EVROPSKÉ VELIKONOCE. Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/ Název projektu: Učení pro život

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "EVROPSKÉ VELIKONOCE. Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.192 Název projektu: Učení pro život"

Radim Luboš Vlček
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 EVROPSKÉ VELIKONOCE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/ Název projektu: Učení pro život Č. DUMu : VY_32_INOVACE_04_14 Tématický celek : Evropa a Evropané Autor : Kateřina Pospíšilová Datum : duben 2012 Anotace: Materiál je určen k prezentaci na interaktivní tabuli a zabývá se učivem prvouky ve 3. ročníku ZŠ.

DUMu : VY_32_INOVACE_04_14 Tématický celek : Evropa a Evropané Autor : Kateřina

2 Anotace : materiál je určen k seznámení žáků o velikonočních zvycích v různých zemích Evropy. Je určen k prezentaci na interaktivní tabuli a ke společné práci třídy. Očekávaný výstup : žáci se prostřednictvím tohoto DUMu seznámí s prožíváním Velikonoc v různých zemích Evropy. Dozví se o velikonočních zvycích a jejich odlišnostech v různých zemích a také to, co je pro Velikonoce, jako pro křesťanský svátek, společné. Hodnocení : žáci pracovali se zaujetím, aktivně. Všichni žáci ve třídě se střídali při plnění úkolů na interaktivní tabuli (při dopisování našich zvyků). Materiál splnil svůj účel zábavnou formou se žáci dozvěděli nové poznatky.

Očekávaný výstup : žáci se prostřednictvím tohoto DUMu seznámí s prožíváním Velikonoc v různých zemích Evropy.

4 EVROPSKÉ VELIKONOCE

5 Velikonoce u nás : Velikonoce začínají Květnou nedělí, kdy se v kostele světí zelené větvičky a kočičky. Na Škaredou středu, kdy podle bible zradil Jidáš Ježíše a prozradil jeho úkryt, by se na sebe lidé neměli mračit, protože by jim to mohlo zůstat na každou středu v roce. Zelený čtvrtek : mělo by se jíst něco zeleného, abychom byli celý rok zdraví. Velký pátek : den, kdy byl ukřižován Ježíš. Je to den opředený tajemstvím a magickými silami, kdy se rozestupují skály a vydávají své poklady. V tento den si lidé nemají nic půjčovat. Zvony z kostelů odletěly do Říma a kluci chodí s řehtačkami. Bílá sobota : den smutku. Neděle zmrtvýchvstání : den, kdy Ježíš vstal z mrtvých a začínají velikonoční oslavy. Pondělí Velikonoční : Jaké znáte naše Velikonoční zvyky v tento den?

Zelený čtvrtek : mělo by se jíst něco zeleného, abychom byli celý rok zdraví. Velký pátek : den, kdy byl ukřižován Ježíš.

6 Naše velikonoční zvyky : Kluci chodí po vesnicích s řehtačkami, když odletí zvony do Říma. Barvení velikonočních kraslic různé druhy podle oblastí (u nás na Hané jsou tradiční červené kraslice zdobené slámou). Sázení velikonočního osení z obilí. Chození po domech a vymrskání děvčat spleteným tatarem z vrbového proutí, aby byly celý rok zdravé. Pečení velikonočních mazanců s křížkem, jidášků z kynutého těsta s medem, perníčků a velikonočních hnízd. Zdobení větviček zlatého deště a vrby. Na zelený čtvrtek se jí špenát a jiné zelené bylinky. Pečení velikonoční pečínky s nádivkou z vajec.

Sázení velikonočního osení z obilí. Chození po domech a vymrskání děvčat spleteným tatarem z vrbového proutí, aby byly celý rok zdravé.

7 Velikonoce v Anglii : (EASTER) V úterý před velikonoční středou je Palačinkový den: pořádají se závody v běhu s pánví ke kostelu nebo se hází a chytají palačinky až 5m velké. Symbolem velikonoc v Anglii je zajíček (Easter Bunny), který dětem schovává na zahrádkách vajíčka a sladkosti. Špehova středa : SPY WEDNESDAY podle Jidášovy zrady. Zelený čtvrtek se jmenuje MAUNDY THUSDAY = rozdávání almužen. V tento den odměňuje královská rodina ty, kteří se zabývají charitou a pomáhají jiným lidem, vzácnými mincemi na velké oslavě ve svém paláci.

Symbolem velikonoc v Anglii je zajíček (Easter Bunny), který dětem schovává na zahrádkách vajíčka a sladkosti.

8 Velikonoce ve Švédsku : Vystavují si velikonoční betlém, na kterém je krajina zmrtvýchvstání Ježíše. Na Škaredou středu se pečou kynuté buchty SEMIOR, které se sypou mandlemi a v misce se zalévají smetanou. Hlavním symbolem švédských Velikonoc jsou čarodějnice, které mají svou hlavní sílu a magickou moc na zelený čtvrtek, kdy odlétají na všem, co lítá na slet na vrchu Blakulla a cestou prý kradou děti. V tento den můžete nalézt poklady. Děti se převlékají za čarodějnice a dávají pod prahy domů dopisy s žádostí o nadílku. Na velký pátek se trhají březové větvičky a lidé se jimi mrskají, aby byli zdraví. Jedí se čokoládové figurky a marcipán a na hranici se pálí suché stromky od vánoc. Také se nalepují, nepozorovaně,vzkazy druhým lidem na záda. SOTNE : hry a soutěže v hodu vejcem, kutálení vejcem, v pojídání vajec, atd

Hlavním symbolem švédských Velikonoc jsou čarodějnice, které mají svou hlavní sílu a magickou moc na zelený čtvrtek, kdy odlétají na všem, co lítá na slet na vrchu Blakulla a cestou prý kradou děti.

9 Velikonoce ve Finsku : Jsou zde podobné oslavy jako ve Švédsku. Děti se také převlékají za čarodějnice a čarodějnice jsou i na čokoládách a velikonočních pohledech. Týden před velikonocemi se lidé hodně navštěvují. Na velký pátek se nemá zametat a rozdělávat oheň. Tradičním jídlem je ve Finsku nákyp z tmavé žitné mouky, který vypadá jako březový košík : mämmi

pohledech. Týden před velikonocemi se lidé hodně navštěvují.

10 Velikonoce v Rusku : Před velikonocemi mají jarní hody : Maselnice, kdy se jí hlavně lívance. Kluci, kteří mají 8 let běhají po zahradě s lívancem napíchnutým na větvičce a vyhánějí zimu. Těmito oslavami vítají jaro : Vesnu. Velikonoční týden mají rozdělený na : PO : čas návštěv ÚT : tanec a hry ST : hodování ČT : pití PÁ : odpočinek SO : velikonoční průvod NE : lidé se scházejí a omlouvají se navzájem za špatné věci, které si za poslední rok udělali a zpytují svědomí. V Rusku se velikonoce slaví o týden později, protože se řídí podle jiného (juliánského) kalendáře. Na velikonoční neděli se jí jen studená jídla, hlavně vejce = margučaj, také pečou beránky a mazance. Lidé přinášejí kraslice i na hroby (obarvené na černo) a tam jedí a pijí.

Velikonoční týden mají rozdělený na : PO : čas návštěv ÚT : tanec a hry ST : hodování ČT : pití PÁ : odpočinek SO : velikonoční průvod NE : lidé se scházejí a omlouvají se navzájem za

11 Velikonoce v Německu : Symbolem velikonoc je zde zajíček, který dětem schovává vajíčka a sladkosti venku a děti si je musí najít. Někde mají místo zajíčka lišku, kohoutka nebo i čápa. Na velikonoce zdobí stromy, keře i kašny velikonočními vajíčky a květinami. Zvykem je také zapalovat hranice z uschlých vánočních stromků a hrát různé hry, např. : Čokoládová pusa cílem hry je sníst co nejvíc čokoládových vajíček a nenechat si zašpinit pusu od dalších hráčů.

Na velikonoce zdobí stromy, keře i kašny velikonočními vajíčky a květinami.

12 Velikonoce v Polsku : V Polsku se přísně dodržuje půst 40 dní před Velikonocemi a hodovat se může začít, až když si lidé nechají v kostele posvětit tzv. požehnané košíky, ve kterých jsou vejce, chléb, sůl, pepř a bílé klobásy. Chlapci v Polsku chodí mrskat děvčata hned ráno, aby je zastihli ještě v posteli a polévají je studenou vodou. Na jídlo se připravuje koláč mazurek s čokoládovou a marcipánovou polevou a bývá na něm i nápis : hallelujah. Také si vaří křenovou polévku.

Chlapci v Polsku chodí mrskat děvčata hned ráno, aby je zastihli ještě v posteli a polévají je studenou vodou.

13 Velikonoce ve Francii : Hlavním symbolem velikonoc zde je sněženka Na ulicích se konají slavnosti a karnevaly a na Škaredou středu se ve všech větších městech na náměstí pálí loutky. Z čokolády si můžete dát ve Francii nejen vejce a figurky, ale také zvony a ryby. Zvyk. Připevnit nepozorovaně někomu na záda rybu z papíru. Zvony odlétají do Říma, jako u nás a odnášejí s sebou smutek a bolest z ukřižování Ježíše. Vrací se v neděli a přinášejí úlevu a vejce. Z marcipánu se připravují sladkosti ve tvaru volských ok a zdobí se bonbony. Také se jedí vejce, plněná šunkou a sýrem. Zvyk : koulení vajec ze svahu.

Připevnit nepozorovaně někomu na záda rybu z papíru. Zvony odlétají do Říma, jako u nás a odnášejí s sebou smutek a bolest z ukřižování Ježíše.

14 Velikonoce v Itálii : Říká se jim svátek nekvašeného chleba Lidé chodí na procesí a bohoslužby Papež slouží mši pro tisíce lidí na náměstí sv. Petra, která je v mnoha jazycích a je přenášena do celého světa. Ve Florencii je zvláštní zvyk, který se jmenuje: Výbuch vozu. Z kostela se spustí loutka holubice, která zapálí květinový vůz a vybuchne. Jídlo : velikonoční holubice (je to buchta s kandovaným ovocem).

Petra, která je v mnoha jazycích a je přenášena do celého světa.

15 Velikonoce v Chorvatsku : V Ch. je hodně věřících lidí, proto se zde koná mnoho velikonočních bohoslužeb (nejvyhlášenější je na Korčule), také se hrají pašijové hry a zpívají písně. Pije se hodně červeného vína a jí se ryba treska se zelím. Pomlázku si pletou ze stromů olivovníků nebo z palem a zdobí je pentlemi a kříži. Na hřbitovy nosí černá vejce. Zvyk : přiťukávání vajíčky : komu vajíčko nepraskne, postupuje do dalšího kola.

také se hrají pašijové hry a zpívají písně. Pije se hodně červeného vína a jí se ryba treska se zelím.

16 KONEC PREZENTACE

Podobné dokumenty

Velikonoce I. Základní škola Kladno, Vašatova 1438 VY_32_INOVACE_PRV_490

Velikonoce I. Základní škola Kladno, Vašatova 1438 VY_32_INOVACE_PRV_490 VY_32_INOVACE_PRV_490 S2 Velikonoce I. Autor: Irena Paulová, Mgr. Použití: 2. ročník Datum vypracování:10. 3. 2013 Datum pilotáže: 21. 3. 2013 Metodika: Žáci si společně s učitelem prohlížejí prezentaci,