobě a v požadovaném datovém formátu prostřednictvím Central Data Repository na internetovém portálu Evropské environmentální ÚVOD

10 10 agentury. Struktura a formát předávaných dat byly zpracovány podle technického dokumentu z února 2008 [6]. Zpráva České republiky podle článku 10 a přílohy V Směrnice Rady 91/676/EHS o dusičnanech

11 11 3. HODNOCENÍ JAKOSTI VODY 3.1. Monitoring povrchových a podzemních vod pro potřeby nitrátové směrnice Cílem sledování jakosti podzemních a povrchových vod pro potřeby nitrátové směrnice je identifikovat znečištění vod dusičnany ze zemědělských zdrojů a předcházet dalšímu takovému znečištění. Výsledky slouží jako podklad pro vymezování a revize zranitelných oblastí a umožňují posoudit účinnost akčních programů ve zranitelných oblastech. V České republice je monitoring povrchových vod pro potřeby nitrátové směrnice zajištěn monitorovací sítí Zemědělské vodohospodářské správy (dále jen ZVHS), která je provozována od roku Jakost podzemních i povrchových vod je dále sledována v systému státní pozorovací sítě Českého hydrometeorologického ústavu (dále jen ČHMÚ), kde jsou měření prováděna již od 60. let 20. století Koncentrace dusičnanů v povrchových vodách Nitrátová směrnice požaduje, aby monitoring povrchových vod byl prováděn jednou měsíčně minimálně po dobu jednoho roku v reprezentativních místech pro určování zemědělského znečištění. Směrnice požaduje provádět monitoring vždy za účelem revizí zranitelných oblastí a také pro zjišťování účinnosti prováděných opatření akčních programů. Směrnice umožňuje profily, ve kterých byly při všech měřeních nalezeny koncentrace nižší než 25 mg/l, sledovat jen jednou za osm let tedy jednou během dvou cyklů revizí nitrátové směrnice. Pro vyhodnocení monitoringu povrchových vod byly použity dva hlavní zdroje dat - monitoring ZVHS a státní síť sledování jakosti vody ČHMÚ. Monitoring ZVHS pro nitrátovou směrnici pracuje se sítí profilů hlavních, vedlejších a průzkumných. Hlavní profily monitorují významnější toky ve zranitelných i nezranitelných oblastech a vzorkování je prováděno pravidelně jednou měsíčně. Jsou umístěny v místech reprezentativních pro monitorování vodních útvarů podle Rámcové směrnice pro vodní politiku EU [7] s důrazem na vodní útvary s vyšším podílem zemědělské půdy. Vedlejší profily podchycují významné přítoky vodních útvarů nebo částí povodí zranitelných i nezranitelných oblastí. Jsou sledovány v pravidelném cyklu jednou za čtyři roky a soustřeďují se na oblasti se zemědělskými aktivitami. Průzkumné profily slouží v kombinaci s předchozími dvěma typy profilů zejména ke zjišťování účinnosti prováděných opatření akčního programu. Sledují nejkritičtější období z hlediska vyplavování dusičnanů z půdy do vod. Pro vyhodnocení koncentrací dusičnanů za období bylo použito 624 měrných profilů na celém území České republiky. Z tohoto množství je 212 profilů, jejichž sledování bylo zahájeno až v roce Do této zprávy byly zařazeny s výhledem na hodnocení trendů vývoje v příští reportingové zprávě. Hodnoty koncentrací dusičnanů v profilech státní pozorovací sítě ČHMÚ jsou zjišťovány jednou za měsíc. Jedná se převážně o profily na velkých tocích, které pokrývají rovnoměrně celé území České republiky. Pro účely reportingové zprávy bylo vyhodnoceno 325 profilů z této monitorovací sítě. Přehled vyhodnocení koncentrací dusičnanů v povrchových vodách za období podle průměrných koncentrací dusičnanů, maximálních koncentrací dusičnanů a průměrných zimních koncentrací dusičnanů v období říjen březen je znázorněn v mapách na obrázcích 1 3. HODNOCENÍ JAKOSTI VODY

12 Koncentrace dusičnanů v podzemních vodách Monitoring podzemních vod podle nitrátové směrnice má být prováděn v pravidelných intervalech po dobu nejméně jednoho roku za čtyřleté období. Monitoring má být prováděn na měřicích místech reprezentativních pro aquifery podzemních vod. Monitorovací síť jakosti podzemních vod v České republice provozuje ČHMÚ a má statut státní pozorovací sítě. Monitorovací objekty, což jsou prameny a vrty, jsou umístěny v celé České republice, vyšší hustotu však mají ve vodohospodářsky významných oblastech. Stejná monitorovací síť je používána pro monitoring podle Rámcové směrnice pro vodní politiku EU [7]. V současné době probíhá rekonstrukce státní sítě monitoringu podzemních vod. Uvedení nové sítě do provozu se předpokládá v roce Vzorkování podzemních vod se provádí každý rok (i pro objekty s koncentrací dusičnanů pod 25 mg/l) v jarním a podzimním období. Kompletní pozorovací síť jakosti podzemních vod obsahuje cca 435 monitorovacích objektů. Pro účely nitrátové směrnice bylo vybráno 408 monitorovacích objektů, z nichž 331 sleduje podzemní vodu s volnou a 77 s napjatou hladinou. Vyřazeny byly některé objekty reprezentující velmi hluboké kolektory a také několik objektů bezprostředně ovlivněných bodovými zdroji znečištění. Hodnocení koncentrací dusičnanů v podzemních vodách je zpracováno pro každý monitorovací objekt. Hodnotící období je v letech , takže průměr a maximum byly spočítány z 6 naměřených hodnot. Hodnocení trendu ve smyslu porovnání s minulým reportovacím obdobím nebylo provedeno, neboť v případě České republiky se jedná o podání první reportingové zprávy. Přehled hodnocení koncentrací dusičnanů v objektech podzemních vod je znázorněn v mapách na obrázcích 4 a 5. V následujících souhrnných tabulkách 1 a 2 je uvedeno hodnocení průměrných a maximálních koncentrací dusičnanů podle typu objektu podzemních vod. V souladu s požadavky na znázornění v mapách jsou souhrnné tabulky rozlišeny na monitorovací objekty s volnou a napjatou hladinou podzemních vod. Tab. 1: Hodnocení průměrných koncentrací dusičnanů podle typu monitorovacího objektu: Podzemní vody Podzemní vody koncentrace dusičnanů s volnou hladinou s napjatou hladinou (v mg/l) Počet objektů % Počet objektů % 0-24, , , , ,4 2 2, , ,6 2 2, ,3 4 5,2 celkem , ,0 Tab. 2: Hodnocení maximálních koncentrací dusičnanů podle typu monitorovacího objektu: Podzemní vody Podzemní vody koncentrace dusičnanů s volnou hladinou s napjatou hladinou (v mg/l) Počet objektů % Počet objektů % 0-24, , , , ,0 3 3, , ,7 1 1, ,8 6 7,8 celkem , ,0 Zpráva České republiky podle článku 10 a přílohy V Směrnice Rady 91/676/EHS o dusičnanech

13 Obr. 1: Průměrné koncentrace dusičnanů v monitorovacích profilech povrchových vod v období

14 Obr. 2: Maximální koncentrace dusičnanů v monitorovacích profilech povrchových vod v období

15 Obr. 3: Průměrné zimní (říjen březen) koncentrace dusičnanů v monitorovacích profilech povrchových vod v období

16 Obr. 4: Průměrné koncentrace dusičnanů v monitorovacích objektech podzemních vod v období

17 Obr. 5: Maximální koncentrace dusičnanů v monitorovacích objektech podzemních vod v období

18

19 Eutrofizace povrchových vod Úvod V České republice v současné době neexistuje závazný metodický dokument, který by komplexně upravoval hodnocení eutrofizace povrchových tekoucích a stojatých vod. Míra eutrofizace v jednotlivých studiích bývá nejčastěji hodnocena podle koncentrace fosforu (především ve vodních nádržích) nebo podle poměru fosforu a dusíku. Projevy eutrofizace bývají nejčastěji poměřovány koncentracemi chlorofylu-a, masovým výskytem sinic nebo vegetačním zákalem řas. Ve vodních nádržích také například měřením průhlednosti nebo deficitu kyslíku na dně nádrže. Eutrofizace je tak ve většině případů hodnocena pouze na základě jednoho nebo několika málo ukazatelů a prakticky chybí jakákoli souvislost mezi mírou eutrofizace profilu, toku nebo nádrže a zdrojem znečištění, který rozhodujícím způsobem přispívá k vysokému obsahu fosforu a dusíku ve vodách. Právě tato souvislost je klíčová při rozhodování o účinných opatřeních, která by měla snížit míru eutrofizace vod. A protože celý koncept nitrátové směrnice je založen na minimalizaci negativních vlivů zemědělského sektoru na jakost vod, je připravované hodnocení eutrofizace pro potřeby nitrátové směrnice zaměřeno na ta povodí, kde přísun biogenních prvků (především fosforu a dusíku) pochází právě z plošných zdrojů znečištění. Postup hodnocení eutrofizace povrchových vod použitý pro potřeby nitrátové směrnice, jehož pracovní verze byla použita i pro revize zranitelných oblastí v roce 2007, v sobě spojuje jak hodnocení příčin a důsledků eutrofizace na ekosystémy povrchových vod tak i způsob odlišení převažujícího typu zdroje znečištění, který ovlivňuje stav hodnoceného profilu, případně celého vodního útvaru. Metodiku hodnocení vyvíjí Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. v rámci výzkumného záměru [8] zadaného Ministerstvem životního prostředí. Pro revizi vymezení zranitelných oblastí v roce 2007 byly použity jen dílčí postupy připravované metodiky, které souvisejí s hodnocením koncentrací celkového fosforu a chlorofylu-a v tekoucích vodách a se základním odlišením plošných a bodových zdrojů znečištění Postup hodnocení eutrofizace pro potřeby nitrátové směrnice Základem hodnocení eutrofizace pro potřeby revize zranitelných oblastí v roce 2007 bylo vyhodnocení koncentrací celkového fosforu a chlorofylu-a za období v profilech státní sítě sledování jakosti vod v tocích provozované ČHMÚ. Pro hodnocení celkového fosforu bylo použito celkem 325 profilů, pro hodnocení chlorofylu-a celkem 295 profilů. Klíčovým ukazatelem pro hodnocení eutrofizace v tekoucích vodách v použité metodice je obsah celkového fosforu, který určuje míru obohacení vod tímto biogenním prvkem. Obsah chlorofylu-a sice také velmi dobře odráží narušení rovnováhy ekosystému a dokumentuje projevy eutrofizace, v řadě případů je však jeho obsah více ovlivněn dalšími faktory jako je rychlost proudění vody v korytě toku, rozvoj fytoplanktonu v některé z nádrží na toku, teplota vody a manipulace s odtokem na vodních dílech apod. Proto je eutrofizace primárně hodnocena podle koncentrací celkového fosforu a koncentrace chlorofylu-a jsou používány jako doplňkový ukazatel. Klasifikace koncentrací celkového fosforu a chlorofylu-a použitá pro hodnocení, je uvedena v tabulce 3. HODNOCENÍ JAKOSTI VODY

20 20 Tab. 3: Klasifikace koncentrací celkového fosforu a chlorofylu-a použitá pro hodnocení eutrofizace řek. ukazatel jednotka ultraoligotrofní oligotrofní mezotrofní eutrofní hypertrofní celkový fosfor (aritmetický průměr) chlorofyl-a (hodnota C 95 *) mg/l < 0,01 0,01 0,05 0,05 0,1 0,1 0,2 > 0,2 μg/l < 2,5 2, > 75 * charakteristická hodnota koncentrace s pravděpodobností nepřekročení 95 % Podle vyhodnocení koncentrací celkového fosforu a doplňkově také podle koncentrací chlorofylu-a byly v hodnocených profilech určeny trofické úrovně. Aby však bylo možné odlišit, ve kterých profilech přispívá k eutrofizaci vod přísun znečištění z plošných nebo bodových zdrojů, bylo provedeno ještě hodnocení podílu dusičnanového dusíku z celkového anorganického dusíku (součet dusičnanového, dusitanového a amoniakálního dusíku) ve všech profilech za období Kritéria pro odlišení bodových a plošných zdrojů jsou uvedena v tabulce 4. Tab. 4: Klasifikace poměru dusičnanového dusíku k celkovému anorganickému dusíku pro odlišení typu zdroje znečištění. Ukazatel jednotka převaha plošných zdrojů* plošné i bodové zdroje převaha bodových zdrojů N-NO 3 /N anorg (medián) % > < 90 * bez odlišení podílu zemědělských zdrojů a atmosférické depozice Vyhodnocení eutrofizace podle koncentrací celkového fosforu a chlorofylu-a v profilech ČHMÚ spolu s odlišením podílu jednotlivých zdrojů na zatížení hodnocených profilů je znázorněno na obrázcích 6 a 7. Zpráva České republiky podle článku 10 a přílohy V Směrnice Rady 91/676/EHS o dusičnanech

21 Obr. 6: Hodnocení eutrofizace řek podle průměrné roční koncentrace celkového fosforu za období a určení převažujícího typu zdrojů znečištění v hodnocených profilech

22 Obr. 7: Hodnocení eutrofizace řek podle koncentrace chlorofylu-a vyjádřené hodnotou C 95 za období a určení převažujícího typu zdrojů znečištění v hodnocených profilech

23 Souhrnné informace o jakosti vod V následujících tabulkách 5, 6, 7 a 8 jsou shrnuty údaje o jakosti povrchových a podzemních vod za celé území České republiky. Vzhledem k tomu, že Česká republika předkládá první reportingovou zprávu o postupu implementace nitrátové směrnice podle článku 10 a přílohy V, neobsahují souhrnné tabulky srovnání s předchozím sledovaným obdobím. Toto srovnání bude součástí následující reportingové zprávy podávané v roce Povrchové vody Tab. 5: Počty míst v jednotlivých kategoriích podle průměrných a maximálních koncentrací dusičnanů v profilech povrchových vod (řekách); data ZVHS a ČHMÚ za období koncentrace dusičnanů profily ZVHS profily ČHMÚ celkem (v mg/l) počet % počet % počet % 0 1,99 průměr 4 0,6 1 0,3 5 0,5 maximum 0 0,0 0 0,0 0 0,0 2 9,99 průměr , , ,6 maximum 18 2,9 26 8,0 44 4, ,99 průměr , , ,3 maximum , , , ,99 průměr ,4 17 5, ,5 maximum , , , ,99 průměr 14 2,2 0 0,0 14 1,5 maximum ,9 31 9, ,7 50 průměr 6 1,0 0 0,0 6 0,6 maximum ,0 13 4, ,4 celkem Tab. 6: Počty míst v jednotlivých kategoriích podle průměrných zimních koncentrací dusičnanů v profilech povrchových vod (řekách); data ZVHS a ČHMÚ za období koncentrace dusičnanů profily ZVHS profily ČHMÚ celkem (v mg/l) počet % počet % počet % 0 1,99 průměr 11 1,8 1 0,3 12 1,3 maximum 4 0,6 0 0,0 4 0,4 2 9,99 průměr 94 15, , ,7 maximum 43 6,9 29 8,9 72 7, ,99 průměr , , ,8 maximum , , , ,99 průměr ,5 20 6, ,5 maximum , , , ,99 průměr 13 2,1 0 0,0 13 1,4 maximum ,8 28 8, ,0 50 průměr 13 2,1 0 0,0 13 1,4 maximum ,4 10 3, ,8 celkem HODNOCENÍ JAKOSTI VODY

24 24 Tab. 7: Počty profilů povrchových vod v jednotlivých kategoriích trofie podle průměrné koncentrace celkového fosforu a koncentrace chlorofylu-a vyjádřené hodnotou C 95 ; data ČHMÚ za období Trofická úroveň podle celkového fosforu Počet profilů % profilů Trofická úroveň podle chlorofylu-a Počet profilů % profilů ultra-oligotrofní 7 2,2 ultra-oligotrofní 1 0,3 oligotrofní 30 9,2 oligotrofní 29 9,8 mesotrofní 69 21,2 mesotrofní ,6 eutrofní ,6 eutrofní ,9 hypertrofní 87 26,8 hypertrofní 48 16,3 celkem 325 celkem Podzemní vody Tab. 8: Počty míst v jednotlivých kategoriích podle průměrných a maximálních koncentrací dusičnanů v objektech podzemních vod; data z monitoringu ČHMÚ za období koncentrace dusičnanů vrty prameny celkem (v mg/l) počet % počet % počet % 0 24,99 průměr , , ,3 maximum , , , ,99 průměr 18 6, ,9 33 8,1 maximum 20 7, ,6 36 8, ,99 průměr 11 4,1 3 2,2 14 3,4 maximum 13 4,8 7 5,1 20 4,9 50 průměr 38 14, , ,2 maximum 53 19, , ,4 celkem Zpráva České republiky podle článku 10 a přílohy V Směrnice Rady 91/676/EHS o dusičnanech

25 25 4. REVIZE ZRANITELNÝCH OBLASTÍ 4.1. Úvod Příprava implementace nitrátové směrnice včetně návrhu prvního vymezení zranitelných oblastí v České republice byla zahájena již v roce Tento návrh vycházel především z rozsáhlé studie mapující plošné znečištění vod, zpracované v rámci výzkumného a vývojového projektu Ministerstva životního prostředí, který probíhal v letech [9]. V rámci projektu byly shromážděny dostupné podklady o znečištění povrchových a podzemních vod dusičnany a také podklady o vývoji a trendech znečištění v době před a po transformaci společenského systému v České republice v roce Byly zpracovány podrobné mapy zranitelnosti půdy a horninového prostředí k průniku dusičnanů do vod a současně byl hodnocen i vývoj zemědělského hospodaření a jeho vliv na znečištění vod v různých oblastech České republiky. Technické vymezení zranitelných oblastí a příprava legislativního podkladu, na základě kterého byly zranitelné oblasti vymezeny, probíhalo v navazujícím projektu v letech [10]. Transpozice nitrátové směrnice byla provedena ustanovením 33 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů [11], kde je uloženo vládě nařízením stanovit zranitelné oblasti a v těchto oblastech upravit používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření. Na základě tohoto zmocnění bylo vypracováno nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech [2]. Zranitelné oblasti jsou tímto nařízením vlády vymezeny výčtem katastrálních území, která leží v povodích povrchových vod a oblastech podzemních vod, kde bylo prokázáno významné znečištění dusičnany ze zemědělských zdrojů nebo kde okolnosti nasvědčují tomu, že může dojít k dalšímu zhoršení jakosti vod. Toto nařízení vlády zároveň stanovilo, že přezkoumání zranitelných oblastí a návrhy na změny jejich rozsahu musí být předloženy vládě nejpozději do čtyř let od prvního vymezení tedy v roce Revize zranitelných oblastí v roce Legislativní zajištění revize zranitelných oblastí a použité podklady Postup přezkoumáním zranitelných oblastí v České republice určuje nařízení vlády č. 103/2003 Sb. [2]. V 3 nařízení vlády je uvedeno, že přezkoumání rozsahu zranitelných oblastí a návrhy na úpravu jejich rozsahu provádí odborný subjekt pověřený Ministerstvem životního prostředí na základě vyhodnocení podkladů uvedených v odstavci 1, bodech a), b) a c). Pověřeným subjektem byl v roce 2004 určen Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M., Ten zahájil sběr a vyhodnocení potřebných podkladů, které pro účely přezkoumání jmenuje nařízení vlády a také dalších podpůrných podkladů, které umožnily odlišit původ znečištění, rozsah využití půdy v jednotlivých oblastech, intenzitu zemědělského hospodaření a obecnou zranitelnost půd a horninového prostředí. Výčet podkladů, které byly použity pro revizi vymezení zranitelných oblastí, je uveden v následujícím přehledu: Data z monitoringu povrchových vod ZVHS pro potřeby nitrátové směrnice (údaje z 938 profilů). Data z monitoringu podzemních vod ČHMÚ ve vrtech a pramenech (údaje ze 460 objektů). REVIZE ZRANITELNÝCH OBLASTÍ

26 26 Data o jakosti vod odběry povrchových a podzemních vod určených pro lidskou spotřebu podle vyhlášky č. 428/2001 Sb. [12], kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích [13] (celkem 129 odběrů povrchových vod a 1308 odběrů podzemních vod) Ministerstvo zemědělství a krajské úřady. Data o jakosti vod odběry povrchových a podzemních vod podle vyhlášky č. 431/2001 Sb. o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci [14] (celkem 623 odběrů povrchových vod a 3774 odběrů podzemních vod) Informační systém veřejné správy VODA. Údaje o vypouštění odpadních vod do vod povrchových podle vyhlášky č. 431/2001 Sb. o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci [14] Informační systém veřejné správy VODA. DIBAVOD Digitální báze vodohospodářských dat VÚV T.G.M., v.v.i. Kategorizace útvarů podzemních vod z hlediska složitosti struktury VÚV T.G.M., v.v.i. Výstupy projektu VaV/510/4/98 Omezování plošného znečištění povrchových a podzemních vod v ČR VÚV T.G.M. [9] Corine Land Cover 2000 Ministerstvo životního prostředí. Vyhodnocení údajů o zemědělském hospodaření z let 2004 a 2005 a odhady účinnosti opatření podle nařízení vlády č. 103/2003 Sb. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Geografická vrstva katastrálních území, verze 2006 Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK) Postup revize zranitelných oblastí Zranitelné oblasti byly při prvním vymezení v roce 2003 stanoveny tam, kde se znečištění vod dusičnany v souvislosti se zemědělským hospodařením podařilo prokázat a také tam, kde hrozilo riziko, že se znečištění vod bude zvyšovat, pokud nebudou přijata účinná opatření. V několika případech byly zranitelné oblasti vymezeny i tam, kde nebyl dostatek údajů a oblasti byly shledány obecně zranitelné ke znečištění (zejména některé oblasti podzemních vod). Česká republika tedy přijala princip, podle kterého vymezuje konkrétní zranitelné oblasti a pro tyto oblasti také přijala přísnější opatření ve formě akčního programu. Stejný přístup byl použit také pro přípravu revize zranitelných oblastí v roce 2007 s tím rozdílem, že bylo navrženo i zrušení původně vymezených oblastí v místech, kde zatížení vod dusičnany výrazně pokleslo. Přijetí tohoto principu souvisí s tím, že v některých oblastech se změny v zemědělském sektoru, započaté po roce 1989, naplno projevily až s výrazným zpožděním a teprve při vyhodnocení novějších podkladů bylo možné dokumentovat zvrat trendu. Pro revize zranitelných oblastí byly použity obdobné postupy hodnocení jako při prvním vymezení v roce Větší důraz byl však kladen na vyhodnocení koncentrací dusičnanů ve vodách v souladu s požadavky nitrátové směrnice a na hodnocení trendů vývoje koncentrací v oblastech i jednotlivých monitorovacích objektech. Zpráva České republiky podle článku 10 a přílohy V Směrnice Rady 91/676/EHS o dusičnanech

27 27 Pro detailní hodnocení znečištění vod dusičnany bylo nejprve celé území ČR rozděleno na dva typy oblastí podle převažujícího oběhu podzemních vod. Na oblasti s mělkým oběhem podzemních vod, kde byly společně hodnoceny údaje o koncentracích dusičnanů v povrchových i podzemních vodách (znečištění v podzemních vodách se většinou bezprostředně projevuje i ve vodách povrchových) a na oblasti s hlubším nebo složitějším oběhem podzemních vod, kde bylo nutné hodnocení provádět samostatně pro podzemní a samostatně pro povrchové vody (absence znečištění v povrchových vodách automaticky nevylučuje znečištění podzemních vod). Výsledkem vyhodnocení všech dostupných podkladů bylo rozdělení území České republiky na čtyři typy oblastí: 1) Zranitelné oblasti vymezené v roce 2003 setrvalý stav nebo zhoršení stavu 2) Zranitelné oblasti vymezené v roce 2003 zlepšení stavu, výrazně klesající trend 3) Nezranitelné oblasti v roce 2003 setrvalý stav nebo zlepšení stavu 4) Nezranitelné oblasti v roce 2003 zhoršení stavu, výrazně rostoucí trend V oblastech typu 1) a 3) nedošlo z pohledu znečištění od prvního vymezení k takovým změnám, které by vedly k nutnosti revize oblastí. V těchto oblastech zůstal i pro další období zachován stav vymezení z roku Podrobnější vyhodnocení a případný návrh revize vyžadovaly oblasti typu 2) a 4), kde došlo k výrazným pozitivním nebo negativním změnám ve znečištění vod. Pokud v oblasti, která byla vymezena v roce 2003 jako zranitelná, došlo k výraznému poklesu koncentrací dusičnanů v povrchových i podzemních vodách až na úroveň pod 25 mg/l, trend v dlouhodobě sledovaných profilech byl klesající a ani v krátkodobě sledovaných profilech nebo odběrech vod nebyly zaznamenány vyšší koncentrace dusičnanů, mohla být taková oblast vyřazena ze zranitelných. K vyřazení byly přednostně navrženy oblasti s nízkou intenzitou zemědělského hospodaření, s vyšším zastoupením lesních ploch a pastvin. Při hodnocení se přihlíželo také k situaci v okolních oblastech. Lze předpokládat, že po zrušení zranitelných oblastí zajistí další ochranu vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů v těchto oblastech dostatečně i Zásady správné zemědělské praxe, které jsou platné pro celé území České republiky. Opačný případ nastal v oblastech, které dosud nebyly vymezeny jako zranitelné, ale od doby prvního vymezení došlo k výraznému nárůstu koncentrací dusičnanů, zejména v dlouhodobě sledovaných profilech monitoringu ZVHS nebo ČHMÚ. Hlavním důvodem pro vymezení nových zranitelných oblastí byly koncentrace dusičnanů v rozsahu mg/l a prokazatelný rostoucí trend. V některých oblastech byla dostatečným důvodem pro nové vymezení přítomnost většího množství objektů pro odběr podzemních nebo povrchových vod s hodnotami dusičnanů nad 50 mg/l. Podpůrným kritériem byla vyšší zátěž území statkovými hnojivy a vysoký podíl orné půdy. Předložený návrh revize vymezení zranitelných oblastí byl v červenci 2007 schválen vládou České republiky a legislativně vyhlášen nařízením vlády č. 219/2007 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech [3]. REVIZE ZRANITELNÝCH OBLASTÍ

28 28 Při revizi zranitelných oblastí v roce 2007 došlo ke zvýšení celkové rozlohy zranitelných oblastí oproti roku 2003 o 3,2 %. Srovnání rozlohy zranitelných oblastí při prvním vymezení v roce 2003 a při revizi vymezení v roce 2007 je uvedeno v tabulce 9. Tab. 9: Rozsah zranitelných oblastí po revizi v roce 2007 v porovnání s rozsahem z prvního vymezení v roce Revize vymezení v roce 2007 První vymezení v roce 2003 Podíl plochy zranitelných oblastí v ploše ČR (v %) 39,8 36,6 Podíl zemědělské půdy *) ve zranitelných oblastech k celkové ploše zemědělské půdy v ČR (v %) Podíl plochy zemědělské půdy *) z celkové plochy zranitelných oblastí (v %) Podíl plochy orné půdy *) z celkové plochy zranitelných oblastí (v %) 47,7 42,5 69,3 71,0 58,0 57,0 *) rozsah zemědělské půdy a orné půdy podle vrstvy Corine Land Cover 90 pro rok 2003 a Corine Land Cover 2000 pro rok 2007 Revidované zranitelné oblasti vymezené v roce 2007 jsou, včetně odlišení změn ve vymezení mezi roky 2003 a 2007, znázorněny na obrázku 8. Poznámka: Při prvním vymezení zranitelných oblastí v roce 2003 ani při jeho revizi v roce 2007 nebyly v České republice vymezeny žádné potenciálně zranitelné oblasti. Zranitelné oblasti prezentované v mapě na obrázku 8 představují pouze oblasti vymezené v letech 2003 a 2007 nebo oblasti, které byly zrušeny v roce Zpráva České republiky podle článku 10 a přílohy V Směrnice Rady 91/676/EHS o dusičnanech

29 Obr. 8: Vymezení a revize zranitelných oblastí v letech 2003 a 2007

30

31 31 5. ROZVOJ, PODPORA A PROVÁDĚNÍ ZÁSAD SPRÁVNÉ ZEMĚDĚLSKÉ PRAXE 5.1. Údaje vztahující se k území České republiky Základní údaje o zemědělství v České republice vycházejí z oficiálních údajů Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, Českého statistického úřadu (ČSÚ) a z dalších údajů získávaných Ministerstvem zemědělství České republiky. Některé požadované údaje nejsou z výše uvedených zdrojů k dispozici, byly tedy odvozeny z existujících dat a výsledků dílčích šetření kvalifikovaným odhadem. Údaje o bilanci dusíku vycházejí z výsledků bilancí živin podle metodiky OECD. Z výsledků uvedených v tabulce 10 vyplývá, že v reportovaném období i nadále, podobně jako v předchozím období, klesaly stavy hospodářských zvířat skotu o 5,6 %, prasat o 15,8 % a drůbeže o 8,5 %. Snižoval se i počet zemědělců chovajících hospodářská zvířata. Celkově poklesl i počet hospodařících zemědělských subjektů. S poklesem stavů hospodářských zvířat souvisí i snížení přívodu organického dusíku do půdy, a to o 7,2 %. Naopak je patrný trend zvyšování spotřeby minerálních dusíkatých hnojiv, o 38,3 %. Tab. 10: Základní údaje o stavu zemědělského hospodaření v České republice Období reportování Předchozí období rok 2003 (před účinností 1. akčního programu) Současný stav rok 2007 (na konci účinnosti 1. akčního programu) Celková rozloha země ,66 km 2 Zdroj: ČÚZK stav k Statistická ročenka půdního fondu České republiky, 2008 Zemědělská půda , ,77 km 2 Zdroj: ČÚZK stav k Statistická ročenka půdního fondu České republiky, 2004 stav k Statistická ročenka půdního fondu České republiky, 2008 Zemědělská půda vhodná k aplikaci statkových hnojiv , ,00 km 2 odhad: 85 % z.p. odhad: 85 % z.p. (sníženo o 30 tis. ha = 300 km 2 ttp v ZOD na zamokřených půdách) Trvalé travní porosty 9 706, ,88 km 2 Zdroj: ČÚZK stav k Statistická ročenka půdního fondu České republiky, 2004 stav k Statistická ročenka půdního fondu České republiky, 2008 ROZVOJ, PODPORA A PROVÁDĚNÍ ZÁSAD SPRÁVNÉ ZEMĚDĚLSKÉ PRAXE

32 32 Období reportování Předchozí období rok 2003 (před účinností 1. akčního programu) Současný stav rok 2007 (na konci účinnosti 1. akčního programu) Víceleté plodiny (= jeteloviny, travní a jetelotravní porosty na orné půdě) Zdroj: ČSÚ Použití organického dusíku ze statkových hnojiv živočišného původu za rok Zdroj: OECD Soil surface nitrogen balance, VÚRV, v.v.i. Využití organického dusíku z jiných než statkových hnojiv živočišného původu za rok Zdroj: OECD Soil surface nitrogen balance, VÚRV, v.v.i. Roční používání minerálního dusíku 2 442, ,44 km 2 Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin za rok 2003, vydáno 2004 Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin za rok 2007, vydáno ,335 84,722 tis. tun/rok VÚRV, 2004 VÚRV, v.v.i., ,175 5,175 tis. tun/rok VÚRV, 2004 organická a organominerální hnojiva, upravené kaly VÚRV, v.v.i., 2008 organická a organominerální hnojiva, upravené kaly 242,5 335,3 tis. tun/rok Zdroj: MZe MZe, 2004 MZe, 2008 Počet zemědělských subjektů Zdroj: MZe Počet zemědělských subjektů se živočišnou výrobou Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 2003, MZe Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 2007, MZe 2008 odhad (80 %) odhad (80 %) Skot 1, , milion kusů Zdroj: ČSÚ Soupis hospodářských zvířat k Soupis hospodářských zvířat k pokračování tabulky na straně 37 Zpráva České republiky podle článku 10 a přílohy V Směrnice Rady 91/676/EHS o dusičnanech

33 Obr. 9: Celkový přívod dusíku od hospodářských zvířat do zemědělské půdy v roce 2007 (v kg/ha)

34 Obr. 10: Celkový úhrn srážek za období říjen 2006 až březen 2007 (v mm)

35 Obr. 11: Variabilita úhrnu srážek v období říjen až březen pozorovaná v letech 2004 až 2007; vyjádřeno jako rozpětí pozorovaných hodnot v mm

36

37 37 pokračování tabulky ze strany 32 Období reportování Předchozí období rok 2003 (před účinností 1. akčního programu) Současný stav rok 2007 (na konci účinnosti 1. akčního programu) Prasata 3, , milion kusů Zdroj: ČSÚ Soupis hospodářských zvířat k Soupis hospodářských zvířat k Drůbež 26, , milion kusů Zdroj: ČSÚ Soupis hospodářských zvířat k Soupis hospodářských zvířat k Další 0, , milion kusů Zdroj: ČSÚ Soupis hospodářských zvířat k Soupis hospodářských zvířat k Vypouštění dusíku do životního prostředí Údaje o vypouštění dusíku do životního prostředí v České republice se vztahují k období před účinností 1. akčního programu (rok 2003) a na konci účinnosti 1. akčního programu (rok 2007). Zdrojem dat jsou oficiální údaje Českého statistického úřadu a Ministerstva životního prostředí. Některé požadované údaje nejsou z výše uvedených zdrojů k dispozici, tedy byly odvozeny z existujících dat a výsledků dílčích šetření kvalifikovaným odhadem. Údaje o bilanci dusíku vycházejí z výsledků povrchové bilance živin podle metodiky OECD. Za vypouštění dusíku ze zemědělských zdrojů do životního prostředí se považují ztráty N do ovzduší volatilizací amoniaku při skladování statkových hnojiv a přebytek povrchové bilance N. Z přebytku bilance N se předpokládá ztráta do ovzduší ve výši 1/3 a ztráta do vod ve výši 2/3. Kalkulace pro rok 2003 vyjadřuje 40 tis. t N jako ztráty N při skladování statkových hnojiv a 273 tis. t N jako přebytek bilance N, z toho 90 tis. t do ovzduší a 183 tis. t do povrchových a podzemních vod. Kalkulace pro rok 2007 vyjadřuje 37 tis. t N jako ztráty N při skladování statkových hnojiv a 265 tis. t N jako přebytek bilance N, z toho 87 tis. t do ovzduší a 178 tis. t do povrchových a podzemních vod. V přehledu vypouštění dusíku do životního prostředí z průmyslu uvedeném v tabulce 11 není započteno množství dusíku vypouštěného v průmyslových odpadních vodách do povrchových vod. Odhad množství dusíku v městských odpadních vodách: 10 mil. obyv. x 5 kg N/rok x 0,5 (cca 50 % se vypouští do vody, z důvodů absence čistíren odpadních vod (ČOV) u některých sídel a nedokonalého stupně čištění odpadních vod v některých ČOV). ROZVOJ, PODPORA A PROVÁDĚNÍ ZÁSAD SPRÁVNÉ ZEMĚDĚLSKÉ PRAXE