Müllerovy mapy. Přednáška z předmětu Tematická kartografie (KMA/TKA) Otakar Čerba Západočeská univerzita

Transkript

1 Müllerovy mapy Přednáška z předmětu Tematická kartografie (KMA/TKA) Otakar Čerba Západočeská univerzita poslední aktualizace:

2 Jan Kryštof Müller Johann Christoph Müller Narodil se ve Wöhrdu u Norimberka Působil na císařském dvoře jako vojenský císařský inženýr - první profesionální měřič, mapér, kartograf a topograf předčasně zemřel ve Vídni ve svých 48 letech na následky dlouhodobého pobytu v poli a celkového vyčerpání v důsledku intenzivní pracovní činnosti (na následky vážného zhoršení těžkého onemocnění pohybové soustavy) Bývá označován jako nejvýkonnější kartograf všech dob Jeden z nejvýznamnějších kartografů, který kdy působil na našem území Pozor na záměnu Johann Müller Regiomontanus ( ) astronom, podílel na znovuobjevení Ptolemaiova díla)

3 Müllerova rodina otec Johann Müller (Jan Müller) preceptor (pravděpodobně soukromý) dokázal u svých dětí vzbudit lásku ke vzdělávání starší bratr Johann Heinrich Müller (Jan Jindřich Müller) 15. ledna března 1731 vynikající fyzik a matematik 1710 stal se profesorem matematiky a fyziky na univerzitě v Altdorfu mladší bratr Johann Mathias Müller (Jan Matyáš Müller) přednášel ve škole v Norimberku

4 Životopis (1) Studoval matematiku a kreslení v Norimberku u Georga Christopha Eimmarta (mědirytec, iluminátor, astronom) Dále se vzdělával ve Vídni pod vedením přírodovědce a geografa, plukovníka Luigiho Ferdinanda Marsigliho, kde získal základní zkušenosti s kartografií S L.F.Marsiglim se zúčastnil mapování nových území po uzavření Karlovackého míru (1699) s Tureckem (válka mezi Rakouskem a Tureckem ) Určování zeměpisných souřadnic vybraných míst v Uhrách Hranice o délce 800 km mezi Transylvánií a Jaderským mořem 41 map (poslední dvě sekce obsahují 91 miniaturních plánů hraničních mezníků) Východní Uhersko, Sedmihradsko, Chorvatsko, Slavonie Pomůcky viatorium připojené k cestovnímu vozu, buzola

5 Ukázky map rakousko-turecké hranice

6 Životopis (2) 1703 vstup do císařských služeb jako polní inženýr 1706 návrat do Norinberka - sestavení podrobnější mapy příhraničních oblastí, kterou po návratu do Vídně daroval princi Evženu Savojskému 1708 pověřen nejvyššími místy zpracováním velké mapy Uher (zpracováním mapy Müller učinil první krok ke splnění svého snu vyhotovit atlas rakouských dědičných zemí Atlas Austriacus)

7 Müllerovy mapy Mapa Uherska Mapa Moravy Mapa Čech V rámci přípravných prací Müller vytvořil mnoho rukopisných map krajů, příhraniční mapu Chebska a mapu vojenských pochodových tras Pokoušel se o vydání monumentálního atlasu Atlas Austriacus nejprve měly být vytvořeny mapy Českých zemí v pořadí Čechy, Morava, Slezsko Müller se nedožil vydání Odvozené zmenšené Mapy království českého (1 : ) Výsledků měření Slezska, které dokončil Müllerův žák Johann Wolfgang Wieland Müllerovo mapování bylo poslední kartografickou prací na našem území provedené jednotlivcem (podporovaným státem), dále už mapovaly jen státní instituce

8 Mapa Uherska (1709) Měřítko 1: Vydané nákladem uherských stavů První mapa Uherska na základě aktuálního měření astronomická měření bodů pro geodetické účely Registr (rejstřík) sídel obsahoval více než míst Pro zobrazení Transylvánie byla použita mapa Mappa della Transiluania (Nagyszeben /Sibiu/, 1699), jejímž autorem byl Giovanni Morando Visconti Věnování...Augustissimo Romanorum imperatori Josepho I. mappam hanc regni Hungariae A 1709 opera J.C.Mülleri...

9 Mapa Moravy Tabula generalis marchionatus Moraviae in sex circulos divisae quos mandato caesareo accurate emensus hac mappa delineatos exhibet Ioh. Christoph Müller S.C.M capitane[us] Mapování po jednotlivých krajích probíhalo v létech Měřítko 1: (1: ) Rozměry 137,4 x 97,4 cm 4 měděné desky rytcem byl Jan Kryštof Leidig v Brně Mapu financovali moravští stavové (odměna 1000 tolarů) označovaná jako mapa stavovská Autorská práva mapa nesměla být kopírována po dobu 10 let od vydání Mapa vyšla až v roce 1716, protože byla nutná její revize, neboť v roce 1714 došlo ke změně v krajském uspořádání Moravy Mapa zobrazuje šest moravských krajů - Brněnský, Hradišťský, Jihlavský, Olomoucký, Přerovský a Znojemský (začátek mapování) Úkolem bylo zmapovat všechny lokality, silnice, mýta ve spolupráci s místními úředníky a majiteli panství Pro mapování byly využity astronomicky měřené geodetické body

10 Rukopisná mapa Moravy ( ) Mapa Moravského markrabství Předchůdce tištěných map Moravy Měřítko 1: Rozměr 164 x 235,5 cm Věnována císaři Karlu VI. - za mapu obdržel portrét panovníka zdobený drahokamy a právo volného prodeje mapy Mapa je uložena v Österreichische Nationalbibliothek ve Vídni Problematikou se zabýval Ivan Kupčík (1995) kromě jiného zmapoval výskyty Müllerových rukopisných map

11 Rukopisná mapa Moravy

12 Obsah mapy Moravy Je v ní zaneseno místních jmen (3 022 sídel) města opevněná, neopevněná, královská, poddanská; městečka; vesnice s kostelem a bez kostela; kláštery; dvorce a hostince; lázně, minerální prameny a naleziště nerostných surovin Velmi řídká síť cest spojnice do Čech, Slezska, Rakouska, Uher a Kladska Horopis schématický, minimum popisků, kopečková metoda se západní iluminací Vodopis schématický, větší počet místních jmen Müller chtěl také vytvořit mapu přírodních i kulturních zajímavostí Moravy těžbu minerálů (zlato, diamanty, železo, kamenec), léčivé prameny, jeskyně, propasti,poutní místa, naleziště léčivých bylin apod. mapa se nedochovala, ačkoli se ví, že byla vytvořena minimálně pro území jihozápadní Moravy (Brněnský, Jihlavský a Znojemský kraj) je známa pouze z dopisu Müllera příteli faráři Janu Jiřímu Středovskému

13 Mapa Moravy - ukázky

14 Mapa Moravy ukázky

15 Mapa Čech J.K.Müllera Mappa geographica regni Bohemiae in duodecim ciculos divisae cum comitatu Glacensi et districtu Egerano adiunctis circumiacenium regionum partibus conterminis ex accurata totius Regni perlustratione et geometrica dimensione omnibus, ut par est, numeris absoluta et ad usum commondum nec non omnia et singula distinctius cognoscenda XXV. sectionibus exhibita a Joh: Christoph Müller, S. C. M. Capitan. et Ingen. A.D. MDCCXX Mapa byla vyryta Michael Kaufferem z Augsburgu

16 Mapa Čech ( ) Podnětem k tvorbě této mapy bylo rozhodnutí císaře Karla VI. ze dne o novém zmapování Čech Byly zmapovány celé Čechy, včetně Kladska a tehdy ještě samostatného Chebska pořadí kraj Bechyňský, Prácheňský, Plzeňský, Chebsko Mapování bylo dokončeno již v lednu 1718, pak následovaly zdlouhavé revize krajských hejtmanů rukopis dokončen v roce 1720, celá mapa vyhotovena v roce 1722 Müller se nedočkal výsledného výtisku Rukopis z roku 1718 v měřítku 1: byl věnován císaři Karlu VI. - uložený v v Österreichische Nationalbibliothek ve Vídni Cena mapy rýnských zlatých Cena výtisku rýnských zlatých

17 Poslední měsíc života J.Ch.Müllera Při práci na sestavováni mapy Čech a korekci prvních 12 rytin byl Müller již těžce nemocný, trpí následky dlouholetého pobytu v terénu a celkového vyčerpání v důsledku enormního pracovního nasazení Počátek června 1721 předání referentovi české dvorské kanceláře dokumenty k mapě Moravy a Čech 5. června 1721 předání poslední vůle advokátovi (za přítomnosti 6 svědků) 21. června 1721 Müller ve Vídni předčasně umírá v pouhých 48 letech (na následky vážného zhoršení těžkého onemocnění pohybové soustavy) Pochován byl na vídeňském hřbitově Schottenfriedhof

18 Mapa Čech matematické základy 25 mapových sekcí formátu 557 x 473 mm (celé území Čech má rozlohu x mm) 1 list přehledný celkovou plochu 2,82 m na 2,40 m měřítko 1: (uvádí se i 1: ) Mapa byla vytvořena ve válcovém Cassiniho zobrazení Poloha významných míst se určovala astronomicky, směry se zjišťovaly kompasem, délky se měřily počtem otoček kol kočáru a redukovaly se o jednu desetiny

19 Obsah Müllerovy mapy Čech Mapa obsahuje geografickou síť (12 493) míst (včetně samot, pousteven, osamělých hostin, asi 80 zřícenin hradů apod.) Administrativní členění státu na 12 krajů (po reformě z roku 1714) Reliéf terénu byl zobrazen kopečkovou metodou (ačkoli v rukopisu Müller používal půdorysný zákres horstev) horopis je kvalitnější než na mapě Moravy lepší popis (Krkonoše, Sněžka, České středohoří) Popis mapy je v německém jazyce, částečně v latině (např. názvy krajů) Drobné nepřesnosti můžeme najít v popisu vodstva Řeka Střela je popsána jako Šalotka Řeka Mrlina jako Drnava Velice bohatá legenda je také v němčině i v latině 48 značek Smluvené značky zobrazují naleziště rud, hutě, sklárny, léčebné prameny, vinice, chmelnice, mlýny, pošty, převozy na řekách a lesní celky

20 Zobrazení sídel 10 základních kategorií: Královská a jiná města Opevněná města Městečka (městyse) Zámky Hrady a panská sídla Malá města se zámkem a kostelem Vesnice se zámkem Vesnice s kostelem Vesnice bez kostela Osamocené dvory a jiné osamocené stavby

21 Výzdoba mapy Čech Pererga (umělecké rytiny v rozích mapy) vytvořil podle předloh Václava Vavřince Reinera augšpurský rytec Jan Daniel Herz Levý horní roh Pražský hrad s Karlovým mostem (bez kompletního sousoší před rokem 1669); nad hradem se vznáší postava Svatého Václava, paladium a anděl s korouhví a štítem s přemyslovskou orlicí Pravý horní roh alegorie českých řek Ostatní výzdoba alegorie hospodářství vybraná odvětví sklářství, hornictví, lov, zemědělství

22 Mapa Čech - ukázky

23 Mapa Čech - ukázky

24 Mapa Čech - ukázky

25 Mapa Čech - ukázky

26 Parergon

27 Parergon - detail

28 Perergon české řeky

29 Přehledná (generální) mapa Čech Měřítko 1: (1: ) Rozměry 464 x 546 mm Skromnější výzdoba znak s korunovaným dvouocasým lvem Praha s barokním opevněním Po Müllerově smrti ji dokončil J.W.Wieland

30 Müllerovy úkoly při mapování Čech Českosaská hraniční mapa Mapy budoucí vojenské pochodové silnice z Chebska na slezské a kladské hranice Mapy cest v Plzeňském, Prácheňském a Budějovickém kraji Rukopisná mapa Chebska (1714) 1:69 000, 512 x 427 mm, předloha pro obdobnou tištěnou mapu Rukopisná hraniční mapa (1714) 1:49 000, 6 listů (550 x 840 mm), území mezi Nejdkem a Přísečnicí Mapy Bechyňska, Chrudimska a Berounska (Památník národního písemnictví) Mapa rumburského dominia (1720, Národní archiv)

31 Mapa saské hranice úsek Jáchymov Na příkaz České dvorní kanceláře ve Vídni Müller mapuje pohraniční území včetně příhraničí Dopisem žádá, aby byl tohoto úkolu zproštěn a mohl se věnovat mapování vnitrozemí Čech Regni Bohemiae confinium sectio I qvae accurata perlustratione specialisté census es tet delineavit, Joh. Christoph. Müller, capitane et Iren, A.C. MDCCXIV. Menss. Majo et Jul. vyhotovena roku 1714 měřítko 1:46 000

32 Mapa Rumburského dominia Mappa topographica dominii Rumburg in regni Bohemiae circulo Litomeritzensi auctore Jos. Christoph. Müller, S.C.M. capitaneo et ingen Mapa datována přibližně (byla přílohou zprávy z 15. listopadu 1720 Měřítko 1: Uložena v Národním archivu

33 Úpravy Müllerovy mapy Čech Z důvodu velkých rozměrů byla mapa Čech upravena Müllerovým následníkem Janem Wolfgangem Wielandem v roce 1726 Rytec Michael Kauffer (Augsburg) Výzdoba Hieronymus Sperling (Augsburg) méně zdařilejší než původní (levý horní roh pohled na Vltavu s jedoucím vorem) Došlo ke změně velikosti na 4/7 původní mapy Nová mapa měla měřítko 1: (1: ) Později byla vytvořena i zmenšená mapa Království českého v měřítku 1 :

34 Srovnání Wielandovy a Müllerovy mapy

35 Užívání Müllerovy mapy Vzhledem k podrobnému obsahu byla Müllerova mapa v tehdejší monarchii utajována Velice brzy se stala předlohou pro mapy Čech v různých nizozemských, francouzských, německých i rakouských atlasech Na podkladě Müllerových map byly vytvořeny jednolistové přehledné mapy Čech, Moravy, Slezska malých a středních měřítek mapy územních celků, krajů a diecézí součásti atlasů Müllerovy mapy byly používány více jak 100 let a sloužily jako podklad pro 1. vojenské mapování

36 Kopie Jana Condeta Le Royaume de Boheme diuisee en ses douze cercles. Carle reduite sur celle de 25 Feuiiles par Müller a Amsterdam chez Covens et Mortier Nejzdařilejší kopie Müllerovy mapy Čech Kolorovaná rytina Jana Condeta Publikovaná v amsterdamském vydavatelství Jana Covense a Petra Mortiera kolem roku 1744 Měřítko 1: Podobná výzdoba jako na originálu Pražský hrad s Karlovým mostem, alegorie řek a hospodářství V produkci stejného nakladatelství vyšla i Müllerova mapa Moravy

37 Mapa Čech (1744) ukázka

38 Další kopie Müllerových map Johann Jakob Lidl (1740) mapa obsahuje Čechy, část Moravy a Slezska, německé země severozápadně a jihozápadně od Čech Atlas regni Bohemiae (1776) Vydali Homannovi dědicové v Norimberku 12 map českých krajů (chybí přehledná mapa) Chebsko Okolí Prahy Přívazky: Homannova mapa Moravy (dnešní cena cca 150 ) Mapy 6 moravských krajů (dnešní cena cca 225 ) 9 Wielandových map slezských knížectví Historický ústav Akademie věd

39 Atlas regni Bohemiae Mapa severní části olomouckého kraje

40 Současnost Müllerovy mapy Čech Mědirytinové desky 25 mapových listů Čech jsou uloženy v Národním technickém muzeu v Praze Müllerova mapa Čech zdobí prezidenta České republiky prostory kanceláře Mapy jednotlivých krajů jsou vystaveny v prostorách Senátu České republiky V současnosti má Müllerova mapa antikvariátech cenu zhruba Kč Čech v Digitalizované Müllerovy mapy Čech a Moravy jsou k dispozici na

41 Mapa Slezska byl jmenován Johann Wolfgang Wieland nástupcem J.Ch.Müllera pokračoval v mapování Slezska, které začalo v roce 1720 Wieland zemřel v říjnu 1736 revizní práce prováděl poručík Mathias Schubart revize nebyly dokončeny (rakousko-pruská válka Prusko získalo Slezsko i Kladsko, navíc na pruskou stranu přešel i M.Schubart) Postup mapování: Minstrbersko, Nisko, Javorsko (1722) Zaháňsko, Svídnicko Hlohovsko, Lehnicko, Volovsko Vratislavsko, Olešnicko, Břežsko, Opolsko, Ratibořsko Těšínsko, Opavsko, Krnovsko ( ) Mapy byly ryty na konci roku 1736 v Norimberku nakladatelství Homannových dědiců

42 Obsah mapy Slezska Vodní toky Rybníky Minerální prameny Lesy pastviny Osídlení Mlýny Zájezdní hostince Poštovní stanice Papírny Cihelny hutě Výsledkem mapování bylo 16 speciálních a 2 generální mapy Horní Slezsko (1746), Dolní Slezsko (1745) Měřítko nebylo jednotné pohybovalo se v rozmezí 1: až 1: Generální mapa 1:

43 Atlas Silesiae... Mülerovy, Wielandovy a Schubartovy mapy vyšly v Norimberku v roce 1752 po vydání povolení pruským králem Friedrichem II. Atlas Silesiae id est ducatus Silesiae generaliter quatuor mappis nec non specialiter XVI mappis tot principatus representatius geographice exhibitus Celkem 21 map 4 generální 16 speciálních Wielandových mapa Kladska Tobiasse Mayera (1747)

44 Mapa Kladska T.Mayera

45 V prezentaci byly použity snímky z prezentace Rukopisné mapy Čech J. Ch. Müllera Doc. Ing. Václav Čada, Csc. Ing. Martina Vichrová