závěrečná zpráva Sociodemografická analýza Moravskoslezského kraje

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "závěrečná zpráva Sociodemografická analýza Moravskoslezského kraje"

Transkript

1 závěrečná zpráva Sociodemografická analýza Moravskoslezského kraje červenec 2012

2 Sociotrendy, 2012 ISBN

3 Obsah Úvod Obecná část Statistické údaje vztahující se k procesu střednědobého plánování Struktura obyvatelstva dle počtu, věku a pohlaví Počet obyvatel Pohyb obyvatelstva za sledované období Struktura obyvatel Rodinný stav obyvatelstva Složení obyvatelstva podle národnosti a státního občanství Specifika věkového složení Prognóza věkového složení obyvatelstva Struktura obyvatelstva dle vzdělání Struktura obyvatelstva dle mechanické měny Počet přistěhovalých a vystěhovalých osob za období Přistěhování z ciziny, stěhování v rámci republiky a vnitřní stěhování Preferované obce s rozšířenou působností v rámci stěhování Přírůstek stěhováním z počtu obyvatel v MSK Celkový přírůstek/úbytek počtu obyvatel v MSK Struktura obyvatelstva dle ekonomické aktivity Ekonomicky aktivní a ekonomicky neaktivní obyvatelstvo Procento ekonomicky aktivních ve srovnání s republikovými údaji Sociální bydlení Kriminalita, prevence kriminality Přehled obvodních oddělení Policie ČR a jim příslušejících obcí s rozšířenou působností na území Moravskoslezského kraje pořadí všech obvodních oddělení MSK z hlediska zatíženosti trestnou činností Oběti trestné činnosti Pachatelé trestné činnosti Vývoj kriminality v MS kraji za období Údaje o hlavních druzích kriminality Počty dopravních nehod Počty osob ve věznicích na území MSK Objasněnost trestné činnosti v MS kraji Přehled měst v MS kraji vybavených Městským kamerovým dohlížecím systémem Počty přestupků Vývoj počtu uložených alternativních trestů a jakých za období Sociální zabezpečení Počet plateb a vyplacených příspěvků na péči Počet plateb dávek hmotné nouze Počet osob s průkazem ZTP v Moravskoslezském kraji Počet vyplacených invalidních důchodů, starobních důchodů včetně uvedení jejich průměrné výše strana 156 celkem

4 2 Specifická část Sociodemografická část se zaměřením na cílové skupiny uživatelů sociálních služeb Cílové skupiny a jejich popis Senioři ve věku nad 65 let Osoby se zdravotním postižením Osoby s chronickým duševním onemocněním Rizikové a ohrožené rodiny, děti a mládež do 26 let Osoby ohrožené sociálním vyloučením a osoby bez přístřeší Osoby se specifickými potřebami Osoby ohrožené návykovými látkami a osoby na návykových látkách závislé Osoby s poruchou autistického spektra Vzdělávání dětí a mládeže se specifickými vzdělávacími potřebami Vybrané údaje o sociálních službách v Moravskoslezském kraji Závěr Použité zkratky strana 156 celkem

5 Úvod Zpracování Socio-demografické analýzy slouží pro potřeby procesu plánování rozvoje sociálních služeb (informace o území, obyvatelstvu aj.) na území Moravskoslezského kraje. V obecné části je analýza zaměřena na popis statistických údajů z území vztahující se k procesu střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb, ve specifické části na popis vybraných cílových skupin uživatelů sociálních služeb. Introduction Processing Socio-demographic analysis serves the needs of the process of planning the development of social services (information on area, population, etc.) in the Moravian-Silesian Region. The general part is focused on the description of the statistical data related to the process of medium-term planning of social services in a specific section on the description of selected target groups of users of social services. 4 strana 156 celkem

6 MSK CELKEM Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava - město Sociodemografická analýza Moravskoslezského kraje 1. Obecná část Statistické údaje vztahující se k procesu střednědobého plánování Moravskoslezský kraj 1 se rozprostírá na ploše 5427 km 2. Svou rozlohou se řadí k velkým regionům. Kraj má třetí nejvyšší počet obyvatel ze všech českých krajů a po Praze nejvyšší hustotu zalidnění, vysoce převyšující republikový průměr (Česko 130 obyvatel na km², Moravskoslezský kraj 230 obyvatel na km²). Téměř dvě třetiny (62 %) obyvatel žije ve městech nad obyvatel. Nejvyšší hustota zalidnění je na Ostravsku (1453 obyvatel na km²), nejnižší na Bruntálsku (63 obyvatel na km²). Kraj tvoří 6 okresů a spadá pod něj 299 obcí z toho 22 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a 30 správních obvodů obcí s pověřeným úřadem. Největší rozlohu má okres Bruntál, který má ale zároveň nejnižší počet obyvatel. Nejvyšší zalidněnost má okres Ostrava město, který vykazuje nejvyšší počet obyvatel na nejnižší rozlohu v celém Moravskoslezském kraji. Nejvíc obcí se nachází v okrese Opava, naopak nejméně na území Ostrava město. Sídelním městem kraje je statutární město Ostrava, ve kterém žije obyvatel. Tabulka 1 - Okresy Moravskoslezského kraje V tom okresy Rozloha (km 2 ) Počet obyvatel Počet obcí Zdroj: ČSÚ, údaje v roce V dokumentu je používaná zkratka MSK. 5 strana 156 celkem

7 1.1 Struktura obyvatelstva dle počtu, věku a pohlaví Počet obyvatel Na základě předběžných výsledků Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 bylo v Moravskoslezském kraji k trvalému pobytu přihlášeno lidí. Ve srovnání s předchozím rokem počet obyvatel klesl. Výchozí data ohledně počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji jako celku obsahuje tabulka 2. Tabulka 2- Počet obyvatel v Moravskoslezském kraji - vybrané ukazatele 3 Počet obyvatel počet obyvatel celkem (stav k ) Počet obyvatel Počet obyvatel celkem (stav k ) Zdroj: ČSÚ Počet obyvatel v Moravskoslezském kraji v průběhu posledních let stále klesá, jak je patrné z grafu 1. V letech klesl počet obyvatel v tomto kraji přibližně o osob. Graf 1- Celkový počet obyvatel (stav k ) Pokles počtu obyvatelstva v Moravskoslezském kraji může mít několik příčin. Jedním z důvodů je stěhování obyvatelstva do jiných krajů. Podle analýzy ČSÚ 4 vyplývá, že právě v Moravskoslezském kraji došlo k největšímu úbytku obyvatel. Nejvíce obyvatelstva přibylo do Středočeského kraje a Prahy. Důvody stěhování obyvatelstva můžou mít ekonomické příčiny - stěhování obyvatelstva za prací a vyššími výdělky. Příčinou dalšího snižování počtu obyvatel je také přirozený úbytek obyvatelstva. 2 Pojem obyvatelstvo je definován jako soubor všech lidí žijících na určitém území. Je třeba jej odlišit od pojmu populace. Populace vymezuje skupinu lidí, mezi kterými dochází k demografickým událostem. Jako demografické události neboli demografické jevy se označují významné životní události v životě lidí. Tyto hromadné jevy vytvářejí průběh demografické reprodukce. Nejvýznamnější demografické události jsou začátek a konec života člověka neboli narození a úmrtí, ze kterých jsou odvozeny demografické ukazatele porodnost a úmrtnost. Zdroj: 3 Údaje o počtu obyvatel v roce 2011 jsou předběžné, které lze využít pro komparaci s ohledem na další vývoj, tedy nárůst či pokles specifických populací. Zdroj: část území, obyvatelstvo, životní prostředí, makroekonomika. 4 Předběžné výsledky sčítání lidu v roce Zdroj: 6 strana 156 celkem

8 Tabulka 3 - Mezikrajské a celorepublikové srovnání vybraných ukazatelů v roce Obyvatelstvo Počet obyvatel ČR celkem Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký v tom kraje Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Zdroj: ČSÚ Moravskoslezský Mapa 1: Počet obyvatel dle krajů ČR Ústecký Liberecký Počet obyvatel dle krajů celkem < > Karlovarský Královéhradecký Hlavní město Praha Plzeňský Středočeský Pardubický Moravskoslezský Vysočina Olomoucký Jihočeský Jihomoravský Zlínský km Mezikrajské a celorepublikové srovnání počtu obyvatel zobrazuje tabulka 3. Moravskoslezský kraj je třetím nejlidnatějším krajem v České republice, což je patrné také z grafu 2. Mezi nejlidnatější kraje 5 Stav k poslednímu dni sledovaného období. Zdroj: - Tab. B.1 Mezikrajské srovnání vybraných ukazatelů v roce 7 strana 156 celkem

9 patří Středočeský kraj a Praha. Tyto kraje na rozdíl od kraje Moravskoslezského zaznamenaly nárůst obyvatelstva oproti roku Graf 2 - Mezikrajské srovnání celkového počtu obyvatel v roce Moravskoslezský kraj se skládá z 22 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (dále jen SO ORP). Nejlidnatějším SO ORP dle Tabulky 4 je Ostrava. Následují jej Frýdek-Místek, Opava a Havířov. Tyto SO ORP mají více než obyvatel. V ostatních správních obvodech žije obyvatel výrazně méně. Mezi SO ORP, ve kterých počet obyvatel oproti roku 2000 vzrostl, patří Frenštát pod Radhoštěm, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Hlučín, Kravaře a Nový Jičín. U ostatních SO ORP během deseti let došlo k úbytku obyvatelstva. 6 zdroj: 8 strana 156 celkem

10 Tabulka 4 - Počet obyvatel k v členění dle SO ORP 7 SO ORP Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát p. Radhoštěm Frýdek- Místek Frýdlant n. Ostravicí Havířov Hlučín Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Nový Jičín Odry Opava Orlová Ostrava Rýmařov Třinec Vítkov Zdroj: ČSÚ 7 Údaje za rok 2011 budou zveřejněny Zdroj: 9 strana 156 celkem

11 Mapa 2: Počet obyvatel dle SO ORP Krnov Bruntál Rýmařov Vítkov Opava Kravaře Hlučín Bohumín Ostrava Počet obyvatel dle ORP Orlová Karviná rok 2010 Havířov Bílovec Odry Český Těšín Frýdek-Místek Kopřivnice Třinec Nový Jičín Frenštát pod Radhoštěm Frýdlant nad Ostravicí Jablunkov < > km Pohyb obyvatelstva za sledované období Stav a pohyb obyvatel na daném území se mění v čase jednak ve svém počtu ale také i v struktuře. Mezi důvody nebo iniciátory tohoto pohybu patří demografické události, kterým jsou obyvatelé vystaveni. Mezi demografické události se řadí sňatky, rozvody, narození a stěhování (přistěhovalí, vystěhovalí). Pohyb obyvatel Moravskoslezského kraje v letech 2000 až 2025 je uveden v tabulce 5, přičemž údaje na budoucí období byly predikovány Českým statistickým úřadem. 10 strana 156 celkem

12 Tabulka 5 - Pohyb obyvatel 8 Ukazatel živě narození zemřelí Přirozený přírůstek Porodnost ( ) 8,8 8,9 9,0 9,2 9,4 9,7 9,9 10,7 10,7 Úmrtnost ( ) 10,1 10,3 10,4 10,6 10,4 10,4 10,1 10,1 10,4 Úhrnná plodnost 1,13 1,16 1,18 1,20 1,23 1,28 1,32 1,44 1,46 Ukazatel živě narození zemřelí Přirozený přírůstek Porodnost ( ) 10,5 10,4 10,4 10,3 10,2 10,2 10,1 10,0 9,9 Úmrtnost ( ) 10,4 10,4 10,4 10,4 10,4 10,4 10,4 10,4 10,4 Úhrnná plodnost 1,45 1,46 1,47 1,48 1,49 1,50 1,51 1,52 1,53 Ukazatel živě narození zemřelí Přirozený přírůstek Porodnost ( ) 9,8 9,7 9,5 9,4 9,2 9,0 8,8 8,7 Úmrtnost ( ) 10,5 10,5 10,5 10,5 10,6 10,6 10,7 10,7 Úhrnná plodnost 1,54 1,55 1,56 1,57 1,58 1,59 1,60 1,61 Zdroj: ČSÚ Počet živě narozených jedinců od roku 2000 rostl až do roku 2008, kdy dosáhl maxima dětí, viz tabulka 6. Od roku 2008 množství živě narozených klesá a stejný trend je očekáván i do budoucna. Na poklesu v posledních letech má značný podíl ekonomická krize, která má mimo jiné vliv na rozhodování partnerů o počtu dětí. Počet zemřelých stoupal od počátku sledovaného období až do roku Následně až do roku 2006 klesal. V roce 2007 zůstal zhruba stejný jako v roce předešlém. V roce 2008 počet zemřelých vzrostl přibližně na za rok. Okolo této hladiny v dalších letech kolísal a je predikován jeho postupný mírný nárůst až na zemřelých v roce Přirozený přírůstek je po většinu sledovaného období v záporných číslech, což znamená, že dochází v Moravskoslezském kraji k úbytku obyvatel. Kladný byl pouze v letech Do budoucna se předpokládá rostoucí přirozený úbytek obyvatel. Porodnost v letech rostla. V roce 2008 zůstala na 10,7. Následně začala pomalu klesat a pokračování poklesu se předpovídá až do konce sledovaného období. Úmrtnost v celém sledovaném období kolísá okolo 10,4, přičemž ke konci predikce se dá pozorovat její mírný růst, který bude způsoben stárnutím populace. Úhrnná plodnost v celém sledovaném období pomalu roste, což je předikováno i do budoucna. 8 Zdroj: -Moravskoslezský kraj Zdroj: - Moravskoslezský kraj Zdroj: - Moravskoslezský kraj 11 strana 156 celkem

13 Tabulka 6 - Živě narození dle SO ORP 9 SO ORP Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát p. Radhoštěm Frýdek-Místek Frýdlant n. Ostravicí Havířov Hlučín Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Nový Jičín Odry Opava Orlová Ostrava Rýmařov Třinec Vítkov Zdroj: ČSÚ Živě narozených bylo v období nejvíce v SO ORP Ostrava. Jejich počet byl větší než a ve sledovaném období vzrostl o 509 osob. Přibližně třikrát méně živě narozených bylo v roce 2010 v SO ORP Frýdek-Místek. Více než živě narozených bylo v posledních letech ještě v SO ORP Opava, viz tabulka 7. 9 Data za rok 2011 budou zveřejněna Zdroj: r_ v každém souboru data o jedné ORP 12 strana 156 celkem

14 Tabulka 7 - Zemřelí dle SO ORP 10 SO ORP Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát p. Radhoštěm Frýdek-Místek Frýdlant n. Ostravicí Havířov Hlučín Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Nový Jičín Odry Opava Orlová Ostrava Rýmařov Třinec Vítkov Zdroj: ČSÚ Zemřelých bylo v letech nejvíce v SO ORP Ostrava. Více než obyvatel zemřelo v roce 2010 ještě v SO ORP Opava a v SO ORP Frýdek-Místek. Téměř obyvatel zemřelo v roce 2010 v SO ORP Havířov Struktura obyvatel V Moravskoslezském kraji žije přibližně o žen více než mužů. Počet mužů je však vyšší ve všech kategoriích do 50 let. Větší zastoupení žen je v populaci kraje v třídách nad 50 let a ve věkové skupině nad 80 let je počet žen v populaci kraji více jak dvojnásobný, jak je uvedeno v tabulce 8 a grafu 3. Z uvedeného tedy vyplývá, že ženy v Moravskoslezském kraji se dožívají vyššího věku než muži. 10 Data za rok 2011 budou zveřejněna Zdroj: r_ v každém souboru data o jedné ORP 13 strana 156 celkem

15 a více Sociodemografická analýza Moravskoslezského kraje Tabulka 8 - Struktura obyvatel v Moravskoslezském kraji podle pohlaví k Věk Počet mužů Počet žen Celkem Zdroj: ČSÚ Graf 3 - Vývoj věkové struktury obyvatel Moravskoslezského kraje v roce 2010 podle pohlaví muži ženy 0 11 Zdroj: - Složení obyvatelstva podle pohlaví a věku 14 strana 156 celkem

16 Struktura obyvatel Moravskoslezského kraje se v posledních letech mírně mění, viz tabulka 9. Počet děti do 1 roku v letech poklesl zhruba o 300 jedinců. Důvodem může být ekonomická nejistota, nejistota ve stabilní budoucnost a s tím spojené rozhodnutí nemít dítě. Naopak zastoupení dětí ve věku 1 9 let v populaci kraje se v uvedeném období výrazně zvýšilo. Množství osob od 10 let do 34 let v analyzovaném období značně pokleslo. Počet osob ve věku let v průběhu let vzrostl o necelých jedinců a vzrostl také počet osob ve věku let. V kategoriích 40 44, a se počet jedinců snížil. Růstové tendence jsou dle tabulky 9 patrné v zastoupení osob ve věkových třídách od 60 až do 74 let a dále v kategoriích od 80 až do 90 let. Tendence ve věkové struktuře obyvatel vypovídají o stárnutí populace. Je tedy třeba připravit se na snížený počet populace v produktivním věku, který nepokryje obyvatelstvo neproduktivní. Tabulka 9 - Struktura obyvatel Moravskoslezského kraje podle věku 12 Počet obyvatel Počet obyvatel celkem v tom ve věku: a více Zdroj: ČSÚ diference (r r.2008) V grafu 4 je uveden vývoj věkové struktury obyvatel Moravskoslezského kraje v letech Nižší hodnoty počtu obyvatel ve věkových kategoriích pro rok 2010 jsou uvedeny zelenou křivkou. Na vývoji věkové struktury obyvatel je patrné, jak nízká porodnost v minulých letech početně oslabila některé věkové kategorie v populaci Moravskoslezského kraje (srovnání roku 2010 s rokem 2008). 12 Zdroj: - Složení obyvatelstva podle pohlaví a věku. 15 strana 156 celkem

17 a více Sociodemografická analýza Moravskoslezského kraje Jedná se konkrétně o věkové skupiny od 10 do 34 let, přesněji o věkové kategorie: let - snížení o obyvatel; let - snížení o obyvatel; let - snížení o 681 obyvatel; let - snížení o obyvatel let snížení o obyvatel. V roce 2010 je zřetelný pokles celkového počtu obyvatel Moravskoslezského kraje. Naopak ve věkové skupině let se jedná o zvýšení o obyvatel. Graf 4 - Vývoj věkové struktury obyvatel Moravskoslezského kraje v letech r r r Rodinný stav obyvatelstva Údaje o struktuře obyvatel Moravskoslezského kraje podle jejich rodinného stavu jsou uvedeny v tabulce 10. Z té vyplývá, že celkově přibývá svobodných mužů a žen, na úkor mužů a žen nesezdaných. Pro obyvatelstvo Moravskoslezského kraje se tak sňatek stává méně důležitým. V populaci mužského pohlaví jsou nejvíce zastoupení svobodní muži, jejichž počet od roku 2001 vzrostl. Naopak v populaci ženského pohlaví, jsou nejvíce zastoupené ženy vdané. Avšak jejich počet se již od roku 1991 snižuje. Rozvodovost u obou pohlaví nabývá stoupajícího charakteru. Množství sňatků a rozvodů v tomto kraji obsahuje tabulka 11. Z tabulky je patrné, že počet uzavřených sňatků se od roku 2008 snižuje. Naopak zajímavá je statistika rozvodů, z které vyplývá, že nejvíce k rozvodům docházelo v roce 2008, v roce 2009 došlo k poklesu a v roce 2010 k vzestupu, který však stále nevykazuje hodnoty roku Statistický nižší počet rozvodů oproti předešlým rokům, může mít za následek právě nižší počet sezdaných párů. 16 strana 156 celkem

18 Tabulka 10 Struktura obyvatelstva dle rodinného stavu 13 Datum SLBD Muži celkem z toho podle rodinného stavu Ženy z toho podle rodinného stavu svobodní ženatí rozvedení ovdovělí celkem svobodné vdané rozvedené ovdovělé [1] % 100 % 45,2 42,3 9,8 2,5 100 % 35,4 40,4 11,7 12,4 Zdroj: ČSÚ Tabulka 11 - Sňatečnost, rozvodovost Sňatky Rozvody Zdroj: ČSÚ Počet sňatků v letech klesl o necelých 700. Na jejich poklesu mají podíl také změny legislativy a také počet rozvodů v uvedeném období kolísá, viz graf 5. Graf 5 - Vývoj sňatečnosti a rozvodovosti v MSK Sňatky Rozvody 0 r r r Složení obyvatelstva podle národnosti a státního občanství Podle definice Sčítání lidu, domů a bytů 2011 je národnost definovaná, jako příslušnost k národu, národnostní nebo etnické menšině. Rozhodujícím faktorem není mateřská řeč ani řeč, kterou občan převážně používá nebo lépe ovládá, ale jeho vlastní rozhodnutí. Příslušnost k určitému národu tedy je, na rozdíl od státního občanství, otázkou především pocitovou. A jedná se o niterní rozhodnutí člověka. Většina obyvatel Moravskoslezského kraje se hlásí k české národnosti. K národnosti moravské se v roce 2011 přihlásilo necelých osob, což je výrazný nárůst oproti roku 2001, kdy se k této národnosti přihlásilo jedinců. Narostl také počet obyvatel hlásící se k národnosti slezské. Nárůst počtu obyvatel hlásící se k národnosti moravské a slezské má vliv na snižující se počet obyvatel, kteří se hlásí k národnosti české. U ostatních národnosti došlo během dvaceti let k výraznému úbytku. Přibližně lidí svou národnost během Sčítání lidu, domů a bytů Zdroj: - Obyvatelstvo podle rodinného stavu podle velikostních skupin obcí v kraji [1] Předběžné výsledky 14 Zdroj: - Složení obyvatelstva podle pohlaví a věku 17 strana 156 celkem

19 neuvedlo. Toto číslo je více než 13x větší než v roce 2001, viz tabulka 12. Z toho vyplývá, že přes 300 tisíc obyvatel odmítlo o své národnosti vypovídat. Tabulka 12 Struktura obyvatel dle národnosti 15 Datum SLBD Obyvatelstvo celkem z toho národnost česká moravská slezská slovenská polská německá romská neuvedeno [1] Zdroj: ČSÚ Vlivem globalizace dochází k migraci obyvatelstva a tím i k příchodu obyvatel jiného státního občanství. Nejvíce je v Moravskoslezském kraji jedinců se státním občanstvím České republiky. Přibližně osob má slovenské státní občanství. Mezi posledníma dvěma sčítáními lidu, domů a bytů v kraji značně vzrostl počet obyvatel s polským, ukrajinským, ruským a vietnamským státním občanstvím. Počet lidí s vietnamským státním občanstvím vzrostl přibližně na trojnásobek, čímž se stali obyvateli jejichž počet se na území Moravskoslezského kraje nejvíce zvyšuje. Tabulka 13 - Struktura obyvatel dle státního občanství 16 Datum SLBD Obyvatelstvo celkem z toho podle státního občanství Česká republika Slovensko Německo Polsko Ukrajina Rusko Vietnam [1] Zdroj: ČSÚ Srovnáním tabulky 12 a 13 lze dojít k zajímavým závěrům. I když se ke slovenské národnosti hlásí přibližně obyvatel, podle státního občanství je jich na území Moravskoslezského kraje pouze kolem Také poměr ostatních národností je ve srovnání se státním občanstvím vyšší. Ze srovnání vyplývá fakt, že struktura obyvatel dle státního občanství není totožná se strukturou obyvatel podle národnosti, ke které se hlásí Specifika věkového složení Věková struktura obyvatelstva odráží předchozí vývoj porodnosti, úmrtnosti a migraci. Počet dětí, tj. kategorie 0-14 let, se v letech pohybuje okolo jedinců a tvoří tak početně poměrně stabilní kategorii. Množství osob ve věku let v průběhu sledovaného období pokleslo zhruba o lidí, čímž se také snižuje zastoupení obyvatel v produktivním věku. Zastoupení seniorů v Moravskoslezském kraji vzrostlo období přibližně o osob. Průměrný věk obyvatel byl v roce ,6 roku. Z tabulky 14 i grafu 6 je patrné pomalé stárnutí 15 Zdroj: - Obyvatelstvo podle národnosti podle velikostních skupin obcí v kraji 16 Zdroj: - Obyvatelstvo podle státního občanství podle velikostních skupin obcí v kraji 18 strana 156 celkem

20 populace, což potvrzuje i rostoucí hodnota indexu stáří. Tento jev je typický pro západní společnost zejména v důsledku dlouhodobé nízké úrovni plodnosti a rostoucí naději dožití při narození. Tabulka 14 - Specifika věkového složení Počet obyvatel (stav k ) % 100 % 100 % v tom ve věku: ,3 14,3 14, ,2 70,9 70,5 65 a více ,5 14,9 15,2 Průměrný věk 40,2 40,4 40,6 Index stáří (65+/0 14) 101,2 104,3 105,8 Zdroj: ČSÚ Graf 6 ukazuje podíly jednotlivých skupin obyvatelstva na celku. V letech v MSK pokleslo množství obyvatel ve věku let o 0,7 %. Přičemž úměrně tomuto poklesu v kraji vzrostl počet obyvatel ve věku od 65 let. Graf 6 - Vývoj věkového složení obyvatel MSK ,5% 14,3% ,9% 14,3% ,2% 14,4% ,2% ,5% a více 70,9% 65 a více 65 a více Prognóza věkového složení obyvatelstva Vývoj počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji zobrazuje tabulka 15. Uvedená tabulka obsahuje data z projekce Českého statistického úřadu z roku Data jsou uvedena ve třech variantách: nízká, střední a vysoká. Ve vysoké variantě bylo počítáno s maximálním očekávaným růstem plodnosti, nejvýraznějším zlepšením úmrtnosti a nejvyšší možnou migrací obyvatelstva ze zahraničí. V nízké variantě byl zakomponován přesný opak varianty vysoké. Střední varianta je odpovídá nejpravděpodobnějšímu vývoji počtu obyvatel v uvedeném období. (1) Se vzdalujícím se časovým horizontem od provedení projekce se rozdíly mezi nízkou a vysokou variantou zvyšují, což odráží rostoucí nejistotu budoucího vývoje počtu obyvatel. Uvedená projekce samozřejmě uvažuje neměnné podmínky do budoucna. [1] Předběžné výsledky 17 Zdroj: - Vybrané demografické údaje 19 strana 156 celkem

21 Počet obyvatel Sociodemografická analýza Moravskoslezského kraje Tabulka 15 - Vývoj počtu obyvatel do roku Rok Počet obyvatel k 1.1. Živě narození Zemřelí nízká střední vysoká nízká střední vysoká nízká střední vysoká Zdroj: ČSÚ Predikci vývoje celkového počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji ukazuje graf 7. Dle údajů o nejpravděpodobnějším vývoji, který reprezentuje zelená křivka, by se mělo jednat o celkový nárůst počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji do roku V dalších letech by se pravděpodobně jednalo o pokles obyvatelstva Moravskoslezského kraje. Graf 7 - Vývoj celkového počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji nízká střední vysoká Rok 18 Zdroj: tabulka Tab. 1: Základní výsledky Projekce strana 156 celkem

22 Tabulka 16 - Prognóza počtu obyvatel do roku 2013 dle ORP 19 Počet obyvatel v roce SO ORP Změna (%) Bílovec ,8 Bohumín ,51 Bruntál ,07 Český Těšín ,89 Frenštát pod Radh ,35 Frýdek-Místek ,28 Frýdlant nad Ostravicí ,16 Havířov ,8 Hlučín ,24 Jablunkov ,15 Karviná ,9 Kopřivnice ,29 Kravaře ,66 Krnov ,44 Nový Jičín ,7 Odry ,48 Opava ,7 Orlová ,75 Ostrava ,16 Rýmařov ,21 Třinec ,81 Vítkov ,43 Zdroj: Proces, výpočet: Sociotrendy 19 Zdroj: Hruška-Tvrdý, Lubor a kol. Studie sídelní struktury Moravskoslezského kraje. PROCES Příloha C,str strana 156 celkem

23 Mapa 3: Prognóza změny počtu obyvatel Rýmařov Bruntál Krnov Kravaře Prognóza změny počtu obyvatel pro r ve srv. s r změna v % Opava Hlučín Bohumín Orlová Vítkov Karviná Ostrava Bílovec Havířov Odry Český Těšín Frýdek-Místek Kopřivnice Nový Jičín Třinec > -3,9-5,9 - -4,0-7,9 - -6,0 < -8,0 Frenštát pod Radhoštěm Frýdlant nad Ostravicí Jablunkov km Na základě údajů predikujících počet obyvatel v jednotlivých SO ORP Moravskoslezského kraje, které obsahuje tabulka 16, bude počet obyvatel ve všech SO ORP klesat. Nejvíce se sníží počet obyvatel ve SO ORP Karviná (- 9,9 %) a Havířov (-9,8 %). Naopak nejmenší pokles (- 2,15 %) je predikován pro SO ORP Jablunkov. 1.2 Struktura obyvatelstva dle vzdělání V České republice se rozlišuje vzdělání dle nejvyššího stupně dosaženého vzdělání. Rozlišujeme tedy obyvatele se základním vzděláním, středoškolským vzděláním bez maturity, středoškolským vzděláním s maturitou a s vysokoškolským vzděláním. Z celkového počtu obyvatel Moravskoslezského kraje jich je přibližně starších 15 let. Jedinci starší 15 let již zpravidla dosáhli alespoň základního vzdělání. Vzdělanostní strukturu této skupiny obyvatel v kraji ukazuje tabulka 17, která obsahuje údaje za poslední 4 roky. 22 strana 156 celkem

24 Tabulka 17 - Obyvatelstvo dle vzdělání 20 Vzdělání (údaje v tis.) Celkem 1 251, , , ,0 Vzdělání základní 229,2 214,8 201,5 200,3 střední bez maturity 414,2 396,4 395,9 407,7 střední s maturitou 325,9 338,6 337,7 324,7 vysokoškolské 102,0 121,7 132,0 127,5 Muži 612,7 612,7 609,7 515,1 Vzdělání základní 76,2 69,9 68,7 64,2 střední bez maturity 246,1 240,0 232,6 241,0 střední s maturitou 144,0 147,1 149,2 145,0 vysokoškolské 54,3 64,3 68,1 64,0 Ženy 638,7 637,2 635,4 546,9 Vzdělání základní 153,0 145,0 132,7 136,0 Zdroj: ČSÚ střední bez maturity 168,2 156,4 163,3 166,7 střední s maturitou 181,9 191,5 188,6 179,7 vysokoškolské 47,7 57,4 63,9 63,5 Nejvíce osob má v každoročně v analyzovaném období středoškolské vzdělání bez maturity. Množství vysokoškolsky a středoškolsky s maturitou vzdělaných jedinců v Moravskoslezském kraji v roce 2011 ve srovnání s předchozím rokem mírně pokleslo. Je to způsobenou mírně rostoucí úmrtností a také migrací obyvatelstva. Pouze základní vzdělání má v kraji přibližně 200 tis. osob, což je asi jedna pětina z celkového počtu osob nad 15 let. Základní vzdělání má přibližně dvakrát více žen než mužů. Naopak o třetinu více mužů než žen má středoškolské vzdělání bez maturity. Středoškolsky vzdělaných s maturitou je v kraji více žen, než mužů. V roce 2011 došlo k vyrovnání rozdílu mezi počtem vysokoškolsky vzdělaných mužů a žen. 1.3 Struktura obyvatelstva dle mechanické měny Náplní této části dokumentu je analýza počtu přistěhovalých a vystěhovalých obyvatel ve sledovaném období. Dále je zhodnocena struktura přistěhovalých z ciziny. Analyzováno je také stěhování v rámci republiky i uvnitř Moravskoslezského kraje. Následně jsou uvedeny preferované SO ORP v rámci stěhování i SO ORP, z nichž se nejvíce lidí v kraji vystěhovává. V předposlední části této kapitoly je analyzován přírůstek stěhováním a v poslední celkový přírůstek/úbytek obyvatel v Moravskoslezském kraji Počet přistěhovalých a vystěhovalých osob za období Migrace obyvatelstva je přirozený proces, který s rostoucí globalizací zesiluje. Důvodem stěhování můžou být ekonomické důvody (stěhování za prací), rodinné důvody (sňatek, rozvod), politické, národnostní nebo náboženské důvody. Trendem poslední doby je stěhování z center měst na jejich okraje, kde jsou lidé blíže přírodě. Dále bude analyzováno množství přistěhovalých a vystěhovalých osob v letech i projekce vývoje těchto ukazatelů do budoucna. 20 Zdroj: / 3 Vzdělanostní struktura populace ČR Zdroj: 23 strana 156 celkem

25 Tabulka 18 - Přistěhovalí a vystěhovalí v Moravskoslezském kraji 21 Počet obyvatel Počet obyvatel celkem (stav k ) přistěhovalí [ ] 2,6 3,3 4,4 5,2 4,6 4,0 vystěhovalí [ ] 4,0 5,0 5,6 5,6 5,8 5,3 Počet obyvatel Počet obyvatel celkem (stav k ) přistěhovalí [ ] 4,2 5,9 5,3 3,9 3,6 3,3 vystěhovalí [ ] 5,1 6,0 5,3 6,2 6,8 5,3 Zdroj: ČSÚ Graf 8 - Vývoj podílu přistěhovalých a vystěhovalých ( ) Přistěhovalí Vystěhovalí Změny v obyvatelstvu z důvodu jejich migrace jsou velmi proměnlivé. V grafu 8 je patrný vyšší počet vystěhovalých obyvatel ve srovnání s přistěhovalými. Pouze v letech 2007 a 2008 byl jejich počet přibližně stejný. Rok 2009 a 2009 zaznamenal nejvyšší migrační saldo. Jedním z hlavních důvodů může být vrcholící krize, která právě uvedených letech vrcholila. Migrace obyvatelstva pryč z Moravskoslezského kraje je tedy jedním z faktorů ovlivňujících postupný pokles obyvatel v tomto kraji. Tabulka 19 Projekce vývoje přistěhovalých a vystěhovalých Přistěhovalí [ ] 4,6 4,6 4,7 4,7 4,8 4,8 4,8 Vystěhovalí [ ] 6,1 6,2 6,2 6,3 6,3 6,4 6, Přistěhovalí [ ] 4,9 4,9 4,9 5,0 5,0 5,0 5,1 Vystěhovalí [ ] 6,5 6,5 6,6 6,6 6,6 6,7 6,7 Výpočet: Sociotrendy Prognóza vývoje počtu přistěhovalých i vystěhovalých v Moravskoslezském kraji do roku 2025 byla získána na základě proložení dat z tabulky 18 křivkou mocninného trendu. Ze získaných výsledků uvedených v tabulce 19 je patrný pomalý růst obou ukazatelů. Odhadujeme, že množství přistěhovalých v roce 2025 bude přibližně osob. Množství vystěhovaných v roce 2025 dosáhne dle předpovědi jedinců. 21 Zdroj: část území, obyvatelstvo, životní prostředí, makroekonomika 24 strana 156 celkem

26 1.3.2 Přistěhování z ciziny, stěhování v rámci republiky a vnitřní stěhování Na dalších řádcích bude rozebrána struktura obyvatel přistěhovalých do Moravskoslezského kraje podle jejich národností. Následně provedeme mezikrajské srovnání počtu přistěhovalých a vystěhovalých v rámci České republiky. Na konci této subkapitoly zanalyzujeme vnitřní stěhování v Moravskoslezském kraji. Tabulka 20 - Přistěhování v roce 2011 podle národností 22 Oblast, kraj, okres Celkem Kladné saldo Slovensko Rusko Ukrajina Spojené státy Německo Vietnam Kazachstán Bulharsko Záporné saldo Česká republika Česká republika Moravskoslezský kraj Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava-město Zdroj: ČSÚ Do Moravskoslezského kraje jako celku se v roce 2011 přistěhovalo celkem cizinců. Z hlediska republikového srovnání se do Moravskoslezského kraje přistěhovalo 5 % z celkově přistěhovaných osob. Nejpočetnější přistěhovanou skupinu tvoří Slováci, a to 320 osob. Na druhém místě jsou Ukrajinci a třetí jsou občané Vietnamu, ale jejich počet je ve srovnání se Slováky přibližně 6,4krát menší. Členění počtu přistěhovalých podle okresů je dobře viditelné z tabulky 20. Nejvíce lidí se v roce 2011 přistěhovalo do okresu Ostrava-město, a to téměř polovina všech osob přistěhovaných do Moravskoslezského kraje. Nejméně do okresu Bruntál. Tabulka 21 ukazuje mezikrajské srovnání počtu přistěhovalých a vystěhovalých osob. V celorepublikovém srovnání se nejvíce osob přistěhovalo do Prahy, kterou těsně následuje Středočeský kraj. U ostatních krajů jsou počty přistěhovaných osob přibližně 5krát nižší. Mezi kraje, jejichž saldo přistěhovaných a vystěhovaných osob bylo v roce 2011 kladné, patří Praha, Středočeský kraj, Jihočeský kraj, Plzeňský, Liberecký, Pardubický a Jihomoravský kraj. U zbývajících krajů je toto saldo záporné. Mezi tyto kraje patří i Moravskoslezský kraj. Jiné 22 Zdroj: - Tab Přistěhovalí z ciziny podle státního občanství 25 strana 156 celkem

27 Tabulka 21 Mezikrajské srovnání počtu přistěhovalých a vystěhovalých 23 Obyvatelstvo Přistěhovalí Vystěhovalí ČR celkem Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký v tom kraje Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Zdroj: ČSÚ Moravskoslezský Mapa 4: Mezikrajské srovnání počtu přistěhovalých a vystěhovalých Mezikrajské srovnání počtu přistěhovalých a vystěhovalých Karlovarský Ústecký Liberecký přistěhovalí vystěhovalí Hlavní město Praha Královéhradecký Plzeňský Středočeský Pardubický Vysočina Olomoucký Moravskoslezský Jihočeský Jihomoravský Zlínský km 23 Zdroj: - Tab. B.1 Mezikrajské srovnání vybraných ukazatelů v roce 26 strana 156 celkem

28 V roce 2011 se z Moravskoslezského kraje vystěhovalo osob, což je přibližně 1,6 krát více než přistěhovalých. Podle počtu přistěhovalých je Moravskoslezský kraj na 8. místě a podle počtu vystěhovalých obsadil 11. příčku ve srovnání s ostatními kraji ČR. Z tabulky 5 jsme zjistili, že v roce 2011 souhrnně v celé České republice byly natalita a mortalita na zhruba stejné úrovni. Dle údajů ČSÚ (tabulka 5) je predikován v dalších letech vyšší počet zemřelých než živě narozených. Připojíme-li k tomuto údaji předpoklad, že množství vystěhovalých bude přibližně 1,6krat vyšší než přistěhovalých (jako v roce 2011), dá se očekávat výrazný pokles počtu obyvatel v kraji. Tabulka 22 - Přistěhovalí v roce 2011-vnitřní stěhování 24 Oblast, kraj, okres Objem vnitřního stěhování Přistěhovalí z ČR z ciziny celkem celkem muži celkem muži celkem muži celkem muži Česká republika Moravskoslezský kraj Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava-město Zdroj: ČSÚ V roce 2011 se v rámci Moravskoslezského kraje přestěhovalo osob, z toho mužů. Nejvíce lidí změnilo své bydliště v rámci okresu Karviná, kde se přestěhovalo jedinců. Výrazný pohyb obyvatelstva byl dle údajů ČSÚ zaznamenán také v rámci okresu Frýdek-Místek. Naopak nejméně osob se přestěhovalo v rámci okresu Ostrava-město, a to 854 lidí Preferované obce s rozšířenou působností v rámci stěhování Lidé se stěhují do různých míst. Mezi nejvíce preferované SO ORP patřila Ostrava s počtem přistěhovaných osob, následována SO ORP Frýdek-Místek, kde však již počet přistěhovaných osob byl více jak poloviční. Mezi SO ORP, které překročily hranici 1000 přistěhovaných obyvatel, se dále zařadil Havířov a Opava. SO ORP s nejnižším počtem přistěhovalých osob je Vítkov následovaný SO ORP Odry, viz tabulka Zdroj: - Tab Přistěhovalí podle oblastí, krajů a okresů 27 strana 156 celkem

29 Tabulka 23 - Přistěhovalí dle SO ORP 25 SO ORP Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát p. Radhoštěm Frýdek-Místek Frýdlant n. Ostravicí Havířov Hlučín Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Nový Jičín Odry Opava Orlová Ostrava Rýmařov Třinec Vítkov Zdroj: ČSÚ 25 Data za rok 2011 budou zveřejněna Zdroj: r_ v každém souboru data o jedné ORP 28 strana 156 celkem

30 Mapa 5: Přistěhovalí dle SO ORP Krnov Bruntál Rýmařov Vítkov Opava Kravaře Hlučín Bohumín Ostrava Orlová Karviná Havířov Bílovec Odry Český Těšín Frýdek-Místek Kopřivnice Třinec Nový Jičín Frenštát pod Radhoštěm Frýdlant nad Ostravicí Přistěhovalí dle ORP Jablunkov rok 2010 < > km Z SO ORP Ostrava se v letech vystěhoval největší počet obyvatel, přičemž v roce 2010 se jednalo o osob. Zhruba 2150 lidí se v roce 2010 vystěhovalo z SO ORP Karviná a přibližně osob z SO ORP Havířov. Z SO ORP Frýdek-Místek, Opava a Orlová se v roce 2010 vystěhovalo přes obyvatel, viz tabulka strana 156 celkem

31 Tabulka 24 - Vystěhovalí dle SO ORP 26 SO ORP Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát p. Radhoštěm Frýdek-Místek Frýdlant n. Ostravicí Havířov Hlučín Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Nový Jičín Odry Opava Orlová Ostrava Rýmařov Třinec Vítkov Zdroj: ČSÚ 26 Data za rok 2011 budou zveřejněna Zdroj: r_ v každém souboru data o jedné ORP 30 strana 156 celkem

32 Mapa 6: Vystěhovalí dle SO ORP Krnov Bruntál Rýmařov Vítkov Opava Kravaře Hlučín Bohumín Ostrava Orlová Karviná Havířov Bílovec Odry Český Těšín Frýdek-Místek Kopřivnice Třinec Nový Jičín Frenštát pod Radhoštěm Frýdlant nad Ostravicí Vystěhovalí dle ORP rok 2010 Jablunkov < > km Z SO ORP Ostrava se v letech vystěhoval největší počet obyvatel, přičemž v roce 2010 se jednalo o osob. Zhruba 2150 lidí se v roce 2010 vystěhovalo z SO ORP Karviná a přibližně osob z SO ORP Havířov. Z SO ORP Frýdek-Místek, Opava a Orlová se v roce 2010 vystěhovalo přes obyvatel Přírůstek stěhováním z počtu obyvatel v MSK Příznačnějším názvem této části je spíše úbytek stěhováním ve sledovaném období. Přírůstek je totiž ve všech letech záporný, jak ukazuje tabulka 25. Tabulka 25 - Přírůstek stěhováním v Moravskoslezském kraji Přírůstek stěhováním ( ) -1,4-1,7-1,3-0,4-1,1-1, Přírůstek stěhováním ( ) -1,0-0,1-0,1-2,3-3,2-2,0 Zdroj: ČSÚ Vývoj přírůstku obyvatel Moravskoslezského kraje stěhováním je v letech značně proměnlivý. V roce 2001 přírůstek stěhováním poklesl o 300 obyvatel. V letech hodnota ukazatele sice rostla, avšak stále byla v záporná, tzn. docházelo k úbytku obyvatel. V dalších 2 letech 27 Zdroj: část území, obyvatelstvo, životní prostředí, makroekonomika Zdroj: - Moravskoslezský kraj Zdroj: - Moravskoslezský kraj 31 strana 156 celkem

33 jeho hodnota opět klesala, a to až na osob za rok. V průběhu následujících 2 let přírůstek stěhováním opět rostl. Svého maxima ve výši -100 osob dosáhl v roce 2007 a na této hodnotě setrval i v následujícím roce. V roce 2009 hodnota ukazatele prudce poklesla, což zřejmě způsobila vrcholící ekonomická krize, která zapříčinila stěhovaní osob za pracovními příležitostmi, kterým se jim v Moravskoslezském kraji nedostávalo. Dosud je přirozený přírůstek ve výši maximálně osob. Tabulka 26 - Přírůstek stěhování - predikce Přírůstek stěhováním ( ) -1,7-1,7-1,7-1,7-1,7-1,7-1, Přírůstek stěhováním ( ) -1,7-1,7-1,8-1,8-1,8-1,8-1,8 Výpočet: Sociotrendy Predikce přírůstku stěhováním byla získána proložením přímky logaritmického trendu daty z tabulky 25. Na základě odhadů v tabulce 2 lze očekávat, že vývoj ukazatele v letech bude oscilovat okolo hodnot a 1800 přistěhovalých ročně s mírným rostoucím trendem Celkový přírůstek/úbytek počtu obyvatel v MSK Příznačnějším názvem této části je opět spíše celkový úbytek počtu obyvatel než jejich přírůstek. Po většinu analyzovaného období byl totiž celkový přírůstek záporný. Tabulka 27 - Celkový přírůstek v Moravskoslezském kraji Celkový přírůstek ( ) -2,7-3,0-2,6-1,9-2,1-2, Celkový přírůstek ( ) -1,2 0,5 0,3-2,3-3,3-3,3 Zdroj: ČSÚ V letech docházelo k celkovému úbytku obyvatel v Moravskoslezském kraji, tzn., že celkový přírůstek byl záporný. Nejvyšší celkový úbytek byl v roce 2001, a to jedinců. V letech došlo k celkovému přírůstku. Avšak v roce 2009 se výrazně projevily dopady krize a došlo k výraznému celkovému úbytku obyvatel Moravskoslezského kraje. V letech byl celkový úbytek ve výši osob ročně. Tabulka 28 - Celkový přírůstek - predikce Celkový přírůstek ( ) -1,6-1,6-1,5-1,5-1,5-1,5-1, Celkový přírůstek ( ) -1,4-1,4-1,4-1,4-1,3-1,3-1,3 Výpočet: Sociotrendy Vývoj celkového přírůstku obyvatel Moravskoslezského kraje do budoucna byl predikován na základě proložení křivky logaritmického trendu daty z tabulky 27. Odhady v tabulce 28 ukazují, že v letech celkový přírůstek poroste. Stále však bude v kraji docházet k celkovému úbytku obyvatel. 28 Zdroj: část území, obyvatelstvo, životní prostředí, makroekonomika Zdroj: - Moravskoslezský kraj Zdroj: - Moravskoslezský kraj 32 strana 156 celkem

34 Tabulka 29 - Ekonomicky aktivní a neaktivní obyvatelstvo MSK Sociodemografická analýza Moravskoslezského kraje 1.4 Struktura obyvatelstva dle ekonomické aktivity Následující část se zabývá strukturou obyvatelstva dle ekonomické aktivity. Za ekonomicky aktivní se považují osoby zaměstnané a osoby nezaměstnané, které práci aktivně hledají a jsou tak připraveny k nástupu do zaměstnání. Naopak za ekonomicky neaktivní se považují důchodci, studenti a děti do 14 let Ekonomicky aktivní a ekonomicky neaktivní obyvatelstvo V Moravskoslezském kraji mírně převažuje podíl ekonomicky neaktivních obyvatel, jedná se o necelé dvě procenta, jak je uvedeno v tabulce 29. Ve skupině ekonomicky neaktivních obyvatel tvoří nejpočetnější skupinu důchodci. Naopak skupina studenti a děti do 14 let, u nichž se ekonomická aktivita teprve očekává, má trend klesající. Podíl ekonomicky neaktivních obyvatel se v období od roku 2008 do roku 2010 kontinuálně zvyšuje na úkor ekonomicky aktivní populace. Její počet se mezi léty 2009 a 2010 snížil o zhruba osob. Zároveň se zvyšuje počet nezaměstnaných osob, kdy právě mezi léty 2008 a 2009 došlo k výraznému nárůstu, a to o přibližně osob, který se však mezi léty 2009 a 2010 zmírnil. Obyvatelstvo celkem 1 251, , ,10 ekonomicky aktivní populace 15 a více let (pracovní síla) ekonomicky neaktivní Zdroj: ČSÚ celkem ,2 605 zaměstnaní v NH (ILO) 1) 568,6 557,5 543,5 nezaměstnaní 45,3 59,7 61,4 celkem 637,4 632,7 640,1 důchodci 279,5 284,5 289,6 studenti 112,6 111,9 110,6 děti do 14 let ,3 177,9 ostatní 65,4 57, Procento ekonomicky aktivních ve srovnání s republikovými údaji Moravskoslezský kraj je v mezikrajském srovnání podle celkové populace na 13. místě. Při srovnání množství ekonomicky aktivních osob je na místě 12. Avšak v roce 2010 měl nejvyšší nezaměstnanost mezi kraji v České republice. V MSK žije nejvíce ekonomicky neaktivních obyvatel v rámci ČR, a tento údaj má značný vliv na ekonomické ukazatele uvedené dále. Míra ekonomické aktivity je v MSK druhá nejnižší v rámci ČR, je o 1,7 % nižší než celorepublikový průměr. Míra zaměstnanosti je zde také druhá nejnižší z krajů ČR a obecná míra nezaměstnanosti je v MSK třetí nejvyšší v ČR. 29 1) s jediným nebo hlavním zaměstnáním, včetně ozbrojených sil. Zdroj: Ekonomická aktivita obyvatel (VŠPS) 33 strana 156 celkem

35 Tabulka 30 - Základní charakteristiky ekonomického postavení populace 15 a více let podle krajů v r muži a ženy celkem Populace (tis. osob) Pracovní síla (ekonomicky aktivní, tis. osob) v tom zaměstnaní (tis. osob) nezaměstnaní (tis. osob) Ekonomicky neaktivní (tis. osob) Míra ekonomické aktivity (%) Míra zaměstnanosti (%) Česká republika 9 015, , ,2 383, ,5 58,4 54,2 7,3 Hlavní město Praha 1 096,8 682,4 656,8 25,6 414,4 62,2 59,9 3,8 Středočeský kraj 1 063,8 635,5 602,2 33,3 428,3 59,7 56,6 5,2 Jihočeský kraj 545,8 316,8 300,0 16,8 229,0 58,0 55,0 5,3 Plzeňský kraj 492,5 290,8 273,7 17,1 201,8 59,0 55,6 5,9 Karlovarský kraj 262,5 161,9 144,4 17,5 100,7 61,7 55,0 10,8 Ústecký kraj 708,6 407,3 361,9 45,4 301,3 57,5 51,1 11,2 Liberecký kraj 373,7 216,6 201,5 15,1 157,1 58,0 53,9 7,0 Královéhradecký kraj 474,1 272,5 253,8 18,7 201,7 57,5 53,5 6,9 Pardubický kraj 440,9 253,4 235,0 18,4 187,5 57,5 53,3 7,2 Kraj Vysočina 440,2 255,9 238,2 17,7 184,3 58,1 54,1 6,9 Jihomoravský kraj 991,2 576,2 531,8 44,4 415,0 58,1 53,7 7,7 Olomoucký kraj 550,2 306,2 278,5 27,7 244,0 55,7 50,6 9,1 Zlínský kraj 507,9 288,5 264,0 24,5 219,3 56,8 52,0 8,5 Moravskoslezský kraj Zdroj: ČSÚ 1 067,2 605,0 543,5 61,4 462,2 56,7 50,9 10,2 Obecná míra nezaměstnanosti (%) 30 Zdroj: ČSÚ - výběrové šetření pracovních sil (VŠPS), údaje jsou pro rok strana 156 celkem

36 Mapa 7: Ekonomické postavení populace MSK Základní charakteristiky ekonomického postavení populace zaměstnaní míra nezaměstnanosti nezaměstnaní < 5,01 Ústecký Liberecký ekonomicky neaktivní 5,01-7,00 7,01-9,00 > 9,00 Karlovarský Hlavní město Praha Královéhradecký Plzeňský Středočeský Vysočina Pardubický Olomoucký Moravskoslezský Jihočeský Zlínský Jihomoravský km Moravskoslezský kraj má, po Ústeckém kraji (4,9 %) největší podíl domácností (4,2 %), které mají na osobu méně než 4 000,- Kč, jak je uvedeno v tabulce 31 (poslední sloupec). Nejčetnější zastoupení domácností bylo ve skupině s čistým měsíčním příjmem v rozmezí ,- Kč, a to téměř dvě pětiny (38,9 %) domácností. Ve srovnání s celorepublikovými údaji, příjmy osob v Moravskoslezském kraji v rozmezí od ,- Kč vykazují vyšší hodnoty než jsou republikové hodnoty. A v rozmezí od ,- Kč a výše vykazují hodnoty nižší. Z uvedeného vyplývá, že více než 80 % osob v Moravskoslezském kraji má čistý měsíční zisk nižší než ,- Kč. 35 strana 156 celkem

37 Podíl domácností ve skupině (%) Sociodemografická analýza Moravskoslezského kraje Tabulka 31 - Domácnosti v krajích ČR ve skupinách podle čistého měsíčního příjmu na osobu 31 Domácnosti celkem v kraj Hl. m. Středo- Karlovar- Králové- Jihomo- Moravsko- Jihočeský Plzeňský Ústecký Liberecký Pardubický Vysočina Olomoucký Zlínský Praha český ský hradecký ravský slezský Počet domácností Počet osob Skupiny podle čistého měsíčního příjmu na osobu (Kč) do a více 2,2 0,3 2,2 1,2 0,6 2,3 4,9 1,7 2 1,6 0,6 1,9 3,7 2,5 4,2 4,5 1,1 3,5 4,8 3 4,6 7,7 4 3,7 6,3 4,8 4,9 6,1 5,4 6,2 10,6 3,9 9,4 10,5 8,7 12,8 13,7 11,7 9,3 13,3 11,4 13, ,8 12,6 20,2 11,8 16,8 22, ,6 18, , , ,6 24, ,9 38,8 41,1 41, ,4 38,1 44,3 43,8 40, ,3 37,2 39,5 38,9 13,2 20,3 16,4 13,3 10,4 10,6 10,1 9, ,5 14,9 10,3 10,6 10,1 6,9 16 8,3 6 7,7 7,9 4,7 4,7 4,5 4 6,5 4,8 4,5 4,2 3,7 2 5,6 1,6 0,2 3,3 0,6 1,8 0,6 1,1 2,4 1,8 1,5 1,5 1,2 1,1 0,6 2,3 0,9 0,3 0,3 0,4 0,3 0,4 0, ,4 0,2 0,5 0,2 31 Zdroj: 36 strana 156 celkem

38 1.5 Sociální bydlení Jedním z nejužívanějších pojmů z oblasti bytové politiky je sociální bydlení 32. Jeho obsah je však velmi neurčitý. Pro sociální bydlení jsou typické určité charakteristiky, jež usnadňují jeho identifikaci. Jedná se zejména o tyto vlastnosti: častá, avšak ne nutná, podpora výstavby z veřejných prostředků; je poskytováno často, ale ne nutně, specifickými neziskovými organizacemi nebo organizacemi z veřejného sektoru; nájemné nereaguje na vývoj situace na místním trhu, ale na skutečné náklady spojené s držbou a provozem dané nemovitosti; bytové jednotky jsou určeny domácnostem s nižšími příjmy, ale nejsou jimi ve všech případech užívány. Obce s POU MSK disponují obecními byty, jejichž počet v jednotlivých obcích je uveden v tabulce 32. Neobsazených bytů, tedy bytů, které by mohly sloužit jako tzv. sociální byty, je podstatně méně, jedná se pouze o 1218 bytů. Průměrně by se jednalo o 45 bytů na jednu obec, což jsou hypotetické úvahy. Nicméně 11 obcí uvedlo, že nemá volný ani jeden byt. Byty, pokud je obec má k dispozici, jsou využívané specifickými cílovými skupinami obyvatel obce, zejména rodinami s dětmi, případně rodinami ohroženými sociálním vyloučením jako byty sociální (např. Odry), případně má město samostatně zpracovanou koncepci sociálního bydlení (např. Opava). 32 Pro naplnění základní definice sociálního bydlení podle zákona je třeba splnit určitá kritéria, která se týkají maximální podlahové plochy. Zákon o dani z přidané hodnoty praví: Bytem pro sociální bydlení se rozumí byt, jehož celková podlahová plocha nepřesáhne 120 m 2. Celkovou podlahovou se rozumí součet podlahových ploch všech místností bytu, včetně místností, které tvoří příslušenství bytu, s výjimkou podílu na společných částech domu. Bytovým domem pro sociální bydlení se rozumí bytový dům, v němž nejsou jiné byty než byty pro sociální bydlení. (2, 48) Tato kritéria jsou platná od roku Zdroj: =search&sclient=psyab&oq=soci%c3%a1ln%c3%ad+by&gs_l=&pbx=1&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.r_qf.,cf.osb&fp=680b729a013916f0&biw=1518& bih= strana 156 celkem

39 Tabulka 32 - Výzkum Obce s POU Obecní byty Neobsazené byty Bílovec Bohumín Bruntál Frenštát pod Radhoštěm Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí 32 8 Fulnek Havířov Hlučín Horní Benešov Jablunkov 83 0 Karviná Kopřivnice Krnov Město Albrechtice Nový Jičín Odry Opava Orlová Osoblaha Ostrava Příbor Rýmařov Studénka Třinec Vítkov Vratimov Vrbno pod Pradědem Celkem Zdroj: Výzkum zadavatelé sociálních služeb v MSWH, 2012, Sociotrendy (Údaje z POU Český Těšín a Kravaře získány nebyly.) 1.6 Kriminalita, prevence kriminality Pojem kriminalita zahrnuje veškeré páchání přestupků a trestných činů. 34 Prevence kriminality se týká nejen orgánů státní i místní správy, nestátních subjektů, právnických subjektů a všech občanů kraje. Efektivních opatření v oblasti prevence kriminality lze dosáhnout dlouhodobou a koordinovanou spoluprací všech dotčených subjektů. V MSK byla pro léta vypracována koncepce kriminality, jejímž cílem bylo zajistit koordinaci, sběru dat a mapování jednotlivých činností v oblasti prevence kriminality. Níže uvedené údaje aktualizují stav různých aspektů kriminality v MSK. 33 Zdroj: Výzkum Zadavatelé sociálních služeb v MSWH, 2012, Sociotrendy. Pokud bychom počítali průměrný počet bytů na jednu obec, jednalo by se o 1510 bytů. 34 Zdroj: 38 strana 156 celkem

40 1.6.1 Přehled obvodních oddělení Policie ČR a jim příslušejících obcí s rozšířenou působností na území Moravskoslezského kraje pořadí všech obvodních oddělení MSK z hlediska zatíženosti trestnou činností 35 Nejvíce byla trestnou činností zatížena obvodní oddělení Ostravy, zejména oddělení Ostrava Přívoz, Ostrava Kunčice, Ostrava Mariánské Hory a Ostrava Vítkovice. Právě Ostrava Přívoz má vede tento žebříček se značným náskokem, kdy index zatíženosti trestnou činností (viz tabulka 33a) dosahuje hodnoty 180, 5. Naopak nejnižších hodnot dosahují Pálkovice - obvodní oddělní Frýdku- Místku. Nízkých hodnot dosáhlo tako obvodní oddělení Kravaře. Tabulka 33a - Obvodní oddělení MSK z hlediska zatíženosti trestnou činností Obvodní oddělení PČR Obec s rozšířenou působností Počet obyvatel Počet TČ Index (na 1000 obyv.) OV-Přívoz (II) Ostrava ,5 1. Pořadí OV-Kunčice (III) Ostrava ,8 2. Ostrava-střed (I) Ostrava ,51 3. OV-Mariánské Hory (I) Ostrava ,55 4. OV-Vítkovice(I) Ostrava ,14 5. Karviná (II) Ostrava ,49 6. Havířov 2(II) Havířov ,21 7. OV-Slezská Ostrava(II) Ostrava ,39 8. OV-Poruba(II) Ostrava ,99 9. Orlová(II) Orlová , OV-Radvanice(III) Ostrava , Havířov-Šumbark(II) Havířov , OV-Poruba(II) Ostrava , OV-Zábřeh(II) Ostrava ,6 14. Frýdek-Místek(I) Frýdek-Místek ,5 15. OV-Hrabůvka (I) Ostrava , Bohumín(II) Bohumín , Petřvald(III) Orlová , Horní Suchá(III) Havířov , Havířov1 (II) Havířov , Bruntál (II) Bruntál , Zdroj: Koncepce prevence kriminality Moravskoslezského kraje na léta ; 9ho+kraje+na+l%C3%A9ta+2009+%E2%80% &pf=p&output=search&sclient=psyab&oq=Koncepce+prevence+kriminality+Moravskoslezsk%C3%A9ho+kraje+na+l%C3%A9ta+2009+%E2%80% &gs_l= &pbx=1&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.r_qf.,cf.osb&fp=943f16e1b3a52d4b&biw=1875&bih= strana 156 celkem

41 Vítkov(III) Vítkov , Frýdlant n.o (II) Frýdlant n.o , Opava(I) Opava ,2 24. Český Těšín(II) Český Těšín , Nový Jičín (I) Nový Jičín , Kopřivnice(II) Kopřivnice , Rýmařov(III) Rýmařov , Karviná 7 (II) Karviná , Moravský Beroun(III) Bruntál , Vrbno p. Pradědem(III) Bruntál , Příbor(III) Nový Jičín , Krnov(II) Krnov , Hnojník(IV) Třinec , Frenštát pod. R.(II) Frenštát pod R , Dobrá(III) Frýdek-Místek , Dětmarovice(III) Orlová , Vratimov(III) Ostrava , Město Albrechtice(III) Krnov , Horní Benešov(III) Bruntál , Krásná(IV) Frýdek-Místek , Hradec nad Moravicí(III) Opava , Třinec(I) Třinec , Hlučín(II) Hlučín , Břidličná(III) Rýmařov , Fulnek(III) Odry , Bílovec(III) Bílovec , Těrlicko(III) Havířov , Odry(III) Odry , Velká Polom(III) Opava , Velké Heraltice(III) Opava , Brušperk(III) Frýdek-Místek , strana 156 celkem

42 Studénka(III) Bílovec , Jablunkov(III) Jablunkov , Kravaře(III) Kravaře , Pálkovice(IV) Frýdek-Místek , Zdroj: Koncepce prevence kriminality Moravskoslezského kraje na léta Oběti trestné činnosti Obětí trestného činu se rozumí každý, komu bylo trestným činem ublíženo a komu tak vznikla škoda na majetku, zdraví nebo mu byla způsobená škoda morální či jiná. Oběťmi kriminality jsou muži, ženy či celé skupiny osob. Oběti kriminality jsou uvedeny v členění podle věkových skupin i v podrobnějším členění podle okresů. Nejprve jsou uváděny údaje za rok 2010, následně za rok Tabulka 34b - Oběti kriminality v MSK v roce 2010 Druhy kriminality Věk nad 60 celkem objekt napadení: muž objekt napadení: žena objekt napadení: skupina celkem Zdroj: Policejní prezidium ČR V roce 2010 bylo v Moravskoslezském kraji celkem 7070 obětí kriminality. Největší zastoupení mezi oběťmi měly ženy ve věku nad 19 let, což je také dáno tím, že kategorie disponuje nejširším intervalem.. Nejméně obětí kriminality se dotýká (logicky) skupin obyvatel. Celkový přehled obětí kriminality v roce 2010 je obsažen v tabulce 33. Nejvíce napadených mužů, žen i skupin bylo v okrese Opava. Tabulka 35 - Oběti kriminality ve věku 1 15 let Druhy kriminality Celkem Bruntál Frýdek- Místek Karviná Nový Jičín Ostrava Opava objekt napadení: muž objekt napadení: žena objekt napadení: skupina celkem Zdroj: Policejní prezidium ČR Ve věkové skupině od 1 roku do 15 let bylo v roce 2010 celkem 296 obětí kriminality. Z toho více než třetina obětí byla opět z okresu Opava. Druhé místo náleží okresu Karviná s počtem 78 obětí v uvedené věkové skupině. Nejméně obětí kriminality ve věku do 15 let bylo v okrese Frýdek-Místek. Tabulka 36 - Oběti kriminality ve věku let Druhy kriminality Celkem Bruntál Frýdek- Místek Karviná Nový Jičín Ostrava Opava objekt napadení: muž objekt napadení: žena objekt napadení: skupina celkem Zdroj: Policejní prezidium ČR 41 strana 156 celkem

43 Obětí ve věku od 15 do 18 let bylo v roce 2010 více než v kategorii 1-15 let, a to 327. Nejvíce obětí bylo opět v okrese Opava (167 obětí). V okrese Karviná jich bylo 71 a v ostatních okresech MSK již výrazně méně. Nejnižší počet obětí ve věku let byl zaznamenán v okrese Bruntál, a to pouze 17. Tabulka 37 - Oběti kriminality ve věku let Druhy kriminality Celkem Bruntál Frýdek- Místek Karviná Nový Jičín Ostrava Opava objekt napadení: muž objekt napadení: žena objekt napadení: skupina celkem Zdroj: Policejní prezidium ČR V nejširší kategorii, kterou jsou oběti kriminality od 19 do 60 let, bylo v roce 2010 celkem 5331 obětí. Z čehož nejvíce jich bylo v okrese Opava, a to Necelý jeden tisíc obětí bylo zaevidováno v okrese Karviná. V ostatních okresech Moravskoslezského kraje nedosáhl počet obětí ve věku let v roce 2010 počtu 500. Tabulka 38 - Oběti kriminality ve věku nad 60 let Druhy kriminality Celkem Bruntál Frýdek- Místek Karviná Nový Jičín Ostrava Opava objekt napadení: muž objekt napadení: žena objekt napadení: skupina celkem Zdroj: Policejní prezidium ČR Obětí kriminality ve věku nad 60 let bylo v roce 2010 celkově Nejvyšší počet jich opět byl v okrese Opava. Na druhém místě je s odstupem 583 obětí okres Karviná. O 101 obětí méně, než v okrese Karviná zaznamenal okres Frýdek-Místek. Nejméně obětí starších 60 let bylo v okresech Nový Jičín a Bruntál. Kriminalita v roce 2010 byla častěji páchána na ženách než na mužích. Ženy jako oběti totiž převažovaly ve všech věkových kategoriích. Naopak nejméně kriminality bylo spácháno na skupinách. V pokračování této kapitolky budou zanalyzovány oběti kriminality v roce Tabulka 39 - Oběti kriminality v MSK v roce 2011 Druhy kriminality Věk nad 60 celkem objekt napadení: muž objekt napadení: žena objekt napadení: skupina Zdroj: Policejní prezidium ČR V roce 2011 bylo v Moravskoslezském kraji zaznamenáno celkem 7695 obětí kriminality. Nejčastěji byly napadány ženy. Případů, kdy objektem napadení byl muž, bylo zaznamenáno o 338 méně oproti případům napadení žen. Nejvíce obětí kriminality bylo v kategorii let. Souhrnný přehled obětí kriminality v roce 2011 je v tabulce strana 156 celkem

44 Tabulka 40 - Oběti kriminality ve věku 1 15 let Druhy kriminality Celkem Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Ostrava Opava objekt napadení: muž objekt napadení: žena objekt napadení: skupina celkem Zdroj: Policejní prezidium ČR V roce 2011 bylo v Moravskoslezském kraji celkem 318 obětí kriminality ve věku od 1 do 15 let. Nejvíce jich bylo v okrese Opava, a to téměř třetina. Významná část (89 obětí) z celkového počtu obětí byla zaznamenána také v okrese Karviná. Naopak nejméně objektů napadení bylo v uvedené kategorii v roce 2011 v okrese Ostrava (21 obětí). Tabulka 41 - Oběti kriminality ve věku let Druhy kriminality Celkem Bruntál Frýdek- Místek Karviná Nový Jičín Ostrava Opava objekt napadení: muž objekt napadení: žena objekt napadení: skupina celkem Zdroj: Policejní prezidium ČR Celkový počet obětí kriminality ve věku od 15 do 18 dosáhl v Moravskoslezském kraji v roce 2011 hodnoty 310 obětí. Největší množství objektů napadení bylo zaznamenáno v okrese Opava. V okrese Karviná byla napadena přibližně polovina objektů ve srovnání s okresem Opava. Nejméně obětí kriminality bylo v uvedeném roce v kategorii let v okrese Ostrava, a to pouze 14 obětí. Tabulka 42 - Oběti kriminality ve věku let Druhy kriminality Celkem Bruntál Frýdek- Místek Karviná Nový Jičín Ostrava Opava objekt napadení: muž objekt napadení: žena objekt napadení: skupina celkem Zdroj: Policejní prezidium ČR Obětí kriminality ve věku od 19 do 60 let bylo v Moravskoslezském kraji v roce 2011 zaznamenáno celkem Nejvíce jich opět bylo v okrese Opava, a to Na druhém místě si svou pozici udržel okres Karviná s 1141 oběťmi. Nejméně objektů napadení ve věku let zaznamenal okres Bruntál, kde bylo v roce 2011 v uvedené kategorii jen 219 obětí. Tabulka 43 - Oběti kriminality ve věku nad 60 let Druhy kriminality Celkem Bruntál Frýdek- Místek Karviná Nový Jičín Ostrava Opava objekt napadení: muž objekt napadení: žena objekt napadení: skupina celkem Zdroj: Policejní prezidium ČR 43 strana 156 celkem

45 V roce 2011 bylo v Moravskoslezském kraji celkem 1265 obětí kriminality ve věku nad 60 let. Nejvyšší počet jich byl v okrese Opava (834 obětí). V okrese Karviná bylo 227 obětí kriminality. Nejméně obětí kriminality starších 60 let bylo v roce 2011 v okrese Bruntál. V letech 2010 a 2011 struktura obětí kriminality zůstala přibližně stejná. Nejvíce objektů napadení bylo v obou letech ve všech kategoriích v okrese Opava. Druhou pozici v počtu obětí kriminality zaujímá okres Karviná. Který z okresů je na tom nejlépe, nelze jednoznačně říci, protože pořadí okresů s nejnižším počtem obětí kriminality se měnilo v závislosti na analyzované kategorii i roce Pachatelé trestné činnosti 36 Jako trestný čin se označuje jednání, kterým pachatel zásadním způsobem poškozuje nebo ohrožuje státní mocí chráněné zájmy. Stát proto za toto jednání trestá. 37 Níže jsou uvedeny údaje o pachatelích trestné činnosti v Moravskoslezském kraji v roce V roce 2011 bylo v Moravskoslezském kraji zaevidováno celkem pachatelů trestné činnosti. Z tohoto počtu bylo přibližně recidivistů, kteří se v největší míře dopouštěli majetkových trestných činů. V uvedeném roce spáchalo v MSK trestný čin 238 nezletilých. Nezletilí se dopouštěli nejvíce také majetkoprávních trestných činů. V roce 2011 spáchalo trestný čin 921 mladistvých, kteří se stejně jako nezletilí dopouštěli nejvíce majetkových trestných činů. Dále páchali mladiství ve značném množství krádeže, a to jak vloupáním, tak prosté krádeže. Děti celkově mají na svědomí nejvíce majetkových trestných činů, dále krádeže a ostatní kriminální činy. Podrobný přehled množství pachatelů různých druhů trestné činnosti je obsahem tabulky 43. Tabulka 44 Pachatelé trestné činnosti Druhy kriminality zjištěno recidivisté nezletilí (1-14 let) m ladiství (15-17 let) Vraždy celkem: Násilné činy celkem: Mravnostní činy celkem: Krádeže vloupáním celkem: Krádeže prosté celkem: Majetkové činy celkem: Ostatní krim. činy celkem: Zbývající kriminalita celkem: Hospodářské činy celkem: Vojenské trestné činy Obecná kriminalita celkem: Zdroj: Policejní prezidium ČR děti (1-17 let) 36 Údaje uvedené v této části byly získány ze zdroje: aspx 37 Zdroj: 44 strana 156 celkem

46 Graf 9 - Druhy kriminality podle pachatelů trestné činnosti Vraždy celkem: Násilné činy celkem: Mravnostní činy celkem: Krádeže vloupáním celkem: Krádeže prosté celkem: Majetkové činy celkem: Ostatní krim. činy celkem: Zbývající kriminalita celkem: Hospodářské činy celkem: Vojenské trestné činy zjištěno recidivisté nezletilí (1-14 let) mladiství (15-17 let) děti (1-17 let) 0% 20% 40% 60% 80% 100% V grafu 9 je zobrazeno zastoupení jednotlivých skupin pachatelů na celkovém počtu trestných činů. Recidivisté mají nejvyšší podíl na ostatních kriminálních činech, a to více než 50 %. Více než 40% recidivistů páchá zbývající kriminalitu. Děti mají nejvyšší podíl také na ostatních kriminálních činech. Dále se děti ještě ve značné míře podílejí na vraždách, násilných a mravnostních činech. Stejně jako děti páchají trestné činy i mladiství. Nezletilí zaujímají v jednotlivých druzích trestné činnosti nepříliš významné místo Vývoj kriminality v MS kraji za období Vývoj kriminality v letech v jednotlivých krajích České republiky je zobrazen v grafu Je z něj vidět, že v letech zaujímal Moravskoslezský kraj druhé místo mezi všemi kraji ČR. V tomto období bylo každoročně spácháno více trestných činů pouze ve Středočeském kraji. Avšak v roce 2009 bylo v Moravskoslezském kraji zaregistrováno trestných činů. Pomyslnou nejvyšší příčku mezikrajského srovnání počtu ročně spáchaných trestných činů si Moravskoslezský kraj udržel také v letech 2010 a V celém sledovaném období přesahovalo množství trestných činů v Moravskoslezském kraji sumu ročně. 38 Zdroj: ČSÚ, Vývoj v krajích: Aktualizovat&cas_1_99= strana 156 celkem

47 Graf 10 - Vývoj kriminality v letech počty trestných činů r r r r r.2004 r r r r r r r Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Vývoj zjištěných trestných činů dle okresů MSK V druhé části této subkapitoly je popsána analýza vývoje trestných činů v Moravskoslezském kraji v členění dle okresů kraje. Výchozí data jsou uvedena v tabulce 50. Dle tabulky 45, kde je zobrazen vývoj zjištěných trestných činů, lze usoudit, že z pohledu členění na jednotlivé okresy dochází spíše k snižování těchto hodnot. Pouze u okresu Opava dochází k nárůstu, který však již nedosahuje hodnot z roku Tabulka 45 - Vývoj zjištěných trestných činů dle okresů Moravskoslezského kraje Bruntál Frýdek-Místek Karviná Ostrava Nový Jičín Opava Zdroj: Policejní prezidium ČR 46 strana 156 celkem

48 Mapa 8: Vývoj zjištěných trestných činů dle okresů MSK Vývoj zjištěných trestných činů dle okresů Bruntál rok Opava Karviná Ostrava-město Nový Jičín Frýdek-Místek km V letech bylo nejvíce trestných činů spácháno v okrese Ostrava. V tomto okrese množství trestných činů nejprve v roce 2009 oproti roku 2008 vzrostlo o více než 1000 případů. V roce 2010 trestná činnost v okrese Ostrava poklesla zhruba o 500 případů, avšak stále bylo množství trestných činů znatelně vyšší než v roce Naopak nejnižší počet trestných činů byl v uvedeném období v okrese Bruntál, kde trestná činnost v celém uvedeném období klesala až v roce 2010 dosáhla trestných činů. Vývoj počtu zjištěných trestných činů v členění dle okresů Moravskoslezského kraje je zobrazen v grafu 12. Graf 12 - Vývoj zjištěných trestných činů v okresech MSK Bruntál Frýdek-místeek karviná Ostrava Nový Jičín Opava 0 r r r strana 156 celkem

49 1.6.5 Údaje o hlavních druzích kriminality V Moravskoslezském kraji bylo v roce 2010 spácháno celkem trestných činů. Z tohoto množství jich většina ( trestných činů) spadá do obecné kriminality. Nejvíce trestných činů, a to , bylo v uvedeném roce zaznamenáno v okrese Ostrava-město. Naopak nejméně kriminality bylo zjištěno v okrese Bruntál, a to pouze trestných činů. Tabulka 46 - Hlavní druhy kriminality v roce 2010 v MSK a okresech MSK Kraj, okresy Kriminalita celkem Zjištěné trestné činy Obecná kriminalita Hospodářská kriminalita Loupeže Vloupání do bytů a rodinných domů Znásilnění Moravskoslezský kraj Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava-město Objasněné trestné činy Moravskoslezský kraj Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava-město Zdroj: Policejní prezidium ČR Vraždy Počty dopravních nehod Počet dopravních nehod v letech 2009 a 2010 je počítán podle jiné metodiky, údaje z předchozích období jsou proto neporovnatelné. Nicméně v roce 2010 došlo ke snížení počtu dopravních nehod z pohledu kraje. Tabulka 47 - Počty dopravních nehod v Moravskoslezském kraji v letech Bruntál Frýdek-Místek Karviná Ostrava Nový Jičín Opava Celkem Zdroj: ČSÚ 48 strana 156 celkem

50 Mapa 9: Počty dopravních nehod v okresech MSK Bruntál Počty dopravních nehod dle okresů rok 2010 < > Opava Ostrava-město Karviná Nový Jičín Frýdek-Místek km V roce 2010 došlo v Moravskoslezském kraji k 7902 dopravním nehodám, což je číslo nižší o 670 událostí oproti roku V obou letech bylo nejvíce nehod zaznamenáno v okrese Ostrava. Naopak nejnižší nehodovost měl v uvedeném období okres Bruntál. Jediným okresem, kde se počet dopravních nehod oproti roku 2009 zvýšil, je okres Nový Jičín. Počet dopravních nehod zde k roku 2010 vzrostl o Počty osob ve věznicích na území MSK V Moravskoslezském kraji se nacházejí 4 věznice: věznice Karviná, věznice a ústav pro výkon zabezpečovací detence Opava, vazební věznice Ostrava a věznice Heřmanice. 39 Tabulka 48 - Věznice Heřmanice Věznice Heřmanice kapacita stav Věznice Heřmanice je určena pro výkon trestu odnětí svobody s ostrahou a s dozorem. Součástí věznice jsou také specializovaná oddělení. 40 Celková kapacita věznice Heřmanice je 711 míst. V letech 2010 i 2011 však byla kapacita tohoto zařízení výrazně překročena. V roce 2011 v ní bylo o 256 odsouzených více, než je kapacita věznice. 39 Údaje k Zdroje: 40 Zdroj: 49 strana 156 celkem

51 Tabulka 49 - Věznice Karviná Věznice Karviná kapacita stav Věznice Karviná patří mezi věznice s dozorem, ostrahou a se zvýšenou ostrahou. Její součástí je také oddělení pro mentálně retardované a imobilní odsouzené. 41 V roce 2011 byla kapacita věznice navýšena na 187 míst. Počet odsouzených odpykávajících si svůj trest v této věznici však v roce 2011 oproti roku 2010 klesl o 8 osob. Kapacita tohoto zařízení nebyla v letech 2010 a 2011 plně využita. Tabulka 50 - Věznice a ústav pro výkon zabezpečovací detence Opava Věznice Opava kapacita stav Věznice a ústav pro výkon zabezpečovací detence v Opavě jsou určeny k výkonům trestu odnětí svobody pro odsouzené muže v kategorii Odnětí svobody s dozorem. Dále slouží k výkonu trestů žen ve všech kategoriích a k výkonu ochranných léčeb. 42 Kapacita zařízení pro výkon trestů v Opavě je 449 míst. Tato kapacita byla v letech 2010 a 2011 překročena. V roce 2011 bylo v Opavě o 38 odsouzených více, než je kapacita zařízení. Tabulka 51 - Vazební věznice Ostrava Vazební věznice Ostrava kapacita stav Vazební věznice Ostrava je profilována jako věznice pro výkon vazby obviněných mužů, žen a mladistvých. Ve věznici jsou oddělení pro výkon trestu odnětí svobody mužů i žen s dozorem a mužů s ostrahou. 43 Kapacita vazební věznice Ostrava byla v roce 2011 snížena o 16 míst ve srovnání s rokem Ani v jednom z uvedených roků však nebyla kapacita vazební věznice plně využita. V roce 2011 bylo ve věznici o 60 odsouzených méně, než umožňovala její kapacita Objasněnost trestné činnosti v MS kraji Vývoj objasněnosti trestné činnosti v letech ukazuje graf 11. Z grafu je patrné, že Moravskoslezský kraj byl v letech na 3. místě v úspěšnosti objasněných trestných činů. Více objasněných trestných činů měli pouze Plzeňský kraj a hlavní město Praha. V roce 2009 však Moravskoslezský kraj objasnil nejvíce trestných činů mezi všemi kraji České republiky. Přední pozici si tento kraj udržel i v roce Zdroj: 42 Zdroj: 43 Zdroj: 50 strana 156 celkem

52 Graf 11 Vývoj kriminality v letech zjištěné trestné činy Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj r r r r r r Přehled měst v MS kraji vybavených Městským kamerovým dohlížecím systémem V Moravskoslezském kraji více než tři čtvrtiny měst jsou již vybaveny Městským kamerovým dohlížecím systémem, jak ukazuje graf 12. a tabulka 52, v níž je uveden přehled o vybavenosti jednotlivých měst. V MSK necelá pětina měst dosud nemá vybavení Městským kamerovým dohlížecím systémem. Graf 12 Vybavení měst MSK Městským kamerovým dohlížecím systémem 19% Vybavení není 81% Městský kamerový dohlížecí systém 51 strana 156 celkem

53 Tabulka 52 - Městský kamerový dohlížecí systémem Město MSK Okres Městský kamerový dohlížecí systém Město MSK Okres Městský kamerový dohlížecí systém Andělská Hora BR Ne Klimkovice OV Ano Bílovec NJ Ano Kopřivnice NJ Ano Bohumín KI Ano Kravaře OP Ano Bruntál BR Ano Krnov BR Ano Brušperk FM Ano Město Albrechtice Břidličná BR Ano Nový Jičín NJ Ano Budišov nad Budišovkou OP Ano Odry NJ Ano Český Těšín KI Ano Opava OP Ano Dolní Benešov OP Ano Orlová KI Ano Frenštát pod Radhoštěm NJ Ano Ostrava OV Ano Frýdek-Místek FM Ano Petřvald KI Ne Frýdlant nad Ostravicí FM Ano Příbor NJ Ne Fulnek NJ Ano Rychvald KI Ne Havířov KI Ano Rýmařov BR Ano Hlučín OP Ano Studénka NJ Ano Horní Benešov BR Ano Šenov OV Ano Hradec nad Moravicí OP Ne Štramberk NJ Ano Jablunkov FM Ano Třinec FM Ano Janov BR Ne Vítkov OP Ano Karviná KI Ano Vratimov OV Ne Klimkovice OV Ano Vrbno pod Pradědem BR BR Ne Ano Počty přestupků V rámci MSK byly evidovány přestupky: - podle jednotlivých paragrafů zákona č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů; - proti veřejnému pořádku, proti občanskému soužití, - proti majetku, - Přestupky projednávané podle zvláštních právních předpisů - Přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi. Celkové počty přestupků v rámci MSK 44 jsou uvedené v grafu 13 a v tabulkách 53 až 59. Nejvíce přestupků bylo projednáváno podle jednotlivých paragrafů 21 až 47 zákona č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, následovaly přestupky proti majetku. V grafu 13 je uvedeno 44 Údaje získané z Krajského úřadu MSK, odboru vnitra a krajský živnostenský úřadu, k datu byly zpracované do uvedených přehledů. Jiné údaje k dispozici nebyly. 52 strana 156 celkem

54 rozlišení počtu přestupků s ohledem na věk do a nad 18 let. Poukazujeme na zvýšený výskyt přestupků proti majetku ve srovnání s ostatními druhy přestupků u osob ve věku do 18 let. Graf 13 Počty přestupků v MSK Do 18 let Přes 18 let Zdroj: Krajský úřad MSK, odboru vnitra a krajský živnostenský úřad Přestupky proti alkoholismu a jiným toxikomániím byly projednávané v r jen v malém podílu 0,3 %, proti veřejnému pořádku ve 4 % případů. Přestupky proti majetku byly projednávána v necelé pětině případů. 53 strana 156 celkem

55 Graf 14 Podíl druhů přestupků v MSK (% z celkového počtu přestupků) 0,3% paragrafy zákona 21-47a 35,6% 32,9% veřejný pořádek občanské soužití majetek 17,1% 10,2% 3,9% zvláštní předpisy ochrana před alkoholismem a toxikomaniemi Přestupky projednávané podle jednotlivých paragrafů zákona č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů byly zjištěny u mládeže do 18 let v počtu 159 v obcích MSK, u osob nad 18 let v počtu Tabulka 53 - Projednané přestupky podle jednotlivých paragrafů zákona č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů Do 18 let Přes 18 let Celkem c / / a celkem Zdroj: Krajský úřad MSK, odboru vnitra a krajský živnostenský úřad Přestupky projednávané proti veřejnému pořádku byly zjištěny u mládeže do 18 let v počtu 37 v obcích MSK, u osob nad 18 let v počtu strana 156 celkem

56 Tabulka 54 - Přestupky proti veřejnému pořádku Do 18 let Přes 18 let Celkem b Celkem Zdroj: Krajský úřad MSK, odboru vnitra a krajský živnostenský úřad Přestupky projednávané proti občanskému soužití byly zjištěny u mládeže do 18 let v počtu 211 v obcích MSK, u osob nad 18 let v počtu Tabulka 55 - Přestupky proti občanskému soužití Do 18 let Přes 18 let Celkem 49 1/a /b /c /d /e 5 5 Celkem Zdroj: Krajský úřad MSK, odboru vnitra a krajský živnostenský úřad Přestupky projednávané proti majetku byly zjištěny u mládeže do 18 let v počtu 522 v obcích MSK, u osob nad 18 let v počtu Tabulka 56 - Přestupky proti majetku Do 18 let Přes 18 let Celkem 50 1/a /b /c Celkem Zdroj: Krajský úřad MSK, odboru vnitra a krajský živnostenský úřad Přestupky projednávané podle zvláštních právních předpisů byly zjištěny u mládeže do 18 let v počtu 230 v obcích MSK, u osob nad 18 let v počtu Celkem se jednalo o přestupků. Tabulka 57 - Přestupky projednávané podle zvláštních právních předpisů Přestupky projednávané podle zvláštních právních předpisů Do 18 let Přes 18 let Celkem Zdroj: Krajský úřad MSK, odboru vnitra a krajský živnostenský úřad Tabulka 58 - Přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi Do 18 let Přes 18 let Celkem 30 1/j /k 6 6 Celkem Zdroj: Krajský úřad MSK, odboru vnitra a krajský živnostenský úřad Tabulka 59 - Údaje celkem Úhrnem všechny projednané přestupky Do 18 let Přes 18 let Celkem Celkem Zdroj: Krajský úřad MSK, odboru vnitra a krajský živnostenský úřad 55 strana 156 celkem

57 Vývoj počtu uložených alternativních trestů a jakých za období Posilování úlohy alternativních trestů je jednou z hlavních filozofií zákoníku. 45 cílem alternativních trestů je u méně závažných trestných činů nahradit trest odnětí svobody alternativními druhy trestů. Systém trestních sankcí je doplněn o alternativní tresty: - Trest domácího vězení, kdy umožňuje postih pachatele, aniž by byl vytrhován ze své rodiny a pracovních návyků; trest umožňuje úsporu celkových nákladů na výkon trestu. - Trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, kdy za daných podmínek až na 10 let je zakázán vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce. Při výkonu tohoto trestu je odsouzený povinen spolupracovat s probačním úředníkem podle probačního plánu. - Možnosti uložení peněžitého trestu a jeho výměry jsou v současnosti až do 36,5 mil. Kč (dříve pouze do 5 mil. Kč). - Trest obecně prospěšných prací je upraven tak, aby ještě před jeho uložením soud zjišťoval podmínky pro jeho výkon. Údaje týkající se statistických dat 46 vývoje počtu uložených alternativních trestů jsou uvedené v tabulce 60 a grafech 15 až 20. Celkově v posledních dvou letech dochází, kromě počtu trestů odnětí svobody podmíněně odložených, ke snížení počtu uložených alternativních trestů pro osoby, o nichž bylo soudem pravomocně rozhodnuto. Tabulka 60 - Počet alternativních trestů pro osoby, o nichž bylo soudem pravomocně rozhodnuto SM 47 - Odnětí svobody podmíněně odložené ČR - Odnětí svobody podmíněně odložené SM - Zákaz činnosti ČR - Zákaz činnosti SM - Peněžitý trest ČR - Peněžitý trest SM - Obecně prospěšné práce ČR - Obecně prospěšné Zdroj, např. 46 Zdroj: Jiné údaje k dispozici nebyly. 47 SM = Severomoravský kraj (včetně Olomouce) dle původního územního členění v ČR. Soudy jsou administrativně řešeny stále dle původního členění. 56 strana 156 celkem

58 práce SM - Upuštěno od potrestání ČR - Upuštěno od potrestání SM - Domácí vězení 41 ČR - Domácí vězení 228 Vývoj počtu trestů odnětí svobody podmíněně odložených vykazuje od r mírný nárůst a to jak v ČR, tak i v regionu bývalého Severomoravského kraje (SM). Graf 15 Vývoj počtu trestů odnětí svobody podmíněně odložených v letech SM - Odnětí svobody podmíněně odloz ené ČR - Odnětí svobody podmíněně odloz ené Časová řada týkající trestu zákaz činnosti vykazuje nárůst v letech 2006 až V posledních dvou letech došlo k poklesu těchto trestů a v roce 2011 se dostává na úroveň přibližně roku Graf 16 Vývoj počtu trestu zákaz činnosti v letech SM - Zákaz činnosti ČR - Zákaz činnosti Časová řada týkající se počtu peněžitých trestů vykazuje nárůst v letech 2007 a ž 2009 jak v ČR, tak regionu bývalého Severomoravského kraje. V posledních dvou letech došlo k poklesu těchto trestů. 57 strana 156 celkem

59 Graf 17 Vývoj počtu peněžitého trestu v letech SM - Peněžitý trest ČR - Peněžitý trest Vývoj počtu trestů týkající se obecně prospěšných prací vykazuje od roku 2009 pokles. Obecně prospěšné práce jsou používané jako vhodná alternativa trestů, ačkoliv i tato má v posledních dvou letech klesající tendenci. Graf 18 Vývoj počtu trestu obecně prospěšné práce v letech SM - Obecně prospěšné práce ČR - Obecně prospěšné práce Od roku 2007 se snižuje počet trestů, kdy dochází k jejich upuštění. Graf 19 Vývoj počtu upuštění od potrestání v letech SM - Upuštěno od potrestání ČR - Upuštěno od potrestání Trest domácího vězení je evidován v roce 2011 a se vyskytl se v necelé pětině případů (17,98 %) z celkového počtu trestů domácího vězení v ČR. 58 strana 156 celkem

60 Graf 20 Alternativní trest domácí vězení - počet SM - Domácí vězení ČR - Domácí vězení 1.7 Sociální zabezpečení Sociální zabezpečení je hlavní nástroj sociální politiky státu. Stát tento nástroj používá k vyrovnání, nebo alespoň snížení sociálních nerovností, a k řešení sociálních konfliktů mezi občany. Sociální zabezpečení představuje příjem i výdaj státního rozpočtu Počet plateb a vyplacených příspěvků na péči Na příspěvek na péči mají nárok lidé, kteří jsou závislí na pomoci jiné osoby zejména kvůli svému dlouhodobě nepříznivému stavu. Zákon určuje podmínky, za kterých může být osobě, o niž je pečováno, přiznán jeden ze čtyř stupňů závislost: lehká závislost, středně těžká závislost, těžká závislost a úplná závislost. 48 Na následujících řádcích bude zanalyzován počet vyplacených příspěvků na péči a celková výše vyplacených příspěvků na péči v Moravskoslezském kraji a v rámci krajů ČR. Tabulka 61 - Počet plateb na péči a celková částka vyplacených příspěvků na péči v MSK Trvalá adresa žadatele - Obvod POU Průměrný měsíční počet vyplacených dávek Čerpání (v tis. Kč) Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát pod Radhoštěm Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí Fulnek Havířov Zdroj: a 59 strana 156 celkem

61 Hlučín Horní Benešov Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Město Albrechtice Nový Jičín Odry Opava Orlová Osoblaha Ostrava Příbor Rýmařov Studénka Třinec Vítkov Vratimov Vrbno pod Pradědem CELKEM Zdroj: MPSV Mapa 10: Počet plateb na péči dle obcí s POU Osoblaha Město Albrechtice Vrbno pod Pradědem Krnov Počet plateb na péči rok 2011 < > 5001 Rýmařov BruntálHorní Benešov Kravaře Vítkov Opava Hlučín Bohumín Orlová Karviná Ostrava Bílovec Havířov Fulnek Vratimov Studénka Český Těšín Odry Příbor Frýdek-Místek Nový Jičín Kopřivnice Třinec Frenštát pod Radhoštěm Frýdlant nad Ostravicí Jablunkov km 60 strana 156 celkem

62 V Moravskoslezském kraji bylo v roce 2010 průměrně měsíčně vyplaceno příspěvků na péči, v roce 2011 se jednalo o počet Přibližně čtvrtina dávek byla v obou letech vyplacena ve správním obvodu obce s pověřeným obecním úřadem (POÚ) Ostrava. Na druhém místě je POÚ Frýdek-Místek, kde bylo měsíčně vyplaceno více než 3000 příspěvků na péči. Naopak nejméně těchto dávek bylo v obou letech měsíčně vyplaceno v Horním Benešově, a to přibližně 70 ročně. Mapa 10: Celková částka vyplacených příspěvků na péči dle obcí s POU Osoblaha Město Albrechtice Vrbno pod Pradědem Krnov Rýmařov BruntálHorní Benešov Kravaře Celková částka vyplacených příspěvků na péči rok 2011 < > Vítkov Opava Hlučín Bohumín Orlová Karviná Ostrava Bílovec Havířov Fulnek Vratimov Studénka Český Těšín Odry Příbor Frýdek-Místek Nový Jičín Kopřivnice Třinec Frenštát pod Radhoštěm Frýdlant nad Ostravicí Jablunkov km Celkově Moravskoslezský kraj v roce 2010 vyplatil prostřednictvím příspěvků na péči tis. Kč. V roce 2011 tímto způsobem podpořil kraj zdravotně znevýhodněné občany částkou tis. Kč. Nejvyšší částka v obou letech putovala do POÚ Ostrava, a to každoročně více než půl miliardy korun. Nejméně bylo na příspěvcích na péči vyplaceno v Horním Benešově, a to o něco více než 3 mil. ročně. Průměrně činila v roce 2010 výše měsíčního příspěvku na péči přibližně Kč. V roce 2011 byl vyplacen průměrný měsíční příspěvek na péči ve výši přibližně Kč. Výše průměrného měsíčního příspěvku na péči meziročně výrazně klesla, což je důsledek sociální reformy. 61 strana 156 celkem

63 Tabulka 62 - Počet plateb na péči a celková částka vyplacených příspěvků na péči v rámci krajů ČR Kraj Hl. město Praha Průměrný měsíční počet vyplacených dávek Čerpání (v tis. Kč) Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj CELKEM ČR Zdroj: MPSV V roce 2010 bylo v ČR měsíčně v průměru vyplaceno příspěvků na péči. V roce 2011 průměrný počet měsíčně poskytnutých příspěvků na péči poklesl na Nejvyšší počet příspěvků na péči byl v letech 2010 i 2011 v rámci krajů ČR vyplacen v Moravskoslezském kraji a to více než , na druhém místě se nacházel Jihomoravský kraj, kde bylo v letech 2010 i 2011 měsíčně vyplaceno více než příspěvků na péči. Naopak nejméně těchto příspěvků na péči bylo v obou letech měsíčně vyplaceno v Karlovarském kraji, a to přibližně necelých 7000 a to v letech 2010 i Celková výše vyplacených příspěvků na péči v roce 2010 činila v ČR tis. Kč, v roce 2011 poklesla na tis. Kč. Nejvyšší finanční částky vyplacených příspěvků na péči v rámci krajů ČR byly v letech 2010 i 2011 vyplaceny v Moravskoslezském kraji Počet plateb dávek hmotné nouze Dávky hmotné nouze jsou poskytovány osobám či rodinám, které nemají dostatečné příjmy a jejichž sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb na úrovni přijatelné pro společnost. Zároveň nejsou schopny z objektivních důvodů své příjmy 62 strana 156 celkem

64 zvýšit, a tak vyřešit tuto situaci vlastním přičiněním. 49 Dávky v hmotné nouzi zahrnují: příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádnou okamžitou pomoc. V této části textu je nejprve rozebrán průměrný počet měsíčně vyplacených dávek v hmotné nouzi a následně je analyzováno čerpání těchto dávek v Moravskoslezském kraji a v rámci krajů ČR. Tabulka 63 - Průměrný měsíční počet vyplacených dávek v hmotné nouzi v MSK Trvalá adresa žadatele - Obvod POÚ Průměrný měsíční počet vyplacených dávek Příspěvek na živobytí v roce 2010 Příspěvek na živobytí v roce 2011 Doplatek na bydlení v roce 2010 Doplatek na bydlení v roce 2011 Mimořádná okamžitá pomoc v roce 2010 Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát pod Radhoštěm Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí Fulnek Havířov Hlučín Horní Benešov Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Město Albrechtice Nový Jičín Odry Opava Orlová Osoblaha Ostrava Příbor Rýmařov Studénka Třinec Vítkov Vratimov Vrbno pod Pradědem CELKEM Zdroj: MPSV Mimořádná okamžitá pomoc v roce Zdroj: 63 strana 156 celkem

65 V roce 2010 bylo v MSK měsíčně v průměru vyplaceno příspěvků na živobytí. V roce 2011 průměrný počet měsíčně poskytnutých příspěvků na živobytí vzrostl o Množství vyplacených doplatků na bydlení se v roce 2011 zvýšilo na doplatků měsíčně oproti doplatkům měsíčně v roce Mimořádné okamžité pomoci bylo v roce 2010 vyplaceno průměrně 1592 dávek měsíčně. V roce 2011 průměrné množství mimořádné okamžité pomoci stoupla na dávek v průměru měsíčně. Nejvyšší počet všech druhů dávek v hmotné nouzi byl v letech 2010 i 2011 vyplacen v Ostravě. Tabulka 64 - Čerpání dávek hmotné nouze v MSK Trvalá adresa žadatele - Obvod POÚ Čerpání v tis. Kč Příspěvek na živobytí v roce 2010 Příspěvek na živobytí v roce 2011 Doplatek na bydlení v roce 2010 Doplatek na bydlení v roce 2011 Bílovec Mimořádná okamžitá pomoc v roce 2010 Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát pod Radhoštěm Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí Fulnek Havířov Hlučín Horní Benešov Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Město Albrechtice Nový Jičín Odry Opava Orlová Osoblaha Mimořádná okamžitá pomoc v roce 2011 Ostrava Příbor Rýmařov Studénka Třinec Vítkov Vratimov Vrbno pod Pradědem CELKEM Zdroj: MPSV 64 strana 156 celkem

66 Celková výše vyplaceného příspěvku na živobytí v roce 2010 činila tis. Kč. V roce 2011 bylo prostřednictvím tohoto příspěvku občany Moravskoslezského kraje vyčerpáno tis. Kč. Průměrná měsíční výše příspěvku na živobytí v roce 2011 vzrostla na Kč oproti Kč v předchozím roce. Doplatek na bydlení byl v roce 2010 čerpán v souhrnné výši tis. Kč. V následujícím roce bylo na doplatcích na bydlení vyplaceno tis. Kč. Průměrná měsíční výše doplatku na bydlení stoupla z Kč v roce 2010 na Kč v roce V roce 2010 bylo na mimořádnou okamžitou pomoc vyčerpáno tis. Kč. V roce 2011 tato částka vzrostla na tis. Kč. V roce 2010 byla průměrná měsíční dávka na mimořádnou okamžitou pomoc ve výši Kč. V roce 2011 v průměru jedna měsíční dávka na mimořádnou okamžitou pomoc činila Kč. Z uvedeného je vidět, že množství dávek v hmotné nouzi i jejich výše v roce 2011 byly výrazně vyšší ve srovnání s předchozím rokem. Tabulka 65 - Průměrný měsíční počet vyplacených dávek v hmotné nouzi v rámci krajů ČR Průměrný měsíční počet vyplacených dávek Příspěvek Doplatek Doplatek Mimořádná Mimořádná Kraj Příspěvek na na živobytí na na okamžitá okamžitá živobytí v roce v roce bydlení v bydlení v pomoc v pomoc v roce 2010 roce 2011 roce 2010 roce 2011 Hl. město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj CELKEM ČR Zdroj: MPSV V roce 2010 bylo v ČR měsíčně v průměru vyplaceno příspěvků na živobytí. V roce 2010 průměrný počet měsíčně poskytnutých příspěvků na živobytí vzrostl o Množství vyplacených doplatků na bydlení se v roce 2011 zvýšilo na doplatků měsíčně oproti doplatkům měsíčně v roce Mimořádné okamžité pomoci bylo v roce 2010 vyplaceno průměrně dávek měsíčně. V roce 2011 průměrné množství mimořádné okamžité pomoci stoupla na dávek v průměru měsíčně. Nejvyšší počet všech druhů dávek v hmotné nouzi byl v letech 2010 i 2011 v rámci krajů ČR vyplacen v Moravskoslezském kraji. 65 strana 156 celkem

67 Tabulka 66 - Čerpání dávek hmotné nouze v rámci krajů ČR Čerpání v tis. Kč Příspěvek Mimořádná Mimořádná Kraj Příspěvek Doplatek na Doplatek na okamžitá okamžitá na živobytí bydlení v na bydlení živobytí v pomoc v pomoc v v roce 2010 roce 2010 v roce 2011 roce 2011 roce 2010 roce 2011 Hl. město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj CELKEM ČR Celková výše vyplaceného příspěvku na živobytí v roce 2010 činila v ČR tis. Kč. V roce 2011 bylo prostřednictvím tohoto příspěvku občany ČR vyčerpáno tis. Kč. Doplatek na bydlení byl v roce 2010 čerpán v souhrnné výši tis. Kč. V následujícím roce bylo na doplatcích na bydlení vyplaceno tis. Kč. Průměrná měsíční výše doplatku na bydlení vzrostla o tis. Kč. V roce 2010 bylo na mimořádnou okamžitou pomoc vyčerpáno tis. Kč. V roce 2011 tato částka vzrostla na tis. Nejvyšší počet všech druhů dávek v hmotné nouzi byl v letech 2010 i 2011 V rámci krajů ČR nejvyšší částky dávek hmotné nouze byly vyplaceny v Moravskoslezském kraji Počet osob s průkazem ZTP v Moravskoslezském kraji Postiženým osobám jsou přiznávány mimořádné výhody, které tyto osoby využívají po předložení průkazu. Mimořádné výhody jsou přiznávány v závislosti na závažnosti postižení ve třech stupních: I. stupeň: těžce postižený průkaz TP (modrý); II. III. stupeň: zvláště těžce postižený průkaz ZTP (zelený); stupeň: zvláště těžce postižený s nutností průvodce (oranžový). Tyto průkazy postiženým určitým způsobem kompenzují jejich zdravotní znevýhodnění. Poskytují jim výhody zejména v dopravě či při potřebě průvodce. 50 V této části textu bude dále popsán vývoj počtu držitelů průkazů mimořádných výhod 50 Zdroj: - jen horní část stránky (zbytek již neplatný) 66 strana 156 celkem

68 Tabulka 67 - Držitelé průkazů zdravotně postižených v Moravskoslezském kraji r r r Držitelé průkazů zdravotně postižených (stav k ) v tom osoby : těžce postižené z toho ve věku do 18 let zvláště těžce postižené z toho ve věku do 18 let zvláště těžce postižené s nutností průvodce z toho ve věku do 18 let Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, terénní šetření ČSÚ V roce 2008 bylo v Moravskoslezském kraji téměř držitelů průkazů zdravotně postižených. O rok později jich v kraji bylo téměř V roce 2010 jejich počet poklesl přibližně o Do budoucna lze očekávat další pokles majitelů průkazů ZTP, protože od vstoupil v platnost zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, který stanovuje přísnější podmínky pro získání a držení tohoto průkazu. 51 V letech bylo v Moravskoslezském kraji nejvíce průkazů mimořádných výhod II. stupně, tj. průkazů pro zvláště těžce postižené. Tato skupina průkazů tvořila více než polovinu všech platných průkazů v jednotlivých letech. Tabulka 68 - Držitelé průkazů zdravotně postižených podle okresů k Kraj, okresy Držitelé průkazů celkem z toho do 18 let v tom osoby těžce postižené celkem z toho do 18 let zvláště těžce postižené celkem z toho do 18 let zvláště těžce postižené s nutností průvodce celkem z toho do 18 let Moravskoslezský kraj Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava-město Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, terénní šetření ČSÚ 51 Zdroj: 67 strana 156 celkem

69 Mapa 11: Počet držitelů průkazu ZTP dle okresů MSK Bruntál Opava Držitelé průkazů zdravotně postižených celkem < > Karviná dle kategorií těz ce postiz ené zvláště těz ce postiz ené zvláště těz ce postiz ené s nutností průvodce Nový Jičín Ostrava-město Frýdek-Místek km K žilo v Moravskoslezském kraji osob s přiznanými mimořádnými výhodami. Z tohoto počtu bylo jedinců mladších 18 let. Nejvíce držitelů průkazů ZTP bylo evidováno v okrese Ostrava-město. Podrobnější struktura držitelů těchto průkazů je v tabulce 56. Pro praktické využití při dlouhodobém plánování sociální politiky však tato data nemají velkou vypovídací schopnost, protože od se zásadním způsobem změnila legislativa pro přiznávání těchto průkazů. Stávající jsou platné do konce doby jejich platnosti, nejdéle však do Zdroj: 68 strana 156 celkem

70 Tabulka 69 - Držitelé průkazů zdravotně postižených podle krajů k V tom osoby ČR, kraje Držitelé průkazů Těžce postižené Zvláště těžce postižené Zvláště těžce postižené s nutností průvodce Česká republika Celkem Z toho do 18 let Celkem Z toho do 18 let Celkem Z toho do 18 let Celkem Z toho do 18 let Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Mapa 12: Počet držitelů průkazu ZTP dle krajů ČR Držitelé průkazů zdravotně postižených podle krajů celkem Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký < > Hlavní město Praha Plzeňský Středočeský Pardubický Moravskoslezský Vysočina Olomoucký Jihočeský Jihomoravský Zlínský km V České republice bylo k poslednímu dni roku držitelů průkazů ZTP, z čehož přibližně bylo osob mladších 18 let. Moravskoslezský kraj měl k uvedenému dni čtvrtý nejvyšší počet ( osob) občanů s průkazem mimořádných výhod v České republice, což je velice dobře vidět z odpovídajícího grafu. Při srovnání krajů podle počtu držitelů těchto průkazů mladších 18 let se Moravskoslezský kraj dostává na místo osmé. Tento kraj zaujímá k s počtem 7594 osob čtvrtou nejvyšší pozici mezi kraji ČR podle počtu těžce postižených. Srovnáním podle počtu zvláště 69 strana 156 celkem

71 těžce zdravotně postižených ( osob) se kraj propadá až na 7. pozici. Držitelů průkazu zvláště těžce postižených s nutností průvodce bylo k v Moravskoslezském kraji třetí nejvyšší množství v České republice, a to téměř Graf 21 - Pořadí krajů podle počtu držitelů průkazů zdravotně postižených k Počet vyplacených invalidních důchodů, starobních důchodů včetně uvedení jejich průměrné výše Invalidní důchod je jednou z dávek důchodového pojištění. Na invalidní důchod vzniká danému člověku nárok, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se invalidním a také splnil potřebnou dobu pojištění. Osoba se stává invalidní, jestliže na základě posudku lékaře poklesla její pracovní schopnost minimálně o 35 %. Na základě výše poklesu její pracovní schopností rozlišujeme: invaliditu prvního stupně pokles pracovní schopností o 35 49%; invaliditu druhého stupně pokles pracovní schopností o %; invaliditu třetího stupně pokles pracovní schopnosti nejméně o 70 %. 53 Dalším druhem důchodové dávky je starobní důchod. Na tento typ důchodu vzniká nárok podle zákona o důchodovém pojištění každému, kdo splní potřebnou dobu pojištění. 54 Tabulka 70 Příjemci důchodů v Moravskoslezském kraji v letech Příjemci důchodů celkem z toho starobní 1) ) bez souběhu s vdovským nebo vdoveckým; od roku 2010 se invalidní důchod vyplácený ke dni dovršení věku 65 let mění na starobní důchod 53 Zdroj: a 54 Zdroj: a 70 strana 156 celkem

72 V letech množství příjemců důchodových dávek v Moravskoslezském kraji téměř v celém období rostlo, až v roce 2010 dosáhlo počtu osob. Jediný mírný pokles nastal v roce 2002, ale jednalo se pouze o přechodný jev, který byl důsledkem demografického reprodukčního cyklu. Zastoupení občanů pobírajících starobní důchod ve sledovaném období výrazným tempem rostlo, což je způsobeno stárnutím populace, jejíž tendence byly patrné z analýzy věkové struktury obyvatel Moravskoslezského kraje v kapitolách a Tabulka 71 Příjemci důchodů v závislosti na druhu důchodu v MSK v letech Příjemci důchodů invalidní třetího stupně 2) invalidní druhého stupně 3) invalidní prvního stupně 3) vdovské, vč. kombinovaných vdovecké, vč. kombinovaných Průměrná měsíční výše důchodu celkem (Kč) z toho starobní 1) invalidní třetího stupně 2) invalidní druhého stupně 3) invalidní prvního stupně 3) vdovské, vč. kombinovaných vdovecké, vč. kombinovaných ) do roku 2009 plné 3) do roku 2009 částečné V Moravskoslezském kraji v letech počet invalidních důchodů třetího stupně (dříve plné) pomalu klesal, což bylo způsobeno změnami v důchodové politice i mortalitou obyvatelstva. Naopak množství invalidních důchodů druhého a prvního stupně (dříve zejména částečné) v uvedeném období rostlo. Jediný prudší pokles nastal v roce 2010, kdy od vstoupila v platnost novela zákona o důchodovém pojištění. Tato novela změnila původní systém plných a částečných invalidních důchodů na výše popsaný třístupňový systém. 55 Množství vdovských důchodů v letech pomalu rostlo. Mírný pokles nastal v roce 2010 způsobený nabytím platnosti uvedené novely zákona. Výše průměrného měsíčního důchodu v ČR trvale stoupala z Kč v roce 2000 až na Kč v roce Díky pravidelné valorizaci důchodů, kterou stanovuje zákon, stoupaly ve sledovaném období všechny druhy důchodů. Výše průměrného měsíční důchodu je 9 898,- Kč, výše průměrného starobního důchodu je ,- Kč. V rámci MSK lze vysledovat rozdíly podle okresů v počtech příjemců důchodu. Nejméně občanů pobírajících důchod je v okrese Nový Jičín, nejvíce v okrese Ostrava. Průměrná výše důchodů (v Kč) se však mění v závislosti na lokalitě velmi málo, variuje okolo částky 10000,- Kč. 55 Zdroj: 71 strana 156 celkem

73 Tabulka 72 Příjemci důchodů a průměrné výše důchodů podle okresů v prosinci 2010 Příjemci - okresy Důchody celkem v tom důchody starobní 1) starobní poměrné 1) invalidní třetího stupně invalidní druhého stupně invalidní prvního stupně vdovské 2) vdovecké 2) sirotčí Moravskoslezský kraj Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava-město Průměrná měsíční výše důchodu (Kč) Moravskoslezský kraj Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava-město ) bez souběhu s vdovským nebo vdoveckým; od roku 2010 se invalidní důchod vyplácený ke dni dovršení věku 65 let mění na starobní důchod 2) včetně kombinovaných 72 strana 156 celkem

74 2 Specifická část Sociodemografická část se zaměřením na cílové skupiny uživatelů sociálních služeb Specifická část sociodemografické analýz je orientovaná na vybrané cílové skupiny uživatelů sociálních služeb: - Senioři ve věku nad 65 let - Osoby se zdravotním postižením, (mentální, smyslové, tělesné, kombinované) - Osoby s (chronickým duševním) onemocněním - Rizikové a ohrožené rodiny, děti a mládež do 26 let - Osoby ohrožené sociálním vyloučením - Osoby se specifickými potřebami - Osoby ohrožené návykovými látkami a osoby na návykových látkách závislé - Osoby s poruchou autistického spektra 2.1 Cílové skupiny a jejich popis Senioři ve věku nad 65 let Senioři jsou výrazně heterogenní skupinou. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění, termín senior nevykládá. V registru poskytovatelů sociálních služeb je seniorský věk uváděn ve spojení s věkem 65 let a výše (mladší senioři 65 80, nad 80 let starší senioři). Klíčovou změnou v životě člověka je změna způsobená okamžikem odchodu do důchodu. S touto sociální situací je zpravidla spojena problematika seniorského věku, kdy se jedná o změnu sociálního statusu, kdy v ekonomické oblasti zpravidla dochází k poklesu životní úrovně, v oblasti mezilidských vztahů ke snížení sociálních kontaktů. Tyto a další faktory mohou být rizikové z hlediska sociálního vyloučení těchto osob. Je třeba brát v úvahu i další oblasti spojované se seniorským věkem, např. majetková trestná činnost páchaná na seniorech, či jejich týrání či zneužívání. Průběh bio-psycho-sociálních změn spojených se stárnutím je zcela individuální. Zdravotní stav, kdy se senior sám již nemůže o sebe postarat, je jedním z důvodů pro vyhledání pomoci ze strany sociálních služeb. Již standardní tvrzení, že populace obyvatel v MSK stárne, dokumentuje níže uvedená tabulka 2.1, v níž lze porovnat zvýšení údajů ve věkových skupinách v r oproti údajům z r Jedná se přibližně o 15 % z obyvatel MSK 56 Aktualizované údaje o potřebách uvedených cílových skupin jsou součástí výzkumných zpráv týkajících se sociální sítě poskytovatelů sociálních služeb v MSK a zprávy o potřebách obyvatel MSK zaměřených na sociální služby v MSK. Pokud jsou v této části uváděny číselné údaje, jedná se o zdroje buď z CZSO, nebo z výzkumu potřeb obyvatel MSK. 73 strana 156 celkem

75 Tabulka 2.1: Věkové složení seniorů nad 65 let v MSK Věk Počet mužů Počet žen Celkem v r Celkem v r Celkem Zdroj: CZSO V grafickém vyjádření se však jedná o snižování počtu seniorů s ohledem na nárůst jejich věku, viz graf Graf 2.1.1: Věková struktura seniorů (Abs) Do cílové skupiny senioři vymezené v rámci poskytování sociálních služeb náleží osoby, které dosáhly důchodového věku a zpravidla jim vzniká nárok na přiznání starobního důchodu. Zároveň mají z důvodu svého zdravotního stavu nebo vyššího věku, případně působením obou faktorů současně, sníženou soběstačnost v úkonech péče o vlastní osobu, úkonech o domácnost nebo úkonech, kterými mohou ostatní lidé bez ztráty soběstačnosti uplatňovat své zájmy. Sociální služby, které se bezprostředně vztahují k této cílové skupině, jsou služby definované zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů: 37 odst. 3 Odborné sociální poradenství; 39 Osobní asistence; 40 Pečovatelská služba; 44 Odlehčovací služby; 45 Centra denních služeb; 49 Domovy pro seniory; 50 Domovy se zvláštním režimem; 52 Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče; 66 Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením. Ve srovnání s ostatními kraji ČR je Moravskoslezský kraj v podílu (11,5 %) populace nad 65 let věku na druhém místě za Hlavním městem Prahou, viz tabulka strana 156 celkem

76 Tabulka 2.1.1: Procentuální zastoupení populace 65+ v rámci ČR (1. část) Hlavní ČR město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký % 12,7 11,4 6,0 5,6 2,9 7,2 3,9 Zdroj: CZSO, k [předběžné údaje CZSO] Tabulka 2.1.1: Procentuální zastoupení populace 65+ v rámci ČR (2. část) Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský ,6 5,0 5,0 11,4 6,2 5,8 11,5 Odhadovaný počet seniorů v POU MSK 57 Tabulka A Odhadovaný počet seniorů v POU MSK POU Odhadovaný počet osob POU Odhadovaný počet osob Bílovec 1429 Horní Benešov 344 Orlová 4438 Bohumín 2907 Jablunkov 2263 Osoblaha 297 POU Odhadovaný počet osob Bruntál 2697 Karviná 7000 Ostrava Český Těšín 2631 Kopřivnice 2817 Příbor 1324 Frenštát pod Radhoštěm 1908 Kravaře 2129 Rýmařov 1628 Frýdek-Místek Krnov 3066 Studénka 1167 Frýdlant nad Ostravicí 2370 Město Albrechtice 819 Třinec 5539 Fulnek 613 Nový Jičín 4835 Vítkov 1383 Havířov 9332 Odry 1130 Vratimov 694 Hlučín 4018 Opava Vrbno pod Pradědem 782 V rámci MSK jsou dle výše uvedeného vymezení poskytované sociální služby, jejichž počet je uveden v tabulce 2.1.2B. Tabulka 2.1.2B: Služby, které je možno využívat Služby centra denních služeb 12 domovy pro osoby se zdravotním postižením 26 domovy pro seniory 65 domovy se zvláštním režimem 27 odborné sociální poradenství 66 odlehčovací služby 24 osobní asistence 16 pečovatelská služba 62 sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením 15 Počet služeb Z výše uvedeného vymezení je této cílové skupině poskytováno 313 služeb. 57 Zdrojové údaje o počtu obyvatel POU MSK k byla získaná z Českého statistického úřadu v Ostravě. 75 strana 156 celkem

77 Jestliže budeme brát v úvahu formální zařazení osob, které sociální služby využívají, do konkrétních cílových skupin, např. do cílové skupiny senioři nad 65 let, a toto zařazení použijeme pro vyhledání (třídění) služeb poskytovaných konkrétní cílové skupině, může se stát, že počty zařízení poskytované konkrétní cílové skupině nebudou odpovídat počtu zařízení, která jsou uvedena samostatně (viz např. tabulka 2.1.2). Např. zařízení, která poskytují služby uživatelům návykových látek, nemusejí být formálně označena jako zařízení nabízející službu seniorům. V následujících částech analýzy jsou pro zjištění týkající se specifických cílových skupin 58 použity údaje získané z výzkumu potřeb obyvatel MSK. Pro specifickou cílovou skupinu senioři nad 65 let jsou v MSK, dle uvedení cílové skupiny poskytovatelem služby, nabízeny vhodné specifické sociální služby, zejména domovy pro seniory, pečovatelská služby a další, viz graf Celkem je této cílové skupině nabízeno 189 služeb. (Poskytovatel může nabízet služby více cílovým skupinám.) Graf 2.1.2: Počet sociálních služeb v MSK zaměřených na seniory domovy pro seniory 59 pečovatelská služba 52 odlehčovací služby 18 odborné sociální poradenství 16 osobní asistence 13 domovy se zvláštním režimem 7 sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením 6 centra denních služeb 4 týdenní stacionáře 3 domovy pro osoby se zdravotním postižením Např. do cílové skupiny senior nemusejí být zařazeny osoby využívající návykové látky či osoby bez přístřeší, které také mohou spadat do cílové skupiny senior, pouze nemusejí být do uvedené cílové skupiny v Registru poskytovatelů explicitně zařazeny. 59 Zdrojová data jsou převzata z již výše citovaného výzkumu Potřeby obyvatel MSK zaměřené na sociální služby v MSK. Počet domovů pro seniory či počet domovů pro osoby s zvláštním přimam může být menší než celkový počet uvedených zařízení. Např. pokud poskytovatel cílovou skupinu užívající domov pro seniory identifikuje jako cílovou skupinu jiné např. proto, že jsou zde senioři s kombinovaným postižením, dostáváme při třídění údajů podle cílové skupiny menší počet zařízení. 76 strana 156 celkem

78 Úroveň spokojenosti seniorů jak se službami, tak s charakteristikami služeb, byla zjišťovaná na škále školní stupnice 60. Nejčastěji jsou seniory využívané sociální služby, s nimiž jsou senioři také i nejvíce spokojeni, a to: sociální poradenství ( 37) (základní, odborné) a pečovatelská služba ( 40), spokojenost 1,38, denní stacionáře ( 46), sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením ( 66) a centra denních služeb ( 45), spokojenost 1,6, domovy pro seniory ( 49) a odlehčovací služby ( 44), spokojenost 1,7, kluby seniorů, spokojenost 1,8. Menší spokojenost byla vyjádřena u služeb využívaných ale menším podílem seniorů, např. nízkoprahová denní centra ( 61), spokojenost 2,3 a domovy se zvláštním režimem ( 50), spokojenost 2,5. Malá spokojenost byla uvedena u sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče ( 52), spokojenost 3,67. Úroveň spokojenosti s charakteristikami služeb je uvedená v grafu Největší spokojenost je se způsobem poskytování služby a rozvržením pracovní doby, nejmenší s možností půjčování zdravotnických pomůcek. Graf 2.1.3: Spokojenost s charakteristikami služeb Průměrné hodnoty na škále 1-5, kde 1 = úplná spokojenost s danou charakteristikou a 5 = úplná nespokojenost s danou charakteristikou rozvržení pracovní doby v zařízení způsob poskytování služby spokojenost s personálem vybavení zařízení bezbariérovost v zařízeních kapacita zařízení informovanost o sociálních službách kompenzační pomůcky přístup ke vzdělání finanční dostupnost služby kulturní vyžití doprava(např. v dosahu MHD) volnočasové a zájmové aktivity 1,53 1,53 1,54 1,59 1,64 1,73 1,76 1,85 1,85 1,91 1,91 1,94 2,1 možnosti půjčování zdravotnických pomůcek 2, S ohledem na rozvíjení vzdělanosti v oblastech zaměřených na sociální služby a témata příbuzná by senioři uvítali zvýšení informovanosti o sociálních službách prostřednictvím pořádáním přednášek či besed. Další témata jsou uvedená v grafu Škála: 1 = spokojenost,, 5 = nespokojenost. 77 strana 156 celkem

79 Graf 2.1.4: Podpora vzdělání a informovanosti v oblastech Průměrné hodnoty na škále 1-5, kde 1 = určitě by uvítali podporu ve vzdělávání a informovanosti, 5 = určitě by zájem o podporu ve vzdělávání a informovanosti neměli Zvýšení úrovně informovanosti Dostupnost zdravotní péče Možnosti setrvání v přirozeném prostředí Existence konkrétních služeb Mžnostech svozu např. pro osoby se zdravotním postižením Preventivní programy Skupiny se specifickými potřebami Řešení vztahových a rodinných problémů Poruchy vývoje dítěte Existence svépomocných skupin Pracovní poradenství Dluhové poradenství Řešení výchovných potíží s dětmi 1,92 2,13 2,32 2,37 2,58 2,61 2,73 2,86 2,90 2,92 2,92 3,07 3, Více než dvě třetiny seniorů má o dostupnosti zdravotní péče dobré, či spíše dobré informace, a zajišťují si je nejčastěji od blízkých osob, viz graf Graf 2.1.5:Způsob zajištění informací o sociálních službách nebo službách souvisejících Od blízkých osob (rodiny, přátel) 45,3 Od sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) 29,1 Od lékaře 12,8 Z hromadných sdělovacích prostředků (novin, TV apod.) 8,8 Od úředníka Nevím, na koho bych se měl/a obrátit Z jiných zdrojů Z plakátů, letáků apod. 2,0,7,7, Pokud by byli senioři odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, téměř polovina by preferovala by domácí péči. Další možnosti jsou uvedeny v grafu strana 156 celkem

80 Graf 2.1.6: Preference pomoci 13% 14% 12% 1% 17% 43% Domácí péče Docházka do denního centra, denního stacionáře Dům s pečovatelskou službou Ústavní péče Chráněné bydlení Týdenní pobyty Senioři jsou ochotni za sociální službu i připlácet. Ochota měsíčně připlácet (nad rámec případného příspěvku na péči) byla zjišťována jako blíže nespecifikovaná. Druh služeb záměrně uváděn nebyl. Cílem dotazu bylo zjistit reakci seniorů na záměr za sociální služby připlácet. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je zajištění nákupu potravin. Podílové vyjádření výše částek je uvedeno v grafu Třetina seniorů je ochotna připlatit měsíčně do 100,- Kč. Necelá čtvrtina seniorů by nebyla ochotna za služby připlácet, viz graf Graf : Ochota připlácet za služby ,1 33,6 14,0 6,3 23,1 Senioři jsou ochotni za sociální službou i dojíždět a to třetina z nich do 10 km, necelá třetina do 5 km. Ostatní možnosti jsou uvedené v grafu strana 156 celkem

81 Graf : Ochota dojíždět za službou do 10 km 35,6 do 5 km 32,6 do 20 km 25,0 do 30 km 4,5 do 50 km 2,3,0 5,0 10,0 15,0 20,0 25,0 30,0 35,0 40,0 Potřeby seniorů spojené s problematikou jejich životního způsobu ve vazbě na sociální služby jsou uvedené v grafu Součet odpovědí je vyšší než 100% vzhledem k tomu, že senioři mohli uvést více možností. Nejžádanější je potřeba domovů pro seniory. Ostatní potřeby jsou spojené s celkovým životním kontextem seniorů, a to rodinou (potřeba služeb nejen pro své rodiny, ale i pro osamělé rodiče s dětmi) a prostředním, v němž se pohybují (požadováno odstraňování architektonických bariér). Důležitá je potřeba soběstačnosti jedince v přirozeném prostředí a další služby, jak jsou uvedeny v grafu strana 156 celkem

82 Graf : Potřeby seniorů zaměřené na sociální služby Bydlení pro seniory 27,4% Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny 22,6% Odstraňování venkovních architektonických bariér Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života Odstraňování vnitřních architektonických bariér Zaměstnání, pracovní poradenství, zprostředkování práce Pro osamělého rodiče s dětmi v krizi Služby denního centra Služby pro občany v krizi Chráněné bydlení Soběstačnost jedince v přirozeném prostředí Bydlení pro zdravotně postižené Na programy pro mladé rodiny s dětmi Finanční poradenství včetně problematiky dluhové pasti Nabídky pro volný čas Snížení omezení v pobytových zařízeních Sociální služby mimo obvyklou pracovní dobu Služby pro uplatnění na chráněném trhu práce Rozšíření služeb pro zdravotně postižené Na specifické programy pro rodiny Svoz občanů, specializovaná doprava Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života Krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi Služby pro uspokojování vzdělávacích potřeb Služby orientované na menšiny ve společnosti Na rozšíření sociální rehabilitace Na podporu pěstounské péče Na rozšíření nabídky v možnostech stravování Rozšíření poradenství o problémech zdraví Rozšíření informovanosti o problémech zdraví 13,7% 11,6% 11,6% 10,3% 10,3% 9,6% 8,9% 8,9% 8,2% 6,8% 6,8% 5,5% 5,5% 4,8% 4,1% 4,1% 3,4% 2,7% 2,7% 2,1% 1,4% 1,4% 0,7% 0,7% 0,7% 0,7% 0,7% 0,7% 0% 10% 20% 30% 81 strana 156 celkem

83 2.1.2 Osoby se zdravotním postižením Osoba se zdravotním postižením 61 je chápána jako osoba, jejíž tělesné, smyslové, případně nebo duševní schopnosti či duševní zdraví jsou odlišné od obvyklého stavu pro daný věk a tento stav trvá déle než jeden rok. Odlišnost od typického stavu pro odpovídající věk musí být takového druhu či rozsahu, že obvykle působí omezení nebo faktické znemožnění společenského dotčené osoby. Podle 3 písm. g) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, jsou specifikovány různé druhy zdravotního postižení, a to: mentální, tělesné, smyslové, kombinované, duševní. Lze dále rozlišovat smyslové postižení jako postižení zraku, postižení sluchu. Dále jako kombinované postižení je uváděno: mentální a tělesné postižení, mentální postižení v kombinaci s duševním onemocněním, různé kombinace některých výše uvedených se smyslovým postižením nebo poruchami chování, postižení získané v mladším věku (po úrazu nebo vážné nemoci), hluchoslepotu, jiná vnitřní onemocnění (např. diabetes mellitus, cystická fibróza, epilepsie, onkologické onemocnění, kardiovaskulární nemoci, cévní mozková příhoda, roztroušená skleróza, Parkinsonova choroba, Bechtěrevova choroba, další revmatická onemocnění apod.). Zdravotní postižení se zpravidla vyskytuje i u jiných cílových skupin (např. u seniorů, rodin s dětmi, ale také osob, jejichž chování by mohlo vést ke konfliktu se společností). Avšak u těchto cílových skupin zdravotní postižení není pojímáno jako primární. Dle kvalifikovaných odhadů se jedná přibližně o odhad 10 % obyvatel ČR, kteří jsou chápány jako osoby se zdravotním postižením. tomuto odhadu odpovídá i výzkum, která v r proběhl mezi 548 praktickými lékař, kteří poskytli údaje o od zdravotně postižených osob. Jiné obdobné šetření provedeno nebylo. Poznamenáváme, že toto šetření se nezabývalo problematikou spojenou se sociálními službami. Slouží k argumentaci pro odhad podílu osob se zdravotním postižením v obyvatelstvu. Procento zdravotně postižených bývá rovněž uváděno v rozmezí od 1 do 19 % dle specifik jednotlivých postižení. Zdravotní postižení jako takové se dotýká v zásadě vyššího počtu obyvatel, neboť většina lidí se zdravotním postižením žije v běžných rodinách. Pro MSK je odhadován počet 10 % obyvatel MSK. Odhadovaný počet osob se zdravotním postižením je uveden v tabulce 2.2.3A pro okresy MSK, v tabulce 2.2.3B pro POU MSK 62. Tabulka 2.2.1: Věková struktura zdravotně postižených osob v ČR podle pohlaví 63 Věková skupina Odhad počtu postižených v populaci Počet obyvatel k Podíl postižených v populaci (%) Muži , , , , , ,02 Celkem ,76 61 Z definice přijaté v rámci výzkumu Českého statistického úřadu (ČSÚ) ve spolupráci s Ústavem zdravotnických informací ČR (ÚZIS) z roku Zdrojové údaje o počtu obyvatel POU MSK k byla získaná z Českého statistického úřadu v Ostravě. 63 Údaje jsou převzaty z publikace: Novák, Jaroslav, Kalnická, Vladimíra. Šetření zdravotně postižených osob zaplnilo další bílé místo na mapě české statistiky. Český statistický úřad, Praha Výzkum byl proveden u souboru 548 praktických lékařů, kterí vyplnili dotazníky u osob. Jiné obdobné šetření provedeno nebylo. Poznamenáváme, že toto šetření se nezabývalo problematikou spojenou se sociálními službami. Dostupná na: 82 strana 156 celkem

84 Ženy , , , , , ,32 Celkem ,98 Celkem M+Ž , , , , , ,88 Celkem * ,87 * V celku je zahrnuto i 1627 osob, u kterých nebyl uveden věk. Zdroj: ČSÚ Tabulka 2.2.2: Typ zdravotního postižení podle pohlaví a věku v ČR 64 Věková skupina tělesné zrakové sluchové mentální duševní vnitřní celkem - výskyt odpovědí Celkem osob Četnost postižení na osobu Muži , , , , , ,725 Celkem ,445 Ženy , , , , , ,817 Celkem ,543 Celkem , , Údaje jsou převzaty z publikace: Novák, Jaroslav, Kalnická, Vladimíra. Šetření zdravotně postižených osob zaplnilo další bílé místo na mapě české statistiky. Český statistický úřad, Praha strana 156 celkem

85 Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava - město Sociodemografická analýza Moravskoslezského kraje , , , ,786 Celkem ** * 1,496 * V celku je zahrnuto i 1627 osob, u kterých nebyl uveden věk. ** Vzhledem k možnosti více odpovědí uvedlo po přepočtu osob celkem různých typů postižení. V daném poctu je zahrnuto pouze jedno postižení vnitřních orgánu. Zdroj: ČSÚ Tabulka 2.2.3A Odhadovaný počet osob se zdravotním postižením v okresech MSK V tom okresy Celkem Odhadovaný počet osob se zdravotním postižením (10 %) Tabulka 2.2.3B Odhadovaný počet osob se zdravotním postižením v POU MSK POU Odhadovaný počet osob POU Odhadovaný počet osob POU Odhadovaný počet osob Bílovec 1429 Horní Benešov 344 Orlová 4438 Bohumín 2907 Jablunkov 2263 Osoblaha 297 Bruntál 2697 Karviná 7000 Ostrava Český Těšín 2631 Kopřivnice 2817 Příbor 1324 Frenštát pod Radhoštěm 1908 Kravaře 2129 Rýmařov 1628 Frýdek-Místek Krnov 3066 Studénka 1167 Frýdlant nad Ostravicí 2370 Město Albrechtice 819 Třinec 5539 Fulnek 613 Nový Jičín 4835 Vítkov 1383 Havířov 9332 Odry 1130 Vratimov 694 Hlučín 4018 Opava Vrbno pod Pradědem 782 Sociální služby, které se bezprostředně vztahují k této cílové skupině, jsou služby definované zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů: odst. 3 Odborné sociální poradenství, Osobní asistence, Pečovatelská služba, Tísňová péče, Průvodcovské a předčitatelské služby, Podpora samostatného bydlení, Odlehčovací služby Centra denních služeb, Denní stacionáře, Týdenní stacionáře, Domovy pro osoby se zdravotním postižením, 84 strana 156 celkem

86 Domovy se zvláštním režimem, Chráněné bydlení, Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče, Raná péče, Telefonická krizová pomoc, Tlumočnické služby, Azylové domy, Domy na půl cesty, Kontaktní centra, Krizová pomoc, a Intervenční centra, Noclehárny, Služby následné péče, Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, Sociálně terapeutické dílny, Sociální rehabilitace. V rámci MSK jsou dle výše uvedeného vymezení poskytované sociální služby, jejichž počet je uveden v tabulce Tabulka 2.2.4: Služby, které je možno využívat Služby azylové domy 34 centra denních služeb 12 denní stacionáře 31 domovy pro osoby se zdravotním postižením 26 domovy se zvláštním režimem 27 domy na půl cesty 5 chráněné bydlení 20 intervenční centra 2 kontaktní centra 7 krizová pomoc 4 noclehárny 15 odborné sociální poradenství 66 odlehčovací služby 24 osobní asistence 16 pečovatelská služba 62 podpora samostatného bydlení 9 průvodcovské a předčitatelské služby 1 raná péče 6 služby následné péče 9 sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením 15 sociálně terapeutické dílny 16 sociální rehabilitace 23 Počet služeb 85 strana 156 celkem

87 telefonická krizová pomoc 3 terapeutické komunity 1 tísňová péče 1 tlumočnické služby 1 týdenní stacionáře 4 Z výše uvedeného vymezení je této cílové skupině poskytováno 440 služeb. V následujících části analýzy jsou pro zjištění týkající se specifických cílových skupin 65 použity údaje získané z výzkumu potřeb obyvatel MSK. Celkem je cílové skupině, která byla poskytovateli služeb takto uvedena v Registru poskytovatelů, nabízeno 269 služeb. (Poskytovatel může nabízet služby více cílovým skupinám.) Osobám se zdravotním postižením 66 jsou v MSK nabízeny sociální služby, zejména pečovatelské služby, odborné sociální poradenství a osobní asistence, viz graf Jestliže budeme brát v úvahu formální zařazení osob do cílové skupiny osoby se zdravotním postižením, bude se počet služeb měnit, neboť služby mohou být poskytovány více cílovým skupinám. 66 Zdrojová data jsou převzata z již výše citovaného výzkumu Potřeby obyvatel MSK zaměřené na sociální služby v MSK. 86 strana 156 celkem

88 Graf Sociální služby pro osoby se zdravotním postižením 67 pečovatelská služba 57 odborné sociální poradenství osobní asistence odlehčovací služby domovy pro seniory 24 sociální rehabilitace denní stacionáře domovy pro osoby se zdravotním postižením sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se sociálně terapeutické dílny chráněné bydlení 7 7 raná péče centra denních služeb 4 5 tlumočnické služby tísňová péče telefonická krizová pomoc průvodcovské a předčitatelské služby podpora samostatného bydlení krizová pomoc domovy se zvláštním režimem azylové domy V grafu je uvedená věková struktura klientů zařízení sociálních služeb v MSK pro jednotlivá postižení uvedená v grafu. Graf vypovídá o průměrném procentu odpovídajícímu věkové struktuře klientů v zařízeních MSK. Osoby se zdravotním postižením se nacházejí ve všech věkových skupinách. Např. průměrně 30 klientů - osob s kombinovaným postižením - se vyskytuje ve věkové skupině do 5 let. 67 Byly sečteny služby pro osoby se ZP tělesným i smyslovým postižením. 87 strana 156 celkem

89 Graf Věková struktura průměrného podílu klientů zařízení sociálních služeb v MSK (%) s kombinovaným postižením s tělesným postižením se sluchovým postižením se zdravotním postižením se zrakovým postižením 0 Do 5 let 6-10 let let20 let let let 35 let let let 55 let60 let65 let70 let75 let80 let Úroveň spokojenosti osob se zdravotním postižením jak se službami, tak s charakteristikami služeb, byla zjišťovaná na škále školní stupnici 68. Spokojenost s využívanými sociálními službami je uvedena v tabulce Osoby se ZP jsou nejvíce spokojeny s domovy pro osoby se ZP, domovy pro seniory a se sociálním poradenstvím. Tabulka 2.2.5: Spokojenost s využívanými sociálními službami dle pořadí od největší spokojenosti Domovy pro osoby se zdravotním postižením ( 48) 8 1, Domovy pro seniory ( 49) 5 1,00 1. Sociální poradenství ( 37) (základní, odborné) 30 1,27 3. Pečovatelská služba ( 40) 10 1, Telefonická krizová pomoc ( 55) 5 1,40 9. Denní stacionáře ( 46) 6 1, Kluby seniorů 3 1,67 2. Osobní asistence ( 39) 7 1, Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se 8 1,75 zdravotním postižením ( 66) 8. Centra denních služeb ( 45) 5 1, Sociálně terapeutické dílny ( 67) 4 2, Sociální rehabilitace ( 70) 5 2, Chráněné bydlení ( 51) 4 2, Kontaktní centra ( 59) 4 2, Nízkoprahová denní centra ( 61) 4 2, Terénní programy ( 69) 4 2, Azylové domy ( 57) 8 2, Noclehárny ( 63) 5 2, Služby následné péče ( 64) 3 2,67 N průměrná spokojenost se službou (1=největší spokojenost,, 5= nespokojenost) 68 Škála: 1 = spokojenost,, 5 = nespokojenost. 69 Číselné údaje u položek služeb jsou uvedeny z technických důvodu pro možnost následné jednodušší komparace s jinými cílovými skupinami. 88 strana 156 celkem

90 36. Služby následné péče (např. po návratu ze zdravotnického 3 2,67 zařízení) 4. Tísňová péče ( 41) 2 3, Týdenní stacionáře ( 47) 2 3, Raná péče ( 54) 2 3, Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež ( 62) 2 3, Mateřské centrum 2 3, Krizová pomoc ( 60) 7 3,14 7. Odlehčovací služby ( 44) 3 3, Tlumočnické služby ( 56) 7 3,43 6. Podpora samostatného bydlení ( 43) 2 3, Domovy se zvláštním režimem ( 50) 1 4, Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních 4 4,00 ústavní péče ( 52) 5. Průvodcovské a předčitatelské služby ( 42) 1 5, Domy na půl cesty ( 58) 1 5, Intervenční centra ( 60a) 1 5, Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi ( 65) 1 5, Terapeutické komunity ( 68) 2 5,00 Úroveň spokojenosti s charakteristikami služeb je uvedená v grafu Největší spokojenost je se způsobem poskytování služby a s personálem, nejmenší s volnočasovými aktivitami a dopravou do zařízení služeb. 89 strana 156 celkem

91 Graf Spokojenost s charakteristikami služeb 70 Průměrné hodnoty na škále 1-5, kde 1 = úplná spokojenost s danou charakteristikou a 5 = úplná nespokojenost s danou charakteristikou způsob poskytování služby spokojenost s personálem rozvržení pracovní doby v zařízení vybavení zařízení kapacita zařízení informovanost o sociálních službách bezbariérovost v zařízeních kompenzační pomůcky finanční dostupnost služby přístup ke vzdělání kulturní vyžití možnosti půjčování zdravotnických pomůcek doprava (např. v dosahu MHD) volnočasové a zájmové aktivity tlumočnická služba u osob se sluchovým postižením 1,14 1,14 1,28 1,38 1,44 1,55 1,58 1,61 1,63 1,65 1,77 1,86 1,91 1, S ohledem na rozvíjení vzdělanosti v oblastech zaměřených na sociální služby a témata příbuzná by osoby se ZP uvítaly zvýšení informovanosti o sociálních službách prostřednictvím podpory např. pořádáním přednášek či besed. Další témata jsou uvedená v grafu V grafu jsou uvedené všechny sledované charakteristiky, tedy i ty, které nebyly zmiňované. 90 strana 156 celkem

92 Graf 2.2.4: Podpora vzdělání a informovanosti v oblastech 71 Průměrné hodnoty na škále 1-5, kde 1 = určitě by uvítali podporu ve vzdělávání a informovanosti, 5 = určitě by zájem o podporu ve vzdělávání a informovanosti neměli Dostupnost zdravotní péče Zvýšení úrovně informovanosti Možnosti setrvání v přirozeném prostředí Mžnostech svozu např. pro osoby se zdravotním postižením 1,83 2,04 2,21 2,43 Preventivní programy Existence konkrétních služeb Skupiny se specifickými potřebami Řešení vztahových a rodinných problémů Existence svépomocných skupin Pracovní poradenství Dluhové poradenství Poruchy vývoje dítěte 2,90 2,92 3,00 3,10 3,18 3,29 3,41 3,49 Řešení výchovných potíží s dětmi 3,82 Jiné Osoby se ZP mají velmi dobrou informovanost o sociálních službách (viz graf 2.2.3) a zajišťují si je nejčastěji od sociálního pracovníka či poskytovatele služby, viz graf V grafu jsou uvedené všechny sledované charakteristiky, tedy i ty, které nebyly zmiňované. 91 strana 156 celkem

93 Graf 2.2.5:Způsob zajištění informací o sociálních službách nebo službách souvisejících 4% 2% Od sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) 10% 10% 39% Od blízkých osob (rodiny, přátel) 12% Od lékaře 23% Z hromadných sdělovacích prostředků (novin, TV apod.) Z jiných zdrojů Pokud by byly osoby se ZP odkázány z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, více než polovina (58 %) by preferovala by domácí péči, dále se jednalo o dům s pečovatelskou službou. Další možnosti jsou uvedeny v grafu Graf 2.2.6: Preference pomoci Domácí péče 4% 9% 7% 4% Dům s pečovatelskou službou 18% 58% Chráněné bydlení Ústavní péče Docházka do denního centra, denního stacionáře Osoby se ZP jsou ochotny za sociální službu i připlácet. Ochota měsíčně připlácet (nad rámec případného příspěvku na péči) byla zjišťována jako blíže nespecifikovaná. Druh služeb záměrně uváděn nebyl. Cílem dotazu bylo zjistit reakci osob na záměr za sociální služby připlácet. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je zajištění nákupu potravin. Podílové vyjádření výše částek je uvedeno v grafu Necelá čtvrtina 92 strana 156 celkem

94 osob se ZP je ochotna připlatit měsíčně do 100,- Kč. Více než třetina osob se ZP by nebyla ochotna za služby připlácet, viz graf Graf : Ochota připlácet za služby 20% 11% 4% 4% 37% nejsem ochoten/ochotna připlácet do 100,-Kč do 500,-Kč 24% do 1000,-Kč méně než 50,-Kč do 1500,-Kč Osoby se ZP jsou ochotny za sociální službou i dojíždět a to téměř třetina z nich do 10 km, stejný podíl osob do 5 km. Ostatní možnosti jsou uvedené v grafu Graf : Ochota dojíždět za službou 13% 5% 32% do 5 km 18% do 10 km 32% do 30 km do 20 km do 100 km Potřeby osob se ZP spojené s problematikou jejich životního způsobu ve vazbě na sociální služby jsou uvedené v grafu Součet odpovědí je vyšší než 100% vzhledem k tomu, osoby se ZP mohly uvést více možností. Nejžádanější je potřeba odstraňování venkovních architektonických bariér, soběstačnost jedince v přirozeném prostředí a další služby, jak jsou uvedeny v grafu strana 156 celkem

95 Graf : Potřeby osob se ZP zaměřené na sociální služby Odstraňování venkovních architektonických bariér Soběstačnost jedince v přirozeném prostředí Odstraňování vnitřních architektonických bariér Na vybudování centra Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života Nabídky pro volný čas Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života Na rozšíření sociální rehabilitace Finanční poradenství včetně problematiky dluhové pasti Služby denního centra Pro osamělého rodiče s dětmi v krizi Krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Služby pro občany v krizi Služby pro uplatnění na chráněném trhu práce Zaměstnání, pracovní poradenství, zprostředkování Na programy pro mladé rodiny s dětmi Bydlení pro zdravotně postižené Rozšíření služeb pro zdravotně postižené Sociální služby mimo obvyklou pracovní dobu Chráněné bydlení Azylové domy Na jiný typ služeb Služba pro rozvoj dovedností Bydlení pro seniory Služby orientované na menšiny ve společnosti Na možnost bezplatného přístupu k Internetu Na rozšíření nabídky v možnostech stravování Rozšíření poradenství o problémech zdraví Rozšíření informovanosti o problémech zdraví Služby osobní asistence Kontaktní centra Svoz občanů, specializovaná doprava Snížení omezení v pobytových zařízeních 14,9% 14,9% 14,9% 12,8% 10,6% 10,6% 8,5% 8,5% 6,4% 6,4% 6,4% 6,4% 6,4% 6,4% 4,3% 4,3% 4,3% 4,3% 4,3% 2,1% 2,1% 2,1% 2,1% 2,1% 2,1% 2,1% 2,1% 2,1% 2,1% 2,1% 2,1% 19,1% 19,1% 25,5% 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 94 strana 156 celkem

96 Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava - město Sociodemografická analýza Moravskoslezského kraje Osoby s chronickým duševním onemocněním 72 Duševní porucha je termín, který užívají lékaři a další zdravotníci k označení klinicky (tj. vyšetřením) rozpoznaných typů abnormních psychických příznaků anebo abnormního chování. Ty vyvolávají akutní nebo chronické postižení a nepohodu vlastní anebo nepohodu jiných osob. Duševní poruchy v nejširším slova smyslu a nejrůznější závažnosti se vyskytují asi u jednoho ze čtyř dospělých obyvatel České republiky. Jinými slovy osoby s duševním onemocněním 73 jsou chápány jako takové, které nemohou dostatečně uspokojovat své bio-psycho-sociální potřeby z důvodu vzniku a trvání duševní nemoci. Do skupiny duševně nemocných osob lze zařadit: organické duševní poruchy, včetně symptomatických (demence, deliria), duševní poruchy vyvolané účinkem psychoaktivních látek, schizofrenie, schizofrenní poruchy a poruchy s bludy, poruchy nálady (afektivní poruchy), neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a další poruchy, behaviorální syndromy spojené s fyziologickými poruchami a somatickými faktory (např. poruchy příjmu potravy, neorganické poruchy spánku), poruchy osobnosti a chování u dospělých. Do této cílové skupiny nejsou zahrnuty osoby s mentálním postižením, které vytváří samostatnou cílovou skupinu. U duševního onemocnění se jedná zejména o změnu (oproti běžnému stavu) ve vnímání věcí, jevů, procesů a ve způsobu myšlení, nikoli ve změně intelektu, jak je tomu i osob s mentálním postižením. Standardně je uváděno, že přibližně 3 5 % osob trpí duševní nemocí, skutečnost však bývá vyšší. K dispozici mohou být pouze zdravotnické statistiky, které soustřeďují pozornost na osoby se zjištěnou diagnózou, které jsou v péči (psychiatrických a dalších) odborníků. Pro obyvatele MSK lze odhadnou podíl okolo 5 %. Odhadovaný počet osob s duševním onemocněním je uveden v tabulce 2.3.1A pro okresy MSK, v tabulce 2.3.1B pro POU MSK. Tabulka 2.3.1A Odhadovaný počet osob s duševním onemocněním V tom okresy CELKEM Odhadovaný počet osob s duševním onemocněním (5 %) Zdroj: 73 Dle diagnózy MKN strana 156 celkem

97 Tabulka B Odhadovaný počet osob s duševním onemocněním v POU MSK POU Odhadovaný počet osob POU Odhadovaný počet osob Bílovec 715 Horní Benešov 172 Orlová 2219 Bohumín 1453 Jablunkov 1132 Osoblaha 148 POU Odhadovaný počet osob Bruntál 1349 Karviná 3500 Ostrava Český Těšín 1316 Kopřivnice 1409 Příbor 662 Frenštát pod Radhoštěm 954 Kravaře 1065 Rýmařov 814 Frýdek-Místek 5506 Krnov 1533 Studénka 583 Frýdlant nad Ostravicí 1185 Město Albrechtice 410 Třinec 2770 Fulnek 307 Nový Jičín 2417 Vítkov 691 Havířov 4666 Odry 565 Vratimov 347 Hlučín 2009 Opava 5094 Vrbno pod Pradědem 391 Sociální služby, které se bezprostředně vztahují k této cílové skupině, jsou služby definované zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů: odst. 3 Odborné sociální poradenství, Pečovatelská služba, Podpora samostatného bydlení Centra denních služeb, Denní stacionáře, Týdenní stacionáře, Domovy se zvláštním režimem, Chráněné bydlení, Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče, Telefonická krizová pomoc, Kontaktní centra, Krizová pomoc, Služby následné péče, Sociálně terapeutické dílny pro osoby s chronickým duševním onemocněním) * Terapeutické komunity, Terénní programy Sociální rehabilitace pro osoby s duševním onemocněním V rámci MSK jsou dle výše uvedeného vymezení poskytované sociální služby, jejichž počet je uveden v tabulce Tabulka 2.3.2: Služby, které je možno využívat Služby Počet služeb centra denních služeb 12 denní stacionáře 31 domovy se zvláštním režimem 27 chráněné bydlení 20 kontaktní centra 7 krizová pomoc 4 odborné sociální poradenství 66 pečovatelská služba strana 156 celkem

98 podpora samostatného bydlení 9 služby následné péče 9 sociálně terapeutické dílny 16 sociální rehabilitace 23 telefonická krizová pomoc 3 terapeutické komunity 1 terénní programy 30 Z výše uvedeného vymezení je této cílové skupině poskytováno 320 služeb. V následujících části analýzy jsou pro zjištění týkající se specifických cílových skupin 74 použity údaje získané z výzkumu potřeb obyvatel MSK. Celkem je cílové skupině, která byla poskytovateli služeb takto uvedena v Registru poskytovatelů, nabízeno 102 služeb. (Poskytovatel může nabízet služby více cílovým skupinám.) Osobám s chronickým duševním onemocněním 75 jsou v MSK nabízeny sociální služby, domovy se zvláštním režimem, sociální rehabilitace a pečovatelská služba, viz graf Jestliže budeme brát v úvahu formální zařazení osob do konkrétní cílové skupiny osob, bude se počet služeb měnit, neboť služby mohou být poskytovány více cílovým skupinám. 75 Zdrojová data jsou převzata z již výše citovaného výzkumu Potřeby obyvatel MSK zaměřené na sociální služby v MSK. 97 strana 156 celkem

99 Graf Sociální služby pro osoby s chronickým duševním onemocněním domovy se zvláštním režimem 17 sociální rehabilitace 11 pečovatelská služba odborné sociální poradenství domovy pro seniory osobní asistence chráněné bydlení 7 7 odlehčovací služby 6 podpora samostatného bydlení denní stacionáře centra denních služeb sociálně terapeutické dílny služby následné péče domovy pro osoby se zdravotním postižením terénní programy 2 týdenní stacionáře telefonická krizová pomoc sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi V grafu je uvedená věková struktura klientů zařízení sociálních služeb v MSK. Graf vypovídá o průměrném procentu odpovídajícímu věkové struktuře klientů v zařízeních MSK. Např. průměrně 25 % klientů zařízení MSK se vyskytuje ve věkové skupině let. 98 strana 156 celkem

100 Graf Věková struktura průměrného podílu klientů zařízení sociálních služeb v MSK (%) s chronickým duševním onemocněním 0 Úroveň spokojenosti osob s chronickým duševním onemocněním jak se službami, tak s charakteristikami služeb, byla zjišťovaná na škále školní stupnici 76. Spokojenost s využívanými sociálními službami je uvedena v tabulce Osoby s chronickým duševním onemocněním jsou nejvíce spokojeny se službou terénní programy, denní stacionáře, sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče a sociálně terapeutické dílny. Tabulka 2.3.4: Spokojenost s využívanými sociálními službami dle pořadí od největší spokojenosti 77 N průměrná spokojenost se službou (1=největší spokojenost,, 5= nespokojenost) 32. Terénní programy ( 69) 5 1,00 9. Denní stacionáře ( 46) 5 1, Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče ( 52) 4 1, Sociálně terapeutické dílny ( 67) 8 1, Služby následné péče ( 64) 10 1, Mateřské centrum 3 1,33 8. Centra denních služeb ( 45) 8 1, Terapeutické komunity ( 68) 7 1,43 1. Sociální poradenství ( 37) (základní, odborné) 21 1,52 6. Podpora samostatného bydlení ( 43) 13 1,54 2. Osobní asistence ( 39) 5 1, Sociální rehabilitace ( 70) 11 1, Chráněné bydlení ( 51) 6 2,00 76 Škála: 1 = spokojenost,, 5 = nespokojenost. 77 Číselné údaje u položek služeb jsou uvedeny z technických důvodu pro možnost následné jednodušší komparace s jinými cílovými skupinami. 99 strana 156 celkem

101 21. Kontaktní centra ( 59) 7 2,14 3. Pečovatelská služba ( 40) 5 2, Telefonická krizová pomoc ( 55) 7 2, Raná péče ( 54) 3 2, Domovy pro osoby se zdravotním postižením ( 48) 5 2, Krizová pomoc ( 60) 8 2, Nízkoprahová denní centra ( 61) 4 2, Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením ( 66) 4 2,50 4. Tísňová péče ( 41) 3 2, Týdenní stacionáře ( 47) 3 2, Noclehárny ( 63) 4 2, Kluby seniorů 4 2,75 5. Průvodcovské a předčitatelské služby ( 42) 3 3,00 7. Odlehčovací služby ( 44) 3 3, Domovy se zvláštním režimem ( 50) 6 3, Azylové domy ( 57) 4 3, Domy na půl cesty ( 58) 3 3, Služby následné péče (např. po návratu ze zdravotnického zařízení) 4 3, Domovy pro seniory ( 49) 3 3, Intervenční centra ( 60a) 3 3, Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi ( 65) 3 3, Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež ( 62) 3 3, Tlumočnické služby ( 56) 3 4, Svoz občanů 2 5,00 Úroveň spokojenosti s charakteristikami služeb je uvedená v grafu Největší spokojenost je se způsobem poskytování služby a s personálem, nejmenší s tlumočnickou službou u osob se sluchovým postižením. 100 strana 156 celkem

102 Graf Spokojenost s charakteristikami služeb Průměrné hodnoty na škále 1-5, kde 1 = úplná spokojenost s danou charakteristikou a 5 = úplná nespokojenost s danou charakteristikou spokojenost s personálem způsob poskytování služby rozvržení pracovní doby v zařízení vybavení zařízení kompenzační pomůcky kapacita zařízení přístup ke vzdělání informovanost o sociálních službách doprava (např. v dosahu MHD) finanční dostupnost služby kulturní vyžití bezbariérovost v zařízeních možnosti půjčování zdravotnických pomůcek volnočasové a zájmové aktivity tlumočnická služba u osob se sluchovým postižením 1,10 1,29 1,42 1,44 1,50 1,50 1,55 1,56 1,58 1,63 1,76 1,91 2,00 2,21 2, S ohledem na rozvíjení vzdělanosti v oblastech zaměřených na sociální služby a témata příbuzná by osoby s chronickým duševním onemocněním uvítaly pracovní poradenství a zvýšení úrovně informovanosti o sociálních službách prostřednictvím podpory např. pořádáním přednášek či besed. Další témata jsou uvedená v grafu Graf 2.3.4: Podpora vzdělání a informovanosti v oblastech 78 Průměrné hodnoty na škále 1-5, kde 1 = určitě by uvítali podporu ve vzdělávání a informovanosti, 5 = určitě by zájem o podporu ve vzdělávání a informovanosti neměli Pracovní poradenství Zvýšení úrovně informovanosti Řešení vztahových a rodinných Dostupnost zdravotní péče Dluhové poradenství Možnosti setrvání v přirozeném Existence konkrétních služeb Preventivní programy Existence svépomocných skupin Skupiny se specifickými potřebami Jiné Mžnostech svozu např. pro osoby se Řešení výchovných potíží s dětmi Poruchy vývoje dítěte Osoby s chronickým duševním onemocněním mají velmi dobrou informovanost o sociálních službách (viz graf 2.3.3) a zajišťují si je nejčastěji od sociálního pracovníka či poskytovatele služby, dále od lékaře, viz graf V grafu jsou uvedené všechny sledované charakteristiky, tedy i ty, které nebyly zmiňované. 101 strana 156 celkem

103 Graf 2.3.5:Způsob zajištění informací o sociálních službách nebo službách souvisejících 11% 9% 3% 3% 9% 48% Od sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) Od lékaře Z internetu Od blízkých osob (rodiny, přátel) 17% Z jiných zdrojů Od úředníka Z hromadných sdělovacích prostředků (novin, TV apod.) Pokud by byly osoby s chronickým duševním onemocněním odkázány z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, více než třetina by preferovala by domácí péči. Další možnosti jsou uvedeny v grafu Graf 2.3.6: Preference pomoci Domácí péče 21% 9% 6% 26% 38% Chráněné bydlení Docházka do denního centra, denního stacionáře Ústavní péče Dům s pečovatelskou službou Osoby s chronickým duševním onemocněním jsou ochotny za sociální službu i připlácet. Ochota měsíčně připlácet (nad rámec případného příspěvku na péči) byla zjišťována jako blíže nespecifikovaná. Druh služeb záměrně uváděn nebyl. Cílem dotazu bylo zjistit reakci osob na záměr 102 strana 156 celkem

104 za sociální služby připlácet. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je zajištění nákupu potravin. Podílové vyjádření výše částek je uvedeno v grafu Více než dvě pětiny (43 %) osob s chronickým duševním onemocněním je ochotna připlatit měsíčně co 100,- Kč. Více než čtvrtina osob s chronickým duševním onemocněním by nebyla ochotna za služby připlácet. Graf : Ochota připlácet za služby do 100,-Kč 12% 9% 9% 43% nejsem ochoten/ochotna připlácet do 500,-Kč 27% méně než 50,-Kč do 1000,-Kč Osoby s chronickým duševním onemocněním jsou ochotny za sociální službou i dojíždět a to více než dvě pětiny (43 %) z nich do 10 km, pětina do 5 km. Ostatní možnosti jsou uvedené v grafu Graf : Ochota dojíždět za službou 20% 10% 7% 43% do 10 km do 5 km do 20 km 20% do 30 km do 50 km Potřeby osob s chronickým duševním onemocněním spojené s problematikou jejich životního způsobu ve vazbě na sociální služby jsou uvedené v grafu Součet odpovědí je vyšší než 100% vzhledem k tomu, že senioři mohli uvést více možností. Nejžádanější je potřeba chráněného bydlení, dále finanční poradenství včetně dluhového, rovněž služby pro uplatnění na trhu práce. Další služby jsou uvedeny v grafu strana 156 celkem

105 Graf : Potřeby osob s chronickým duševním onemocněním zaměřené na sociální služby Chráněné bydlení Finanční poradenství včetně problematiky dluhové pasti Služby pro uplatnění na chráněném trhu práce Nabídky pro volný čas Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života Služby osobní asistence Zaměstnání, pracovní poradenství, zprostředkování práce Soběstačnost jedince v přirozeném prostředí Na rozšíření sociální rehabilitace Na možnost bezplatného přístupu k Internetu Na vybudování centra Bydlení pro seniory Rozšíření služeb pro zdravotně postižené Sociální služby mimo obvyklou pracovní dobu Na podporu pěstounské péče Kontaktní centra Azylové domy Snížení omezení v pobytových zařízeních Na jiný typ služeb Služba pro rozvoj dovedností Krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi Bydlení pro zdravotně postižené Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Na rozšíření nabídky v možnostech stravování Odstraňování venkovních architektonických bariér Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života Služby pro uspokojování vzdělávacích potřeb Odstraňování vnitřních architektonických bariér Noclehárny Služby denního centra Svoz občanů, specializovaná doprava Pro osamělého rodiče s dětmi v krizi Na programy pro mladé rodiny s dětmi 3,1% 3,1% 3,1% 3,1% 3,1% 3,1% 3,1% 3,1% 3,1% 3,1% 3,1% 3,1% 3,1% 3,1% 3,1% 6,3% 6,3% 6,3% 6,3% 6,3% 6,3% 6,3% 6,3% 9,4% 9,4% 9,4% 12,5% 12,5% 12,5% 18,8% 18,8% 18,8% 31,3% 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% Rizikové a ohrožené rodiny, děti a mládež do 26 let U této cílové skupiny bývá zasažena problémem rodina jako sociální systém. U jiných cílových skupin se problém dotýká převážně jedince. Mezi rizikové a ohrožené rodiny, děti a mládeže spadají osoby: ve věku 6 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy (sociálně-patologické jevy a trestná činnost), osoby do 26 let, které po dosažení zletilosti opouštějí školská zařízení pro výkon ústavní či ochranné výchovy (příp. osoby z jiných zařízení pro péči o děti a mládež), rodina s dítětem, u kterého je vývoj ohrožen v důsledku dopadů dlouhodobě nepříznivé sociální situace, rodina dítěte se zdravotním postižením ve věku do 7 let, nebo dítěte, jehož vývoj je ohrožen v důsledku nepříznivého zdravotního stavu. 104 strana 156 celkem

106 Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava - město Sociodemografická analýza Moravskoslezského kraje Celkově se jedná o děti ohrožené nepříznivými vlivy prostředí, které pocházejí z různorodého prostředí. Často se jedná o rodiny s nízkou sociokulturní úrovní, kde dochází k přejímání nevhodných vzorců chování. U osob do 26 let, které po dosažení zletilosti opouštějí školská zařízení pro výkon ústavní či ochranné výchovy, se jedná o ty jedince, kteří mohou mít problém s přechodem z ústavního zařízení do běžného života. Ten může při jeho nezvládnutí vyústit v sociální izolaci, rizikové aktivity či asociální a kriminální činy. V situaci spojené s osamostatněním mladých dospělých se mohou nacházet také jedinci vycházející z pěstounských rodin či ze zařízení pro výkon pěstounské péče. Dle údajů MPSV bylo v MSK k dětí s nařízenou ústavní nebo ochrannou (oproti roku 2008, kdy jich bylo celkem 1061, tedy více) výchovou. Z toho 43 mladých dospělých (oproti v roce 220 v r. 2008) z důvodu zletilosti zařízení opustilo. V porovnání s ostatními kraji České republiky se jedná po Ústeckém kraji o druhý nejvyšší počet. Rodina s dítětem, u kterého je vývoj ohrožen v důsledku dopadů dlouhodobě nepříznivé sociální situace, je spojena zejména s její nízkou sociokulturní úrovní, s úmrtím člena rodiny, závislostí rodičů na návykových látkách, vztahovými a výchovnými problémy, týráním a zneužíváním, trestnou činností, sociálně znevýhodněním rodin s nízkými příjmy, nebo rodin, kde jsou rodiče nezaměstnaní, také s rodinami s velkým počtem dětí nebo neúplnými rodinami. Tyto rodiny se často stávají klienty orgánů sociálně-právní ochrany dětí. Rodina dítěte se zdravotním postižením ve věku do 7 let, nebo dítěte, jehož vývoj je ohrožen v důsledku nepříznivého zdravotního stavu je spojena s rodinami s dětmi se specifickými potřebami, které v důsledku zdravotního postižení dítěte potřebují pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů, při obstarávání osobních záležitostí a zprostředkování kontaktu se společenským prostředím. Pro tuto cílovou skupinu odhadujeme podíl okolo 5 % v MSK. Odhadovaný počet rizikových a ohrožených rodin, dětí a mládeže do 26 let je uveden v tabulce 2.4.1A pro okresy MSK, v tabulce 2.4.1B pro POU MSK. Tabulka 2.4.1A: Odhadovaný počet rizikových a ohrožených rodin, dětí a mládeže do 26 let V tom okresy CELKEM Odhadovaný počet rizikových a ohrožených rodin, dětí a mládeže do 26 let (5 %) strana 156 celkem

107 Tabulka 2.4.1B Odhadovaný počet rizikových a ohrožených rodin, dětí a mládeže do 26 let v POU MSK Odhadovaný Odhadovaný POU POU POU počet osob počet osob Bílovec 715 Horní Benešov 172 Orlová 2219 Bohumín 1453 Jablunkov 1132 Osoblaha 148 Odhadovaný počet osob Bruntál 1349 Karviná 3500 Ostrava Český Těšín 1316 Kopřivnice 1409 Příbor 662 Frenštát pod Radhoštěm 954 Kravaře 1065 Rýmařov 814 Frýdek-Místek 5506 Krnov 1533 Studénka 583 Frýdlant nad Ostravicí 1185 Město Albrechtice 410 Třinec 2770 Fulnek 307 Nový Jičín 2417 Vítkov 691 Havířov 4666 Odry 565 Vratimov 347 Hlučín 2009 Opava 5094 Vrbno pod Pradědem 391 Sociální služby, které se bezprostředně vztahují k této cílové skupině, jsou služby definované zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů: Pro cílovou skupinu děti, mládež a rodina se jedná zejména o: Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, Terénní programy, odst. 3 Odborné sociální poradenství. Tabulka 2.4.2: Služby, které je možno využívat Služby Počet služeb nízkoprahová zařízení pro děti a mládež 37 sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi 32 terénní programy 30 odborné sociální poradenství 66 Z výše uvedeného vymezení je této cílové skupině poskytováno 165 služeb. V následujících části analýzy jsou pro zjištění týkající se specifických cílových skupin 79 použity údaje získané z výzkumu potřeb obyvatel MSK. Celkem je cílové skupině, která byla poskytovateli služeb takto uvedena v Registru poskytovatelů, nabízeno 62 služeb. (Poskytovatel může nabízet služby více cílovým skupinám.) Cílové skupině rizikové a ohrožené rodiny, děti a mládež do 26 let 80 jsou v MSK nabízeny vhodné sociální služby, zejména nízkoprahová zařízení pro děti a mládež a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, viz graf Jestliže budeme brát v úvahu formální zařazení osob do konkrétní cílové skupiny osob, bude se počet služeb měnit, neboť služby mohou být poskytovány více cílovým skupinám. 80 Zdrojová data jsou převzata z již výše citovaného výzkumu Potřeby obyvatel MSK zaměřené na sociální služby v MSK. 106 strana 156 celkem

108 Graf Sociální služby pro rizikové a ohrožené rodiny, děti a mládež do 26 let nízkoprahová zařízení pro děti a mládež 35 sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi 10 terénní programy 7 odborné sociální poradenství 6 domy na půl cesty 2 telefonická krizová pomoc sociální rehabilitace V grafu je uvedená věková struktura klientů zařízení sociálních služeb v MSK. Graf vypovídá o průměrném procentu odpovídajícímu věkové struktuře klientů v zařízeních MSK. Např. průměrně 25 % klientů zařízení MSK se vyskytuje ve věkové skupině let. Graf Věková struktura průměrného podílu klientů zařízení sociálních služeb v MSK (%) - rizikové a ohrožené rodiny, děti a mládež do 26 let let let let let let Úroveň spokojenosti osob cílové skupiny ohrožené rodiny, děti a mládež do 26 let se sociálními službami, které využívají, byla hodnocena jako výborná. Byly využívané dvě služby, a to sociální poradenství a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. Úroveň spokojenosti s charakteristikami služeb je uvedená v grafu Největší spokojenost byla se s dopravou do zařízení služeb a personálem, nejmenší s vybavením zařízení a s přístupem ke vzdělání. 107 strana 156 celkem

109 Graf Spokojenost s charakteristikami služeb Průměrné hodnoty na škále 1-5, kde 1 = úplná spokojenost s danou charakteristikou a 5 = úplná nespokojenost s danou charakteristikou doprava (např. v dosahu MHD) spokojenost s personálem způsob poskytování služby kulturní vyžití finanční dostupnost služby rozvržení pracovní doby v zařízení kapacita zařízení informovanost o sociálních službách volnočasové a zájmové aktivity vybavení zařízení přístup ke vzdělání ,00 1,00 2,00 3,00 4,00 5,00 S ohledem na rozvíjení vzdělanosti v oblastech zaměřených na sociální služby a témata příbuzná by osoby této cílové skupiny uvítaly informovanost o tématech zaměřených na řešení výchovných potíží s dětmi a o poruchách vývoje dítěte. Zájem o další témata je uvedený v grafu Graf Podpora vzdělání a informovanosti v oblastech Průměrné hodnoty na škále 1-5, kde 1 = určitě by uvítali podporu ve vzdělávání a informovanosti, 5 = určitě by zájem o podporu ve vzdělávání a informovanosti neměli Řešení výchovných potíží s dětmi Poruchy vývoje dítěte Preventivní programy Dostupnost zdravotní péče Pracovní poradenství Dluhové poradenství Řešení vztahových a rodinných problémů Možnosti setrvání v přirozeném prostředí Skupiny se specifickými potřebami Existence svépomocných skupin Existence konkrétních služeb Mžnostech svozu např. pro osoby se zdravotním postižením,00 1,00 2,00 3,00 4,00 5,00 Osoby dotčené cílové skupiny mají velmi dobrou informovanost o sociálních službách (viz graf 2.4.3) a zajišťují si je nejčastěji od sociálního pracovníka či poskytovatele služby. Pokud by byly tyto osoby odkázány z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých preferovaly by domácí péči, případně dům s pečovatelskou službou. Za sociální služby nejsou ochotny připlácet, pokud ano, nejvýše do částky 50,- Kč. Za službou by byly ochotny dojíždět nejvýše do 5 km. Potřeby osob cílové skupiny ohrožené rodiny, děti a mládež do 26 let spojené s problematikou jejich životního způsobu ve vazbě na sociální služby jsou: zaměstnání, pracovní poradenství, 108 strana 156 celkem

110 zprostředkování práce, programy pro mladé rodiny s dětmi, nabídky pro informovanosti pro různé oblasti života. volný čas a rozšíření Osoby ohrožené sociálním vyloučením 81 a osoby bez přístřeší Ve zjednodušeném pojetí sociálním vyloučením (exkluzí) rozumíme proces, kdy jsou jednotlivci či celé skupiny vytěsňovány na okraj společnosti a je jim omezován nebo zamezen přístup ke zdrojům, které jsou dostupné ostatním členům společnosti. 82 Mezi tyto zdroje řadíme především zaměstnání, bydlení, sociální ochranu, zdravotní péči a vzdělání. Občané, které můžeme chápat jako sociálně vyloučené, mnohdy nejsou schopny bez pomoci a podpory řešit svoji nepříznivou životní situaci. Nedokážou se trvale začlenit do společnosti, nedokážou hájit svoje práva a zájmy při obstarávání osobních záležitostí, bez pomoci nejsou schopny se uplatnit na trhu práce a jejich způsob života vede velmi často ke konfliktu se společností. Pojem sociální exkluze je třeba chápat ve vztahu k sociálním podmínkám. Ty jsou zpravidla základem vyloučení jedinců i skupin z možnosti využívat odpovídající materiální a duchovní zdroje i práva (sociální, občanská, politická). Na sociální exkluzi je možno nahlížet z pohledu: strukturálních faktorů, které ji vyvolávají či podporují, charakteristik vyloučených osob či skupin (buď jako na příčinu nebo jako na následek tohoto vyloučení), procesů, jejichž prostřednictvím jsou jedinci a skupiny ze sociálních sítí a komunit vylučováni (včetně ritualizace, institucionalizace a legitimizace uvedených procesů), životních situací a možností takto vylučovaných jedinců či domácností, skupin, komunit, procesů reprodukce sociálního vyloučení (v rodinách i sousedství). Většina vymezení se shoduje v tom, že se jedná o nedostatečnou účast ve smyslu práva jedinců i skupin v těch oblastech společenského života, v nichž se podle převládajících sociálních norem tato účast obecně očekává. Konkrétně se jedná o účast v systémech (1) produkce, pracovního trhu a (re)distribuce statků a služeb včetně veřejných služeb, především vzdělávání či zdravotní péče; (2) rodinného života; (3) politického života; (4) komunitního života; (5) kultury. Pro vymezení pojmu sociálně vyloučená lokalita můžeme použít různé možnosti, např. dle Gabala Upozorňujeme na možnost použití definice i podle teoretického vymezení Zdroj: Sociotrendy, s.r.o. Situační analýza vybraných sociálně vyloučených lokalit v obci Havířov. Havířov Vymezení dle Gabala (2006): Sociálně vyloučená romská lokalita Jako sociálně vyloučenou romskou lokalitu označujeme prostor obývaný skupinou, jejíž členové se sami považují za Romy a/nebo jsou za Romy označováni svým okolím, a jsou sociálně vyloučeni. Na jedné straně se může jednat o jednotlivý dům, ve kterém žije několik jednotlivců či rodin, nebo celou městskou čtvrť čítající několik stovek nebo dokonce tisíc obyvatel na straně druhé. Tento prostor je jak místem, do něhož jsou vyloučení odkázáni, tak i místem, které se na jejich vyloučení podílí. Hranice této lokality mohou být jak symbolické (to, když je lokalita vnímána jako tzv. špatná adresa, hovoří se o ní jako o domu hrůzy, cikánské ulici, ghettu, Bronxu apod.), tak fyzické (je-li lokalita oddělená od ostatní obytné zástavby průmyslovou zónou, frekventovanou silnicí, vodním tokem, skládkou apod.). V obou případech si však existenci těchto hranic uvědomují jak ti, kteří danou lokalitu obývají, tak ti, kteří žijí mimo ni. Sociálně vyloučené romské lokality vznikají především v důsledku: 109 strana 156 celkem

111 (definování) tzv. sociálního faktu. Tímto se definice nemění, ale upřesňuje, v jakém kontextu bude použita. Sociální fakt můžeme vymezit z pohledu realismu nebo relativismu, proto je toto dvojí vymezení zcela legitimní. Ve vymezení realismu se jedná především o vymezení faktografické, které je definicí připsanou. V našem případě by se jednalo např. o počet konkrétních jedinců žijících v dané lokalitě, která ale nemusí být z pohledu občanů zde žijících vyloučenou. Ve vymezení relativismu se jedná o sociální dohodu, především podle toho, jak je sociální fakt chápán konkrétní sociální skupinou, které se tento fakt dotýká. V našem případě by se jednalo o to, co se říká v dané lokalitě, šlo by o vymezení podle místních zvyklostí, nikoliv podle připsaného statusu, tedy z venku mimo lokalitu či obec samotnou. Pro účely výzkumu použijeme definici relativismu, tedy definici vyloučení podle místních zvyklostí (v souladu s jinými analýzami, které již byly realizovány). Důležitým rysem sociálního vyloučení je etnicita, zejména etnicita přisouzená. V našem případě se bude jednat o to, koho budeme považovat za Roma. Tradičně jsou uváděna vymezení tři. (a) Rom je chápán jako osoba, která internalizovala systém, hodnot a norem, které mohou být označené jako romská kultura. (b) Za Roma je chápán ten, kdo se sám za Roma považuje. (c) Romem se stává ten, kdo je za Roma považován většinovou částí svého okolí (např. prostřednictvím vzhledu). Pro účely výzkumu budeme používat toto poslední vymezení. Odpovídá to i vymezení dle Gabala (2006): Za Roma považujeme takového jedince, který se za Roma sám považuje, aniž by se nutně k této příslušnosti za všech okolností (např. při sčítání lidu) hlásil, a/nebo je za Roma považován významnou částí svého okolí na základě skutečných či domnělých (antropologických, kulturních nebo sociálních) indikátorů. Toto vymezení pojmu Rom může být vnímáno jako politicky nekorektní, zdůrazňuje však skutečnost, že právě připsané romství je jednou z hlavních příčin sociálního vylučování řady obyvatel zkoumaných lokalit. Je evidentní, že ne všichni Romové žijí v prostředí sociálního vyloučení a ne každý, kdo se v podmínkách sociálního vyloučení nalézá, musí být nutně Rom. Osoby sociálně vyloučené žijící v sociálně vyloučených lokalitách lze tedy chápat jako osoby, které žijí v částech části měst či obcí, kde žijí obvykle lidé s nízkými příjmy, nízkým vzděláním, kteří jsou většinou nezaměstnaní. Důležitou charakteristikou takové lokality je její izolace od ostatní společnosti. MS kraj je v celkovém počtu krajů v celé ČR na druhém místě s největším počtem Romů žijících na území kraje. Podle údajů společnosti GAC (Gabal analysis and consulting) žije v těchto lokalitách odhadem Romů. Odhod podílu těchto občanů v rámci MSK by se pohyboval do jednoho procenta. Osoby bez přístřeší, často označování jako bezdomovci, jsou osoby spadající rovněž do výše uvedené cílové skupiny. Jedná se o osoby žijící bez stálého bydlení, a to nejen o osoby bez střechy nad hlavou, ale i o jedince, kteří se různým způsobem otevřeně hlásí ke statusu člověka na ulici (zjevné bezdomovství). Dále můžeme zařadit osoby, které sice nemají možnost trvalého bydlení, ale u schopni, například díky pravidelnému příjmu, využít nabídky v komerčních ubytovnách, u přátel nebo příbuzných. Tito občané se zpravidla za bezdomovce nepovažují a ani nevyužívají služby pro ně určené. Mezi osoby bez přístřeší lze zařadit i osoby, žijící v institucionálních zařízeních, osoby, které přirozeného sestěhovávání se chudých romských rodin do lokalit s cenově dostupnějším bydlením, vytlačování romských rodin z lukrativních bytů a přidělování náhradního bydlení v lokalitách s často vysokým podílem romského obyvatelstva, řízeného sestěhovávání (především ze strany obcí) neplatičů nájmu a obecně lidí považovaných za nepřizpůsobivé či problémové do ubytoven či holobytů. K tomu, aby byla lokalita vnímána jako romská, přitom není vůbec nutné, aby Romové v dané lokalitě tvořili statistickou většinu. Existují pochopitelně také sociálně vyloučené lokality, v nichž je podíl Romů malý, či kde Romové vůbec nežijí. Současně si je třeba uvědomit, že zdaleka ne všichni sociálně vyloučení Romové žijí v sociálně vyloučených lokalitách (a tudíž nebyli předmětem našeho zkoumání). Vzhledem ke skutečnosti, že mnozí Romové žijí plně integrováni do společnosti, je v neposlední řadě třeba zdůraznit, že není možné klást rovnítko mezi pojmy Rom a sociálně vyloučený. 110 strana 156 celkem

112 Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava - město Sociodemografická analýza Moravskoslezského kraje nemají vlastní bydlení a žijí v bytě jiné domácnosti nebo osoby, kterým hrozí ztráta bydlení z důvodu nedostatečných příjmů. Osoby bez přístřeší nemají dostatečné schopnosti a znalosti pro jednání s institucemi, jejichž důsledkem je omezená možnost získat zaměstnání z důvodů nízké kvalifikace nebo ztráty pracovních návyků, tedy k nedostatku finančních prostředků. Osoby bez přístřeší mají často neuspokojivý zdravotní stav a omezený přístup k základním životním potřebám (strava, ošacení, osobní hygiena). U těchto lidí se často vyskytuje závislost na alkoholu a návykových látkách. Pokud bychom odhadovali podíl osob této cílové populace v rámci MSK, neměl by se jednat o podíl větší než 3 %. Odhadovaný počet osob ohrožených sociálním vyloučením a osob bez přístřeší je uveden v tabulce 2.5.1A pro okresy MSK, v tabulce 2.5.1B pro POU MSK. Tabulka 2.5.1A: Odhadovaný počet osob ohrožených sociálním vyloučením V tom okresy CELKEM Odhadovaný počet osob ohrožených sociálním vyloučením (Celkem 3 %) Tabulka 2.5.1B Odhadovaný počet osob ohrožených sociálním vyloučením v POU MSK POU Odhadovaný počet osob POU Odhadovaný počet osob Bílovec 429 Horní Benešov 103 Orlová 1331 Bohumín 872 Jablunkov 679 Osoblaha 89 Bruntál 809 Karviná 2100 Ostrava 9691 Český Těšín 789 Kopřivnice 845 Příbor 397 Frenštát pod Radhoštěm 572 Kravaře 639 Rýmařov 488 Frýdek-Místek 3304 Krnov 920 Studénka 350 Frýdlant nad Ostravicí 711 Město Albrechtice 246 Třinec 1662 Fulnek 184 Nový Jičín 1450 Vítkov 415 Havířov 2800 Odry 339 Vratimov 208 Hlučín 1205 Opava 3056 Vrbno pod Pradědem 235 POU Odhadovaný počet osob Sociální služby, které se bezprostředně vztahují k této cílové skupině, jsou služby definované zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Pro cílovou skupinu sociálně vyloučené lokality se jedná zejména o: 37 odst. 3 Odborné sociální poradenství, 62 Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, 65 Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, 69 Terénní programy, Pro cílovou skupinu osoby sociálně vyloučené se jedná zejména o : 111 strana 156 celkem

113 50 domovy se zvláštním režimem, 57 azylové domy, 58 domy na půli cesty, 61 nízkoprahová denní centra pro osoby bez přístřeší (terénní služby), 63 noclehárny apod. V rámci MSK jsou dle výše uvedeného vymezení poskytované sociální služby, jejichž počet je uveden v tabulce Tabulka 2.5.2: Služby, které je možno využívat Služby Počet služeb azylové domy 34 nízkoprahová zařízení pro děti a mládež 37 sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi 32 terénní programy 30 domovy se zvláštním režimem 27 domy na půl cesty 5 nízkoprahová denní centra 11 noclehárny 15 odborné sociální poradenství 66 Z výše uvedeného vymezení je této cílové skupině poskytováno 257 služeb. V následujících části analýzy jsou pro zjištění týkající se specifických cílových skupin 84 použity údaje získané z výzkumu potřeb obyvatel MSK. Celkem je cílové skupině, která byla poskytovateli služeb takto uvedena v Registru poskytovatelů, nabízeno 138 služeb. (Poskytovatel může nabízet služby více cílovým skupinám.) Cílové skupině osob ohrožených sociálním vyloučením a osob bez přístřeší 85 jsou v MSK nabízeny vhodné sociální služby, zejména azylové domy a terénní programy, viz graf Jestliže budeme brát v úvahu formální zařazení osob do konkrétní cílové skupiny osob, bude se počet služeb měnit, neboť služby mohou být poskytovány více cílovým skupinám. 85 Zdrojová data jsou převzata z již výše citovaného výzkumu Potřeby obyvatel MSK zaměřené na sociální služby v MSK. 112 strana 156 celkem

114 Graf Sociální služby pro osoby ohrožené sociálním vyloučením a osoby bez přístřeší 86 azylové domy 29 terénní programy odborné sociální poradenství noclehárny sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi nízkoprahová denní centra sociální rehabilitace nízkoprahová zařízení pro děti a mládež 6 6 chráněné bydlení domy na půl cesty 2 2 domovy pro seniory V grafu je uvedená věková struktura klientů zařízení sociálních služeb v MSK. Graf vypovídá o průměrném procentu odpovídajícímu věkové struktuře klientů v zařízeních MSK. Např. průměrně 24 % klientů zařízení MSK se vyskytuje ve věkové skupině let. 86 Počty sociálních služeb pro skupinu osob bez přístřeší a pro sociálně vyloučené komunity byly sečteny. 113 strana 156 celkem

115 Graf 25.2 Věková struktura průměrného podílu klientů zařízení sociálních služeb v MSK (%) - osoby sociálně vyloučené let let let let let let let let let let let let Cílovou skupinou osob ohrožených sociálním vyloučením jsou využívaná nízkoprahová denní centra, rovněž terénní služby. S využívanými službami jsou klienti velmi spokojeni. Osoby této cílové skupiny byly spokojeny i se všemi charakteristikami služeb, a to s personálem i se způsobem poskytování služby, vybavením zařízení, finanční dostupností (neplatí se), dopravou, rozvržení pracovní doby v zařízení, s kapacitou zařízení. Průměrná spokojenost byla pouze s bezbariérovostí zařízení. Zdroje informovanosti o sociálních službách mají zejména od známých a kamarádů. Co se týká vzdělávání zaměřeného na oblast sociálních služeb, tyto osoby by se zajímaly o všeobecnou informovanost o sociálních službách a o dostupnosti zdravotní péče. K problematice přístupu ke vzdělávání se dotčené osoby nevyjadřovaly. Za sociální služby by osoby této cílové skupiny nebyly ochotny připlácet, nemají peníze. K problematice dojíždění za službou se nevyjadřovaly. Nevyjadřovaly se ani k situaci případné budoucí bezmoci, co by si přály, pokud by byly z důvodu zdravotního stavu odkázány na pomoc druhých. Hlavní potřebou občanů náležející to této cílové skupiny byly služby pro osoby v krizi, konkrétné pro sociálně vyloučené, drogově závislé, osoby bez domovy, v tíživé životní situaci. Žádaly zachování služeb, případné jejich rozšíření Osoby se specifickými potřebami Jako osoby se specifickými potřebami mohou být chápány jak osoby v přechodné psychosociální krizi, tak osoby ohrožené sociálním vyloučením, osoby bez domova či senioři. Osoby v přechodné psychosociální krizi jsou osoby, které se nacházejí v situaci ohrožení zdraví nebo života nebo v jiné obtížné životní situaci, kterou přechodně nemohou řešit vlastními silami. Psychická krize je způsobena obvykle náhlým vyhrocením situace, dlouhodobou kumulací či situačním nárůstem problémů. V závislosti na původu krize (např. traumatická krize jako důsledek živelné události, vývojová krize jako důsledek životních změn) mohou osoby v přechodné psychosociální krizi využívat i jiné sociální služby než služby primárně zaměřené na řešení krize, která však nejsou primárně určeny této cílové skupině, např. azylové domy, noclehárny, intervenční centra. Podíl osob v rámci této cílové skupiny lze odhadnout na 1 %. Odhadovaný počet osob se specifickými potřebami je uveden v tabulce 2.6.1A pro okresy MSK, v tabulce 2.6.1B pro POU MSK. 114 strana 156 celkem

116 Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava - město Sociodemografická analýza Moravskoslezského kraje Tabulka 2.6.1A: Odhadovaný počet osob se specifickými potřebami (1 %) V tom okresy CELKEM Odhadovaný počet osob se specifickými potřebami (1 %) Tabulka 2.6.1B Odhadovaný počet osob ohrožených sociálním vyloučením v POU MSK POU Odhadovaný počet osob POU Odhadovaný počet osob POU Odhadovaný počet osob Bílovec 143 Horní Benešov 34 Orlová 444 Bohumín 291 Jablunkov 226 Osoblaha 30 Bruntál 270 Karviná 700 Ostrava 3230 Český Těšín 263 Kopřivnice 282 Příbor 132 Frenštát pod Radhoštěm 191 Kravaře 213 Rýmařov 163 Frýdek-Místek 1101 Krnov 307 Studénka 117 Frýdlant nad Ostravicí 237 Město Albrechtice 82 Třinec 554 Fulnek 61 Nový Jičín 483 Vítkov 138 Havířov 933 Odry 113 Vratimov 69 Hlučín 402 Opava 1019 Vrbno pod Pradědem 78 Těmto osobám je nabízeno 80 druhů služeb (72 služeb sociální prevence, 26 služeb sociální péče, 5 služeb poradenství, 3 služby sociální péče). 37 odst. 3 Odborné sociální poradenství, 39 Osobní asistence, 40 Pečovatelská služba, 41 Tísňová péče, 43 Podpora samostatného bydlení, 44 Odlehčovací služby, 45 Centra denních služeb, 46 Denní stacionáře, 47 Týdenní stacionáře, 48 Domovy pro osoby se zdravotním postižením, 50 Domovy se zvláštním režimem, 51 Chráněné bydlení, 52 Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče, 55 Telefonická krizová pomoc, 57 Azylové domy, 58 Domy na půl cesty, 59 Kontaktní centra, 115 strana 156 celkem

117 60 Krizová pomoc, 60a Intervenční centra, 63 Noclehárny, 64 Služby následné péče, 66 Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, 67 Sociálně terapeutické dílny, 70 Sociální rehabilitace. V rámci MSK jsou dle výše uvedeného vymezení poskytované sociální služby, jejichž počet je uveden v tabulce Tabulka 2.6.2: Služby, které je možno využívat Služby azylové domy 34 centra denních služeb 12 denní stacionáře 31 domovy pro osoby se zdravotním postižením 26 domovy se zvláštním režimem 27 domy na půl cesty 5 chráněné bydlení 20 intervenční centra 2 kontaktní centra 7 krizová pomoc 4 noclehárny 15 odborné sociální poradenství 66 odlehčovací služby 24 osobní asistence 16 pečovatelská služba 62 podpora samostatného bydlení 9 služby následné péče 9 sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením 15 sociálně terapeutické dílny 16 sociální rehabilitace 23 telefonická krizová pomoc 3 tísňová péče 1 týdenní stacionáře 4 Počet služeb Z výše uvedeného vymezení je této cílové skupině poskytováno 431 služeb. V následujících části analýzy jsou pro zjištění týkající se specifických cílových skupin 87 použity údaje získané z výzkumu potřeb obyvatel MSK. Celkem je cílové skupině, která byla poskytovateli služeb takto uvedena v Registru poskytovatelů, nabízeno 67 služeb. (Poskytovatel může nabízet 87 Jestliže budeme brát v úvahu formální zařazení osob do cílové skupiny osoby se zdravotním postižením, bude se počet služeb měnit, neboť služby mohou být poskytovány více cílovým skupinám. 116 strana 156 celkem

118 služby více cílovým skupinám.) Cílové skupině osob se specifickými potřebami 88 jsou v MSK nabízeny vhodné sociální služby, zejména odborné sociální poradenství a azylové domy, viz graf Graf Sociální služby pro osoby se specifickými potřebami 89 odborné sociální poradenství 29 azylové domy 11 sociální rehabilitace 5 sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi domovy pro seniory 4 4 nízkoprahová denní centra 3 telefonická krizová pomoc noclehárny krizová pomoc terénní programy služby následné péče pečovatelská služba nízkoprahová zařízení pro děti a mládež domy na půl cesty V grafu je uvedená věková struktura klientů zařízení sociálních služeb v MSK. Graf vypovídá o průměrném procentu odpovídajícímu věkové struktuře klientů v zařízeních MSK. Např. průměrně 25 % klientů zařízení MSK, a to např. osob bez přístřeší i osob ohrožených závislostí nebo závislé, se vyskytuje ve věkové skupině let. 88 Zdrojová data jsou převzata z již výše citovaného výzkumu Potřeby obyvatel MSK zaměřené na sociální služby v MSK. 89 Zejména se jednalo, dle vymezení cílové skupiny dle Registru poskytovatelů sluřeb, o osoby v (jakékoliv) krizi. 117 strana 156 celkem

119 Graf Věková struktura průměrného podílu klientů zařízení sociálních služeb v MSK (%) osoby bez přístřeší ohrožené závislostí nebo závislé rizikový způsob života 5 0 Úroveň spokojenosti osob se specifickými potřebami jak se asociálními službami, tak s charakteristikami služeb, byla zjišťovaná na škále školní stupnici 90. Spokojenost s využívanými sociálními službami je uvedena v tabulce Osoby se specifickými potřebami jsou nejvíce spokojeny se službou kontaktní centra, terénní programy, sociální rehabilitace a služby následné péče (např. po návratu ze zdravotnického zařízení). Tabulka 2.6.4: Spokojenost s využívanými sociálními službami dle pořadí od největší spokojenost i Kontaktní centra ( 59) 1 1, Terénní programy ( 69) 2 1, Sociální rehabilitace ( 70) 2 1, Služby následné péče (např. po návratu ze zdravotnického zařízení) N 1 1, Azylové domy ( 57) 14 1,14 1. Sociální poradenství ( 37) (základní, odborné) 28 1,46 8. Centra denních služeb ( 45) 4 1, Noclehárny ( 63) 19 2, Domovy pro seniory ( 49) 1 2, Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče ( 52) 1 2,00 38.dluhová poradna 1 2, Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi ( 65) 4 2, Nízkoprahová denní centra ( 61) 19 2, Domovy se zvláštním režimem ( 50) 1 3,00 průměrná spokojenost se službou (1=největší spokojenost,, 5= nespokojenost) 90 Škála: 1 = spokojenost,, 5 = nespokojenost. 91 Číselné údaje u položek služeb jsou uvedeny z technických důvodu pro možnost následné jednodušší komparace s jinými cílovými skupinami. 118 strana 156 celkem

120 14. Chráněné bydlení ( 51) 2 3, Terapeutické komunity ( 68) 1 3,00 6. Podpora samostatného bydlení ( 43) 3 3,33 9. Denní stacionáře ( 46) 3 3,33 2. Osobní asistence ( 39) 2 4,50 3. Pečovatelská služba ( 40) 2 4,50 4. Tísňová péče ( 41) 1 5,00 5. Průvodcovské a předčitatelské služby ( 42) 1 5,00 7. Odlehčovací služby ( 44) 1 5, Krizová pomoc ( 60) 1 5, Intervenční centra ( 60a) 1 5, Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež ( 62) 1 5, Služby následné péče ( 64) 1 5,00 Úroveň spokojenosti s charakteristikami služeb je uvedená v grafu Největší spokojenost je se způsobem poskytování služby a s personálem, nejmenší s tlumočnickou službou u osob se sluchovým postižením. 119 strana 156 celkem

121 Graf Spokojenost s charakteristikami služeb 92 Průměrné hodnoty na škále 1-5, kde 1 = úplná spokojenost s danou charakteristikou a 5 = úplná nespokojenost s danou charakteristikou způsob poskytování služby 1,27 spokojenost s personálem 1,38 kapacita zařízení 1,43 informovanost o sociálních službách 1,43 kulturní vyžití 1,57 finanční dostupnost služby 1,58 doprava (např. v dosahu MHD) 1,68 volnočasové a zájmové aktivity 1,75 kompenzační pomůcky 1,75 rozvržení pracovní doby v zařízení 2,00 jiné 2,00 možnosti půjčování zdravotnických pomůcek 2,00 vybavení zařízení 2,04 bezbariérovost v zařízeních 2,94 tlumočnická služba u osob se sluchovým postižením 4,00 přístup ke vzdělání S ohledem na rozvíjení vzdělanosti v oblastech zaměřených na sociální služby a témata příbuzná by osoby se specifickými potřebami uvítaly zvýšení úrovně informovanosti o sociálních službách prostřednictvím např. pořádáním přednášek či besed, zajímalo by je rovněž dluhové poradenství a pracovní poradenství. Zájem o další témata je uvedený v grafu V grafu jsou uvedené všechny sledované charakteristiky, tedy i ty, které nebyly zmiňované. 120 strana 156 celkem

122 Graf 2.6.4: Podpora vzdělání a informovanosti v oblastech 93 Průměrné hodnoty na škále 1-5, kde 1 = určitě by uvítali podporu ve vzdělávání a informovanosti, 5 = určitě by zájem o podporu ve vzdělávání a informovanosti neměli Zvýšení úrovně informovanosti Dluhové poradenství Pracovní poradenství Dostupnost zdravotní péče Řešení vztahových a rodinných problémů Možnosti setrvání v přirozeném prostředí Preventivní programy Mžnostech svozu např. pro osoby se zdravotním Řešení výchovných potíží s dětmi Existence konkrétních služeb Jiné Poruchy vývoje dítěte Skupiny se specifickými potřebami Existence svépomocných skupin 2,63 2,88 2,88 2,97 3,70 3,83 4,06 4,12 4,24 4,33 4,33 4,38 4, Osoby se specifickými potřebami mají velmi dobrou informovanost o sociálních službách (viz graf 2.6.3) a zajišťují si je nejčastěji od sociálního pracovníka či poskytovatele služby, dále od lékaře, viz graf V grafu jsou uvedené všechny sledované charakteristiky, tedy i ty, které nebyly zmiňované. 121 strana 156 celkem

123 Graf 2.6.5:Způsob zajištění informací o sociálních službách nebo službách souvisejících Od sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) Od úředníka 6% 12% 6% 3% 3% 37% Od blízkých osob (rodiny, přátel) 33% Z hromadných sdělovacích prostředků (novin, TV apod.) Nevím, na koho bych se měl/a obrátit Z internetu Z jiných zdrojů Pokud by byly osoby se specifickými potřebami odkázány z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, více než čtvrtina by preferovala by domácí péči, avšak stejný podíl by preferoval pobytová zařízení. Další možnosti jsou uvedeny v grafu Graf 2.6.6: Preference pomoci 3% 3% Domácí péče 7% 29% Ústavní péče 29% 29% Dům s pečovatelskou službou Docházka do denního centra, denního stacionáře Chráněné bydlení 122 strana 156 celkem

124 Osoby se specifickými potřebami jsou ochotny za sociální službu i připlácet. Ochota měsíčně připlácet (nad rámec případného příspěvku na péči) byla zjišťována jako blíže nespecifikovaná. Druh služeb záměrně uváděn nebyl. Cílem dotazu bylo zjistit reakci osob na záměr za sociální služby připlácet. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je zajištění nákupu potravin. Podílové vyjádření výše částek je uvedeno v grafu Třetina (32 %) osob se specifickými potřebami je ochotna připlatit měsíčně do 100,- Kč. Desetina osob se specifickými potřebami by nebyla ochotna za služby připlácet. Graf : Ochota připlácet za služby do 100,-Kč 19% 10% 7% 3% 32% méně než 50,-Kč do 500,-Kč 29% nejsem ochoten/ochotna připlácet do 1000,-Kč 1500,-Kč a více Osoby se specifickými potřebami jsou ochotny za sociální službou i dojíždět a to více než polovina (54 %) z nich do 5 km, pětina do 10 km. Ostatní možnosti jsou uvedené v grafu Graf : Ochota dojíždět za službou 11% 14% 21% 54% do 5 km do 20 km do 10 km do 30 km Potřeby osob se specifickými potřebami spojené s problematikou jejich životního způsobu ve vazbě na sociální služby jsou uvedené v grafu Součet odpovědí je vyšší než 100% vzhledem k tomu, že senioři mohli uvést více možností. Nejžádanější je potřeba služeb pro osoby v krizi, dále na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života, finanční poradenství včetně dluhového, podpora 123 strana 156 celkem

125 dobrovolnictví, rovněž vybudování či rozšíření azylových domů. Další služby jsou uvedeny v grafu Graf : Potřeby osob se specifickými potřebami zaměřené na sociální služby Služby pro občany v krizi 23,1% Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života Finanční poradenství včetně problematiky dluhové pasti 19,2% 19,2% Na podporu dobrovolnictví Vybudování/rozšíření azylových domů Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života Služby pro uplatnění na chráněném trhu práce Nabídky pro volný čas 15,4% 15,4% 15,4% 15,4% 15,4% Na jiný typ služeb Zaměstnání, pracovní poradenství, zprostředkování práce Na programy pro mladé rodiny s dětmi 11,5% 11,5% 11,5% Krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi Na možnost bezplatného přístupu k Internetu Chráněné bydlení Kontaktní centra Azylové domy 7,7% 7,7% 7,7% 7,7% 7,7% Bydlení pro seniory Bydlení pro zdravotně postižené Služby orientované na menšiny ve společnosti Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Rozšíření služeb pro zdravotně postižené Soběstačnost jedince v přirozeném prostředí Rozšíření poradenství o problémech zdraví Noclehárny Svoz občanů, specializovaná doprava Pro osamělého rodiče s dětmi v krizi 3,8% 3,8% 3,8% 3,8% 3,8% 3,8% 3,8% 3,8% 3,8% 3,8% 0% 5% 10% 15% 20% 25% 124 strana 156 celkem

126 2.1.7 Osoby ohrožené návykovými látkami a osoby na návykových látkách závislé Závislost chápeme jako stav, kdy někdo nebo něco je podmíněno nějakou okolností nebo situací, kterou potřebuje (případně je přesvědčen, že ji potřebuje) ke své existenci. Z typů podle předmětu závislosti zmiňujeme závislost na psychoaktivních látkách a patologické hráčství (gambling jako jeden z druhů závislostí na jednání). Droga je psychoaktivní látka, která při jejím užívání nese potenciál závislosti. Jako znaky závislosti lze uvést zejména puzení (nutkavá potřeba) nejen k neustálému užívání látky (drogy), ale i užívání stále většího množství. Jedná se o zvyšování tolerance, osoba snese čím dál větší množství drogy a účinek je ve vztahu k množství čím dál menší, proto se zvyšuje potřeba užívání. Ani informace o škodlivém, účinku drogy nepůsobí na ukončení jejího užívání. Jsou rozlišovány různé skupiny uživatelů návykových látek: problémové užívání návykových látek, kterým je chápáno intravenózní užívání drog nebo dlouhodobé a pravidelné užívání opiátů, kokainu a drog amfetaminového typu. Do problémového užívání se nezahrnuje užívání extáze a konopí pravidelné uživatelé návykových látek, tedy užívání častější než 1x týdně), které obvykle zakládá na již nejen životním stylu, ale má škodlivý účinek ve stupni závislém na užívané látce. příležitostné uživatelé návykových látek, kdy u těchto osob se užívání drog již stalo součástí životního stylu, ale není častější než 1x za týden a jeho důsledkem není (resp. dosud není) vznik závislosti a dalších problémů (jedná se o užívání marihuany, LSD či extáze). Specifickou skupinou, patřící do problematiky závislostí, jsou patologičtí hráči (gambling), kteří preferují hráčské situace na úkor hodnot a povinností vyplývajících ze zaměstnání rodinných a materiálních závazků. Do kategorie osob ohrožených zneužíváním návykových látek jsou zahrnováni rovněž děti a mladiství, příbuzní uživatelů návykových látek (děti, rodiče, partneři), osoby zaměstnané v prostředí s vyšší možností výskytu návykových látek (např. pohostinství, zdravotnictví), osoby, jež jsou součástí sociálního prostředí, nebo skupiny, kde lze předpokládat vyšší výskyt nebo zneužívání návykových látek (např. kluby, party). 94 Dle údajů Krajské hygienické stanice MSK za rok 2011 bylo evidováno celkem 478 (v roce 2008 jich bylo 481) nových žadatelů o léčbu. Počty žadatelů o léčbu v r podle druhu jednotlivých drog v závislosti na věku žadatelů je uveden v grafu 2.1. Nejčastější drogou osob, které žádají o léčbu v souvislosti s užíváním drog, je pervitin (289 žadatelů), následuje marihuana (147 žadatelů), která je nejvíce zneužívanou drogou v MS kraji ve věkové skupině let (81 žadatelů). V nižší míře byla žádána léčba v Moravskoslezském kraji uživateli heroinu (16 žadatelů) a ostatních drog (kokain, LSD, tlumící látky apod.) celkem 22 žadatelů. Nejnižší zájem o léčbu byl o léčbu účinků těkavých látek (toluen a jiná ředidla) (36 žadatelů). 94 Specifickou lokalitou v MSK je v Havířov, v němž jsou drogy (dle expertů v Havířově) silně rozšířené až nad republikový průměr u všech typů drog, i tvrdých. Drogy jsou dlouhodobý problém a týká se všech částí města. Marihuana je často užívaná i na středních či základních školách. Je možné předpokládat, že romské obyvatelstvo má velký podíl na distribuci i užívání drog. Avšak polská menšina, především horníci obývající právě ubytovny, jsou vnímáni jako poměrně agresivní a problematičtí. 125 strana 156 celkem

127 Graf 2.1: Noví žadatelé dle užívané drogy a věkových skupin v MS kraji v roce Do 15 let let let let 40 a více Pervitin Marihuana Toluen aj.ředidla Heroin Ostatní Zdroj: Krajská hygienická stanice Údaje doplňujeme počet ambulantních zařízení v ČR z r. 2010, v nichž jsou ambulantně léčeni pacienti užívající návykové látky, viz tabulka V MSK se ambulantně léčilo 6532 uživatelů alkoholu. V grafu 2.2 je uveden přehled počtu ambulantních zařízení zaměřených na léčbu uživatelů alkoholu. V MSK se nachází třetí nejvyšší počet těchto zařízení. Jim odpovídá i počet léčených pacientů, jejichž počet je pro srovnání uveden v grafu 2.3. V ambulantních zdravotnických zařízeních MSK se léčil druhý nejvyšší počet uživatelů alkoholu v ČR, a to 6523 osob. Odhad počtu osob závislých na návykových látkách, které využily sociální služby jako jejich klienti, je (z celkových údajů poskytovatelů) přibližně okolo Podíl osob v rámci této cílové skupiny lze odhadnout na 1 % populace MSK, Pokud bychom přidali i osoby neléčené, podíl by se navýšil. Graf 2.2: Počet ambulantních zdravotnických zařízení v ČR (v roce 2010) Zdroj: ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 23/ strana 156 celkem

128 Graf 2.3: Počet uživatelů alkoholu léčených v roce 2010 v ambulantních zdravotnických zařízení podle krajů ČR Zdroj: ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 23/2011 Tabulka 2.7.1: Počet ambulantních zdravotnických zařízení podle počtu léčených uživatelů alkoholu v roce 2010 Kraj Počet pacientů a více Celkový počet zařízeni Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradeck ý Celkový počet pacientů Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezsk ý Celkem Zdroj: ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 23/ strana 156 celkem

129 Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava - město Sociodemografická analýza Moravskoslezského kraje Odhadovaný počet osob závislých na návykových látkách je uveden v tabulce 2.7.2A pro okresy MSK, v tabulce 2.7.2B pro POU MSK. Tabulka 2.7.2A: Odhadovaný počet osob závislých na návykových látkách V tom okresy CELKEM Odhadovaný počet osob závislých na návykových látkách (1 %) Tabulka 2.7.2B Odhadovaný počet osob závislých na návykových látkách v POU MSK POU Odhadovaný počet osob POU Odhadovaný počet osob Bílovec 143 Horní Benešov 34 Orlová 444 Bohumín 291 Jablunkov 226 Osoblaha 30 Bruntál 270 Karviná 700 Ostrava 3230 Český Těšín 263 Kopřivnice 282 Příbor 132 Frenštát pod Radhoštěm 191 Kravaře 213 Rýmařov 163 Frýdek-Místek 1101 Krnov 307 Studénka 117 Frýdlant nad Ostravicí 237 Město Albrechtice 82 Třinec 554 Fulnek 61 Nový Jičín 483 Vítkov 138 Havířov 933 Odry 113 Vratimov 69 Hlučín 402 Opava 1019 Vrbno pod Pradědem 78 POU Odhadovaný počet osob Sociální služby, které se bezprostředně vztahují k této cílové skupině, jsou služby definované zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Pro cílovou skupinu osoby ohrožené návykovým jednáním se jedná zejména o : 37 odst. 3 Odborné sociální poradenství. 55 Telefonická krizová pomoc, 57 Azylové domy, 59 Kontaktní centra, 60 Krizová pomoc, 64 Služby následné péče, 68 Terapeutické komunity, 69 Terénní programy. Pro cílovou skupinu osoby v krizi se jedná zejména o : 55 Telefonická krizová pomoc, 128 strana 156 celkem

130 60 Krizová pomoc. V rámci MSK jsou dle výše uvedeného vymezení poskytované sociální služby, jejichž počet je uveden v tabulce Tabulka 2.7.3: Služby, které je možno využívat Služby azylové domy 34 kontaktní centra 7 krizová pomoc 4 odborné sociální poradenství 66 služby následné péče 9 telefonická krizová pomoc 3 terapeutické komunity 1 terénní programy 30 Počet služeb Z výše uvedeného vymezení je této cílové skupině poskytováno 154 služeb. V následujících části analýzy jsou pro zjištění týkající se specifických cílových skupin 95 použity údaje získané z výzkumu potřeb obyvatel MSK. Celkem je cílové skupině, která byla poskytovateli služeb takto uvedena v Registru poskytovatelů, nabízeno 41 služeb. (Poskytovatel může nabízet služby více cílovým skupinám.) Cílové skupině osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 96 jsou v MSK nabízeny vhodné sociální služby, zejména služby následné péče a odborné sociální poradenství, viz graf Jestliže budeme brát v úvahu formální zařazení osob do konkrétní cílové skupiny osob, bude se počet služeb měnit, neboť služby mohou být poskytovány více cílovým skupinám. 96 Zdrojová data jsou převzata z již výše citovaného výzkumu Potřeby obyvatel MSK zaměřené na sociální služby v MSK. 129 strana 156 celkem

131 Graf Sociální služby pro osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách služby následné péče odborné sociální poradenství 7 7 terénní programy kontaktní centra 6 6 nízkoprahová zařízení pro děti a mládež azylové domy 3 3 noclehárny nízkoprahová denní centra 2 2 terapeutické komunity telefonická krizová pomoc sociální rehabilitace chráněné bydlení domovy pro osoby se zdravotním postižením V grafu je uvedená věková struktura klientů zařízení sociálních služeb v MSK. Graf vypovídá o průměrném procentu odpovídajícímu věkové struktuře klientů v zařízeních MSK. Např. průměrně 25 % klientů zařízení MSK se vyskytuje ve věkové skupině let. Graf Věková struktura průměrného podílu klientů zařízení sociálních služeb v MSK (%) - osoby se závislostí na návykových látkách let let let let let let let let let let let let 130 strana 156 celkem

132 Úroveň spokojenosti osob se závislostí na návykových látkách jak se službami, tak s charakteristikami služeb, byla zjišťovaná na škále školní stupnici 97. Spokojenost s využívanými sociálními službami je uvedena v tabulce Osoby se závislostí na návykových látkách jsou nejvíce spokojeny např. se službou denní stacionáře, s domy na půl cesty, s nízkoprahovými zařízeními pro děti a mládež, službami následné péče a se sociálně aktivizačními službami pro rodiny s dětmi. Ostatní možnosti jsou uvedené v tabulce Tabulka 2.7.4: Spokojenost s využívanými sociálními službami dle pořadí od největší spokojenosti Denní stacionáře ( 46) 3 1, Domy na půl cesty ( 58) 6 1, Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež ( 62) 1 1, Služby následné péče ( 64) 3 1, Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi ( 65) 4 1, Mateřské centrum 1 1, Krizová pomoc ( 60) 8 1, Terapeutické komunity ( 68) 8 1,25 8. Centra denních služeb ( 45) 7 1, Terénní programy ( 69) 10 1,30 1. Sociální poradenství ( 37) (základní, odborné) 26 1,38 6. Podpora samostatného bydlení ( 43) 5 1, Intervenční centra ( 60a) 2 1, Sociální rehabilitace ( 70) 2 1, Kontaktní centra ( 59) 20 1,50 N průměrná spokojenost se službou (1=největší spokojenost,, 5= nespokojenost) 15. Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče ( 52) 4 1, Nízkoprahová denní centra ( 61) 9 1, Chráněné bydlení ( 51) 5 2, Azylové domy ( 57) 9 2, Telefonická krizová pomoc ( 55) 3 2, Služby následné péče (např. po návratu ze zdravotnického zařízení) 4 2, Noclehárny ( 63) 10 2,60 4. Tísňová péče ( 41) 2 3,00 7. Odlehčovací služby ( 44) 1 3, Domovy pro seniory ( 49) 3 3, Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením ( 66) 1 3, Sociálně terapeutické dílny ( 67) 2 3, Domovy se zvláštním režimem ( 50) 1 4,00 97 Škála: 1 = spokojenost,, 5 = nespokojenost. 98 Číselné údaje u položek služeb jsou uvedeny z technických důvodu pro možnost následné jednodušší komparace s jinými cílovými skupinami. 131 strana 156 celkem

133 Úroveň spokojenosti s charakteristikami služeb je uvedená v grafu Největší spokojenost je s možností půjčování zdravotnických pomůcek a s personálem, nejmenší s bezbariérovostí v zařízeních. Graf Spokojenost s charakteristikami služeb Průměrné hodnoty na škále 1-5, kde 1 = úplná spokojenost s danou charakteristikou a 5 = úplná nespokojenost s danou charakteristikou možnosti půjčování zdravotnických pomůcek spokojenost s personálem způsob poskytování služby doprava (např. v dosahu MHD) finanční dostupnost služby informovanost o sociálních službách volnočasové a zájmové aktivity vybavení zařízení kapacita zařízení kulturní vyžití rozvržení pracovní doby v zařízení přístup ke vzdělání bezbariérovost v zařízeních 1,20 1,41 1,42 1,44 1,47 1,48 1,56 1,69 1,71 1,74 1,76 1,88 2, S ohledem na rozvíjení vzdělanosti v oblastech zaměřených na sociální služby a témata příbuzná by osoby se závislostí na návykových látkách uvítaly dluhové a pracovní poradenství, rovněž zvýšení úrovně informovanosti o sociálních službách apod. prostřednictvím podpory např. pořádáním přednášek či besed. Zájem o další témata je uvedený v grafu strana 156 celkem

134 Graf 2.7.4: Podpora vzdělání a informovanosti v oblastech 99 Průměrné hodnoty na škále 1-5, kde 1 = určitě by uvítali podporu ve vzdělávání a informovanosti, 5 = určitě by zájem o podporu ve vzdělávání a informovanosti neměli Dluhové poradenství Pracovní poradenství Zvýšení úrovně informovanosti Dostupnost zdravotní péče Řešení vztahových a rodinných problémů Možnosti setrvání v přirozeném prostředí Preventivní programy Jiné Mžnostech svozu např. pro osoby se zdravotním Řešení výchovných potíží s dětmi Poruchy vývoje dítěte Existence svépomocných skupin Existence konkrétních služeb Skupiny se specifickými potřebami 1,73 2,16 2,31 2,72 2,72 3,00 3,03 3,36 3,48 3,55 3,69 3,85 3, Osoby se závislostí na návykových látkách mají velmi dobrou informovanost o sociálních službách (viz graf 2.7.3) a zajišťují si je nejčastěji od sociálního pracovníka či poskytovatele služby, dále od blízkých osob, viz graf Graf 2.7.5:Způsob zajištění informací o sociálních službách nebo službách souvisejících Od sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) 12% 9% 9% 3% 46% Od blízkých osob (rodiny, přátel) Z internetu 21% Od úředníka Z hromadných sdělovacích prostředků (novin, TV apod.) Z plakátů, letáků apod. Pokud by byly osoby se závislostí na návykových látkách odkázány z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, více než třetina by preferovala domácí péči, necelá pětina docházku do denního stacionáře. Další možnosti jsou uvedeny v grafu V grafu jsou uvedené všechny sledované charakteristiky, tedy i ty, které nebyly zmiňované. 133 strana 156 celkem

135 Graf 2.7.6: Preference pomoci Domácí péče 6% 12% 6% 3% 37% Docházka do denního centra, denního stacionáře Dům s pečovatelskou službou 18% 18% Chráněné bydlení Týdenní pobyty Ústavní péče Jiná možnost Osoby se závislostí na návykových látkách jsou ochotny za sociální službu i připlácet. Ochota měsíčně připlácet (nad rámec případného příspěvku na péči) byla zjišťována jako blíže nespecifikovaná. Druh služeb záměrně uváděn nebyl. Cílem dotazu bylo zjistit reakci osob na záměr za sociální služby připlácet. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je zajištění nákupu potravin. Podílové vyjádření výše částek je uvedeno v grafu Více než dvě pětiny (43 %) osob se závislostí na návykových látkách je ochotna připlatit měsíčně do 100,- Kč. Necelá pětina osob by nebyla ochotna za služby připlácet. Graf : Ochota připlácet za služby do 100,-Kč 6% 3% 3% méně než 50,-Kč 18% 9% 43% nejsem ochoten/ochotna připlácet do 500,-Kč 18% 1500,-Kč a více do 1000,-Kč do 1500,-Kč Osoby se závislostí na návykových látkách jsou ochotny za sociální službou i dojíždět a to více než čtvrtina (28 %) z nich do 10 km, více než třetina do 5 km. Ostatní možnosti jsou uvedené v grafu strana 156 celkem

136 Graf : Ochota dojíždět za službou 21% 10% 3% 38% do 5 km do 10 km do 20 km 28% do 50 km do 30 km Potřeby osob se závislostí na návykových látkách spojené s problematikou jejich životního způsobu ve vazbě na sociální služby jsou uvedené v grafu Součet odpovědí je vyšší než 100% vzhledem k tomu, že bylo možno uvést více možností. Nejžádanější je potřeba bezplatného přístupu k internetu, dále služby pro občany v krizi. Další služby jsou uvedeny v grafu strana 156 celkem

137 Graf : Potřeby osob se závislostí na návykových látkách zaměřené na sociální služby Na možnost bezplatného přístupu k Internetu Služby pro občany v krizi Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života Na programy pro mladé rodiny s dětmi Sociální služby mimo obvyklou pracovní dobu Rozšíření poradenství o problémech zdraví Služby pro uspokojování vzdělávacích potřeb Finanční poradenství včetně problematiky dluhové pasti Chráněné bydlení Nabídky pro volný čas Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života Azylové domy Služby pro uplatnění na chráněném trhu práce Noclehárny Zaměstnání, pracovní poradenství, zprostředkování Služba pro rozvoj dovedností Vybudování/rozšíření azylových domů Na rozšíření nabídky v možnostech stravování Na specifické programy pro rodiny Krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi Na rozšíření sociální rehabilitace Na podporu pěstounské péče Rozšíření informovanosti o problémech zdraví Služby osobní asistence Kontaktní centra Svoz občanů, specializovaná doprava Pro osamělého rodiče s dětmi v krizi 18,2% 18,2% 15,2% 12,1% 12,1% 12,1% 12,1% 12,1% 9,1% 9,1% 9,1% 9,1% 9,1% 6,1% 6,1% 6,1% 6,1% 3,0% 3,0% 3,0% 3,0% 3,0% 3,0% 3,0% 3,0% 27,3% 39,4% 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% Osoby s poruchou autistického spektra Osoby s poruchou autistického spektra (PAS) 100 mají postižení, které se projevuje v oblasti sociálních vztahů, v chování a komunikaci s ostatními. Autismus je v podstatě syndrom vznikající na neurobiologickém podkladě, který je diagnostikován v raném dětství (okolo tří let) prostřednictvím projevů chování. Jedná se o handicap celoživotní. Osoby s touto poruchou neumějí chápat sociální situace, jejich symboly a nerozumějí tomu, co vidí, slyší a prožívají. Nevyhodnocují správně informace, které k nim směřují a reagují někdy nezvykle na běžné podněty. Projevy autismu jsou velice rozmanité, nelze najít dva jedince s autismem, kteří by se projevovali stejně. I přes celkovou 100 Slovo autismus pochází z řeckého slova autos = sám a je automaticky spojováno se symptomem uzavřenosti. Autismus patří mezi pervazivní vývojové poruchy (PDD), nověji se užívá i termín poruchy autistického, zdroj: 136 strana 156 celkem

138 Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava - město Sociodemografická analýza Moravskoslezského kraje různorodost projevů se postižení týká především tří oblastí, jimiž jsou komunikace, sociální chování - interakce, představivost - imaginace (stereotypní okruh zájmů). Údaje o četnosti výskytu dětského autismu se standardně pohybují v určitém rozmezí, 2 20 dětí na Počet dětí se však zvyšuje s ohledem na zlepšené možnosti zjištění diagnózy, která v minulosti byla spojována zejména s mentálním postižením. Pokud by byly do této kategorie zařazeny jen děti s plně rozvinutými příznaky, bylo by jich okolo 0,05 %. V ČR žije osob trpících autismem. Autismem jsou mnohem častěji postiženi chlapci než dívky, v literatuře je udáván poměr čtyři až pět chlapců na jednu dívku. Výskyt autismu v různých zemích je vzájemně srovnatelný, nezávisí tedy na sociokulturních podmínkách země. Odhadovaný počet osob s poruchou autistického spektra je uvedený v tabulce 2.8.1A pro okresy MSK, v tabulce 2.8.1B pro POU MSK. Tabulka 2.8.1A: Odhadovaný počet osob s poruchou autistického spektra V tom okresy CELKEM 101 Odhadovaný počet osob s poruchou autistického spektra (0,2 % populace) Tabulka 2.8.1B Odhadovaný počet osob s poruchou autistického spektra v POU MSK POU Odhadovaný počet osob POU Odhadovaný počet osob Bílovec 29 Horní Benešov 7 Orlová 89 Bohumín 58 Jablunkov 45 Osoblaha 6 Bruntál 54 Karviná 140 Ostrava 646 Český Těšín 53 Kopřivnice 56 Příbor 26 Frenštát pod Radhoštěm 38 Kravaře 43 Rýmařov 33 Frýdek-Místek 220 Krnov 61 Studénka 23 Frýdlant nad Ostravicí 47 Město Albrechtice 16 Třinec 111 Fulnek 12 Nový Jičín 97 Vítkov 28 Havířov 187 Odry 23 Vratimov 14 Hlučín 80 Opava 204 Vrbno pod Pradědem 16 POU Odhadovaný počet osob Osoby s poruchou autistického spektra by měly mít možnost využívat všechny sociální služby poskytované osobám se zdravotním postižením jak je uvedeno výše. 101 Odhad z celkového počtu v ČR je v MSK 2342 jako horní hranice, jak dolní hranice 1757 autistů s různými příznaky i ne plně rozvinutými příznaky. 137 strana 156 celkem

139 Jsou poskytované specifické služby v rámci speciálních služeb, např. : 48 Domov pro osoby se zdravotním postižením, 37 odst. 3 Odborné sociální poradenství, 39 Osobní asistence, 43 Podpora samostatného bydlení, 44 Odlehčovací služby, 51 Chráněné bydlení, 54 Raná péče, 65 Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, 70 Sociální rehabilitace. Cílové skupině osobám s PAS 102 jsou v MSK nabízeny sociální služby, zejména denní stacionáře a domovy pro osoby se zdravotním postižením, viz tabulka Celkem je této specifické cílové skupině nabízeno 28 služeb. (Poskytovatel může nabízet služby více cílovým skupinám.) Doplňkově uvádíme i graf 8.2.1, v němž jsou uvedeny sociální služby poskytování osobám s mentálním postižením, v jejichž rámci jsou osoby s PAS dle Registru poskytovatelů zařazeny. Tabulka 2.8.2: Služby pro osoby s poruchou autistického spektra v MSK Druh služby podrobně 103 Počet služeb denní stacionáře 9 domovy pro osoby se zdravotním postižením 3 odlehčovací služby 3 raná péče 3 odlehčovací služby 3 sociálně terapeutické dílny 2 kontaktní centra 1 terénní programy 1 odborné sociální poradenství 1 chráněné bydlení 1 pečovatelská služba 1 Celkem Zdrojová data jsou převzata z již výše citovaného výzkumu Potřeby obyvatel MSK zaměřené na sociální služby v MSK. 103 Obce, které uvedly, že jejich zařízení poskytuje služby specificky i autistům, jsou: Bohumín, Bruntál, Český Těšín, Frenštát pod Radhoštěm, Frýdek-Místek, Havířov, Karviná, Krnov, Třinec, Nový Jičín, Opava, Ostrava. 138 strana 156 celkem

140 Graf Sociální služby pro osoby s mentálním postižením (osoby s PAS jsou součástí) denní stacionáře 21 domovy pro osoby se zdravotním postižením 16 sociálně terapeutické dílny chráněné bydlení sociální rehabilitace 7 podpora samostatného bydlení 6 osobní asistence odlehčovací služby odborné sociální poradenství domovy pro seniory raná péče centra denních služeb 3 3 pečovatelská služba 2 týdenní stacionáře sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením domovy se zvláštním režimem V následujících části analýzy jsou pro zjištění týkající se specifických cílových skupin 104 použity údaje získané z výzkumu potřeb obyvatel MSK. Jiné údaje (např. z Registru poskytovatelů ) k dispozici nejsou, protože tato cílová skupina nemá samostatné vymezení pro registraci služeb. V grafu je uvedená věková struktura klientů zařízení sociálních služeb v MSK. Graf vypovídá o průměrném procentu odpovídajícímu věkové struktuře klientů v zařízeních MSK. Např. průměrně 25 % klientů zařízení MSK se vyskytuje ve věkové skupině let. 104 Jestliže budeme brát v úvahu formální zařazení osob do konkrétní cílové skupiny osob, bude se počet služeb měnit, neboť služby mohou být poskytovány více cílovým skupinám. 139 strana 156 celkem

141 Graf Věková struktura průměrného podílu klientů zařízení sociálních služeb v MSK (%) s mentálním postižením s kombinovaným postižením Úroveň spokojenosti osob s PAS jak se službami, tak s charakteristikami služeb, byla zjišťovaná na škále školní stupnici 105. Spokojenost s využívanými sociálními službami je uvedena v tabulce Osoby s PAS jsou nejvíce spokojeny se službou tísňová péče, průvodcovské a předčitatelské služby, průvodcovské a předčitatelské služby a sociálně terapeutické dílny. Ostatní možnosti jsou uvedené v tabulce Tabulka 2.8.4: Spokojenost s využívanými sociálními službami dle pořadí od největší spokojenosti Tísňová péče ( 41) 1 1,00 5. Průvodcovské a předčitatelské služby ( 42) 1 1, Terapeutické komunity ( 68) 1 1, Sociálně terapeutické dílny ( 67) 3 1,67 6. Podpora samostatného bydlení ( 43) 2 2, Domovy pro osoby se zdravotním postižením ( 48) 1 2, Chráněné bydlení ( 51) 1 2, Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče ( 52) N 1 2, Nízkoprahová denní centra ( 61) 4 2, Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež ( 62) 1 2, Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením ( 66) 1 2, Kluby seniorů 1 2, Mateřské centrum 1 2,00 8. Centra denních služeb ( 45) 4 2, Krizová pomoc ( 60) 3 2,33 9. Denní stacionáře ( 46) 2 2, Týdenní stacionáře ( 47) 2 2, Azylové domy ( 57) 2 2,50 průměrná spokojenost se službou (1=největší spokojenost,, 5= nespokojenost) 105 Škála: 1 = spokojenost,, 5 = nespokojenost. 106 Číselné údaje u položek služeb jsou uvedeny z technických důvodu pro možnost následné jednodušší komparace s jinými cílovými skupinami. 140 strana 156 celkem

142 21. Kontaktní centra ( 59) 2 2, Terénní programy ( 69) 2 2,50 7. Odlehčovací služby ( 44) 3 2, Raná péče ( 54) 3 2,67 2. Osobní asistence ( 39) 7 2,71 1. Sociální poradenství ( 37) (základní, odborné) 8 2, Domovy pro seniory ( 49) 2 3, Telefonická krizová pomoc ( 55) 2 3, Noclehárny ( 63) 2 3, Intervenční centra ( 60a) 4 3, Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi ( 65) 3 3,33 3. Pečovatelská služba ( 40) 2 3, Tlumočnické služby ( 56) 1 4, Domy na půl cesty ( 58) 1 4, Služby následné péče ( 64) 1 4,00 Úroveň spokojenosti s charakteristikami služeb je uvedená v grafu Největší spokojenost je se způsobem poskytování služby, přístupem ke vzdělání a s personálem, nejmenší s možností půjčování zdravotnických pomůcek. Graf Spokojenost s charakteristikami služeb 107 Průměrné hodnoty na škále 1-5, kde 1 = úplná spokojenost s danou charakteristikou a 5 = úplná nespokojenost s danou charakteristikou způsob poskytování služby přístup ke vzdělání spokojenost s personálem vybavení zařízení rozvržení pracovní doby v zařízení kulturní vyžití finanční dostupnost služby informovanost o sociálních službách volnočasové a zájmové aktivity doprava (např. v dosahu MHD) jiné kompenzační pomůcky bezbariérovost v zařízeních kapacita zařízení možnosti půjčování zdravotnických pomůcek tlumočnická služba u osob se sluchovým postižením 2,00 2,43 2,43 2,50 2,50 2,57 2,70 2,71 2,75 2,86 3,00 3,25 3,25 3,33 3, V grafu jsou uvedené všechny sledované charakteristiky, tedy i ty, které nebyly zmiňované. 141 strana 156 celkem

143 S ohledem na rozvíjení vzdělanosti v oblastech zaměřených na sociální služby a témata příbuzná by osoby s PAS uvítaly zvýšení úrovně informovanosti o sociálních službách např. pořádáním přednášek či besed, dále by uvítaly informace o konkrétních službách a dostupnosti zdravotní péče. Zájem o další témata je uvedený v grafu Graf 2.8.4: Podpora vzdělání a informovanosti v oblastech Průměrné hodnoty na škále 1-5, kde 1 = určitě by uvítali podporu ve vzdělávání a informovanosti, 5 = určitě by zájem o podporu ve vzdělávání a informovanosti neměli Zvýšení úrovně informovanosti Existence konkrétních služeb Dostupnost zdravotní péče Poruchy vývoje dítěte Skupiny se specifickými potřebami Možnosti setrvání v přirozeném prostředí Preventivní programy Mžnostech svozu např. pro osoby se zdravotním postižením Existence svépomocných skupin Řešení vztahových a rodinných problémů Řešení výchovných potíží s dětmi Jiné Pracovní poradenství Dluhové poradenství Osoby s PAS mají průměrnou informovanost o sociálních službách (viz graf 2.3.3) a zajišťují si je nejčastěji z internetu, od blízkých osob a od sociálního pracovníka či poskytovatele služby, viz graf strana 156 celkem

144 Graf 2.8.5:Způsob zajištění informací o sociálních službách nebo službách souvisejících 25% 33% 42% Z internetu Od blízkých osob (rodiny, přátel) Od sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) Pokud by byly osoby s PAS odkázány z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, polovina by preferovala by domácí péči. Další možnosti jsou uvedeny v grafu Graf 2.8.6: Preference pomoci Domácí péče 34% 8% 8% 50% Docházka do denního centra, denního stacionáře Chráněné bydlení Ústavní péče Osoby s PAS jsou ochotny za sociální službu i připlácet. Ochota měsíčně připlácet (nad rámec případného příspěvku na péči) byla zjišťována jako blíže nespecifikovaná. Druh služeb záměrně uváděn nebyl. Cílem dotazu bylo zjistit reakci osob na záměr za sociální služby připlácet. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je zajištění nákupu potravin. Podílové vyjádření výše částek je uvedeno v grafu Více než třetina (34 %) osob s PAS není ochotna za služby připlácet. Čtvrtina je ochotna připlácet měsíčně do 1000,- Kč, necelá pětina do 1500,- Kč. 143 strana 156 celkem

145 Graf : Ochota připlácet za služby nejsem ochoten/ochotna připlácet 8% 8% 8% 34% do 1000,-Kč do 1500,-Kč 17% 25% do 100,-Kč do 500,-Kč 1500,-Kč a více Osoby s PAS jsou ochotny za sociální službou i dojíždět a to po více než čtvrtinách do 10 a do 20 km, desetina i více než 100 km. Ostatní možnosti jsou uvedené v grafu Graf : Ochota dojíždět za službou 18,2 9,1 27,3 do 10 km do 20 km 18,2 27,3 do 5 km do 30 km více než 100km Potřeby osob s PAS spojené s problematikou jejich životního způsobu ve vazbě na sociální služby jsou uvedené v grafu Součet odpovědí je vyšší než 100% vzhledem k tomu, že senioři mohli uvést více možností. Nejžádanější je potřeba vybudování nějakého centra pro osoby s PAS, služby osobní asistence, chráněné bydlení, dále možnosti zaměstnání, pracovní poradenství a zprostředkování práce. Další služby jsou uvedeny v grafu strana 156 celkem

146 Graf : Potřeby osob s PAS zaměřené na sociální služby Na vybudování centra Služby osobní asistence Chráněné bydlení Zaměstnání, pracovní poradenství, Nabídky pro volný čas Bydlení pro zdravotně postižené Rozšíření služeb pro zdravotně postižené Na rozšíření sociální rehabilitace Služby denního centra Na jiný typ služeb Soběstačnost jedince v přirozeném prostředí Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života Služby pro uplatnění na chráněném trhu práce Snížení omezení v pobytových zařízeních Pro osamělého rodiče s dětmi v krizi 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% 2.2 Vzdělávání dětí a mládeže se specifickými vzdělávacími potřebami V MSK jsou zřízena speciální pedagogická centra, jejichž seznam je uveden v tabulce , která mohou být využita k nasměrování vzdělávání dětí se specifickými potřebami. 109 V MSK jsou školy pro děti s postižením zraku a sluchu, další školy jsou mimo lokalitu MSK, kde existuje však možnost dalšího studia. Seznam škol pro žáky se specifickými vzdělávacími potřebami je uveden v tabulce Zdroj: 109 Pro děti s kombinovaným sluchovým a duálním smyslovým postižením existuje pouze jedno speciálně pedagogické centrum, a to v Berouně, jeho působnost je celostátní pro děti s duálním postižením, pro ostatní je ohraničena zřizujícím krajem. Pokud má dítě duální postižení sluchu a zraku, je doporučována docházka do Speciální školy pro sluchově postižené v Olomouci, která má s těmito dětmi velké zkušenosti a připravené podmínky. 145 strana 156 celkem

147 Tabulka 2.5: Speciální pedagogická centra v MSK Název Adresa Telefon Určeno pro typ postižení SPC pro PAS a VŘ SPC SPC SPC SPC SPC SPC SPC SPC SPC Val. Mez. Kpt. Vajdy 1a, Ostrava Zábřeh, Havlíčkova 1, Opava, Spartakovou 1153, Ostrava - Porubá, SŠ, ZŠ a MŠ, Frýdek-Místek, pracoviště:28.října 1884, Frýdek-Místek Komenského 64, Nový Jičín, Slezského odboje 5, Opava Slezského odboje 5, Opava Rýmařovská15, Bruntál, Komenského 614, Karviná - Nové Město Těšínská 98, Slezská Ostrava 8.pěšího pluku 1975, Frýdek-Místek Tel , tel tel tel tel tel tel tel.: /4/ Děti s poruchou autistického spektra a vady řeči Děti se zrakovým postižením Děti s vadami řeči Děti se sluchovým postižením Děti s tělesným postižením Děti s tělesným postižením Děti s mentálním postižením Děti s tělesným postižením Děti s mentálním postižením Děti s vadami řeči tel Děti s vadami řeči tel tel: Děti s mentálním postižením Děti se sluchovým postižením Tabulka 2.6: Seznam zařízení pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami 110 Zařízení Adresa Kontakty Ředitel Základní škola, Bruntál, Rýmařovská 15, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Bruntál Základní škola, Město Albrechtice, Hašlerova 2, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Bruntál Rýmařovská 15 Bruntál Hašlerova 2 Město Albrechtice tel.: web: tel.: fax: web: zsmapo.eu zsbr.cz; cz z Mgr. Pavla Paseková Mgr. Jiří Kropáč Základní škola, Rýmařov, Školní náměstí 1 tel.: ; zvlskola.rymaro Mgr. Hana Měráková 110 Školy jsou určeny pro žáky s různými vzdělávacími potřebami, např. s lehkým mentálním poškozením, se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním a sociálním znevýhodněním aj. 146 strana 156 celkem

148 Zařízení Adresa Kontakty Ředitel Školní náměstí 1, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Bruntál Rýmařov web: zsspecrymarov.cz Základní škola, Dětský domov, Školní družina a Školní jídelna, Vrbno p. Pradědem, nám. Sv. Michala 17, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Bruntál nám. Sv. Michala 17/20 Vrbno pod Pradědem tel.: ; fax: web: seznam.cz Mgr. et Mgr. Bc. Hana Vitásková Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Frýdek-Místek Pionýrů 2352 Frýdek-Místek tel.: fax: web: ka.eu PaedDr. Ilja Maloušková Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Třinec, Jablunkovská 241, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Frýdek-Místek Jablunkovská 241 Třinec tel.: , fax: web: cz; Mgr. Marta Labojová Základní škola a Mateřská škola, Frýdlant nad Ostravicí, Náměstí 7, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Frýdek-Místek Náměstí 7 Frýdlant nad Ostravicí tel.: web: cz namesti.cz; nanamesti.cz Mgr. Yvetta Romsyová Mateřská škola Klíček, Karviná-Hranice, Einsteinova 2849, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Karviná Einsteinova 2849 Karviná-Hranice tel.: fax: web: ek-skolka.cz Marie Górecká Mateřská škola pro zrakově postižené, Havířov-Město, Mozartova 2, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Karviná Mozartova 2/1092 Havířov-Město tel.: web: Mgr. Šárka Chobotová Střední škola a Základní škola, Havířov-Šumbark, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský Školní 601/2 Havířov-Šumbark tel.: fax: web: Mgr. Vojtěch Kolařík 147 strana 156 celkem

149 Zařízení Adresa Kontakty Ředitel kraj okres: Karviná Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Karviná, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Karviná Komenského 614 Karviná-Nové Město tel.: fax: web: zvskarvina.cz nam.cz Mgr. Marie Filipcová Základní škola, Orlová- Lutyně, Polní 963, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Karviná Polní 963 Orlová-Lutyně tel.: fax: web: zsorlovapolni.org olni.org Mgr. Jarmila Nelhübelová, stat. zást Odborné učiliště a Praktická škola, Nový Jičín, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Nový Jičín Sokolovská 487/45 Nový Jičín tel.: fax: web: Mgr. Ilona Šustalová Základní škola, Bílovec, Wolkerova 911, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Nový Jičín Wolkerova 911 Bílovec tel.: web: vec.cz ck.cz Mgr. Miroslav Macháček Základní škola, Frenštát pod Radhoštěm, Tyršova 1053, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Nový Jičín Tyršova 1053 Frenštát pod Radhoštěm tel.: web: ; PaedDr. Pavlína Palová, stat. zást Základní škola, Kopřivnice, Štramberská 189, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Nový Jičín Štramberská 189 Kopřivnice tel.: web: zspkoprivnice.skolniw eb.cz vnice.cz Mgr. Aleš Čabla Základní škola, Příbor, Dukelská 1346, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Nový Jičín Dukelská 1346 Příbor tel.: web: zsdukelska.prib Mgr. Vlasta Geryková Základní škola a Mateřská škola, Nový Jičín, Dlouhá 54, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Nový Jičín Dlouhá 54 Nový Jičín tel.: web: zs-ms-njdlouha54.wz.cz ick.cz; seznam.cz Mgr. Milan Pernický 148 strana 156 celkem

150 Zařízení Adresa Kontakty Ředitel Základní škola a Mateřská škola Motýlek, Kopřivnice, Smetanova 1122, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Nový Jičín Smetanova 1122 Kopřivnice tel.: web: e.cz Mgr. Dagmar Jančálková Základní škola speciální a Mateřská škola speciální, Nový Jičín, Komenského 64, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Nový Jičín Komenského 64 Nový Jičín tel.: , web: pecskolanj.cz PaedDr. Marcela Komendová Mateřská škola Eliška, Opava, E. Krásnohorské 8, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Opava Elišky Krásnohorské 8 Opava tel.: web: olny.cz Bc. Hana Paterková Odborné učiliště a Praktická škola, Hlučín, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Opava ČSA 336/4a Hlučín tel.: fax: web: ck.cz Mgr. Jindřich Honzík Základní škola, Hlučín, Gen. Svobody 8, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Opava Gen. Svobody 8/228 Hlučín tel.: web: ali.cz Mgr. Marcela Vyhlídalová Základní škola, Opava, Dvořákovy sady 4, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Opava Dvořákovy sady 4/174 Opava tel.: web: y.cz Mgr. Ludmila Mücková Základní škola, Opava, Havlíčkova 1, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Opava Havlíčkova 1/520 Opava tel.: web: pava.cz Mgr. Kateřina Prchalová Základní škola, Vítkov, nám. J. Zajíce č. 1, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Opava nám. J. Zajíce 1 Vítkov tel.: web: zsvitkov.unas.cz nam.cz Mgr. Jitka Jakubíková Základní škola a Praktická škola, Opava, Slezského Slezského odboje 5/361 tel.: web: z Mgr. Jiří Kupka 149 strana 156 celkem

151 Zařízení Adresa Kontakty Ředitel odboje 5, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Opava Opava o/ Základní škola, Střední škola, Dětský domov, Školní jídelna a Internát, Velké Heraltice, Opavská 1, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Opava Opavská 1 Velké Heraltice tel.: fax: web: ce.cz Mgr. Tomáš Široký Základní škola při zdravotnickém zařízení a Mateřská škola při zdravotnickém zařízení, Opava, Olomoucká 88, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Opava Olomoucká 88/305 Opava tel.: web: skoly.cz ny.cz PaedDr. Karla Vítková Mateřská škola logopedická, Ostrava - Poruba, Na Robinsonce 1646, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Ostrava Na Robinsonce 1646 Ostrava - Poruba tel.: web: a.cz Mgr. Marie Olšovská Mateřská škola logopedická, Ostrava- Poruba, U Školky 1621, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Ostrava U Školky 1621 Ostrava-Poruba tel.: ; web: seznam.cz Mgr. Vladimíra Dvořáková Základní škola, Ostrava- Přívoz, Ibsenova 36, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Ostrava Ibsenova 36 Ostrava - Přívoz tel.: web: box.cz; Mgr. Jindřich Otzipka Základní škola, Ostrava- Zábřeh, Kpt. Vajdy 1a, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Ostrava Kpt. Vajdy 1a Ostrava - Zábřeh tel.: fax: web: k.cz Mgr. Eva Sroková Základní škola, Ostrava- Hrabůvka, U Haldy 66, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský U Haldy 66/1586 Ostrava-Hrabůvka tel.: fax: web: ny.cz; ny.cz Mgr. Dana Hanková 150 strana 156 celkem

152 Zařízení Adresa Kontakty Ředitel kraj g.cz okres: Ostrava Základní škola, Ostrava- Mariánské Hory, Karasova 6, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Ostrava Karasova 6 Ostrava-Mariánské Hory tel.: web: asova.cz; arasova.cz Mgr. Jana Vrbicová Základní škola, Ostrava- Poruba, Čkalovova 942, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Ostrava Čkalovova 942 Ostrava-Poruba tel.: web: zsckalovova.kyklop.cz mail.com Mgr. Přemysl Čapanda Základní škola, Ostrava- Slezská Ostrava, Na Vizině 28, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Ostrava Na Vizině 28 Ostrava-Slezská Ostrava tel.: fax: web: na.cz; cz PaedDr. Jan Effenberger Základní škola, Ostrava- Slezská Ostrava, Těšínská 98, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Ostrava Těšínská 98 Ostrava-Slezská Ostrava tel.: fax: web: ny.cz Mgr. Jiřina Pandularisová Základní škola a Mateřská škola, Ostrava-Poruba, Ukrajinská 19, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Ostrava Ukrajinská 19 Ostrava-Poruba tel.: web: z e.cz Mgr. Jana Heřmanová Základní škola při zdravotnickém zařízení a Mateřská škola při zdravotnickém zařízení, Klimkovice, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Ostrava Hýlov 24 Klimkovice tel.: web: Mgr. Helena Hrbáčová Základní škola pro sluchově postižené a Mateřská škola pro sluchově postižené, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Ostrava Spartakovců 1153 Ostrava - Poruba tel.: fax: web: eaf-ostrava.cz PaedDr. Pavel Němec Dětský domov Loreta a Školní jídelna, Fulnek, Kapucínská 281 Fulnek tel.: web: lnek.cz Mgr. Renata Malinová 151 strana 156 celkem

153 Zařízení Adresa Kontakty Ředitel příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Nový Jičín Vybrané údaje o sociálních službách v Moravskoslezském kraji Z grafu 2.4 vyplývá, že stále existují požadavky na umístění občanů do domovů pro seniory, dále do domovů se zvláštním režimem, rovněž požadavek na umístění osob do azylových domů. Požadavky, s ohledem na předcházející roky, vzrostly pouze na umístění do azylových domů. Z grafu 2.5, který uvádí počet neuspokojených žadatelů o poskytnutí sociální služby v zařízeních krajů ČR, vyplývá, že MSK má v r v kontextu všech krajů prvenství v požadavcích na dvě pobytová zařízení, a to domovy pro seniory a azylové domy. Graf 2.4 Počet neuspokojených žadatelů o poskytnutí sociální služby v zařízeních MSK r r r Zdroj: ČSÚ 152 strana 156 celkem

154 Graf 2.5 Počet neuspokojených žadatelů o poskytnutí sociální služby v zařízeních krajů ČR (v r. 2010) domovy pro seniory azylové domy 957 chráněné bydlení domovy pro osoby se ZP domovy se zvláštním režimem 7 týdenní stacionáře Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský V roce 2010 byla poskytnuta sociální služba potřebným osobám. Vynaložené finanční prostředky činily tis. Kč. Odpovídající údaje jsou uvedeny v grafech 2.6 a 2.7. Graf 2.6: Počet sociálně potřebných osob, jimž byla poskytnuta sociální služba r r r Zdroj: ČSÚ 153 strana 156 celkem

155 Graf 2.7 Výdaje na sociální službu (tis. Kč) r r r Zdroj: ČSÚ 154 strana 156 celkem

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice 2 Obyvatelstvo Cílem této kapitoly je zhodnotit jednak současný a dále i budoucí demografický vývoj ve městě. Populační vývoj a zejména vývoj věkové struktury populace má zásadní vliv na poptávku po vzdělávacích,

Více

POROVNÁNÍ SPRÁVNÍCH OBVODŮ

POROVNÁNÍ SPRÁVNÍCH OBVODŮ 4. Trh práce Ekonomická aktivita obyvatelstva podle SLDB Při sčítání v roce 2001 bylo v Moravskoslezském kraji 630 679 ekonomicky aktivních obyvatel. Z toho žen bylo 45,4 %. Největší podíl 46,1 % tvořily

Více

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 OBSAH Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 SITUAČNÍ ANALÝZA UŽÍVÁNÍ DROG V ŠIRŠÍM KONTEXTU 17 SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 18 /1 Demografický vývoj a věková struktura 19 /2 Porodnost a plodnost

Více

Bezpečnostní analýza Moravskoslezského kraje. (aktualizace 2015)

Bezpečnostní analýza Moravskoslezského kraje. (aktualizace 2015) Bezpečnostní analýza Moravskoslezského kraje (aktualizace 2015) Obsah Úvod... 3 Vybrané sociodemografické ukazatele Moravskoslezského kraje... 4 Obyvatelstvo... 4 Nezaměstnanost... 5 Další jevy... 5 Institucionální

Více

Postavení venkova v krajích České republiky

Postavení venkova v krajích České republiky Postavení venkova v krajích České republiky Úvod 1. Vymezení venkova Obsah publikací 2. Venkovský a městský prostor v kraji 2.1. Území, sídelní struktura, dostupnost 2.2. Obyvatelstvo 2.3. Ekonomika 2.4.

Více

Předběžné výsledky Sčítání lidu domů a bytů 2011 v Kraji Vysočina. Tisková konference, Jihlava 24. ledna 2012

Předběžné výsledky Sčítání lidu domů a bytů 2011 v Kraji Vysočina. Tisková konference, Jihlava 24. ledna 2012 Předběžné výsledky Sčítání lidu domů a bytů 2011 v Kraji Vysočina Tisková konference, Jihlava 24. ledna 2012 Co ukázaly předběžné výsledky SLDB 2011 na Vysočině? Počet obyvatel se během 10 let zvýšil díky

Více

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065 PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována

Více

Analýza demografického vývoje s ohledem na dopady do oblasti trhu práce

Analýza demografického vývoje s ohledem na dopady do oblasti trhu práce Analýza demografického vývoje s ohledem na dopady do oblasti trhu práce Sociotrendy 2015 ISBN 978-80-87742-30-3 Obsah 1. Obsah a cíle demografické analýzy... 3 2. Metodologie analýzy... 3 3. Analýza vývoje

Více

NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011

NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011 NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011 Markéta Nesrstová Abstrakt Nezaměstnanost vždy byla, je a bude závažným problémem. Míra nezaměstnanosti v České republice se v současné době

Více

ORP Bílovec Moravskoslezský kraj

ORP Bílovec Moravskoslezský kraj Historické městské soubory 1 30 Zámky 2 30 Křesťanské sakrální památky Muzea, galerie 1 2 45 1 35 Jiné atraktivity cestovního ruchu 1 20 Turistická informační centra 3 45 Úhrn 205 I Urbanizovaný prostor

Více

6. Soudnictví, kriminalita

6. Soudnictví, kriminalita 6. Soudnictví, kriminalita Nepominutelnou oblastí s genderově citlivými rozdíly je soudnictví. A to jak u obětí, tak pachatelů zjištěných trestných činů, včetně uvězněných. Speciální problematikou jsou

Více

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE červen 2013 1 Zpracovatel: GaREP, spol. s r.o. Náměstí 28. října 3 602 00 Brno RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. RNDr. Kateřina Synková Ing. Jan Binek, Ph.D. 2 1.

Více

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných.

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. 2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. Podle výsledků Výběrového šetření pracovní sil (VŠPS) představovala v Kraji Vysočina v roce 21 pracovní síla téměř 254 tis. osob, z tohoto

Více

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD DEMOGRAFIE SENIORŮ Mgr. Michaela Němečková Stavební fórum, 22. 1. 215, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 1 82 Praha 1 www.czso.cz Populace stárne.. je třeba seniorského bydlení? kde se tu vzali?

Více

Základní trendy aktuálního populačního vývoje ČR

Základní trendy aktuálního populačního vývoje ČR Demografický výhled České republiky a očekávané trendy populačního vývoje Boris Burcin Tomáš Kučera Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie Perspektiva českého

Více

Příloha č. 1) Přehled poskytovatelů sociálních služeb - četnost

Příloha č. 1) Přehled poskytovatelů sociálních služeb - četnost Příloha č. ) Přehled poskytovatelů sociálních služeb - četnost Poř. Obec II.st. s pověř. Forma poskytované sociální služby četnost celkem číslo obec. úřadem, rezidenční služby terénní služby intervenční

Více

REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI

REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast LIDÉ Zapojení obyvatel do ekonomiky ovlivňuje zásadním způsobem její výkonnost. Počet zaměstnaných a nezaměstnaných osob a jejich podíl na celkové pracovní

Více

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GER2, přednáška 2 letní semestr 2008 Mgr. Michal Holub, holub@garmin.cz v České republice žije cca 10 450 000 lidí (9/2008) je to obdobný počet, jako v roce

Více

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB Informace o nesezdaném soužití (Český statistický úřad používá k označení vztahu druha a družky pojem faktické manželství) byly zjišťovány ve Sčítáních

Více

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy ÚTVAR ROZVOJE HL. M. PRAHY Odbor strategické koncepce Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy Zpracoval Petr Gibas, MSc. Odbor strategické koncepce, oddělení strategie

Více

Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele

Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele Vážení čtenáři, Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě tímto příspěvkem pokračuje v seriálu článků na

Více

2. Kvalita lidských zdrojů

2. Kvalita lidských zdrojů 2. Kvalita lidských zdrojů 2.1 Struktura obyvatel Sídelní struktura Osidlování území současného Moravskoslezského kraje bylo prováděno převážně v raném středověku zakládáním měst na tradičních obchodně-dopravních

Více

Zdravotní ukazatele obyvatel Ostravy ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou Ostrava, 21.10.2013

Zdravotní ukazatele obyvatel Ostravy ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou Ostrava, 21.10.2013 KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Zdravotní ukazatele obyvatel Ostravy ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou Ostrava, 21.10.2013 MUDr. Helena Šebáková

Více

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Jitka Langhamrová,Vysoká škola ekonomická, Praha Téma rodina a domácnost je velice často diskutované. Je velké množství možností, jak na rodinu

Více

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %)

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) tabulka č. 1 Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) Populace celkem* Populace ohrožená chudobou ** Věk Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem 100 100 100 100 100 100 0-15 18 32 16-24 12 13

Více

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky.

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Demografický vývoj Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Tab. č.1: Vývoj počtu obyvatel ve Vnorovech v období

Více

Prognóza vývoje počtu obyvatel a demografické struktury Městské části Praha Ďáblice do roku 2030

Prognóza vývoje počtu obyvatel a demografické struktury Městské části Praha Ďáblice do roku 2030 Prognóza vývoje počtu obyvatel a demografické struktury Městské části Praha Ďáblice do roku 2030 se zaměřením na věkové skupiny dětí do 6 let žáků základních škol Potenciálních žáků středních škol osob

Více

Aktuální analýza kriminality na území Moravskoslezského kraje a prevence kriminality jako nedílná součást policejní práce

Aktuální analýza kriminality na území Moravskoslezského kraje a prevence kriminality jako nedílná součást policejní práce Aktuální analýza kriminality na území a prevence kriminality jako nedílná součást policejní práce OSTRAVA 3. října 2012 Městské ředitelství Ostrava Moravskoslezského kraje Územní odbory Bruntál, Frýdek-Místek,

Více

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Charakteristika souboru respondentů

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Charakteristika souboru respondentů Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 25. 6. 2009 25 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Charakteristika souboru respondentů European

Více

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK Zdravotní ukazatele obyvatel Krajský úřad, 9.1.215 MUDr. Helena Šebáková, RNDr. Jiří Urbanec, Bc. Eva Kolářová 595 138 2 Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě Na Bělidle

Více

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK Krajský úřad MSK, 9.10.2015

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK Krajský úřad MSK, 9.10.2015 Zdravotní ukazatele obyvatel Krajský úřad, 9.1.215 MUDr. Helena Šebáková, RNDr. Jiří Urbanec, Bc. Eva Kolářová 595 138 2 Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě Na Bělidle

Více

závěrečná zpráva Analýza současného stavu sociálních služeb v Moravskoslezském kraji

závěrečná zpráva Analýza současného stavu sociálních služeb v Moravskoslezském kraji závěrečná zpráva Analýza současného stavu sociálních služeb v Moravskoslezském kraji červenec 202 I. Analýza současného stavu sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Sociotrendy, 202 ISBN 978-80-904888-7-8

Více

PROGNÓZA VÝVOJE OBYVATELSTVA DO ROKU 2070

PROGNÓZA VÝVOJE OBYVATELSTVA DO ROKU 2070 Slide 1 PROGNÓZA VÝVOJE OBYVATELSTVA DO ROKU 2070 Boris Burcin Tomáš Kučera Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie Slide 2 Aktuální stav a vývoj obyvatelstva

Více

Prognóza školské mládeže v Městské části Praha 9 do roku 2020

Prognóza školské mládeže v Městské části Praha 9 do roku 2020 Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze Katedra demografie a geodemografie Prognóza školské mládeže v Městské části Praha 9 do roku 2020 RNDr. Klára Hulíková Tesárková, Ph.D., RNDr. Olga Sivková,

Více

DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU

DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU Ladislav Průša Abstrakt Stárnutí populace se nedotýká pouze systému důchodového pojištění, ale bezprostředně se dotýká rovněž

Více

Globální problémy-růst lidské populace

Globální problémy-růst lidské populace I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 16 Globální problémy-růst lidské

Více

2. Sociodemografická struktura České republiky - současný stav a vývoj od roku 1990

2. Sociodemografická struktura České republiky - současný stav a vývoj od roku 1990 Oldřich Solanský Abstrakt KONEC POPULAČNÍHO BOOMU V ČR? Článek se zabývá sociodemografickou strukturou ČR od roku 1990 po současnost. Ukazuje základní rysy demografického vývoje posledních dvou desítiletí

Více

Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize

Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize Martina Mikeszová Oddělení socioekonomie bydlení A09101 Aktivita se soustředí na zmapování

Více

SISP - charakteristika výběrového souboru

SISP - charakteristika výběrového souboru SISP - charakteristika výběrového souboru Výběr osob ve Studii individuální spotřeby potravin reprezentuje populaci České republiky dle Výsledků sčítání lidu, domů a bytů, 21. Šetření se zúčastnilo 259

Více

2.3 Proměna věkové struktury

2.3 Proměna věkové struktury 2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především

Více

Přirozený pohyb obyvatelstva. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz

Přirozený pohyb obyvatelstva. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Přirozený pohyb obyvatelstva Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Měření demografických jevů počty událostí (absolutní údaje) hrubé míry * specifické / diferenční míry pro různá pohlaví,

Více

Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje

Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje Vývoj a stav kriminality v kraji za leden-září 2015 kpt. Ing. Roman Filo Moravskoslezský kraj základní přehled Počet obyvatel 1 218 732 (2014) Rozloha

Více

STÁRNOUCÍ POPULACE OSTRAVY SOUČASNÝ STAV A OČEKÁVANÝ VÝVOJ

STÁRNOUCÍ POPULACE OSTRAVY SOUČASNÝ STAV A OČEKÁVANÝ VÝVOJ STÁRNOUCÍ POPULACE OSTRAVY SOUČASNÝ STAV A OČEKÁVANÝ VÝVOJ Oldřich Solanský Abstrakt Uvedený příspěvek je stručnou analýzou současného stavu populace v Ostravě a výhledem věkového složení obyvatel tohoto

Více

STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 2011 STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Příloha č. 1 Socio-demografický a ekonomický rozbor za jednotlivé SO ORP Ing. Lubor Hruška-Tvrdý,

Více

Míra přerozdělování příjmů v ČR

Míra přerozdělování příjmů v ČR Míra přerozdělování příjmů v ČR Luboš Marek, Michal Vrabec Anotace V tomto článku počítají autoři hodnoty Giniho indexu v České republice. Tento index je spočítán nejprve za celou ČR, poté pro skupinu

Více

Koncepce prevence kriminality a sociálně patologických jevů Plzeňského kraje na léta 2009 2011

Koncepce prevence kriminality a sociálně patologických jevů Plzeňského kraje na léta 2009 2011 Koncepce prevence kriminality a sociálně patologických jevů Plzeňského kraje na léta 2009 2011 Autoři: Krajský úřad Plzeňského kraje, Odbor sociálních věcí a zdravotnictví Centrum aplikované antropologie

Více

7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie

7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie 7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY 7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie Pilíř: Sledovaná složka/objekt: Sociodemografický Územněsprávní členění, rozloha, lidnatost Kriteria jevu (procesu):

Více

Počet lůžek v krajích 31.12. 2012

Počet lůžek v krajích 31.12. 2012 Tabulky: Tabulka 1: Vysočina - ubytovací kapacity... 3 Tabulka 2: Hromadná ubytovací zařízení - Kraje 212... 4 Tabulka 3: Počet hostů - Vysočina... 4 Tabulka 4: Počet hostů - Kraje... 6 Tabulka 5: Hosté

Více

VYBRANÉ ÚDAJE O BYDLENÍ 2010

VYBRANÉ ÚDAJE O BYDLENÍ 2010 VYBRANÉ ÚDAJE O BYDLENÍ 2010 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ODBOR POLITIKY BYDLENÍ ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE PROSINEC 2010 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Odbor politiky bydlení Ústav územního rozvoje

Více

SOCIÁLNĚ - DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA LIBERECKÉHO KRAJE PŘÍLOHA Č. 2 (PRACOVNÍ VERZE)

SOCIÁLNĚ - DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA LIBERECKÉHO KRAJE PŘÍLOHA Č. 2 (PRACOVNÍ VERZE) SOCIÁLNĚ - DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA LIBERECKÉHO KRAJE (PRACOVNÍ VERZE) PŘÍLOHA Č. 2 URČENO PRO Program prevence kriminality na místní úrovní PARTNERSTVÍ 2006 KRAJ Zpracovatel: Odbor sociálních věcí, bezpečnosti

Více

Trh práce v Plzeňském kraji

Trh práce v Plzeňském kraji Trh práce v Plzeňském kraji Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o. p. s. Ing. Pavel Beneš Mgr. Martina Robotková Září 2011 Obsah: Úvod... 3 1. Postavení Plzeňského kraje v rámci ČR z hlediska

Více

1. Obyvatelstvo, rodiny a domácnosti

1. Obyvatelstvo, rodiny a domácnosti 1. Obyvatelstvo, rodiny a domácnosti a. Obyvatelstvo Demografická statistika se svojí dlouholetou tradicí je hlavním pilířem genderové statistiky, která ji v bohaté míře využívá. Sleduje údaje o obyvatelstvu

Více

Obyvatelstvo a bydlení

Obyvatelstvo a bydlení Strategický plán města Plzně Tematická analýza Obyvatelstvo a bydlení (pracovní verze k 6. 5. 2016) Plzeň, květen 2016 1 Zpracovatelský kolektiv Členové pracovní skupiny: RNDr. Miroslav Kopecký Ing. Zdeněk

Více

Bc. Petr Berný Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní, Studentská 84 532 10 Pardubice. petr.berny@seznam.cz

Bc. Petr Berný Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní, Studentská 84 532 10 Pardubice. petr.berny@seznam.cz VÝVOJ SOCIODEMOGRAFICKÉ A SOCIÁLNÍ STRUKTURY POPULACE ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ DEVELOPMENT OF SOCIO-DEMOGRAPHIC AND SOCIAL STRUCTURE OF THE POPULATION IN THE MUNICIPALITY WITH EXTENDED COMPETENCE

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Hradci Králové. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Hradci Králové. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Hradci Králové Měsíční statistická zpráva duben 2015 Zpracoval: Bc. Lucie Vechetová http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes 1 Informace o nezaměstnanosti v Královéhradeckém

Více

Činnost záchytných stanic v roce 2012. Activity of sobering-up stations in 2012

Činnost záchytných stanic v roce 2012. Activity of sobering-up stations in 2012 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 4. 6. 2013 16 Činnost záchytných v roce 2012 Activity of sobering-up stations in 2012 Souhrn Tato Aktuální informace

Více

Dlouhodobé trendy ve vývoji epidemiologické situace HIV/AIDS v ČR I. Vratislav Němeček Státní zdravotní ústav Praha

Dlouhodobé trendy ve vývoji epidemiologické situace HIV/AIDS v ČR I. Vratislav Němeček Státní zdravotní ústav Praha Dlouhodobé trendy ve vývoji epidemiologické situace HIV/AIDS v ČR I. Vratislav Němeček Státní zdravotní ústav Praha HIV/AIDS v ČR Data o výskytu HIV/AIDS jsou kategorizována podle národnosti, resp. země

Více

STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE. Příloha č. 1 Socio-demografický a ekonomický rozbor za jednotlivé SO ORP

STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE. Příloha č. 1 Socio-demografický a ekonomický rozbor za jednotlivé SO ORP Aktualizace 2014 STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Příloha č. 1 Socio-demografický a ekonomický rozbor za jednotlivé SO ORP INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ, s.r.o. 4. 2. 2015 Tato část je

Více

Město Rychnov u Jablonce nad Nisou. Liberecký kraj

Město Rychnov u Jablonce nad Nisou. Liberecký kraj Město Rychnov u Jablonce nad Nisou Liberecký kraj Plán práce prevence kriminality na období 2013 2015 OBSAH: 1. Úvod 3 2. Bezpečnostní analýza v období 2010 2012 3 2.1. Hlavní problémové oblasti v oblasti

Více

Vývoj věkové struktury obyvatelstva v okresech ČR a její proměny v důsledku demografického stárnutí

Vývoj věkové struktury obyvatelstva v okresech ČR a její proměny v důsledku demografického stárnutí Vývoj věkové struktury obyvatelstva v okresech ČR a její proměny v důsledku demografického stárnutí Age structure of the population in districts of the Czech Republic and its changes relating demographic

Více

o kladně vyřízených žádostech o rozvod. Nemá již k dispozici počet všech ukončených rozvodových řízení.

o kladně vyřízených žádostech o rozvod. Nemá již k dispozici počet všech ukončených rozvodových řízení. 3 Rozvodovost V roce bylo rozvedeno 28 113 manželství, 3 což bylo o 2,7 tisíce méně než v roce 2010. Od roku 1989 jde o nejvyšší meziroční pokles počtu rozvodů s výjimkou roku 1999, kdy se roční počet

Více

9. DOJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ A ŠKOL

9. DOJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ A ŠKOL 9. DOJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ A ŠKOL Osoby dojíždějící do zaměstnání nebo škol jsou osoby, které uvedly, že místo jejich pracoviště nebo školy bylo v jiném domě (resp. v jiné obci nebo v jiném státu), než

Více

Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský

Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský Katedra ekonomie kek@opf.slu.cz kek.rs.opf.slu.cz Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský Doc. Ing. Pavel Tuleja, Ph. D. Ing. Karin Gajdová Obchodně podnikatelská

Více

Barometr 1. čtvrtletí roku 2015

Barometr 1. čtvrtletí roku 2015 Barometr 1. čtvrtletí roku 215 Bankovní a Nebankovní registr klientských informací evidoval koncem prvního čtvrtletí roku 215 celkový dluh ve výši 1,73 bilionu Kč, z toho tvořil dlouhodobý dluh (hypotéky

Více

MONITORING STAVEBNÍHO TRHU

MONITORING STAVEBNÍHO TRHU ÚRS PRAHA, a.s., inženýrská a poradenská organizace Pražská 18, 102 00 Praha 10 MONITORING STAVEBNÍHO TRHU Veřejné stavební zakázky I. pololetí 2010 Červenec 2010 1 OBSAH ÚVOD ČERVEN 2010 I. POLOLETÍ 2010

Více

Analýza aktivit cizích podnikatelů v ČR

Analýza aktivit cizích podnikatelů v ČR Analýza aktivit cizích podnikatelů v ČR Zpracoval tým Obsah: Vývoj počtu cizích podnikatelů v ČR Porovnání cizích podnikatelů podle zemí, věkové struktury a jejich regionální působnosti v ČR Oborová struktura

Více

Prognóza počtu žáků a tříd základních škol do roku 2030 v MČ Praha 9 a lokalitách Prosek a Vysočany

Prognóza počtu žáků a tříd základních škol do roku 2030 v MČ Praha 9 a lokalitách Prosek a Vysočany Prognóza počtu žáků a tříd základních škol do roku 2030 v MČ Praha 9 a lokalitách Prosek a Vysočany vypracoval RNDr. Tomáš Fiala, CSc. katedra demografie fakulta informatiky a statistiky Vysoká škola ekonomická

Více

ANALÝZA POTŘEB POSKYTOVATELŮ A UŽIVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V OLOMOUCI A SOUVISEJÍCÍ SOCIODEMOGRAFICKÉ ÚDAJE

ANALÝZA POTŘEB POSKYTOVATELŮ A UŽIVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V OLOMOUCI A SOUVISEJÍCÍ SOCIODEMOGRAFICKÉ ÚDAJE 2015 ANALÝZA POTŘEB POSKYTOVATELŮ A UŽIVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V OLOMOUCI A SOUVISEJÍCÍ SOCIODEMOGRAFICKÉ ÚDAJE OBSAH I. ÚVOD KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ A VAZBA NA POTŘEBY AKTÉRŮ... 4 II. VYBRANÉ SOCIODEMOGRAFICKÉ

Více

Město Nový Bydžov patří do zájmového sdružení Mikroregion Novobydžovsko, tj. region 19 obcí v severozápadní části okresu Hradec Králové.

Město Nový Bydžov patří do zájmového sdružení Mikroregion Novobydžovsko, tj. region 19 obcí v severozápadní části okresu Hradec Králové. Demografická analýza Město Nový Bydžov patří do zájmového sdružení Mikroregion Novobydžovsko, tj. region 19 obcí v severozápadní části okresu Hradec Králové. V souboru obcí mikroregionu tvoří město Nový

Více

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Královéhradeckém kraji

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Královéhradeckém kraji 2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Královéhradeckém kraji 2.1. Charakteristika domovního a bytového fondu a úrovně bydlení Ucelené informace o domovním a bytovém fondu poskytuje

Více

P o l i c i e Č e s k é r e p u b l i k y O k r e s n í ř e d i t e l s t v í P a r t y z á n s k á 9, B r u n t á l 7 9 2 0 1 B R U N T Á L

P o l i c i e Č e s k é r e p u b l i k y O k r e s n í ř e d i t e l s t v í P a r t y z á n s k á 9, B r u n t á l 7 9 2 0 1 B R U N T Á L P o l i c i e Č e s k é r e p u b l i k y O k r e s n í ř e d i t e l s t v í P a r t y z á n s k á 9, B r u n t á l 7 9 2 0 1 B R U N T Á L Bezpečnostní analýza OOP ČR Krnov ( k 30.11.2006) 1. Úvod Stejně

Více

DIVÁCI TV ÓČKO. O b ch o d n í p r e z e n t a c e

DIVÁCI TV ÓČKO. O b ch o d n í p r e z e n t a c e DIVÁCI TV ÓČKO O b ch o d n í p r e z e n t a c e CELKOVÁ SLEDOVANOST TV ÓČKO Televize Óčko vysílá už od roku 2002 a je to tak první česká tematická televize se zaměřením na hudbu a moderní lifestyle.

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Úvodem V roce 2006 vyhlásilo MMR výzkumný program WD - Výzkum pro potřeby řešení regionálních

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 9 E-mail: anezka.pribenska@soc.cas.cz Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen

Více

Aktualizace demografické prognózy. MČ Praha Zbraslav. Tomáš Soukup. prosinec 2012. Šmeralova 4 170 00 Praha - Bubeneč

Aktualizace demografické prognózy. MČ Praha Zbraslav. Tomáš Soukup. prosinec 2012. Šmeralova 4 170 00 Praha - Bubeneč Aktualizace demografické prognózy MČ Praha Zbraslav prosinec 2012 Tomáš Soukup Šmeralova 4 170 00 Praha - Bubeneč IČ: 73534781 TEL: +420 739 358 697 E-mail: info@vyzkumysoukup.cz www.vyzkumysoukup.cz Obsah

Více

5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení

5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení 5.8 BYDLENÍ 5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení V Královéhradeckém kraji převládá venkovské osídlení s nadprůměrným zastoupením nejmenších obcí s méně než 1 tis. obyvatel a s

Více

Projekce obyvatelstva České republiky (Projekce 2013)

Projekce obyvatelstva České republiky (Projekce 2013) Projekce obyvatelstva České republiky (Projekce 2013) Poslední Projekci obyvatelstva vydal ČSÚ před čtyřmi roky, v květnu 2009 (Projekce 2009). Základními vstupními údaji nové projekce (Projekce 2013)

Více

6.1 Množství distribuované elektřiny v hodnocených letech v členění dle kategorie odběratele (VO, MOP, MOO) a sektoru spotřeby

6.1 Množství distribuované elektřiny v hodnocených letech v členění dle kategorie odběratele (VO, MOP, MOO) a sektoru spotřeby 1 6 Dodávka elektřiny 6.1 Množství distribuované elektřiny v hodnocených letech v členění dle kategorie odběratele (VO, MOP, MOO) a sektoru spotřeby Distribuci elektrické energie na území Moravskoslezského

Více

Metodika komplexního hodnocení kvality REGIONÁLNÍ ANALÝZA LIBERECKÉHO KRAJE

Metodika komplexního hodnocení kvality REGIONÁLNÍ ANALÝZA LIBERECKÉHO KRAJE Metodika komplexního hodnocení kvality /VŠ REGIONÁLNÍ ANALÝZA LIBERECKÉHO KRAJE 1 Regionální analýza Libereckého kraje Analýza je rozdělena do čtyř částí, kde první část je věnována demografickému vývoji

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva říjen 2014

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva říjen 2014 Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva říjen 2014 Zpracovala: Bc. Veronika Dankanicsová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 12. 2002 60 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Tato

Více

závěrečná zpráva Zpracování podkladů pro tvorbu Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Třebíči

závěrečná zpráva Zpracování podkladů pro tvorbu Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Třebíči závěrečná zpráva Zpracování podkladů pro tvorbu Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Třebíči Realizace: Sociotrendy - výzkumná agentura 2/2011 Zpracování podkladů pro tvorbu Střednědobého plánu

Více

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Sociální politika 1. ročník Studijní obor: Sociální činnost RODINNÁ POLITIKA Rodina je nejstarší a základní jednotka společnosti, nejpřirozenější místo života lidí. FUNKCE RODINY: biologická výchovná citová

Více

Koncem roku 2012 měly územní samosprávy na svých bankovních účtech 112,3 mld. Kč, což je o 15 mld. více než v roce 2011.

Koncem roku 2012 měly územní samosprávy na svých bankovních účtech 112,3 mld. Kč, což je o 15 mld. více než v roce 2011. K hospodaření územních samospráv v roce 2012 Rozpočtové hospodaření územních samospráv, tedy krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti, skončilo v roce 2012 přebytkem

Více

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE Moravskoslezský kraj se vyznačuje silným potenciálem v oblasti výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Je to dáno existencí

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva listopad 2015

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva listopad 2015 Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva listopad 2015 Zpracovala: Bc. Veronika Dankanicsová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace

Více

AKTUALIZACE SOCIOEKONOMICKÝCH ŮDAJŮ V RÁMCI ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ KARVINÁ 2014

AKTUALIZACE SOCIOEKONOMICKÝCH ŮDAJŮ V RÁMCI ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ KARVINÁ 2014 AKTUALIZACE SOCIOEKONOMICKÝCH ŮDAJŮ V RÁMCI ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ KARVINÁ 2014 Zpracovatel: RNDr. Milan Polednik květen 2014 0 1. Úvod Tento analytický text slouží jako podklad pro 3. aktualizaci

Více

Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce 2008. Nursing after-care in the Czech Republic in 2008

Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce 2008. Nursing after-care in the Czech Republic in 2008 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 13. 03. 2009 3 Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce 2008 Nursing after-care in the Czech Republic

Více

Demografický vývoj. VY_32_INOVACE_Z.1.01 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. Člověk a společnost Geografie Zeměpis

Demografický vývoj. VY_32_INOVACE_Z.1.01 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. Člověk a společnost Geografie Zeměpis Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

DIVÁCI TV ÓČKO. O b ch o d n í p r e z e n t a c e

DIVÁCI TV ÓČKO. O b ch o d n í p r e z e n t a c e DIVÁCI TV ÓČKO O b ch o d n í p r e z e n t a c e CELKOVÁ SLEDOVANOST TV ÓČKO Televize Óčko vysílá už od roku 2002 a je to tak první česká tematická televize se zaměřením na hudbu a moderní lifestyle.

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva srpen 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Plzni. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Plzni. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Plzni Měsíční statistická zpráva listopad 2015 Zpracoval: Tomáš Moravec, DiS. http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/plk/statistiky Informace o nezaměstnanosti v Plzeňském

Více

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002. (zdroj dat: Český statistický úřad)

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002. (zdroj dat: Český statistický úřad) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 25.6.2003 39 Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002 (zdroj dat: Český statistický úřad)

Více

Úřad práce ČR - Krajská pobočka v Ostravě, upozorňuje na dočasnou změnu úředních hodin u některých kontaktních pracovišť.

Úřad práce ČR - Krajská pobočka v Ostravě, upozorňuje na dočasnou změnu úředních hodin u některých kontaktních pracovišť. Úřad práce ČR - Krajská pobočka v Ostravě, upozorňuje na dočasnou změnu úředních hodin u některých kontaktních pracovišť. Kontaktní pracoviště Ostrava Dočasná změna úředních hodin od 9. 2. 2015 do 31.

Více

Barometr 2. čtvrtletí roku 2015

Barometr 2. čtvrtletí roku 2015 Barometr 2. čtvrtletí roku 2015 Bankovní a Nebankovní registr evidoval koncem druhého čtvrtletí roku 2015 celkový dluh ve výši 1,75 bilionu Kč. Dlouhodobý dluh (hypotéky a úvěry ze stavebního spoření)

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva prosinec 2013 Zpracovala: Mgr. Petra Dolejšová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

Demografie, bydlení a veřejná vybavenost v Praze

Demografie, bydlení a veřejná vybavenost v Praze SEKCE STRATEGIÍ A POLITIK Demografie, bydlení a veřejná vybavenost v Praze SHRNUTÍ DEMOGRAFIE BYDLENÍ REGIONÁLNÍ ŠKOLSTVÍ OBCHOD SPORT A REKREACE KULTURA SOCIÁLNÍ SLUŽBY A ZDRAVOTNICTVÍ VYSOKÉ ŠKOLY OBCHOD

Více