Obsah: 3. Lubor Veleba, CCO a jednatel RWE Gas Storage, s.r.o. Investice RWE do energetické infrastruktury v ČR plány a realita

Transkript

1 Ministerstvo průmyslu a obchodu 2011

2 Obsah: 1. Tomáš Hűner, nám. ministra průmyslu a obchodu ČR, ředitel sekce průmyslu a energetiky Možnosti podpory investic s ohledem na naplňování cílů české energetické politiky 2. Ivo Hlaváč, nám. ministra životního prostředí, ředitel sekce technické ochrany životního prostředí Pohled na budoucí podobu energetického mixu ČR a na možná kompenzační opatření spojená s výstavbou či modernizací elektráren 3. Lubor Veleba, CCO a jednatel RWE Gas Storage, s.r.o. Investice RWE do energetické infrastruktury v ČR plány a realita 4. Peter Bodnár, člen představenstva a ředitel divize investice ČEZ, a.s. Klíčové investice ČEZ v ČR vize pro uhelné elektrárenství a výrobu elektřiny v ČR 5. Pavel Šolc, ředitel sekce Korporátní služby ČEPS, a.s. Projekty pro řešení stability a vyrovnané bilance elektrizační soustavy 6. Jan Nehoda, COO a jednatel Net4Gas, s.r.o. Klíčové stavby v přepravní soustavě a problémy při jejich realizaci 7. Michal Mejstřík, člen NERV, ředitel a předseda představenstva EEIP, a.s. Konkurenceschopnost ČR s důsledky pro oblast energetiky porovnání s jinými státy EU i mimo EU Ministerstvo průmyslu a obchodu 2011

3 Ministerstvo průmyslu a obchodu 2011

4 Možnosti podpory investic s ohledem na naplňování cílů české energetické politiky Leading Minds Forum Je Česká republika vhodným místem pro investice v oblasti energetiky? Praha, 6. května2011 Ing. Tomáš Hüner náměstek ministra Ministerstvo průmyslu a obchodu 2011

5 Historický vývoj spotřeby EE [GWh] Zdroj: EGÚ Brno, a.s., predikce MPO Historický vývoj spotřeby elektřiny v České republice [roky] Tuzemská brutto spotřeba Tuzemská brutto výroba 1. Spotřeba elektřiny 5 Ministerstvo průmyslu a obchodu 2011

6 Predikce spotřeby EE [TWh] % + 36 % + 40 % nízký referenční vysoký historie Zdroj: EGÚ Brno, a.s., Očekávaná dlouhodobá rovnováha mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu, listopad Spotřeba elektřiny 6 Ministerstvo průmyslu a obchodu 2011

7 Optimální energetický mix Diverzifikovaný a vyvážený mix zdrojů: - Fosilní paliva (černé a hnědé uhlí) - Jaderné palivo - Plynná paliva - Kapalná paliva - Obnovitelné zdroje energie 2. Energetický mix 7 Ministerstvo průmyslu a obchodu 2011

8 Struktura výrobních nákladů Uran ~ 5% Zdroj: NEA & MAAE Energetický mix 8 Ministerstvo průmyslu a obchodu 2011

9 Východiska pro energetický mix 1x MW inst. JE 8 TWh/rok ~ 3.000x 2 MW inst. VtE 3.000ha x 0,2 kw p. FVE 2. Energetický mix 9 Ministerstvo průmyslu a obchodu 2011

10 Složení energetického mixu 45% 40% 42% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 18% 21% 15% 24% 20% 20% 25% 25% 20% 21% 19% 11% 15% 5% 4% 0% tuhá paliva plynná paliva kapalná paliva jaderné palivo obnovitelné zdroje Cílem je vyvážený energetický mix. 2. Energetický mix 10 Ministerstvo průmyslu a obchodu 2011

11 Scénář elektromobilita Struktura výroby elektřiny [TWh] 2005sk 2006sk Hnědé uhlí Černé uhlí Ostatní tuhá paliva Kapalná paliva Plynná paliva Jaderné palivo Obnovitelné zdroje Struktura výroby elektřiny [TWh] 2005sk 2006sk CELKEM 82,6 84, CELKEM 82,6 84, Struktura výroby elektřiny - hydrogen [TWh] sk 2006sk Hnědé uhlí Černé uhlí Ostatní tuhá paliva Kapalná paliva Plynná paliva Jaderné palivo Obnovitelné zdroje 2. Energetický mix 11 Ministerstvo průmyslu a obchodu 2011

12 Akumulace Akumulace nutný předpoklad řízení ES PVE Baterie Ostatní akumulační systémy Limitujícími faktory Výzkum a vývoj Cena a návratnost investic Rozloha, charakter krajiny a klimatické podmínky 3. Akumulace 12 Ministerstvo průmyslu a obchodu 2011

13 Vyhledávací studie PVE Zdroj: EnergoTis Akumulace 13 Ministerstvo průmyslu a obchodu 2011

14 Bilance CEE regionu 2009 Druh zdroje jaderný uhelný plyn olej vodní (VE) OZE bez VE ostatní Belgie Nizoz emí 4,4 5,4 Dánsko 2,1 0,5 Švéds ko 0,2 1,1 Rusko Polsko Středoevropský region - výroba 902,2 TWh exportní saldo 22,5 TWh Něm ecko 8% 4% 8% 1% 12% 20% Litva Lotyšsk o Bělorusko 0,2 Ukrajina 9,2 10,5 47% ČR SR 1,4 2,7 Švýcarsko 8,6 1,2 Rakousko 2,1 Slovinsko 3,3 Maďars ko 1,3 0,3 Rum unsko It álie Chorvatsko Bosna Srbsko Zdroj dat: ENT SO-E EGÚ Brno, 12/2010 Zdroj: EGÚ Brno, a.s., Očekávaná dlouhodobá rovnováha mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu, listopad Sítě 14 Ministerstvo průmyslu a obchodu 2011

15 Rozvoj přenosové soustavy E TENNET D Očekávaný rozvoj přenosové sítě do roku 2025 U Mechlenreuth 2025 Etzernicht T VÍTKOV km 2022 S VÍTKOV VERNÉŘOV Rohrsdorf 50Hertz C H L A N ETU 2 EPRU 1 HRADEC západ VP Chomutov VTE 2016 PŘEŠTICE CHOTĚJOVICE PVE ACTHERM 2017 EPRU 2 HRADEC východ CHRÁST EPOC ELE CHOTĚJOVICE 2012 PPC2013 VÝŠKOV 2015 MILÍN PRAHA 2023 SEVER MALEŠICE 2017 D BABYLON EME ŘEPORYJE CHODOV 2016 PPC 2016 ČECHY STŘED 2021 BEZDĚČÍN TÝNEC ECHV 2018 MÍROVKA P OPOČÍNEK NEZNÁŠOV O L SK 2022 KRASÍKOV EDS 2014 HORNÍ ŽIVOTICE DĚTMAROVICE 2018 ALBRECHTICE LÍSKOVEC KLETNÉ PSE A NOŠOVICE Dobrzeń Wielopole Kopanina Bujakow PROSENICE ETE 2020 ETE 2 TÁBOR KOČÍN 2018 EDA ČEBÍN SOKOLNICE OTROKOVICE SEPS S K Varín O Ö S DASNÝ T E R R E I APG SLAVĚTICE EDU C H Durnrohr Bisamberg ROHATEC Križovany Senica Stupava S L O V E N P.Bystrica Připravované nové vedení PS Nové vedení PS v novém koridoru Alternativa - záměr na nové vedení Posílení vedení v závislosti na velikosti nových zdrojů Připravovaný nový zdroj do PS Dle podkladů 11/2010 Zdroj: EGÚ Brno, a.s., Očekávaná dlouhodobá rovnováha mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu, listopad Sítě 15 Ministerstvo průmyslu a obchodu 2011

16 Přepravní soustava ČR buduje nové zásobníky plynu a sofistikovaná propojení s okolními státy Zvyšuje dovozní závislost, proto nerelevantní pro výrobu elektřiny a tepla 4. Sítě 16 Ministerstvo průmyslu a obchodu 2011

17 Přístup MPO Udržení přijatelné cenové hladiny energií Snižování zátěže podnikatelů Zlepšení konkurenceschopnosti Prioritní oblasti k řešení: Energetický mix aktualizace energetické koncepce Legislativa v oblasti energetiky Zjednodušení legislativy pro energetickou infrastrukturu Mezinárodní spolupráce 5. Přístup MPO 17 Ministerstvo průmyslu a obchodu 2011

18 Shrnutí a závěr Stanovení optimálního energetického mixu Investice do zdrojů (stabilní, regulační) Diverzifikace přepravních cest Posilování přenosových sítí a přeshraničních propojení v rámci Středoevropského regionu Investice do přenosové a přepravní infrastruktury Prohlubování mezinárodní spolupráce Trvalé vytváření podmínek pro celkovou obnovu a rozvoj energetického sektoru ČR na soukromé bázi Podpora rozvoje trhu, snižování administrativní zátěže 7. Shrnutí a závěr 18 Ministerstvo průmyslu a obchodu 2011

19

20 Je ČR vhodným místem pro investice v oblasti energetiky? Ivo Hlaváč Praha, 6. května

21 Role státu v podpoře stabilního podnikatelského prostředí Dlouhodobá predikovatelnost je pro sektor energetiky zcela zásadní vzhledem k době životnosti plánovaných investic (20-40 let) Situace je komplikována řadou globálních vlivů s dopadem na ceny komodit (politická situace v některých rizikových regionech, rostoucí poptávka rozvíjejících se ekonomik, přírodní katastrofy) ČR/EU musí usilovat zejména v oblasti strategických politik a příslušné legislativy o dlouhodobou konzistenci a jasný signál pro investory Úkolem této vlády je připravit, projednat a schválit do konce letošního roku Aktualizovanou SEK, Surovinovou politiku ČR, Státní politiku ŽP a Politiku ochrany klimatu Výše uvedené politiky pro horizont 2020/2030/2050 musí být společně provázané a dávat jasný signál o směřování ČR v oblasti energetiky 21

22 Hlavní cíle budoucího rozvoje energetiky v ČR Energetika musí být bezpečná, z hlediska životního prostředí udržitelná a ekonomicky dostupná Značný důraz je třeba klást na úspory a energetikou efektivitu Nejčistší energie = nevyrobená energie (uspořená energie) Z hlediska vyváženého palivového mixu budou mít své místo všechny stávající zdroje s rostoucím podílem JE, PE a OZE na úkor uhlí Klíčové budou investice do posílení přenosových a distribučních sítí (+ tlak na budování OZE s možností akumulace elektřiny) Zvýšené využití elektřiny v segmentu elektromobility může přinést revoluci v současném schématu výrobce distributor - zákazník Podpora VaV bude klíčová z hlediska udržení konkurenceschopnosti v inovacích a průmyslové výrobě Důležitou roli bude hrát i vzdělávání a osvěta zejména na straně konečného spotřebitele 22

23 Energetický mix výroby elektřiny do roku

24 Příležitosti a hrozby pro české teplárenství Budoucnost českého teplárenství se neodvíjí pouze od debaty o (ne)prolomení limitů těžby HU MŽP se domnívá, že existuje řada způsobů, jak zajistit teplárnám dostatečné množství HU bez prolomení stávajících limitů těžby Do rozhodovacího procesu je nutné zahrnout všechny významné vstupy, které byly doposud opomíjeny (cena povolenek, emisní stropy, potenciál ZEVO v ČR, atd.) Bez postupné modernizace a transformace by došlo ve většině lokalit ke ztrátě konkurenceschopnosti = rozpadu soustav CZT Zároveň nelze opomíjet nastupující trendy vedoucí k decentralizaci (mikrokogenerace, využití biomasy a bioplynu) Je nutné diskutovat a analyzovat jako zásadní problém jdoucí nad rámec aktualizace SEK 24

25 Klíčové determinanty budoucích investic z pohledu ochrany ŽP Promítnutí ceny emisních povolenek (EU ETS) do ekonomiky výroby elektřiny a tepla (postupný náběh aukcí od roku 2013) Zpřísnění směrnice o průmyslových emisích (IED) Národní emisní stropy pro látky znečišťující ovzduší (zdroje o příkonu 50 MW a více ) Problematika vyššího energetického využití komunálního odpadu 25

26 Příležitost pro modernizaci české energetiky Provedení jedné investice může napomoci ke splnění více požadavků legislativy ochrany životního prostředí Národní plán investic (derogace) povolenky zdarma na výrobu elektřiny výměnou za modernizaci infrastruktury a investic do nízkoemisních technologií Program financování 1) inovací a čistých technologií pro průmysl, 2) úspor energie v bytovém sektoru (Zelená úsporám II) z výnosů aukcí emisních povolenek ( ) Stávající (do 2014) a nový OPŽP 26

27 Děkuji za pozornost

28 Investice RWE do energetické infrastruktury v ČR: plány a realita Leading Minds Forum 6. května 2011, Praha Lubor Veleba Jednatel RWE Gas Storage RWE Gas Storage, s.r.o.

29 RWE je připravena investovat miliardy korun v ČR Brzdí nás překonávání nadměrných překážek RWE Gas Storage, s.r.o. STRANA 29

30 Projekty RWE pro energetickou bezpečnost v ČR i v Evropě Podzemní zásobníky Rozšíření podzemních zásobníků Třanovice a Tvrdonice Na tyto projekty jsme získali grant ve výši 35 milionů euro z Evropské komise V příštích pěti letech plánujeme vybudovat další nové skladovací kapacity Přepravní soustava Výstavba plynovodu Gazela Propojení sever-jih ČR POLSKO Nabucco Posílení kapacity zpětného toku ze západu na východ RWE Gas Storage, s.r.o. STRANA 30

31 Investice do energetické infrastruktury potřebují jasná pravidla Jistota plánování Kratší doba realizace Strategické projekty pro ČR Veřejný zájem Nechceme být cílem vydírání Spekulace s pozemky Ohrožena budoucí prosperita ČR RWE Gas Storage, s.r.o. STRANA 31

32 RWE Gas Storage investuje miliardy korun do rozšíření podzemních zásobníků plynu > Rozšíření kapacity portfolia zásobníků RWE Gas Storage o 535 mil. m 3 do roku 2018 > Další projekty jsou připravené a jejich realizace závisí na poptávce > Investice v energetice přinášejí zisk investorům, ale zároveň posilují energetickou bezpečnost a slouží celé společnosti Plánovaný rozvoj kapacity (mil. m 3 ) dnes RWE Gas Storage, s.r.o. STRANA 32

33 Rozšíření podzemního zásobníku představuje komplexní a náročný investiční projekt PZP Třanovice > Úprava centrálního areálu a povrchových technologií > Oprava 5 stávajících sond > Vrtání 10 nových provozních sond > Výstavba plynovodů k sondám a sběrného plynovodu, pokládka elektrického vedení a optických kabelů > Upgrade řídícího systému PZP Tvrdonice > Úprava centrálního areálu a povrchových technologií > Oprava 14 stávajících sond > Vrtání 7 nových provozních sond > Výstavba plynovodů k sondám a sběrného plynovodu, pokládka elektrického vedení a optických kabelů > Výstavba nového sběrného střediska RWE Gas Storage, s.r.o. STRANA 33

34 Ne všude se nám ale daří měnit plány v realitu > Severní Morava: výstavba je v plném proudu, zprovoznění kapacity příští rok > Jižní Morava: 3 roky čekání na povolení báňského úřadu, stále bez výsledku > Premiér a další političtí přestavitelé deklarují důležitost výstavby další skladovací kapacity v ČR, ale jiné státní instituce výstavbě kapacity de facto brání RWE Gas Storage, s.r.o. STRANA 34

35 Investice do energetické infrastruktury je během na dlouhou trať > Výstavba či rozšíření podzemního zásobníku se může protáhnout: 1-2 roky na posuzování investičního záměru (investor musí poskytnout seismická a jiná data) 2 až 3 roky na získání potřebných povolení (stavební, energetická a báňská legislativa) 2-5 let na výstavbu Nejdůležitější povolení pro rozšíření PZP Třanovice: > státní autorizace projektu (MŽP ) > EIA zjišťovací řízení > změna povolení HČ (natlakovaní Starého Pole) > povolení HČ (PIOS a nové vrty) (2) > povolení překročení hluku při vrtání nových sond, KÚ Ostrava > začlenění projektu Třanovice do PUR a ZUR ČR 2009 > IPPC turbíny kompresorů > Územní plán Č. Těšína > Územní rozhodnutí (16) > Stavební povolení (15) > změna UR + změna stavby před dokončením (3) > povolení zkušebního provozu (3) > kolaudační rozhodnutí všechny stavby se stav. povolením (15) > povolení kácení lesního porostu (cca 4) > koordinované stanoviska dotčených organizací ve veřejně právním předjednaní všech staveb (krabice papírů) > bio dozor, archeologický dozor Zdržení v povolovacím procesu má fatální dopad na ekonomickou návratnost projektů. RWE Gas Storage, s.r.o. STRANA 35

36 Výkup pozemků a věcná břemena představují roky snažení s nejistými výsledky > Při rozšiřování stávajícího PZP na jižní Moravě se nedaří se zajistit přístup k červeně označeným pozemkům z následujících důvodů > Nevyřešené dědictví > Bankrot > Neznámá adresa majitele > Extrémní požadavky na vyrovnání RWE Gas Storage, s.r.o. STRANA 36

37 Kvůli průtahům jsme se rozhodli sběrný plynovod umístit pod koryto vodního kanálu > A koryto jsme při té příležitosti zrekonstruovali RWE Gas Storage, s.r.o. STRANA 37

38 Při přímém dvoustranném vyjednávání s majiteli pozemků jsme většinou úspěšní > Instalace vrtné soupravy vyžaduje dočasný zábor velké plochy > Dobré vztahy s místními komunitami a kompenzace však pomáhají RWE Gas Storage, s.r.o. STRANA 38

39 Několik námětů jak zjednodušit investorům život > One-stop shop s dostatečnými pravomocemi vůči krajským a místním orgánům zapojeným do povolovacích řízení > Vyšší vymahatelnost pravidel správního řádu Všechna povolovací řízení musí skončit v zákonném termínu > Odvolání k vyšší instanci by nemělo mít automaticky odkladný účinek vyšší instance často vrací věc nižší instanci z procesních, nikoliv věcných důvodů; takové rozhodnutí lze znovu napadnout, i když je ve všech věcných aspektech shodné > Zefektivnění práce soudů, které jsou příliš pomalé > Stát by měl vysvětlovat místním komunitám přínosy investic do energetických projektů a podporovat je pomocí daňových asignací či jiného podobného nástroje RWE Gas Storage, s.r.o. STRANA 39

40 KLÍČOVÉ INVESTICE ČEZ Peter Bodnár člen představenstva a ředitel divize investice ČEZ, a.s.

41 ČEZ SE DNES ŘADÍ MEZI 10 NEJVĚTŠÍCH ENERGETICKÝCH SPOLEČNOSTÍ V EVROPĚ 10 největších evropských energetik Počet zákazníku v 2009 v miliónech 10 největších evropských energetik Tržní kapitalizace v mld. k Enel 60,5 1 GDF Suez 62,8 2 EdF 37,9 2 EdF 58,0 3 E.ON 30,0 3 E.ON 46,4 4 Iberdrola 28,0 4 Enel 39,7 5 RWE 25,0 5 Iberdrola 32,8 6 GdF Suez 11,3 6 RWE 26,8 7 EdP 10,9 7 Fortum 19,7 8 CEZ 9,3 8 CEZ Group 17,9 9 EnBW 6,0 9 PGE 10,7 10 PGE 5,0 10 EnBW 10,3 Zdroj: Bloomberg, Výroční zprávy 41

42 ČEZ SI DODNES ZACHOVAL STABILNÍ POSTAVENÍ NA DOMÁCÍM TRHU Těžba uhlí Výroba Přenosová soustava Distribuce Dodávky pro konečnou spotřebu ČEZ 49% 22 milionů tun 74% 60,6 TWh 100% 58,2 TWh 5 z 8 distribučních regionů 61% zákazníků 44% 24,4 TWh Ostatní 51% 23 milionů tun 26% 21,6 TWh 39% zákazníků 56% 31,2 TWh ČEZ vlastní 100% akcií v největší české těžební společnosti (Severočeské doly) V kontextu propojené střední Evropy však podíl ČEZ dosahuje jen necelá 4 % výroby a trh je plně konkurenční Českou přenosovou soustavu vlastní a provozuje ČEPS, jejímž 100% vlastníkem je český stát Regulováno ze strany ERÚ Trh je plně konkurenční zdroj: ČEZ, ERÚ,

43 ČEZ SE STAL MEZINÁRODNÍM DODAVATELEM ELEKTŘINY A LEADREM NA TRZÍCH STŘEDNÍ A JIHOVÝCHODNÍ EVROPY CEZ Group in Poland (100% stake in Skawina, 100% in Elcho) Electricity generation, gross (TWh) 2.3 Market share 1.5% Installed capacity (MW) 730 Market share 2.1% Number of employees 530 Sales (EUR million) 160 CEZ Group in Germany (50% stake in MIBRAG) Annual coal extraction (m t) 19.7 Lignite reserves (m t) 530 CEZ Group in the Czech Republic Electricity generation, gross (TWh) 60.8 Market share 74% Number of connection points (million) 3.5 Market share 61% Installed capacity (MW) 12,405 Number of employees 19,970 Sales (EUR million) 5,847 CEZ Group in Albania (76% stake in OSSH) Number of connection points (million) 1.1 Electricity sales (TWh) 4.1 Number of emplyees 6,086 Source: CEZ, national statistics, data for 2009, CZK/EUR Energy Assets Trading Activities Target markets Active subsidiary CEZ Group in Romania (100% stakes in CEZ Distributie, CEZ Vanzare) Electricity sales, net (TWh) 3.3 Number of connection points (million) 1.4 Market share 17% Number of employees 2,151 Sales (EUR million) 367 CEZ Group in Bulgaria (67% stake in CEZ Razpredelenie Bulgaria, CEZ Electro Bulgaria, 100% in TPP Varna ) Electricity sales, net (TWh) 8.7 Number of connection points (million) 2.0 Market share 39% Installed capacity (MW) 1,260 Market share 11% Number of employees 4,154 Sales (EUR million) 730 CEZ Group in Turkey (37.36% stake in Akenerji; effective 44.3% stake in SEDAS through AkCez) Electricity sales, net (TWh) 8.8 Number of connection points (million) 1.3 Market share 6.5 % Installed capacity (MW) 373 Market share 1.1% 43

44 OBNOVA A VÝSTAVBA ZDROJŮ POLOŽILA ZÁKLADY PRO RŮST SKUPINY ČEZ V BUDOUCNU Investiční výdaje* skupiny ČEZ miliony Kč Obnova a výstavba nových zdrojů do roku 2009 (ve výstavbě + kontrahováno) MW uhlí plyn vítr Tušimice II Ledvice Prunéřov II Počerady Fantanele Total Obnova/výstavba nových zdrojů představuje v současnosti cca 24% naší instalované kapacity. *Včetně investic v sektoru distribuce, těžby a ostatních 44

45 VÝROBU LZE POKRÝT RŮZNÝMI TYPY ELEKTRÁREN, KAŽDÁ MÁ SVÉ VÝHODY A NEVÝHODY Jádro Uhlí Plyn Obnovitelné zdroje Žádné emise CO 2 Stabilita dodávek paliva, možnost předzásobení Nejnižší náklady Jediné palivo, kterého je v našem regionu dostatek Fungující mezinárodní trh s černým uhlím, snadný import Vysoká účinnost (CCGT) Flexibilní regulace výkonu Rychlá výstavba a relativně nízká počáteční investice Žádné emise CO 2 Šetrné k životnímu prostředí Politická podpora Dlouhá doba výstavby Náročnost na kapitál Politicky citlivé téma Vysoké emise CO 2, technologie na jejich minimalizaci (CCS) ještě nejsou komerčně dostupné Relativně vysoké náklady na palivo Ceny plynu značně kolísají Úplná závislost na importu Omezený potenciál, silně závisí na místních podmínkách Ohrožují stabilitu přenosové sítě Drahé (nároky na veřejnou podporu) 45

46 V SOUČASNOSTI ČEZ INVESTUJE ZEJMÉNA DO OBNOVY HNĚDOUHELNÝCH ELEKTRÁREN Kapacita hnědouhelných elektráren (MW) Výhody projektů obnovy Dožívající hnědouhelná kapacita, která bude nahrazena zdroji na jiná paliva Prunéřov Ledvice Tušimice Nízká cena lokálního hnědého uhlí Elektrárny v blízkosti dolů nižší náklady na přepravu Nahrazení starých bloků novými technologiemi (snížení emisí CO 2 o 20% z 1t CO 2 /MWh na 0.8 CO 2 /MWh) Zajištěné dodávky hnědého uhlí po celou dobu životnosti Současnost Projekty obnovy 46

47 TUŠIMICE KOMPLEXNÍ OBNOVA (4 x 200 MWe) Komplexní obnova 4 stávajících uhelných bloků o výkonu 200 MWe Výstavba rozdělena do dvou etap Čistá účinnost 38% (ISO) Zahájení stavby 06/2007 Plánované uvedení do provozu - I. etapy 06/ II. etapy 11/

48 PRUNÉŘOV KOMPLEXNÍ OBNOVA (3 x 250 MWe) Komplexní obnova 3 stávajících uhelných bloků o výkonu 210 MWe Čistá účinnost vyšší než 39% (ISO) Předpoklad zahájení stavby 03/2012 Plánované uvedení do provozu 04, 06, 08/

49 LEDVICE NOVÝ NADKRITICKÝ UHELNÝ BLOK (1 x 660 MWe) Stavební příprava dokončena Uhelný blok s nadkritickými parametry o výkonu 660 MWe Čistá účinnost 42,5% (ISO) Zahájení stavby 07/2007 Plánované uvedení do provozu IV.Q

50 POČERADY NOVÝ PAROPLYNOVÝ ZDROJ (1 x 838 MWe) Pilotní výstavba PPC 838 MWe v ČEZ Čistá účinnost 57,4% (ISO) Zahájení stavby 04/2011 Plánované uvedení do provozu 06/

51 POKRAČUJE PŘÍPRAVA DOSTAVBY TEMELÍNA, PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR ROZŠÍŘENÍ DUKOVAN, V ZAHRANIČÍ SE PŘIPRAVUJE PROJEKT BOHUNICE Příprava tuzemsko Dostavba Temelína Příprava zahraničí Nový blok v Jaslovských Bohunicích Probíhá Zadávací řízení na výběr EPC dodavatele Probíhá proces EIA Probíhá zpracování PZ/ZP na SaVI Příprava na výkup pozemků Příprava pro zpracování studie proveditelnosti Rozšíření Dukovan Schválen PZ Smlouva s ČEPS Dobíhá výkup pozemků Probíhá tvorba studie proveditelnosti Dostavba JE Černá Voda Podíl ČEZu (9,15%) ve společném podniku Energo Nuclear odprodán majoritnímu majiteli (rumunský stát) 51

52 POPTÁVKA PO VÝSTAVBĚ ELEKTRÁREN V ČR JE ZÁVISLÁ NA POPTAVCE PO ELEKTŘINĚ A VÝVOJI CELÉ EKONOMIKY MEZIROČNÍ INDEXY SPOTŘEBY ELEKTŘINY A HDP V ČR 8% 6% 4% Spotřeba elektřiny HDP 2% 21% 0% -2% 4% -4% -6% Propad způsobený hospodářskou krizí 50% -8% zdroj: ČSÚ, ERÚ, ČEZ 52

53 EKONOMIKA SE ODRAZILA ODE DNA, ALE HROZBY DALŠÍHO ZPOMALENÍ ZŮSTÁVAJÍ GDP Indexováno, 100 = 2005 Průmyslová produkce Indexováno, 100 in EU27 USA 105 JPN Nejhorší recese od Velké hospodářské krize skončila v druhém pololetí roku 2009 Od té doby vyspělé země zaznamenávají relativně mírný, křehký a nerovnoměrný růst Nejisté budoucí následky fiskálních a monetárních stimulů ekonomiky Q1 2005Q2 2005Q3 2005Q4 2006Q1 2006Q2 2006Q3 2006Q4 2007Q1 2007Q2 2007Q3 2007Q4 2008Q1 2008Q2 2008Q3 2008Q4 2009Q1 2009Q2 2009Q3 2009Q4 2010Q1 2010Q2 2010Q3 2010Q4 2005Q1 2005Q2 2005Q3 2005Q4 2006Q1 2006Q2 2006Q3 2006Q4 2007Q1 2007Q2 2007Q3 2007Q4 2008Q1 2008Q2 2008Q3 2008Q4 2009Q1 2009Q2 2009Q3 2009Q4 2010Q1 2010Q2 2010Q3 2010Q4 EU27 USA JPN Zdroj: Eurostat, IMF, IHS GI

54 PRO ROKY BYL INVESTIČNÍ PROGRAM SNÍŽEN O 24% OPROTI PŮVODNÍM OČEKÁVÁNÍM 120,0 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0 Investice (CAPEX a finanční investice) v mld. Kč Snížení z mld. Kč prosinec 2009 leden 2011 Pozastavené projekty: Varna a Skawina (nové zdroje), Galați, Nováky, US STEEL Ukončení akvizičních projektů: STEAG, Geso/Enso, ENEA, Energa, privatizace tureckých společností, PAK, Cernavoda Odchod ze zemí, kde nemáme energetická aktiva: např.: Rusko, Ukrajina, Kosovo, Srbsko,... Projekty, které nesplňovaly strategické cíle nebo byly nerentabilní, byly z programu vyloučeny. Pokud dojde k oživení energetického trhu a ke zlepšení rentability těchto projektů, mohou být znovu zařazeny Každý projekt musí pokrýt minimálně WACC včetně výnosové prémie * Pozn. stav k roku

55 SUMÁŘ KLÍČOVÝCH INVESTIC ČEZ Jádro Uhlí Plyn Obnovitelné zdroje Dostavba dvou bloků jaderné elektrárny Temelín Obnova jaderné elektrárny Dukovany Společný podnik pro dostavbu elektrárny Jaslovské Bohunice na Slovensku Výstavba zdrojů, které poskytují nákladovou výhodu (např. blízkost dolu) Komplexní obnova Tušimic, Prunéřova Nový zdroj v elektrárně Ledvice s nejmodernější komerčně dostupnou technologií Důležitá část výrobního mixu pro špičkový výkon a regulaci soustavy jako protiváha OZE, vysoká účinnost při kombinované výrobě elektřiny a tepla Projekty PPC Počerady, Mělník v České republice Výstavba PPC na Slovensku a v Maďarsku (JV se společností MOL) Výstavba největšího větrného parku v Evropě (poblíž rumunských obcí Fantanele a Cogealac; výkon 600 MW) Fotovoltaické elektrárny v ČR Spalování či spoluspalování biomasy, větrné elektrárny a další 55

56 Zajištění stability a výkonové rovnováhy ES ČR Pavel Šolc Ředitel sekce Korporátní služby, ČEPS, a.s

57 Obsah Zajišťování řízení ES a výkonové rovnováhy na liberalizovaném trhu liberalizace po 10 letech Vliv integrace OZE a změn ve zdrojovém mixu v ČR a ve střední Evropě Projekty pro zajištění rovnováhy Shrnutí

58 Řízení ES v podmínkách trhu Vyrovnanost výroby a spotřeby na úrovni predikce zajišťuje trh s elektřinou v hodinových diagramech Bilaterální transakce Organizovaný trh Produktové obchody Spotový trh (vč. propojení trhu CZ/SK) Vnitrodenní trh Základní motivací je mechanismus vyrovnávání a zúčtování odchylek Vysoká cena odchylky vázaná na její velikost Nástroje řízení rizik na úrovni účastníků i organizátorů trhu

59 Řízení ES v podmínkách trhu Řízení výroby zajišťují sami výrobci (self schedule, self dispatch) ČEPS zajišťuje pokrývání odchylek Odchylky od predikcí a očekávání (výpadky, chyby predikce) statistika, pravděpodobnostní analýza Vnitrohodinové kmity (výroba, spotřeba) statistika Selhání trhu při mimořádných událostech -?? ČEPS obstarává podpůrné služby (regulační výkony) pro pokrývání odchylek Cca 8 mld. Kč/rok (cca 6% konečné ceny elektřiny) Cca MW SR vnitrohodinové kmity Cca +300 MW 200 MW TR (cca +3, 2%) Cca MW QS výpadek na dobu max 4 hod.

60 Řízení rovnováhy Doplňkové nástroje Vyrovnávací trh z regulační energií (+-) Dovoz regulační energie ze zahraničí Zásadní roli při zajišťování rovnováhy hrají účastníci trhu; ČEPS pouze dorovnává omezené odchylky

61

62 Odchylky

63

64 Denní příprava provozu = disp. tunel

65 Klasická struktura zdrojů Instalovaný výkon velkých regulovatelných zdrojů (uhelné, jaderné, vodní, plynové elektrárny a velké teplárny) cca MW Drobné neřízené zdroje MVE (cva 450 MW) Malé neregulovatelné teplárny a závodní elektrárny cca 2000 MW Okolo 2500 MW neregulovatelných (vynucených) výkonů představuje cca 15% instalovaného výkonu a cca 40 % minima zatížení ES Umožňuje zajistit na regulovatelných zdrojch dostatek PpS

66 Připojování OZE v roce 2009 a 2010 Prudký nárůst OZE v roce 2009 a 2010 cca 1900 MW (65 vs MW) FVE Cca 150 MW VtE Cca 100 MW bio zdroje s vynuceným provozem a bez možnosti regulace

67 Současný stav struktura zdrojů v ES Bilance výkonů v ES Zdroje regulovatelné (schopné PpS) MW Neregulovatelné zdroje celkem 4918 MW FVE 1958 MW soudobost cca 75% VtE 213 MW soudobost cca 75% Ostatní OZE 580 soudobost cca 85% Ostatní neregulované zdroje 210 soudobost cca 85% ZE + Teplárny 2110 (soudobost cca >60%) Zatížení ve dnech mimina 5600/4800 MW Neregulovatelné zdroje 25% instalovaného výkonu Cca 65% zatížení

68 Současný stav struktura zdrojů v ES Současný stav již neumožňuje zajistit dostatečné rezervy (resp. podmínkou udržení je dostatečný vývoz elektřiny) Další výzvy : Platné povolení (smlouva o připojení) cca 2000 MW!!!! FVE a VtE Požadavek na další připojování (VtE, BIO) Odstavování uhelných zdrojů po roce 2015 (emisní limity, povolenky,?)

69

70 Specifika/negativa FVE Nejdražší zdroj dotace od spotřebitelů (ekonomická únosnost) Zdroj proměnlivého výkonu (záložní zdroje, nebo akumulace další náklady, řízení rovnováhy) Měkký zdroj nedostatečné zkratové proudy (roztočení motorů) umělá sinusovka vliv na kvalitu elektřiny Absolutní přednost před ostatními (bez ohledu na vyvolané náklady, dopady a škody)

71 Spolehlivost a strategie provozu ES Nárůst potřeb PpS + snížení nabídky vyšší objem a vyšší ceny PpS = rychle rostoucí náklady Větší požadavky na regulační energii Vyšší volatilita cen, větší špičky zejm Ereg- Cenové špičky, marginální ceny Striktní dodržování N-1 + rezervy na nejistotu Nižší disponibilní kapacity Přeshraniční kapacity Kapacity pro připojení zdrojů a spotřeby

72 Krátkodobá opatření (provozní strategie) Vyšší nákup PpS zvýšení nákladů SyS Stimulace krátkodobých trhů Nákupní strategie a cenotvorba na VT marg.ceny Cenotvorba na DT záporné ceny!!! Spolupráce se sousedy (market coupling, intraday MC, GCC) Zkvalitňování predikcí a spolupráce s PDS Ověřování a zkvalitňování nástrojů krizového řízení Zapojování nových zdrojů do dispečerského řízení stavy nouze

73

74 Střednědobá strategie EZ- zapojení zdrojů nad 100 kw do dálk. Ovl. Rozvoj vyrovn. trhu (přístup, poptávka, ceny) Integrace trhu s elektřinou a regulační energií v regionu Nové druhy podpůrných služeb (akumulace ) Zákon o podpoře OZE Vykupující integrace do portfolia Ceny ve vazbě na trh s elektřinou (Ereg spot výkupní cena) Rozvoj OZE ve vazbě na NAP Koordinace řízení provozu ve střední Evropě (regionální dispečinky) Risk based asset management

75 Dlouhodobá strategie Rozvoj přenosové soustavy Obnova PS Kapacity v uzlech PS a řízení rozhraní PS/DS Připojení nových zdrojů Tranzitní toky PS Koordinace provozu CEE PS Napojení na Supergrid

76 Dlouhodobá strategie Rozvoj Smart Grids (2015 až 2020) Odpovědnost DS za řízení bilance PpS DS Účast spotřeby???? Akumulace, e-mobilita

77 Dlouhodobá strategie Regionální integrace PPS

78 Úkoly pro ČEPS Podpora rozvoje tržních mechanismů a integrace regionu (CEE region) Zajištění rozvoje a obnovy PS (60 až 70 mld. Kč) Připojení nových zdrojů Pokrytí zvýšené spotřeby Spolehlivost a odolnost PS Obnova zastarávající sítě Připojení na Supergrid po roce 2025 Zajištění tranzitních schopností PS a udržení exportních kapacit PS ČR export ČR umožňuje zvýšit schopnost integrace OZE Koordinace přiměřeného rozvoje smart grids

79 Výzvy pro (ČEPS a) státní správu Autorizační a tendrovací procedury a schopnost naplňování zdrojového mixu podle SEK Pravidla autorizace a tendrování Státní garance pro rozvoj jádra Soulad regulace a energetické politiky Povolovací mechanismy infrastrukturálních staveb EIA Územní řízení Přístup k pozemkům a vyvlastňování Financování rychlého rozvoje infrastruktury Finanční stabilita ČEPS Regulační rámec a jeho změny

80 Závěrečné shrnutí Transformace na novou energetiku již začala Zásadní změny struktuty výroby z hlediska zdrojového i výkonového mixu a lokalizace Vysoká integrace (a závislost) české energetiky současně s budováním energetické odolnosti a krizových mechanismů Změny legislativy v oblasti energetiky, výstavby Role a nástroje státu při zajištování energetické bezpečnosti v kontextu energetické integrace EU

81 Vedeme elektřinu nejvyššího napětí Pavel Šolc Ředitel sekce Korporátní služby ČEPS, a.s Elektrárenská 774/2 Praha 10

82 NET4GAS, s.r.o. Spolehlivý přepravce zemního plynu a významný investor v ČR do propojení evropských plynárenských soustav Jan Nehoda, jednatel NET4GAS, s.r.o , Dorint Hotel Don Giovanni Prague

83 Obsah prezentace 1. NET4GAS, s.r.o. 2. Současné a plánované tranzitní cesty do EU 3. Projekt Gazela 4. Projekty EEPR 5. Projekt MORAVA 6. Projekt LBL (Lanžhot - Baumgarten Line) 7. Projekt GATRAC 83

84 1. Historie společnosti NET4GAS OBCHODNÍ JMÉNO ZMĚNA LOGO Tranzitní plynovod, národní podnik Tranzitní plynovod, koncernový podnik Transgas, odštěpný závod ČPP, odštěpný závod Transgas Transgas, státní podnik Transgas, akciová společnost Transgas, akciová společnost RWE Transgas, akciová společnost 1971 podpis mezivládní dohody o přepravě plynu 1977 přechod z trustového na koncernové uspořádání 1989 vznik státního podniku ČPP 1994 vyčlenění distribučních společností v rámci první vlny privatizace, začlenění podzemních zásobníků plynu 1998 příprava na druhou vlnu privatizace 2001 vyčlenění zbytkového podniku ČPP Transgas, s. p Privatizace společnosti 2005 sloučení RWE Energy CZ a Transgas, a.s. RWE Transgas Net, s.r.o. NET4GAS, s.r.o vznik TSO (Transport System Operator), oddělení přepravy od obchodu s plynem 2010 rebranding, pokračující oddělení přepravy od obchodu s plynem

85 1. Historie společnosti NET4GAS : první plynovod Bratrství 1970 : podpis mezivládní dohody mezi SSSR a ČSSR 1971 : zahájena výstavba tranzitního plynovodu : zahájení dodávek plynu do NDR a SRN 1994 : rozdělení tranzitní soustavy

86 1. Historie společnosti NET4GAS (rozdělení přepravní soustavy od ) SLOVAK GAS TSO

87 1. Přepravní soustava NET4GAS Tranzitní soustava zahrnuje tranzitní plynovody (PN bar) a pět kompresních stanic o instalovaném výkonu 297 MW. Vstup a výstup do soustavy bude prostřednictvím 6ti hraničních předávacích stanic (tři na území ČR, dvě na území Německa a jedno na území Polska). Vnitrostátní přepravní soustava je tvořena vtl plynovody (PN bar). Prostřednictvím 86 vnitrostátních předávacích stanic je zemní plyn dodáván regionálním plynárenským společnostem. 87 Technické údaje Tranzitní síť Vnitrostátní přepravní síť km km 5 kompresních stanic 297 MW 4 HPS ( v ČR - Lanžhot, Hora Sv. Kateřiny,) (v SRN - Waidhaus, Olbernhau) 2 HPS ve výstavbě (Brandov, v PL Szieszyn)

88 1. Ekonomické ukazatele 2010 NET4GAS, s. r. o. Je výhradním držitelem licence k provozu přepravní soustavy v České republice. Přepraví více než 30 mld. m 3 zemního plynu ročně pro zahraniční zákazníky a 8,5 mld. m 3 pro ČR Do roku 2020 investujeme do rozvoje přepravních sítí celkem 15 miliard Kč. 7. největší plátce daně z příjmů v ČR v roce Finanční indikátory v mil CZK Tržby celkem EBITDA Provozní zisk Zisk před zdaněním Zisk po zdanění Investice 759 Počet zaměstnanců ( )

89 1. Přepravní soustava mil.m 3 /d SAYDA PŘEPRAVNÍ SOUSTAVA 2010 OLBERNHAU 35 mil.m 3 /d HORA SV. KATEŘINY cz 25 mil.m 3 /d HRANIČNÍ PŘEDÁVACÍ STANICE 35 mil.m 3 /d cz KOMPRESOROVÁ STANICE HOSPOZÍN cz 70 mil.m 3 /d cz SPOJOVACÍ (ROZDĚLOVACÍ) UZEL PŘEDÁVACÍ STANICE cz Průměrná dodávka do ČESKÉ REPUBLIKY 25 mil.m 3 /d KOUŘIM KRALICE N. O. 95 mil.m 3 /d WAIDHAUS cz 93 mil.m 3 /d 45 mil.m 3 /d 70 mil.m 3 /d 180 mil.m 3 /d 30 mil.m 3 /d ROZVADOV VESELÍ N. L. HOSTIM MALEŠOVICE BŘECLAV LANŽHOT 25 mil.m 3 /d 89

90 1. Podzemní zásobníky plynu posilují spolehlivost a bezpečnost dodávek Přehled podzemních zásobníků Zásobníky RWE GS Dolní Dunajovice Tvrdonice kapacita Štramberk 2,5 mld.m3 Třanovice Lobodice Háje Pronajaté zásobníky RWE Transgas Uhřice (0,18 mld.m3) kapacita Láb (Slovensko) 0,68 mld.m3 Ostatní zásobníky na území ČR Dolní Bojanovice (MND): kapacita 0,57 mld.m3 Dambořice (MND):ve výstavbě 0,4-0,5 mld.m3 Plánované zásobníky na území ČR: kavernový zásobník Rožná: kapacita 0,18 mld.m3 Investor (Česká plynárenská) Břeclav: kapacita 0,1 0,3 mld.m3 Investor (Česká naftařská společnost) 90 * při 15 C PZP Háje PZP Dolní Dunajovice suma kapacit v PZP v ČR je 3,25 mld.m3 suma kapacit ve výstavbě cca. 1,43 mld.m3 celková plánovaná kapacita cca mld.m3 Řožná Podzemní zásobník RWE GS Pronajatý podzemní zásobník RWE Transgas Cizí podzemní zásobník MND GS Hraniční předávací stanice Plánovaný podzemní zásobník PZP Lobodice PZP Uhřice PZP Dambořice Břeclav PZP Tvrdonice PZP Láb PZP Třanovice PZP Štramberk PZP Dolní Bojanovice

91 Obsah prezentace 1. NET4GAS, s.r.o. 2. Současné a plánované tranzitní cesty do EU 3. Projekt Gazela 4. Projekty EEPR 5. Projekt MORAVA 6. Projekt LBL (Lanžhot - Baumgarten Line) 7. Projekt GATRAC 91

92 2. Zásobování EU zemním plynem v roce Zdroj: British Petrol Statistical Rewiew of World Energy, červen 2010

93 2. Současné a budoucí trasy zemního plynu z východu na evropské trhy Plynovody v Rusku Hlavní tranzitní cesty Distribuce zemního plynu Plynovody ve výstavbě Plánované plynovody Hlavní vstupní body ruského plynu do Evropy

94 2. Ostatní budoucí plánované projekty pro zásobování Evropy 1 MET 2 Transmed 3 GALSI 4 Medgaz 5 TGL 6 Green Stream

95 2. Evropské terminály LNG Świnoujście Stávající Ve výstavbě Návrh Croatia 95

96 2. Porovnání nákladů na přepravu ZP v plynné a kapalné fázi (plynovody vs. LNG) USD / mm btu 4,0 3,0 Podmořské plynovody 2,0 Plynovody uložené v zemi LNG 1, km 0,0 96 Zdroj: Distrigas, IGU

97 Obsah prezentace 1. NET4GAS, s.r.o. 2. Současné a plánované tranzitní cesty do EU 3. Projekt Gazela 4. Projekty EEPR 5. Projekt MORAVA 6. Projekt LBL (Lanžhot - Baumgarten Line) 7. Projekt GATRAC 97

98 3. Projekt Nord Stream OPAL / NEL Gazela Třetí cesta ruského zemního plynu do Evropy Nord Stream NEL OPAL Gazela Nord Stream PN [bar] NEL DN [mm] Q [BCM/rok] DÉLKA PLYNOVODU [km] 55 (2 x ,5) 2 x OPAL PLÁNOVANÝ PROVOZ [rok] Gazela PLÁNOVANÉ NÁKLADY [mil ]

99 3. Projekt Gazela 1 2 Propojení do stávající sítě N4G na 5 místech 1. Brandov 2. Jirkov 3. Sviňomazy 4. Přimda 5. Rozvadov Plynovod Gazela je propojením mezi HPS Brandov a Rozvadov. Výstavba je rozdělena do tří úseků (Lot No.1-3) začala výstavba Lot No. 1 na HPS Brandov Začátek provozu je plánován na konec roku 2012.

100 3. Zajištění kvality při realizaci plynovodu GAZELA NET4GAS zajišťuje přísnou kontrolu kvality použitých materiálů a prováděných prací STUPNĚ KONTROLY: QC 1 > Kontrola kvality zajišťovaná výrobcem prostřednictvím třetí strany QC 2 > Kontrola kvality zajišťovaná investorem prostřednictvím nezávislé inspekční firmy QC 3 > Kontrola kvality (Inspekce) prováděná pracovníky NET4GAS 100

101 3. Ochranná a bezpečnostní pásma Česká republika Energetický zákon č. 458/2000, po novele č. 158/1999 stanovuje na plynárenských zařízeních podle: 68 ochranná pásma 69 bezpečnostní pásma Bezpečnostní pásmo Ochranné pásmo Ochranné pásmo Bezpečnostní pásmo 0,8 m. min. hloubka uložení 4 m 4 m 160 m 160 m > DN 500 > 40 bar OPATŘENÍ KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI A SPOLEHLIVOSTI 101 > Průběžné kontroly a inspekce v procesu výstavby a provozu > Kvalitní tovární izolace včetně doizolování svarů na stavbě > Dvojnásobná NDT svarů (RT a UT) > Provedení stresstestů > Vnitřní inspekce po výstavbě a v průběhu provozu

102 3. Ochranná a bezpečnostní pásma Německo Zákon nestanovuje na plynárenských zařízeních bezpečnostní pásma Stanovuje pouze ochranná pásma ve vzdálenosti 10 m na každou stranu v kolmém směru od půdorysu plynárenského zařízení. Ochranné pásmo Ochranné pásmo 0,8 m. min. hloubka uložení 10 m 10 m > DN 500 > 40 bar 102

103 Zařízení pro vnitřní inspekci plynovodů

104 3. Srovnání výstavby dopravní a energetické infrastruktury v ČR Výstavba dopravní infrastruktury Výstavba energetické infrastruktury Stavebník nemusí dokládat při podání žádosti o stavební povolení oprávnění k cizím nemovitostem. Stavební úřad zahájí stavební řízení i bez těchto oprávnění a o vydání stavebního povolení rozhodne až po předložení oprávnění Proces vyvlastnění doznal výrazného zjednodušení, např. byly zjednodušeny předpoklady pro zahájení vyvlastňovacího řízení Lhůty pro podání žalob soudům k přezkoumání správních rozhodnutí vydaných v rámci územního a stavebního řízení jsou zkráceny na polovinu běžných lhůt. Zároveň soud o takovýchto žalobách rozhodne ve lhůtě 90 dnů. V případě žaloby proti rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu, nemá tato žaloba automaticky odkladný účinek, což znamená, že stavba může být realizována již v průběhu soudního řízení. Při výstavbě je nutné předložit oprávnění k cizím nemovitostem již při podání žádosti o stavební povolení, bez těchto oprávnění stavební úřad řízení nezahájí Proces vyvlastnění se řídí standardním postupem Podání žalob soudům k přezkoumání správních rozhodnutí vydaných v rámci územního a stavebního řízení se řídí standardními lhůtami V případě žaloby proti rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu, nemůže být odkladný účinek žaloby vyloučen, což znamená, že stavba může být realizována až po skončení soudního řízení

105 Obsah prezentace 1. NET4GAS, s.r.o. 2. Současné a plánované tranzitní cesty do EU 3. Projekt Gazela 4. Projekty EEPR 5. Projekt MORAVA 6. Projekt LBL (Lanžhot - Baumgarten Line) 7. Projekt GATRAC 105

106 4. Evropský energetický plán pro rozvoj (EEPR European Energy Plan for Recovery) Seznam projektů 1. Posílení reverzního toku ze západu na východ 2. Propojení české a polské tranzitní soustavy 3. Nárůst flexibility PZP- propojení s přenosovou soustavou Vyšší flexibilita dodávek ZP do Evropy 106 propoj do Rakouska, CZ - Oberkappel (AT) propoj Baumgarten(AT) - Břeclav (CZ) Slovensko-Maďarské propojení tranzitních soustav Informace 1. Všechny projekty musí být dokončeny do konce roku Očekáváme 50% financování z Evropského energetického plánu pro rozvoj (EEPR)

107 4. EEPR Posílení reverzního toku ze západu na východ Posílení kapacity HPS Hora Sv. Kateřiny Rekonstrukce RU Hospozín Rekonstrukce KS Kralice nad Oslavou Rekonstrukce RU Malešovice a b mil m3/ den Rekonstrukce potrubního systému 1. haly KS Břeclav, za účelem tranzitu plynu z České Republiky na Slovensko. Rekonstrukce HPS Lanžhot, za účelem tranzitu plynu ze západu na východ Začátek provozu 10/ /2011 c d mil m3/ den e f Plánované náklady: 7,35 mil mil m3/ den 107

108 4. EEPR- Propoj plynovodu z ČR-PL ( PZP Třanovice Skorczów) Společný projekt s Polskem 10 km nového plynovodu DN 500, PN 63 v ČR 22 km plynovodu a HPS na Polské straně 2 Plánované náklady: 7 mil (CZ) Cílem je vytvořit systém, který bude umožňovat obousměrné dodávky plynu. Začátek provozu 10/

109 4. EEPR- Propoj Česká republika Polsko Dostupné kapacity: Pevná kapacita 0,5 mil.m 3 /d v létě při plnění PZP; Pevná kapacita v zimě 2,5 mil.m 3 /d ; Směr ČR <-> PL; 500 mil.m 3 /rok; DN700 PN61 z VPS Hrušky DN700 PN61 to Děhylov RU Libhošť Libhošť - Třanovice 55 km DN500 PN63 Třanovice Hranice 10 km DN500 PN63 Nový plynovod Hranice ČR/PL Pevná Hranice Skoczow 22 km DN500 PN63 Nový plynovod Přerušitelná Skoczóv 109 PZP Štramberk PZP Třanovice

110 4. EEPR - Růst flexibility přenosové soustavy Růst flexibility PZP- připojení k přenosové soustavě 3,2 km dlouhý plynovod pro propojení mezi PZP Tvrdonice a KS Břeclav Dimenze: DN 1000, PN 73,5 Přímé napojení do přenosové soustavy a nárůst denní vtláčecí a těžební kapacity na 14 mil.m 3 /d Přenosová kapacita: 20 mil.m 3 /d Začátek provozu říjen 2012 Výhoda: přímé napojení na přenosovou soustavu a nárůst denní vtláčecí a těžební kapacity 110 3

111 Obsah prezentace 1. NET4GAS, s.r.o. 2. Současné a plánované tranzitní cesty do EU 3. Projekt Gazela 4. Projekty EEPR 5. Projekt MORAVA 6. Projekt LBL (Lanžhot - Baumgarten Line) 7. Projekt GATRAC 111

112 5. Projekt MORAVA (základní informace) Celková délka: cca 210 km Dimenze: DN 900 DN 1200 Tlak: 73.5 bar Plánovaná cena: 215 mil. EUR (DN900) Výstavba PZP PZP PZP Projekt MORAVA Studie trasy: dokončena EIA: probíhá Open Season: 2015 Přímé propojení přenosové soustavy s PZP a nárůst denní vtláčecí a těžební kapacity; Nová elektrárna; Severomoravský region - v budoucnu je v plánu přechod od uhlí na ZP Severojižní propoj ( v případě úspěšného ukončení Open Season); 112

113 5. Plánované propojení přepravních soustav od Jadranu k Baltu 1. Zvýšení diverzifikace dodávek ZP do zemí Višegrádské čtyřky 2. Propojení dvou terminálů na zkapalněný plyn 3. Nejedná se o nový plynovod 4. Projekt znamená propojení přepravních soustav (sever jih) 5. Na území ČR: projekt Morava Świnoujście v Polsku Krk v Chorvatsku 113

114 Obsah prezentace 1. NET4GAS, s.r.o. 2. Současné a plánované tranzitní cesty do EU 3. Projekt Gazela 4. Projekty EEPR 5. Projekt MORAVA 6. Projekt LBL (Lanžhot - Baumgarten Line) 7. Projekt GATRAC 114

115 6. Plynovod hranice ČR/A KS Břeclav Cíle projektu Propojení Baumgartenu s KS Břeclav přímo do přenosové soustavy NET4GAS Propoj s Baumgartenem Popis projektu nový plynovod DN 800 DN1000, PN 7,35 délka plynovodu: 11 km v ČR a 53 km v Rakousku nová hraniční předávací stanice průzkum trhu: dokončen další krok: Open Season 115

116 Obsah prezentace 1. NET4GAS, s.r.o. 2. Současné a plánované tranzitní cesty do EU 3. Projekt Gazela 4. Projekty EEPR 5. Projekt MORAVA 6. Projekt LBL (Lanžhot - Baumgarten Line) 7. Projekt GATRAC 116

117 7. GATRAC: Sdružené přeshraniční produkty VP Přímé propojení mezi jednotlivými virtuálními obchodními body (VTP - Virtual Trading Point) Sdružené produkty na zákl. jediné smlouvy( podobné lístkům na vlak ) Možnost zarezervovat u každého zúčastněného TSO na zákl. metodiky FCFS (First Come First Serve - kdo projeví zájem jako první) První produkt: Pevná denní kapacita Rezervace možná jeden a více dní předem* Žádné renominace Rezervace možné od VTP * Více dní předem s cílem umožnit rezervace přes víkend a svátky a sladit období pro rezervaci kapacity s obchodovacími časy na spotovém trhu s plynem na EEX 117 Krok směrem k další integraci krátkodobých trhů s plynem GASPOOL - konsorcium DONG Energy Pipelines, Gasunie Deutschland Transport Services, ONTRAS-VNG Gastransport a WINGAS Transport

118 7. Rozšíření GATRAC II v blízké budoucnosti VP Gaspool GASPOOL - konsorcium DONG Energy Pipelines, Gasunie Deutschland Transport Services, ONTRAS-VNG Gastransport a WINGAS Transport NCG - Net Connect Germany (konsorcium Bayernets, Eni Gas Transport DE, Open Grid Europe, GRT Gas DE a GVS Netz VP NCG VTP N4G Lanžhot Rozsah současné spolupráce Možné budoucí trasy 118

119 7. Cíl: N4G křižovatka pro krátkodobý trh s plynem ve střední Evropě VP Gaspool VP PL Od roku 2012 bude český trh prostřednictvím sedmi sousedních TSO přímo napojen na čtyři (dnes jsou tři) a později možná pět sousedních trhů Po zprovoznění polské přípojky bude mít N4G možnost oboustranné spolupráce se šesti ze sedmi TSO Prostřednictvím eustream bude možná také spolupráce s OMV Gas VP NCG VTP N4G VP CEGH VP SK GASPOOL - konsorcium DONG Energy Pipelines, Gasunie Deutschland Transport Services, ONTRAS-VNG Gastransport a WINGAS Transport NCG - Net Connect Germany (konsorcium Bayernets, Eni Gas Transport DE, Open Grid Europe, GRT Gas DE a GVS Netz CEGH - Central European Gas Hub (OMV a vídeňská burza) GazSystem (PGNiG) Rozsah současné spolupráce Možné budoucí trasy 119

120 Kontakt: Jan Nehoda, jednatel NET4GAS, s.r.o.

121 Konkurenceschopnost ČR s důsledky pro oblast energetiky porovnání s jinými státy EU i mimo EU Prof. Michal Mejstřík PhDr. Petr Teplý, Ph.D., PhDr. Mgr. Jana Chvalkovská EEIP, a.s. Mezinárodní obchodní komora Česká republika (ICC CR) Je Česká republika vhodným místem pro investice v oblasti energetiky? Dorint Hotel Don Giovanni Prague, Praha 6. května 2011 Slide 121

122 Obsah 1. Úvod 2. Trichotomie evropské energetické politiky 3. Konkurenceschopnost ekonomiky 4. Problém 3I a investice v energetice 5. Závěr Slide 122

123 1. Úvod Dva faktory pro přežití ekonomiky Dvourychlostní EU? Různé dopady na země PIGS vs. silné země vs. ČR Krátko- vs. dlouhodobé reakce na vývoj ekonomiky Jaké jsou klíčové faktory pro přežití ekonomiky? 1. První noha makroúroveň/fiskálně strukturální 2. Druhá noha konkurenceschopnost Budoucí strategie ČR Finský/německý model vs. PIGS země? Na sever nebo na jih? Problém 3I na konkurenceschopnosti ekonomiky existuje i v energetice a ovlivňuje investice do tohoto sektoru (4I) Zdroj: EEIP Slide 123

124 1. Úvod Globální rámec a kreativní destrukce Prudent and adequate fiscal and monetary policy Sustainable economic stimuli (no buy domestic campaigns) Active economic diplomacy Support structuresfor exporting companies Removal of trade barriers Zdroj: EEIP podle různých zdrojů Support to R&D, technology and innovations Formation of conditions for development of ICTs for trade and bussines In all of these areas, civic engagement may lead to substantial improvements Slide 124

125 Obsah 1. Úvod 2. Trichotomie evropské energetické politiky 3. Konkurenceschopnost ekonomiky 4. Problém 3I a investice v energetice 5. Závěr Slide 125

126 3. Trichotomie evropské energetické politiky Vztahy jednotlivých prvků trhu s plynem, legislativy a jejích determinant (příklad východiska pro energetickou politiku) Zdroj: EEIP Slide 126

127 3. Trichotomie evropské energetické politiky Trichotomie evropské energetické politiky Problém rozdílných determinant evropské energetické politiky a jejich mnohdy nekompatibilních cílů Zdroj: EEIP Slide 127

128 3. Trichotomie evropské energetické politiky Možnosti zaměření energetické politiky EU Nepřiměřený důraz na snížení dovozní závislosti V případě přílišné orientace energetické politiky EU na snižování dovozní závislosti by mohlo dojít jednak k ohrožení plnění environmentálních závazků EU a dále k autarkizaci členských států v oblasti energetiky a k ohrožení fungování vnitřního trhu. Nepřiměřený důraz na růst a konkurenceschopnost V případě nepřiměřeného důrazu na konkurenceschopnost a růst by rovněž mohlo dojít k ohrožení závazků EU v rámci Kjótského protokolu, jakož i k potenciálnímu ohrožení liberalizovaného vnitřního trhu s energiemi i energetickými společnosti z neunijních států. Nepřiměřený důraz na ochranu klimatu V případě přehnaného důrazu na ochranu klimatu může EU snížit svou konkurenceschopnost vůči zemím, které se ochranou klimatu a snižováním emisí skleníkových plynů nezabývají. Důraz na snižování emisí by vedl ochromit evropský průmysl a tím i růst. Vyvážený důraz na východiska energetické politiky Pouze vyvážený přístup ke všem třem prioritním osám je způsobilý stabilizovat evropskou energetickou politiku tak, aby fungovala jako efektivní regulatorní rámec rozvoje energetických odvětví v EU. Potřeba hledání optimálního vztahu mezi všemi faktory ve vztahu k udržitelnému růstu Strategie Evropa 2020 a dopad na investice (nejen) v ČR Zdroj: EEIP Slide 128