Více o Hanu van Meegerenovi

Transkript

1 Vermeerovy obrazy jsou známé po celém světě, ale nebylo tomu tak vždy. Do povědomí širokého publika vešel jako malíř otevřeného okna a obrazů často jen s jednou postavou. Jeho tvorbu znovu objevili kritici 19. století a poté asi nejznámější padělatel v historii umění Han van Meegeren, který vytvořil obrazy Vermeerova mládí." Více o Hanu van Meegerenovi Skutečnost, že Vermeer často na svých obrazech zobrazoval jen jednu postavu a vždy v podobném interiéru s otevřeným oknem, vedla badatele k domněnce, že Vermeer mohl být nějak postižený, buď pohybově, nebo jinak. Sám sebe zobrazil jen jednou a to ze zadu na slavném obraze Ateliér. Nicméně Vermeer nebyl jen malířem ale také provozovatelem hostince a obchodníkem s obrazy. Těžko by asi tyto činnosti mohl vykonávat, kdyby jeho vzezření nebo schopnosti byly omezené. Vermeerova slavná díla jen s jednou postavou lze jednoduše vysvětlit i tím, že Veermer měl příliš málo času a neměla čas malovat v jiných prostorách nebo v krajině, přesto všechno jsou známé dvě krajinky, které údajně vytvořil. Po aféře s Meegerenem jsou historici umění velmi opatrní, jaký obraz mu připíší, a jaký ne. Jan Vermeer van Delf (Joannis van der Meer) se narodil 31. října 1632 jako druhé dítě obchodníka s obrazy a provozovatele hostince Reyniera Janze Vose. V obou činnostech později Jan pokračoval. Někdy kolem roku 1651 si jeho otec změnil jméno z Vose na Vermeera. 1/6

2 Ve stejném roce jako se narodil Jan, se narodil filozof Spinoza ( ) a přírodovědec Antony van Leewenhoek ( ). Ten se proslavil tím, že zdokonalil mikroskop a objevil krvinky a spermie. Po Janově smrti se stal vykonavatelem jeho poslední vůle a pomáhal vdově Catherině řešit dluhy a uchránit některé Vermeerovy obrazy před věřiteli. V roce 1653 se Vermeer oženil, vzal si Catharinu Bolnes, se kterou měl 11 dětí, z toho 8 se jich dožilo dospělosti. Jan měl co dělat, aby svojí početnou rodinu uživil. Tradovalo se, že jedním dechem nabízel obrazy své i jiných umělců. Samozřejmě si cenil svých obrazů více a prodával je za mnohem vyšší cenu než je obvyklé. Jeden kupec se velmi podivoval nad obrovskou částku, kterou Vermeer za svůj obraz požadoval. Malíři záalpí se stále posuzovali jako řemeslníci. Čím více figur na obraze, tím byl obraz dražší. Jan se snažil tento trend změnit, tedy trend malířů řemeslníků, kteří požadují 100 guldenů za portrét. Vermeer byl pravděpodobně uznávanou a vyhledávanou osobností, jehož ateliér v Delfu navštěvovalo mnoho lidí. Z deníku milovníka umění Balthasara de Monconys se například dozvídáme, že při návštěvě Vermeera neměl šanci spatřit ani jeden jeho obraz. Vermeer mu ukazoval jen obrazy jiných malířů a odkázal ho na pekaře, který jedno jeho dílo koupil údajně za 600 guldenů. Odhaduje se, že sám umělec namaloval jen asi 2 až 3 obrazy za rok. Jako obchodník s obrazy a především znalec umění byl proslulý po celém kraji. Jednou byl prý požádán, aby ohodnotil sbírku, která byla prodána Vilému Fridrichu, vévodovi Brandenburskému, za 30 tisíc guldenů. Díla označil jako sprosté plagiáty, které nemají žádnou hodnotu. Kdo ví, jak to skutečně bylo, ale tohle jeho tvrzení mu později akorát uškodilo, když nutně potřeboval prodávat své nebo jiné obrazy. Neutěšená politická situace a početná rodina si vyžádala svoji daň. Doba Vermeerovy slávy, kdy prodal jeden obraz za 600 guldenů, byla pryč. Byl zadlužen, kde se dalo, u pekaře, u hokynáře a samozřejmě měl i hypotéku na svůj dům. V roce 1672 propukla válka mezi Nizozemím a Francií. Francouzské jednotky Ludvíka XIV. pronikly do severní části země, později se k moci dostali přívrženci Viléma III. Oranžského, což přivodilo úpadek nejedné domácnosti. Jan Vermeer zemřel, jak později napsala vdova Catherina, na následky těžkých chmur za neutěšené finanční situace, 15. prosince /6

3 Catherině a dětem nastaly zlé časy. A tak jak už to v historii bývá, musela samotná žena situaci řešit. Některé obrazy ukryla před věřiteli u své matky, jiné věřitelům postoupila a dokonce se jí později podařilo získat pár obrazů zpět. Vzhledem k tomu, že se Vermeer neživil jen vlastní tvorbou, je dnes dosti obtížné spojit jednotlivé životopisné údaje a historická fakta s konkrétními díly, proto zde v minulosti vzniklo široké pole pro možnost padělání jeho děl. Postavy na jeho obrazech jsou klidné, často i podřimují jako dívka u stolu se sklenicí vína nebo vykonávají nějakou činnost jako je lití mléka nebo paličkování. Jeho figury byly často ženy, které čtou nebo píší, patrně milostné dopisy, cudné a provokativní zároveň. José Pijoan ve svých Dějinách umění napsal, že ženy z jeho obrazů si nasadily perly a náhrdelníky, až když vydrhly podlahu a utřely prach, což se zdá být velice současné i dnes v 21. století. Po aféře s Meegerenovými padělky, se uvádí, že Jan Vermeer van Delf je autorem 37 děl. Jeho díla jsou dnes velmi žádaná a také velmi drahá, protože se nedraží každý den. Roku 2004 byla jeho Žena u spinetu prodána za 30 milionů dolarů. 3/6

4 4/6

5 5/6

6 6/6