Sdružení členů a přátel SMOP DŘÍPATKA PRACHATICE

Transkript

1 Sdružení členů a přátel SMOP DŘÍPATKA PRACHATICE ZPRAVODAJ 1/2013

2 ZPRÁVA O ČINNOSTI SDRUŽENÍ DŘÍPATKA V ROCE 2012 V roce 2012 byly aktivity našeho sdružení velice střídmé. Krajský úřad pro Jihočeský kraj totiž téměř vůbec nevypsal záměr na péči o zvláště chráněná území, nepodařilo se nám domluvit a připravit přednášky pro veřejnost. Na druhou stranu se nám podařilo uskutečnit 2 výlety pro členy, tradiční péči o NPP U Hajnice, kterou zastřešuje Správa CHKO Blanský les a zcela neplánovaně podzimní seč louky v ASMOP. Leden Rada Sdružení Dřípatka Rada Sdružení Dřípatka Březen 5.3. Rada Sdružení Dřípatka Duben Rada Sdružení Dřípatka Výlet členů sdružení vodní elektrárna Lipno a aquapark v rakouském Schallerbachu Květen Rada Sdružení Dřípatka Červen 2.6. Valná hromada sdružení a pracovní akce v ASMOP (PP Pod Vyhlídkou II) Výlet na Javorník Červenec Pracovní akce v NPP U Hajnice I (1. část) Září Pracovní akce v PP Pod Vyhlídkou II Pracovní akce v NPP U Hajnice I (2. část) Říjen Pracovní akce v PP Pod Vyhlídkou II Listopad Biologická ochrana lesa Městských lesů Prachatice Prosinec Rada Sdružení Dřípatka Vánoční setkání na Dřípatce Tradiční výlet na Medvědí stezku Realizované projekty Smlouva o dílo s Městskými lesy Prachatice Biologická ochrana lesa městských lesů Prachatice Zpracovali Lenka Kovačiková, Láďa Řezník 2 z 12

3 ZPRÁVA O HOSPODAŘENÍ SDRUŽENÍ DŘÍPATKA V ROCE 2012 Stav účtu a pokladny k : ,70 Kč Akce Příjmy Výdaje Bilance Banka (kladné úroky, bankovní poplatky) 4 110, , ,28 Členské příspěvky 4 350, ,00 Doména správa webového účtu , ,00 Režie pojistné majetku, poštovné, atd , ,00 Biologická ochrana městských lesů Prachatice 0 800,00-800,00 Péče o ZCHÚ , , ,00 Výlet sdružení , ,50 Kosenka , ,00 Celkem 19940, , ,22 Zůstatek účtu a pokladny k : ,48 Kč Zpracoval Martin Kubička 3 z 12

4 JUBILEUM STANICE MLADÝCH OCHRÁNCŮ PŘÍRODY V letošním roce uplyne 40 let od slavnostního otevření Stanice mladých ochránců přírody Pod Vyhlídkou. Toto terénní zařízení stojí na samé hranici přírodní památky Pod Vyhlídkou II, které se nachází 1,3 km jihojihovýchodně od obce Zdenice a 2,5 km jihovýchodně od Prachatic. V chráněném území byla v minulosti vybudována také naučná trasa, která posunula těžiště využití tohoto místa směrem k dětem a mládeži zajímajícím se o biologii a ochranu přírody. Kromě výukového potenciálu disponuje lokalita řadou cenných taxonů rostlin a živočichů (území slouží jako genofondová plocha) a je zde pravidelně realizován ochranný management. Slavnostnímu otevření stanice předcházely dlouhé přípravy, což pečlivě zaznamenal pan Bohuslav Nauš v textu věnovaném přírodní památce Pod Vyhlídkou II z roku Ohlédnutí do sedmdesátých let minulého století, jak ho zachytil, zprostředkováváme našim čtenářům na následujících řádcích. K Vánocům 1971 dostali Mladí ochránci přírody od zástupců Sdružení rodičů a přátel školy při ZŠ v Prachaticích ve Vodňanské ul. významný dárek. Byla to roubená chatka typu Boubín. Tak začal dostávat sen o pořádné střeše nad hlavou, který se zdával mladým chlapcům a děvčatům z řad prachatických ochránců přírody na školní přírodní rezervaci, zcela konkrétní podobu. Vyvstal však závažný problém - kam s ní? Variant bylo mnoho, ale nakonec zvítězil názor, že to má být modelové zařízení v modelovém území, tedy nikoliv na školní přírodní rezervaci! (tj. v ŠPR Pod Vyhlídkou, v místě dnešní přírodní památky Pod Vyhlídkou I, pozn. autorů). A tak bylo začátkem roku 1972 zahájeno jednání s panem Petrem Fišerem o možnosti odkoupení části jeho louky, vzdálené asi 250 m západním směrem od školní přírodní rezervace. Jeho souhlas vyvolal dnes nepředstavitelné budovatelské úsilí, o němž dovedou vyprávět jen pamětníci. Každé volné chvilky bylo využito k provedení přípravných prací. Z okolního lesa a přilehlých polí byly snášeny i sváženy (na jediném, již dávno vyřazeném a tudíž hranatém kolečku) tuny kamene pro základy. Řešil se problém s odklizením ornice a podorničí ze zastavěné plochy, bylo třeba lavičkovat, odvodňovat, odvodnění napojit na stávající (tenkrát více jak 120 let starý) odvodňovací systém. Všechna předchozí jednání byla velmi složitá, asi natolik, jako vedení a provedení stavby těmi nejjednoduššími prostředky, jaké byly k dispozici. Díky nadšení dětí, které se přeneslo i na jejich rodiče a naše přátele (těch nebylo zrovna moc a rozhodně nepatřili mezi 4 z 12

5 vlivné činitele), stojí naše chatka na bytelných železobetonových základech již od a dostává se jí názvu Stanice mladých ochránců přírody. Mapové podklady jsou hotovy od , kdy již byla vyřešena i elektrifikace, a sice kabelizací. Slavnostní otevření Stanice se konalo dne K té příležitosti byla vydána tiskem pohlednice akademického malíře Josefa Sahuly. S vlastníkem louky, panem Fišerem, byla uzavřena dohoda o povolení průchodu loukou k vodnímu zdroji a možnému odprodeji zbývající části louky v budoucnu. Nezbývá než popřát nejméně dalších 40 let! Bohuslav Nauš, Lenka Kovačiková Zdroj Nauš, B Chráněná území Prachaticka. Pod Vyhlídkou II. Přírodní památka. Prachatice. Vlastní archiv autora. PÉČE O CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ V ROCE 2012 Péče o národní přírodní památku U Hajnice Dalo by se říci, že Hajnice je naší oblíbenou loukou, na které se vždy sejde za účelem kosení větší počet členů a přátel Sdružení Dřípatka. Bylo tomu tak i v roce 2012, kdy proběhly dvě seče, první 13. července, které se zúčastnilo 6 členů a 4 děti, druhá 28. září, na které se sešlo 5 členů a 5 dětí. Hajnice je poměrně malá lesní louka na svahu se severní orientací, která se rozkládá na ploše 0,46 ha, v nadmořské výšce m, v blízkosti obce Libotyně. Odbornou péči a monitoring území zajišťuje Správa CHKO Blanský les. Národní přírodní památka U Hajnice byla vyhlášena v roce 1992 s ohledem na velmi vzácný výskyt kriticky ohrožené orchideje měkčilky jednolisté (Malaxis monophyllos). V území se nacházejí zejména dvě vegetační společenstva, a to krátkostébelné porosty svazu Violion caninae a květnatá mezofilní ovsíková louka svazu Arrhenatherion. Právě krátkostébelná vegetace nacházející se v horní, resp. jižní, části chráněného území hostí již zmíněný nejcennější druh měkčilku jednolistou (Malaxis monophyllos). Na větší ploše louky, tvořené mezofilními lučními porosty se nalézají např. vzácný prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), kruštík širolistý (Epipactis helleborine), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), prha chlumní (Arnica montana) nebo dřípatka horská (Soldanella montana). Měkčilka jednolistá je drobná orchidej, která roste na chudších, spíše stinných a vlhkých stanovištích. Jedná se o vytrvalou bylinu vysokou 7 30 cm s rovnou, někdy mírně prohnutou lodyhou. 5 z 12

6 Těsně nad zemí se obvykle objevují jeden až dva vejčité listy. Květenství tvoří drobné bílo až žlutozelené kvítky. Měkčilka kvete od června do července. Druh je konkurenčně velmi slabý, proto je velmi vhodné dbát na pečlivou péči o jeho biotop. Vhodným zásahem podporujícím jeho rozmnožování je narušování drnu v jeho okolí. Na lokalitě je prováděn pravidelný management. Mezofilní ovsíková louka je sečena dvakrát ročně, přičemž prstnatce, kruštíky a ostatní chráněné druhy jsou obsíkány, aby mohly dokončit svůj vývoj. Červencová seč nezahrnuje krátkostébelnou část, což prospívá nejen měkčilce, ale i místní entomofauně. Kosení je prováděno křovinořezy a ruční bubnovou sekačkou. Travní hmota je neúnavnými členy Dřípatky přemisťována na plachtě za hranice zájmového území, odkud je následně traktorem s vlekem odvezena. Při podzimní seči je koseno celé území a travní biomasa je rovněž odklizena. Literatura Francírková, T Plán péče o národní přírodní památku U Hajnice, Český Krumlov. Václav Kubička Foto: Václav Kubička Péče o přírodní památku Pod Vyhlídkou II Sdružení Dřípatka se v roce 2012 věnovala také péči o přírodní památku Pod Vyhlídkou II (ASMOP). Mnoho členů sdružení zde v dětství zahájilo svou přírodovědnou činnost, a to nejen amatérsko-nadšeneckou, ale i profesní. Doufejme, že i mnohé další praktická péče o chráněné území osloví. Po vzájemné dohodě mezi Sdružením Dřípatka a SZČ CEV Dřípatka bylo přistoupeno k podzimní seči celé lokality. Dne 28. září, se zúčastnilo kosení a odklizení travní hmoty mimo hranice chráněného území 5 členů sdružení a 5 dětí členů sdružení. V této fázi byly posečeny cca 2/3 plochy území. Kosení a tahání trávy se věnovali zkušení jedinci. Dětem byla svěřena neméně důležitá činnost, a to sběr suchých tobolek stovek kosatců sibiřských (Iris sibirica). Po posečení a shrabání stanovišť s kosatci, zde děti pomáhaly přírodě a vyklepávaly semena z hnědavých tobolek. Tobolky kosatce sibiřského mají válcovitý tvar zakončený tupým vrcholkem. Tobolky, které jsou 3 4 cm dlouhé a 1 1,5 cm široké, jsou rozdělené na tři pravidelné komory, v nichž se nacházejí semena. Semena jsou zploštělá, symetrická, převážně vejcovitého tvaru. Kosatce sibiřské preferují především vlhké louky, nejčastěji slunné, nebo polostinné, na nichž dávají 6 z 12

7 přednost střídavě vlhkým půdám. Dne 6. října se sešlo k dokončení seče 5 členů sdružení a jedno statečné dítě (Honzíku Ř., díky!). Značně větrné rozverné počasí potrápilo a pobavilo. Nejednou, dříve než jsme stihli hodit pár návidlí a plachtu zatížit, vzedmula se, napnula a odplula po louce o pár pěkných sáhů dál. Přesto se dílo podařilo. Václav Kubička Foto: Lenka Kovačiková VÝLET DO VODNÍ ELEKTRÁRNY LIPNO A VODNÍHO RÁJE V BAD SCHALLERBACHU 21. dubna jsme vyjeli se sdružením Dřípatka na výlet do vodní elektrárny na Lipně, kde jsme měli zajištěnou prohlídku. Průvodce nás ve vstupní hale seznámil s historií a využitím elektrárny. Pak jsme sjeli výtahem 171 m pod zem do strojovny, nejhlubší vodní elektrárny ve střední Evropě. Podzemní hydroelektrárna, která byla uvedena do provozu roku 1959, je zcela ojedinělou stavbou. Ve skalním masivu byla uměle vytvořena jeskyně, do níž by se vešel celý chrám svatého Víta v Praze (jeskyně má výšku 37 m). Výrobu elektřiny zajišťují soustrojí se dvěma Francisovými turbínami o výkonu po 60 MW. Výjimečnou zajímavostí přehrady, kterou jsme také měli možnost shlédnout, je 3,6 km dlouhý podzemní odpadní tunel, jímž je odváděna přepadová voda od turbin do vyrovnávací nádrže Lipno II. Průtok vody není dostatečný, aby bylo možné dlouhodobě udržovat vysokou výrobu energie, a proto je elektrárna používána jako špičková elektrárna, pracující hlavně v čase elektrické špičky, kdy se dobře uplatní její schopnost rychle (během 226 vteřin) rozběhnout produkci energie a dodat krátkodobě vysoký výkon, elektrárna Lipno II pak pracuje jako elektrárna průběžná, se stálým, nízkým výkonem. Nachází se u vyrovnávací přehradní nádrže Lipno II, která byla uvedena do provozu roku 1957 a pracuje na ní jedna Kaplanova turbína o výkonu 1,6 MW. 7 z 12

8 Po zajímavé prohlídce jsme přejeli do Schallerbachu. Byli jsme natěšeni na Vodní svět pirátů Aquapulco, zahrnující velký vnitřní bazén s pozvolným vstupem do vody a s umělými mořskými vlnami. Nad bazénem se vinuly provazové chodníky. Většinu času jsme však trávili na atraktivních tobogánech vedoucích z výšky 12 metrů z hory Monte Aquapulco. Děkujeme Dřípatce za krásný výlet. Pája Řezník ml. NOVINKY NA Na začátku letošního roku prošly naše internetové stránky určitou revizí. Jednak se nám podařilo zaktualizovat Biologickou ochranu lesa, kde prezentujeme výsledky inventarizace ptačích druhů hnízdících v budkách vyvěšených v lesích okolo Prachatic od roku Přehledně jsme sjednotili všechny fotografie (i z minulých akcí) pod odkaz Fotografie a snažíme se přinášet zbrusu nové informace o výletech (viz Výlety a expedice), přednáškách (viz Přednášky pro veřejnost) nebo pracovních činnostech (viz Péče o chráněná území). Samozřejmostí je zprostředkovávání vždy posledního zápisu z jednání Rady a Valné hromady sdružení a dostupnost aktuálního zpravodaje na hlavní stránce našeho webu. Zpravodaje z minulých ročníků (od roku 2005) jsou k dispozici ve složce Archiv. Všechny chystané aktivity lze s předstihem nalézt v Kalendáři akcí a pozvánkách. CO ROSTE V AREÁLU STANICE MLADÝCH OCHRÁNCŮ PŘÍRODY V Ačkoliv jsme v loňském zpravodaji udělali výjimku a připomínali jeden z chráněných druhů Školní přírodní rezervace Pod Vyhlídkou, letos se vracíme zpět do areálu Stanice mladých ochránců přírody Pod Vyhlídkou, konkrétně na 14. zastavení naučné trasy, kde roste silně ohrožený druh naší květeny hvozdík pyšný (Dianthus superbus). V botanickém systému je hvozdík pyšný zástupcem čeledi hvozdíkovité (Caryophyllaceae). Je tedy příbuzný např. s mydlicí, koukolem, rožcem, ptačincem nebo smolničkou. Není to žádný drobeček, o čemž svědčí skutečnost, že může být až 60 cm vysoký. Tato trvalka má přímou nebo vystoupavou lodyhu s lodyžními články a výraznými uzlinami a úzce kopinaté listy, drsné na okrajích. Její květenství je vrcholičnaté. Čepele korunních lístků jsou růžové až růžově fialové, vzácně bílé, při bázi vždy žlutozelené. Vonné květy s hluboce dřípenou čepelí 8 z 12

9 korunních lístků se objevují od června do září. Plodem jsou tobolky, z nichž se větrem rozšiřují drobná semena. Celkové rozšíření tohoto druhu sahá od Evropy (vyjma Britských ostrovů a Středomoří) přes Sibiř, Mongolsko, severní Čínu až do Koreje a Japonska. Zůstaneme-li v ČR, pak ho lze spatřit od nížin do podhorského stupně, kde preferuje vlhké nebo střídavě vlhké louky a lesní okraje s jílovitými až hlinitými půdami, bohatými na minerály. V oblasti Šumavy se jedná o velice vzácný druh. Jeho přirozený výskyt na české straně Šumavy (najdeme ho ještě na té rakouské) byl prokázán pouze na jediné lokalitě, v Hornovltavském luhu na obou březích Vltavy, mezi Soumarským Mostem a osadou Dobrá. Hvozdík pyšný byl evidován také na Javorníku, zde je však jeho výskyt sekundární. Hvozdík pyšný zahrnuje dva poddruhy hvozdík pyšný pravý (Dianthus superbus subsp. superbus), který roste také na Šumavě (i v ASMOP), a hvozdík pyšný alpínský (Dianthus superbus subsp. alpestris), který je méně častý, rozšířený zejména v subalpínském stupni Sudet v Hrubém Jeseníku a Krkonoších. Aby to ale nebylo až tak jednoduché, oba poddruhy, které se od sebe odlišují např. tloušťkou lodyhy, bohatostí květenství, velikostí tobolek apod., vytvářejí i přechodné formy. U hvozdíku pyšného pravého rozlišujeme lesní a luční ekotyp (tj. skupiny jedinců dědičně uzpůsobených určitým podmínkám v rámci poddruhu). Tvarově oba ekotypy téměř neodlišíme, ale zajímavé je, že luční hvozdíky pyšné kvetou o 3-4 týdny dříve než ty lesní. Zaměříme-li se na latinský druhový název hvozdíku superbus, pak lze říci, že v italštině termín superbo koresponduje se slovem pyšný, zatímco ve francouzštině rozumíme označením superbe něco překrásného, čímž bezesporu hvozdíky pyšné jsou. Literatura Hejný, S. Slavík, B. (eds.) Květena České republiky 2. Academia, Praha. Procházka, F. Štech, M. (eds.) Komentovaný černý a červený seznam cévnatých rostlin české Šumavy. Správa NP a CHKO Šumava & Eko-Agency KOPR, Vimperk. Lenka Kovačiková Foto: Lenka Kovačiková CO PLÁNUJEME PRO ROK 2013? Spolupráce se Stanicí zájmové činnosti Centrem ekologické výchovy Dřípatka Spolupráce našeho sdružení se Stanicí zájmové činnosti Centrem ekologické výchovy Dřípatka (jak zní oficiální název) je omezena na minimum, určitě i s ohledem k určité změně zaměření současného CEV Dřípatka provozovaného pod základní školou Vodňanská. Styčným bodem jsou ale stále chráněná území nad Zdenicemi a péče o ně ŠPR a areál SMOP, v této oblasti vždy rádi pomůžeme. Na letošní rok CEV Dřípatka plánuje rekonstrukci naučné trasy v ASMOP. Sdružení Dřípatka pomůže s likvidací poškozených dřevěných prvků v areálu SMOP (pozorovatelna a učebna). 9 z 12

10 Výlety do chráněných území V předchozích letech jsme začali pořádat výlety členů a zájemců z řad veřejnosti do zajímavých chráněných území prachatického okresu. V letošním roce plánujeme, a to již na sobotu 20. dubna, výlet do tří chráněných území na Vimpersku, a to do přírodní rezervace Opolenec včetně návštěvy zrekonstruovaného Sudslavického okruhu, přírodní památky Mařský vrch a přírodní památky Skalka. Výlet pro členy Podzimní (nejspíše říjnový) výlet pro členy sdružení je plánován zatím v obecnější rovině. Jako výletu je navrhována stezka v korunách stromů v Národním parku Bavorský les spojená s výstupem na Luzný nebo stezka v korunách stromů na Lipně. Konkrétnější informace z rady Sdružení určitě všem členům včas předáme. Valné hromady 1. setkání členů se uskuteční v červnu 2013 v areálu SMOP Pod Vyhlídkou. Podrobnosti budou ještě upřesněny. Podzimní setkání členů tentokráte volební valná hromada se uskuteční v listopadu 2013 v budově SZČ-CEV Dřípatka v Prachaticích. Plány péče Pokud bude v letošním roce probíhat obnova plánů péče některých chráněných území na Prachaticku, rádi bychom se pokusili o zapojení i do této činnosti. Přednášky Díky nabídce našeho člena Honzy Holce jsme se opět pustili do pořádání přednášek pro veřejnost v budově SZČ-CEV Dřípatka. V radě sdružení tato snaha byla podpořena a již v zimním období, 22. února se uskuteční přednáška Jana Holce (Z Prachatic za houbami. Jak se rodila kniha Přehled hub střední Evropy). Na jaro (5. dubna) je naplánována přednáška Pavla Bačeho Ornitologie ve fotografiích. Další dvě přednášky s přírodovědným zaměřením bychom rádi zorganizovali na podzim letošního roku. Plánované managementy v roce 2013 Jak již jsme zmínili v úvodu, předpokládáme pracovní akce v PP Pod Vyhlídkou II (ASMOP). Dále bychom rádi pokračovali ve spolupráci se Správou CHKO Blanský les v péči o NPP U Hajnice. Péče o další chráněná území je otevřena, neboť zatím nevíme, jakým způsobem bude organizován a zajišťován management CHÚ na území Jihočeského kraje. Budeme sledovat informace příslušného odboru KÚ Jihočeského kraje a dle možností se 10 z 12

11 pokusíme do této péče o vybraná chráněná území zapojit. Biologická ochrana lesa dlouholetá spolupráce s Městskými lesy Prachatice Samozřejmě bychom chtěli nadále pokračovat v údržbě ptačích budek rozmístěných v lesních porostech v okolí Prachatic. Přírodovědně-ekologická soutěž Zlatý list Sdružení Dřípatka se v letošním roce zapojí do pomoci s organizací krajského kola soutěže Zlatý list, která se uskuteční května v Nové Peci. Kalendář Sdružení Dřípatka Pokud se nám včas podaří připravit kalendář Sdružení Dřípatka, bude to již popáté po obnovení této dávné tradice. Předvánoční setkání na Dřípatce a vánoční stromek na Medvědí stezce Před Vánoci bychom se rádi společně s vámi a pracovníky SZČ-CEV sešli na Dřípatce. A rok tradičně zakončíme na sv. Štěpána (26. prosince) výletem na Medvědí stezku, po kolikáté vlastně už to bude? (Naše paměť sahá pouze do roku 1980, tuší někdo z vás, od kdy ochránci přírody z Prachatic začali vlastně pořádat tuto báječnou akci?) Zpracoval Láďa Řezník 11 z 12

12 Vydalo Sdružení Dřípatka Prachatice březen 2013 Kontakt Sdružení členů a přátel SMOP Dřípatka Rumpálova 999, Prachatice Ladislav Řezník předseda sdružení predseda@ngodripatka.cz 12 z 12