Rozúčtování nákladů na vytápění

Transkript

1 Rozúčtování nákladů na vytápění dle vyhlášky č. 372/2001 Sb. a metodického pokynu Bytový dům Nad Vavrouškou 696 Nad Vavrouškou 696/17-25, Praha 8 Ing. Jan Škráček, energetický specialista č. 769 Ing. Martin Renč, energetický specialista č

2 Obsah: 1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Provozovatel objektu Zpracovatel studie POPIS VÝCHOZÍHO STAVU Základní údaje o předmětu studie Předmět studie Charakteristika objektu Zdroje pro vytápění (ÚT) Vzduchotechnika a chlazení Rozvody energií PRÁVNÍ PŘEDPISY Právní předpisy Právní předpisy - podklady Vyhláška č. 372/2001 Sb Vymezení pojmů Rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění v zúčtovací jednotce Vyúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody konečným spotřebitelům Koeficienty pro stanovení započitatelné podlahové plochy Metodický pokyn k vyhlášce č. 372/2001 Sb Rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění v zúčtovací jednotce PARAMETRY PRO VÝPOČET NÁKLADŮ NA VYTÁPĚNÍ Koeficienty polohy Výpočtové teploty Tepelně technické vlastnosti obalových konstrukcí Koeficienty polohy Započitatelná podlahová plocha Základní a spotřební složka Tabulka pro rozúčtování nákladů na topení SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY TEPELNÉ ZTRÁTY Seznam tabulek: tabulka 1 Základní parametry objektu... 4 tabulka 2 Výpočtové teploty tabulka 3 Součinitele prostupu tepla tabulka 4 Koeficienty polohy tabulka 5 Koeficienty polohy pohled na objekt tabulka 6 Minimální a maximální tepelná ztráta ku vztažené energetické ploše tabulka 7 Porovnání vlivu změny zasklení na koeficienty polohy tabulka 8 Započitatelná podlahová plocha

3 Seznam zkratek: PD EA NP PP kw GJ m 2 m 3 Ug Uw TV ÚT CZT mpvc KZS PR CP MVC projektová dokumentace energetický audit nadzemní podlaží podzemní podlaží tepelná ztráta kilowatt gigajoule metr čtvereční metr krychlový součinitel prostupu tepla zasklení součinitel prostupu tepla okna teplá voda ústřední topení centrální zásobení teplem hydroizolace z měkčeného PVC kontaktní zateplovací systém cihelný blok Porotherm cihla plná malta vápenocementová 2

4 1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 1.1 Provozovatel objektu Název/jméno Společenství vlastníků budovy č.p. 696, ulice Nad Vavrouškou, Praha 8 Adresa Nad Vavrouškou 696, Praha 8 Kontaktní osoba Libor Šeda Telefon Fax - IČ DIČ - libor.seda@seznam.cz 1.2 Zpracovatel studie Jméno Ing. Jan Škráček Odborná způsobilost Energetický specialista č. 769 zapsán v seznamu u MPO ČR Adresa V Rovinách 77, Praha 4 jan.skracek@centrum.cz Telefon Spolupráce Ing. Martin Renč, Energetický specialista č

5 2 POPIS VÝCHOZÍHO STAVU 2.1 Základní údaje o předmětu studie Předmět studie Předmětem studie jsou podklady pro rozúčtování tepla na vytápění objektu bytového domu. Objekt se nalézá ve městě Praha na pozemku 1118/70 v katastrálním územím Troja. Studie je zpracována na základě vyhlášky č. 372/2001 Sb. ze dne 12. října 2001, kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele, a metodického pokynu Ministerstva pro místní rozvoj k této vyhlášce č.j / ze dne 19. prosince tabulka 1 Základní parametry objektu Identifikace činnosti Druh činnosti Bytový dům Počet bytů / osob v objektu 20 / cca 45 Provoz (dny v týdnu, směnnost) Nepřetržitý Počet vytápěných budov 1 (5 bytových sekcí) Seznam budov Objem vytápěné části budovy Vytápěná podlah. plocha Plocha ochlaz. konstrukcí Faktor tvaru budovy [m 3 ] [m 2 ] [m 2 ] [m 2 /m 3 ] Bytový dům Nad Vavrouškou ,69 Ke zpracování studie byly použity následující podklady: Energetický audit EA ze dne (Ing. Jan Škráček) projektová dokumentace stavby informace o provozu budovy, vytápěcích teplotách a útlumech informace z místního šetření fotografie objektu vyhláška č. 372/2001 Sb. a k ní metodický pokyn Charakteristika objektu Budova bytového domu je situována na Praze 8 Troja č.p. 696 s pěti čísly orientačními 17, 19, 21, 23, 25. Jedná se o pět hmotově shodných objektů spojených v jeden bytový dům. Dům má 4 podlaží, jedno podzemní a tři nadzemní. Každá část má vlastní vchod do objektu a vjezd do garáží. Celý suterén je průchozí od východu na západ. Suterén je od severu k jihu z poloviny zapuštěn do svahu. Na jižní straně tak tvoří vstupní parter domu. V suterénu jsou situovány garáže, vstupy, sklepy, výměníková stanice, technické zařízení domu, na západní straně komerční prostory a na východní straně jedna bytová jednotka. V nadzemních patrech jsou situované byty a komunikace. V 1. NP jsou dva byty na každém schodišti, čísle popisném, v 2. a 3. NP je po jednom bytě, přičemž v jednom případě jsou propojeny do jednoho mezonetu. Celkem je v objektu 20 bytových jednotek. Objekt byl kolaudován v roce Objekt byl postaven klasickou zděnou technologií. Obvodové zdivo je z cihelných bloků Porotherm na MVC tl. 300 a 400 mm. Zdivo o tloušťce 300 mm je použito u nevytápěných či jen temperovaných částí budovy a zdivo o tloušťce 400 mm je převážně užito u vytápěných částí budovy, bytové jednotky a komerční prostory. Obvodový plášť byl zateplen kontaktním zateplovacím systémem o tloušťce 4

6 tepelné izolace 70 mm. Severní stěna suterénu k terénu je železobetonová. Zateplení této stěny je provedeno pomocí extrudovaného polystyrenu tl. 30 mm. Vnitřní nosné zdivo je z cihelných bloků Porotherm na MVC tl. 300 mm. Vnitřní příčky jsou z cihelných bloků Porotherm 17,5, 11,5 a 6,5 P+D na MVC či ze zdiva CP. Zastřešení objektu tvoří jednoplášťové ploché střechy či terasy. Nosnou konstrukcí je železobetonová deska, na níž je spádová vrstva z polystyrenbetonu, zateplení polystyrenem tl. 120 mm, hydroizolační vrstva z mpvc a svrchní vrstvy dle typu konstrukce. U střech je použit jako vrchní vrstva kačírek a u teras betonová dlažba na podložkách. Stropy jednotlivých podlaží tvoří nosná železobetonová deska, kročejová izolace, betonová deska a podlahová krytina dle provozu. Stropy nad nevytápěnými prostory a exteriérem jsou ze spodní strany zatepleny tepelnou izolací tl. 100 mm. Podlahy na zemině jsou betonové ve vytápěných místnostech zatepleny tepelnou izolací tl. 50 mm. Okna a vstupy jsou plastové zasklená tepelně izolačním dvojsklem. V prostoru garáží jsou osazena vrata a větrací mřížky Zdroje pro vytápění (ÚT) Jako zdroj tepla pro vytápění slouží systém CZT. V objektu je instalovaná domovní předávací stanice pro vytápění a přípravu TV od firmy Termont Praha. Rok výroby stanice je Předávací stanice je napojena na primární přívod tepla od Pražské teplárenské a.s. Stanice je vybavena dvěma deskovými výměníky. Jedním pro ÚT o výkonu 140 kw a druhým pro TV o výkonu 200 kw. Provoz stanice je řízen automaticky ekvitermní regulací. Jako zabezpečovací zařízení slouží expanzomat a pojistné ventily. Distribuci tepla zajišťuje teplovodní otopná soustava s navrhovaným topným spádem 80/60 C. Rozvody tepla vedou v suterénu od výměníkové stanice k jednotlivým stoupačkám. Vždy v prostoru pod schodištěm je rozdělení na jednotlivé stoupačky, kde je pro každý byt jedna. Každá stoupačka je osazena měřením tepla a vyrovnávacím ventilem. Každý byt tak má vlastní rozvod tepla. Emisi tepla v jednotlivých bytech zajišťují desková plechová otopná tělesa osazená termoregulačními ventily s hlavicemi. Otopná tělesa umístěná na vstupních chodbách nejsou osazena termickými hlavicemi na termoregulačních ventilech Vzduchotechnika a chlazení Prostory v objektu jsou větrány přirozeně okny. Dle revize elektrického zařízení jsou ventilátory v prostoru garáží odpojeny. Chlazení není v prostorách objektu realizováno. Pouze v některých bytech jsou dodatečně instalovány lokální split jednotky Rozvody energií Rozvody ÚT a TV Rozvod tepelné energie po objektu je pomocí páteřního rozvodu v suterénu, který vede z výměníkové stanice k jednotlivým stoupačkám. Vždy v prostoru pod schodištěm je rozdělení na jednotlivé stoupačky, kde je pro každý byt jedna. Každá stoupačka je osazena měřením tepla a vyrovnávacím ventilem. Každý byt tak má vlastní klasickou dvoutrubkovou otopnou soustavu. Navrhovaný topný spád je 80/60 C. Rozvody topné vody jsou realizované ocelovým svařovaným potrubím. Rozvody v objektu a ve výměníkové stanici jsou izolované návlekovou tepelnou izolací. Ve výměníkové stanici je izolace provedena včetně armatur kromě čerpadel. Rozvody TV vedou taktéž v suterénu k jednotlivým stoupačkám. Rozvody jsou realizované plastovým potrubím izolovaným návlekovou tepelnou izolací. Otopná tělesa jsou desková plechová osazena termoregulačními ventily s hlavicemi. Na chodbách a schodišti hlavice chybějí. 5

7 3 PRÁVNÍ PŘEDPISY 3.1 Právní předpisy Právní předpisy - podklady Rozúčtováním tepla se zabývá vyhláška č. 372/2001 Sb. ze dne 12. října 2001, kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele, a metodický pokyn Ministerstva pro místní rozvoj k této vyhlášce č.j / ze dne 19. prosince Na základě provozovatele jsou připraveny podklady pro rozúčtování tepla na vytápění. 3.2 Vyhláška č. 372/2001 Sb. Dále budou uvedeny vybrané údaje z vyhlášky č. 372/2001 Sb. týkající se předmětného objektu Vymezení pojmů Pro účely vyhlášky se rozumí a) zúčtovací jednotkou - objekt nebo jeho část, popřípadě objekty nebo jejich části, které mají jedno společné, technologicky propojené odběrné tepelné zařízení a společné měření nebo stanovení množství tepelné energie a nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody, b) vytápěním - ústřední vytápění pomocí otopné soustavy ovlivňující zúčtovací jednotku, kterou prochází, napojené na společný zdroj tepelné energie; vytápěním není vytápění bytů a nebytových prostorů prostřednictvím samostatných etážových okruhů zásobovaných tepelnou energií z vlastních zdrojů tepelné energie, používajících různé druhy paliv nebo elektřinu, ani vytápění prostřednictvím uzavřených okruhů, do nichž dodává a měří tepelnou energii na základě smlouvy dodavatel přímo konečným spotřebitelům, [1] d) podlahovou plochou - podlahová plocha místností bytu a nebytového prostoru kromě teras, balkónů a lodžií (i zasklených) a vedlejších prostorů, které jsou umístěny mimo byt; do podlahové plochy se započítává i plocha zastavěná kuchyňskou linkou, vestavěným nábytkem, kamny nebo jiným topným tělesem. Nezapočítává se plocha okenních a dveřních ústupků, e) započitatelnou podlahovou plochou - podlahová plocha vynásobená koeficienty uvedenými v příloze č. 1 části A. k této vyhlášce; mají-li některé místnosti v zúčtovací jednotce rozdílnou výšku stropů nebo stropy zkosené, započitatelná podlahová plocha těchto místností se vynásobí koeficientem podílu objemu vytápěného prostoru k objemu vypočtenému z podlahové plochy a výšky stropu převládajících místností v zúčtovací jednotce, [1] k) náměrem - hodnota vykázané spotřeby jako rozdíl zjištěný na základě odečtu naměřených hodnot na konci daného zúčtovacího období a na konci předchozího zúčtovacího období. [1] Rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění v zúčtovací jednotce (1) Náklady na tepelnou energii na vytápění v zúčtovací jednotce za zúčtovací období rozdělí vlastník na složku základní a spotřební. Základní složka činí 40 % až 50 % a zbytek nákladů tvoří spotřební složku. (2) Základní složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce. (3) Spotřební složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele úměrně výši náměrů měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, které zohledňují i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou. 6

8 (4) Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m 2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u konečných spotřebitelů s měřením či indikací v zúčtovací jednotce hodnotu 40 % oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. Pokud dojde k překročení přípustných rozdílů, provede vlastník úpravu výpočtové metody uvedené v odstavci 3. [1] Vyúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody konečným spotřebitelům (1) Náklady na tepelnou energii na vytápění a náklady na poskytování teplé užitkové vody připadající na konečné spotřebitele v zúčtovací jednotce se vyúčtovávají nejméně jednou ročně, a to nejpozději do 4 kalendářních měsíců po uplynutí zúčtovacího období. V tomto termínu vlastník zajistí, aby s konkrétním vyúčtováním byl písemně seznámen konečný spotřebitel. (2) Ve vyúčtování vlastník uvede a) za zúčtovací jednotku odděleně spotřebu tepelné energie na vytápění, spotřebu tepelné energie na ohřev užitkové vody v GJ a množství vody v m3 spotřebované na poskytování teplé užitkové vody, b) za zúčtovací jednotku odděleně jednotkové ceny tepelné energie na vytápění a tepelné energie spotřebované na ohřev užitkové vody v Kč/GJ a vody spotřebované na poskytování teplé užitkové vody v Kč/m 3, c) za zúčtovací jednotku celkové náklady v Kč odděleně na tepelnou energii na vytápění a na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev užitkové vody a na vodu spotřebovanou na poskytování teplé užitkové vody, podíly základních a spotřebních složek nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev užitkové vody v % a Kč, d) podlahovou plochu a započitatelnou podlahovou plochu zúčtovací jednotky a bytu či nebytového prostoru konečného spotřebitele v m 2, v případě poskytování teplé užitkové vody průměrný počet osob užívajících byt či nebytový prostor konečného spotřebitele a za celou zúčtovací jednotku v zúčtovacím období, součet skutečných a přepočtených náměrů instalovaných měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění zúčtovací jednotky a bytu či nebytového prostoru konečného spotřebitele, součet náměrů instalovaných vodoměrů za zúčtovací jednotku a náměr instalovaného vodoměru (vodoměrů) teplé užitkové vody v bytě či nebytovém prostoru konečného spotřebitele a ve společných prostorách zúčtovací jednotky rozúčtovávaných přímo mezi jednotlivé konečné spotřebitele podle evidence spotřeb v m 3, e) spotřebu tepelné energie na vytápění za zúčtovací jednotku vyjádřenou v GJ na m 2 započitatelné podlahové plochy, f) podíly nákladů připadající na konečné spotřebitele s uvedením základních složek, spotřebních složek a celkových nákladů v Kč, a to zvlášť na tepelnou energii na vytápění, na tepelnou energii na ohřev užitkové vody a na vodu spotřebovanou na poskytování teplé užitkové vody, g) koeficienty a součinitele použité pro přepočty podlahové plochy nebo započitatelné podlahové plochy konkrétního bytu či nebytového prostoru a pro přepočty odečtů měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění u konečného spotřebitele, h) výši a součet zaplacených záloh konečným spotřebitelem a vyčíslení rozdílu mezi zaplacenými zálohami a náklady připadajícími na konečného spotřebitele, i) lhůtu a způsob uplatnění reklamací proti vyúčtování konečným spotřebitelem; tato lhůta nesmí být kratší než 21 dnů, j) způsob finančního vypořádání nedoplatku nebo přeplatku vypočteného podle písmena h). (3) Vlastník seznámí konečného spotřebitele na jeho žádost s podklady, ze kterých vyúčtování vychází, případně se způsobem rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi ostatní konečné spotřebitele v zúčtovací jednotce. (4) Po uplynutí lhůty pro uplatnění reklamací konečných spotřebitelů vlastník do 30 dnů provede v případě jím uznaných reklamací opravu vyúčtování nedoplatku nebo přeplatku záloh, s kterou neprodleně písemně seznámí konečné spotřebitele v zúčtovací jednotce. 7

9 (5) Nedoplatek a nebo přeplatek vyplývající z vyúčtování podle odstavce 2 písm. h) je splatný do 7 kalendářních měsíců po uplynutí zúčtovacího období. Pokud byly uplatněny reklamace, které vlastník uznal, je konečný nedoplatek nebo přeplatek splatný nejdéle do 8 kalendářních měsíců po uplynutí zúčtovacího období. [1] Koeficienty pro stanovení započitatelné podlahové plochy V příloze 1 A. uvádí vyhláška koeficienty pro stanovení započitatelné podlahové plochy. V odstavci 1 uvádí koeficienty pro místnosti bytů a nebytových prostor, v nichž je otopné těleso a které se liší způsobem jejich využívání. Zde je uvedena tabulka, kde nás zajímají hodnoty koeficientu pro místnosti v bytě 1,0 a hodnoty koeficientu pro místnosti v prodejně 1,3. V odstavci 2 uvádí vyhláška koeficienty pro místnosti bytů a nebytových prostorů, v nichž není umístěno otopné těleso a které jsou začleněné v objektu tak, že s místnostmi s otopným tělesem přímo sousedí. V našem případě jde o místnosti sklepů a garáží. Koeficienty jsou rozděleny dle počtu stěn mezi nevytápěným prostorem a vytápěnou zónou přičemž vyhláška dodává: a) Stěnou se rozumí boční stěna, strop a podlaha. Má-li místnost velké rozdíly v délkách stěn nebo sousedící místnosti nejsou podél celých délek stěn, zvolí se koeficient úměrný hodnotám z tabulky. Za sousedící vytápěné místnosti se nepovažují chodby a schodiště společných částí objektu, i když je v nich umístěno otopné těleso. [1] 3.3 Metodický pokyn k vyhlášce č. 372/2001 Sb. Metodický pokyn jednotlivé části vyhlášky zpřesňuje a udává jasnější postup pro rozúčtování. Dále budou uvedeny vybrané údaje z metodického pokynu pro vyhlášku č. 372/2001 Sb. týkající se předmětného objektu Rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění v zúčtovací jednotce Složka nákladů, která vyjadřuje náklady na tepelnou energii, která může být dodána do prostoru místností bytu (nebytového prostoru) prostupem stěnami a přestupem z vnitřních rozvodů tepla a která rovněž vyjadřuje část podílu nákladů na vytápění (temperování) společných částí domu se ve vyhlášce nazývá základní a činí 40-50% z celkových nákladů. Na rozdíl od zbývajícího podílu 50-60%, který se nazývá spotřební složkou nákladů, a který vyjadřuje tu část nákladů na tepelnou energii pro vytápění, která se do daného prostoru místností šíří z otopných těles v něm umístěných. Volba podílu základní a spotřební složky není věcí hlasování resp. dohody zúčastněných, ale vychází z technického řešení otopného systému a způsobu indikace. Pro poměrové indikátory vytápění by tento podíl měl být 50/50. Toto základní dělení nákladů vyhovuje zejména těm způsobům rozúčtování, která jsou založena na registraci teploty na otopném tělese (jako průvodní jev dodávky tepelné energie do prostoru z otopného tělesa umístěného v místnosti) nebo na nepřímém registrování teploty na odtokové trubce z otopného tělesa. Pro jiné způsoby rozúčtování, které jsou založeny na měření tepla kompaktními měřiči tepla (kalorimetry) nebo na přímém registrování teploty v prostoru bytu a vnějšího prostředí (denostupňová metoda) se doporučuje zvolit v rámci povoleného rozpětí nižší podíl základní složky. Dělení celkových nákladů na základní a spotřební složku je rovněž výrazem vnímání vytápění jednak jako poskytování služby (základní složka), jednak jako dodávky množství energie (spotřební složka). [2] Ke stanovení spotřební složky pomocí tzv. výpočtové metody neslouží pouze jeden faktor (tj. náměr), nýbrž vždy dva až tři faktory, jimiž jsou: odpočet (= náměr) resp. údaj registračních zařízení, která se u nás užívají a mezi která patří měřidla množství dodané tepelné energie vázané na potrubí, indikátory založené na principu odparu tekutiny nebo elektronickém anebo denzometrickém a kontinuální teplotní snímače rozdílu vnější a vnitřní (v bytě) teploty, výkon otopného tělesa (s potřebnými opravnými koeficienty) a to vždy spolu s korekcí zohledňující polohu místnosti nebo započitatelná podlahová plocha místnosti resp. bytu (nebytového prostoru). [2] 8

10 Účelem uplatnění vlivu polohy vytápěné místnosti dané jejich polohou (počet venkovních stěn, orientace ke světovým stranám a převládajícím směrům větrů) prostřednictvím korekcí je zajistit, aby náklady na vytápění místností srovnatelné velikosti se srovnatelnou úrovní vytápění (tj. teplotní úrovní) byly rovněž srovnatelné bez ohledu na jejich polohu. Tímto ustanovením vyhlášky se sleduje, aby způsob rozúčtování nákladů na vytápění mezi konečné spotřebitele zajistil každému spotřebiteli, že jeho úhrada za vytápění je úměrná dosažené úrovni poskytované služby (tj. projektované resp. výpočtové vnitřní teplotě), kterou vytápění je, a nikoliv množství tepla potřebného k jejímu zajištění. K rozdílům může docházet pouze v těch případech, když jsou některé místnosti bytu nebo nebytového prostoru na základě zásahu (jednání) jejich uživatele vytápěny na odlišnou než projektovanou teplotu. (4) Cílem rozúčtování je zajistit, aby náklady na vytápění místností srovnatelné velikosti se srovnatelnou úrovní vytápění (tj. teplotní úrovní) byly rovněž srovnatelné bez ohledu na jejich polohu. Rámcovou nouzovou pojistkou proti extrémním rozdílům v měrných nákladech (na 1 m 2 ) na vytápění jednotlivých bytů v tomtéž domě (zúčtovací jednotce) je ustanovení tohoto odstavce. Rozdílem ± 40 % se rozumí individuální odchylka od celkových měrných nákladů a představuje možné kolísání úhrad kolem průměru (střední hodnoty). [2] Při překročení stanovené tolerance rozdílů v měrných úhradách je vlastník povinen provést úpravu rozdělení nákladů spočívající v úpravě (změně) podílu základní a spotřební složky v celkových nákladech, přezkoumání stanovené korekce na polohu místností nebo bytů a hledání příčin mimo výpočtovou metodu. Příčinou neúměrných rozdílů může být nejen stav objektu, stav a funkčnost otopné soustavy, kvalita regulace parametrů teplonosné látky, funkčnost a nastavení termostatických ventilů, ale rovněž nesprávná volba korekčních činitelů a v neposlední řadě i chování uživatelů bytů, např. nadměrné větrání, sušení prádla apod. [2] 9

11 4 PARAMETRY PRO VÝPOČET NÁKLADŮ NA VYTÁPĚNÍ 4.1 Koeficienty polohy Koeficienty polohy zajišťují zohlednění vlivu polohy jednotlivých bytů. Vlivem polohy ovlivňuje počet, velikost, tepelně technické vlastnosti a orientaci jednotlivých ochlazovaných konstrukcí. Touto korekcí je snaha zajistit, aby náklady na vytápění místností srovnatelné velikosti se srovnatelnou úrovní vytápění byly rovněž srovnatelné bez ohledu na jejich polohu. Koeficientem polohy se snižuje náměr měřičů tepla. Z této snížené hodnoty náměru se poměrově určuje podíl na spotřební složce jednotlivých bytů Výpočtové teploty Následující tabulka shrnuje uvažované vnitřní a venkovní použité výpočtové teploty. Vnitřní výpočtové teploty byly stanoveny dle provozovatele objektu. Venkovní výpočtová teplota byla stanovena pro oblast Praha dle ČSN EN Výpočtová teplota zeminy byla stanovena dle ČSN EN tabulka 2 Výpočtové teploty Tabulka teplot Z1 Byty 20 C Z2 Komunikace 15 C Z3 Obchod 20 C Z4 Garáže 12 C Z5.1 Sklepy - přední 5 C Z5.2 Sklepy - za nebytovým prostorem 12 C Z5.3 Sklepy - u výměníkové stanice 22 C Z6 Předávací stanice 25 C Ext Exteriér -12 C Zem Zemina 5 C Pozn.: Vnitřní výpočtové (návrhové) teploty jednotlivých zón byly upraveny v souladu s předloženým návrhem provozovatele objektu Tepelně technické vlastnosti obalových konstrukcí Následující tabulka shrnuje uvažované součinitele prostupu tepla jednotlivých ochlazovaných konstrukcí obálky. 10

12 tabulka 3 Součinitele prostupu tepla Tabulka součinitelů prostupu tepla Obv. plášť PR KZS 0,26 W/m 2 K Obv. plášť PR KZS 0,34 W/m 2 K Okna 3,00 W/m 2 K Střešní světlík 3,00 W/m 2 K Střecha 0,28 W/m 2 K Střecha (terasa) 0,29 W/m 2 K Podlaha nad exteriérem 0,29 W/m 2 K Obv. plášť PR KZS / zemina 0,26 W/m 2 K Podlaha na terénu 0,65 W/m 2 K Příčka PR 150 1,30 W/m 2 K Příčka PR 300 0,81 W/m 2 K Vstup 3,00 W/m 2 K Podlaha nad komunikacemi 1,87 W/m 2 K Podlaha nad vým. stanicí 1,87 W/m 2 K Podlaha nad nevyt. prostory 0,34 W/m 2 K Koeficienty polohy Výpočet koeficientů polohy jednotlivých bytů vychází z jejich tepelných ztrát. Tepelné ztráty jednotlivých bytů jsou vztaženy k jejich energeticky vztažné ploše. Energeticky vztažná plocha byla stanovena v souladu se zákonem č. 406/2000 Sb. par. 2, odst. 1, pís. r. Tento zákon ji definuje jako vnější půdorysnou plochu všech prostorů s upravovaným vnitřním prostředím v celé budově, vymezená vnějšími povrchy konstrukcí obálky budovy. V našem případě se jedná o energeticky vztažnou plochu jednotlivých bytů. Vztažením tepelných ztrát k energeticky vztažné ploše zajistíme porovnatelnost těchto tepelných ztrát mezi sebou. Jako referenční byt s koeficientem polohy 1,0 zvolíme byt, který má nenižší tepelnou ztrátu vztaženou k energeticky vztažné ploše. Což značí, že se jedná o byt, který má nejnižší náklady na vytápění ve srovnání s ostatními byty při srovnatelných vnitřních parametrech s ostatními byty. Koeficient polohy pro ostatní byty je poté určen jako podíl tepelné ztráty vztažené k energeticky vztažné ploše referenčního bytu k tepelné ztrátě vztažené k energeticky vztažné ploše jednotlivých bytů. Tepelné ztráty byly spočteny v souladu s českými technickými normami. Následující tabulky shrnují vypočtené koeficienty polohy pro jednotlivé byty. 11

13 tabulka 4 Koeficienty polohy Koeficient polohy Tepelná Eng. vztažná Tep. ztráta / Byt ztráta plocha Eng.vzt.pl. Koeficient kw m 2 kw/m 2 VCHOD 696/17 696/17 - byt 1-1. NP 4,37 108,02 0,0404 0,90 696/17 - byt 2-1. NP 4,29 109,34 0,0392 0,93 696/17 - byt 3-2. NP 4,87 120,61 0,0404 0,91 696/17 - byt 4-3. NP 2,79 57,27 0,0488 0,75 696/17 - nebyt - 1. PP 2,49 59,59 0,0417 0,88 VCHOD 696/19 696/19 - byt 1-1. NP 4,18 104,54 0,0400 0,91 696/19 - byt 2-1. NP 4,29 109,34 0,0392 0,93 696/19 - byt 3-2. NP 4,71 120,77 0,0390 0,94 696/19 - byt 4-3. NP 2,79 57,22 0,0488 0,75 VCHOD 696/21 696/21 - byt 1-1. NP 4,24 103,22 0,0411 0,89 696/21 - byt 2-1. NP 4,29 109,34 0,0393 0,93 696/21 - byt 3-2. NP 4,71 120,24 0,0391 0,93 696/21 - byt 4-3. NP 2,79 57,37 0,0487 0,75 VCHOD 696/23 696/23 - byt 1-1. NP 4,18 104,04 0,0402 0,91 696/23 - byt 2-1. NP 4,28 109,34 0,0392 0,93 696/23 - byt NP 8,24 204,33 0,0403 0,91 VCHOD 696/25 696/25 - byt 1-1. PP 3,21 80,14 0,0401 0,91 696/25 - byt 2-1. NP 4,23 105,30 0,0402 0,91 696/25 - byt 3-1. NP 4,00 109,34 0,0366 1,00 696/25 - byt 4-2. NP 4,93 121,28 0,0406 0,90 696/25 - byt 5-3. NP 2,78 56,38 0,0493 0,74 tabulka 5 Koeficienty polohy pohled na objekt 3. NP VCHOD 696/17 VCHOD 696/19 VCHOD 696/21 VCHOD 696/23 Koeficient 0,75 0,75 0,75 0,91 0,74 [kw] 2,79 2,79 2,79 8,24 2,78 VCHOD 696/25 2. NP 1. NP 1. PP Koeficient 0,91 0,94 0,93 0,90 [kw] 4,87 4,71 4,71 4,93 Koeficient 0,90 0,93 0,91 0,93 0,89 0,93 0,91 0,93 0,91 1,00 [kw] 4,37 4,29 4,18 4,29 4,24 4,29 4,18 4,28 4,23 4,00 Koeficient 0,88 0,91 [kw] 2,49 3,21 12

14 tabulka 6 Minimální a maximální tepelná ztráta k vztažené energetické ploše Tep. ztráta / Byt Eng.vzt.pl. kw/m 2 Minimální hodnota 696/25 - byt 3-1. NP 0,0366 Maximální hodnota 696/25 - byt 5-3. NP 0,0493 Následující tabulka uvádí změnu koeficientů polohy pro případ přesklení výplní otvorů s použitím tepelně izolačního zasklení dvojskly se součinitelem prostupu tepla zasklení Ug = 1,1 W/m 2 K a s uvažovaným celkovým součinitelem prostupu tepla výplní Uw = 1,6 W/m 2 K. tabulka 7 Porovnání vlivu změny zasklení na koeficienty polohy Koeficient polohy Varianta Stávající stav Navržený stav Ug=1,1W/m 2 K Uw=1,6W/m 2 K VCHOD 696/17 696/17 - byt 1-1. NP 0,90 0,98 696/17 - byt 2-1. NP 0,93 0,91 696/17 - byt 3-2. NP 0,91 0,95 696/17 - byt 4-3. NP 0,75 0,74 696/17 - nebyt - 1. PP 0,88 0,82 VCHOD 696/19 696/19 - byt 1-1. NP 0,91 1,00 696/19 - byt 2-1. NP 0,93 0,91 696/19 - byt 3-2. NP 0,94 0,98 696/19 - byt 4-3. NP 0,75 0,74 VCHOD 696/21 696/21 - byt 1-1. NP 0,89 0,98 696/21 - byt 2-1. NP 0,93 0,91 696/21 - byt 3-2. NP 0,93 0,98 696/21 - byt 4-3. NP 0,75 0,75 VCHOD 696/23 696/23 - byt 1-1. NP 0,91 0,99 696/23 - byt 2-1. NP 0,93 0,91 696/23 - byt NP 0,91 0,91 VCHOD 696/25 696/25 - byt 1-1. PP 0,91 0,92 696/25 - byt 2-1. NP 0,91 1,00 696/25 - byt 3-1. NP 1,00 1,00 696/25 - byt 4-2. NP 0,90 0,95 696/25 - byt 5-3. NP 0,74 0,74 Výpočet tepelných ztrát je uveden v příloze. 13

15 4.2 Započitatelná podlahová plocha Pro výpočet započitatelné podlahové plochy bytů byl použit koeficient 1,0 a pro výpočet započitatelné plochy pro nebytový prostor koeficient 1,3. Dále pro prostory sklepů a garáže byl použit koeficient 0,1. Koeficienty byly stanoveny dle vyhlášky č. 372/2001 Sb. přílohy 1 A. odst. 1. a odst. 2. Nevytápěné prostory garáže a sklepů jsou odděleny od vytápěných prostor jedním stropem. Následující tabulka shrnuje započitatelnou podlahovou plochu pro jednotlivé byty. tabulka 8 Započitatelná podlahová plocha Započitatelná podlahová plocha Vytápěný prostor Pod. plocha Koef. Z. pod. plocha VCHOD 696/17 696/17 - byt 1-1. NP 83,8 m ,8 m 2 696/17 - byt 2-1. NP 92,4 m ,4 m 2 696/17 - byt 3-2. NP 98,8 m ,8 m 2 696/17 - byt 4-3. NP 44,1 m ,1 m 2 696/17 - nebyt - 1. PP 48,3 m 2 1,3 62,8 m 2 VCHOD 696/19 696/19 - byt 1-1. NP 83,8 m ,8 m 2 696/19 - byt 2-1. NP 92,4 m ,4 m 2 696/19 - byt 3-2. NP 98,8 m ,8 m 2 696/19 - byt 4-3. NP 44,1 m ,1 m 2 VCHOD 696/21 696/21 - byt 1-1. NP 83,8 m ,8 m 2 696/21 - byt 2-1. NP 92,4 m ,4 m 2 696/21 - byt 3-2. NP 98,8 m ,8 m 2 696/21 - byt 4-3. NP 44,1 m ,1 m 2 VCHOD 696/23 696/23 - byt 1-1. NP 83,8 m ,8 m 2 696/23 - byt 2-1. NP 92,4 m ,4 m 2 696/23 - byt NP 166,2 m ,2 m 2 VCHOD 696/25 696/25 - byt 1-1. PP 67,7 m ,7 m 2 696/25 - byt 2-1. NP 83,8 m ,8 m 2 696/25 - byt 3-1. NP 92,4 m ,4 m 2 696/25 - byt 4-2. NP 98,8 m ,8 m 2 696/25 - byt 5-3. NP 44,1 m ,1 m Základní a spotřební složka Základní složka je část tepla, která je rozdělena mezi bytové jednotky a nebytové prostory dle jejich započitatelné podlahové plochy. Spotřební složka je část tepla, která je rozdělena mezi bytové jednotky a nebytový prostor dle jejich náměrů měřičů tepla. Dle vyhlášky č. 372/2001 Sb. a technického vybavení objektu byla stanovena základní složka nákladů na 45% a spotřební složka na 55%. Technickým vybavením objektu je myšleno způsob měření spotřeby tepla, typ otopné soustavy a způsob regulace vytápění. 14

16 4.4 Tabulka pro rozúčtování nákladů na topení Součástí studie je navržená výpočtová tabulka v programu Microsoft Excel pro rozúčtování nákladů na topení. Tabulka vychází z výše uvedených hodnot a pravidel a je sestavena v souladu s vyhláškou č. 372/2001 Sb. a navazujícím metodickým pokynem k této vyhlášce. V tabulce se vyplňují zeleně označená pole a to spotřeby tepla pro bytové jednotky a nebytové jednotky, cena tepla a hodnoty náměrů měřičů tepla jednotlivých bytových jednotek a nebytového prostoru. Světle fialová pole jsou kontrolní a pro správný výpočet by měla být rovna nule. Tabulka rozděluje základní složku dle započitatelné podlahové plochy jednotlivých bytových jednotek a nebytových prostor (sloupec D až H). Dále upravuje výši jednotlivých náměrů tepla dle příslušných koeficientů polohy jednotlivých bytů. Dle těchto upravených náměrů poté poměrově rozděluje spotřební složku na jednotlivé bytové jednotky a nebytový prostor (sloupec I až L). Sloupec M uvádí spotřební a základní složku vztaženou na 1 m 2 započitatelné podlahové plochy pro jednotlivé bytové jednotky a nebytový prostor. V případě většího rozdílu spotřeby bytové jednotky nebo nebytového prostoru než 40 % připadající na 1 m 2 započitatelné podlahové plochy oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období vyznačí červeně tuto hodnotu (sloupec N) a upraví rozdělení spotřeby tak, aby tento rozdíl byl maximálně 40 % (sloupec O až S). Výsledné náklady na vytápění jsou uvedeny ve sloupci T. 15

17 5 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] Česká republika. Vyhláška č. 372/2001 Sb. kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele. In: 141/2001 Sb Dostupné z: [2] Česká republika. Metodický pokyn Ministerstva pro místní rozvoj k vyhlášce č.372/2001 Sb.,kterou se stanoví pravidla rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele. In: Odbor pro styk s veřejností MMR, 2003, č.j / Dostupné z: [3] ČSN EN Tepelné soustavy v budovách - Výpočet tepelného výkonu. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, [4] ČR. Zákon č. 406/2000 Sb. - o hospodaření energií a související předpisy. In: 2000, 115/2000 Sb. Dostupné z: 16

18 6 TEPELNÉ ZTRÁTY Legenda: A plocha konstrukce [m 2 ] U součinitel prostupu tepla [W/m 2 K] měrná tepelná ztráta [W/K] ti vnitřní výpočtová teplota v zóně [ C] te venkovní výpočtová teplota v exteriéru či přiléhající zóně [ C] t rozdíl teplot mezi ti a te ( t = ti te) [ C] tepelná ztráta [kw] VCHOD 696/17 696/17 - byt 1-1. NP ti te Dt Obv. plášť PR KZS Ext Exteriér 93,5 0,26 24, ,8 Okna Ext Exteriér 31,9 3,00 95, ,1 Podlaha nad exteriérem Ext Exteriér 4,8 0,29 1, ,0 Příčka PR 300 Z2 Komunikace 26,4 0,81 21, ,1 Příčka PR 150 Z2 Komunikace 3,4 1,30 4, ,0 Podlaha nad komunikacemi Z2 Komunikace 23,2 1,87 43, ,2 Podlaha nad nevyt. prostory Z5.2 Sklepy - za nebyt. prost. 35,1 0,34 12, ,1 Suma 4,4 696/17 - byt 2-1. NP ti te Dt Obv. plášť PR KZS Ext Exteriér 59,3 0,26 15, ,5 Okna Ext Exteriér 24,5 3,00 73, ,4 Střecha Ext Exteriér 69,3 0,28 19, ,6 Střecha (terasa) Ext Exteriér 40,0 0,29 11, ,4 Příčka PR 300 Z2 Komunikace 26,4 0,81 21, ,1 Příčka PR 150 Z2 Komunikace 3,4 1,30 4, ,0 Podlaha nad nevyt. prostory Z4 Garáže 109,3 0,34 37, ,3 Suma 4,3 17

19 696/17 - byt 3-2. NP ti te Dt Obv. plášť PR KZS Ext Exteriér 100,7 0,26 26, ,8 Okna Ext Exteriér 33,9 3,00 101, ,3 Střecha Ext Exteriér 34,7 0,28 9, ,3 Střecha (terasa) Ext Exteriér 28,6 0,29 8, ,3 Podlaha nad exteriérem Ext Exteriér 5,1 0,29 1, ,0 Příčka PR 300 Z2 Komunikace 16,0 0,81 13, ,1 Příčka PR 150 Z2 Komunikace 5,6 1,30 7, ,0 Podlaha nad komunikacemi Z2 Komunikace 2,6 1,87 4, ,0 Suma 4,9 696/17 - byt 4-3. NP ti te Dt Obv. plášť PR KZS Ext Exteriér 62,1 0,26 16, ,5 Okna Ext Exteriér 16,8 3,00 50, ,6 Střecha Ext Exteriér 57,3 0,28 15, ,5 Příčka PR 300 Z2 Komunikace 12,3 0,81 9, ,0 Příčka PR 150 Z2 Komunikace 7,8 1,30 10, ,1 Podlaha nad komunikacemi Z2 Komunikace 2,3 1,87 4, ,0 Suma 2,8 696/17 - nebyt - 1. PP ti te Dt Obv. plášť PR KZS Ext Exteriér 29,1 0,26 7, ,2 Obv. plášť PR KZS / Zem Zemina 9,6 0,26 2, ,0 zemina Okna Ext Exteriér 12,7 3,00 38, ,2 Podlaha na terénu Zem Zemina 59,6 0,65 38, ,6 Střecha (terasa) Ext Exteriér 18,0 0,29 5, ,2 Příčka PR 300 Z2 Komunikace 27,5 0,81 22, ,1 Vstup Z2 Komunikace 1,6 3,00 4, ,0 Z5. Sklepy - za Příčka PR ,6 0,81 12, ,1 2 nebyt. prost. Suma 2,5 18

20 VCHOD 696/19 696/19 - byt 1-1. NP ti te Dt Obv. plášť PR KZS Ext Exteriér 57,8 0,26 15, ,5 Okna Ext Exteriér 31,3 3,00 93, ,0 Podlaha nad exteriérem Ext Exteriér 4,8 0,29 1, ,0 Příčka PR 300 Z2 Komunikace 26,4 0,81 21, ,1 Příčka PR 150 Z2 Komunikace 3,4 1,30 4, ,0 Podlaha nad komunikacemi Z2 Komunikace 25,9 1,87 48, ,2 Podlaha nad nevyt. prostory Z4 Garáže 63,6 0,34 21, ,2 Podlaha nad nevyt. prostory Z5.1 Sklepy - přední 15,1 0,34 5, ,1 Suma 4,2 696/19 - byt 2-1. NP ti te Dt Obv. plášť PR KZS Ext Exteriér 58,9 0,26 15, ,5 Okna Ext Exteriér 24,5 3,00 73, ,4 Střecha Ext Exteriér 69,3 0,28 19, ,6 Střecha (terasa) Ext Exteriér 40,0 0,29 11, ,4 Příčka PR 300 Z2 Komunikace 26,4 0,81 21, ,1 Příčka PR 150 Z2 Komunikace 3,4 1,30 4, ,0 Podlaha nad nevyt. prostory Z4 Garáže 109,3 0,34 37, ,3 Suma 4,3 696/19 - byt 3-2. NP ti te Dt Obv. plášť PR KZS Ext Exteriér 102,5 0,26 27, ,9 Okna Ext Exteriér 32,1 3,00 96, ,1 Střecha Ext Exteriér 34,9 0,28 9, ,3 Střecha (terasa) Ext Exteriér 28,6 0,29 8, ,3 Podlaha nad exteriérem Ext Exteriér 5,1 0,29 1, ,0 Příčka PR 300 Z2 Komunikace 16,1 0,81 13, ,1 Příčka PR 150 Z2 Komunikace 5,6 1,30 7, ,0 Podlaha nad komunikacemi Z2 Komunikace 2,5 1,87 4, ,0 Suma 4,7 19

21 696/19 - byt 4-3. NP ti te Dt Obv. plášť PR KZS Ext Exteriér 62,1 0,26 16, ,5 Okna Ext Exteriér 16,8 3,00 50, ,6 Střecha Ext Exteriér 57,2 0,28 15, ,5 Příčka PR 300 Z2 Komunikace 12,3 0,81 10, ,0 Příčka PR 150 Z2 Komunikace 7,8 1,30 10, ,1 Podlaha nad komunikacemi Z2 Komunikace 2,5 1,87 4, ,0 Suma 2,8 VCHOD 696/21 696/21 - byt 1-1. NP ti te Dt Obv. plášť PR KZS Ext Exteriér 56,1 0,26 14, ,5 Okna Ext Exteriér 32,1 3,00 96, ,1 Podlaha nad exteriérem Ext Exteriér 4,8 0,29 1, ,0 Příčka PR 300 Z2 Komunikace 26,7 0,81 21, ,1 Příčka PR 150 Z2 Komunikace 3,4 1,30 4, ,0 Podlaha nad komunikacemi Z2 Komunikace 25,5 1,87 47, ,2 Podlaha nad nevyt. prostory Z4 Garáže 62,6 0,34 21, ,2 Podlaha nad nevyt. prostory Z5.1 Sklepy - přední 15,1 0,34 5, ,1 Suma 4,2 696/21 - byt 2-1. NP ti te Dt Obv. plášť PR KZS Ext Exteriér 59,7 0,26 15, ,5 Okna Ext Exteriér 24,5 3,00 73, ,4 Střecha Ext Exteriér 69,3 0,28 19, ,6 Střecha (terasa) Ext Exteriér 40,0 0,29 11, ,4 Příčka PR 300 Z2 Komunikace 26,7 0,81 21, ,1 Příčka PR 150 Z2 Komunikace 3,4 1,30 4, ,0 Podlaha nad nevyt. prostory Z4 Garáže 109,3 0,34 37, ,3 Suma 4,3 20

22 696/21 - byt 3-2. NP ti te Dt Obv. plášť PR KZS Ext Exteriér 102,5 0,26 27, ,9 Okna Ext Exteriér 32,1 3,00 96, ,1 Střecha Ext Exteriér 34,3 0,28 9, ,3 Střecha (terasa) Ext Exteriér 28,6 0,29 8, ,3 Podlaha nad exteriérem Ext Exteriér 5,1 0,29 1, ,0 Příčka PR 300 Z2 Komunikace 16,0 0,81 12, ,1 Příčka PR 150 Z2 Komunikace 5,6 1,30 7, ,0 Podlaha nad komunikacemi Z2 Komunikace 2,3 1,87 4, ,0 Suma 4,7 696/21 - byt 4-3. NP ti te Dt Obv. plášť PR KZS Ext Exteriér 62,2 0,26 16, ,5 Okna Ext Exteriér 16,8 3,00 50, ,6 Střecha Ext Exteriér 57,4 0,28 15, ,5 Příčka PR 300 Z2 Komunikace 12,3 0,81 10, ,0 Příčka PR 150 Z2 Komunikace 7,8 1,30 10, ,1 Podlaha nad komunikacemi Z2 Komunikace 2,3 1,87 4, ,0 Suma 2,8 VCHOD 696/23 696/23 - byt 1-1. NP ti te Dt Obv. plášť PR KZS Ext Exteriér 57,5 0,26 15, ,5 Okna Ext Exteriér 31,3 3,00 93, ,0 Podlaha nad exteriérem Ext Exteriér 4,8 0,29 1, ,0 Příčka PR 300 Z2 Komunikace 26,7 0,81 21, ,1 Příčka PR 150 Z2 Komunikace 3,4 1,30 4, ,0 Podlaha nad komunikacemi Z2 Komunikace 25,9 1,87 48, ,2 Podlaha nad nevyt. prostory Z4 Garáže 63,1 0,34 21, ,2 Podlaha nad nevyt. prostory Z5.1 Sklepy - přední 15,1 0,34 5, ,1 Suma 4,2 21

23 696/23 - byt 2-1. NP ti te Dt Obv. plášť PR KZS Ext Exteriér 58,4 0,26 15, ,5 Okna Ext Exteriér 24,5 3,00 73, ,4 Střecha Ext Exteriér 69,3 0,28 19, ,6 Střecha (terasa) Ext Exteriér 40,0 0,29 11, ,4 Příčka PR 300 Z2 Komunikace 26,7 0,81 21, ,1 Příčka PR 150 Z2 Komunikace 3,4 1,30 4, ,0 Podlaha nad nevyt. prostory Z4 Garáže 109,3 0,34 37, ,3 Suma 4,3 696/23 - byt NP ti te Dt Obv. plášť PR KZS Ext Exteriér 214,5 0,26 56, ,8 Okna Ext Exteriér 51,0 3,00 152, ,9 Střešní světlík Ext Exteriér 1,0 3,00 3, ,1 Střecha Ext Exteriér 106,4 0,28 29, ,9 Střecha (terasa) Ext Exteriér 28,6 0,29 8, ,3 Podlaha nad exteriérem Ext Exteriér 7,4 0,29 2, ,1 Podlaha nad komunikacemi Z2 Komunikace 19,1 1,87 35, ,2 Suma 8,2 22

24 VCHOD 696/25 696/25 - byt 1-1. PP ti te Dt Obv. plášť PR KZS Ext Exteriér 27,9 0,26 7, ,2 Obv. plášť PR KZS / zemina Zem Zemina 11,3 0,26 3, ,0 Okna Ext Exteriér 20,1 3,00 60, ,9 Střecha (terasa) Ext Exteriér 15,6 0,29 4, ,1 Podlaha na terénu Zem Zemina 80,1 0,65 51, ,8 Příčka PR 300 Z2 Komunikace 27,2 0,81 22, ,1 Příčka PR 300 Z6 Předáv. stanice 7,1 0,81 5, ,0 Příčka PR 300 Sklepy - u vým. Z5.3 stanice 15,9 0,81 12, ,0 Suma 3,2 696/25 - byt 2-1. NP ti te Dt Obv. plášť PR KZS Ext Exteriér 56,1 0,26 14, ,5 Okna Ext Exteriér 32,1 3,00 96, ,1 Podlaha nad exteriérem Ext Exteriér 5,4 0,29 1, ,0 Příčka PR 300 Z2 Komunikace 26,2 0,81 21, ,1 Příčka PR 150 Z2 Komunikace 3,4 1,30 4, ,0 Podlaha nad komunikacemi Z2 Komunikace 22,1 1,87 41, ,2 Podlaha nad nevyt. prostory Z4 Garáže 68,1 0,34 23, ,2 Podlaha nad nevyt. prostory Z5.1 Sklepy - přední 15,1 0,34 5, ,1 Suma 4,2 23

25 696/25 - byt 3-1. NP ti te Dt Obv. plášť PR KZS Ext Exteriér 79,3 0,26 20, ,7 Okna Ext Exteriér 24,5 3,00 73, ,4 Střecha Ext Exteriér 69,3 0,28 19, ,6 Střecha (terasa) Ext Exteriér 40,0 0,29 11, ,4 Příčka PR 300 Z2 Komunikace 26,2 0,81 21, ,1 Příčka PR 150 Z2 Komunikace 3,4 1,30 4, ,0 Podlaha nad nevyt. prostory Sklepy - u vým. Z5.3 stanice 32,5 0,34 11, ,0 Podlaha nad vým. stanicí Z6 Předávací stanice 14,6 1,87 27, ,1 Suma 4,0 696/25 - byt 4-2. NP ti te Dt Obv. plášť PR KZS Ext Exteriér 103,2 0,26 27, ,9 Okna Ext Exteriér 34,4 3,00 103, ,3 Střecha Ext Exteriér 36,3 0,28 10, ,3 Střecha (terasa) Ext Exteriér 28,6 0,29 8, ,3 Podlaha nad exteriérem Ext Exteriér 2,7 0,29 0, ,0 Příčka PR 300 Z2 Komunikace 15,9 0,81 12, ,1 Příčka PR 150 Z2 Komunikace 5,6 1,30 7, ,0 Podlaha nad komunikacemi Z2 Komunikace 2,4 1,87 4, ,0 Suma 4,9 696/25 - byt 5-3. NP ti te Dt Obv. plášť PR KZS Ext Exteriér 61,5 0,26 16, ,5 Okna Ext Exteriér 16,8 3,00 50, ,6 Střecha Ext Exteriér 56,4 0,28 15, ,5 Příčka PR 300 Z2 Komunikace 12,3 0,81 9, ,0 Příčka PR 150 Z2 Komunikace 7,8 1,30 10, ,1 Podlaha nad komunikacemi Z2 Komunikace 2,3 1,87 4, ,0 Suma 2,8 24