Výskyt a hnízdění luňáka červeného (Milvus milvus) a luňáka hnědého (Milvus migrans) na Domažlicku

Transkript

1 Výskyt a hnízdění luňáka červeného (Milvus milvus) a luňáka hnědého (Milvus migrans) na Domažlicku Vorkommen und Brüten des Rotmilans (Milvus milvus) und des Schwarzmilans (Milvus migrans) in Domažlice Gebiet, Südwestböhmen Pavel Růžek Souhrn Od začátku 80. let 20. století bylo na území okresu Domažlice celkem zjištěno pravděpodobných a 22 prokázaných hnízdění luňáka červeného a 4 5 předpokládaných a 2 prokázaná hnízdění luňáka hnědého. U dvou kroužkovaných mláďat luňáka červeného se podařilo získat zpětné hlášení, obojí ze zahraničí. Zusammenfassung Seit dem Anfang der 80er Jahre des 20. Jahrhunderts wurden im Landkreis Domažlice, Südwestböhmen, wahrscheinliche und 22 nachgewiesene Bruten des Rotmilans und 4-5 wahrscheinliche und 2 nachgeweisene Bruten des Schwarzmilans festgestellt. Bei zwei beringten Rotmilanen konnte man 2 Auslandsfernfunde erzielen. Úvod Luňák hnědý (Milvus migrans) je druh dravce s obrovským areálem rozšíření, který obývá celkem v šesti poddruzích palearktickou, etiopskou, orientální a australskou oblast. Ve střední Evropě žije nominátní poddruh M. m. migrans je jeho osídlení řídké a nejpočetněji je zastoupen ve Španělsku, Francii a Německu. V ČR ke hnízdění vyhledává lesnatou krajinu s plochami polí a luk. Důležitá je přítomnost vodních ploch a nádrží. U nás je typické hnízdiště na jižní Moravě v oblasti lužních lesů. Jedná se o tažného ptáka, jehož zimoviště leží v oblasti tropické a jižní Afriky. Podle údajů atlasu hnízdního rozšíření ptáků se v ČR vyskytuje párů, z toho pouze na jižní Moravě bylo nalezeno 20 párů (Šťastný et al. 2006). Luňák červený (Milvus milvus) je dravec s evropským typem rozšíření, hlavním centrem poddruhu M. m. milvus je Německo, Španělsko a Francie. Výskyt je podmíněn na otevřenou zemědělskou krajinu 85

2 s poli, loukami, pastvinami s listnatými i jehličnatými lesy. V ČR na jižní Moravě hnízdí v oblasti lužních lesů. Na rozdíl od luňáka hnědého není tolik vázán na vodu. Jedná se o tažného ptáka, který zimuje v jižních částech areálu. V poslední době přezimuje několik desítek jedinců v oblasti Soutouk-Tvrdonicko na jižní Moravě. V Čechách bylo první prokázané hnízdění v roce 1979 u Horažďovic (Pojer 1980). V poslední době je možno pozorovat vzestupný trend početnosti i hnízdění. Početnost podle posledního sčítání čítala okolo párů. V poslední době u tohoto druhu dochází k velkému zahuštění mapovacích kvadrátů, nejen v západní polovině Čech, ale i např. na Českolipsku a na území kraje Vysočina (Šťastný et al. 2006). Předpokládaná práce shrnuje výskyt obou druhů luňáků a jejich hnízdění na území okresu Domažlice. Popis sledovaného území Okres Domažlice leží v Plzeňském kraji a jeho centrem je město Domažlice. Rozloha okresu je 1 140,17 km². Jeho jihozápadní hranice je i státní hranicí s Německem. Sousedí s dalšími okresy Plzeň-jih, Tachov a Klatovy. Podstatná část okresu je vyplněna pahorkatinami a brázdami o nadmořské výšce kolem 450 metrů (Chodská pahorkatina, Kdyňská brázda, Holýšovská pahorkatina, Sedmihoří). Výše položená území najdeme zejména při státní hranici s Německem. Jihovýchodní hranici okresu tvoří Všerubský průsmyk, který odděluje pohoří Šumava a Český les. Západně od Všerubského průsmyku se začínají zvedat vrcholky Čerchovského lesa, který je nejvyšší součástí pohoří Český les s jeho nejvyšší horou Čerchov (1 042 m). Na Čerchovský les potom navazuje pásmo Haltravy a Plešské vrchoviny. Nejvýznamnější řekou okresu je Radbuza, která pramení nedaleko Přimdy na Tachovsku. Na území okresu vtéká u Bělé nad Radbuzou, dále protéká městy Horšovský Týn a Staňkov. Severně od Holýšova opouští tato řeka území okresu. Největšími přítoky Radbuzy na okrese Domažlice jsou Černý potok a říčka Zubřina. Černý potok se do Radbuzy vlévá u Horšovského Týna, Zubřina potom u Staňkova. Tato říčka protéká také okresním městem Domažlice. Vodní plochy jsou na okrese zastoupeny výhradně rybníky. Největší z nich Mezholezský rybník má rozlohu 38 ha a leží u vsi Mezholezy v oblasti vrchoviny Sedmihoří ( 86

3 Materiál a metodika Sledování hnízdní populace luňáka červeného na sledovaném území začalo začátkem 90. let 20. století, přičemž jednotlivá pozorování o výskytu pocházejí již z poloviny 80. let. U luňáka hnědého byl výskyt zjištěn zhruba ve stejnou dobu, ale prokázat hnízdění se podařilo až počátkem 21. století. Předkládané výsledky jsou zpracovány na základě údajů z výše uvedeného území za pomoci mnoho kolegů, kteří svoje data předávají do Sborníku Západočeského muzea v Plzni, dále do každoročně vydávané zprávy západočeské podskupiny Skupiny pro ochranu a výzkum dravců a sov při ČSO, kterou vydává Západočeské pobočka ČSO při Západočeském muzeu v Plzni. Dalším zdrojem informací byla ústní data mnoha známých, která byla fyzicky ověřována. Pro stanovení kategorie hnízdního výskytu byla použita kategorizace dle práce Šťastný et al. (2006). Výsledky (Z historie pozorování) Luňák červený (Milvus milvus) Prvním známým pozorováním na Domažlicku je výskyt 1 ex u Myslíva (Strnad 1967). Pravidelná pozorování luňáka červeného na území okresu spadají do první poloviny 80. let minulého století pozoroval Žižka nad obcí Doubravka (6442) 1 ex., jak krouží nad obcí (Šedo 1984). Následné pozorování je z roku 1984 od Postřekova (6542), kde Schröpfer pozoroval 1 ex., jak krouží nad železniční tratí u obce (Ťěťál 1985). Od roku 1986 počet pozorování stále přibývá. Např. za tento rok je ve Sborníku Zpč. muzea uvedeno již 18 údajů (Ťěťál 1987). Kuneš (in Ťěťál 1987) pozoroval u obce Meclov (6443) 13 ex., jak loví na oraništi mezi obcemi Meclov a Polžice a posedávají po polích a okolních stromech. V roce 1990 uvádí Schröpfer u obce Jivjany (6343) možné hnízdění. Pozoroval 1 ex. jak odhání pochopa rákosního (Circus aeruginosus) u rybníka Červený (Růžek 2005, Ťěťál 1992). Luňák hnědý (Milvus migrans) Prvním publikovaným pozorování je pozorování 1 ex. dne u Jivjanského rybníka u Jivjan (6343), kde byl další ex. pozorován (Bušek 1974). Jednotlivá pozorování tohoto druhu spadají již do poloviny 80. let minulého století, kdy byly pozorováni na stejné lokalitě max. dva jedinci. U luňáka hnědého bylo pak další zjištění na okrese zaznamenáno v roce 1984, kdy 1. a pozoroval Veber 2ex. u obce Postřekov (6542), 87

4 jak krouží nad loukami u Postřekovských rybníků (Ťěťál 1985). Poté opět počet hlášení stoupá, i když zdaleka ne v takovém počtu, jako u předešlého druhu. Pravděpodobná a prokázaná hnízdění Luňák červený (Milvus milvus) První hnízdění bylo zjištěno v roce 1982 u obce Semošice (6443) v těsné blízkosti málo frekventované železniční tratě Staňkov-Poběžovice. Použité hnízdo na borovici na okraji lesa bylo vystláno prvomájovými konfetami a výtiskem Rudého práva a bylo v době nálezu prázdné (R. Vacík in Pojer 1985). V roce 1987 udává pravděpodobné hnízdění na lokalitě Jivjanské rybníky u obce Jivjany (6343) Růžek. Druh byl několikrát pozorován v době hnízdění, bylo hledáno hnízdo v blízkém lese, ale bezvýsledně (Růžek 2005). Na území okresu bylo poté prokázáno hnízdění Haisem (Ťěťál 1992a) až v roce Již od března pozoroval ptáky nedaleko obce Puclice (6444). V květnu 1991 nalezl hnízdo na borovici ve výšce m, cca 30 m od kraje lesa. Koncem června pozoroval 2 ad. a 3 immat. ex. Hnízdo mělo průměr hnízdní kotliny 40 cm, výška byla rovněž 40 cm. Na hnízdě byl nalezen starý hnědý batoh i s řemeny, stará modrá šála a zelené dámské silonové punčochy. V roce 1992 prokázal hnízdění u obce Koloveč (6544) Růžek, kdy pozoroval pár při svatebních letech, pozoroval pár u hnízda a nalezl hnízdo se 3 zastydlými vejci. Spolu s vejci luňáka byla v hnízdě i násada 4 vajec poštolky obecné (Falco tinnunculus). Hnízdění nebylo úspěšné. Hnízdo bylo umístěno v polním remízku, na borovici, ve výši asi 15 metrů (Růžek 2008). V roce 1993 jsem zde luňáky opět zaznamenal a podařilo se koncem května okroužkovat 2 malá pull. (doklad videozáznam). Hnízdo bylo umístěno opět ve stejném remízku na borovici ve výši 15 m u kraje malé paseky. Tento rok prokázal hnízdění u obce Kout na Šumavě na rozhraní 4 kvadrátů Groessl, který uvádí úspěšné hnízdění a vyvedení 3 mláďat, více podrobností neuvádí (Schröpfer 1993). V roce 1995 hnízdili luňáci opět u obce Koloveč (6544), kdy jsem pozoroval pár při svatebních letech. Z časových důvodů bohužel nebylo hnízdění na této lokalitě dále sledováno. Podle Zprávy Západočeské podskupiny Skupiny pro výzkum dravců a sov při ČSO za rok 1997 (Schröpfer 1997) je počet pravděpodobných hnízdění celkem 7-8 párů, kdy Veber a Cibulková udávají v kvadrátu 6342 celkem 1 pár, páry, páry, 6542 a 6543 po 1 páru. Další prokázané hnízdění je až z roku 1997, kdy u obce Horšov (6443) nalezli Pinta a Novák začátkem červ- 88

5 na hnízdo na vysokém dubu v malém lesíku. Toto z důvodu nepřístupnosti nebylo kontrolováno, začátkem července zde pozorovali na hnízdě 1 vzrostlé mládě (Schröpfer 1997). V roce 1998 udávají Veber a Cibulková pravděpodobné hnízdění jednoho páru v kvadrátu 6342 a 6542 a v kvadrátu 6443 celkem 2 párů (Schröpfer 1998). V roce 1998 proběhlo úspěšné hnízdění opět u obce Horšov (6443) stejně jako v roce 1997 (Schröpfer 1998). V roce 2000 udávají pravděpodobné hnízdění Schröpfer, Růžek, Maxa u obce Horšov (6443), kde pozorovali 1 pár v oboře, v kolonii volavek popelavých (Schröpfer & Vacík 2001, Vacík 2002). U obce Bělá nad Radbuzou (6442) prokázal hnízdění Švejda. Již zde pozoroval 1 ex. při stavbě hnízda a nalezl hnízdo se 3 pull. ve stáří 5 až 6 týdnů, která okroužkoval. Hnízdo bylo umístěno v polním lese na smrku, ve výši 15 m. Dále uvádí, že jeden z rodičů přilétl během půl hodiny 4x ke hnízdu (Schröpfer & Vacík 2001, Vacík 2002). V kvadrátu 6644 u obce Hluboká prokázal hnízdění Švejda, když v červnu kroužkoval 2 pull. ve stáří asi 4 týdny. V hnízdě bylo 1 neoplozené vejce. Hnízdo bylo na smrku, cca 18 metrů vysoko (Schröpfer & Vacík 2001, Vacík 2002). Neúspěšné hnízdění zaznamenali Růžek a Schröpfer u obce Koloveč (6544). Při kontrole koncem dubna 2000 našli spadlé hnízdo v polním lesíku se zbytky min. 2 vajec. Původně bylo umístěno na borovici, ve výši 13 m (Schröpfer & Vacík 2001, Vacík 2002). V roce 2001 jsou udávána dvě pravděpodobná hnízdění z kvadrátu 6442 a 6644 (Schröpfer & Vacík 2001). V roce 2002 pak pravděpodobné hnízdění v kvadrátu 6444 (Schröpfer & Vacík 2003). V tomto roce Švejda kroužkoval 3 pull. opět u obce Bělá nad Radbuzou (6442). Staré ptáky zde pozoroval již , dne nalezl hnízdo ve spodní části remízku, cca 100 m původního hnízda z roku Bylo umístěno na smrku ve výši 15 m. Jak pozorovatel udává, pravděpodobně zde luňáci hnízdili i v roce 2001 (Schröpfer & Vacík 2003, Vacík 2006). V roce 2003 byla nalezena celkem 3 hnízda, z toho jedno hnízdění nebylo úspěšné pozoroval Hais u obce Puclice (6444) 1 dospělý ex. na hnízdě, které bylo umístěno na borovici na kraji lesa ve výši m. Dne objevil na zemi v ostružiní trhaniště se zbytky opeření mláďat. Důvodem byla predace (Schröpfer & Vacík 2004). Nové hnízdo nalezl Švejda u obce Květkovice (6544) v remízku za obcí. Bylo umístěno na borovici 15 m vysoko a byla v něm 3 pull. (Schröpfer & Vacík 2004, Vacík 2006). U obce Bělá nad Radbuzou proběhlo další úspěšné hnízdění ve stejném hnízdě jako v roce Švejda zde v polovině června kroužkoval 1 pull. V roce 2004 zahnízdili luňáci opět v polním lese u bývalé osady Květkovice. Schröpfer a Růžek zde nalezli hnízdo na borovici ve výši asi 20 m. Byla zde kroužkována 3 mlá- 89

6 ďata. V hnízdě byl použit jako výstelka vatelín (Schröpfer & Vacík 2005). Švejda (Schröpfer & Vacík 2005) kroužkoval v polovině června 3 mláďata v polním lese u obce Bělá nad Radbuzou (6442). V roce 2005 kroužkoval Schröpfer začátkem června 4 velká mláďata u Květkovic (6544). Hnízdo bylo umístěno na stejném stromě, jako v roce Z hnízda visely různě dlouhé provázky a zbytky igelitů, které byly zachyceny i na kmenu stromu a v blízkém okolí hnízdiště. Růžek kroužkoval 3 mláďata v Bělé nad Radbuzou (6442). Hnízdo se nacházelo na stejném stromě, jako v roce 2004 (Schröpfer 2007). V roce 2007 si ptáci postavili nové hnízdo, na smrku a kroužkoval jsem zde 3 mláďata. V roce 2008 si luňáci postavili hnízdo asi o 30 m dále, rovněž na smrku a byla zde kroužkována 2 velká mláďata. V roce 2009 postavili luňáci nové hnízdo, opět na smrku a bylo kroužkováno pouze jedno mládě. Na hnízdě byla mrtvola asi 30 cm velkého sumce, který byl již od ocasní ploutve částečně sežrán. Zde vyhnízdili luňáci červení i v roce 2010 a odchovali 3 mláďata. Za dobu sledování hnízdění bylo zjištěno hnízdění páru na stejném hnízdě (smrk) u Bělé nad Radbuzou, kde ptáci hnízdili celkem 5 sezon po sobě ( ) a pravděpodobně zde hnízdili i v roce V následujících letech si ptáci postavili vždy nové hnízdo. Hnízdění na stejném místě bylo rovněž zjištěno u obce Koloveč (6544), kde ptáci hnízdili na borovici po 3 hnízdní sezony za sebou ( ). Celkem bylo za uvedené období zjištěno pravděpodobných a 22 prokázaných hnízdění luňáka červeného (obr. 1). Hnízdní strom Brutbaum Počet případů Zahl der Fälle Borovice Smrk Dub Neznámý Kiefer Fichte Eiche Unbekannt Tab. 1 Přehled druhů stromů použitých při hnízdění luňáka červeného (Milvus milvus) na Domažlicku (N = 22) / Tabelle 1 Die Brutbäume des Rotmilans (Milvus milvus) im Domažlice Gebiet (N = 22) Luňák hnědý (Milvus migrans) Veber a Cibulková uvádějí pravděpodobné hnízdění v roce 1997 v kvadrátu 6443 v počtu 1-2 párů (Schröpfer 1997) a v roce 1999 jednoho páru v kvadrátu 6543 (Schröpfer 1999). Další údaje o velmi pravděpodobném hnízdění pocházejí až z roku 2001, kdy Švejda (Schröpfer & Vacík 2001, Vacík 90

7 2006) uvádí několik pozorování páru v hnízdní době při lovu potravy nad posečenými loukami v okolí obcí Hluboká, Chodská Lhota a Pocinovice (6644). Schröpfer nalezl v červnu 2002 hnízdo u obce Křakov (6443), které bylo umístěno na velkém topolu na břehu rybníka. Bylo obsazeno středně velkým hnědým dravcem, ale druh nebyl dále kontrolován. Jak dále uvádí, sám považuje hnízdění luňáka hnědého na této lokalitě za vysoce pravděpodobné, bohužel neprokázané (Schröpfer & Vacík 2003). Hnízdní strom byl poté v zimním období poražen. Prokázat hnízdění tohoto druhu se podařilo prokázat až v roce 2009, kdy na stejné lokalitě Růžek, Schröpfer a Koschkar při kontrole budek hohola severního (Bucephala clangula) pozorovali 1 ex., jak slétl z hnízda a vytrvale kroužil nad lokalitou. Hnízdo pravděpodobně pocházelo již z roku V dubnu jsme společně s L. Schröpferem pozorovali samici při inkubaci snůšky a v květnu se podařilo okroužkovat 3 mláďata (obr. 3). Hnízdo bylo umístěno na břehu Malého křakovského rybníku na topolu osice (Populus tremula) ve výši 18 metrů. Na stejném místě hnízdili i v roce 2010 a byla zde opět kroužkována 3 mláďata. Hnízdo si staří ptáci mírně upravili a přistavili. Za uvedené období bylo na sledovaném území zjištěno 4 5 předpokládaných a 2 prokázaná hnízdění luňáka hnědého (obr. 2). Kroužkování a tah Podle údajů kroužkovací stanice bylo na území okresu v celé historii KS do roku 2010 okroužkováno celkem 36 mláďat luňáka červeného a 6 mláďata luňáka hnědého. Všechna mláďata byla kroužkována od roku Za tu dobu se podařilo získat dvě zpětná hlášení (obr. 4). První pták byl J. Švejdou označen jako pull. v roce 2003 u obce Koloveč (6544) a v roce 2005, za 724 dní byl nalezen mrtev delší dobu v oblasti Tronchoy ve Francii ve vzdálenosti 806 km. Druhé mládě nebylo sice kroužkováno na označeném území, přesto pokládám toto za významné. Jedná se o lokalitu u obce Stod (6345, okr. Plzeň-jih), vzdálenou od obce Holýšov asi 4,5 km SV směrem (tedy těsně mimo vymezené území). V roce 2008 se na této lokalitě podařilo okroužkovat 2 pull. Jedno z mláďat bylo následující rok po 345 dnech nalezeno čerstvě mrtvé ve Švábsku v Německu, ve vzdálenosti 216 km. 91

8 Diskuse Podle údajů Šťastného hnízdí v celé České republice párů luňáka červeného a na párů luňáka hnědého, přičemž početnost obou druhů má v posledních letech vzestupnou tendenci. U luňáka červeného u pravděpodobných hnízdění 30 %, u prokázaných hnízdění 25 % a u luňáka hnědého 26 (resp. 22) % (Šťastný et al. 2006). Většina hnízdišť je soustředěna v oblasti jižní Moravy, kde také v roce 1976 prokázal první hnízdění na území České republiky u Hodonína P. Horák (in Šťastný et al. 1987). Poté se hnízdění stává početnějším. Např. na Českomoravské Obr. 1 Hnízdní rozšíření luňáka červeného (Milvus milvus) na okrese Domažlice. Velký bod prokázané hnízdění, malý bod pravděpodobné hnízdění. Abb. 1 Brutverbreitung des Rotmilans (Milvus milvus) im Landkreis Domažlice. Großer Punkt Brut bestätigt, kleiner Punkt Brut wahrscheinlich Obr. 2 Hnízdní rozšíření luňáka hnědého (Milvus migrans) na okrese Domažlice. Velký bod prokázané hnízdění, malý bod pravděpodobné hnízdění. Abb. 2 Brutverbreitung des Schwarzmilans (Milvus migrans) im Landkreis Domažlice. Großer Punkt Brut bestätigt, kleiner Punkt Brut wahrscheinlich 92

9 Obr. 3 L. Schröpfer s mláďaty luňáka hnědého (Milvus migrans), Křakov (Foto: P. Růžek) / Abb. 3 L. Schröpfer mit Schwarzmilanjungen (Milvus migrans), Křakov (Foto P. Růžek) Obr. 4 Směr tahu luňáků červených, kroužkovaných na Domažlicku (Milvus milvus) / Abb. 4 Zugrichtungen von beringten Rotmilanen (Milvus milvus) aus dem Domažlice-Gebiet 93

10 vysočině bylo první prokázané hnízdění zaznamenáno v roce 1988, kdy Vačkař zaznamenal hnízdění u Hrotovic na Třebíčsku. Celkem bylo v kraji Vysočina do roku 2008 zjištěno pravděpodobné či prokázané hnízdění 46 párů (Kumstmüller 2009). Na Novobydžovsku (okres Hradec Králové) bylo nově v roce 2008 prokázáno hnízdění do té doby dosud nezjištěného luňáka hnědého a možné hnízdění luňáka červeného (Kadava & Vosáhlová 2009). Poděkování Za data z Kroužkovací stanice Národního muzea v Praze děkuji Petru Klvaňovi, který mi tyto údaje ochotně poskytl. Dále můj dík patří Liboru Schröpferovi za kritické připomínky k rukopisu. Použitá literatura Bušek O. 1974: Avifauna Jivjanských rybníků a nejbližšího okolí. Práce SOČ, Gymnázium J. Š. Baara Domažlice. Kadava L. & Vosáhlová S. 2009: Výskyt a hnízdění luňáka hnědého (Milvus migrans) a luňáka červeného (Milvus milvus) na Novobydžovsku v roce Panurus, 18: Kunstmüller I. 2009: Výskyt a hnízdění luňáka červeného v kraji Vysočina. Crex, 29: Pojer F. 1980: Hnízdění luňáka červeného (Milvus milvus) v Čechách. Zprávy ČSO, 21: 1-8. Pojer F. 1985: Luňák červený. Nika, 6 (2): Růžek, P. 2005: Avifauna Jivjanských rybníků a okolí v letech se zaměřením na vodní a mokřadní ptactvo. Sluka, 2: Růžek P. 2008: Hnízdění luňáka červeného (Milvus milvus) a poštolky obecné (Falco tinnunculus) v jednom hnízdě na Domažlicku. Otus, 5: 32. Schröpfer L. 1993: Zpráva západočeské podskupiny Skupiny pro ochranu a výzkum dravců a sov při ČSO za rok Ms., unpubl. Schröpfer L. 1997: Zpráva západočeské podskupiny Skupiny pro ochranu a a výzkum dravců a sov při ČSO za rok Ms., unpubl. Schröpfer L. 1998: Zpráva západočeské podskupiny Skupiny pro ochranu a výzkum dravců a sov při ČSO za rok Ms., unpubl. Schröpfer L. 1999: Zpráva západočeské podskupiny Skupiny pro ochranu a výzkum dravců a sov při ČSO za rok Ms., unpubl. Schröpfer L. & Vacík R. 2001: Zpráva západočeské podskupiny Skupiny pro ochranu a výzkum dravců a sov ČSO za rok Plzeň 2001:

11 Schröpfer L. & Vacík R. 2003: Zpráva západočeské podskupiny Skupiny pro ochranu a výzkum dravců a sov ČSO za rok Otus, 1: Schröpfer L. & Vacík R. 2004: Zpráva západočeské podskupiny Skupiny pro ochranu a výzkum dravců a sov ČSO za rok Otus, 2: Schröpfer L. & Vacík R. 2005: Zpráva západočeské podskupiny Skupiny pro ochranu a výzkum dravců a sov ČSO za rok Otus, 3: Schröpfer L. 2007: Zpráva západočeské podskupiny Skupiny pro ochranu a výzkum dravců a sov ČSO za rok Otus, 4: Schröpfer L. 2008: Zpráva západočeské podskupiny Skupiny pro ochranu a výzkum dravců a sov ČSO za rok Otus, 5: Strnad K. 1967: K výskytu dravců a sov ve všerubském průsmyku. Zpr. Muz. Západočes. Kraje, Plzeň, Příroda, 5: Šedo I. 1984: Faunistická pozorování v západních Čechách v roce Sborn. Západočes. Muz., Plzeň, Přír., 51: Šťastný K., Randík A. & Hudec K. 1987: Atlas hnízdního rozšíření ptákův ČSSR 1973/1977. Academia, Praha Šťastný K., Bejček V. & Hudec K. 2006: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice Aventinum, Praha Ťěťál I. 1985: Faunistická pozorování v západních Čechách v roce Sborn. Západočes. Muz., Plzeň, Přír., 55: Ťěťál I. 1987: Faunistická pozorování v západních Čechách v roce Sborn. Západočes. Muz., Plzeň, Přír., 65: Ťěťál I. 1992: Faunistická pozorování v západních Čechách v roce Sborn. Západočes. Muz., Plzeň, Přír., 81: Ťěťál I. 1992a: Faunistická pozorování v západních Čechách v roce Sborn. Západočes. Muz., Plzeň, Přír., 84: Vacík R. 2002: Faunistická pozorování v západních Čechách v roce Sborn. Západočes. Muz., Plzeň, Přír., 101: Vacík R. 2006: Faunistická pozorování v západních Čechách v roce Sborn. Západočes. Muz., Plzeň, Přír., 105: Adresa autora: Pavel Růžek, Sokolovská 137, CZ Holýšov, ruzek.pavel@ .cz 95