ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY JIHOČESKÉHO KRAJE

Transkript

1 211 ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY JIHOČESKÉHO KRAJE 1. AKTUALIZACE 1. aktualizace A. PODKLADY A. PODKLADY Zpracovatel: Krajský úřad Jihočeský kraj Odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice E-podatelna: posta@kraj-jihocesky.cz Telefon: po Datum: 27. dubna 211 Verze: 1.2 PO ZAPRACOVÁNÍ PŘIPOMÍNEK OPONENTŮ

2 Kapitola: Řešitelský tým B. R U R Ú ZPRACOVATEL Krajský úřad Jihočeský kraj Odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice E-podatelna: posta@kraj-jihocesky.cz Telefon: AUTORSKÝ KOLEKTIV Ing. Romana Vačkářová koordinace, pracovník splňující kvalifikační předpoklady Ing. Michaela Nováková Ing. Štěpán Luksch Ing. Zuzana Körnerová OPONENTURA Ing. arch. Radek Boček (KÚ, OREG) pořizovatel ZÚR JČK Ing. Luboš Průcha (KÚ, OREG) regionální rozvoj, energetika Ing. Petr Maroš (KÚ, OEZI) regionální rozvoj, hospodářské podmínky RNDr. Jana Krejsová (členka rady) horninové prostředí a geologie Ing. Jaromír Slíva (člen rady) hospodářské podmínky JUDr. Luboš Průša (ředitel KÚ) sociodemografické podmínky Ing. Ivan Študlar (poradce hejtmana) dopravní a technická infrastruktura Ing. Hana Zahradníková (KÚ, OZZL) vodní hospodářství a integrovaná prevence Ing. Zdeněk Klimeš (KÚ, OZZL) ochrana přírody a krajiny Ing. Milan Vlášek (KÚ, OZZL) ochrana přírody a krajiny Bc. Petr Novák (KÚ, OZZL) lesní hospodářství Ing. Hana Pacáková (KÚ, OZZL) odpadové hospodářství Ing. Irena Kojanová (KÚ, OZZL) ovzduší Ing. Zdeněk Steinbauer (KÚ, OZZL) zemědělský půdní fond Mgr. Patrik Červák (KÚ, OKPP) kultura a památková péče Mgr. Daniel Hovorka (KÚ, OMVV) cestovní ruch Mgr. Andrea Tetourová (KÚ, ODSH) dopravní infrastruktura Ing. Ladislav Staněk (KÚ, OEKO) hospodářské podmínky Ing. Jiří Klása (KÚ, ODSH) dopravní infrastruktura Ing. Jan Honner (Český statistický úřad) charakteristika JČK, sociodemograf. podmínky Ing. Jiří Kotek (Český statistický úřad) techn. infrastruktura, rekreace, hospod. podmínky Ing. Petra Dolejšová (Český statistický úřad) sociodemografické podmínky Ing. Lukáš Mašín (IKP Consulting engineers, spol. s r. o.) dopravní infrastruktura Ing. arch. Jiří Brůha (A+U Design, spol. s r. o.) projektant Zásad územního rozvoje JČK RNDr. Vojtěch Vyhnálek, CSc. (EIA Servis, spol. s r. o.) životní prostředí Ing. arch Martin Krupauer (Atelier 8, spol. s r. o.) bydlení, rekreace, cestovní ruch Ing. Pavla Konopová, PhD. (Jihočeská centrála cestovního ruchu) rekreace, cestovní ruch Ing. Edvard Sequens (občanské sdružení CALLA) energetika Ing. Václav Gavlasz (předseda Výboru pro rozvoj Jihočeského kraje) - energetika Ing. Ladislav Mikuláš (E.ON ČR, spol. s r.o.) energetika 2

3 Kapitola: Obsah B. R U R Ú OBSAH A. PODKLADY ÚVOD Legislativní rámec Sledované jevy Definice údaje o území Sledované jevy dle části A přílohy č. 1 vyhlášky Sledované jevy dle části B přílohy č. 1 vyhlášky Datový model Schéma pořizování ÚAP kraje Základní charakteristika Jihočeského kraje Základní charakteristika správních území obcí s rozšířenou působností (k ) KOMENTÁŘE K PODKLADŮM V ČLENĚNÍ NA 1 TÉMAT Horninové prostředí a geologie Popis geologické stavby Těžba nerostných surovin v regionu Stav využití zásob, životnost zásob Dobývací prostory Chráněná ložisková území Poddolovaná území a stará důlní díla Sesuvná území Vlivy těžební činnosti na životní prostředí Problematika sanace odkališť v regionu Mydlovary Regionální surovinová politika Jihočeského kraje Vodní režim Základní geografický, hydrologický a vodohospodářský přehled Povrchové vody Jakost vod vodních toků Záplavová území Podzemní vody Vodní režim v krajině Hygiena životního prostředí Ovzduší Odpadové hospodářství Staré ekologické zátěže Další hygienické závady území Ochrana přírody a krajiny Ochrana přírody Koeficient ekologické stability (KES) Územní systém ekologické stability (ÚSES) Migrační koridory pro velké savce Krajinné památkové zóny Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Charakteristiky zemědělství v JČK Ochrana zemědělského půdního fondu Předpokládané střety v území Přírodní lesní oblasti Analýza vlastnických vztahů pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) Kategorizace lesů Veřejná dopravní a technická infrastruktura Silniční doprava Železniční doprava Vodní a letecká doprava Technická infrastruktura

4 Kapitola: Obsah Zásobování vodou a stav vodovodních sítí Kanalizace a čištění odpadních vod Zásobování teplem Zásobování plynem Zásobování elektřinou Informační a telekomunikační technologie Sociodemografické podmínky Základní údaje Sídelní hierarchie v České republice Sídelní struktura v Jihočeském kraji Vývoj počtu obyvatel v Jihočeském kraji Hustota obyvatelstva Změny počtu obyvatel Věková struktura obyvatel Vzdělanostní struktura obyvatel Další vlivy populačního vývoje Bydlení Výstavba bytů Obvyklé nájemné Struktura stáří bytového fondu Obydlenost bytů Rekreace Hospodářský význam cestovního ruchu Primární potenciál cestovního ruchu Kongresová turistika Sportovní a rekreační infrastruktura Lázeňství / wellness Služby cestovního ruchu, podpora prodeje Cestovní ruch ve vazbě na národní kulturní památky ve správě státu Hospodářské podmínky Hrubý domácí produkt (HDP) Vzdělanostní struktura Zaměstnanost Nezaměstnanost Podnikatelská aktivita Daňová výtěžnost Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání Pracovištní centra Územní připravenost INFORMACE O VSTUPNÍCH ÚDAJÍCH Přehled zpracovaných metodických pomůcek Metodika hodnocení sídelní struktury Metodika hodnocení oblastí cestovního ruchu Údaje dle části B přílohy č. 1 vyhlášky Údaje dle části A přílohy č. 1 vyhlášky STANOVENÍ INDIKÁTORŮ PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Způsob hodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek Popis indikátorů pro vyhodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek Horninové prostředí a geologie Vodní režim Hygiena životního prostředí Ochrana přírody a krajiny ZPF a PUPFL Veřejná dopravní a technická infrastruktura Sociodemografické podmínky Bydlení

5 Kapitola: Obsah Rekreace Hospodářské podmínky PRACOVNÍ SKUPINA PRO ZPRACOVÁNÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Krajský úřad Jihočeský kraj Externisté KARTOGRAMY Jmenný výčet kartogramů Přílohy SEZNAM TABULEK SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM GRAFŮ SEZNAM ZKRATEK POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE

6 Kapitola: Legislativní rámec A. PODKLADY 1. ÚVOD Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Citát 18 odst. (1) stavebního zákona Jak výše uvedený citát ze stavebního zákona uvádí, územně analytické podklady, ať již na úrovni kraje či obcí 3. stupně, jsou základním nástrojem územního plánování. Mají za úkol soustavně zjišťovat a vyhodnocovat stav a vývoj území pro zajištění udržitelného rozvoje území. První územně analytické podklady včetně rozboru udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje byly pořízeny za finanční podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj a ze státního rozpočtu v rámci Integrovaného operačního programu a projednány byly v Zastupitelstvu Jihočeského kraje dne 19. května 29 usnesením č. 24/29/ZK. 1. úplná aktualizace ÚAP bude v maximální možné míře navazovat na zpracování prvního rozboru udržitelného rozvoje území a navíc se bude snažit zachytit trendy ve vývoji území Jihočeského kraje LEGISLATIVNÍ RÁMEC Zákon č. 183/26 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění (dále jen stavební zákon ). Vyhláška č. 5/26 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti (dále jen vyhláška ) SLEDOVANÉ JEVY DEFINICE ÚDAJE O ÚZEMÍ Termín údaj o území je zakotven v 27 odst. (2) stavebního zákona. Jedná se o informace nebo data o stavu území, o právech, povinnostech a omezeních, která se váží k určité části území (např. ploše, pozemku, přírodnímu útvaru nebo stavbě), a která vznikla nebo byla zjištěna zejména na základě právních předpisů a dále informace nebo data o záměrech na provedení změn v území. Nedílnou součástí údaje o území je i informace o jeho vzniku, pořízení, zpracování, případném schválení nebo nabytí účinnosti SLEDOVANÉ JEVY DLE ČÁSTI A PŘÍLOHY Č. 1 VYHLÁŠKY Krajský úřad využívá pro zpracování ÚAP kraje ve vazbě na 29 odst. (4) územně analytické podklady obcí s rozšířenou působností (dále jen ÚAP obcí ). Sledované jevy jsou předávány krajskému úřadu prostřednictvím aplikace ÚAP KIT, která umožňuje přístup k datům prostřednictvím webového rozhraní SLEDOVANÉ JEVY DLE ČÁSTI B PŘÍLOHY Č. 1 VYHLÁŠKY Sledované jevy podle přílohy B vyhlášky jsou pořizovány přímo krajským úřadem. Jedná se převážně o statistické údaje doplněné o údaje o klimatu, lesních oblastech a imisích. TABULKA 1 - SLEDOVANÉ JEVY DLE ČÁSTI B PŘÍLOHY Č. 1 VYHLÁŠKY Řádek číslo Sledovaný jev 1. vývoj počtu obyvatel 2. podíl obyvatel ve věku 14 let na celkovém počtu obyvatel 3. podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel 4. podíl osob se základním vzděláním 5. podíl osob s vysokoškolským vzděláním 6. sídelní struktura 7. ekonomická aktivita podle odvětví 8. míra nezaměstnanosti 9. vyjíždějící do zaměstnání a škol 6

7 Kapitola: Sledované jevy 1. dojíždějící do zaměstnání a škol do obce 11. výstavba domů a bytů 12. podíl neobydlených bytů na celkovém fondu 13. struktura bytového fondu 14. místně obvyklé nájemné 15. rekreační oblasti s celoročním a sezónním využitím 16. počet staveb pro rodinou rekreaci 17. kapacita a kategorie ubytovacích zařízeních 18. lázeňská místa a areály 19. podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu 2. podíl obyvatel zásobovaných plynem 21. podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci 22. podíl zemědělské půdy z celkové výměry katastru 23. podíl orné půdy ze zemědělské půdy 24. podíl trvalých travních porostů z celkové výměry zemědělské půdy 25. podíl specielních zemědělských kultur z celkové výměry zemědělské půdy 26. podíly tříd ochrany zastoupené v jednotlivých katastrálních územích 27. podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry katastru 28. podíl vodních ploch na celkové výměře katastru 29. podíl lesů na celkové výměře katastru 3. koeficient ekologické stability KES 31. stupeň přirozenosti lesních porostů 32. hranice přírodních lesních oblastí 33. hranice bioregionů a biochor 34. hranice klimatických regionů 35. počet obcí a obyvatel v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší 36. hodnoty imisního znečištění životního prostředí a jejich vývoj další dostupné informace, týkající se například demografie, ekonomických aktivit, bydlení, 37. rekreace, uspokojování sociálních potřeb a životního prostředí DATOVÝ MODEL Jednotná struktura tvorby a údržby dat územně analytických podkladů byla zvolena z důvodu zajištění kompatibility dat ve vazbě na 29 odst. (4) SZ (územně analytické podklady kraje pořizuje krajský úřad s využitím územně analytických podkladů obcí). Dalším neméně závažným důvodem bylo zjednodušení procesu pořizování ÚAP a umožnění vzájemné výměny dat mezi úřady územního plánování a krajským úřadem. Pořízení dat zpracováním územně analytických podkladů volně navazuje na Úvodní studii GIS Jihočeského kraje. Geografický informační systém je budován v souladu s koncepcí Informatizace krajských úřadů, a to na platformě ESRI jako plně integrovaná součást informačního systému kraje. Jihočeský kraj si pro potřeby pořízení územně analytických podkladů zvolil datový model DGM ÚAP od společnosti Hydrosoft Veleslavín s.r.o., na němž spolupracovala i Laboratoř GIS Fakulty architektury, ČVUT. Pořizovatelé územně analytických podkladů v Jihočeském kraji se zavázali k využívání zvoleného datového modelu (struktury dat a obsahové náplně) podpisem dohody o zřízení pracovní skupiny. Aktuální verze datového modelu - DGM ÚAP verze 4.. 7

8 Kapitola: Schéma pořizování ÚAP kraje ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Úplná aktualizace 1x za 2 roky V případě podstatné změny podmínek v území může být úplná aktualizace provedena před uplynutím zákonné lhůty. PODKLADY PRO RURÚ Samostatně pořízeno krajem Převzato z ÚAP obcí Soustavná činnost 28 odst. (1) stavebního zákona 1.3. SCHÉMA POŘIZOVÁNÍ ÚAP KRAJE P O Ř Í Z E N Í Ú Z EM N Ě A N A L Y T I C K Ý C H POD KL AD Ů K RAJE Data DMG 4. Zpracované podklady Sledované jevy dle části A vyhlášky + Sledované jevy dle části B vyhlášky + Horninové prostředí a geologie Vodní režim Hygiena životního prostředí Veřejná dopravní a technická infrastruktura Rekreace Sociodemografické podmínky Hospodářské podmínky Ochrana přírody a krajiny ZPF a PUPFL Bydlení Vlastní průzkum území Výkres hodnot Výkres limitů využití území Výkresů záměrů SWOT analýzy pro všech 1 témat Vyhodnocení vyváženosti v pilířích udržitelného rozvoje území Pilíř pro příznivé životní prostředí Pilíř pro hospodářský rozvoj Pilíř pro soudržnost společenství obyvatel území Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních jednotek Určení problémů k řešení v ÚPD řešitelné nástroji územního plánování neřešitelné nástroji územního plánování Výkres problémů k řešení v ÚPD 8

9 Kapitola: Základní charakteristika Jihočeského kraje 1.4. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA JIHOČESKÉHO KRAJE Jihočeský kraj je geograficky poměrně uzavřeným celkem, jehož jádro tvoří jihočeská kotlina s Českobudějovickou a Třeboňskou pánví. Na jihozápadě ji obklopuje Šumava, dále pak výběžky Brd, Středočeská žulová vrchovina, Českomoravská vrchovina a Novohradské hory. Nejvyšším místem je šumavský vrchol Plechý (1.378 m n. m.), nejnižším hladina Orlické přehrady (33 m n. m.). Převážná část území se nachází v nadmořské výšce 4-6 m n. m. Podstatnou část hranice kraje tvoří státní hranice s Rakouskem a Německem (v celkové délce 323 km), dále sousedí s kraji Plzeňským, Středočeským, krajem Vysočina a Jihomoravským krajem. Příhraniční charakter kraje poskytuje možnosti efektivní přeshraniční spolupráce ve výrobní oblasti i v oblasti služeb spolu s rozvojem cestovního ruchu. OBRÁZEK 1 - PŘEHLEDNÁ MAPA KRAJŮ ČR Jihočeský kraj se sídlem v Českých Budějovicích je vymezený územím okresů České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor. Rozlohou 1 57 km 2 představuje Jihočeský kraj 12,8 % rozlohy ČR a je tak po Středočeském kraji druhým největším krajem. Počtem 623 obcí se Jihočeský kraj řadí na čtvrté místo mezi kraji v rámci ČR. Kraj má celkem obyvatel 1, přičemž hustota osídlení je 63 obyvatel na 1 km 2, což je nejnižší hodnota v ČR. Nejvyšší hustotu obyvatelstva má okres České Budějovice se 114 obyvateli na 1 km 2, kde žije 29,4 % obyvatel kraje. Naopak nejmenší hustotu obyvatelstva má okres Prachatice s 37 obyvateli na 1 km 2. Velká hustota obyvatelstva v okrese České Budějovice je dána především soustředěním do samotného krajského města České Budějovice, v němž bydlí 94,8 tis. osob. V okresních městech Jihočeského kraje žije 34,2 % všech obyvatel kraje. Naproti tomu nejmenší obce do 2 obyvatel představují 38,2 % z celkového počtu obcí, ale žije v nich pouze 4,2 % celkového počtu obyvatel kraje. V Jihočeském kraji je 53 měst s podílem 64,3 % městského obyvatelstva k , 17 městysů s podílem 3,6 %, 552 obcí s podílem 31,8 % a 1 vojenský újezd (Boletice). Z pohledu počtu žen na celkovém počtu obyvatel je Jihočeský kraj s hodnotou 5,7 % pod celorepublikovým průměrem (51,3 %). Z hlediska věkového průměru je Jihočeský kraj s hodnotou 4,7 těsně nad republikovým průměrem. Nejmladší věkový průměr vykazuje okres Český Krumlov (38,9) a nejstarší vykazuje okres Písek (41,7). Z hlediska počtu živě narozených dětí je Jihočeský kraj s hodnotou 11, na 1 obyvatel pod celorepublikovým průměrem (11,3 na 1. obyvatel). V počtu zemřelých osob je Jihočeský kraj na celorepublikovém průměru (1,2 na 1 obyvatel). 1 Aktuální údaj Českého statistického úřadu k

10 Kapitola: Základní charakteristika Jihočeského kraje Na tvorbě hrubého domácího produktu České republiky se Jihočeský kraj podílí 5,3 % 2, což představuje v mezikrajském srovnání 6. místo. V přepočtu na 1 obyvatele dosahuje 86,9 % republikového průměru, což představuje v mezikrajském srovnání 5. místo. Míra registrované nezaměstnanosti dosahovala v Jihočeském kraji hodnoty 8,5 % (k ), což je hodnota pohybující se pod celorepublikovým průměrem (9,57 %), v mezikrajském srovnání zaujímá Jihočeský kraj 5. nejnižší příčku po Hlavním městě Praze (4,7 %), Středočeském kraji (7,73 %), Plzeňském kraji (8,25 %) a Královéhradeckém kraji (8,37 %). K bylo evidováno uchazečů o zaměstnání, což představuje 5,3 % celkového počtu v ČR. Na 1 volné místo v Jihočeském kraji připadá 16, uchazečů o zaměstnání, v celé ČR připadá na 1 volné místo 18,2 uchazečů. Území kraje náleží do povodí horní a střední Vltavy s přítoky Malší, Lužnicí, Otavou a mnohými dalšími. V minulosti zde bylo vybudováno přes 7 rybníků, jejichž celková výměra dnes představuje více než 3 tis. hektarů. Největšími nejen v kraji, ale i v České republice jsou rybníky Rožmberk s rozlohou 49 ha, Bezdrev se 45 ha a Horusický rybník se 415 ha. Kromě toho byla na území kraje vybudována velká vodní díla: Lipno (se 4 87 ha je největší vodní plochou v České republice), Orlík s rozsáhlými rekreačními oblastmi a Římov, který zásobuje pitnou vodou značnou část kraje. V souvislosti s výstavbou jaderné elektrárny Temelín byla vybudována vodní nádrž Hněvkovice. V zemědělství převažuje v rostlinné výrobě pěstování obilovin, olejnin a pícnin, významná je též produkce brambor. Zemědělská půda zaujímá plochu 491,8 tisíc ha, což představuje 48,9 % rozlohy Jihočeského kraje. Ze zemědělské půdy zaujímá orná půda 64,1 % (315,2 tisíc ha) a trvalé travní porosty 32,9 % (161,9 tisíc ha). V rámci evidence půdy LPIS bylo k v Jihočeském kraji obhospodařováno ha zemědělské půdy. Z toho představuje ha (6,4 %) orná půda, ha (39,3 %) trvalé travní porosty, ovocné sady ha (,3 %). V živočišné výrobě se jedná především o chov skotu a prasat. Celkově se zde vytváří zhruba 11 % zemědělské produkce celé republiky. Dlouholetou tradici má v kraji rybníkářství. Celková plocha rybníků, v nichž se chovají ryby, se pohybuje kolem 25 tisíc ha. Vytváří se v nich polovina produkce ryb České republiky, významný je také podíl v chovu vodní drůbeže (kachen a hus). Průmyslová výroba je koncentrována především v českobudějovické aglomeraci, výraznější podíl průmyslu je rovněž v okresech Tábor a Strakonice. V České republice však kraj nepatří mezi rozhodující průmyslové oblasti, podíl na tržbách průmyslových podniků ČR v roce 29 činil 4,2 %. Stavební podniky v kraji zajišťují především práce na nové výstavbě, modernizaci a rekonstrukci v rámci Jihočeského kraje (na produkci v ČR se podílely 4,7 %). Průmyslová výroba je koncentrována především v českobudějovické aglomeraci a v okresech Tábor, Písek a Strakonice. Převažuje zpracovatelský průmysl (výroba potravin a nápojů, komponenty do dopravních prostředků, strojů a zařízení, průmysl textilní a oděvní). Jihočeský kraj není příliš bohatý na nerostné suroviny, zejména na zdroje energetických surovin. Převažuje zde těžba písků a štěrkopísků, stavebního kamene, cihlářské hlíny a sklářských písků a z ostatních surovin lze jmenovat rašelinu, vápenec, křemelinu, keramické jíly a grafitu. Významným přírodním bohatstvím Jihočeského kraje jsou lesy, které zaujímají více než třetinu jeho plochy. Celková lesnatost kraje je 37,5 % (377,5 tisíc ha), což je mírně nadprůměrná lesnatost v porovnání s celou republikou (lesnatost 33,7 %). V Jihočeském kraji převažují jehličnaté lesy (85,7 %), jejich podíl převyšuje podíl za celou republiku (74,9 %), podíl listnatých lesů (13,1 %) je naopak nižší než je podíl v celé ČR (25,1 %). Z jehličnatých dřevin převažuje smrk ztepilý a borovice lesní, z listnatých dřevin pak buk lesní. Jihočeský kraj je pro svou přírodní atraktivitu (lesy, množství vodních ploch) a kulturně historické bohatství (velký počet kulturních památek; téměř 6 tis. objektů) využíván k návštěvám a rekreaci občanů z celé ČR a v hojné míře i zahraničními turisty. V letním období láká turisty zejména oblast Lipna, Orlíku, jihočeských rybníků a Šumava. V zimním období pak lákají turisty lyžařské areály Zadov - Churáňov a Lipno - Kramolín. V roce 29 bylo v Jihočeském kraji v 974 statisticky sledovaných hromadných ubytovacích zařízeních s lůžky. V roce 21 se v hromadných ubytovacích zařízeních ubytovalo hostů, z toho ze zahraničí (nerezidenti) především z Německa, Rakouska, Nizozemska a Slovenska. Řada zahraničních turistů přijíždí na jednodenní návštěvy, které není zatím možno statisticky sledovat. Navštěvují především centra blízká hranici. 2 Ke dni zpracování byly k dispozici pouze údaje za rok 28 1

11 Kapitola: Základní charakteristika správních území obcí s rozšířenou působností (k ) Územím Jihočeského kraje procházejí důležité mezinárodní silnice E55 (Berlín - Drážďany - Praha Terst), E49 (Magdeburg - Karlovy Vary - Plzeň - České Budějovice Wien), E551 (České Budějovice - Třeboň Humpolec), IV. tranzitní železniční koridor. Dále prochází Jihočeským krajem mezinárodní cyklistická trasa EuroVelo 7 a řada dálkových cyklotras. Území Jihočeského kraje protíná severojižní dopravní osa mezinárodního významu, která by měla mimo jiné zahrnovat navrhovanou dálnici D3, rychlostní komunikaci R3 a splavnění Vltavy do Českých Budějovic. Největší potenciál v Jihočeském kraji má letiště České Budějovice, které má licenci k provozování veřejného vnitrostátního letiště a neveřejného mezinárodního letiště. Dále se na území Jihočeského kraje nachází jedno veřejné letiště vnitrostátní s neveřejným mezinárodním provozem (Hosín u Českých Budějovic), pět veřejných letišť pro vnitrostátní provoz a tři heliporty letecké záchranné služby ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA SPRÁVNÍCH ÚZEMÍ OBCÍ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ (K ) V Jihočeském kraji bylo k zřízeno 17 obcí s rozšířenou působností (dále jen ORP ), a to rozdělením 7 okresů - České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice, Tábor. V celé ČR je 25 ORP, přičemž Jihočeský kraj je v počtu ORP na 4. místě. Území je dále členěno na 37 obcí s pověřeným úřadem. BLATNÁ OBRÁZEK 2 - PŘEHLED ORP V JIHOČESKÉM KRAJI Obec s rozšířenou působností Blatná (kód 311) se nachází na severozápadním okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou ( ha) se řadí spíše mezi menší ORP. Správní území ORP zahrnuje 26 obcí, z nichž 2 mají statut města (Blatná, Sedlice). Na území této ORP žije obyvatel, což činí 2,2 % počtu obyvatel kraje. Podíl městského obyvatelstva činí 58, %. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 41,6 roku, tedy nad krajským průměrem (4,7 roku). Hustota obyvatel se pohybuje okolo 5,2 obyvatel na 1 km 2. Na území ORP je 14 malých obcí s počtem obyvatel do 199, 9 obcí s počtem obyvatel mezi a 3 velké obce s více jak 1 obyvateli. ČESKÉ BUDĚJOVICE Obec s rozšířenou působností České Budějovice (kód 312) se nachází v jádru Jihočeského kraje a svou rozlohou ( ha) je čtvrtou největší ORP v kraji. Správní území ORP zahrnuje 79 obcí, z nichž 5 má statut města (České Budějovice, Hluboká nad Vltavou, Lišov, Rudolfov a Zliv) a 2 obce mají statut městyse (Ledenice, Ševětín). Na území této ORP žije obyvatel, což činí 24,2 % počtu obyvatel kraje. Podíl městského obyvatelstva činí 71,3 %. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 4,7 roku, tedy v krajském průměru. Hustota obyvatel se pohybuje okolo 167, obyvatel na 1 km 2. Na území ORP je 14 malých obcí s počtem obyvatel do 199, 46 obcí s počtem obyvatel mezi a 19 velkých obcí s více jak 1 obyvateli. 11

12 Kapitola: Základní charakteristika správních území obcí s rozšířenou působností (k ) ČESKÝ KRUMLOV Obec s rozšířenou působností Český Krumlov (kód 313) se nachází na jižním okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou ( ha) je největším ORP v kraji. Správní území ORP zahrnuje 3 obcí, z nichž 4 mají statut města (Český Krumlov, Horní Planá, Rožmberk nad Vltavou a Vyšší Brod), 3 obce mají statut městyse (Frymburk, Křemže a Přídolí) a 1 vojenský újezd Boletice. Na území této ORP žije obyvatel, což činí 6,6 % počtu obyvatel kraje. Podíl městského obyvatelstva činí 44,7 %. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 39,2 roku, tedy pod krajským průměrem (4,7 roku). Hustota obyvatel se pohybuje okolo 37,1 obyvatel na 1 km 2. Na území ORP jsou 3 malé obce s počtem obyvatel do 199, 16 obcí s počtem obyvatel mezi a 12 velkých obcí s více jak 1 obyvateli. DAČICE Obec s rozšířenou působností Dačice (kód 314) se nachází ve východním okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou ( ha) se řadí mezi středně veliké ORP. Správní území ORP zahrnuje 23 obcí, z nichž 2 mají statut města (Dačice, Slavonice). Na území této ORP žije obyvatel, což činí 3,1 % počtu obyvatel kraje. Podíl městského obyvatelstva činí 52,4 %. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 4,5 roku, tedy těsně pod krajským průměrem (4,7 roku). Hustota obyvatel se pohybuje okolo 42,1 obyvatel na 1 km 2. Na území ORP je 8 malých obcí s počtem obyvatel do 199, 12 obcí s počtem obyvatel mezi a 3 velké obce s více jak 1 obyvateli. JINDŘICHŮV HRADEC Obec s rozšířenou působností Jindřichův Hradec (kód 315) se nachází ve východní části Jihočeského kraje a svou rozlohou ( ha) je třetí největší ORP v kraji. Správní území ORP zahrnuje 58 obcí, z nichž 7 má statut města (Deštná, Jindřichův Hradec, Kardašova Řečice, Nová Bystřice, Nová Včelnice, Stráž nad Nežárkou a Strmilov). Na území této ORP žije obyvatel, což činí 7,5 % počtu obyvatel kraje. Podíl městského obyvatelstva činí 69,9 %. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 4,6 roku, tedy těsně pod krajským průměrem (4,7 roku). Hustota obyvatel se pohybuje okolo 51,4 obyvatel na 1 km 2. Na území ORP je 28 malých obcí s počtem obyvatel do 199, 23 obcí s počtem obyvatel mezi a 7 velkých obcí s více jak 1 obyvateli. KAPLICE Obec s rozšířenou působností Kaplice (kód 316) se nachází na jižním okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou (48 47 ha) se řadí mezi středně veliké ORP. Správní území ORP zahrnuje 15 obcí, z nichž 2 mají statut města (Kaplice, Velešín), 1 obec má statut městyse (Besednice). Na území této ORP žije obyvatel, což činí 3,1 % počtu obyvatel kraje. Podíl městského obyvatelstva činí 57,6 %. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 38,4 roku, tedy hodně pod krajským průměrem (4,7 roku). Hustota obyvatel se pohybuje okolo 4,7 obyvatel na 1 km 2. Na území ORP je 1 malá obec s počtem obyvatel do 199, 9 obcí s počtem obyvatel mezi a 5 velkých obcí s více jak 1 obyvateli. MILEVSKO Obec s rozšířenou působností Milevsko (kód 317) se nachází na severním okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou ( ha) se řadí spíše mezi menší ORP. Správní území ORP zahrnuje 26 obcí, z nichž jen 1 má statut města (Milevsko), 1 obec má statut městyse (Sepekov). Na území této ORP žije obyvatel, což činí 3, % počtu obyvatel kraje. Podíl městského obyvatelstva činí 48,1 %. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 42,5 roku, tedy nad krajským průměrem (4,7 roku). Hustota obyvatel se pohybuje okolo 48,9 obyvatel na 1 km 2. Na území ORP je 11 malých obcí s počtem obyvatel do 199, 1 obcí s počtem obyvatel mezi a 5 velkých obcí s více jak 1 obyvateli. 12

13 Kapitola: Základní charakteristika správních území obcí s rozšířenou působností (k ) PÍSEK Obec s rozšířenou působností Písek (kód 318) se nachází na severním okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou ( ha) se řadí spíše mezi větší ORP. Správní území ORP zahrnuje 49 obcí, z nichž 4 mají statut města (Mirotice, Mirovice, Písek, Protivín). Na území této ORP žije obyvatel, což činí 8,1 % počtu obyvatel kraje. Podíl městského obyvatelstva činí 72,9 %. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 41,4 roku, tedy nad krajským průměrem (4,7 roku). Hustota obyvatel se pohybuje okolo 69,8 obyvatel na 1 km 2. Na území ORP je 19 malých obcí s počtem obyvatel do 199, 25 obcí s počtem obyvatel mezi a 5 velkých obcí s více jak 1 obyvateli. PRACHATICE Obec s rozšířenou působností Prachatice (kód 319) se nachází na severozápadním okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou ( ha) se řadí mezi větší ORP. Správní území ORP zahrnuje 44 obcí, z nichž 5 má statut města (Husinec, Netolice, Prachatice, Vlachovo Březí, Volary), 3 obce mají statut městyse (Dub, Lhenice, Strunkovice nad Blanicí). Na území této ORP žije obyvatel, což činí 5,3 % počtu obyvatel kraje. Podíl městského obyvatelstva činí 63,3 %. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 39,5 roku, tedy pod krajským průměrem (4,7 roku). Hustota obyvatel se pohybuje okolo 4,3 obyvatel na 1 km 2. Na území ORP je 19 malých obcí s počtem obyvatel do 199, 18 obcí s počtem obyvatel mezi a 7 velkých obcí s více jak 1 obyvateli. SOBĚSLAV Obec s rozšířenou působností Soběslav (kód 311) se nachází ve střední části Jihočeského kraje a svou rozlohou ( ha) se řadí k menším ORP. Správní území ORP zahrnuje 31 obcí, z nichž 2 mají statut města (Soběslav, Veselí nad Lužnicí). Na území této ORP žije obyvatel, což činí 3,5 % počtu obyvatel kraje. Podíl městského obyvatelstva činí 62,4 %. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 41,7 roku, tedy nad krajským průměrem (4,7 roku). Hustota obyvatel se pohybuje okolo 68,7 obyvatel na 1 km 2. Na území ORP je 1 malých obcí s počtem obyvatel do 199, 19 obcí s počtem obyvatel mezi a 2 velké obce s více jak 1 obyvateli. STRAKONICE Obec s rozšířenou působností Strakonice (kód 3111) se nachází na severozápadním okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou (57 45 ha) se řadí spíše k větším ORP. Správní území ORP zahrnuje 69 obcí, z nichž 2 mají statut města (Strakonice, Volyně), 4 obce mají statut městyse (Čestice, Katovice, Radomyšl, Štěkeň). Na území této ORP žije obyvatel, což činí 7,1 % počtu obyvatel kraje. Podíl městského obyvatelstva činí 57,9 %. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 41, roku, tedy nad krajským průměrem (4,7 roku). Hustota obyvatel se pohybuje okolo 78,7 obyvatel na 1 km 2. Na území ORP je 34 malých obcí s počtem obyvatel do 199, 31 obcí s počtem obyvatel mezi a 4 velké obce s více jak 1 obyvateli. TÁBOR Obec s rozšířenou působností Tábor (kód 3112) se nachází na severovýchodním okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou (1 192 ha) je druhou největší ORP. Správní území ORP zahrnuje 79 obcí, z nichž 6 má statut města (Bechyně, Chýnov, Mladá Vožice, Planá nad Lužnicí, Sezimovo Ústí, Tábor), 2 obce mají statut městyse (Borotín, Malšice). Na území této ORP žije obyvatel, což činí 12,7 % počtu obyvatel kraje. Podíl městského obyvatelstva činí 7,5 %. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 41,4 roku, tedy nad krajským průměrem (4,7 roku). Hustota obyvatel se pohybuje okolo 8,6 obyvatel na 1 km 2. Na území ORP je 45 malých obcí s počtem obyvatel do 199, 24 obcí s počtem obyvatel mezi a 1 velkých obcí s více jak 1 obyvateli. 13

14 Kapitola: Základní charakteristika správních území obcí s rozšířenou působností (k ) TRHOVÉ SVINY Obec s rozšířenou působností Trhové Sviny (kód 3113) se nachází na jižním okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou ( ha) se řadí mezi středně veliké ORP. Správní území ORP zahrnuje 16 obcí, z nichž 3 mají statut města (Borovany, Nové Hrady, Trhové Sviny). Na území této ORP žije obyvatel, což činí 2,9 % počtu obyvatel kraje. Podíl městského obyvatelstva činí 62,9 %. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 4, roku, tedy pod krajským průměrem (4,7 roku). Hustota obyvatel se pohybuje okolo 4,3 obyvatel na 1 km 2. Na území ORP je 1 malá obec s počtem obyvatel do 199, 11 obcí s počtem obyvatel mezi a 4 velké obce s více jak 1 obyvateli. TŘEBOŇ Obec s rozšířenou působností Třeboň (kód 3114) se nachází na jihovýchodním okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou ( ha) se řadí mezi středně veliké ORP. Správní území ORP zahrnuje 25 obcí, z nichž 4 mají statut města (České Velenice, Lomnice nad Lužnicí, Suchdol nad Lužnicí, Třeboň), 1 obec má statut městyse (Chlum u Třeboně). Na území této ORP žije obyvatel, což činí 4, % počtu obyvatel kraje. Podíl městského obyvatelstva činí 69,7 %. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 41,3 roku, tedy nad krajským průměrem (4,7 roku). Hustota obyvatel se pohybuje okolo 47,2 obyvatel na 1 km 2. Na území ORP je 9 malých obcí s počtem obyvatel do 199, 11 obcí s počtem obyvatel mezi a 5 velkých obcí s více jak 1 obyvateli. TÝN NAD VLTAVOU Obec s rozšířenou působností Týn nad Vltavou (kód 3115) se nachází ve střední části Jihočeského kraje a svou rozlohou ( ha) je druhou nejmenší ORP. Správní území ORP zahrnuje 14 obcí, z nichž 1 má statut města (Týn nad Vltavou), 1 obec má statut městyse (Dolní Bukovsko). Na území této ORP žije obyvatel, což činí 2,2 % počtu obyvatel kraje. Podíl městského obyvatelstva činí 59,7 %. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 39,1 roku, tedy hodně pod krajským průměrem (4,7 roku). Hustota obyvatel se pohybuje okolo 53,8 obyvatel na 1 km 2. Na území ORP je 7 malých obcí s počtem obyvatel do 199, 5 obcí s počtem obyvatel mezi a 2 velké obce s více jak 1 obyvateli. VIMPERK Obec s rozšířenou působností Vimperk (kód 3116) se nachází na západním okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou ( ha) se řadí mezi středně veliké ORP. Správní území ORP zahrnuje 21 obcí, z nichž 1 má statut města (Vimperk). Na území této ORP žije obyvatel, což činí 2,8 % počtu obyvatel kraje. Podíl městského obyvatelstva činí 44, %. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 4,5 roku, tedy těsně pod krajským průměrem (4,7 roku). Hustota obyvatel se pohybuje okolo 33,1 obyvatel na 1 km 2. Na území ORP je 7 malých obcí s počtem obyvatel do 199, 9 obcí s počtem obyvatel mezi a 5 velkých obcí s více jak 1 obyvateli. VODŇANY Obec s rozšířenou působností Vodňany (kód 3117) se nachází ve střední části Jihočeského kraje a svou rozlohou ( ha) je nejmenší ORP. Správní území ORP zahrnuje 17 obcí, z nichž 2 mají statut města (Bavorov, Vodňany). Na území této ORP žije obyvatel, což činí 1,8 % počtu obyvatel kraje. Podíl městského obyvatelstva činí 73,1 %. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 4, roku, tedy dost pod krajským průměrem (4,7 roku). Hustota obyvatel se pohybuje okolo 65,4 obyvatel na 1 km 2. Na území ORP je 8 malých obcí s počtem obyvatel do 199, 7 obcí s počtem obyvatel mezi a 2 velké obce s více jak 1 obyvateli. 14

15 Kapitola: Horninové prostředí a geologie 2. KOMENTÁŘE K PODKLADŮM V ČLENĚNÍ NA 1 TÉMAT 2.1. HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE Nerostné suroviny a jejich ložiska představují přírodní bohatství kraje, jehož zásoby však nejsou nevyčerpatelné. Proto je důležité hospodárné využívání těchto ložisek zejména s ohledem na životní prostředí a na trvale udržitelný rozvoj POPIS GEOLOGICKÉ STAVBY Geologická stavba Jihočeského kraje je poměrně pestrá, vystupují zde horniny několika stratigrafických i regionálních jednotek. Podle posloupnosti vzniku lze jednotlivé jednotky rozdělit na předplatformní krystalické a platformní pokryv. Jednotky předplatformní jsou budovány především horninami moldanubika, v menší míře horninami středočeského plutonu. Moldanubikum má značný rozsah a zaujímá oblast Českého lesa, Šumavy, Českomoravské vrchoviny a přilehlé části Bavorska a Rakouska. Severovýchodní část kraje budují horniny variských granitoidních masivů, především středočeského plutonu. Středočeský pluton je petrograficky velice pestré těleso. Na styku s moldanubikem je reprezentován biotitickým až amfibol-biotitickým, středně zrnitým granodioritem až křemenným dioritem červenského typu. Ve střední části pak středně zrnitým biotitickým až amfibol-biotitickým granodioritem blatenského typu. Na severozápadě je středočeský pluton z největší části zastoupen amfibol-biotitickým granodioritem sázavského typu, méně pak porfyrickým granodioritem technického typu. Na severu vystupuje amfibol-biotitický, melanokratní, porfyrický granit rastenberského typu (též nazývaný Čertovo břemeno). Velmi významnou jednotkou je Blanická brázda, ta probíhá ve směru SSV-JJZ z okolí Chýnova k Českým Budějovicím. Blanická brázda představuje příkopovou propadlinu predisponovanou poklesovými dislokacemi v krystalinickém podloží, vyplněnou permokarbonskými sedimenty. Na tektonické linie systému Blanické brázdy je vázána řada ložisek polymetalických rud. Mezi nejvýznamnější patří historicky významné revíry jako např. Stará Vožice, Ratibořické Hory a Rudolfov. Význačnou geologickou jednotkou jsou jihočeské pánve (Budějovická pánev a Třeboňská pánev). Jsou to tektonicky predisponované příkopy vyplněné jezerními a říčními sedimenty. Nejstarším členem sedimentární výplně pánví je klikovské souvrství senonského stáří. Zaujímá nejméně tři čtvrtiny plochy obou pánví a dosahuje nejvyšších mocností (35-4m). Z klikovského souvrství jsou hospodářsky významné keramické, žáruvzdorné a pórovinové jíly, buď těžené (Zliv - Blana), nebo vyhodnocené ložiskovými průzkumy. Z terciérních sedimentů byly do nedávna považovány za nejvýznamnější lignitové sloje, které však již nejsou těženy a z ekologického i ekonomického hlediska se jeví jejich těžba jako problematická. V současné době je atraktivnější těžba křemelin v Borovanech a těžba pliocenních jílů v Borovanech. Nejmladší stratigrafická jednotka sedimentární výplně pánví kvartér - je zastoupen sedimenty fluviálními (terasy a nivní uloženiny řek a potoků) a sedimenty svahovými a eolickými (svahové a sprašové hlíny nachází se především na svahových rašeliništích, slatinách, na terasách štěrků a písků a hojně v okolí menších vodotečí a rybníků. Fluviální sedimenty, především pleistocenní písky a štěrky (mnohdy s živci) byly a jsou intenzivně využívány. Svahové a sprašové hlíny jsou využívány v cihlářské výrobě a mnohdy jsou hodnoceny jako velmi kvalitní cihlářská surovina (Dolní Bukovsko). 3 Hlavním koncepčním dokumentem, který se problematikou těžby nerostných surovin v kraji zabývá a usměrňuje ji, je Regionální surovinová politika (23), jejímž prováděcím nástrojem bude územní plánování (nerostné suroviny) a plány odpadového hospodářství kraje. Do roku 21 nebyla zpracována žádná aktualizace tohoto dokumentu. 15

16 Kapitola: Horninové prostředí a geologie OBRÁZEK 3 - GEOLOGICKÁ STAVBA JIHOČESKÉHO KRAJE TĚŽBA NEROSTNÝCH SUROVIN V REGIONU Jihočeský kraj není územím bohatým na suroviny, zejména zde nejsou téměř žádné zdroje energetických surovin. Největší surovinové bohatství tvoří ložiska písků a štěrkopísků, cihlářské hlíny, kameniva a sklářských písků. Z ostatních surovin je nejvýznamnější rašelina a v některých lokalitách také vápenec, křemelina a grafit. V současné době se na území Jihočeského kraje nachází 179 bilancovaných výhradních ložisek nerostných surovin o celkové rozloze cca 58 ha. V počtu výhradních ložisek je nejvíce zastoupen stavební kámen, štěrkopísek a dekorační kámen. Dále se na území Jihočeského kraje nachází ložiska cihlářské suroviny, jílů, grafitů, vltavínů, živcových surovin, zlatých rud, karbonátů, abraziv a lignitu a zlato-wolframových rud, diatomitu, zlata-štěrkopísku, živcové suroviny-štěrkopísku a železné rudy. K roku 21 bylo využíváno celkem 55 výhradních ložisek. Největší podíl tvořila ložiska stavebního kamene (19 ložisek), následovaná ložisky štěrkopísku (9 ložisek), dekorační kámen (8 ložisek), cihlářské suroviny (3) a jíly pro keramickou výrobu. Dále je evidováno 72 ložisek nevýhradních, z nichž 19 je dosud netěženo, na 18 těžba probíhala v minulosti a na 35 z nich těžba v současné době probíhá. Jedná 16

17 Kapitola: Horninové prostředí a geologie se zejména o ložiska cihlářské suroviny, štěrkopísku a ložiska stavebního kamene. Co se týče schválených prognózních ložisek nerostných surovin, je na území Jihočeského kraje vymezeno 31 ložisek pro vyhrazené nerosty (nejvíce grafit) a 11 pro nevyhrazené nerosty (zejména stavební kámen). Potřeba stavebních surovin, především však stavebního kamene si v budoucnu vyžádá otevření nových ložisek této důležité suroviny. Z tohoto hlediska se jako perspektivní jeví veškeré prognózní zdroje stavebního kamene kategorie R, kde jsou vymezeny dostatečné zásoby kvalitních surovin. Je pravděpodobné, že v budoucnu dojde v důsledku zvýšené poptávky také k využití některých prognózních zdrojů stavebního kamene kategorie Q. V posledních letech byl na území Jihočeského kraje těžen ve významném množství zejména stavební kámen, štěrkopísky a cihlářská surovina. Celorepublikový význam měla těžba diatomitu, těžba vltavínů a krystalického grafitu má především lokální význam, stejně jako těžba dekoračního kamene. Tonážně nejvýznamnější těžbou v Jihočeském kraji je dlouhodobě těžba štěrkopísků. Druhou nejvýznamnější těžbou v popisovaném území je těžba stavebního kamene. Regionální význam rovněž přesahuje těžba cihlářské suroviny (19,3 % z celorepublikové těžby). Na celkovém objemu těžby nerostných surovin v České Republice se jihočeský region podílí málo. V současnosti nejsou na území Jihočeského kraje žádné rudy ani palivoenergetické suroviny těženy. Z netěžených ložisek jsou významné potenciální zdroje abraziv (granát). OBRÁZEK 4 - LOŽISKA NEROSTNÝCH SUROVIN V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 21 TABULKA 2 - LOŽISKA NEROSTNÝCH SUROVIN V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 21 plocha nevýhradních ložisek (ha) podíl nevýhradních ložisek (%) plocha výhradních ložisek (ha) podíl výhradních ložisek (%) Jihočeský kraj 539,33,5 5798,36,58 Blatná 7,82,3 České Budějovice 111,4,12 956,21 1,4 Český Krumlov 1,9,1 177,87,16 Dačice 5,46,1 32,94,7 Jindřichův Hradec 73,97,8 456,14,49 Kaplice 9,13,2 5,73,1 Milevsko,88, 15,78,4 Písek 72,95,1 166,8,22 Prachatice 14,22,2 64,9,8 Soběslav 46,,14 383,86 1,18 Strakonice 1,49,2 72,98,13 Tábor 21,46,2 327,61,33 Trhové Sviny 81,94,18 184,67,41 Třeboň 5,84,9 2634,92 4,89 Týn nad Vltavou 174,95,67 Vimperk 18,23,3 Vodňany 11,81,7 136,71,76 17

18 Kapitola: Horninové prostředí a geologie STAV VYUŽITÍ ZÁSOB, ŽIVOTNOST ZÁSOB Životnost zásob cihlářských surovin není v Jihočeském kraji příliš vysoká. Na většině ložisek této suroviny se životnost pohybuje v rozmezí 1-35 let. Životnost bilančních zásob diatomitu na ložisku Borovany- Ledenice je vysoká ( let). Na ložiskách grafitu se životnost bilančních zásob výrazně liší od životnosti zásob v Plánu otvírky, přípravy a dobývání (dále jen POPD ). Zatímco životnost bilančních zásob přesahuje 1 let, zásoby v POPD se pohybují pouze od 3 po 17 roků. Vysoká je i životnost zásob jílu. U ložisek dekoračního kamene pro hrubou a ušlechtilou výrobu se životnost liší v rámci jednotlivých ložisek a pohybuje se dle rychlosti těžby v řádu desítek let. Vltavíny se těží až v posledních letech, proto se životnosti zásob za různá období velmi liší. Ložisko Ločenice se těží od roku 1999 a jejich těžba se neustále zvyšuje, životnost bilančních zásob u tohoto ložiska je let. Těžba na lokalitě Besednice byla ukončena a probíhá rekultivace. Část vytěžené plochy bude ponechána pro potřeby ochrany přírody. Životnost bilančních zásob u ložisek stavebního kamene se u 6 ložisek shoduje s životností zásob v POPD a pohybuje se od 26 let (Kaplice) po 155 roků u ložiska Deštná. U ostatních ložisek je většinou životnost bilančních zásob vyšší než životnost zásob v POPD. Pouze u ložiska Prachatice-Leptáč je životnost bilančních zásob (6-8 let) mnohem nižší než životnost zásob v POPD (44-54 let). Největší životnost bilančních zásob vykazuje ložisko Chvalšiny-Zrcadlová Huť. Podobná situace je u ložisek štěrkopísků, i když jejich životnost není tak vysoká. Nejmenší životnost zásob má ložisko Cep II, a to bilančních na let. Naopak nejvyšší zásoby vykazuje ložisko Halámky, bilančních na let. Jediné těžené ložisko živcové suroviny Halámky má životnost bilančních zásob let. Zdroj: Regionální surovinová politika Jihočeského kraje, DOBÝVACÍ PROSTORY V Jihočeském kraji je stanoveno celkem 77 dobývacích prostorů (dále též jen DP ) o celkové ploše 23,8 km 2, z nichž je v současné době 41 v těžbě (povolena hornická činnost). Celková rozloha dobývacích prostorů, v nichž probíhá těžba je 12,6 km 2. Podíl rozlohy všech DP na celkové rozloze kraje činí pouze,24 %. Většina DP je menší rozlohy než 1 km 2, pouze 7 DP tuto rozlohu překračuje, přičemž největší rozlohou je DP štěrkopísku Tušť I (2,4 km 2 ). Nejvíce dobývacích prostorů je stanoveno pro těžbu stavebního kamene, granodioritu, cihlářských surovin a štěrkopísku. Největší plocha dobývacích prostor se nachází na Třeboňsku, nejmenší v ORP Vimperk (žádná), Vodňany a Soběslav. Přehled plošně největších dobývacích prostor je uveden v následující tabulce. TABULKA 3 - PŘEHLED NEJVĚTŠÍCH TĚŽENÝCH DOBÝVACÍCH PROSTOR V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 21 Číslo DP Název DP Organizace provádějící těžbu Těžený nerost Rozloha (ha) 7/155 Tušť Českomoravský štěrk, a.s. štěrkopísky 24,6 6/324 Krabonoš LB MINERALS, spol. s r. o. živce ostatní (ZO) 188,84 6/55 Ledenice LB MINERALS, spol. s r. o. Žáruvzdorné a nežáruvzdorné jíly ostatní, diatom 161,39 7/639 Cep Českomoravský štěrk, a.s. štěrkopísky 16,82 7/978 Cep I Českomoravský štěrk, a.s. štěrkopísky 124,6 6/265 Křenov FONSUS první těžební a.s. grafit 17,6 7/913 Cep II Českomoravský štěrk, a.s. štěrkopísky 11,17 6/281 Blana LB MINERALS, spol. s r. o. žáruvzdorné jíly 99, 7/937 Tušť Českomoravský štěrk, a.s. štěrkopísky 73, 7/59 Dolní Bukovsko HELUZ cihlářský průmysl v.o.s. cihlářská surovina 7,24 7/574 Chvalšiny Kámen a písek, spol. s r. o. stavební kámen 54,35 TABULKA 4 - DOBÝVACÍ PROSTORY V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 21 Plocha těžených DP (ha) Podíl plochy těžených DP (%) Plocha netěžených DP (ha) Podíl plochy netěžených DP (%) Jihočeský kraj 126,86,12 113,88,11 Blatná 18,2,7 4,31,2 České Budějovice 61,87,7 245,35,27 Český Krumlov 22,51,19 48,8,4 Dačice 29,58,6 3,69,1 Jindřichův Hradec 53,45,6 53,38,6 Kaplice 7,59,2 Milevsko 13,64,4 3,57,1 Písek 63,47,9 14,72,2 Prachatice 46,6,5 21,73,3 18

19 Kapitola: Horninové prostředí a geologie Soběslav 16,98,33 Strakonice 25,78,4 17,2,3 Tábor 14,23,1 Trhové Sviny 25,52,6 42,23,9 Třeboň 41,32,76 491,94,91 Týn nad Vltavou 126,66,48 33,37,13 Vimperk Vodňany 44,49, CHRÁNĚNÁ LOŽISKOVÁ ÚZEMÍ Chráněné ložiskové území (CHLÚ) zahrnuje území, na kterém by stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, mohly znemožnit nebo ztížit dobývání výhradního ložiska. Stanovení CHLÚ není v žádném případě rozhodnutím o využívání ložiska. To znamená, že předmětem řízení o stanovení CHLÚ není posuzování využitelnosti ložiska ani způsob jeho otvírky a těžby. Stanovením CHLÚ rovněž nedochází k narušení ochrany přírody a krajiny, vodních zdrojů, zásahu do krajiny či do zájmů chráněných zvláštními předpisy. V Jihočeském kraji je stanoveno celkem 86 chráněných ložiskových území o celkové ploše 56,51 km z těchto ložiskových území má rozlohu větší než 1 km 2, zbylá mají rozlohu menší. Největší rozlohou je CHLÚ Krabonoš s rozlohou přes 6 km 2. Podíl rozlohy všech CHLÚ na celkové rozloze kraje činí,56 %. Nejvíce CHLÚ je stanoveno pro stavební kámen, cihlářské suroviny, dekorační kámen a štěrkopísek. Největší plocha CHLÚ (% rozlohy) se nachází v ORP Třeboň a Soběslav, nejmenší v ORP Vimperk. Přehled plošně největších CHLÚ je uveden v následující tabulce. TABULKA 5 - PŘEHLED NEJVĚTŠÍCH CHLÚ V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 21 Číslo CHLÚ Název CHLÚ Těžená suroviny Plocha (ha) 1423 Krabonoš štěrkopísky, živcové suroviny 613,2 12 Hatín štěrkopísky - štěrkopísky 587, Slavošovice jíly - jíly žáruvzdorné ostatní 295, Chvalšiny stavební kámen - stavební kámen 272, Český Krumlov - Vyšný grafit - krystalický grafit 222,3 93 Planá nad Lužnicí štěrkopísky - štěrkopísky 183,88 13 Třeboň štěrkopísky - štěrkopísky 168, Ledenice I. diatomity - diatomity jíly - jíly keramické nežáruvzdorné 161,3 jíly - jíly žáruvzdorné ostatní 1442 Sudoměřice I. jíly - jíly žáruvzdorné ostatní jíly - jíly pórovinové 159,6 149 Kolence jíly - jíly žáruvzdorné ostatní jíly - jíly pórovinové kaolin - kaolin pro keramický průmysl 142,31 TABULKA 6 - CHRÁNĚNÁ LOŽISKOVÁ ÚZEMÍ DLE ORP V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 21 Plocha CHLÚ (ha) Podíl CHLÚ (%) Jihočeský kraj 562,37,56 Blatná 86,96,31 České Budějovice 762,36,83 Český Krumlov 754,78,67 Dačice 75,37,16 Jindřichův Hradec 783,62,84 Kaplice 41,318,9 Milevsko 68,22,18 Písek 155,24,21 Prachatice 42,13,5 Soběslav 335,39 1,4 Strakonice 191,1,33 Tábor 698,22,7 Trhové Sviny 239,2,53 Třeboň 11,2 2,4 Týn nad Vltavou 11,17,39 Vimperk 1,3,2 19

20 Kapitola: Horninové prostředí a geologie Vodňany 175,16, PODDOLOVANÁ ÚZEMÍ A STARÁ DŮLNÍ DÍLA Na území JČK se vyskytuje řada poddolovaných území a starých důlních děl. Nejvíce se jich nachází v ORP Český Krumlov a České Budějovice, Blatná a Tábor. V současné době je evidováno 292 poddolovaných území bodových a 173 plošných (o rozloze 717,3 ha), vzniklých převážně po těžbě rud. Dle podkladů ČGS-GEOFOND je na území Jihočeského kraje evidováno 78 starých důlních děl. Pro potřeby územního rozvoje je nutné podrobně a přesně vymezit poddolovaná území. (Např. v Ratibořských Horách se staví na SDD a může dojít k propadům, průzkumy stále probíhají a celkový rozsah je zpřesňován). TABULKA 7 - PODDOLOVANÁ ÚZEMÍ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 21 plocha poddolovaných území (ha) podíl plochy poddolovaných území (%) Jihočeský kraj 783,18,7 Blatná 336,78 1,21 České Budějovice 1777,37 1,92 Český Krumlov 259,37 2,29 Dačice 26,93,6 Jindřichův Hradec 1,15,11 Kaplice 21,25,4 Milevsko 222,9,58 Písek 13,57,14 Prachatice 225,88,27 Soběslav Strakonice 148,28,26 Tábor 1268,38 1,27 Trhové Sviny 24,66,5 Třeboň 127,92,24 Týn nad Vltavou 18,75,41 Vimperk Vodňany SESUVNÁ ÚZEMÍ V Jihočeském kraji je výskyt sesuvných území oproti zbytku republiky velmi nízký je zde evidováno pouze 6 sesuvných území Vrábče, Třeboň, Písek, Borovany, Český Krumlov a Doudleby. Sesuvné území v Borovanech je plošně největší (12,9 ha). TABULKA 8 - SESUVNÁ ÚZEMÍ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 21 Aktivní sesuvná území (počet) Stabilizovaná sesuvná území (počet) Potencionální sesuvná území (počet) Jihočeský kraj Blatná České Budějovice 2 Český Krumlov 1 Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek 1 Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny 1 Třeboň 1 Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany 2

21 Kapitola: Horninové prostředí a geologie VLIVY TĚŽEBNÍ ČINNOSTI NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Při využívání ložisek nerostných surovin dochází ke střetům s řadou zákonem chráněných zájmů. Mezi nejvýznamnější zákonem chráněné zájmy patří ochrana zemědělského půdního fondu (ZPF) a lesních pozemků, ochrana přírody a krajiny (CHKO, NP, NPR, NPP, PP, PR) a územních systémů ekologické stability (ÚSES) a také ochrana zdrojů vod a přírodních léčivých vod. Těžbou nerostných surovin dochází nejen k negativním zásahům do reliéfu krajiny, ale i k otřesům země a k nárůstu hlučnosti a prašnosti. Tato problematika je převážně řešena v POPD úpravou technologických postupů. Při rekultivaci těchto území je vhodné využít členitého reliéfu, obnažených skal anebo vzniklých vodních ploch a podporou přirozeného vývoje společenstev lze vytvořit území, které má předpoklady pro dosažení vyšší druhové diverzity než okolní krajina. Toto území se může stát základním prvkem ochrany ÚSES anebo jej lze využít k rekreačním účelům. Při povrchové těžbě je při jejím dokončení navraceno území ke svému původnímu účelu (ZPF, PUPFL), případně je možno jej využít jinak (skládky odpadů apod.) PROBLEMATIKA SANACE ODKALIŠŤ V REGIONU MYDLOVARY Chemická úpravna uranové rudy MAPE v Mydlovarech byla do provozu uvedena v roce V úpravně se zpracovávala vytěžená tuzemská uranová ruda. Svoji činnost ukončil závod v roce Zhruba za třicet let svojí činnosti zpracovalo MAPE přibližně 17 milionů tun uranové rudy. Vedle uranového produktu vznikalo i poměrně velké množství zvodněných pevných odpadů, které se postupně ukládaly na odkaliště. Hrubým odhadem bylo na odkaliště uloženo okolo 36 milionů tun kalů. Tyto kaly byly postupně ukládány do devíti kalojemů rozkládajících se na ploše 26 hektarů. V roce 1989 bylo rozhodnuto o jejich rekultivaci. Rekultivace odkališť je poměrně složitým technickým a ekonomickým problémem, který je navíc velmi přísně limitován příslušnými legislativními předpisy ve vztahu k ochraně životního prostředí. Podle původního předpokladu by měla být úložiště začleněna do krajiny do konce roku 24. V současné době je zlikvidována úpravárenská technologie, areál úpravny je dekontaminován, část prodána, zbytek nevyužitelných objektů připraven k likvidaci. Na odkalištích probíhají rozsáhlé sanační a rekultivační práce. Sanaci a rekultivaci provádí DIAMO s.p REGIONÁLNÍ SUROVINOVÁ POLITIKA JIHOČESKÉHO KRAJE V současnosti využívaná ložiska stavebního kamene a štěrkopísků svou kapacitou plně zajišťují budoucí potřeby Jihočeského kraje a přilehlých regionů na několik desítek let. Toto konstatování vychází z předpokladu, že realizace klíčových rozvojových záměrů kraje (modernizace páteřní infrastruktury) nebude probíhat ve stejném časovém intervalu. V případě časového souběhu realizace surovinově náročných investičních záměrů (dokončení výstavby druhé koleje v celé délce železniční trati 19 České Budějovice Plzeň (do r. 215), modernizace IV. tranzitního koridoru (do roku 215) a výstavba dálnice D3) stávající zpracovatelské kapacity nebudou schopny zajistit požadované objemy stavebního kamene, případně betonářských štěrkopísků. Z tohoto pohledu hrají klíčovou roli výhradní ložiska štěrkopísků Halámky, Suchdol nad Lužnicí, Tušť - Suchdol nad Lužnicí, Roudná II - Planá nad Lužnicí, nově otevírané ložisko Modlešovice, a výhradní ložiska stavebního kamene Plešovice - Holubov, Ševětín, Prachatice - Kobylí Hora a Slapy u Tábora. Projekty sanace a rekultivace vytěžených ploch zejména v chráněných územích by měly být optimalizovány ve vztahu k okolnímu krajinnému rázu a budoucímu využití území. Zajištění stavebních surovin by se mělo opírat o další využití stávajících výhradních ložisek, využití nevýhradních ložisek bude až na výjimky představovat pouze doplňkovou funkci lokálního významu, především v deficitních mikroregionech. Pro krytí potřeb následného surovinového zabezpečení kraje bude nutné v případě ukončení těžeb na některých lokalitách (vytěžení ložiska, neřešitelné střety) otevřít netěžená, resp. rezervní ložiska stavebního kamene a štěrkopísků, prodloužit platnosti POPD na ložiskách s vyšší kubaturou zásob, popř. výhledově počítat s využitím vybraných prognózních zdrojů stavebního kamene a štěrkopísků s řešitelnými střety zájmů. Zdrojem stavebního kamene by se měl rovněž stát materiál z odvalů po těžbě dekoračního kamene. 21

22 Kapitola: Vodní režim 2.2. VODNÍ REŽIM ZÁKLADNÍ GEOGRAFICKÝ, HYDROLOGICKÝ A VODOHOSPODÁŘSKÝ PŘEHLED Hlavním odborným podkladem veřejné správy musí být z hlediska vodního hospodářství Plány oblasti povodí Horní Vltavy, Dolní Vltavy a Dyje a Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje. Jihočeský kraj představuje poměrně geograficky uzavřený celek, jehož jádro tvoří jihočeská kotlina s Českobudějovickou a Třeboňskou pánví. Na jihozápadě je obklopena Šumavou, na severozápadě výběžky Brd, na severu Středočeskou žulovou vrchovinou, na východě Českomoravskou vrchovinou a na jihovýchodě Novohradskými horami. Kraj má rozlohu 1 57 km 2, což je 12,8 % rozlohy ČR. Převážná část území leží v nadmořské výšce 4-6 m. Nejvyšším místem je šumavský vrchol Plechý (1 378 m), místem s nejnižší nadmořskou výškou je hladina Orlické přehrady (33 m). Pro Jihočeský kraj jsou charakteristické vodní plochy, které zaujímají největší podíl z plochy kraje (4,4 %) v porovnání s ostatními kraji. Oproti celorepublikovému průměru mají jižní Čechy více trvalých travních porostů a lesních pozemků. Naopak méně plochy zaujímá orná půda, ovocné sady a zahrady, zastavěné plochy a ostatní. TABULKA 9 - PODÍLY VODNÍCH PLOCH NA ÚZEMÍ ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 21 Vodní plochy na území ORP (ha) Podíl vodních ploch na území ORP (%) Jihočeský kraj 4384,2 4,4 Blatná 1.664,8 6, České Budějovice 6.72,5 6,6 Český Krumlov 6.25,3 5,5 Dačice 877,8 1,9 Jindřichův Hradec 5.187,6 5,6 Kaplice 741,1 1,5 Milevsko 1.356,2 3,5 Písek 3.268,4 4,4 Prachatice 1.423, 1,7 Soběslav 2.348,3 7,2 Strakonice 1.479,9 2,6 Tábor 2.149,2 2,1 Trhové Sviny 2.391,7 5,3 Třeboň 6.911,1 12,8 Týn nad Vltavou 643,9 2,5 Vimperk 29,8,5 Vodňany 783,5 4,4 Zdroj: Český statistický úřad, 29 Na území kraje se nacházejí 3 chráněné oblasti přirozené akumulace vod s celkovým podílem 28,9 % plochy kraje Šumava, Novohradské hory a Třeboňská pánev. Největší plochu na území Jihočeského kraje zaujímá CHOPAV Šumava, nejmenší CHOPAV Novohradské hory. TABULKA 1 - CHRÁNĚNÉ OBLASTI PŘIROZENÉ AKUMULACE VOD (CHOPAV) NA ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 21 Název CHOPAV Plocha CHOPAV (km 2 ) Podíl na ploše kraje (%) Šumava 1 681,4 16,7 Novohradské hory 331,6 3,3 Třeboňská pánev 893,5 8,9 Zdroj: AOPK ČR, 21 Jihočeský kraj pokrývá CHOPAV z 22,9 % celého území. V podrobnosti ORP leží CHOPAV na území 1 ORP, z nichž největší podíl leží v ORP Vimperk (68,9 % území), ORP Třeboň (67, % území) a ORP Trhové Sviny (61,6 % území), nejméně naopak v ORP Tábor (3,9 % území) a ORP Týn nad Vltavou (18,1 % území). TABULKA 11 - PODÍLY CHOPAV NA ÚZEMÍ ORP V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 21 Plocha CHOPAV na území ORP (ha) Podíl CHOPAV na území ORP (%) Jihočeský kraj 23177,7 22,9 Blatná České Budějovice ,8 18,7 Český Krumlov ,6 31,1 Dačice Jindřichův Hradec Kaplice ,4 5,9 Milevsko 22

23 Kapitola: Vodní režim Písek Prachatice ,8 42,1 Soběslav 8 35,7 25,6 Strakonice Tábor 3 87,5 3,9 Trhové Sviny ,4 61,6 Třeboň 36 71,3 67, Týn nad Vltavou 4 746,9 18,1 Vimperk ,3 68,9 Vodňany Zdroj: Český statistický úřad, POVRCHOVÉ VODY Z hlediska vodohospodářského členění většina území Jihočeského kraje náleží do oblasti povodí Horní Vltavy, pouze východní část spadá do oblasti povodí Dyje a ze severu zasahuje do území kraje oblast povodí Dolní Vltavy. Nejvýznamnější tokem v Jihočeském kraji je řeka Vltava s celkovou délkou toku 43,2 km, z toho na území kraje 275 km. Pramení na Šumavě na úbočí Černé hory v nadmořské výšce 1172 m n. m. pod názvem Černý potok. Jihočeský kraj opouští Vltava v údolní nádrži Orlík v nadmořské výšce 33 m n. m. Průměrný dlouhodobý průtok v profilu hranice kraje je 83 m 3 /s. Významným levostranným přítokem je Otava, významnými pravostrannými přítoky jsou Malše a Lužnice. Významnou součástí hydrografické sítě na území Jihočeského kraje jsou údolní nádrže a rybníky, méně zastoupeny jsou vodní plochy po těžbě surovin, výjimečně jsou zastoupena přirozená jezera. Mezi vodní plochy je možné řadit i mokřady. Nejvýznamnější z vodohospodářského hlediska jsou nádrže Vltavské kaskády Lipno I (plocha 4 87 ha), vyrovnávací nádrž Lipno II (45 ha), Hněvkovice a vodní stupeň Kořensko. Ze Středočeského kraje zasahuje na území Jihočeského kraje vzdutí údolní nádrže Orlík. Na území Jihočeského kraje se nachází více než 7 rybníků. Většina z nich je soustředěna do pánevních oblastí (Budějovické a Třeboňské pánve), kde tvoří rozsáhlé soustavy navzájem propojených rybníků: českobudějovická a hlubocká rybniční soustava, třeboňská soustava, lnářsko-blatenská soustava. Největším rybníkem s rozlohou 489 ha je rybník Rožmberk nacházející se v okresu Jindřichův Hradec JAKOST VOD VODNÍCH TOKŮ Od počátku devadesátých let dvacátého století došlo v České republice k zásadnímu zlepšení jakosti povrchových vod hlavně v důsledku snížení znečištění do nich vypouštěného. Podstatné snížení znečištění vypouštěného do povrchových vod bylo způsobeno nejen restrukturalizací průmyslu na počátku 9. let. Stejně tak významná byla a je výstavba a rekonstrukce kanalizací a čistíren odpadních vod podporovaná jak ze státního rozpočtu, tak s využitím fondů Evropské unie. Přestože se jakost povrchových vod v ČR velmi zlepšila, je nadále potřeba věnovat pozornost znečištění živinami a lokálně některými nebezpečnými látkami. Problematickou se, stejně jako jinde v Evropě, jeví jakost stojatých vod postižených eutrofizací, kde je ke zlepšení zapotřebí delší období a více finančně náročných opatření. Dle normy ČSN jsou třídy jakosti rozděleny do 5 tříd následovně: I. třída neznečištěná voda (ukazatele nepřesahují hodnoty odpovídající běžnému přirozenému pozadí v toku), II. třída mírně znečištěná voda (umožněna existence bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému), III. třída znečištěná voda (podmínky pro existenci bohatého a vyváženého ekosystému nemusí být vytvořeny), IV. třída silně znečištěná voda (podmínky umožňující existenci pouze nevyváženého ekosystému), V. třída velmi silně znečištěná voda (podmínky umožňují existenci pouze silně nevyváženého ekosystému). Zdroj: 23

24 Kapitola: Vodní režim Zdrojem údajů o jakosti sledovaných toků je Výzkumný ústav vodohospodářský, T. G. M, prostřednictvím webového portálu OBRÁZEK 5 - JAKOST SLEDOVANÝCH VODNÍCH TOKŮ V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH OBRÁZEK 6 - JAKOST SLEDOVANÝCH VODNÍCH TOKŮ V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH

25 Kapitola: Vodní režim ZÁPLAVOVÁ ÚZEMÍ Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. V zastavěných územích, v zastavitelných plochách podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Správci vodních toků zjišťují tzv. záplavovou čáru, tj. průsečík matematickým modelem spočítaného průběhu hladiny návrhového průtoku s digitálním modelem terénu. Záplavová území jsou zjišťována pro návrhové průtoky se statistickou pravděpodobností překročení 5, 2 a 1 let (tzv. 5-ti leté, 2-ti leté a 1 leté povodně). Zdroj: Na území Jihočeského kraje zaujímají záplavová území výměru celkem 77 36,1 ha. Z toho připadá 16 63,4 ha na Q5 (1,7 % rozlohy Jihočeského kraje), ,1 ha na Q2 (2,5 rozlohy Jihočeského kraje) a ,6 ha na Q1 (3,5 % rozlohy Jihočeského kraje). Aktivní zóna zaujímá ,6 ha, tj. 2,1 % rozlohy Jihočeského kraje. TABULKA 12 - PODÍL ZÁPLAVOVÉHO ÚZEMÍ Q1 NA ÚZEMÍ ORP V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 21 Výměra (ha) Výměra Q1 (ha) Podíl Q1 (%) Jihočeský kraj , ,6 3,5 Blatná ,5 366,8 1,3 České Budějovice , 4.594,1 5, Český Krumlov ,1 5.84,5 5,2 Dačice ,4 67,6 1,4 Jindřichův Hradec , ,2 2,1 Kaplice , 929,3 1,9 Milevsko ,6 826,2 2,1 Písek 74.18,4 3.63,6 4,9 Prachatice , , 3,3 Soběslav 32.48,2 2.38,9 6,3 Strakonice , ,6 3,5 Tábor 1.233, ,1 1,2 Trhové Sviny ,6 1.45,7 3,2 Třeboň ,4 5.4,9 9,3 Týn nad Vltavou ,3 447,6 1,7 Vimperk ,8 615,9 1,2 Vodňany ,4 1.68,6 6, PODZEMNÍ VODY Na území Jihočeského kraje je možné vymezit dva základní typy hydrogeologických struktur: (1) hydrogeologický masív v oblastech moldanubického krystalinika, moldanubického a středočeského plutonu a (2) pánevní sedimentární struktury - Budějovická, Třeboňská, Novoveská pánev a akumulace sedimentů v povodí Otavy, Blanice, Lužnice a další menší relikty (u Kaplice, Stráže nad Nežárkou aj.). Oblast krystalinika a vyvřelin je sice petrograficky velmi různorodá, z hlediska tvorby, oběhu a drenáže podzemních vod má však jednotné rysy. Jediným kolektorem jsou kvartérní většinou deluviální uloženiny různé mocnosti, zóna zvětralin a připovrchového rozpojení puklin do hloubek několika desítek metrů. Hlubší oběh je vázán jen na významnější tektonické porušení hornin. Propustnost horninového komplexu směrem do hloubky klesá. Charakteristické jsou podstatné změny v propustnosti horninového prostředí na krátké vzdálenosti a značné rozdíly ve vydatnostech mezi jednotlivými, vzájemně blízko umístěnými jímacími nebo průzkumnými objekty. Filtrační parametry jsou v konkrétním místě závislé více na intenzitě a hloubce zvětrání a rozpukání než na horninovém druhu. Výjimkou jsou vložky krystalických vápenců s často vyvinutou krasovou propustností, zpravidla řádově vyšší než v okolních horninách. Charakteristické je rychlé lokální proudění podzemních vod v rámci jednotlivých hydrogeologických povodí, která se většinou téměř shodují s povodími hydrologickými a infiltrace srážkových vod v celé ploše území. Podzemní vody jsou drénovány pozvolným příronem v úrovni erozních bází všech řádů do vodotečí a pramenními vývěry v terénních depresích, v místech náhlého snížení spádu terénu ze suťových akumulací a v menší míře puklinovými vývěry nad úrovní erozních bází. Sedimentární struktury jsou z převážné části tvořeny svrchnokřídovým klikovským a terciérním mydlovarským souvrstvím, pro které je charakteristická cyklická sedimentace - rychlé střídání kolektorů (slepence, pískovce, písky) a izolátorů (prachovce, jílovce, jíly) zejména ve vertikálním směru. V některých částech pánevních struktur silně 25

26 Kapitola: Vodní režim převládají jílovité uloženiny (nejjižnější část Třeboňské pánve), někde jsou naopak uloženy ve velké mocnosti a rozloze písčité sedimenty (spodní část souvrství severní části Třeboňské pánve, terciérní uloženiny výběžku jižní části Třeboňské pánve k Trhovým Svinům, některé úseky terciérních uloženin v údolí Otavy a Blanice). Akumulace sedimentů lze celkově charakterizovat jako regionálně hydraulicky spojité, ale nehomogenní prostředí s průlinovou propustností, která je ve vertikálním směru o několik řádů nižší než ve směru horizontálním. Srážkové vody infiltrují v celé ploše na výchozech písčitých sedimentů, mimo drenážní oblasti s pozitivní výstupní úrovní hladin nad terén. Podstatný podíl podzemních vod do pánevních struktur přitéká z okolního krystalinika, zejména v silně členitých strukturách mimo hlavní pánevní struktury (Budějovická a Třeboňská pánev). Podzemní vody mají volnou hladinu ve výchozových částech svrchních kolektorů, hlouběji uložené kolektory jsou napjaté převážně s negativní výstupní úrovní. Oběh podzemních vod ve svrchní části sedimentů nad úrovní místních erozních bází je rychlejší a je ovlivňován podstatně morfologií terénu, směrem do hloubky se oběh podzemních vod výrazně zpomaluje a směřuje k hlavním drenážním oblastem jednotlivých pánevních struktur, kterými jsou údolí hlavních vodních toků v nejnižších částech pánví a oblasti rašelinišť v obou částech Třeboňské pánve VODNÍ REŽIM V KRAJINĚ Neporušená krajina má schopnost akumulovat a zpomalit odtok velkého množství vody. Tuto schopnost krajiny výrazně snižujeme především díky velkovýrobnímu způsobu hospodaření v krajině, jako je především vysoké zornění půdy, velké půdní bloky s nízkým obsahem organického podílu v půdě, nevhodnou skladbou dřevin v lese (smrková kultura na nevhodných místech). Tyto negativní projevy přináší nižší stabilitu krajiny a v konečném důsledku zvyšující se riziko povodní. Při erozních procesech s nižší intenzitou dochází ke ztrátě jemných půdních částic. Tím se mění půdní textura a struktura a snižuje se vodní kapacita půdy. Při procesech vodní eroze s vyšší intenzitou, při nichž dochází ke smyvu značné části vrchního horizontu, nepřijímá nižší horizont, obvykle s menším obsahem organické hmoty a s menší propustností, v dostatečné míře srážkovou vodu; půdní profil je ochuzen o zásobu vláhy, což má v suchých obdobích výrazný vliv na vývoj vegetace. Je tedy potřeba navrhovat a realizovat taková opatření, která zlepší odtokové poměry v krajině a přispějí ke zlepšení ekologické stability krajiny (vyjadřované jako KES). Provedení těchto přírodě blízkých opatření bude mít nezanedbatelný přínos nejen pro postupnou obnovu vodního režimu v krajině, ale také pro ochranu před povodněmi. Povodně jsou přírodní fenomén, kterému nelze zabránit. Krajina zde představuje prostor, který podstatným způsobem ovlivňuje časový a prostorový průběh povodní, jejichž důsledky se pak projevují v zastavěných oblastech. Proto by protipovodňová ochrana měla být řešena už od povodí nižšího řádu a měla by být realizována v prvé řadě ve volné krajině s využitím její retenční schopnosti. Jejich nepravidelný výskyt a variabilní rozsah nepříznivě ovlivňují vnímání rizik, která přinášejí, což komplikuje systematickou realizaci preventivních opatření. Povodně představují pro Českou republiku největší přímé nebezpečí v oblasti přírodních katastrof a mohou být i příčinou závažných krizových situací, při nichž vznikají nejenom rozsáhlé materiální škody, ale rovněž ztráty na životech obyvatel postižených území a dochází k rozsáhlé devastaci kulturní krajiny včetně ekologických škod. Ochrana před povodněmi není nikdy absolutní. Lze však částečně omezit povodňové kulminační průtoky, transformovat povodňovou vlnu a tím příznivěji ovlivnit časový průběh povodní, což umožňuje přijmout účinnější opatření pro záchranu životů a majetku. Při aplikaci protipovodňových opatření v krajině je nezbytné usilovat o vytvoření prostorové rovnováhy mezi hospodářským rozvojem a urbanizací území na jedné straně a potřebami využít toto území ke zpomalení odtoku a akumulaci vody na straně druhé. Veškerá opatření na ochranu před povodněmi musí sledovat dopad na životní prostředí. Opatření v krajině jsou především změny využívání pozemků, změny rostlinného pokryvu, zatravňování břehů a přirozených inundací, tvorba protierozních mezí a vegetačních pásů a změny ve strukturách krajiny prováděné za účelem zachycení vody v povodí a zpomalení jejího odtoku. Kulminační průtoky zejména na malých a středních tocích lze částečně omezit pomocí opatření sloužících k zachování, resp. obnově přirozené retenční a akumulační schopnosti krajiny, vodních toků a údolních niv. Je rovněž nutné zachovávat a vhodným způsobem využívat přirozená inundační území. To znamená umožnit jejich zaplavení v případě povodní. Voda, která bude takto zadržena a prosákne do půdy, je ziskem pro hospodaření v přírodě a znamená snížené nebezpečí z extrémních srážek a povodní. V krajině se nachází velké množství upravených (napřímených, opevněných, zatrubněných) drobných vodních toků, které napomáhají rychlému odvedení vody z horních částí povodí. Zejména v zemědělsky obhospodařované krajině se často jedná o toky, které plnily meliorační funkci. V současné době, kdy se část orné půdy zatravňuje a provádí se množství ochranných opatření proti erozi, je možné alespoň část těchto toků vrátit do přírodě blízkého stavu. Principem revitalizací je obnova přirozené délky a trasy toku, přirozeného podélného i příčného profilu a umožnění vybřežování toků již při nižších průtocích (tam, kde je to možné) to vše v závislosti na geomorfologických podmínkách. Součástí revitalizace je i obnova 26

27 Kapitola: Vodní režim břehových porostů. Nejlepším způsobem revitalizace je vyčlenění dostatečně širokého potočního pásu, ve kterém mohou probíhat přirozené korytotvorné procesy. V některých případech pak stačí relativně malé změny současného stavu upravených koryt, aby byly nastartovány vhodné podmínky. Cílem je využití přirozeného retenčního potenciálu vodních toků a jejich niv ve vazbě na protipovodňovou ochranu území a zabezpečení funkční vazby mezi vodními toky a jejich nivami včetně umožnění přirozeného neškodného rozlivu a zajištění prostoru pro přirozené korytotvorné procesy drobných vodních toků. Opatření v krajině není možné podceňovat, protože tvoří významnou část preventivních opatření, ale na druhou stranu nemůže být jejich účinek hlavně při extrémních povodňových situacích přeceňován. Těmito opatřeními lze snížit velikost průtoku velkých povodní řádově v procentech. Pro podporu realizace těchto opatření je nutné využívat stávající programy určené ke zlepšení stavu životního prostředí a jeho složek. Hlavním nástrojem pro jejich realizaci jsou především komplexní pozemkové úpravy (KPÚ). Nejhorší kombinací pro přirozený vodní režim v krajině je intenzivní zemědělská činnost na svažitém území. Tomu u nás odpovídá definice orné půdy na sklonitých pozemcích. Dle metodik je považován z hlediska zrychleného odtoku pro ornou půdu kritický sklon nad 7. Z těchto důvodů je tento typ kultury a sklonitosti předpokladem ke zhoršování přirozeného vodního režimu v krajině. Důsledkem je zvýšené riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradace půdy. TABULKA 13 - VÝMĚRA ORNÝCH SVAŽITÝCH POZEMKŮ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 21 Výměra ORP (ha) Výměra pozemků s ornou půdou se svažitostí 7 a více (ha) Podíl výměry pozemků s ornou půdou se svažitostí 7 a více na rozloze ORP (%) Blatná ,5 534,6 1,9 České Budějovice , 1 125,3 1,2 Český Krumlov , ,3 1,7 Dačice ,4 854,1 1,8 Jindřichův Hradec ,5 928,4 1, Kaplice , 696,1 1,4 Milevsko ,6 1 36,2 2,7 Písek 74 18, ,8 1,7 Prachatice , ,8 3, Soběslav 32 48,2 29,1,6 Strakonice , ,9 8,4 Tábor 1 233, ,3 2,7 Trhové Sviny ,6 532,1 1,2 Třeboň ,4 34,,1 Týn nad Vltavou ,3 353,6 1,3 Vimperk , ,9 2,7 Vodňany ,4 75,9 3,9 Zdroj: ZABAGED, ČÚZK, 21; rastr sklonitosti terénu ze studie Průzkum potřeby řešení protierozních opatření na území Jihočeského kraje ve vazbě na potřebná protipovodňová opatření, VÚMOP, 29 Pozn. Výměra orných svažitých pozemků byla získána GIS analýzou nad rastrovým podkladem sklonitosti terénu Jihočeského kraje v podrobnosti rastru 1x1 m a vrstvou orné půdy dle mapového podkladu ZABAGED z roku

28 Kapitola: Hygiena životního prostředí 2.3. HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ Znečištění ovzduší je stále vážný environmentální problém nejen v ČR, ale i v Evropě a po celém světě. Důsledky znečišťování jsou velmi široké. Jsou prokázány přímé negativní účinky látek znečišťujících ovzduší na zdraví obyvatel, zvířat, rostlin, půdu a materiály. Respirace zvýšených koncentrací látek znečišťujících ovzduší má přímé následky na zdravotní stav obyvatel. Zdraví obyvatel může být zasaženo také nepřímo, ukládáním těchto látek v dalších složkách životního prostředí (půda, voda, biota), vstupem chemikálií do potravního řetězce s následkem další expozice lidí. Navíc tyto účinky mohou ovlivnit strukturu a funkci ekosystémů, včetně jejich schopnosti samoregulace. Tyto účinky se mohou projevovat okamžitě, ale současně také s určitým časovým zpožděním (např. degradace lesních ekosystémů). Znečištění venkovního ovzduší je nejčastěji vyvoláno směsí znečišťujících látek emitovaných z celé řady zdrojů: stacionární zvláště velké, velké, střední a malé (bodové) zdroje včetně lokálních topenišť, doprava (liniové zdroje), plošné zdroje (např. skládka odpadů). Ke znečištění ovzduší na místní úrovni přispívají rovněž znečišťující látky přenášené ze středních a velkých vzdáleností (desítky až stovky kilometrů). Při hodnocení kvality ovzduší se nelze vyhnout prostorovým diskrepancím emisních a imisních charakteristik. Účinky látek znečišťujících ovzduší emitovaných v určité oblasti se mohou negativně projevovat v oblastech více či méně vzdálených (desítky až stovky kilometrů). Řadu problémů tedy nelze řešit izolovaně v rámci sledovaného území (kraj, ORP, obec), ale nutná je spolupráce na větších územních celcích (kraje, ČR, mezinárodně - přeshraniční vlivy). Opatření provedené na území v působnosti pověřeného stavebního úřadu se mohou, ale také nemusí projevit na témže území (zvláště v případě velkých a zvláště velkých emisních zdrojů). Výběr parametrů pro hodnocení kvality ovzduší byl veden snahou o zjednodušení složité problematiky za účelem podání rychlé a srozumitelné informace o stavu ovzduší ve smyslu platné legislativy. Indikace problémů ve vývoji imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší byla stanovena na základě vyhodnocení překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace. Hlavní parametry: Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí. Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace byly navrženy na základě požadavků platné legislativy (zahrnují současné nejpalčivější problémy ochrany ovzduší). Plnění doporučených krajských emisních stropů, sleduje dodržení legislativou doporučených krajských emisních stropů. Všechny použité parametry mají přímou či nepřímou souvislost s plněním Mezinárodních závazků České republiky v rámci jednotlivých protokolů Konvence o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států (CLRTAP). PLOCHA ÚZEMÍ, NA KTERÉ DOŠLO V DANÉM ROCE K PŘEKROČENÍ IMISNÍCH LIMITŮ A CÍLOVÉHO IMISNÍHO LIMITU PRO OCHRANU ZDRAVÍ LIDÍ Na území kraje (zóny) nedošlo v roce 29 k překročení hodnot 24h imisního limitu pro PM 1. Roční imisní limit pro PM 1 nebyl překročen. V roce 29 nebyly překročeny hodnoty 24h imisního limitu pro SO 2, ročního imisního limitu pro NO 2, ani imisní limit pro benzen. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO), byly v Jihočeském kraji naposledy vyhlášeny v roce 26. Na,9 % území kraje (zóny) došlo k překročení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzoapyren (BaP). Pro porovnání za celou ČR byl 24h imisní limit pro PM 1 překročen na 4,54 % plochy území, cílový imisní limit pro BaP byl překročen na 2,35 % plochy ČR. TABULKA 14: PODÍL ÚZEMÍ S PŘEKROČENÍM IMISNÍCH LIMITŮ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 29 (V % ÚZEMÍ) SO2 4. max. 24h průměr >125 µg.m -3 PM1 roční průměr >4 µg.m -3 PM1 36. max. 24h průměr >5 µg.m -3 NO2 roční průměr >4 µg.m -3 Benzen roční průměr >5 µg.m -3 Souhrn překročen í imisního limitu (LV) As roční průměr >6 ng.m -3 BaP 4 roční průměr >1 ng.m -3 Souhrn překročen í TV ČR -,6 4,54,2,1 4,55,2 2,35 2,33 Jihočeská zóna ,9,9 4 Pozn.: Pro B(a)P jsou stanoveny tzv. cílové imisní limity, které mají stanoveno splnění na

29 Kapitola: Hygiena životního prostředí Blatná České Budějovice ,757,76 Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor ,996,2 Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany V roce 29 byl mezi ORP překročen cílový imisní limit pro lidské zdraví pouze v ORP České Budějovice a ORP Tábor. OBRÁZEK 7 - VYMEZENÍ OBLASTÍ S INDIKACÍ PŘEKROČENÍ CÍLOVÉHO IMISNÍHO LIMITU (TV) PRO OCHRANU LIDSKÉHO ZDRAVÍ V JČ. KRAJI V R. 29 podíl území Jihočeského kraje s překročeným cílovým imisním limitem TV (%) ,33 1,84,94, GRAF 1 - PODÍL ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE S PŘEKROČENÝM CÍLOVÝM IMISNÍM LIMITEM (TV) V LETECH (% ÚZEMÍ) 29

30 Kapitola: Hygiena životního prostředí TABULKA 15 - PŘEKROČENÍ CÍLOVÉHO IMISNÍHO LIMITU O3 [MAX. DENNÍ 8H KLOUZAVÝ PRŮMĚR (> 12 µg.m -3 )] PRO OCHRANU ZDRAVÍ V RÁMCI ORP NA ÚZEMÍ JČK V % PLOCHY ÚZEMNÍHO CELKU V ROCE 29 podíl plochy (v %) podíl plochy (v %) Blatná Soběslav,7 České Budějovice,1 Strakonice Český Krumlov 71,4 Tábor 16,9 Dačice 98,9 Trhové Sviny 1,4 Jindřichův Hradec 64,2 Třeboň Kaplice 71,1 Týn nad Vltavou Milevsko 1,4 Vimperk 42,1 Písek Vodňany Prachatice 49,7 Nařízení vlády č. 597/26 Sb. požaduje hodnocení koncentrace ozonu 5 ve vztahu k ochraně lidského zdraví provádět jako průměr za poslední tři roky. Nadlimitní koncentrace přízemního ozonu byly v letech zaznamenány na 93,8 % území ČR. PLOCHA ÚZEMÍ, NA KTERÉM DOŠLO V DANÉM ROCE K PŘEKROČENÍ IMISNÍCH LIMITŮ PRO OCHRANU EKOSYSTÉMŮ A VEGETACE TABULKA 16 - PŘEKROČENÍ IMIS. LIMITU (NOX) A CÍLOVÉHO IMIS. LIMITU (AOT4) PRO OCHRANU EKOSYSTÉMŮ A VEGETACE V NP A CHKO CHKO + NP NOX Roční průměr> 3 µg.m -3 O3 - AOT 4 > 18 µg.m -3.h NP Šumava Souhrn CHKO Šumava - 99,9 99,9 CHKO Blanský les - 99,8 99,8 CHKO Třeboňsko - 99,3 99,3 PLNĚNÍ DOPORUČENÝCH KRAJSKÝCH EMISNÍCH STROPŮ Zdroj: Český hydrometeorologický ústav, rok 29. Jihočeský kraj, typický svojí rozptýlenou zástavbou, je charakterizován soustředěnou průmyslovou výrobou do větších městských center, zejména pak v českobudějovické aglomeraci, v Táboře a Strakonicích. Orientace průmyslu prakticky nezahrnuje těžké výrobní technologie a v převážné míře navazuje na primární sektor zejména potravinářský průmysl a výrobu nápojů. Klíčovou úlohu v kraji hraje sektor zemědělství. TABULKA 17 - EMISE HLAVNÍCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK (REZZO 1-4) V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 28 TZL SO2 NOX CO VOC NH3 Emise REZZO 1-4 (kt/rok) 5,3 1,2 13,9 26,6 11,4 7,2 Emisní strop - 12,9 15,7-15,8 1, Plnění emisního stropu - plněn plněn - plněn plněn Pozn.: emise VOC a NH3 rozpočteny do krajů odborným odhadem, emise z přeshraniční dopravy nejsou do jednotlivých krajů rozpočítány Podle dat z roku 28 jsou na území Jihočeského kraje s rezervou plněny doporučené krajské emisní stropy pro rok 21 podle přílohy č. 2 nařízení vlády č. 351/22 Sb. (novelizováno nařízením vlády č. 417/23 Sb.) pro SO 2, NO X, VOC a NH 3. POROVNÁNÍ SITUACE NA ÚZEMÍ KRAJE VZHLEDEM K OSTATNÍM KRAJŮM (AGLOMERACÍM) Jihočeský kraj patří k nejméně zatíženým krajům v ČR. Na území kraje dochází pouze k výjimečnému překračování imisních limitů pro ochranu lidského zdraví a ochranu ekosystémů a vegetace co se týče většiny sledovaných látek znečišťujících ovzduší s výjimkou přízemního ozonu. Zvýšené imisní koncentrace přízemního ozonu nejsou výjimečné, k překračování imisních limitů dochází na většině území České republiky. Nedochází k překračování doporučených krajských emisních stropů pro SO 2, NO X, VOC a NH 3. 5 Pozn.: Pro ozón jsou stanoveny tzv. cílové imisní limity, které mají stanoveno splnění na

31 Kapitola: Hygiena životního prostředí ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Úroveň vybavenosti technickou infrastrukturou v rámci systému nakládání s odpady v kraji zásadně ovlivňuje kvalitu života obyvatel v daném území, má vliv na sociální, kulturní, demografické, zdravotní, ale i ekonomické a environmentální aspekty dalšího rozvoje. Cílem je tedy hospodárné a čisté nakládání s odpady. Největší podíl odpadů v kraji vzniká již dlouhodobě ze stavebnictví, v odvětvích zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu a výroba kov. konstrukcí a kovodělných výrobků. Ve všech druzích odpadu je dle prognóz odhadován nárůst. V Jihočeském kraji existuje potřeba rekonstrukce či dobudování technické infrastruktury pro efektivní a účelné hospodaření s odpady. Nadměrná a stále se zvyšující produkce komunálního a průmyslového odpadu, tvoří jeden ze stěžejních problémů, se kterým je nutné se vypořádat v rámci snahy o směřování k udržitelnému vývoji. Zefektivnění hospodaření s odpady je tedy více než žádoucí i vzhledem k zachování vysoké úrovně kvality životního prostředí a znamená tak i výzvu a jednu z možností pro zlepšení péče o krajinu. Jihočeský kraj má zpracován Plán odpadového hospodářství (z roku 24). Důraz by měl být trvale kladen především na vývoj možností a motivací předcházení vzniku odpadu (prevence) či jeho omezování a následně na co nejúčinnější způsoby recyklace. PRODUKCE ODPADŮ V JIHOČESKÉM KRAJI Dle Informačního systému odpadového hospodářství (ISOH), který je provozován českou informační agenturou životního prostředí CENIA, byla produkce odpadu ve vybraných odvětvích v Jihočeském kraji v roce 29 následující: TABULKA 18 - PRODUKCE ODPADU (KT) VE VYBRANÝCH ODVĚTVÍCH NA ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 29 kód odpadu název množství (kt) 1 Odpady z geologického průzkumu, těžby, úpravy a dalšího zpracování nerostů a kamene 9,6 2 Odpady ze zemědělství, zahradnictví, rybářství, lesnictví, myslivosti a z výroby a zpracování potravin 1,4 17 Stavební a demoliční odpady (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst) 1296,6 19 Odpady ze zařízení na zpracování (využívání a odstraňování) odpadu, z čistíren odpadních vod pro čištění těchto vod mimo místo jejich vzniku a 96, z výroby vody pro spotřebu lidí a vody pro průmyslové účely 2 Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů), včetně složek z odděleného sběru 246,1 V roce 29 byla celková produkce odpadů tis. tun (dle Vyhodnocení POH JČK 29), což je vzestup oproti roku 25. Nejvíce k tomuto množství přispívá stavební a demoliční odpad a komunální odpad. Souhrnné informace o následném nakládání s tímto odpadem jsou uvedeny v následující tabulce. TABULKA 19 - PRODUKCE A NAKLÁDÁNÍ S ODPADEM NA ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 29 Produkce odpadů celkem NO OO KO Celková produkce odpadů (1 t/rok) Podíl na celkové produkci odpadů Podíl využitých odpadů (% z celkové produkce skupiny odpadů) Podíl materiálově využitých odpadů (% z celkové produkce skupiny odpadů) Podíl energeticky využitých odpadů (% z celkové produkce skupiny odpadů) Podíl odpadů odstraněných skládkováním (% z celkové produkce skupiny odpadů) Podíl odpadů odstraněných spalováním (% z celkové produkce skupiny odpadů),2 1 Zdroj: Vyhodnocení POH JČK 29 Pozn.: Hodnoty vyšší než 1% procent jsou dány tím, že na území Jihočeského kraje se zpracovalo či využilo větší množství odpadů, než bylo v daném roce vyprodukováno. Odpad je z největší části upravován a nadále využíván (11 % celkově vyprodukovaného množství), 14 % odpadu končí na skládkách. Jedná se převážně o komunální odpad viz dále. Pouze malá část odpadů je spalována. Jedním z indikátorů, který charakterizuje stav odpadového hospodářství, je produkce komunálního odpadu a dále míra jeho separace, respektive využití. Oproti ostatním nekomunálním 31

32 Kapitola: Hygiena životního prostředí produkce odpadu (1 t/rok) 246,2 22,74 153,93 25,73 62,69 226,75 123, ,43 168,9 124,59 254, , , , , , , ,3 219, , ,92 odpadům je míra separace a následného využití těchto odpadů nízká a liší se v rámci jednotlivých území. Produkci odpadů v rámci jednotlivých ORP ukazuje následující tabulka. TABULKA 2 - PRODUKCE KOMUNÁLNÍHO ODPADU A MÍRA SEPARACE V RÁMCI ORP V ROCE 29 Množství (t) Počet obyvatel kg/os, rok Míra separace (%) Jihočeský kraj , , 12,6 Blatná 4397, ,4 16,4 České Budějovice 78389, , 15, Český Krumlov 11593, ,7 31,5 Dačice 5932, ,6 4,6 Jindřichův Hradec 1729, ,6 12,1 Kaplice 4226, ,1 13,4 Milevsko 6836, ,1 18,4 Písek 16895, ,4 6,9 Prachatice 9492, ,6 11,7 Soběslav 688, ,9 7,7 Strakonice 1546, ,9 4,4 Tábor 31322, ,7 7,9 Trhové Sviny 5959, ,7 1,8 Třeboň 1418, ,5 8,6 Týn nad Vltavou 5723, ,5 8,8 Vimperk 9424, ,8 3,6 Vodňany 75, ,6 5,3 Zdroj: Informační systém odpadového hospodářství. Celková průměrná produkce komunálních odpadů na jednoho člověka v Jihočeském kraji je 386, kg/os. rok, což je o 8,5 % méně, než je republikový průměr k roku 28 (chybí údaj z roku 29). Nejnižší míra produkce komunálního odpadů je v ORP Kaplice, Blatné, Týn nad Vltavou a Dačice, nejvyšší v ORP České Budějovice a Tábor. Co se týče míry separace odpadů, průměrná hodnota je 12,6 %, což je mírně nad průměrem ČR (Dle ISOH pro rok %). Dlouhodobý cíl, uváděný ve Strategii udržitelného rozvoje ČR, 5% materiálového využití komunálního odpadu, nebude ještě dlouhou dobu dosažen. Nejvyšší míra separace dle databáze ISOH je v ORP Vimperk a Český Krumlov, nejnižší v ORP Trhové Sviny a Strakonice. Největší podíl komunálního odpadu 87 % - tvoří směsný komunální odpad, který končí na skládkách odpadů celkem nebezpečný odpad ostatní odpad (včetně komunálního) komunální odpad GRAF 2 PRODUKCE ODPADŮ V JIHOČESKÉM KRAJI (1 T / ROK) V LETECH Zdroj: Plán odpadového hospodářství JČK a jeho vyhodnocení Jedním z požadavků zákona o odpadech je i snížení množství biologicky rozložitelného komunálního odpadu (dále jen BRKO ) ukládaného na skládky. K roku 21 by tato hodnota měla být maximálně 112 kg BRKO na osobu a rok. V roce 29 bylo na území kraje uloženo na skládky ,86 tun BRKO, což činilo 143 kg BRKO na osobu. Množství BRKO ukládaného v roce 26 na skládky v přepočtu na jednoho člověka činilo cca 173 kg/os. rok, což je o 27 % více, než je požadavek zákona pro rok 21. Dá se říct, že 32

33 Kapitola: Hygiena životního prostředí současný stav nakládání s odpady v Jihočeském kraji se vyznačuje fungujícím systémem svozu, skládkováním odpadu a postupně se rozvíjejícími způsoby využití odpadu. Stávající skládkové lokality byly v souladu s koncepčními záměry v 9. letech výrazně usměrněny do několika míst v jednotlivých okresech většinou s perspektivou skládkování ve výhledu 15-2 let. V současné době je v Jihočeském kraji v provozu celkem 23 skládek 2 pro inertní odpad, 19 pro ostatní odpad, 2 pro nebezpečný a ostatní odpad. Perspektivní skládkové lokality se nachází v okresech Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice a České Budějovice, kde životnost současných lokalit dosahuje více než 1 let. Vážnější situace ve skládkování odpadů je v okresech Strakonice a Český Krumlov. Pro ukládání nebezpečných odpadů jsou na území kraje v provozu 2 skládky na odstraňování nebezpečných odpadů, tzn. skupiny S NO (Vodňany - okres Strakonice a Lověšice - okres Český Krumlov). Část BRKO je využívaná na kompostárnách. Kompostován je především rostlinný odpad, další zemědělský odpad, kaly z ČOV, stromová kůra, odpadní dřevo. Kompostovatelný odpad z údržby zeleně je většinou samovolně fermentován na vyhrazených plochách skládek komunálního odpadu a následně užíván k méně hodnotnému využití (rekultivace skládek apod.) TABULKA 21 - PROVOZOVANÉ SKLÁDKY ODPADŮ NA ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 21 Název skládky Obec Skupina skládky Skládka Růžov Růžov SOO1+2+3 Skládka TKO Munice Hluboká nad Vltavou SOO1+2+3 Řízená skládka pevných odpadů Bukovsko Malonty S-OO1+2+3 Skládka odpadů Stráž nad Nežárkou Pístina Stráž nad Nežárkou S-OO1+2+3 Skládka odpadů Písek Smrkovice Písek S-OO1+2+3 Skládka odpadů Pravětín Vimperk S-OO1+2+3 Řízená skládka odpadů Blatná - Hněvkov Blatná S-OO1+2+3 Řízená skládka odpadů Želeč Želeč S-OO1+2+3 Skládka Jistebnice Jistebnice S-OO1+2+3 Skládka odpadů Klenovice II Klenovice S-OO1+2+3 Skládka odpadů Rakovka Chrášťany S-OO1+3 Středisko likvidace odpadů Fedrpuš Jindřichův Hradec S-OO1+3 Skládka odpadů S-OO Borek Dačice S-OO1+3 Řízená skládka odpadů Milevsko - Jenišovice Jenišovice S-OO1+3 Skládka odpadů S-OO3 Temelinec Temelín S-OO3 Řízená skládka TKO Český Krumlov Český Krumlov S-OO3 Skládka TKO Libínské Sedlo Libínské sedlo S-OO3 Skládka odpadů Řídká Blana Zahájí S-OO3 Skládka odpadů Lišov Lišov SOO3+1 Skládka odpadů Lověšice Přídolí S-OO3 + S-NO Řízená skládka odpadů Vodňany, skládka skupiny S-OO3 a S-NO Vodňany S-OO3 + S-NO Skládka stavebního odpadu Temelínec-B Temelínec S-IO Skládka popílku -Lom Semice Semice u Písku S-IO V roce 29 kraj pokračoval v realizaci pilotního projektu s autorizovanou obalovou společností EKO- KOM a.s. s názvem Intenzifikace odděleného sběru a zajištění využití komunálních odpadů včetně jejich obalové složky na území Jihočeského kraje. Na projekt bylo v roce 29 vynaloženo celkem 5.5.,- Kč, spoluúčast kraje činila 1,5 miliónu Kč. Projekt je využíván zejména na nákup kontejnerů ke sběru tříděného odpadu a na osvětu a výchovu občanů ke třídění komunálního odpadu v Jihočeském kraji, realizovanou prostřednictvím celokrajské informační kampaně. PLÁN ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ JIHOČESKÉHO KRAJE Plán odpadového hospodářství Jihočeského kraje je základním koncepčním dokumentem pro usměrňování činnosti v oblasti odpadového hospodářství. Tento dokument je zpracován v časovém horizontu k roku STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE I přes celkově nenarušené životní prostředí a koncepční záměry v jeho dalším zkvalitnění jsou v regionu lokality s významnou starou ekologickou zátěží. Jedná se především o zátěže z minulosti provozovaných průmyslových objektů. Sanace těchto zátěží patří mezi ekologické priority regionu, ukazuje se však, 33

34 Kapitola: Hygiena životního prostředí že bude nepochybně složitým, velmi nákladným a dlouhodobým procesem. Přehled nejvýznamnějších ekologických zátěží v Jihočeském kraji je uveden v následující tabulce. TABULKA 22 - NEJVÝZNAMNĚJŠÍ STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 21 Název Obec Kód priority JCP a.s. České Budějovice České Budějovice A3.3 Chemická úpravna a odkaliště K IV/D areálu MAPE Mydlovary Mydlovary u Dívčic A3.3 JIHOSTROJ a.s., Velešín Velešín A3.3 Jihočeské dřevařské závody, lokalita Soběslav Soběslav A3.2 Agraservis s.r.o. Třeboň A3.1 EBC Lhenice Lhenice A3.1 ŽOS Železniční opravny a strojírny České Velenice České Velenice A2.2 Farma Bohumilice Bohumilice v Čechách A2.1 Houžná skládka kalů Lenora A2.1 E.ON Enerqie, a.s. Mydlovary Mydlovary u Dívčic A2.1 Farma Nicov Sašek Nicov A2.1 ZEKO Protívín Protívín A2.1 Farma Strážný Vokál Strážný A2.1 JCDZ a.s. skládka Suchdol nad Lužnicí Suchdol nad Lužnicí A2.1 JCDZ a.s. skládka Volary Volary A2.1 Strabag, a.s. Milevsko Milevsko A2.1 Rašelina a.s. Planá u ČB Planá u Českých Budějovic A2.1 Zemědělský areál pana Maxy Chlum u Třeboně A2. Kalová pole Písek A2. Zdroj: MŽP (Národní priority pro odstraňování starých ekologických zátěží - kategorie A - seznam aktualizovaný k 1. čtvrtletí roku 21) Vysvětlivky kódů priority: A3 potvrzeno aktuální neakceptovatelné riziko pro lidské zdraví, vyplývající z kontaminace lokality při jejím současném způsobu využívání; A2 potvrzeno šíření kontaminace, hrozící vznikem neakceptovatelného zdravotního rizika 34

35 Kapitola: Hygiena životního prostředí LINIOVÉ ZDROJE EMISÍ DALŠÍ HYGIENICKÉ ZÁVADY ÚZEMÍ Za liniové zdroje emisí mohou být považována zastavěná území v dosahu liniových zdrojů emisí, kterými jsou dálnice, rychlostní silnice, silnice I. třídy a silnice II. třídy. TABULKA 23 - LINIOVÉ ZDROJE EMISÍ (D, R, SI, SII) V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 21 celková délka dálnic, rychlostních silnic a silnic I. a II. třídy v ORP (km) délka dálnic, rychlostních silnic a silnic I. a II. třídy v zastavěném území (km) podíl délky dálnic, rychlostních silnic a silnic I. a II. třídy v zastavěném území (%) Jihočeský kraj 2393,78 491,8 2,5 Blatná 68, 3 15,3 22,4 České Budějovice 233, 54,3 23,3 Český Krumlov 172,1 42,2 24,5 Dačice 157,9 27,2 17,2 Jindřichův Hradec 21,1 39,5 18,8 Kaplice 81,8 21,6 26,3 Milevsko 95,4 14,7 15,4 Písek 24,4 3,6 15, Prachatice 17,8 29,8 17,5 Soběslav 87,8 2,3 23,1 Strakonice 134,7 31,6 23,4 Tábor 36,7 65,6 21,4 Trhové Sviny 76,9 2,2 26,3 Třeboň 125,7 29,7 23,6 Týn nad Vltavou 79, 15,6 19,8 Vimperk 123,8 24,6 19,9 Vodňany 65,3 9,1 13,9 Z pohledu podílu liniových zdrojů zasahujících zastavěná území jsou na tom nejhůře ORP Kaplice a Trhové Sviny (26,3 %), nejlépe naopak ORP Vodňany (13,9 %). NAPOJENÍ NA KANALIZACI A VODOVOD Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci a podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu - viz téma: Dopravní a technická infrastruktura v kapitole 2.6. RADONOVÉ RIZIKO Radonové riziko (zastavěné území s vysokým rizikem výskytu radonu) - značná část území kraje je v oblastech s vysokým rizikem výskytu radonu., nejvyšší podíl ploch s výskytem radonu je na území ORP Blatná a Milevsko, nejmenší podíl ploch je na území ORP Soběslav (viz kartogram P.3.d). TABULKA 24 - VÝSKYT LOKALIT S RADONOVÝM RIZIKEM V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE název ORP výměra ORP (km 2 ) území s výskytem radonu (km 2 ) podíl území s radonem (%) Jihočeský kraj 157,99 229,48 22,77 Blatná 278,54 191,12 68,62 České Budějovice 923,71 21,71 2,35 Český Krumlov 113,58 146,94 13, Dačice 471,55 158,34 33,58 Jindřichův Hradec 933,73 316,3 33,85 Kaplice 484,82 193,88 39,99 Milevsko 385,2 257,82 66,93 Písek 741,68 333,35 44,95 Prachatice 839,62 157,96 18,81 Soběslav 324,4 Strakonice 574,18 17,96 18,8 Tábor 12,34 138,4 13,81 Trhové Sviny 451,92 121,3 26,78 Třeboň 538,92 35,44 6,58 Týn nad Vltavou 262,43 6,6 2,51 Vimperk 535,5 66,15 12,35 Vodňany 179,23 37,75 21,6 35

36 Kapitola: Hygiena životního prostředí OBRÁZEK 8 - LOKALITY S RADONOVÝM RIZIKEM V JIHOČESKÉM KRAJI LETIŠTĚ Ochranná pásma letišť - historická, stávající a navrhovaná letiště viz. kartogram E.6.c. Obyvatelé žijící v ochranném pásmu letiště jsou ovlivněni především hlukovou zátěží, což lze považovat za významnou hygienickou závadu území. V Jihočeském kraji k je evidováno MD ČR a Úřadem pro civilní letectví celkem 7 letišť (České Budějovice, Hosín, Strakonice, Strunkovice nad Blanicí, Soběslav, Tábor Čápův dvůr a Jindřichův Hradec), 7 ploch určených k vzletům a přistání (SLZ Dačice, Frymburk, Kaplice, Košice u Tábora, Kramolín, Krašovice, Třeboň Dvorce) a 3 heliporty (České Budějovice, Jindřichův Hradec a Tábor). 36

37 Kapitola: Ochrana přírody a krajiny 2.4. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY OCHRANA PŘÍRODY Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně žijících druhů rostlin a živočichů, které může vést až k jejich vyhynutí. Fauna a flora představují cenné přírodní dědictví, které je nutné zachovat pro další generace. Podle současné české legislativy je chráněná veškerá volná krajina (zákon č. 114/1992 Sb., v platném znění). Dále jsou vymezena tzv. zvláště chráněná území (ZCHÚ). Mezi velkoplošná zvláště chráněná území (VZCHÚ) patří národní parky (NP) a chráněné krajinné oblasti (CHKO). Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) se řadí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Po vstupu České republiky do EU přibyla také NATURA 2 soustava chráněných území, vytvořená na základě jednotných principů na území států EU. Spadají do ní ptačí oblasti (PO) a evropsky významné lokality (EVL). Evropsky významné lokality se od roku 21 postupně převádějí do kategorie zvláště chráněných území (ZCHÚ), tento proces bude intenzivně probíhat v následujících dvou letech. V České republice tvoří velkoplošná chráněná území 15,3 % rozlohy státu podle údaje ČSÚ k r. 29 (je to jeden z environmentálních ukazatelů Státní politiky životního prostředí ČR pro roky 24-21). Pro potřeby RURÚ je navržen ukazatel (indikátor) území zvýšené ochrany přírody (dále též ÚZOP ), který představuje sjednocení ploch NP, CHKO, PO, EVL, MZCHÚ a přírodních parků. Vymezení přírodních parků lze označit jako přechod mezi obecnou a zvláštní ochranou. Z pohledu navýšení ploch ZCHÚ v kompetenci KÚ JČK je plánováno nevýznamné navýšení, které se bude kompenzovat zrušením zaniklých ZCHÚ (Besednické vltavíny, Nový rybník u Lnář). Pro vyhlášení se připravují lokality Jehnědno, Sýkorka, Dvorčice a Podhorský rybník. TABULKA 25 - ÚZEMÍ ZVÝŠENÉ OCHRANY PŘÍRODY V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 21 Rozloha ORP (km 2 ) NP Území zvýšené ochrany přírody (ÚZOP) v km 2 CHKO Ptačí oblasti EVL MZCHÚ Přírodní park ÚZOP bez plošných překryvů Plocha ÚZOP celkem Podíl ÚZOP (%) Jihočeský kraj 158, 34,6 164,3 1553,5 1637,1 141,2 1145,4 3622,68 36,2 Blatná 278, ,8 1,4 51, 52,96 19,1 České Budějovice 923,7-44,2 18, 69,6 5,6-145,98 15,8 Český Krumlov 113,9 15,1 51,8 34, 621,8 17,8 89,4 727,91 64,36 Dačice 471, ,5,9 14,9 143,22 3,36 Jindřichův Hradec 933,7-94,4 98,4 11,9 5,8 262, 367,56 39,36 Kaplice 484, ,2 21,9 3,7 189,7 191,9 39,43 Milevsko 385, ,6,1,2 34,7 92,56 24,3 Písek 741, ,8 3,9 3,5 56, 155,27 2,93 Prachatice 839,5 18,5 188,2 223,4 436,8 33,7-44,3 52,45 Soběslav 324,1-44,2 31,8 14,1 3,6 11,5 69,63 21,48 Strakonice 574, ,4 1,8 12, 13,83 2,41 Tábor 12, ,2 1,2 147,1 152,2 15,18 Trhové Sviny 452,4-36,6 19,2 16,5 6, 13,4 153,38 33,91 Třeboň 538,3-498,4 329,5 59,5 35,7,4 498,93 92,68 Týn nad Vltavou 262, ,6,7 4,6 5,12 1,95 Vimperk 535,4 145, 223,5 173,6 369,5 18,8-369,91 69,9 Vodňany 179, ,8 42,7 42,85 23,91 Celková plocha území zvýšené ochrany přírody v Jihočeském kraji činí 3622,68 km 2, což představuje 36,2 % plochy území celého kraje. Ve smyslu celého kraje a ve vztahu k celorepublikovému průměru se jedná o nadprůměrný stav indikátoru. Téměř pětinu rozlohy kraje pokrývají velkoplošná chráněná území Národní park Šumava, CHKO Šumava, Blanský les a Třeboňsko. Další plošně rozsáhlá území jsou v soustavě evropsky chráněných území NATURA 2. Ptačích oblastí bylo vymezeno 9 (Boletice, Českobudějovické rybníky, Dehtář, Hlubocké obory, Novohradské Hory, Řežabinec, Šumava, Třeboňsko, Údolí Otavy a Vltavy) a Evropsky významných lokalit 14 (plošně největší Šumava, Blanský les, Boletice. Třeboňsko střed, Hlubocké obory). V rámci rozdělení kraje na obce s rozšířenou působností se projevují značné disproporce mezi jednotlivými ORP. Nejvíce chráněných ploch leží v ORP Třeboň, kde přes 9 % území pokrývá CHKO Třeboňsko a v ORP Vimperk leží téměř 7 % ploch v Národním parku a CHKO Šumava. Významné pokrytí chráněnými přírodními oblastmi je také v ORP Český Krumlov. Průměrné pokrytí ÚZOP je v ORP Kaplice, Jindřichův Hradec, Trhové Sviny a Dačice. Naproti tomu existují 2 ORP, kde 37

38 Kapitola: Ochrana přírody a krajiny podíl ÚZOP (%) ÚZOP zaujímají minimální podíl plochy Týn nad Vltavou a Strakonice. Největší zastoupení přírodních parků se vyskytuje v ORP Jindřichův Hradec. OBRÁZEK 9 - ÚZEMÍ SE ZVÝŠENOU OCHRANOU PŘÍRODY V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 21 1, 99,3 9, 8, 7, 6, 58,1 56,4 72,6 5, 4, 3, 2, 26,8 16,4 14, 17, 15, 14, 19, 15,7 1,,,8,7,4,6 1,3,4 GRAF 3 - PODÍL ÚZEMÍ SE ZVÝŠENOU OCHRANOU PŘÍRODY V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 21 Z hlediska vývoje se nepředpokládá navýšení ploch v kategorii se zvláštní ochranou přírody, neboť zásadní navýšení bylo již provedeno v rámci soustavy NATURA 2 v letech Vzhledem k tomu, že chráněných ploch je ve srovnání s celostátním průměrem hodně, je vhodné do budoucna vytvořit reprezentativní soustavu chráněných území a zajistit v nich kvalitní ochranu a péči. 38

39 Kapitola: Ochrana přírody a krajiny KOEFICIENT EKOLOGICKÉ STABILITY (KES) Ekologická stabilita krajiny je hodnocena pomocí koeficientu ekologické stability krajiny (dále je KES ) a pomocí rozlohy nadregionálních a regionálních prvků ÚSES. Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se krajina oceňuje koeficientem ekologické stability. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn., že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Výsledné určení hodnoty ekologické stability konkrétního území, resp. administrativní jednotky, je vyjádřeno koeficientem ekologické stability (KES). Tento ukazatel umožňuje získat základní informaci o stavu krajiny daného území a míře problémů, které se v ní vyskytují. KES je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území. plocha ekologicky stabiln ch ploch plocha ekologicky nestabiln ch ploch Ekologicky stabilní plochy Ekologicky nestabilní plochy TABULKA 26 - HODNOTY KES V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V INTERVALU LET chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, lesní půdy a vodní plochy. orné půdy, zastavěné plochy, ostatní plochy. trend Trend Jihočeský kraj 1,43 1,45 1,46 Blatná,88,89,9 České Budějovice 1,1 1,2 1,3 Český Krumlov 2,97 3,9 3,18 Dačice,84,84,84 Jindřichův Hradec 1,56 1,58 1,6 Kaplice 2,6 2,63 2,66 Milevsko,98 1, 1,1 Písek 1,2 1,3 1,4 Prachatice 2,67 2,71 2,74 Soběslav,94,93,93 Strakonice,83,84,84 Tábor,9,91,91 Trhové Sviny 1,57 1,58 1,62 Třeboň 2,29 2,31 2,35 Týn nad Vltavou,73,73,76 Vimperk 4,17 4,23 4,35 Vodňany,87,87,88 29 Vysvětlivky klasifikace:,1 území maximálně narušené, ekologické funkce jsou trvale nahrazovány technickými zásahy,,11,3 území nadprůměrně využívané, přírodní struktury zřetelně narušené, ekologické funkce zpravidla nahrazovány technickými zásahy,,31 1, území intenzivně využívané (zejména zemědělskou velkovýrobou), s labilními agroekosystémy, s vysokými vklady dodatkové energie. 1,1 2,99 vcelku vyvážená krajina, technické objekty v relativním souladu s přírodními strukturami, s nižší potřebou energomateriálních vkladů. 3, krajina relativně přírodní, ekologicky stabilní. Ve sledovaném období nedochází k žádným významným změnám, lze konstatovat pouze velmi mírný růst hodnoty KES, což je z pohledu ekologie příznivý trend. Relativně přírodní a ekologicky stabilní je území ORP Vimperk a Český Krumlov. Nad celokrajskou hodnotou KES (1,46) se pohybují kromě ORP Vimperk a Český Krumlov ještě Jindřichův Hradec, Kaplice, Prachatice, Trhové Sviny, Třeboň. 39

40 Kapitola: Ochrana přírody a krajiny 2,5 2,24 2, 1,98 1,5 1,46 1,33 1,42 1,31 1, 1,4,96 1,3,89,85,98,66,63,5,3, GRAF 4 - KOEFICIENT EKOLOGICKÉ STABILITY V KRAJÍCH ČR V ROCE 29 Dle koeficientu ekologické stability získaného z dat ČÚZK za rok 29 je jeho hodnota za celý Jihočeský kraj 1,46. V rámci ČR tak patří Jihočeskému kraji třetí místo. Před ním mají vyšší hodnotu KES už jen kraje Liberecký (2,24) a Karlovarský (1,98). Nadprůměrně využívaným územím je pouze území Hlavního města Prahy. Pozn. Při hodnocení KES v podrobnosti správního území obcí existuje v Jihočeském kraji anomálie, a to u obce Strýčice (kód 53632), která nemá žádné vlastní katastrální území. Obec leží na části katastrálního obce Radošovice (kód ), konkrétně na části katastrálního území Radošovice u Českých Budějovic (kód ). Při hodnocení v podrobnosti ORP se tato anomálie neprojeví, jelikož obě obce jsou součástí správního území ORP České Budějovice ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY (ÚSES) Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb. Cílem územních systémů ekologické stability je zejména vytvoření sítě relativně ekologicky stabilních území ovlivňujících příznivě okolní, ekologicky méně stabilní krajinu, zachování či znovuobnovení přirozeného genofondu krajiny a zachování či podpoření rozmanitosti původních biologických druhů a jejich společenstev (biodiverzity). Územní systém ekologické stability se dle významu rozděluje na nadregionální, regionální a lokální. Nadregionální ÚSES jsou rozlehlé ekologicky významné krajinné celky a oblasti s minimální plochou alespoň 1 ha. Jejich síť by měla zajistit podmínky existence charakteristických společenstev s úplnou druhovou rozmanitostí bioty v rámci určitého biogeografického regionu. Regionální ÚSES jsou ekologicky významné krajinné celky s minimální plochou podle typů společenstev od 1 do 5 ha. Jejich síť musí reprezentovat rozmanitost typů biochor v rámci určitého biogeografického regionu. Lokální ÚSES jsou menší ekologicky významné krajinné celky do 5-1 ha. Jejich síť reprezentuje rozmanitost skupin typů geobiocénů v rámci určité biochory. Územní systém ekologické stability je dále tvořen následujícími skladebnými prvky: biocentrum, biokoridor a interakční prvek. Biocentrum je část krajiny s jedním nebo více biotopy, která umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému. Biokoridor je území, které neumožňuje rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umožňuje jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť. Interakční prvek je krajinný segment, který na lokální úrovni zprostředkovává příznivé působení základních skladebných částí ÚSES (biocenter a biokoridorů) na okolní méně stabilní krajinu do větší vzdálenosti. 4

41 Kapitola: Ochrana přírody a krajiny TABULKA 27 - PLOCHY REGIONÁLNÍCH A NADREGIONÁLNÍCH PRVKŮ ÚSES V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 21 Rozloha ORP (km 2 ) Rozloha ÚSES (km 2 ) Podíl plochy ÚSES (%) Jihočeský kraj 158,1 955,5 9,5 Blatná 278,6 28,8 1,3 České Budějovice 923,7 73, 7,9 Český Krumlov 113,9 168,1 14,9 Dačice 471,7 23,4 5, Jindřichův Hradec 933,7 62,4 6,7 Kaplice 484,7 56,4 11,6 Milevsko 385,1 1,2 2,7 Písek 741,8 72, 9,7 Prachatice 839,5 81,5 9,7 Soběslav 324,1 3,8 9,5 Strakonice 574,2 38,9 6,8 Tábor 12,3 5,5 5, Trhové Sviny 452,4 53,1 11,7 Třeboň 538,3 94,9 17,6 Týn nad Vltavou 262,4 15,6 6, Vimperk 535,4 8, 14,9 Vodňany 179,2 15,8 8, MIGRAČNÍ KORIDORY PRO VELKÉ SAVCE Živočichové potřebují pro svou existenci nejen vhodné biotopy pro stálý výskyt, ale také krajinný prostor, ve kterém může probíhat jejich migrace a vzájemná komunikace populací. Intenzivní rozvoj sídelní, průmyslové a dopravní infrastruktury vytváří nepropustné bariéry, jenž rozdělují krajinu a populace na stále menší a menší části, které přestávají plnit své ekologické funkce. Dochází k tzv. fragmentaci krajiny, která patří v současnosti k největším rizikům pro zachování biodiverzity. Vhodnou modelovou skupinou pro návrh opatření na zachování průchodnosti krajiny jsou velcí savci. Zde byli uvažováni rys ostrovid, vlk obecný, medvěd hnědý, los evropský a jelen lesní. Prvním důvodem výběru je vlastní ochrana těchto druhů. Druhým důvodem je skutečnost, že se jedná o organismy s největšími prostorovými nároky na migraci, a tedy tam, kde bude zajištěna průchodnost krajiny pro velké savce, bude dostatečná i pro ostatní druhy lesních živočichů. Základním ochranným opatřením je vymezení částí krajiny, které mají pro výskyt a migraci druhů zásadní význam. Tyto krajinné struktury tvoří 3 vzájemně provázané kategorie: 1) Migračně významná území (MVÚ) zahrnují oblasti stálého výskytu velkých savců i prostory potřebné k migraci a chrání propustnost krajiny jako celku. Celková rozloha MVÚ je 42 % území ČR. Požadavkem je, aby hledisko zachování jejich propustnosti bylo jedním z důležitých kritérií v rámci procesů územního plánování. Intravilány obcí jsou z MVÚ vyčleněny. 2) Dálkové migrační koridory (DMK) jsou vedeny uvnitř MVÚ a představují prostory pro zajištění alespoň minimální průchodnosti krajiny. Jsou reprezentovány osou a bufferem o šířce 25 m na každou stranu (intravilány obcí jsou z DMK vyčleněny). Jsou vymezeny v místech, která jsou v současnosti stále ještě průchozí, přičemž se často jedná o poslední možnosti, kudy mohou velcí savci projít. Pokud je DMK přerušen bariérou, označuje se tato lokalita jako místo kritické. Přitom je podmínkou, že kritická místa je možné technicky reálnými prostředky zprůchodnit. Místa která jsou dnes průchozí, ale s velkým omezením, se označují jako místa problémová. Požadavkem pro ochranu DMK je, že v nich nesmí být povolovány žádné stavby, které by snížily migrační prostupnost koridoru. Celková délka DMK v ČR je 1 6 km. 3) Migrační trasy (MT) představují konkrétní technické nebo krajinné řešení ve vybraných kritických a problémových místech, zpracované v podrobném měřítku s návrhem detailních opatření. MT by měly být realizovány v rámci investiční přípravy. Vymezení MVÚ a DMK probíhalo v rámci projektu VaV na základě komplexní metodiky, která byla založena na analýze nálezových dat velkých savců, kategorizaci a popisu migračních bariér, matematických modelech krajinného potenciálu a habitatových preferencí a především rozsáhlém terénním průzkumu. Migrační bariéry jsou krajinné struktury, které brání volnému pohybu živočichů. Z hlediska migrace velkých savců je můžeme rozdělit do následujících skupin: 1) silnice a dálnic 41

42 Kapitola: Ochrana přírody a krajiny 2) železnice 3) vodní toky a vodní plochy 4) ploty a ohradníky 5) osídlení 6) bezlesí Jejich skutečná průchodnost je daná řadou technických a provozních parametrů a musí být vždy ověřována expertním posouzením na základě terénního šetření. Kromě jednotlivých bariér je významným jevem jejich kumulace. V ČR je vysoká hustota migračních bariér a do budoucnosti nejzávažnějšími z nich je výstavba sídel a průmyslových objektů ve volné krajině a rozvoj dopravní infrastruktury. Zdroj: informační leták: Migrační koridory pro velké savce v České republice, EVERNIA s.r.o., KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY Pod pojmem krajinná památková zóna, s nejčastěji užívanou zkratkou KPZ, si lze představit větší či menší území, které zahrnuje ucelené krajinné oblasti a sídelní útvary. Krajinné památkové zóny ukazují dochovanou kulturní krajinu bez výraznějších negativních zásahů do urbanistické struktury sídel či do přírodního prostředí. Jde zpravidla o vyváženou skladbou přírodních a sídelních ploch s krajinnými nebo architektonickými dominantami v panoramatických pohledech. Krajinnou památkovou zónu prohlašuje vláda České republiky formou nařízení, v němž vymezuje rozsah zóny a zároveň stanovuje podmínky pro zabezpečení její ochrany, ve vazbě na 5 zákona č. 2/1987 Sb., o státní památkové péči. OBRÁZEK 1 - KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY V JIHOČESKÉM KRAJI TABULKA 28 STAV KRAJINNÝCH PAMÁTKOVÝCH ZÓN V JIHOČESKÉM KRAJI Název stav Rok vyhlášení Rozloha (ha) Čimelicko - Rakovicko vyhlášená ,7 Libějovicko - Lomecko vyhlášená ,3 Novohradsko vyhlášená ,6 Orlicko vyhlášená ,9 Římovsko vyhlášená , Hlubocko návrh - 937,3 Chotovinsko návrh - 8,2 Chvalšinsko návrh ,6 Jemčinsko návrh , 42

43 Kapitola: Netolická obora návrh , Opalicko návrh - 756,8 Podhůří Blanského lesa návrh ,8 Ratibořské Hory Stará Vožice návrh ,8 Rožmbersko návrh , Štěkeňsko návrh ,9 Vitorazsko návrh - 894,4 Vyhlášené krajinné památkové zóny zasahují na území 5 ORP České Budějovice, Písek, Prachatice, Trhové Sviny a Vodňany, přičemž největší podíl správního území ORP je pokrytý u ORP Trhové Sviny (téměř 14,5 %). Navržené krajinné památkové zóny, získané od regionálního pracoviště NPÚ v Českých Budějovicích, zasahují na území 11 ORP, přičemž největší podíl je u ORP České Budějovice. TABULKA 29 - KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY V JEDNOTLIVÝCH ORP JIHOČESKÉHO KRAJE Rozloha ORP (km 2 ) Vyhlášené KPZ Navržené KPZ Rozloha (km 2 ) Podíl (%) Rozloha (km 2 ) Podíl (%) Jihočeský kraj 158,1 1,74 1, 377,75 3,76 Blatná 278,6 České Budějovice 923,7 1,28,14 115,77 12,53 Český Krumlov 113,9 12,9 9,3 Dačice 471,7 Jindřichův Hradec 933,7 3,73 3,29 Kaplice 484,7 12,2 2,48 Milevsko 385,1 Písek 741,8 12,26 1,65,1 Prachatice 839,5 5,21,62 25, 2,98 Soběslav 324,1,2,1 Strakonice 574,2 18,41 3,21 Tábor 12,3 64,25 6,41 Trhové Sviny 452,4 65,48 14,47 4,65 1,3 Třeboň 538,3 4,8,89 Týn nad Vltavou 262,4 Vimperk 535,4 Vodňany 179,2 16,52 9,22 43

44 Kapitola: Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa 2.5. ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND CHARAKTERISTIKY ZEMĚDĚLSTVÍ V JČK Zemědělství, lesnictví a rybářství, které je tradičním a charakteristickým odvětvím hospodářství Jihočeského kraje, se významně podílí na údržbě a tvorbě jihočeské krajiny. Má zásadní vliv na zachování venkovského prostoru, obnovu vesnic a jejich budoucí ekonomický rozvoj. V zemědělství je zaměstnáno 5,4 % ekonomicky aktivních obyvatel Jihočeského kraje. Zemědělství obhospodařuje plochu 492,5 tis. ha zemědělské půdy, která představuje 49 % rozlohy Jihočeského kraje. Mírný pokles výměry zemědělské půdy je přirozený a odpovídá záborům. Výraznějším trendem je úbytek orné půdy a nárůst luk a pastvin. Orná půda zaujímá 316,2 tis. ha (31,4 % rozlohy Jihočeského kraje) a trvalé travní porosty 161,7 tis. ha (16,1 % rozlohy Jihočeského kraje). TABULKA 3 - VÝMĚRY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY V JEDNOTLIVÝCH ORP JIHOČESKÉHO KRAJE ZA ROK 29 Zemědělská půda (ha) Nezemědělská půda (ha) celkem orná půda zahrady, trvalé celkem lesní vodní zastavěné ostatní ovocné sady travní porosty pozemky plochy plochy Jihočeský kraj , , , , , , , , ,4 Blatná , ,5 415, ,2 1.91, , ,8 367, , Č. Budějovice , , , , , ,7 6.72, , ,3 Č. Krumlov , ,9 788, , , 54.55,4 6.25,3 558, ,4 Dačice , ,2 523,8 5.15, , ,8 877,8 441, ,6 Jindř. Hradec 45.37, ,8 983, , , , ,6 843, , Kaplice 2.23, ,6 29, , , ,7 741,1 236, 3.784, Milevsko , ,1 576, , , , ,2 486, 2.177, Písek , , , , , , ,4 1.36, ,9 Prachatice 33.88, , , ,7 5.86, , , 546, ,3 Soběslav , ,7 592, , , , ,3 432, ,6 Strakonice , , , , , , ,9 84, ,6 Tábor 59.46, 44.11,7 1.91, , , , ,2 1.49, 6.966,2 Trhové Sviny , ,5 58, , , , ,7 353, ,6 Třeboň , ,1 475, , , , ,1 49, ,3 Týn nad Vlt , ,1 441,3 2.85, , , 643,9 34, ,7 Vimperk , ,5 355, , , ,4 29,8 281, ,4 Vodňany 11.46, ,3 912, , , ,3 783,5 268, ,5 44

45 Kapitola: Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Od roku 23 mají zemědělci povinnost registrovat užívanou půdu v Evidenci využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů (dále též jen LPIS ), kterou vede ministerstvo zemědělství. Tato evidence je vedena v digitální formě v členění na půdní bloky a díly půdních bloků na podkladě ortofotomap. Tato evidence je povinná pro všechny žadatele o dotace. LPIS vznikal na základě zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, na přelomu let 23 a 24. Půda neregistrovaná v půdních blocích je zemědělská půda užívaná pro hobby produkci nebo samozásobení, ale v případě velkých diferencí mezi registrem půdních bloků a katastrem nemovitostí je to nejspíše půda opuštěná a neobdělávaná. V rámci evidence půdy LPIS bylo v Jihočeském kraji obhospodařováno ha zemědělské půdy (stav k ). Z toho představuje 6,2 % orná půda a 39,3 % travní porosty. V evidenci půdy dle uživatelských vztahů, která dává pravdivější obraz využití půdy než údaje z katastru nemovitostí, je patrný nárůst ploch TTP na úkor orné půdy. Vyšší zornění v rámci Jihočeského kraje je v centrální, severní a východní části kraje. Dále se v registru evidují kromě orné půdy a trvalého travního porostu další druhy pozemku chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad, lesní pozemek a také pěstované porosty na nich (rychle rostoucí dřeviny, školky, zelinářská zahrada apod.). TABULKA 31 - VÝMĚRA OBHOSPODAŘOVANÉ PŮDY DLE LPIS V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 26, 27, 211 Orná půda (ha) Travní porost (ha) Ovocný sad (ha) Porost RRD (ha) Jiná kultura (ha) Zalesněno (ha) Celkem (ha) Únor Duben Květen Zdroj: LPIS, registr půdy V zemědělství převažuje v rostlinné výrobě pěstování obilovin, olejnin a pícnin, významná je též produkce brambor. V živočišné výrobě se jedná především o chov skotu a prasat. Celkově se zde vytváří zhruba 1,5 % zemědělské produkce celé republiky. Dlouholetou tradici má v kraji rybníkářství. Celková plocha rybníků, v nichž se chovají ryby, se pohybuje kolem 25 ha. Vytváří se v nich polovina produkce ryb České republiky, významný je také podíl v chovu vodní drůbeže (kachen a hus). Zdroj: Český statistický úřad, OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Plošná ochrana půdy je definována ustanoveními zákona č. 183/26 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. Zábor půd, především pro stavební účely je většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně zabraňuje plnění funkcí půdy. Zábory půd patří podle závěrů dokumentu Politika ochrany půdy EU mezi nejzávažnější procesy poškozující půdní fond jako celek. Pro nezemědělské účely je nutno co nejméně používat zemědělskou půdu, navržené odnětí ZPF v nezbytných případech je třeba zdůvodňovat, přitom je nutno co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické poměry v území a zemědělskou cestní síť. Dále je třeba co nejméně ztěžovat obhospodařování ZPF a po ukončení stavby nebo jiné nezemědělské činnosti rychle provést úpravu či rekultivaci dotčené půdy. Do 1. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do 2. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. V rámci Jihočeského kraje je zařazeno v rámci první třídy ochrany zemědělského půdního fondu 99 26,7 ha (2,1 %) zemědělské půdy. Dalších ,1 ha (23,9 %) je zařazeno do druhé třídy ochrany. Nejvyšší zastoupení I. třídy ochrany se nachází v ORP Tábor, Jindřichův Hradec, Dačice, Český Krumlov, Kaplice. Vysoký podíl II. třídy ochrany lze nalézt v ORP Tábor, Písek, České Budějovice, Strakonice, Jindřichův Hradec. Mezi jednotlivými obcemi však existuje vysoká variabilita. Z hlediska trvalé udržitelnosti je problematické, že velká část zemědělské půdy s vysokou třídou ochrany se nachází v okolí větších obcí, kde existuje největší tlak na vyjmutí půdy ze zemědělského půdního fondu. 45

46 Kapitola: Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa TABULKA 32 - VÝMĚRA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY I. A II. TŘÍDY OCHRANY V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE I. třída ochrany II. třída ochrany I. + II. třída výměra (ha) podíl (%) výměra (ha) podíl (%) výměra (ha) podíl (%) Jihočeský kraj 99 26,7 17, ,1 2, ,8 37,95 Blatná 1 636,8 8, ,7 28, ,4 37,55 České Budějovice 5 382,7 9, ,1 17, ,9 26,8 Český Krumlov 8 629,9 18, ,2 9, , 27,85 Dačice 8 859,6 28, ,3 21, ,8 5,9 Jindřichův Hradec ,5 22,36 8 4,2 16, ,7 38,39 Kaplice 7 518,1 3,9 2 85,8 8, ,9 39,47 Milevsko 2 759, 1, ,9 27, ,8 38,8 Písek 3 717,8 8, ,7 28, ,4 36,35 Prachatice 5 538,7 14, ,8 19, ,6 33,2 Soběslav 5 595,1 25, ,2 32, ,3 57,76 Strakonice 5 575,8 13, 1 29,1 23, ,9 36,38 Tábor , 33, ,6 22, ,5 56,13 Trhové Sviny 2 585,2 1, ,4 14, ,5 24,9 Třeboň 321,1 1, ,1 17, ,2 18,59 Týn nad Vltavou 1 157,5 6, ,5 43,57 9 1, 5, Vimperk 2 776, 14, ,6 11, ,7 25,78 Vodňany 2 669, 2, , 25, ,1 46,51 Zdroj: data ÚAP, poskytovatel KÚ OZZL (ÚHÚL, Brandýs nad Labem) PŘEDPOKLÁDANÉ STŘETY V ÚZEMÍ Záměry uvedené v rozpracovaných Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje předpokládají, že se pro investiční záměry využije 814 ha zemědělské půdy v první třídě ochrany a 1 79 ha zemědělské půdy v druhé třídě ochrany. Celkem tedy ha zemědělské půdy s nejvyšší ochranou. Z celkové výměry půdy to představuje v daných třídách ochrany,4 % v I. třídě a,5 % v II. třídě. Pozn.: výpočty byly provedeny z údajů uvedených v odůvodnění návrhu ZÚR JČK (stav ke dni ). POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA PŘÍRODNÍ LESNÍ OBLASTI Základní přírodní charakteristiky včetně zhodnocení ekologických funkcí a střetů zájmů jsou obecně vyhodnoceny v rámci lesnické biogeografické rajonizace přírodních lesních oblastí (dále PLO ) jako trvalých přírodních rámců nezávislých na správním rozdělení. PLO, jsou oblasti s příbuznými přírodními podmínkami vývojově spolu souvisejícími, charakter každé oblasti je dán geomorfologií, makroklimatickými podmínkami, vegetačními poměry (zastoupení vůdčích dřevin) a specifickými vlastnostmi. V jihočeském kraji se nachází: PLO 1 Středočeská pahorkatina, PLO 12 Předhoří Šumavy a Novohradských hor, PLO 13 Šumava, PLO 14 Novohradské hory, PLO 15a Jihočeské pánve Budějovická pánev, PLO 15b Jihočeské pánve Třeboňská pánev, PLO 16 Českomoravská vrchovina, PLO 33 Předhoří Českomoravské vrchoviny. Podle druhové skladby lesa je Jihočeský kraj charakterizován obdobnou strukturou jako další české kraje s nejvyšší lesnatostí. Rozhodující podíl lesů tvoří v kraji lesy jehličnaté, na které připadá více než 86 % lesních porostů. Podíl listnatých lesů pak představuje zbývajících 13 % (když na holinu připadá z celkové lesní plochy zanedbatelné 1 %) a je tak jen zhruba poloviční než průměr za celou Českou republiku. Přestože zastoupení jehličnatých lesů je v kraji druhé nejvyšší (po kraji Vysočina), nejsou rozdíly proti ostatním českým krajům zase tak výrazné (s výjimkou Hl. města Praha, kraje Středočeského ale také kraje Ústeckého). Z hlediska střednědobého vývoje (od roku 2) se struktura lesů dále mění mírně ve prospěch listnatých lesů. To se týká jak kraje samotného, tak i ostatních regionů, tedy samozřejmě i průměru za celou republiku. Zdroj: Český statistický úřad, data z roku 27 46

47 Kapitola: Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa TABULKA 33 - LESNATOST V JEDNOTLIVÝCH ORP JIHOČESKÉHO KRAJE výměra lesa (ha) Lesnatost (%) Jihočeský kraj 384.4,4 38,2 Blatná 6.894,7 24,8 České Budějovice ,5 29,1 Český Krumlov ,9 5,2 Dačice 15.17,7 32,2 Jindřichův Hradec ,5 38, Kaplice ,8 48,6 Milevsko ,3 3,5 Písek ,7 34,5 Prachatice 42.16, 5,2 Soběslav 8.221,1 25,4 Strakonice ,7 21,3 Tábor 3.813,7 3,7 Trhové Sviny ,1 41,5 Třeboň 25.33,5 47, Týn nad Vltavou 7.366,4 28,1 Vimperk 32.89,8 61,4 Vodňany 4.144,8 23,1 Lesnatost jednotlivých ORP v rámci kraje se však značně liší, nejvyšší je v ORP Vimperk (61,4 %), ORP Český Krumlov (5,2 %), Prachatice (5,2 %) a nejnižší je v ORP Strakonice (21,3 %), Vodňany (23,1 %) a ORP Blatná (24,8 %). Zdroj: ÚAP, poskytovatel KÚ OZZL (ÚHÚL, Brandýs nad Labem) ANALÝZA VLASTNICKÝCH VZTAHŮ POZEMKŮ URČENÝCH K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA (PUPFL) TABULKA 34 - VLASTNICKÉ VZTAHY PUPFL V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 29 por. půda (ha) por. půdy kraje (%) 1x Státní lesy: ,59 1 z toho: LČR s. p ,52 11 vojenské lesy a statky ,76 12 lesy MŽP (NP) ,64 13 krajské lesy (střední školy aj.) 1 364,37 14 ostatní 72,2 15 lesy MŽP (AOPK) 133,4 19 původní státní 946,26 3 Právnické osoby 9 2,66 4 Obecní a městské lesy , 5 Lesy církevní a náboženských společenstev 115,3 6 Lesní družstva a společnosti 88,24 7 Lesy ve vlastnictví fyzických osob ,49 9 Ostatní (nezařazené) lesy, CELKEM , Zdroj: Národní lesnický program, stav k % LČR s.p. 22% vojenské lesy a statky lesy MŽP (NP) % % 45% krajské lesy (střední školy aj.) ostatní lesy MŽP (AOPK) původní státní (**) Právnické osoby 18% Obecní a městské lesy Lesy církevní a nábož.spol. 3% % % % % 7% 5% Lesní družstva a společnosti Lesy ve vlastnictví fyzických osob Ostatní (nezařazené) lesy GRAF 5 - VLASTNICKÉ VZTAHY PUPFL V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 29 47

48 Kapitola: Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa KATEGORIZACE LESŮ Podle lesního zákona č. 289/1995 Sb., ve znění následujících předpisů se veškeré lesy člení podle převažujících funkcí do tří kategorií, a to na lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. 6 Podíl jednotlivých kategorií v rámci kraje udává následující tabulka. TABULKA 35 - PLOŠNÉ VYMEZENÍ LESŮ V JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍCH kód kategorie subkategorie plocha (ha) 1 hospodářské Lesy nezařazené v kategorii lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení 31 68,8 21a lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích 6 374,4 21b ochranné vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy a lesy na exponovaných hřebenech 139,9 21c lesy v klečovém lesním vegetačním stupni, 31a lesy v pásmu hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně 755,4 31b lesy v ochranném pásmu zdrojů přírod. léčivých a stolních minerálních vod 261,2 31c lesy na území NP a NPR 29 8,9 32a lesy v 1. zónách CHKO, lesy v PR a přírodních památkách 6 814,3 32b lázeňské lesy, 32c zvláštního příměstské a další lesy se zvýšenou funkcí rekreační 2 994, 32d určení lesy sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce 1 43,2 32e lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou 3 915, 32f lesy pro zachování biologické různorodosti ,5 32g lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích 6 6,5 32h lesy, kde jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření ,1 Zdroj: data ÚAP, poskytovatel KÚ OZZL (ÚHÚL, Brandýs nad Labem) Největší plochu lesů v rámci kraje zaujímají lesy zařazené do kategorie 1 lesy hospodářské, a to 31 68,8 ha. Lesy zvláštního určení zaujímají plochu 6 514,3 ha a lesy zvláštního určení jsou na území Jihočeského kraje na ploše 84 1,1 ha. TABULKA 36 - VÝMĚRA LESŮ DLE KATEGORIZACE (SUBKATEGORIE 1, 21A, 21B, 31A, 31B, 31C V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 21 lesy hospodářské lesy ochranné lesy zvláštního určení 1 21a 21b 31a 31b 31c Blatná 6 611,2 České Budějovice ,1 41,1 131,9 Český Krumlov 35 43,3 1 61,5 31, ,2 Dačice 14 56,1 31,1 32,8 Jindřichův Hradec ,1 131,1 67,3 Kaplice 2 422,5 347,7 262,6 11,7 Milevsko 1 593, 121,3 4,9 Písek ,3 25,5 4,3 Prachatice ,3 748,9 12,3 16, ,9 Soběslav 7 794,6 3,2 25,8 Strakonice 12 24,2 14,7 Tábor 28 76,4 98,9 4,9 Trhové Sviny , 965,9 189,9 196, Třeboň , 1 439,6 2,8 867,9 Týn nad Vltavou 6 828,9 14,2 1,6 Vimperk ,8 261, 127, ,2 Vodňany 3 89,7 6,7 1,7 Zdroj: data ÚAP, poskytovatel KÚ OZZL (ÚHÚL, Brandýs nad Labem) 6 Lesy ochranné - dominuje mimoprodukční funkce, vyloučení intenzivních zásahů, omezení se na nezbytné pěstební zásahy "jemnou" formou; produkce dřevní hmoty je podružná, lesy zvláštního určení - významné jsou mimoprodukční funkce lesa, vyžadující upravený způsob hospodaření s ohledem na subkategorii, ale též celkově na životní prostředí; dochází zde ke zdůraznění vztahů lesa k celospolečenským zájmům a jejich obhospodařování musí být zaměřeno k uchování mimoprodukčních funkcí lesa, i když není vyloučena produkce dřevní hmoty, lesy hospodářské - mají funkci produkční, nutno dodržovat princip trvale obnovitelného zdroje dřevní hmoty. 48

49 Kapitola: Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa TABULKA 37 - VÝMĚRA LESŮ DLE KATEGORIZACE (SUBKATEGORIE 32A - 32H) V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 21 lesy zvláštního určení 32a 32c 32d 32e 32f 32g 32h Blatná 29,1 254,4 České Budějovice 184,2 1 23,9 561, , ,6 97,4 Český Krumlov 2 55, 26, ,3 2 53, ,7 Dačice 36,8 74, 28,1 535,8 Jindřichův Hradec 39,9 17, ,9 175, 13,8 Kaplice 257,3 146, ,7 8,9 Milevsko 165,1 33,8 83,9 Písek 159,6 465,4 659,8 317,2 994,1 388,9 118,4 Prachatice 816, 8, 625,5 272, ,5 17,1 Soběslav 94,3 84,9 74,8 Strakonice 97,1 95,5,6 16,2 Tábor 72,8 58,3 287,8 644,3 116, 42,9 Trhové Sviny 296,9 3, 18, ,8 3,5 Třeboň 884,7 129,9 8,1 942,5 142,5 Týn nad Vltavou 19,6 117,9 376,2 Vimperk 1 119,6 27,3 732,2 379, ,8 239,1 2,1 Vodňany 3,5 22,2 17,3 22,8 Zdroj: data ÚAP, poskytovatel KÚ OZZL (ÚHÚL, Brandýs nad Labem) TABULKA 38 - PROCENTUÁLNÍ PODÍL JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍ LESA NA ÚZEMÍ ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 21 plocha lesa (ha) 1 21a 21b 31a 31b 31c 32a 32c 32d 32e 32f 32g 32h Blatná 6.894,7 95,9,4 3,7 České Budějovice ,5 79,2,2,5,7 4,6 2,1 5,4 8,,4 Český Krumlov ,9 61,8 2,8,1 2,7 3,6,5 2, 4,5 25,5 Dačice 15.17,7 96,,2,2 2,,5,2 3,5 Jindřichův Hradec ,5 94,7,4,2 1,1,1 4,5,5,4 Kaplice ,8 86,6 1,5 1,1,4 1,1,6 9,7,3 Milevsko ,3 9,3 1, 1,4,3 7,1 Písek ,7 87,6 1,,6 1,8 2,6 1,2 3,9 1,5,5 Prachatice 42.16, 56,6 1,8 36, 1,9 1,5,6 3,9 Soběslav 8.221,1 94,8 3,7 3,1 1,1 1,,9 Strakonice ,7 98,2,1,8,8,1 Tábor 3.813,7 93,2,3,2 1,6,9 2,1,4 1,4 Trhové Sviny ,1 82,5 5,1 1, 1, 1,6,1 12,5 Třeboň 25.33,5 85,1 5,7 3,4 3,5,5 3,7,6 Týn nad Vltavou 7.366,4 92,7,2,1,3 1,6 5,1, Vimperk 32.89,8 51,5,8,4 36,4 3,4,1 2,2 1,2 8,2,7 Vodňany 4.144,8 93,9,2,7,5 4,1,6 Zdroj: data ÚAP, poskytovatel KÚ OZZL (ÚHÚL, Brandýs nad Labem) 49

50 Kapitola: Veřejná dopravní a technická infrastruktura 2.6. VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Pro hodnocení tohoto jevu na území Jihočeského kraje byla využita řada analytických a koncepčních materiálů, především Statistická ročenka Jihočeského kraje 21, Program rozvoje Jihočeského kraje , Akční plány rozvoje kraje a Ročenka dopravy 29. Dále byly zapracovány některé úkoly a priority v rozvoji dopravní infrastruktury ČR a Jihočeského kraje, vymezené v Politice územního rozvoje České republiky 28 (u koridorů, kde je použito označení dle PÚR 28 je toto vyznačeno symbolem*) SILNIČNÍ DOPRAVA MULTIMODÁLNÍ KORIDORY, DÁLNICE, RYCHLOSTNÍ KOMUNIKACE Území Jihočeského kraje protíná severojižní dopravní osa mezinárodního významu. V souladu s mezinárodními smlouvami byl v PÚR 28 vymezen multimodální koridor M1* jako propojení multimodálního koridoru IV. a X. 7, který v sobě zahrnuje územní koordinaci koridorů konvenční železniční dopravy C-E551*, dálničního a silničního koridoru D3* a R3*, splavnění Vltavy do Českých Budějovic VD5*, plochu mezinárodního letiště L3* České Budějovice a veřejného logistického centra VLC* Českobudějovicko. V rámci PÚR 28 byl uložen i úkol 82 (M1*) V rámci koridoru řešit koordinaci umístění rozvojových záměrů.. Tyto úkoly byly promítnuty do ZÚR JČK. Trasy koridorů vymezené v PÚR 28, jsou znázorněny v následujícím obrázku. OBRÁZEK 11 - PÚR 28 TRANSEVROPSKÉ MULTIMODÁLNÍ KORIDORY (TEMMK) Hlavním předpokladem pro napojení kraje na evropskou a celorepublikovou dopravní síť v rámci multimodálního koridoru M1* (X.) je dobudování dálnice D3 (E55) na trase Praha Tábor České Budějovice Dolní Třebonín 8 a rychlostní silnice R3 (E55) na trase Dolní Třebonín Kaplice Dolní Dvořiště státní hranice (-Linec), jež by umožnila napojení Jihočeského kraje na rakouské dálnice a rychlostní silnice 8. Dále již byla zahájena výstavba částí rychlostní silnice R4 (I/4) v úseku Skalka Nová Hospoda (I/2 Písek/Strakonice) 9. V návaznosti na rychlostní silnici R4 byl dále v PÚR 28 vymezen koridor silnice I/4 (S3*) v trase Nová Hospoda Strakonice Vimperk Strážný hranice ČR/SRN ( Pasov). V rámci PÚR 28 byl uložen i úkol 112 (S3*) Prověřit proveditelnost rozvojového záměru v úseku Nová Hospoda Strakonice a prověřit účelnost řešení kapacitní silnice jako R. Rozvoj silniční sítě, vymezený v PÚR 28, je znázorněn v následujícím obrázku. Dále byl uložen i důležitý úkol 122 (S13*) pro MMR ČR v součinnosti s MD ČR, MŽP ČR a dotčenými kraji Prověřit účelnost a možnosti paralelního 7 Jedná se o tzv. Panevropské dopravní koridory (I. X.) schválené v rámci Evropská konference ministrů dopravy CEMT (nejen členských zemí EU) na Krétě (1994) a v Helsinkách (1997) též Krétské nebo helsinské koridory. V PÚR 28 jsou označeny jako TEMMK viz obrázek. Tyto rozvojové koridory jsou zatím odlišné od tzv. Transevropské dopravní sítě (TEN-T), která stanovuje hlavní trasy v Evropské unii. PÚR 26 požadovala prověřit možnost zařazení koridoru M1* do sítě transevropských multimodálních koridorů jako větev X. koridoru. To se doposud nepodařilo. 5

51 Kapitola: Veřejná dopravní a technická infrastruktura jižního spojení západ-východ v termínu do konce roku 211. Důvodem je předpokládaný růst dopravního zatížení mezi kraji Karlovarským, Plzeňským, Jihočeským, Vysočinou, případně Jihomoravským a snaha zajistit alternativní západovýchodní propojení, které by částečně převedlo dopravu z dnes již přetížené dálnice D1. PÚR 28 vymezuje mimo jiné v textové části záměr S13* jako alternativní spojení západní hranice ČR s východem v území jižně od D1. Dle výsledků dílčích projektů, které Jihočeský kraj v období posledních dvou let nechal zpracovat odbornými projekčními a konzultačními společnostmi (SoNorA, Koncepce optimalizace dopravní sítě na území Jihočeského kraje), je přirozeným dopravním tokem s největšími dopravními zátěžemi dopravní spojení: A) po silnici I/2, I/34 (Plzeň D5 ) hr. kraje Blatná Nová Hospoda (R4) Písek České Budějovice Třeboň Jindřichův Hradec hr. kraje ( D1 Humpolec/Jihlava) případně: B) po silnici I/22, I/2, I/34 (Plzeň D5 ) hr. kraje Strakonice (I/4) Vodňany České Budějovice Třeboň Jindřichův Hradec hr. kraje ( D1 Humpolec/Jihlava) Jihočeský kraj pokládá na základě zpracované studie za prioritní spojení v ose Plzeň (D5) I/2 České Budějovice I/34 Humpolec (D1) Jihlava (Brno), které dopravně napojuje podstatnou část území Jihočeského kraje včetně jeho metropole města České Budějovice Tyto trasy 1. Generují největší podíl dopravy včetně tranzitní dopravy a jsou páteřní trasou v dopravním spojení České Budějovice Plzeň (D5), České Budějovice Humpolec (D1)/Jihlava. 2. Nejlépe splňují podmínku PÚR 28 požadavku převedení zvýšeného dopravního zatížení mezi dotčenými kraji a krajskými centrálními aglomeracemi, tj. vazby Plzeňský kraj Jihočeský kraj kraj Vysočina, resp. Plzeň České Budějovice Humpolec/Jihlava. 3. Napojují největší počet městských aglomerací v Jihočeském kraji včetně českobudějovické aglomerace. 4. Napojují lépe příhraniční okresy na kapacitní silnici a tím zásadně zlepšují dostupnost pro návštěvníky (rozvoj podnikání a cestovního ruchu) i mobilitu obyvatel (zaměstnanost). 5. Kopírují trasy, na které mají být vybudovány prioritní obchvaty na silnicích I. tříd v Jihočeském kraji (přeložka Strakonice, obchvat Dasné a Češnovice, obchvat Českých Budějovic Severní spojka, obchvat Lišova a Štěpánovic), a tedy nejlépe splňují podmínku maximálního možného využití stávajících silnic I. tříd a ekonomické efektivity vložených investic. 6. Leží v trase mezinárodních silnic E49 (hr. kraje Písek - ČB Třeboň), E551 (ČB Třeboň JH hr. kraje) dle dohody AGR. 7. Efektivně napojují regionální letiště s mezinárodním provozem České Budějovice (tyto trasy prochází středem zájmového území letiště). Z pohledu mezinárodních silničních tras se jedná na území JČK jednak o trasy dle dohody AGR 9 a současně o trasy zařazené v síti TEN-T 1, jejichž průběh je znázorněn v příslušném kartogramu. Dle dohody AGR 8 Zatím byly vybudovány pouze úseky Tábor - Chotoviny v délce 9 km a Chotoviny Mezno (cca 6,8 km, v provozu od prosince 27), od října 28 je ve výstavbě úsek Tábor Veselí nad Lužnicí (25 km) s plánovaným uvedením do provozu v r. 212, dokončení výstavby dálnice se předpokládá v roce 217 (ve Středočeském kraji až v roce 224). 8 Stavba R3 není zahrnuta do plánu Ministerstva dopravy ČR, dokumentu nazvaného Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje ČR do roku 225 (Superstrategie green paper) (dále jen Superstrategie ) ve skupině finančně pokrytých staveb do roku 225, s ohledem na probíhající stavbu rychlostní komunikace S1 na rakouském území by nebylo dosaženo propojení s českou sítí. 9 Zatím je vybudována pouze v úseku Praha Skalka (Středočeský kraj). Na území Jihočeského kraje je dokončena v úseku Nová Hospoda Třebkov - Mirotice (8 km), plánována je stavba úseku Čimelice Mirotice v Jihočeském kraji (8,5 km, v létech ) a úseku Skalka křiž. II/118 ve Středočeském kraji (4,8 km, v létech ). Ostatní úseky nejsou zahrnuty do plánu finančně pokrytých staveb Superstrategie. 9 Evropská dohoda o hlavních silnicích s mezinárodním provozem (AGR), Ženeva, (publikace: 26/1987 Sb.) přijatá v rámci Evropské hospodářské komise OSN (UNECE). 1 TEN-T síť vymezuje Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (ministrů dopravy) č. 1692/96/ES ( ) ve znění rozhodnutí č. 1346/21/ES ( ) a č. 884/24/ES ( ). Současně je vymezení sítě TEN-T součástí přístupové smlouvy ČR k EU (k 1. květnu 24). 51

52 Kapitola: Veřejná dopravní a technická infrastruktura prochází územím kraje silnice s mezinárodním provozem E55, E49 a E551, do sítě TEN-T je zařazena pouze trasa dálnice D3 a rychlostní silnice R3. SILNICE I., II. A III. TŘÍDY Silniční síť Jihočeského kraje činila k celkem 6 128,8 km silnic a dálnic, z toho pouze 15,4 km činil úsek dálnice D3 a jen 653,7 km silnic I. třídy, což je zhruba pouze 1,7 % z celkové délky silniční sítě. Jedním z důvodů je i příhraniční poloha kraje s rozsáhlými horskými oblastmi, ve kterých převažují silnice III. třídy, jež představují 62,1 % délky silniční sítě kraje. Hustota silniční sítě v přepočtu k rozloze území se ve srovnání s ostatními kraji pohybuje na 12. místě a činí 6,9 km na 1 km 2. Délka silniční sítě ve vztahu k počtu obyvatel činí cca 9,6 km na 1 obyvatel a je naopak vysoko nad republikovým průměrem (o 8 %) a znamená značné náklady na její údržbu. Přesto tato charakteristika zůstává plně srovnatelná se sousedním krajem Vysočina či krajem Plzeňským a souvisí se značnou rozdrobeností sídelní struktury a vůbec nejnižší hustotou obyvatelstva v mezikrajovém porovnání. Pro následující období jsou jako hlavní směry rozvoje silniční sítě vymezeny zejména postupné zlepšování parametrů stávajících silnic I., II. a III. třídy, včetně přeložek, obchvatů měst a obcí, a rozšíření nevyhovujících úseků. Budování obchvatů a přeložek na sinicích I. třídy je v současnosti zásadně závislé na konečném obsahu dokumentu MD ČR Superstrategie, který zahrnuje seznamy finančně pokrytých a nepokrytých staveb do roku Vzhledem k délce silniční sítě bude primárně věnována pozornost zlepšení stavebního a dopravně technického stavu vybraných silnic II. a III. třídy, které byly Jihočeským krajem zařazeny do tzv. páteřní a základní sítě Jihočeského kraje a které hrají dle výsledků multikriteriální analýzy rozhodující úlohu v úrovni kvality dopravy na území kraje. Pozornost bude dále systematicky věnována odstranění kolizních míst a úseků z hlediska bezpečnosti silničního provozu. OBRÁZEK 12 - PÚR 28 - DOPRAVA SILNIČNÍ DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST Ke zlepšení dopravní obslužnosti bude realizováno zlepšení přestupních návazností mezi linkovou osobní a železniční dopravou i v rámci těchto dopravních módů. Pro zajištění udržitelnosti financování veřejné dopravy bude v případě nízké frekvence cestujících nahrazována železniční doprava silniční dopravou a postupně zaváděna malokapacitní vozidla a doprava na zavolání. Bude podporováno zavádění integrovaných dopravních systémů veřejné dopravy ve vybraných lokalitách s cílem vytvoření celokrajského integrovaného dopravního systému. Podporou systémů veřejné dopravy, včetně 11 Seznam finančně pokrytých staveb na silnicích I. třídy v současnosti (3/211) předpokládá do r. 225 vybudování obchvatů, resp. přeložek Čimelice Krsice na I/4, resp. R4 ( ), Lišov na I/34 ( ), Strakonice na I/22 ( ) a Dasný a Češnovice na I/2 ( ) a Chýnov na I/19 (216) 52

53 Kapitola: Veřejná dopravní a technická infrastruktura modernizace vozového parku, by byly vytvořeny předpoklady ke zpomalení růstu individuální automobilové dopravy. TABULKA 39 - HUSTOTA DÁLNIC, RYCHLOSTNÍCH SILNIC A SILNIC I. TŘÍDY V ORP JIHOČESKÉHO KRAJEV ROCE 211(ANALÝZA GIS) Rozloha ORP (km 2 ) Dálnice + rychlostní silnice + silnice I. třídy (km) Hustota dálnic + rychlostních silnic + silnic I. třídy (km/km 2 ) Jihočeský kraj ,9,7 Blatná 279 2,68,7 České Budějovice ,52,9 Český Krumlov ,99,4 Dačice 472 7,35,2 Jindřichův Hradec ,74,8 Kaplice ,6,5 Milevsko 385 3,14,8 Písek ,34,12 Prachatice ,44,4 Soběslav ,25,8 Strakonice ,71,1 Tábor 12 75,34,8 Trhové Sviny 452 Třeboň ,1,1 Týn nad Vltavou 262 Vimperk ,62,7 Vodňany 179 2,78,12 TABULKA 4 - HUSTOTA SILNIC II. TŘÍDY V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 211(ANALÝZA GIS) Rozloha ORP (km2) Silnice II. třídy (km) Silnice III. třídy (km) Hustota silnic II. a III. třídy (km/km2) Jihočeský kraj , ,73,54 Blatná ,62 125,38,62 České Budějovice ,76 42,28,6 Český Krumlov ,3 275,21,35 Dačice ,57 174,4,69 Jindřichův Hradec ,73 378,87,55 Kaplice ,7 157,55,44 Milevsko ,8 178,2,63 Písek ,8 271,38,49 Prachatice ,68 265,51,48 Soběslav ,99 151,17,65 Strakonice ,78 332,5,71 Tábor 12 27,52 433,46,64 Trhové Sviny ,89 173,4,55 Třeboň ,43 142,61,38 Týn nad Vltavou , 125,8,78 Vimperk ,43 122,5,39 Vodňany ,17 85,13,71 HRANIČNÍ PŘECHODY V rámci Cíle 3 - Evropská územní spolupráce přeshraniční část se rozvíjí spolupráce na česko-rakouské a česko-bavorské hranici. Na území Jihočeského kraje působí dva euroregiony Euroregion Silva Nortica a Euroregion Šumava. Intenzívní přeshraniční vztahy s Horním a Dolním Rakouskem a Dolním Bavorskem mají zásadní význam pro rozvoj Jihočeského kraje. Místa pro překračování státních hranic jsou jednak charakteru silničních a železničních hraničních přechodů a jednak míst na turistických stezkách. Před vstupem do Schengenského prostoru existovalo 41 hraničních přechodů, z toho 29 na turistických stezkách, 1 silničních a 2 železniční. Cílem je jejich počet v případě silničních a turistických přechodů dále rozšířit. V průběhu roku 26 činil počet osobních automobilů přijíždějících na území kraje cca 3 mil. V průběhu roku 26 činil počet osobních automobilů přijíždějících na území kraje cca 3 mil. a téměř 3 tisíc autobusů a o něco méně použilo přechody k opuštění našeho území. Počty vjezdů a výjezdů jsou u jednotlivých přechodů značně diferencované. 53

54 Kapitola: Veřejná dopravní a technická infrastruktura ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA KORIDORY KONVENČNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY V souladu s evropskými dohodami byl v PÚR 28 v rámci multimodálního koridoru M1* vymezen jako součást modernizace IV. tranzitního železničního koridoru ČR jeho úsek Praha Benešov - Veselí nad Lužnicí - České Budějovice - Horní Dvořiště-hranice ČR (-Linec). Jeho cílem je zabezpečit naplnění prioritního projektu sítě TEN-T č , zaměřeného na zlepšení kvality a bezpečnosti železniční infrastruktury. V rámci IV. tranzitního železničního koridoru ČR se jedná o koridor C-E551* Praha Benešov Veselí nad Lužnicí České Budějovice Horní Dvořiště hranice ČR (-Linec). Dle vnitrostátního číslování se jedná o tratě č. 221 Praha Benešov, č. 22 Benešov České Budějovice a č. 196 České Budějovice Horní Dvořiště (-Summerau). Realizací staveb budou vytvořeny předpoklady pro zvýšení rychlosti a kapacity železničního koridoru v ose sever jih umožňující tranzitní dopravu přes ČR v nejkratší ose od Baltského k Jaderskému moři a dále pro rozvoj dálkové i regionální osobní dopravy. Dále se v PÚR 28 ukládá příprava koridorů ŽD4* a ŽD5* s cílem vytvoření podmínek pro zvýšení rychlosti a zkapacitnění (zdvoukolejnění) železničních koridorů, zařazených do sítě TEN-T, tj. pro tratě Plzeň Strakonice České Budějovice České Velenice hranice ČR (-Vídeň) a dále Veselí nad Lužnicí Třeboň České Velenice hranice ČR (-Vídeň). V úseku Plzeň Strakonice České Budějovice se jedná o úplné zdvoukolejnění, v úseku Veselí nad Lužnicí České Velenice o elektrizaci tratě. V úseku České Budějovice České Velenice hranice ČR byla již elektrizace dokončena (21). Rozvoj železniční sítě, vymezený v PÚR 28, je znázorněn v následujícím obrázku. OBRÁZEK 13 - PÚR 28 - DOPRAVA ŽELEZNIČNÍ Z pohledu mezinárodních železničních tras se jedná na území JČK jednak o trasy dle dohody AGC 13 a současně o trasy zařazené v síti TEN-T, jejichž průběh je znázorněn v příslušném kartogramu. Dle dohody AGC prochází územím kraje mezinárodní železniční magistrála E55 a ve stejné trase E551, do sítě TEN-T je zařazena trasa IV. TŽK ČR, stejně jako koridory ŽD4* a ŽD5*. 12 Projekt vymezuje Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (ministrů dopravy) č. 884/24/ES ( ). K projektu jmenovala Evropská komise koordinátora. Jeho zpráva (29-21) je dostupná zde 13 Evropská dohoda o mezinárodních železničních magistrálách (AGC), Ženeva, (publikace: ) přijatá v rámci Evropské hospodářská komise OSN (UNECE) 54

55 Kapitola: Veřejná dopravní a technická infrastruktura PŘEPRAVA PO ŽELEZNICI Železniční doprava je páteřní součástí dopravního systému kraje, který významně ovlivňuje rozvoj území. Na území kraje se nachází celkem 21 tratí o celkové délce 978 km, z nichž 9 je celostátních a 12 regionálních. Z tohoto počtu 2 regionální úzkorozchodné tratě (Jindřichův Hradec Nová Bystřice a Jindřichův Hradec Obrataň) jsou ve vlastnictví společnosti Jindřichohradecké místní dráhy, a.s., ostatní tratě jsou ve vlastnictví státu (SŽDC s.o.). V rámci kraje je celkem 266 železničních stanic a zastávek (z toho 165 neobsazených dopraven). Do provozu byly uvedeny nové zastávky Hradce na trati České Budějovice Volary, Tábor Čápův Dvůr na trati České Budějovice Praha, Písek Dobešice na trati Protivín Zdice a Řípec na trati Veselí n/l. Havlíčkův Brod. Připravuje se výstavba zastávek Vidov na trati České Budějovice České Velenice a Tábor, Měšice na trati Tábor Horní Cerekev. Hustota železniční sítě na území kraje je 9,72 km na 1 km 2, což je výrazně pod celostátním průměrem. Jde však o kompaktní síť, s přirozenými centry, neexistují nadbytečné, vzájemně paralelní tratě. Ve střednědobém horizontu se hustota sítě nezmění. Úroveň železniční dopravy je charakterizována zejména stavem infrastruktury a vozového parku. Investice do infrastruktury postupně probíhají (IV.TŽK ČR, elektrizace tratě České Budějovice České Velenice, racionalizace tratě Protivín Zdice, zvýšení bezpečnosti v traťovém úseku Číčenice Volary), nebo jsou připravovány (elektrizace tratě Veselí n/l. České Velenice, revitalizace tratě České Budějovice Volary, zdvoukolejnění tratě České Budějovice Plzeň apod.). Stav vozového parku je dosud značně zastaralý a neodpovídá současným potřebám v dálkové i regionální dopravě. Další možnou charakteristikou je přeprava věcí (zboží). Pro tento ukazatel jsou k dispozici pouze údaje bez tranzitu. Jak vyplývá z dostupných údajů, nákladní železniční přeprava dlouhodobě klesá. Zatímco v roce 2 činila přeprava věcí po železnici v rámci regionu 157,5 tis. tun, v roce 22 to již bylo jen 114,1 tis. tun, v roce 26 pouze 5,1 tis. tun a v roce 29 47,5 tis. tun. Snižuje se rovněž objem z kraje vyváženého zboží (z 41 tis. tun v roce 25 na 321 tis. tun v roce 29) i věcí do kraje dovážených (z tis. tun v roce 25 na tis. tun v roce 29). Obdobná tendence se projevuje v rámci celé České republiky, což se projevuje ve změně struktury nákladů podle forem dopravy - tedy především v nárůstu silniční nákladní dopravy. Ta v kraji zaznamenala až do roku 28 růstový trend ve všech základních formách (data za tranzitní přepravu nejsou sice k dispozici, ale i zde se dá předpokládat nárůst). V roce 29 došlo pak v souvislosti s poklesem ekonomické výkonnosti kraje i ke snížení objemů přepraveného zboží silniční přepravou. Počet přepravených cestujících po železnici se v jednotlivých letech mění. Z dostupných údajů MD vyplývá, že zde od roku 23 postupně vzrostl počet přepravených cestujících z 5 78,8 tisíc na 5 61,5 tisíc v roce 26, ale v roce 29 klesl na tisíc a tento pokles s rozvojem individuální dopravy dále pokračuje. TABULKA 41 - HUSTOTA CELOSTÁTNÍCH ŽELEZNIC V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 28 Rozloha ORP (km2) Celostátní železnice (km) Regionální železnice (km) Hustota železnic (km/km2) Jihočeský kraj ,93 43,47,1 Blatná ,32,12 České Budějovice ,73 18,45,14 Český Krumlov ,48 76,22,7 Dačice ,46,5 Jindřichův Hradec ,17 47,55,1 Kaplice 485 4,15 7,11,1 Milevsko ,88,6 Písek ,26,13 Prachatice ,84,11 Soběslav ,44,12 Strakonice ,8 34,55,11 Tábor 12 71,64 24,65,1 Trhové Sviny ,68,7 Třeboň ,53,11 Týn nad Vltavou ,33,5 Vimperk ,99,7 Vodňany 179 5,17 22,, VODNÍ A LETECKÁ DOPRAVA 55

56 Kapitola: Veřejná dopravní a technická infrastruktura OBRÁZEK 14 - PÚR 28 - DOPRAVA VODNÍ A LETECKÁ VODNÍ DOPRAVA Na území Jihočeského kraje se dle zákona 14 nachází sledovaná dopravně významná využívaná vodní cesta Vltava (po říční km 91,5 (Třebenice) jen pro plavidla o nosnosti do 3 tun), která je dle prováděcího předpisu 15 vodní cestou I. třídy a v rámci dohody AGN 16 je až po Slapy jako E2-6 větví Labe (magistrály E2). Jejímu využití brání nedokončené technické úpravy na vodních dílech v úseku Třebenice - České Budějovice, které neumožňují splavnost. Usnesením vlády ČR č. 164 z 19. září 27 byly nezbytné stavební a technické úpravy zařazeny do harmonogramu výstavby dopravní infrastruktury v letech Realizací celého projektu splavnění jihočeského úseku Vltavy bude zajištěno propojení na nádrž vodního díla Orlík, což výrazně zvýší její rekreační možnosti a případně i lokální nákladní přepravu. Realizace projektu Dokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice Týn nad Vltavou (oficiální název) v létech bude sloužit pro rekreační plavbu a v návaznosti na připravované investice ve Středočeském kraji (Orlík, Slapy 17 ) by měla umožnit propojení plavby na Vltavě z Českých Budějovic do Labe. Ve výhledu (po prohloubení prohrábek dna z kóty 1,6 m na kótu 2,7 m) bude umožněna i nákladní plavba pro plavidla o nosnosti do 3 t. V roce 211 bude zprovozněna rekreační plavba v úseku České Budějovice Hluboká nad Vltavou. Současně se na území JČK nachází několik účelových vodních cest, což jsou dle uvedeného zákona vodní cesty, na kterých je provozována pouze rekreační plavba a vodní doprava místního významu. Jejich seznam je součástí uvedeného prováděcího předpisu, jedná se o další část toku Vltavy, části toků Malše, Lužnice a Otavy, přehradní nádrž Lipno, rybníky Bezdrev a Svět. Osobní vodní doprava na území Jihočeského kraje je v současnosti provozována na přehradních nádržích Lipno a Orlík, na toku Vltavy mezi Týnem nad Vltavou a Orlíkem, mezi Zvíkovem a Orlíkem, mezi Týnem nad Vltavou a Slapy, na rybnících Svět u Třeboně a Hejtman a v Českých Budějovicích na soutoku vodních toků Vltava a Malše. Na vodní nádrži Lipno je v současné době v provozu 5 přístavišť a 3 přívozy (Dolní Vltavice, Horní Planá a Frymburk), je vybudován jachetní přístav, funguje zde řada půjčoven lodí. Na Orlíku je 8 přístavišť pro osobní vodní dopravu. Řeky Vltava, Lužnice a Otava jsou společně s rybníkem Svět účelovými vodními cestami, využívanými jak pro rekreační plavbu, tak i pro dopravu místního významu. Splavnění řeky Vltavy z Českých Budějovic do Třebenic (příp. Orlík) České Budějovice 14 zákon 114/95 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů 15 vyhláška Ministerstva dopravy č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, ve znění pozdějších předpisů 16 Evropská dohoda o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu (AGN), Ženeva, (publikace: 163/1999 Sb.) přijatá v rámci Evropské hospodářská komise OSN (UNECE) 17 Lodní výtahy Orlík a Slapy jsou zatím zařazeny v Superstrategii mezi finančně nepokryté stavby 56

57 ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY JIHOČESKÉHO KRAJE 211 A. PODKLADY (Jiráskův jez) významně zvýší rekreační potenciál území a umožní způsoby jeho využívání, jež jsou ve vyspělých evropských zemí běžné. Propojení na Labskou vodní cestu a evropskou síť vodních cest závisí na realizaci staveb ve Středočeském kraji splavnění VD Orlík a Slapy. Vodní cestu Vltava vymezuje PÚR 28 jako koridor VD5* a současně jako součást mutimodálního koridoru M1*. Požadavky na územní ochranu byly promítnuty i do ZÚR JČK. V ÚPD obcí bude nutné upřesnit vymezení ploch pro vybavení a zázemí vodní cesty. TABULKA 42 - DÉLKA VODNÍCH CEST V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 21 Rozloha ORP (km2) Délka vodní cesty(km) 13,797 29,64 24,24 11,737 41,133 1,222 23,42 LETECKÁ DOPRAVA Za hlavní nedostatek z hlediska zvýšení dostupnosti kraje je považována absence letiště, jež by zajišťovalo kvalitní mezinárodní a vnitrostátní civilní provoz. Vedení kraje i město České Budějovice usilují o intenzivnější využití bývalého vojenského letiště v Plané u Českých Budějovic dnes letiště České Budějovice. Jako hlavní priorita v této oblasti byla v Programu rozvoje Jihočeského kraje na období stanovena modernizace tohoto letiště (v současnosti je již v majetku Jihočeského kraje). Společnost Jihočeské letiště České Budějovice a.s. provozující letiště České Budějovice má od března 28 licenci k provozování veřejného vnitrostátního letiště a neveřejného mezinárodního letiště s vnější hranicí kategorie 4C pro lety za viditelnosti (VFR) ve dne. Realizace modernizace letiště České Budějovice se předpokládá do roku 214. Cílovým stavem je veřejné mezinárodní letiště schopné odbavit lety za snížené viditelnosti s možností leteckého provozu středněvelkých dopravních letadel typu Boeing 737 nebo Airbus A 32. V kraji je dále dle MD ČR a ÚCL evidováno a provozováno dalších 6 letišť (Hosín, Strakonice, Strunkovice, Soběslav, Tábor a Jindřichův Hradec), 7 ploch určených k vzletům a přistání (SLZ Dačice, Frymburk, Kaplice, Košice u Tábora, Kramolín, Krašovice, Třeboň Dvorce) a 3 heliporty (České Budějovice, Jindřichův Hradec a Tábor). V ÚAP obcí jsou navíc doplněny neevidované 3 plochy bývalých vojenských letišť (Bechyně, Blatná Tchořovice a Tábor Všechov), 1 potencionální SLZ (Chelčické letiště) a 3 potencionální heliporty (Dačice, Hosín, Písek). Provozovaná letiště mají v současné době využití pro sportovní létání, k letům v rámci integrovaného záchranného systému, ke smluvní nepravidelné dopravě osob, ke cvičným letům, propagačním letům, leteckému snímkování, k zemědělským účelům apod. Jejich současný stav (nízká únosnost vzletových, pojezdových, vyčkávacích a odstavných ploch) omezuje možnosti jejich využití. Letiště České Budějovice vymezuje PÚR 28 jako plochu L3* a současně jako součást multimodálního koridoru M1*. Současně uvádí jako úkol (133) Řešit dopady rozvoje letiště na územní rozvoj dotčených obcí a napojení letiště na další druhy dopravy.. Požadavky na územní ochranu byly promítnuty i do ZÚR JČK. V ÚPD obcí bude nutné promítnou požadavky pro dopravní napojení letiště. TABULKA 43 - POČET CIVILNÍCH LETIŠŤ, SLZ A HELIPORTŮ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 211 EVIDOVANÝCH DLE MD ČR A ÚCL Jihočeský kraj Blatná České Budějovice Počet civilních letišť (evidované) Počet SLZ (evidované) Počet heliportů (evidované) Kapitola: Veřejná dopravní a technická infrastruktura Jihočeský kraj Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany 57

58 Kapitola: Veřejná dopravní a technická infrastruktura Český Krumlov 1 Dačice 1 Jindřichův Hradec 1 1 Kaplice 1 Milevsko Písek 1 Prachatice 1 Soběslav 1 Strakonice 1 Tábor Trhové Sviny 1 Třeboň 1 Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany TABULKA 44 - POČET BÝVALÝCH VOJENSKÝCH LETIŠŤ, POTENCIONÁLNÍCH SLZ A HELIPORTŮ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 211 Počet bývalých vojenských letišť (neevidované) Počet SLZ (neevidované) Počet heliportů (neevidované) Jihočeský kraj Blatná 1 České Budějovice 1 Český Krumlov Dačice 1 Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek 1 Prachatice Soběslav Strakonice Tábor 2 Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany 1 VEŘEJNÉ LOGISTICKÉ CENTRUM Na základě zpracované Strategie podpory logistiky z veřejných zdrojů (materiál MD ČR připravovaný do jednání ve vládě v roce 28) má být v ČR realizováno 7 9 regionálních veřejných logistických center (dále VLC). Smyslem VLC je zajistit dopravní a logistické služby včetně skladování, balení, distribuce a dalších služeb pro střední a menší zákazníky, kteří nemají vlastní logistická centra, za rovných (nediskriminačních) podmínek. V Jihočeském kraji je navrženo umístění VLC v Českých Budějovicích. Lokalita České Budějovice Nemanice umožňuje bezprostřední napojení na silnici (dálnice D3 a silnice E49 I/2+I/34), železnici (IV. TŽK ČR) a rovněž budoucí rychlé spojení na Letiště České Budějovice. V případě potřeby bude možno využívat i vltavskou vodní cestu (vodní cesta tř. I pro plavidla do 3 tun) prostřednictvím uvažovaného nákladního přístavu Hrdějovice v bezprostředním sousedství s VLC. Vláda ČR usnesením č ze dne vzala na vědomí Strategii podpory logistiky z veřejných zdrojů zpracovanou MD ČR a uložila připravit program pro podporu logistiky nákladní dopravy včetně jejího finančního zajištění. To nebylo zatím z důvodu nedostatku finančních prostředků realizováno. VLC na území JČK vymezuje PÚR 28 jako Českobudějovicko a současně jako součást multimodálního koridoru M1*. Požadavky na lokalizaci a územní ochranu byly promítnuty i do ZÚR JČK. V ÚPD obcí bude nutné promítnout požadavky pro dopravní napojení VLC a upřesnění vymezení ploch. 58

59 Kapitola: Veřejná dopravní a technická infrastruktura TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Vysoká úroveň technické infrastruktury je důležitým faktorem pro další rozvoj JČK. V zájmu kraje v oblasti technické infrastruktury je dosáhnout na svém území takového stavu, kdy bude zabezpečeno odpovídající napojení obyvatelstva a příslušných sektorů hospodářství na všechny inženýrské sítě. Tato napojení však musí respektovat územní omezení a požadavky, které klade na rostoucí ekonomiku kraje koncepce udržitelného rozvoje. Systémy provozních souborů, vedení, objektů, zařízení a ploch technické infrastruktury nezbytně vyžadují koordinaci v území, a to právě s ohledem na ochranu tohoto území pro následné využití budoucími generacemi. V rámci Programu rozvoje Jihočeského kraje na léta ( PRK ) se technickou infrastrukturou z části zabývá prioritní osa č. 3 Dostupnost a infrastruktura se strategickým cílem zlepšení stávajícího stavu a budovávání nové dopravní a technické infrastruktury, zlepšení podmínek dopravy a dopravní obslužnosti. Na jeho základě je možné charakterizovat zvýšené nároky na území kraje především v souvislosti se snahou o zlepšení technického stavu vodohospodářské infrastruktury, se zabezpečením energetických potřeb území kraje, se zvyšováním využití obnovitelných zdrojů energie a se zabezpečováním komunikačních potřeb. Rozvoj technické infrastruktury je podmíněn i komplexním řešením energetických sítí na území kraje a jednotlivých energetických zdrojů za účelem dlouhodobého zajištění spolehlivosti jejich dodávek a snížení ztrát z energie. Možnosti zlepšení dané situace jsou závislé především na cíleném řešení konkrétních slabých míst v území. Ačkoliv například plynofikace obcí, i přes svou frekventovanost v zavádění, nemusí vždy být vzhledem k souvisejícím charakteristikám lokality nejvhodnějším řešením ZÁSOBOVÁNÍ VODOU A STAV VODOVODNÍCH SÍTÍ Ze statistického sledování Českého statistického úřadu vyplývá, že v Jihočeském kraji činil v roce 29 podíl obyvatelstva zásobovaného vodou z veřejných vodovodů 92,3 %. Ve srovnání s celorepublikovým průměrem je tato hodnota o,5 % nižší, mezi ostatními regiony se řadí Jihočeský kraj na 8. místo ze 14. Celkem bylo na území kraje v roce 29 vyrobeno 35,88 mil. m 3 pitné vody, což představuje 5,5 % celkově vyrobené pitné vody z vodovodů pro veřejnou potřebu za celou Českou republiku. V produkci pitné vody se řadí Jihočeský kraj na 6. místo ve srovnání jednotlivých krajů. Z celkového objemu fakturované pitné vody z vodovodů pro veřejnou potřebu 28,22 m 3 připadají zhruba dvě třetiny na domácnosti. Napojení obyvatel na veřejné vodovody se tak dá charakterizovat jako dobré, délka vodovodních přípojek více než 2 tisíce km je po Středočeském kraji druhá největší v celé ČR. Stále ale existují především lokální problémy s kvalitou a zajištěním dostatečného zdroje pitné vody pro období sucha a problémy se zajištěním zdroje pro případ katastrof a krizových situací, jako byly povodně. Většina obcí s tímto problémem připravuje projekty zaměřené na rekonstrukci a rozšíření kapacity zdrojů či jejich zajištění pro případ krizových situací. Tyto snahy jsou důležité také z důvodu zajištění podmínek pro další rozvoj těchto lokalit. Kapacita podzemních a povrchových zdrojů vody je zatím dostatečná a pokrývá s rezervou potřeby kraje. Jsou tak zajištěny příznivé možnosti pro další rozvoj vodovodní sítě a z něho plynoucího zásobování obyvatel vodou v oblastech, kde v minulosti podíl obyvatel připojených na veřejný vodovod dosahoval méně jak 75 %. Jednalo se konkrétně o ORP Blatná, Milevsko a Vodňany. Obecným problémem je rovněž relativně vysoký podíl ztrát z vody vyrobené určené k realizaci. Hodnotou 18,3 % je ale kraj pod republikovým průměrem, přesto je to podíl mezi kraji 6. nejvyšší. Téměř veškeré odběry vody jsou realizovány prostřednictvím Jihočeské vodárenské soustavy s hlavním zdrojem pitné vody, nádrží Římov. Z úpravny vody Plav je voda rozváděna třemi hlavními řady: severní větví je zásobováno Táborsko a Jindřichohradecko, západní větví je zásobováno Písecko, Strakonicko a Prachaticko, jižní větví Českokrumlovsko. Celkem se v Jihočeském kraji nachází cca km vodovodní sítě (údaj z roku 29). Do roku 215 je navrhováno připojení dalších přívodných řadů v okolí, i když jejich podíl na celkové dodávce pitné vody Vodárenské soustavy již nebude podstatný. Podle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje zpracovaného IKP Consulting Engineers s.r.o. v roce 24 a jeho změn by se do roku 215 měl podíl obyvatel připojených na vodovod v jednotlivých ORP Jihočeského kraje dostat nad 8 % s výjimkou Milevska (zvýšení podílu pouze na 76 %). V oblastech Budějovické pánve, Třeboňské pánve jižní část, Třeboňské pánve střední část a Třeboňské pánve severní část je velkým problémem provádění velkého počtu hlubinných vrtů pro potřeby tepelných čerpadel a to i pro jednotlivé domácnosti. Prováděním takového počtu a ne v řádné kvalitě (těžká kontrolovatelnost a legislativa tento problém také řádně neošetřuje) může dojít k porušení jednotlivých geologických vrstev a tak ke kontaminaci podzemních vod v hlubších vrstvách, tj. k nevratným změnám. 59

60 Kapitola: Veřejná dopravní a technická infrastruktura TABULKA 45 - PODÍL OBYVATEL PŘIPOJENÝCH NA VODOVOD V JIHOČESKÉM KRAJI (SLDB 21) Počet obyvatel 29 Počet obcí Podíl obyvatel připojených na vodovod (v %) Jihočeský kraj Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany KANALIZACE A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD Za pomoci údajů statistického úřadu lze oblast kanalizace a čištění odpadních vod analyzovat následujícím způsobem. Při středním stavu obyvatel v Jihočeském kraji, který byl v roce osob, činil podíl obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci ve stejném roce 85,8 %. Ve srovnání s celorepublikovým průměrem (81,3 %) překračuje Jihočeský kraj jeho hodnotu o 4,5 %, přičemž v krajském srovnání se umístil na 4. místě. V krajském srovnání se v množství vypouštěných vod pohybuje Jihočeský kraj na 5. místě. Podle druhu vypouštěných vod připadá v kraji 59 % na vody splaškové, zatímco v průměru ČR to představuje 67 %. Vypouštěné průmyslové a ostatní odpadní vody jsou tak relativně v porovnání s ostatními kraji 4. nejvyšší. Podíl objemu čištěných odpadních vod na celkovém objemu vypouštěných vod byl v roce 29 v Jihočeském kraji 95,5 %. Tento podíl se pohybuje v průměru hodnot ostatních krajů v rozmezí 91,4 % Královéhradecký kraj a 99,9 % Hlavní město Praha s výjimkou kraje Vysočina, kde tento podíl činí pouze 82,8 %. V Jihočeském kraji se v roce 29 nacházelo 268 čističek odpadních vod s celkovou kapacitou zpracování m 3 odpadních vod denně a s roční produkcí 1 69 tun kalů (v suchém stavu). V počtu čističek se nachází Jihočeský kraj v celorepublikovém srovnání na druhém místě za Středočeským krajem. Při sledování situace obyvatel v napojení na kanalizaci v jednotlivých správních obvodech si nejlépe stály obvody České Budějovice, Soběslav a Tábor, které vykazovaly přes 8 % obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci, nejhorší situace byla v obvodech Blatná, Trhové Sviny a Vimperk s napojením na kanalizaci nižším než 7 % (údaje z roku 22). Podíl obyvatel připojených na kanalizaci by se měl do roku 215 s výjimkou správních obvodů Trhové Sviny (75 %) a Vimperk (74 %) dostat nad hranici 8 %. To však sebou přinese další nároky na území jednotlivých obvodů. Všeobecně platí, že podíl domácností napojených na kanalizaci s ČOV a podíl čištěné vody by měly růst, což znamená budování kanalizací ve všech větších aglomeracích i v obcích s malým počtem obyvatel, či víceúrovňové čištění. Stávající kanalizační systém by měl být rozvíjen s cílem plnit legislativní limity (zejména pro dusík a fosfor) a to především v oblastech CHKO. Plánování rozvoje systému vodovodů v kraji by mělo předpokládat jak budování, tak rekonstrukci zásobování pitnou vodou i systému kanalizace a čištění odpadních vod a to i v místech účinným zařízením doposud nedisponujících. Základním koncepčním dokumentem, z něhož vyplývají opatření pro řešení této problematiky, je již výše zmíněný Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje. TABULKA 46 - PODÍL OBYVATEL PŘIPOJENÝCH NA KANALIZACI V JIHOČESKÉM KRAJI (SLDB21) Počet obyvatel Počet obcí Podíl obyvatel připojených na kanalizaci (v %) Jihočeský kraj Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice

61 Kapitola: Veřejná dopravní a technická infrastruktura Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany TABULKA 47 - KANALIZACE S NAPOJENÍM NA ČISTIČKY ODPADNÍCH VOD V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 29 Počet obyvatel Počet obcí Počet obcí bez ČOV Podíl obcí bez ČOV (%) Počet obyvatel v obcích bez ČOV Podíl počtu obyvatel bez připojení na ČOV (%) Jihočeský kraj , ,6 Blatná , ,4 České Budějovice , , Český Krumlov , ,7 Dačice , ,8 Jindřichův Hradec , ,9 Kaplice , ,5 Milevsko , ,6 Písek , ,9 Prachatice , ,3 Soběslav , , Strakonice , ,2 Tábor , ,3 Trhové Sviny , ,7 Třeboň , 222 8,7 Týn nad Vltavou , ,3 Vimperk , ,5 Vodňany , ,5 Pozn. Údaje o existenci ČOV v jednotlivých obcích Jihočeského kraje byly zjištěny z dat ÚAP ORP 21, doplněných o údaje z PRVKÚC z roku ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Z publikace Vybrané oblasti udržitelného rozvoje v Jihočeském kraji 27 si lze rámcově představit situaci v zásobování teplem v kraji. Údaje o spotřebě paliv v kraji jsou zčásti omezené a existují pouze v rovině zjišťování spotřeby paliv za podniky s více jak 2 zaměstnanci podle sídla podniku a podle kraje místa spotřeby. Ve spotřebě tepelné energie včetně páry existuje řádový rozdíl mezi měrnou spotřebou tepla za podniky se sídlem v kraji a spotřebou tepla přímo ve výrobních kapacitách ležících na území kraje. Rozdíl spočívá v započítávání výroby tepla a páry pro výrobnu elektřiny v JE Temelín. Podniky se sídlem v Jihočeském kraji měly v roce 29 spotřebu tepelné energie GJ (1,3, % z celkové spotřeby ČR). V Jihočeském kraji jako místu spotřeby činil v roce 28 tento údaj GJ (13,8 % z celkové spotřeby ČR). Oba údaje jsou pro rok 29 předběžné a jsou spočítány pro výběr podniků od 2 do 99 zaměstnanců a pro všechny podniky se 1 a více zaměstnanci. Města a obce Jihočeského kraje jsou zásobována teplem za pomoci tradičních tepelných zdrojů, které se svým výkonem pohybují od malých (v plynofikovaných obcích spalujících především zemní plyn) až po zdroje vyšších výkonů zejména v městských a podnikových výtopnách spalujících jiná fosilní paliva. Stávající zdroje tepla provozované na fosilní paliva jsou častým zdrojem znečištění přízemní vrstvy atmosféry, v některých případech překračují emisní limity a omezují tak kvalitu života obyvatel. 61

62 Kapitola: Veřejná dopravní a technická infrastruktura ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM OBRÁZEK 15 - PÚR 28 - PLYNÁRENSTVÍ Území JČK je zásobováno zemním plynem z distribuční soustavy E.ON Distribuce, a.s. Kraj má poměrně vysoký stupeň plynofikace, i když jsou některá území a obce, kde ještě plynofikace nebyla vůbec realizována. Celkový počet plynofikovaných obcí na území Jihočeského kraje stoupl z 225 obcí v roce 25 na 232 obcí v roce 26 a v roce 21 na 351. Vysoká úroveň plynofikace však nemusí být vždy vzhledem k souvisejícím charakteristikám lokality samotného využívání tohoto fosilního paliva výhodou. Spotřeba plynu v Jihočeském kraji se v roce 29 podílela na celkové spotřebě plynu ČR zhruba ze 4 %. Územím kraje prochází tranzitní plynovod Lanžhot Waidhaus a nachází se v něm kompresní stanice Veselí n. Lužnicí. V rámci PÚR 28 byl vymezen koridor pro propojovací plynovod VVTL DN 8 PN 8 v Jihočeském kraji, vedoucí z okolí obce Záboří (Vodňany) v jižních Čechách na hranici ČR Rakousko. Důvodem pro vymezení je zabezpečení koridoru pro propojovací plynovod systémů RWE Transgas Net a OMV v oblasti jižních Čech s možností návaznosti na přepravní cesty v SRN. Kritériem pro rozhodování o změnách v území je nutnost přednostně vytvářet podmínky pro vytvoření územní rezervy, umožňující naplnění mezinárodních požadavků na diverzifikaci přepravních cest a na zvýšení bezpečnosti zásobování zemním plynem v rámci České republiky a EU. Úkolem pro územní plánování Jihočeského kraje je zajistit územní upřesnění koridoru pro vedení VVTL plynovodu v územně plánovací dokumentaci. TABULKA 48 - PLYNOFIKACE OBCÍ V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 21 Počet obyvatel Počet obcí Plynofikace (v % z celk. počtu obcí ORP) Jihočeský kraj ,34 Blatná ,23 České Budějovice ,15 Český Krumlov ,61 Dačice ,26 Jindřichův Hradec ,69 Kaplice , Milevsko ,77 Písek ,14 Prachatice ,73 Soběslav ,14 Strakonice ,7 Tábor ,4 Trhové Sviny ,5 Třeboň , Týn nad Vltavou ,14 Vimperk ,86 Vodňany ,94 62

63 Kapitola: Veřejná dopravní a technická infrastruktura ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTŘINOU OBRÁZEK 16 - PÚR 28 - ELEKTROENERGETIKA V Jihočeském kraji mají sídlo podniky, jejichž výroba je méně náročná na spotřebu elektřiny. V roce 29 dosahovala spotřeba elektrické energie v kraji podle sídla podniku MWh (3,4 % z celkové spotřeby ČR) a dle místa spotřeby MWh (5,5 % z celkové spotřeby ČR). Oba údaje jsou pro rok 29 předběžné a jsou spočítány pro výběr podniků od 2 do 99 zaměstnanců a pro všechny podniky se 1 a více zaměstnanci. Jediným distributorem elektrické energie v kraji je společnost E.ON Distribuce, a.s. (dříve Jihočeská energetika, a.s.). Svým významem pro výrobu elektrické energie co do množství je největším zdrojem jaderná elektrárna Temelín. Jaderná elektrárna Temelín vyrábí elektrickou energii ve dvou výrobních blocích, každý o maximálním výkonu 981 MW. Provoz jaderné elektrárny Temelín ukončil nutnost využívat elektřinu vyrobenou v okolních regionech, především z ekologicky zatížených severních Čech. JE Temelín tak nahradila ze značné části uhelné elektrárny a zajišťuje také dodávky tepla ve formě horké vody ve svém okolí. V části technické infrastruktury věnované elektrizačním sítím jsou v PÚR 28 vymezeny následující koridory týkající se Jihočeského kraje: (1) v koridoru E4a se vymezení týká také plochy pro výstavbu a rozšíření včetně vyvedení výkonu elektrárny Temelín a (2) v rámci E7 se jedná o koridor pro dvojité vedení 4 kv Kočín Mírovka a zapojení vedení 4 kv Řeporyje Prosenice (V413) do Mírovky. Důvodem vymezení je ochrana území pro koridory, které umožní zabezpečení nárůstu výkonů zdrojů do přenosové soustavy ČR v horizontu 2 let a úkolem pro územní plánování je zajistit územní upřesnění koridoru pro vedení přenosové soustavy ČR v územně plánovací dokumentaci. Spotřeba paliv a energií v Jihočeském kraji činila podle předběžných údajů v roce 29 pro podniky s více jak 2 zaměstnanci celkem GJ 18, což jsou 2 % spotřeby celé ČR. OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE Z hlediska rozvoje využívání obnovitelných zdrojů energie v Jihočeském kraji se jeví jako perspektivní ze současného pohledu především využití energie z biomasy a bioplynu, případně využítí energie slunce s preferencí systémů o malých výkonech. Hodnoty ukazatelů doby a intenzity slunečního svitu v kraji odpovídají průměru ČR. V minulých letech došlo k prudkému nárůstu výkonu fotovoltaických elektráren, včetně velkých instalací ve velké krajině, další prudký nárůst instalovaného výkonu těchto výroben se neočekává. Možnou perspektivu má v kraji také využívání tepelných čerpadel, nicméně investiční dotace ze Zelené úsporám již skončily a zvýhodněná elektřina je tarifní záležitostí. Příklady vytápění celých obcí tepelnými čerpadly jsou známy např. na Šumavě. V těchto obcích vytlačují čerpadla tradiční obnovitelný zdroj vytápění dřevem. Podmínky pro využívání větrné energie nejsou v Jihočeském kraji příliš dobré, zatímco ve využívání vodní energie existují rezervy hlavně v podobě možné výstavby malých vodních elektráren, pro něž existuje v kraji vhodný potenciál vodních toků. Dalším obnovitelným zdrojem energie je biomasa. Zatím je její energetické využívání omezováno ekonomickými důvody, pokud se nevyužívá 18 Součet černé uhlí, hnědé uhlí, koks, zemní plyn, topný olej nízkosirný i vysokosirný, motorové benzíny, motorová nafta, tepelná energie 63

64 Kapitola: Veřejná dopravní a technická infrastruktura palivo vysloveně odpadní. Nicméně i v Jihočeském kraji v některých regionech začíná být přetlak poptávky nad nabídkou biomasy z lesa dendromasy a rychle roste počet bioplynových stanic, kde se používá převážně cíleně pěstovaná zemědělská produkce. V blízké budoucnosti lze předpokládat rozvoj cíleného pěstování biomasy k energetickému využití. Rozšíření energetického využíváni biomasy též závisí na přístupu a legislativních opatřeních vlády. Dostupnost kotlů na biomasu je dobrá, neboť řada typů se již dnes vyrábí v ČR, včetně moderních konstrukcí se zplyňováním a dvoustupňovým spalováním paliva. Úsporami energie a využitím obnovitelných zdrojů energie bude možné podpořit globální i místní ochranu životního prostředí a plnění úkolů s ní souvisejících mezinárodních závazků České republiky. Česká republika splnila cíl daný v přístupové dohodě k EU dosáhnout podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie na hrubé domácí spotřebě v roce 21 ve výši 8 %. Nyní pro ni platí závazný cíl z evropské směrnice č. 29/28/ES pokrývat v roce 22 alespoň 13 % konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů, k němuž se hlásí i česká vláda. Pro snížení podílu znečisťování ovzduší vlivem malých, středních i velkých zdrojů tepla je nutno nahrazovat zejména fosilní pevná a kapalná paliva ekologickými palivy a energií. V lokalitách, kde z technického a ekonomického hlediska není dostupná dodávka tepla ze stávajících ekologických zdrojů tepla, ani připojení na rozvody zemního plynu, je (pro vytápění či ohřev teplé užitkové vody) možné využívat alternativní druhy energie, např. bioplyn vznikající rozkladem organických látek (využití je možné například u čistících stanic odpadních vod nebo u provozoven zemědělské živočišné výroby). Dále pak tepelná čerpadla (poměrně vysoké pořizovací náklady, dlouhodobá ekonomická návratnost), biomasa (dlouhodobá perspektiva zejména tam, kde ani v budoucnu není uvažováno o plynofikaci) či solární kolektory (souběžně s jiným zdrojem energie). Příležitostí je zde participace a využití možností účasti v dotačních programech jak ČR, tak Evropské unie INFORMAČNÍ A TELEKOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE Z datového šetření Českého statistického úřadu vyplývá, že i v rámci Jihočeského kraje stejně jako v celé ČR dochází neustále k vyššímu používání nových informačních a telekomunikačních technologií. Využívání osobních počítačů jednotlivci vzrostlo z 3,8 % v roce 23 na 45,5 % v roce 26 a v roce 29 na 59,9 %. Jihočeský kraj se tak v tomto ukazateli posunul z 1. místa v roce 26 na 6. místo v roce 29. Mezi kraji ČR se tak přiblížil k celorepublikovému průměru. Využívání internetu vzrostlo z 18,4 % v roce 23 na 37,1 % v roce 26 a v roce 29 na 53,9 %. Stále vyšší nároky v rámci území vzhledem k rostoucímu využívání mobilních telefonů si kladou jednotliví mobilní operátoři. 64

65 Kapitola: Sociodemografické podmínky 2.7. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY Sociodemografické podmínky jsou hodnoceny na základě statistických údajů dostupných k datu zpracování tohoto materiálu. Údaje statistického charakteru pocházejí ze 3 druhů databází. Jedná se o databázi údajů z městské a obecní statistiky a městského informačního systému (dále jen MOS/MIS ), databázi údajů o krajích a okresech (dále jen KROK ) a dále o databázi údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů (dále jen SLDB ). Z hlediska získaných údajů z MOS/MIS a z KROK jsou v tomto materiálu zpracovány údaje z roku 29, z hlediska údajů získaných ze SLDB se jedná převážně o údaje za rok 21, kdy proběhlo zatím poslední SLDB (další SLDB v roce 211). Pokud jsou již k dispozici údaje za rok 21, jsou uvedeny především v textu ZÁKLADNÍ ÚDAJE Jihočeský kraj má své specifické postavení v krajském sytému České republiky. Matematicko-geografická poloha je dána zeměpisnými souřadnicemi (Kvilda) až (Dešná) východní délky a (Vyšší Brod) až (Šebířov) severní šířky. Území obce Vyšší Brod je vůbec nejjižnějším bodem ČR. OLK JMK Rozloha (%) údaje za rok ZLK 9,1 VYS 6,7 MSK 5, 8,6 PBK 6,9 5,7 HMP 14, 12,,6 1, 8, 6, 4, 2,, 6, KHK SČK 14, 4, LBK JČK 12,8 6,8 4,2 9,6 ULK PZK KVK Svojí rozlohou 1 57 km 2 je druhým nejrozlehlejším krajem Česka, když větší je pouze kraj Středočeský. Jenom tyto dva kraje mají podíl na ploše našeho státu přesahující 26 %. GRAF 6 - PODÍL KRAJŮ NA ROZLOZE ČR (29) Obyvatelstvo (%) údaje za rok 29 OLK ZLK 6,1 5,6 MSK 11,9 HMP 12, 11,9 1, 8, 6, 4, 2,, 11,9 SČK 6,1 JČK 5,4 PZK JMK 11, 2,9 KVK Z hlediska počtu obyvatel je nejlidnatější Hlavní město Praha a s malým rozdílem Středočeský kraj a Moravskoslezský kraj, které mají skoro dvojnásobný počet obyvatel než Jihočeský kraj. Naproti tomu nejméně lidnatý je Karlovarský kraj. VYS 4,9 4,9 PBK 5,3 KHK 8, 4,2 LBK ULK OLK Hustota obyvatel na km2 údaje za rok 29 Pro přehlednost grafu bylo vypuštěno Hlavní město Praha, které má neporovnatelnou hustotu obyvatelstva obyvatel na 1 km 2 JMK ZLK VYS MSK PBK ČR KHK 113 SČK LBK JČK ULK PZK KVK GRAF 7 - PODÍL KRAJŮ NA POČTU OBYVATEL V ČR (29) Z hlediska hustoty obyvatel na 1 km 2 je nejméně lidnatou oblastí v České republice s hodnotou 63 obyvatel na 1 km 2. Mezi kraje s hustotou do 1 obyvatel na 1 km 2 patří ještě Plzeňský kraj, Kraj Vysočina a Karlovarský kraj. Z grafu bylo vypuštěno Hlavní město Praha, které svou vysokou hustotou obyvatel graf značně znepřehledňuje. GRAF 8 - HUSTOTA OBYVATEL NA 1 KM 2 V KRAJÍCH ČR 65

66 Kapitola: Sociodemografické podmínky Sociodemografické podmínky jsou z pohledu prostorového vymezení zaměřeny na Jihočeský kraj, který je společně s krajem Plzeňským součástí regionu soudržnosti Jihozápad (NUTS 2). Druhou prostorovou úrovní hodnocení jsou správní obvody obcí s rozšířenou působností na území Jihočeského kraje. Na národní úrovni jsou ještě k dispozici číselníky obcí s pověřeným obecním úřadem (CISPOU), obcí s rozšířenou působností (CISORP) a správních obvodů hl. m. Prahy (CISOP), které byly oficiálně zavedené na základě sdělení Českého statistického úřadu dnem 1. ledna 23. S platností od 1. ledna 25 byly provedeny úpravy v územním vymezení krajů Vysočina, Jihomoravský, Olomoucký a Moravskoslezský. Změny hranic uvedených krajů vyvolaly současně potřebu úpravy ve vymezení dotčených správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem. K několika změnám ve vymezení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem však došlo i uvnitř některých krajů SÍDELNÍ HIERARCHIE V ČESKÉ REPUBLICE Rozbory sídelní hierarchie se převážně věnují strukturalizaci na základě typologie obcí. Za základní prostorovou jednotku budeme považovat obec. Jednotlivé obce mohou mít status hlavního města, statutárního města, města, městyse a obce, speciálním typem je vojenský újezd. Pokud hodnotíme prostorovou hierarchii, tak je v mnoha případech vhodnější využít v sídelní problematice velikostní kritérium. Všechny obce na území našeho státu tak můžeme strukturalizovat do deseti velikostních kategorií obcí podle počtu obyvatel. V České republice bylo ke konci roku 26 celkem 559, ke konci roku 27 celkem 588, ke konci roku 28 celkem 594 a koncem roku 29 celkem 593 měst podle legislativního přístupu, kdy statut města ve státě udělují odpovědné osoby (dnes v ČR předseda Poslanecké sněmovny). V tomto počtu měst v roce 29 bylo jedno hlavní město a 23 měst statutárních. Z pohledu existence městysů jich bylo v roce 26 celkem 123, v roce 27 celkem 176, v roce 28 celkem 2 a v roce 29 celkem 26 městysů. Na území ČR je 5 vojenských újezdů. Z pohledu počtu obcí na území ČR jich v roce 26 bylo celkem 5562, v roce 27 celkem 548, v roce 28 celkem 545 a v roce 29 celkem 5446 obcí. Z dnešních 623 obcí Jihočeského kraje je jedno statutární město (České Budějovice), 52 měst, 18 městysů, jeden vojenský újezd (Boletice) a 551 ostatních obcí. Váha počtu měst je mírně vyšší než by odpovídalo populační velikosti kraje a celkovému počtu měst v republice. Absolutně největší počet měst má Středočeský kraj (82 měst). V relativně vyjádřené váze početního zastoupení na území jednotlivých krajů vedou kraje Karlovarský (37 měst z počtu 132 obcí) a Liberecký (39 měst z počtu 215 obcí) a nejnižší relativní četnost mají Vysočina (34 měst počtu 74 obcí) a kraj Středočeský (82 měst z počtu 1145 obcí). Vzhledem k velkému počtu obcí je sídelní struktura nejen velmi pestrá, ale i značně roztříštěná s vyšší mírou koncentrace obyvatel. K roztříštěnosti a velikým rozdílům přispělo zejména posledních 4 let, kdy došlo ke státem chtěné silné centralizaci obcí především v letech 1971 (692 obcí) až 1989, kdy byl počet obcí kraje nejmenší (298 obcí). Tento pokles počtu obcí o 57 % byl výrazně nad celorepublikovým průměrem (pokles o 45 %). Silnější centralizace probíhala pouze v krajích Moravskoslezském a Plzeňském. Složitost utváření sídelní struktury státu byla umocněna protichůdným procesem dezintegrace obcí od roku 199, která však trvala v podstatě pět let. Od roku 1994 se počet obcí Jihočeského kraje stabilizoval. Vyhodnocování takto nevyvážených procesů ovlivněných výhradně vnějšími krátkodobými a často silnými vlivy je velice složité, zvláště když si uvědomíme, že součástí administrativního členění státu jsou poměrně časté územní úpravy. TABULKA 49 - ÚDAJE K SÍDELNÍ HIERARCHII KRAJŮ ČR (29) Rozloha (km2) Počet obyvatel Hustota obyvatel (obyv./km2) Celkový počet obcí Počet statut. měst Počet měst Počet městysů ČR Praha STČ JHČ PZK KVK ULK LBK KHK PBK VYS JMK OLK ZLK MSK Počet vojen. újezdů 66

67 Kapitola: Sociodemografické podmínky Český statistický úřad vyhodnocuje pravidelně v ročenkách tzv. velikostní skupiny obcí do 7 kategorií podle krajů k poslednímu dni příslušného roku. Momentálně jsou k dispozici údaje k TABULKA 5 - VELIKOSTNÍ SKUPINY OBCÍ PODLE KRAJŮ V ČR V ROCE 29 Územní celek Stupeň urbaniz ace (vp) Počet obcí celkem do a více ČR 52, HMP 1, 1 x x x x x x x SČK 33, JČK 36, PZK 42, KVK 54, ULK 63, LBK 48, KHK 39, PBK 41, VYS 36, JMK 47, OLK 45, ZLK 42, MSK 65, Z hlediska procesu urbanizace pracujeme s velikostními kategoriemi obcí a k posouzení stupně urbanizace území používáme tzv. velikostní přístup. Stupeň urbanizace je dán podílem počtu obyvatel v obcích městského typu, tedy obcí s počtem obyvatel nad 1 tisíc, na celkovém počtu obyvatel. TABULKA 51 - POPULAČNÍ PODÍLY VELIKOSTNÍCH KATEGORIÍ OBCÍ V KRAJÍCH ČR DANÉ VELIKOSTNÍ KATEGORIE V ROCE 29 Populační podíly velikostních kategorií obcí do a více Hlavní město Praha ,46 Středočeský kraj 16,83 2,81 19,12 17,88 14,88 13,42 7,44 Jihočeský kraj 14, 9,94 6,6 6,97 8,29 9,24 4,15 Plzeňský kraj 11,2 7,47 5,86 6,4 7,94 5,14 4,35 Karlovarský kraj 1,27 1,93 2,42 2,42 3,33 3,82 3,3 Ústecký kraj 3,51 6,44 6,21 5,8 6,69 7,2 9,54 Liberecký kraj 2,56 2,66 4,9 3,76 4,53 6,92 3,81 Královéhradecký kraj 8,17 8,57 6,16 4,9 5,1 1,33 3,88 Pardubický kraj 7,3 8,59 6,94 6,35 4,33 5,24 3,87 Vysočina 21, 9,84 6,97 4,84 3,26 7,31 3,36 Jihomoravský kraj 8,3 9,96 14,17 13,4 14,84 8,97 9,77 Olomoucký kraj 3,63 6,34 7,47 1,16 8,17 3,55 5,22 Zlínský kraj 1,41 4,49 7,76 7,25 7,89 7,17 4,49 Moravskoslezský kraj 1,9 2,95 5,95 11,3 1,85 11,87 14,61 Z tabulky populačních podílů lze konstatovat, že největší podíl z obyvatelstva ČR, které bydlí v nejmenších obcích (tedy do 199 obyvatel), má Kraj Vysočina s 21, %, poté Středočeský kraj (16,83 %), Jihočeský kraj (14, %). Nad 1 % se pohybuje ještě Plzeňský kraj (11,2 %). Celkový podíl těchto 4 krajů činí 63,3 %. Největší podíl populace bydlící v malých obcích (tedy od 2 do 499 obyvatel) má Středočeský kraj s 2,81 %. Největší podíl populace ČR bydlící v městských sídlech (obce s více než 1 obyvateli) má Hlavní město Praha s 22,46 %, dále Moravskoslezský kraj (14,61 %). 67

68 Kapitola: Sociodemografické podmínky TABULKA 52 - PROCES URBANIZACE V JIHOČESKÉM KRAJI V POROVNÁNÍ S ČR V LETECH Jihočeský kraj 28,6 31,2 35,5 38,6 38,6 38,4 38,2 36,9 36,2 Česká republika 44,7 48,6 55,4 57, 57, 55,3 54,5 53,5 52,9 Proces urbanizace a sídelní hierarchie lze sledovat i v podrobnějším členění, například po obcích s rozšířenou působností, kde se ukazují být nejsilnějšími právě bývalá okresní města. TABULKA 53 - ÚDAJE K SÍDELNÍ HIERARCHII KRAJŮ ORP (29) Rozloha (km 2 ) Počet obyvatel Hustota obyvatel (obyv./km 2 ) Celkový počet obcí Počet statut. měst Počet měst Počet městysů Stupeň urbanizace (vp) Blatná 278, ,2 26 2, České Budějovice 923, , ,5 Český Krumlov 113, , ,3 Dačice 471, ,1 23 2, Jindřichův Hradec 933, , ,8 Kaplice 484, , , Milevsko 385, , , Písek 741, , ,9 Prachatice 839, , ,3 Soběslav 323, ,7 31 2, Strakonice 574, , ,1 Tábor 11, , ,9 Trhové Sviny 452, ,3 16 3, Třeboň 538, , , Týn nad Vltavou 262, , , Vimperk 535, ,1 21 1, Vodňany 179, ,4 17 2, Z tabulky vyplývá, že nejsilnější postavení má ORP České Budějovice, v němž sídlí krajské město, s hustotou obyvatel 167 osob na 1 km 2 a nejvyšším stupněm urbanizace 61,5 %. Za středně urbanizované ORP lze považovat ty správní obvody, kde se stupeň urbanizace pohybuje v rozmezí 4 6 %, tedy ORP Písek, Strakonice, Jindřichův Hradec a Tábor. Ostatní ORP lze považovat za venkovské prostory, zejména ORP u nichž se stupeň urbanizace pohybuje do 2 %. V rámci této skupiny existují i trochu dominantnější venkovské prostory, kterými jsou Prachatice (34,3) a Český Krumlov (32,3 %). 68

69 Kapitola: Sociodemografické podmínky SÍDELNÍ STRUKTURA V JIHOČESKÉM KRAJI Rozbor sídelní struktury je samostatným sledovaným jevem označeným v příloze č. 1 části B vyhlášky, který byl zpracován samostatnou analýzou popsanou v kapitole Jedná se o analýzu údajů převážně statistického charakteru, jejímž výsledkem je zařazení jednotlivých obcí do kategorie sídelní struktury dle jejich významu. Kategorií bylo stanoveno 7 v souladu s datovým modelem DMG verze 4. metropolitní centrum, vyšší centrum významné, vyšší centrum ostatní, střední centrum významné, střední centrum ostatní, nižší centrum a lokální centrum. TABULKA 54 - VÝSLEDNÉ HODNOCENÍ SÍDELNÍ STRUKTURY Úroveň postavení obce Počet obcí v této kategorii kód popis počet Příkladný výčet A metropolitní centrum 1 České Budějovice B1 vyšší centrum významné 4 Tábor, Písek, Jindřichův Hradec, Strakonice B2 vyšší centrum ostatní 3 Český Krumlov, Prachatice, Třeboň C1 střední centrum významné 27 Týn nad Vltavou, Vimperk, Dačice, Vodňany, Milevsko, Bechyně, Kaplice, Blatná aj. C2 střední centrum ostatní 11 D nižší centrum 169 E lokální centrum 318 Sídelní struktura dle nastavené metodiky byla hodnocena od roku 28 s ročním intervalem, máme tedy k dispozici výsledné hodnocení v letech 28, 29 a 21. V následující tabulce je možné sledovat trend v hodnocení sídelní struktury u významných měst (sídel správních obvodů ORP). TABULKA 55 - MEZIROČNÍ HODNOCENÍ SÍDELNÍ STRUKTURY VE VÝZNAMNÝCH MĚSTECH hodnota hodnota meziroční trend hodnota meziroční trend Blatná 2,35 2,31 2,22 České Budějovice 5,73 5,75 5,57 Český Krumlov 2,96 2,94 2,94 Dačice 2,6 2,58 2,42 Jindřichův Hradec 3,33 3,33 3,25 Kaplice 2,43 2,43 2,25 Milevsko 2,5 2,5 2,34 Písek 3,83 3,77 3,65 Prachatice 2,91 2,93 2,79 Soběslav 2,36 2,32 2,14 Strakonice 3,36 3,28 3,2 Tábor 4,42 4,42 4,34 Trhové Sviny 2,29 2,29 2,13 Třeboň 2,85 2,83 2,71 Týn nad Vltavou 2,71 2,65 2,47 Vimperk 2,55 2,55 2,47 Vodňany 2,51 2,54 2,4 Z tabulky meziročního hodnocení sídelní struktury vyplývá, že celkový trend v Jihočeském kraji je sestupný, což je způsobeno zejména úbytkem z hlediska krátkodobého celkového přírůstku (migrací, přirozenou obměnou), zvýšenou nezaměstnaností a částečně i pokles počtu ubytovacích zařízení. 69

70 počet obyvatel (v tis.) Kapitola: Sociodemografické podmínky počet obyvatel (v tis.) VÝVOJ POČTU OBYVATEL V JIHOČESKÉM KRAJI Dlouhodobou řadu změn populační velikosti kraje od roku 189 lze vytvořit podle výsledků sčítání lidu, které probíhá v pravidelných desetiletých intervalech. Údaje z jednotlivých sčítání byly přepočteny na současné území kraje, proto je srovnání více než stoleté řady možné provést bez nepatřičného zkreslení. Vývoj lidnosti Jihočeského kraje je velmi specifický. Jestliže nejvíce obyvatel žilo na území státu na přelomu let 1939 a 194, potom Jihočeský kraj dosáhl svého maxima (753 tisíc) o 3 let dříve, tzn. v roce 191. Za 4 let od roku 191 se počet obyvatel kraje snížil o téměř 3 %. Údaje o historickém vývoji počtu obyvatel Jihočeského kraje pocházejí z Historického lexikonu obcí České republiky , který vydal Český statistický úřad v březnu ,3 716, 735,5 753, 737,3 719, ,1 55,9 573,7 577,5 613,2 622,9 625,3 5 GRAF 9 - HISTORICKÝ VÝVOJ POČTU OBYVATEL V JIHOČESKÉM KRAJI Vývoj počtu obyvatel v Jihočeském kraji od roku 21 vychází z údajů ročních bilancí obyvatelstva, které zpracovává Český statistický úřad. Jak je z následujícího grafu patrné, počet obyvatel Jihočeského kraje se neustále zvětšuje, od roku 24 se dá nárůst obyvatel označit skoro jako lineární. 64, 637,5 636,3 637,6 638,76 635, 632,5 63, 63, 633,3 627,5 625, 624,6 625,1 625,5 625,7 627,8 622,5 62, GRAF 1 - VÝVOJ POČTU OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE OD ROKU 21 7

71 Kapitola: Sociodemografické podmínky Více než staletá řada sčítání lidu na území našeho státu nám dává možnost při přepočtech na současná území sledovat dlouhodobé změny populační velikosti i jednotlivých krajů. Většina krajů včetně celé české populace dosáhla svého maxima okolo roku 194. U Jihočeského kraje tomu bylo jinak. Navíc po krátké stagnaci v průběhu roku 21 je populační velikost kraje od konce 4. let 2. století stále rostoucí. Ale i tento více než půl století trvající růst nepřinesl podstatné přiblížení se k populační velikosti území v roce 191. I dnes je to stále o 1 tisíc obyvatel méně než před téměř sto lety. Jenom Zlínský kraj a Praha nezaznamenaly propad počtu obyvatel po událostech druhé světové války. Za posledních sto let se nejvíce populačně zvedly Praha (zdvojnásobení počtu obyvatel) a Moravskoslezský kraj (nárůst o téměř 9 %). Trendy posledních šesti let vzhledem ke své krátkodobosti nelze přeceňovat. Přesto je jasné, že žádné extrémní změny populační velikosti nelze předpokládat. Populačně mírně klesající jsou kraje Moravskoslezský, Olomoucký, Zlínský a Vysočina, naproti tomu mírně rostou kraje Středočeský a Praha. U ostatních včetně Jihočeského platí, že jejich počet obyvatel se jen velmi nepatrně mění a to většinou růstově (ročně okolo 1 až 1,5 ). U českého obyvatelstva měl přirozený přírůstek větší váhu jen do roku 1991 (a to ještě s výjimkou let 199, 1989 a 1986), od roku 1992 mají větší vliv na změnu populační velikosti migrace. Ty byly kladné např. už od roku 1971 s výjimkou roku 21. Je skutečností, že od počátku roku 23 se začíná počet obyvatel ČR opět zvyšovat. Ale je zapotřebí zdůraznit, že tento nárůst je zcela ovlivněn rostoucím kladným migračním saldem našeho státu. Přitom vzrůst migračního zisku souvisí nejen se změnou geopolitické situace v Evropě, ale i se změnou statistické evidence zahraniční migrace, kdy se rozšířil okruh osob zahrnutých do této migrace i o osoby, které získaly povolení k dlouhodobému pobytu nebo jim byl přiznán statut uprchlíka (původně se zahraniční migrace vázala pouze na získání či ztrátu trvalého pobytu v ČR). Migrace nám tak od roku 22 dává metodicky částečně odlišný pohled na migrační chování naší populace, než bylo dosud zvykem, a proto se s touto kategorií musí pracovat opatrněji. Ve vývoji přirozené měny za posledních více než 4 let je velmi patrný dlouhodobý pokles přirozené měny české populace. Trend byl v podstatě jenom jednou významněji narušen v polovině 7. let, kdy stát prováděl tzv. pronatalitní politiku a ekonomickými stimuly posílil reprodukční proces v Česku. Tehdy se hodnota hrubé míry přirozeného přírůstku vyšplhala na hodnoty přesahující 6. Až na výjimky se minimálně od poloviny 19. století stala přirozená měna hlavním činitelem populační velikosti. Až posledních pět let od roku 23 je poprvé hlavní hybnou silou početní velikosti obyvatelstva státu migrace a zatím i s významně rostoucí tendencí. Mezi kraji Česka není z pohledu přirozené měny dnes žádných podstatnějších rozdílů. OLK 6% ZLK 6% MSK 12% HMP 12% SČK 12% JČK 6% JMK 11% VYS 5% PBK 5% KHK 5% LBK 4% ULK 8% KVK 3% PZK 5% údaje za rok 29 GRAF 11 - PROCENTUELNÍ ZASTOUPENÍ POČTU OBYVATEL ČR V KRAJÍCH 71

72 Kapitola: Sociodemografické podmínky Z pohledu zastoupení mužů a žen v počtu obyvatel bylo v Jihočeském kraji zastoupeno 5,7 % žen z celkového počtu obyvatel. V roce 29 se nad celokrajským průměrem procentuelního zastoupení žen pohybovaly pouze ORP České Budějovice, Písek, Tábor, Vodňany, Třeboň a Milevsko. 51,5 51, 5,7 5,5 5, 49,5 49, 48,5 % žen v roce 21 % žen v roce 29 GRAF 12 - PROCENTUELNÍ ZASTOUPENÍ ŽEN V POČTU OBYVATEL V ORP HUSTOTA OBYVATELSTVA Z hlediska hustoty obyvatelstva na 1 km 2 je nejméně lidnatou oblastí v České republice s hodnotou 63 obyvatel na 1 km 2 Jihočeský kraj. Mezi kraje s hustotou do 1 obyvatel na 1 km 2 patří ještě Plzeňský kraj, Kraj Vysočina a Karlovarský kraj hustota obyvatel na 1 km ČR HMP SČK JČK PZK KVK ULK LBK KHK PBK VYS JMK OLK ZLK MSK Hustota obyv GRAF 13 - HUSTOTA OBYVATELSTVA V KRAJÍCH ČR V ROCE 29 72

73 Kapitola: Sociodemografické podmínky hustota obyvatelstva na 1 km2 Z hlediska dlouhodobého vývoje hustoty obyvatelstva v Jihočeském kraji se od roku 1993 do roku 1999 hustota obyvatel pohybovala na stejné úrovni (62,3), poté dosáhla v roce 21 svého minima 62,2 (za toto sledované období). V roce 22 se hustota dostala na úroveň 62,2 obyvatel na 1 km 2, kde stagnovala do roku 24. Od roku 25 hustota obyvatel kraje neustále roste. 63,8 63,6 63,4 63,4 63,5 63,2 63,3 63, 62,8 63, 62,6 62,6 62,4 62,2 62, 62,3 62,3 62,3 62,3 62,3 62,3 62,2 62,1 62,2 62,2 62,2 62,4 61,8 GRAF 14 - VÝVOJ HUSTOTY OBYVATELSTVA JIHOČESKÉHO KRAJE OD ROKU 1993 Z pohledu obcí s rozšířenou působností je nejlidnatější ORP České Budějovice s hustotou 167 obyvatel na 1 km 2. Hustotu nad 6 obyvatel na 1 km 2 mají ještě ORP Tábor (8,6), Strakonice (78,7), Písek (69,8), Soběslav (68,7) a Vodňany (65,4). Nejméně lidnatou ORP je Vimperk (33,1) a Český Krumlov (37,1). 18, 167, 16, 14, 12, 1, 8, 6, 4, 5,2 37,1 42,1 51,4 4,7 48,9 69,8 4,3 68,7 78,7 8,6 4,3 47,2 53,8 33,1 65,4 2,, GRAF 15 - HUSTOTA OBYVATELSTVA V ORP V ROCE 29 73

74 počet obyvatel Kapitola: Sociodemografické podmínky počet obyvatel ZMĚNY POČTU OBYVATEL Od roku 23 je populační velikost Česka ovlivňována především migračním chováním obyvatel. Proto i sledování tohoto procesu je velice významné. Od poloviny 9. let minulého století je proto vývoj celkové měny i graficky velmi podobný tvarům migračních křivek. Změny počtu obyvatel jsou vyjadřovány pomocí 2 ukazatelů přirozený přírůstek a saldo migrace. Přirozený přírůstek je dán rozdílem počtu živě narozených dětí a počtu zemřelých obyvatel za stejné období (obvykle 1 roku) v daném území. Naproti tomu saldo migrace je dáno rozdílem počtu přistěhovalých a vystěhovalých osob za stejné období (obvykle 1 roku) v daném území. Celkový přírůstek je součtem přirozeného a migračního přírůstku za stejné období v daném území. Jak je patrné z následujícího grafu, Jihočeský kraj vykazoval v roce 21 přírůstek počtu obyvatel, a to jak z hlediska přirozeného přírůstku tak i salda migrace. Největším přírůstkem, hlavně z pohledu salda migrace, disponují Hlavní město Praha, Středočeský kraj a Jihomoravský kraj. Nejhůře je na tom Moravskoslezský kraj, který ukazuje na velký úbytek obyvatel, a to zejména z hlediska počtu vystěhovalých osob. S úbytkem obyvatel se v roce 21 vyrovnávají ještě Karlovarský kraj, Ústecký kraj, Vysočina, Olomoucký kraj a Zlínský kraj HMP SČK JČK PZK KVK ULK LBK KHK PBK VYS JMK OLK ZLK MSK Celkový přírůstek Saldo migrace Přirozený přírůstek GRAF 16 - ZMĚNY POČTU OBYVATEL V KRAJÍCH ČR V ROCE 21 Zajímavým ukazatelem z hlediska vývoje je meziroční změna počtu obyvatel v Jihočeském kraji po časové ose v letech Z grafu vyplývá, že Jihočeský kraj zaznamenal největší přírůstek obyvatel v roce 28, a to hlavně v oblasti migrace. V roce 21 se Jihočeský kraj stále pohybuje v kladném přírůstku obyvatel, jde však o výrazný pokles počtu obyvatel, kteří se do Jihočeského kraje stěhují. Celkový úbytek obyvatelstva zaznamenal Jihočeský kraj v letech 1996 a Celkový přírůstek Přirozený přírůstek Přírůstek stěhováním GRAF 17 - POROVNÁNÍ KATEGORIÍ PŘIROZENÉ MĚNY A MIGRACE V JIHOČESKÉM KRAJI V ČASOVÉ ŘADĚ

75 Kapitola: Sociodemografické podmínky na 1 obyvatel Zajímavý je podíl přirozené měny na celkovém přírůstku, který činil v roce 26 pouhých 9 %, v roce 28 již činil 26 % a v roce 21 již 49 %. Zde je patrné, že se již v roce 29 vliv migrace výrazně snížil. 13, 12, 11, 1, 9, 8, 7, 6, 5, 4, živě narození 11,9 9,6 8, ,9 9,2 9,2 9,5 9,8 1, ,3 11 1,9 zemřelí 11 11,3 1,5 1,6 1,3 1,4 1,2 1,2 1 1,4 1,3 1,2 9,8 9,9 1 1,2 1 přistěhovalí 7,8 6,4 6,1 6,2 6,1 5,4 5,5 7 8,4 9,2 9,3 1,1 1,2 11,3 11 8,1 7,7 vystěhovalí 6,6 5,2 5 4,6 4,7 4,8 4,7 6,8 6,8 7,3 8,2 6,4 7 7,2 7,4 6,9 6,8 GRAF 19 - MEZIROČNÍ ZMĚNY POČTU OBYVATEL V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH Z grafu je patrné, že v Jihočeském kraji jsou z hlediska přirozené měny 2 významné zlomové body, a to v roce 1993 kdy převážil počet zemřelých osob nad živě narozenými. Tento trend pokračoval až do roku 25, kdy se objevil další zlomový bod znamenající převýšení počtu zemřelých počtem živě narozených. Z pohledu migrace nedochází v časové řadě k žádným velkým změnám, stále převyšuje počet přistěhovalých osob nad počtem osob vystěhovalých z Jihočeského kraje Blatná České Buděj ovice Český Kruml Dačice ov Jindřic hův Kaplic Milevs Hrade c e ko Písek Prach atice Soběsl av Strako nice Tábor Trhov é Sviny Třebo ň Týn nad Vimpe Vodňa Vltavo u rk ny GRAF 18 - CELKOVÝ PŘÍRŮSTEK OBYVATELSTVA V ORP V LETECH 26, 28 A 29 75

76 Kapitola: Sociodemografické podmínky GRAF 2 - DLOUHODOBÝ CELKOVÝ PŘÍRŮSTEK OBYVATEL V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH Jak je z grafu patrné, z hlediska dlouhodobého přírůstku obyvatel (přirozenou obměnou i migračním saldem) jsou na tom nejlépe ORP České Budějovice, Český Krumlov, Trhové Sviny a Kaplice, které zaznamenaly přírůstek nad 1 obyvatel. Oproti tomu úbytek více jak 5 obyvatel zaznamenaly ORP Strakonice, Milevsko, Dačice a Tábor. 76

77 Kapitola: Sociodemografické podmínky VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATEL Věková struktura je výsledkem základních demografických událostí, proto nám dává možnost k využití při jakékoliv demografické analýze. Ale i tam, kde je obyvatelstvo nepřehlédnutelnou součástí objektu vědního zájmu. Už v průběhu 6. let minulého století postihl proces stárnutí všechny kraje České republiky. Pronatalitní politika státu nastartována počátkem 7. let proces stárnutí ke konci 8. let výrazně přibrzdila, ale jenom krátkodobě. Od počátku 8. let 2. století byl proces stárnutí české populace opět zahájen a pokračuje tento jev až do současnosti. 42, 41,6 41,5 41, 4,5 4, 4,6 4, 4,7 41, 4,1 39,8 4,1 41,1 4,6 4,5 4,9 4,7 4,9 4,4 39,5 39, 38,5 ČR HMP SČK JČK PZK KVK ULK LBK KHK PBK VYS JMK OLK ZLK MSK GRAF 21 - PRŮMĚRNÝ VĚK OBYVATEL V KRAJÍCH ČR V ROCE 29 Průměrný věk obyvatel ČR se pohybuje okolo 4,6 roku. Jihočeský kraj se pohybuje těsně nad touto hodnotou (4,7) na 6. místě v rámci ČR. Nejstarší populaci můžeme z pohledu průměrného věku nad 41, let najít v Hlavním městě Praha (41,6), Královéhradeckém kraji (41,1) a Plzeňském kraji (4,). 41, 4, 39, 38, 37, 36,4 36,9 37,2 37,5 37,8 38,1 38,4 38,7 39, 39,3 39,5 39,8 4,1 4,3 4,5 4,7 36, 35, GRAF 22 - VÝVOJ PRŮMĚRNÉHO VĚKU OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE OD ROKU 1993 Jihočeský kraj vykazuje již od roku 1993 vzestup průměrného věku obyvatel do roku 29 o 4,3 roku na hodnotu 4,7 roku, což je o jednu desetinu větší průměrný věk než činí průměr v ČR. 77

78 Kapitola: Sociodemografické podmínky podíl dětí a seniorů (%) Proces stárnutí lze sledovat na podílu dětí a na podílu seniorů z celkového počtu obyvatel. Do kategorie dětí patří obyvatelé ve věku do 14 let (včetně) a do kategorie seniorů patří obyvatelé ve věku nad 65 let , 2, 18, 16, 14, 2, 18,9 18,3 17,9 17,5 17, 16,6 16,3 15,9 15,6 15,3 14,9 14,5 14,8 15,2 14,6 14,4 14,4 12,6 12,8 13,1 13,2 13,4 13,5 13,6 13,7 13,8 13,8 13,9 14,1 14,3 14,5 12, 1, do 14 let (%) nad 65 let (%) GRAF 23 - VÝVOJ PODÍLU POČTU DĚTÍ A SENIORŮ V JIHOČESKÉM KRAJI OD ROKU 1993 Pokud se procentuelní váha počtu dětí pohybuje v rozmezí od 12,5 do 15,9, můžeme hovořit o staré populaci. Proces stárnutí nabývá na významu tehdy, když podíl dětské složky poklesne pod hodnotu 25 %. Jak je patrné z grafu, nachází se Jihočeský kraj rozhodně ve fázi stárnutí obyvatelstva, konkrétně můžeme hovořit o staré populaci. Z grafu vývoje lze dále přečíst, že do roku 27 převažoval podíl dětí nad podílem seniorů a od roku 28 došlo ke zvratu a začal převažovat podíl seniorů nad podílem dětí. Za velmi starou populaci označujeme jenom region Prahy, kde podíl dětí již klesl pod hodnotu 12,5 %. Všechny ostatní kraje mají již populaci starou, kde podíl dětí sice nepoklesl pod velmi nízkou hranici 12,5 %, ale už nepřevyšuje ani hodnotu 16 %. 18, 16, 14, 12, 1, 8, 6, 4, 2,, HMP SČK JČK PZK KVK ULK LBK KHK PBK VYS JMK OLK ZLK MSK podíl dětí 12,4 15,2 14,4 13,9 14,6 15,2 14,9 14,4 14,6 14,5 13,9 14,2 13,9 14,3 podíl seniorů 16,1 14,5 15,2 15,6 14,1 13,7 14,3 16,1 15,5 15,6 15,9 15,5 15,8 14,9 GRAF 24 - PODÍL DĚTÍ A SENIORŮ V KRAJÍCH ČR V ROCE 29 Jihočeský kraj byl v roce 1991 na 7. místě s podílem dětí 21,6 %. Dnes je tento podíl o 7,2 % nižší a nijak významně se neodlišuje od celostátního průměru (14,2 %). Dnes je kraj stále na 7. místě (společně s Královéhradeckým krajem) a můžeme potvrdit, že je váha tohoto ukazatele lehce nadprůměrná (14,4 %, což představuje necelých 92 tisíc dětí). Jedině Středočeský kraj, Karlovarský kraj a Ústecký kraj vykazují v roce 29 větší podíl dětí než seniorů. 19 Do roku 2 byla sledována jako věková hranice seniorů hodnota 6 let. 78

79 Kapitola: Sociodemografické podmínky 54,8 64,2 65, 84,1 78,7 74 7,2 81,5 81,4 1,4 96,7 96,3 87,2 95,7 89, 95,4 8,9 94,2 9,9 85,9 83,3 88,8 96,8 17,1 12,6 1,3 123,5 114,8 117,8 114,2 12,4 117,1 118,1 14,4 13,5 12,8 11,7 12,9 14, 15, 15,7 14,5 14,9 14,6 14,6 14,3 15,8 15,2 13,3 14,1 13,9 14, 15, 14,1 13,7 13,6 15,8 14,6 15, 15,3 14,8 16,7 18,2 16,4 16,7 15,8 16,4 16,2 Tendence ke snižování váhy dětí v populaci Jihočeského kraje je zcela dominující a ani zpomalení v letech 25 až 21 nemůže nic změnit na faktu dalšího dlouhodobějšího poklesu. Za uspokojivé považujeme fakt, že v letech 28 a 29 zůstává hodnota podílu dětí na stejné hodnotě. 2, 18, 16, 14, 12, 1, 8, 6, 4, 2,, - 14 let (%) 65 a více let (%) GRAF 25 - PODÍL DĚTÍ A SENIORŮ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 29 Z grafu je možné vyčíst, že jedinými ORP, v nichž dosud převažuje podíl dětí nad podílem seniorů, jsou Český Krumlov, Kaplice, Prachatice, Trhové Sviny, Týn nad Vltavou a Vodňany. ORP Jindřichův Hradec měla v roce 29 vyrovnaný podíl dětského podílu a podílu seniorů. Nejstarší populaci v Jihočeském kraji má ORP Milevsko, která má podíl dětí 12,9 % a podíl seniorů 18,2 %. Druhou nejstarší populaci má ORP Blatná, která má podíl dětí 13,5 % a podíl seniorů 16,7 %. Index stáří je vyjadřován počtem 65letých a starších na 1-14letých obyvatel. 16, 14, 12, 1, 8, 6, 4, 2,, Index stáří v roce 21 Index stáří v roce 29 GRAF 26 - INDEX STÁŘÍ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 21, 29 Z grafu je patrný růst indexu stáří, a to ve všech ORP Jihočeského kraje. Nejhůře je na tom ORP Milevsko s hodnotou 14 seniorů na 1 dětí (od roku 21 narostla hodnota o skoro 44 seniorů na 1 dětí), na druhém místě je ORP Blatná s indexem 124 (nárůst o 23 seniorů na 1 dětí), na třetím místě je ORP Třeboň s indexem 118 (nárůst o 27 seniorů na 1 dětí). Nejlépe jsou na tom ORP Kaplice s indexem 74 (nárůst o 19 seniorů), Český Krumlov index 82 (nárůst o 17 seniorů), Týn nad Vltavou index 86 (nárůst o 16 seniorů). 79

80 Kapitola: Sociodemografické podmínky 5,3 6,2 5,2 4,8 6,7 6,2 6, 5,5 4,7 8,2 7, 6, 5,4 6,3 5,5 8,9 11,8 26,9 24,6 24,2 22,2 26, 25,5 28,2 25,7 26,2 3,6 28,9 26,4 24,7 25,7 24,9 3, 33, VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA OBYVATEL Protože žijeme ve vzdělanostní společnosti, je váha vzdělanostní struktury obyvatelstva nejen pozorně sledovanou veličinou, ale také významným ukazatelem vyspělosti a všestranné rozvinutosti regionů. A platí rovněž, že rychlejší nárůst dosahování nejvyšších vzdělanostních stupňů zvyšuje dále konkurenceschopnost občanů na trhu práce. Jestliže podíl vysokoškolsky vzdělaných občanů dosáhl na českém obyvatelstvu ve věku 15 a více let v roce 195 pouhé jedno procento, tak při posledním cenzu v roce 21 to bylo už téměř 9 %. Za posledních 5 let však dekadický nárůst relativní váhy nepřesáhl dvouprocentní hranici. Předpokládá se vzhledem ke značnému rozvoji vysokého školství od poloviny 9. let minulého století, že tempo růstu bude překonáno při následném sčítání lidu v roce 211. Vysokoškolský stupeň vzdělání vykazuje největší regionální rozdíly a platí to samozřejmě i pro krajský systém. Nad celorepublikovým průměrem (8,9 %) z pohledu vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva (na obyvatelstvu nad 15 let) jsou pouze dva kraje hlavní město Praha (18,8 %) a Jihomoravský kraj (1,3 %). Zejména náskok Prahy je obrovský. Osmiprocentní hranici překonává dále jenom Olomoucký kraj (8,1 %). Nejhůře jsou na tom kraje Ústecký (5,4 %) a Karlovarský (5,6 %). Jihočeský kraj je s váhou vysokoškolsky vzdělaných občanů 7,8 % z krajů Česka na pátém místě. Ale s váhou mezi 7 a 8 % takto vzdělaných obyvatel je natěsnáno osm krajů. Všem krajům se však výrazně vzdálila Praha. A to platí i při hodnocení skupiny občanů se středoškolským úplným vzděláním (získání maturity). U hlavního města Prahy je těchto obyvatel 3,5 %, což je o 5,6 % nad celorepublikovým průměrem (24,9 %). Jihočeský kraj s hodnotou 25,1 % se z pohledu obyvatelstva s maturitou pohybuje nad celorepublikovým průměrem. 4, 35, 3, 25, 2, 15, 1, 5,, podíl obyvatel nad 15 let s vysokoškolským vzděláním podíl obyvatel nad 15 let se středoškolským vzděláním GRAF 27 - PODÍL VYSOKOŠKOLSKY A STŘEDOŠKOLSKY VZDĚLANÉHO OBYVATELSTVA NAD 15 LET V JEDDNOTLIVÝCH ORP V grafu je zachycena hodnota podílu obyvatel nad 15 let se středoškolským vzděláním, tedy obyvatel s nejvýše úplným středním vzděláním s maturitou nebo nejvýše vyšším odborným vzděláním. Druhou hodnotou je podíl obyvatel nad 15 let s vysokoškolským vzděláním, tedy obyvatel s dosaženým bakalářským, magisterským a vyšším vzděláním. Nejvyšším podílem vysokoškoláků disponuje ORP České Budějovice (11,8 %), dále Tábor (8,9 %) a Písek (8,2 %), nejnižším naopak ORP Trhové Sviny (4,7 %) a Kaplice (4,8 %). Nejvyšším podílem středoškoláků disponuje ORP České Budějovice (33,7 %), dále Písek (3,6 %) a Tábor (3, %), nejnižším naopak ORP Trhové Sviny (22,2 %) a Dačice (24,2 %). 8

81 Kapitola: Sociodemografické podmínky DALŠÍ VLIVY POPULAČNÍHO VÝVOJE Podíly živě narozených mimo manželství jsou významným negativním jevem ve společnosti, pohybují-li se okolo 5 % a více. Takto závažný stav je pouze v krajích Karlovarském (55,1 %) a Ústeckém (53,6 %). Jihočeský kraj s hodnotou 38, % se pohybuje těsně pod republikovou hodnotou 38,8 %. Z pohledu ORP se pod krajským průměrem pohybují České Budějovice, Dačice, Milevsko (vůbec nejnižší hodnota v kraji 29,6 %), Soběslav, Strakonice, Tábor, Týn nad Vltavou. Nejvyšší podíl má ORP Český Krumlov (46, %) ,2 33,7 46, 33,5 4,5 42,7 38,9 4,4 37,9 36,1 36,9 39,2 45,6 32,8 45,5 41,9 3 29, GRAF 28 - PODÍL DĚTÍ NAROZENÝCH MIMO MANŽELSTVÍ Pokud budeme hodnotit náboženské vyznání na úrovni krajů, pak je to pro českou společnost spíše záležitost statistického významu. Česká republika vykazuje jednu z nejnižších hodnot podílu věřících na celkovém obyvatelstvu na světě a to něco přes 31 %. Obyvatelstva bez vyznání a tedy i vlivu religiózních hodnotových měřítek je už téměř 7 %. Pouze v jednom kraji přesahuje religiozita 5 % (Zlínský kraj) a ve třech dalších 4 % (kraje Vysočina, Jihomoravský a Moravskoslezský). Podílem věřících okolo 35 % je Jihočeský kraj mírně nadprůměrným v ČR. Naprostá dominance ateistů (více než 8 %) je typická pro tyto kraje: Ústecký, Liberecký a Karlovarský. České obyvatelstvo je od konce 4. let minulého století, kdy došlo na základě dohod vítězných mocností 2. světové války k dohodě ohledně odsunutí značné části občanů Československa s německou národností, státem národnostně homogenním. Je to typ, ve kterém ani jedna z menšin nedosahuje 1 % podílu na celkovém obyvatelstvu nebo případně alespoň dvě menšiny s váhou nad 5 %. A současně většinová národnost neklesá svoji relativní váhou na počtu obyvatel pod 9 %. Česká národnost dosáhla nejvyššího podílu počátkem 8. let 2. století. A nemění toto tvrzení ani skutečnost, že v poválečné éře se až v roce 1991 poprvé objevuje v možnostech výběru národnost moravská. Mnoho historicko-kulturních, historicko-politických a ekonomicko-politických znaků podporuje většinový názor, že mezi oběma národnostmi není podstatnějších rozdílů. To ostatně doložila dvě poslední sčítání lidu, kdy došlo i k výraznému snížení relativní četnosti moravské národnosti z 13,2 % na 3,7 %. Protože se zahraniční migrace na území našeho státu začínají výrazněji projevovat až od roku 23, nebylo zastoupení jiných národností za posledních více než 5 let nijak významné. Přesto zaslouží zmínku ještě dvě národnosti. První z nich je národnost romská. Bohužel v metodice sčítání lidu se objevuje až od roku Deklaratorně se k ní přihlásilo okolo 3 tisíc jedinců, ale o deset let později při posledním sčítání lidu už jenom 12 tisíc. Občané romského původu se hromadně ke své národnosti nehlásí. Různé odborné odhady se pohybují okolo 3 až 4 %, což by představovalo 3 až 4 tisíc Rómů. Byla by tak tato národnost nejsilněji zastoupenou menšinou na území Česka, když bychom národnost moravskou sloučili s českou. Druhou početnou skupinou jsou občané slovenské národnosti, kterých byla necelá dvě procenta (2 tisíc) při posledním sčítání lidu. Všechny ostatní národnosti již nepřekonávají hranici,5 % (5 tisíc 81

82 Kapitola: Sociodemografické podmínky jedinců). Nicméně vzhledem ke změnám vah celkového přírůstku ve prospěch migračních vlivů nelze dnes jasně předvídat změny i v národnostním složení obyvatel Česka. Pokud jde o rozdílnosti na úrovni českých krajů, potom mezi nejpočetnější českou národností s podílem nad 95 % patří kraje Pardubický, Středočeský, Plzeňský, Jihočeský a Královéhradecký. Ale to platí výhradně proto, že k územím s největším zastoupením Moravanů patří kraje Jihomoravský, Olomoucký, Vysočina a Moravskoslezský. Pokud bychom větev českou sloučili s větví moravskou, potom by 95 % hranici překročili rovněž kraje Vysočina, Zlínský, Jihomoravský a Olomoucký. U zbývajících pěti krajů se projevuje statisticky významné zastoupení především národnosti slovenské (kraje Karlovarský, Moravskoslezský, Ústecký, Liberecký a hlavní město Praha) nebo polské (Moravskoslezský kraj) a německé (Karlovarský kraj a Ústecký kraj). Romská populace je nejvíce koncentrována především do krajů Karlovarského a Ústeckého a dále v menší míře do krajů Královéhradeckého, Libereckého, Moravskoslezského, Olomouckého, Středočeského a Plzeňského. Zbývajících šest krajů včetně Jihočeského má relativní četnost romského etnika velmi nízkou (pod,12 %, tzn. pod celostátní průměrnou hodnotou). Musíme však vzít v úvahu rozdíly dané tím, že se k romské menšině hlásí výjimečně málo Rómů. Ale zdá se být vysoce pravděpodobné, že míra nepřihlašování se ke své národnosti je u Rómů územně rovnoměrně rozložená. V dalším sčítání SLDB budou informace o národnosti opět nepovinnou položkou. 82

83 Kapitola: Bydlení 2.8. BYDLENÍ Na počátku 9. let došlo k ukončení státem organizované komplexní bytové výstavby, především budování panelových sídlišť s omezenými plochami zeleně a žádoucí míry občanské vybavenosti. Dokončování bylo realizováno pomocí státních dotací a řízeno příslušnými okresními úřady. Během posledních let byl téměř veškerý bytový fond zákonem převeden do majetku jednotlivých obcí v kraji, což ovlivnilo výši investičních prostředků investovaných do rekonstrukcí a výstavby nového bytového fondu v posledních letech také díky lepší dostupnosti státem podporovaných hypotéčních úvěrů. Předpokladem pro udržení obyvatel v kraji a zajištění přírůstku stěhováním z jiných krajů republiky i ciziny je zajištění dostatečného počtu bytů pro zájemce. Z dlouhodobého hlediska od roku 2 je vývoj bytové výstavby relativně rovnoměrný s patrným nárůstem v zahajování bytů zejména v letech 26 až 28. U dokončených bytů se nejvíce bytů realizovalo v roce 28. Výrazný pokles zahajované výstavby se projevil v souvislosti s nástupem celosvětové ekonomické krize již v roce 29 a pak zejména v roce 21. Mění se přitom nároky na velikostní strukturu bytů a jejich vybavení. S rostoucím počtem jednočlenných domácností a zvyšujícím se podílem starších osob v populaci se bude zvyšovat i zájem o malometrážní byty s menším počtem obytných místností. V současnosti i blízké budoucnosti jsou zásadní pro zájem o malometrážní byty ekonomické aspekty. Mohou se však zvyšovat také požadavky na technickou vybavenost bytů, bezbariérový přístup a další služby související se zvyšujícím se podílem starší populace VÝSTAVBA BYTŮ Při pohledu na časovou řadu v letech lze konstatovat, že v České republice byla v roce 21 zahájena stavba nejmenšího počtu bytů, stavba maximálního počtu bytů byla zahájena v roce 27, což byl zároveň rok největšího počtu dokončených bytů. TABULKA 56 - ZAHÁJENÉ BYTY V KRAJÍCH ČR V LETECH Rok Celkem Česká republika Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj TABULKA 57 - DOKONČENÉ BYTY V KRAJÍCH ČR V LETECH Rok Celkem Česká republika Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

84 Kapitola: Bydlení Zahájené byty Dokončené byty GRAF 29 - ZAHÁJENÉ A DOKONČENÉ BYTY V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH V roce 21 byla v Jihočeském kraji zahájena výstavba 1793 bytů, zatímco dokončeno bylo 2137 bytů. Převaha dokončovaných bytů nad byty zahajovanými jde jednoznačně na vrub omezování bytové výstavby v zahajování vlivem ekonomické krize. Od roku 1996 byla zahájena výstavba nejmenšího počtu bytů. Z dlouhodobého hlediska v letech ) bylo postaveno nejvíce bytů v ORP České Budějovice (72), potom Tábor (36) a Český Krumlov (1437), naopak i z dlouhodobého hlediska jsou na tom nejhůře ORP Týn nad Vltavou (41), Vodňany (79). Výstavba bytů v jednotlivých ORP se dost podstatně lišila. Nejvíce bytů bylo dokončeno v přepočtu na tisíc obyvatel v ORP České Budějovice (4,5) a Vimperk (4,1). Hranici 4 bytů na tisíc obyvatel se přiblížily ještě ORP Trhové Sviny a Třeboň. Naopak nejméně bytů bylo relativně dokončeno v ORP Týn nad Vltavou (jen,3) a Vodňany (jen,7). OBRÁZEK 17 - VÝSTAVBA BYTŮ NA 1 OBYVATEL V ORP V LETECH 2-29 TABULKA 58 - VÝSTAVBA BYTŮ NA 1 OBYVATEL V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH Celkem na 1 obyvatel Blatná ,3 České Budějovice ,5 Český Krumlov ,3 Dačice ,8 Jindřichův Hradec ,8 Kaplice ,9 Milevsko ,8 Písek ,9 Prachatice , Soběslav ,4 Strakonice , Tábor ,5 Trhové Sviny ,8 Třeboň ,7 Týn nad Vltavou ,3 Vimperk ,1 Vodňany ,7 84

85 Kapitola: Bydlení rok 27 rok 28 rok 29 GRAF 3 - VÝSTAVBA BYTŮ V ORP V LETECH 27, 28 A 29 Z dlouhodobého hlediska se stavělo do roku 29 nejvíce rodinných domů v ORP České Budějovice (3975) a Tábor (1241), naopak nejméně rodinných domů se stavělo v ORP Týn nad Vltavou (21) a Vodňany (67). Počtu dokončených rodinných domů odpovídá většinou i relace ve vztahu k obyvatelstvu. Nejvíce rodinných domů bylo v přepočtu na tisíc obyvatel dokončeno v ORP Č. Budějovice a Trhové Sviny, naopak nejméně v ORP Týn nad Vltavou a Vodňany. OBRÁZEK 18 - VÝSTAVBA RODINNÝCH DOMŮ V LETECH Nejvíce bytových domů bylo do roku 29 postaveno v ORP České Budějovice (91) a Český Krumlov (58), naopak nejméně bytových domů bylo postaveno v ORP Týn nad Vltavou (žádný) a Vodňany (2). V přepočtu na obyvatelstvo se nemění pořadí na posledních místech, jiné jsou ale výsledky podle největšího relativního počtu dokončených bytových domů. Jednoznačně nejvíce jich bylo dokončeno v ORP Český Krumlov, kde připadalo v průměru 1,3 domu na 1 tisíc obyvatel. Poté následují ORP Vimperk, Kaplice a Tábor. ORP Č. Budějovice se pak zařazuje až na 5. místo. OBRÁZEK 19 - VÝSTAVBA BYTOVÝCH DOMŮ V LETECH

86 Kapitola: Bydlení Počet rodinných domů Počet bytových domů Celkem bytů rodinné domy bytové domy nástavby, přístavby a vestavby v RD nástavby, přístavby a vestavby v BD domy s pečovatelskou službou a domovypenziony stavební úpravy stávajícího nebytového prostoru nebytové budovy TABULKA 59 - DOKONČENÉ BYTY PODLE DRUHU STAVBY V ORP V ROCE 29 Dokončené byty v tom podle charakteru bytové budovy Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany Z tabulky dokončených bytů podle druhu stavby za rok 29 vyplývá, že jednoznačně nejvíce bytů je ve všech ORP v rodinných domech. Nejvíce bytů bylo postaveno v ORP České Budějovice (544), naproti tomu nejméně bytů v rodinných domech bylo dokončeno v ORP Týn nad Vltavou. V bytových domech bylo nejvíce bytů dokončeno v ORP České Budějovice (223), významné jsou rovněž počty v ORP Tábor a Písek. Nástavby, přístavby a vestavby, stejně jako ostatní formy výstavby jsou pak již ve většině ORP pouze doplňkovým, ne příliš významným typem výstavby. Výjimkou jsou ale domy s pečovatelskou službou, které byly v roce 29 dokončeny v ORP Písek a Tábor. 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % Dokončené byty v rodinných domech Dokončené byty v nástavbách, přístavbách a vestavbách Dokončené byty v bytových domech Dokončené byty ostatní GRAF 31 - DOKONČENÉ BYTY PODLE DRUHU V JEDNOTLIVÝCH ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 29 86

87 Kapitola: Bydlení 63,7 58,7 54,22 56,73 7,47 71,66 65,6 66,46 67,7 61,23 73,22 73, ,11 76,46 64,92 71,35 55,92 62,88 55,5 56,98 72,79 7,1 69,5 74,84 67,59 74,26 83,38 93,8 83,46 85,26 79,93 94,96 117, OBVYKLÉ NÁJEMNÉ Údaje o místním obvyklém nájemném jsou získávány od společnosti IRI Brno, spol. s r.o., která dlouhodobě sleduje stav a vývoj tržního (místně obvyklého) nájemného v obcích ČR v rámci Komplexního Informačního Systému Ekonomiky Bydlení (KISEB). Z údajů v následujícím grafu je patrné, že nejvyšší nájemné bylo v roce 29 v Třeboni (117,98 Kč/m 2 ), potom v Českém Krumlově (94,96 Kč/m 2 ) a v Českých Budějovicích (93,8 Kč/m 2 ). Nejmenší nájemné bylo v roce 29 v Milevsku (54,22 Kč/m 2 ), ve Vimperku (56,98 Kč/m 2 ), Soběslavi (61,23 Kč/m 2 ), v Týně nad Vltavou (62,88 Kč/m 2 ). TABULKA 6 - MÍSTNÍ OBVYKLÉ NÁJEMNÉ VE VYBRANÝCH OBCÍCH V LETECH Blatná 63,7 7,9 72,44 72,79 České Budějovice 83,38 86,57 99,16 93,8 Český Krumlov 7,47 8,34 92,1 94,96 Dačice 58,7 55,31 6,44 7,1 Jindřichův Hradec 71,66 68,17 73,4 83,46 Kaplice 65,6 69,96 91,6 85,26 Milevsko 66,46 74,94 66,17 54,22 Písek 73,22 89,68 92,66 73,55 Prachatice 56,73 57,26 65,87 69,5 Soběslav 67,7 66,48 61,42 61,23 Strakonice 72, 77,66 82,84 79,93 Tábor 75,11 78,31 73,2 76,46 Trhové Sviny 64,92 66,1 75,2 71,35 Třeboň 74,84 79,12 12,24 117,98 Týn nad Vltavou 55,92 57, 62,37 62,88 Vimperk 55,5 52,58 57,37 56,98 Vodňany 67,59 73,8 73,46 74,26 Při pohledu na tabulku místního obvyklého nájemného z vybraných obcí Jihočeského kraje (sídla ORP) lze konstatovat, že nájemné obvykle s časem roste, protože převážná většina vybraných obcí dosáhla svého maxima v ceně nájemného v roce 29 (příp. 28) a svého minima v roce 26. Soběslav na rozdíl od ostatních dosáhla svého maxima již v roce 26 a od tohoto roku cena nájemného soustavně klesá. Podobně jako Soběslav je na tom ještě Milevsko, které v roce 29 rovněž dosáhlo svého minima v ceně nájemného místní obvyklé nájemné v Kč/m rok 26 rok 29 GRAF 32 MÍSTNÍ OBVYKLÉ NÁJEMNÉ VE VYBRANÝCH OBCÍCH V LETECH 26, 29 87

88 Kapitola: Bydlení STRUKTURA STÁŘÍ BYTOVÉHO FONDU Struktura stáří domů v České republice je patrná z následující tabulky. Největším podílem trvale obydlených domů postavených do roku 1919 disponuje Ústecký kraj, domů postavených v letech Hlavní město Praha, domů postavených v letech Moravskoslezský kraj, domů postavených v letech kraj Vysočina a domů postavených v letech Olomoucký kraj. Jihočeský kraj se pohybuje obvykle těsně nad celorepublikovým průměrem, výjimku tvoří starší domy postavené v letech TABULKA 61 - STRUKTURA STÁŘÍ DOMŮ V ČR (SLDB 21) z toho postavené v období (vyjádřeno v %) Trvale Průměr. stáří do roku obydlených obydlené domy domů 21 Česká republika , 19,7 39,1 13,3 1,5 46,92 Hl. m. Praha ,2 33, 3,2 1,7 1,9 5,83 Středočeský kraj ,6 21,3 35,8 12,5 11, 48,67 Jihočeský kraj ,1 15,4 39,8 14, 11, 46,45 Plzeňský kraj ,2 21,8 36,4 12,8 1,4 48,58 Karlovarský kraj ,8 27,9 27,8 9,8 1,8 54,96 Ústecký kraj ,5 24,3 27,2 11,4 9,4 55,85 Liberecký kraj ,9 21, 26,8 13,7 9,7 54,51 Královéhradecký kraj ,2 2,1 36,2 13,9 1,1 48,31 Pardubický kraj , 17, 42,4 14,2 1,2 44,72 Vysočina ,4 15,2 44,5 15,5 1,3 42,88 Jihomoravský kraj ,6 19,1 42,5 14,2 1,6 44,2 Olomoucký kraj ,8 17,6 4,1 13,3 11,1 46,55 Zlínský kraj ,4 17,3 48,8 14,1 1,6 41,4 Moravskoslezský kraj ,6 14,9 49,7 13,7 1,1 42,3 TABULKA 62 - PROCENTUELNÍ VYJÁDŘENÍ PODÍLU BYTŮ V DOMECH PODLE OBDOBÍ JEJICH VÝSTAVBY V ORP (SLDB 21) celkový Podíl bytů v domech z období výstavby domu počet bytů do Blatná ,9 7,5 16,1 19,4 14,1 5,1 České Budějovice ,9 8,6 21,8 21,2 18,4 9,2 Český Krumlov ,2 7,8 21,5 23,6 14,4 9,9 Dačice ,1 8,1 16,9 2,1 12,8 8,5 Jindřichův Hradec ,5 8,3 14,5 22,3 14,1 7,5 Kaplice 772 8,3 5,8 2,3 22,5 19,3 9,7 Milevsko ,8 6,1 22,3 2,4 13,1 6,2 Písek , 1,2 16,6 21,3 14,3 7,8 Prachatice ,2 5,7 2,1 21,5 15,3 7,7 Soběslav ,9 11,1 18,2 18,3 16,2 7,8 Strakonice ,2 7,9 21,8 22,4 15,1 6,1 Tábor ,1 9,8 23,3 2,4 14,8 6,8 Trhové Sviny ,2 6,5 17,8 19,3 12, 7,4 Třeboň ,8 8,5 18,1 18, 12,4 7,6 Týn nad Vltavou ,7 7,2 17,5 18,4 21,9 4,1 Vimperk ,3 7,5 2,9 18,3 13,6 6,2 Vodňany ,4 8,8 16,3 19,5 1, 9,6 2 Procentuelní podíl je vyjádřen jako podíl počtu bytů postavených v daném období na celkovém počtu bytů v daném kraji 21 Průměrné stáří domu je počítáno jako aritmetický průměr ze souboru domů se zjištěným stářím domů. Údaj o stáří domu je odvozen z období výstavby nebo rekonstrukce domu. 88

89 Kapitola: Bydlení Z procentuelního vyjádření podílu bytů v domech podle stáří jejich výstavby vyplývá, že největším podílem nejstarších bytů disponují ORP Dačice a Třeboň (zejména byty postavené do roku 1919). Naopak v ORP Kaplice a Milevsko je podíl domů postavených do roku 1945 nejmenší., V posledním období, tedy u bytů postavených , se podíly pohybují u všech ORP pod 1 % z celkového počtu bytů, K této hranici se nejvíce přiblížily ORP Český Krumlov, Kaplice, Vodňany a České Budějovice. Naopak Týn nad Vltavou a Blatná měly podíl nejnovějších domů nejnižší. 1, 9, 8, 7, 6, 5,1 14,1 9,2 9,9 18,4 14,4 8,5 7,5 12,8 14,1 9,7 19,3 6,2 13,1 7,8 7,7 7,8 6,1 6,8 14,3 15,3 16,2 15,1 14,8 7,4 12, 7,6 4,1 6,2 12,4 21,9 13,6 9,6 1, 5, 4, 19,4 21,2 23,6 2,1 22,3 22,5 2,4 21,3 21,5 18,3 22,4 2,4 19,3 18, 18,4 18,3 19,5 3, 2, 1,, 16,1 21,8 21,5 7,5 8,6 7,8 1,9 8,9 8,2 16,9 14,5 8,1 8,3 14,1 12,5 18,2 16,6 2,3 22,3 2,1 21,8 23,3 1,2 11,1 5,8 5,7 7,9 6,1 9,8 8,3 6,8 9, 9,2 9,9 8,2 7,1 18,1 17,8 8,5 6,5 11,2 13,8 17,5 2,9 16,3 7,2 7,5 8,8 8,7 9,3 11,4 do GRAF 33 - PROCENTUELNÍ VYJÁDŘENÍ PODÍLU BYTŮ V DOMECH PODLE OBDOBÍ JEJICH VÝSTAVBY DOMU (SLDB 21) 89

90 Kapitola: Bydlení OBYDLENOST BYTŮ Údaje o obydlenosti bytů a domů jsou k dispozici pouze ze sčítání lidu, domů a bytů (poslední v roce 21). Nejvíce domů z uvedené databáze bylo v kraji Středočeském (37 12) a nejméně v kraji Karlovarském (39 866), Jihočeský kraj na 4. místě (147 97). TABULKA 63 - OBYDLENOST DOMŮ V KRAJÍCH ČR (SLDB 21) Domy celkem Trvale obydlené domy rodinné domy z toho bytové domy Neobydlené domy s byty rodinné domy z toho bytové domy Česká republika Hl. m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Největší počet trvale obydlených domů ale i neobydlených domů s byty má Středočeský kraj, naopak nejmenší počet trvale obydlených domů ale i neobydlených domů s byty má Karlovarský kraj. Jihočeský kraj je s počtem trvale obydlených domů na 5. místě a s počtem neobydlených domů s byty na 2. místě. V relaci k celkovému počtu domů má nejvíce neobydlených domů Jihočeský kraj a kraj středočeský je na druhém místě Trvale obydlené domy Neobydlené domy s byty GRAF 34 - OBYDLENOST DOMŮ V KRAJÍCH ČR (SLDB 21) V Jihočeském kraji je z pohledu obydlenosti bytů situace v kraji relativně vyrovnaná. Rozdíly ve struktuře domovního fondu jsou dány charakterem osídlení. V převážně venkovském prostoru převažují rodinné domy, v ORP s většími městy je významnější podíl bytů v bytových domech. Více než polovinu bytového fondu tak tvoří byty v bytových domech především v ORP bývalých okresních měst, ale také v ORP Kaplice a Vimperk. Neobydlené byty svým počtem v roce 21 odpovídaly celé pětině trvale obydlených. Jejich nejvyšší podíly byly v ORP Blatná, Milevsko, Trhové Sviny a Vodňany. V těchto ORP byl také nadprůměrný podíl neobydlených bytů sloužících k rekreaci. Relativně nejvíce bytů k rekreaci se projevil v ORP Vimperk a rovněž v ORP Jindřichův Hradec byl jejich podíl výrazně nadprůměrný. 9

91 Kapitola: Bydlení TABULKA 64 - OBYDLENOST BYTŮ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE (SLDB 21) celkový počet bytů TOB+NOB Průměrný počet osob v TOB Průměrná obytná plocha na osobu v TOB celkem Trvale obydlené byty v rodinných domech v bytových domech celkem Trvale neobydlené byty sloužící k rekreaci obydlené přechodně Blatná ,7 2, České Budějovice ,6 19, Český Krumlov ,7 18, Dačice , 18, Jindřichův Hradec ,8 19, Kaplice ,8 17, Milevsko ,7 19, Písek ,6 2, Prachatice ,8 18, Soběslav ,7 2, Strakonice ,7 18, Tábor ,7 19, Trhové Sviny ,8 19, Třeboň ,7 19, Týn nad Vltavou ,7 2, Vimperk ,7 19, Vodňany ,7 2, Z pohledu průměrného počtu osob v trvale obydlených bytech jednotlivých ORP neexistují velké rozdíly. Mírně podprůměrný je počet osob na byt v ORP České Budějovice a Písek (v obou 2,6), naopak v ORP Dačice je počet nadprůměrný (3,). Poněkud větší rozdíly jsou ve velikosti bytů podle obytné plochy. Největší je v ORP Vodňany (2,3 m 2 ) naopak nejmenší ORP Kaplice (17,9 m 2 ) Trvale obydlené byty Neobydlené byty GRAF 35 - OBYDLENOST BYTŮ V JEDNOTLIVÝCH ORP (SLDB 21) 91

92 Kapitola: Bydlení 2,5 2, 2,2 19,7 2, 2,2 19,8 2, 2,3 19,5 19, 18,5 18, 19, 18,2 18,9 19, 17,9 18,6 18,9 19,2 19,2 19,1 17,5 17, 16,5 Průměrná obytná plocha na osobu v TOB (m2) GRAF 36 PRŮMĚRNÁ OBYTNÁ PLOCHA NA OSOBU V TOB V JEDNOTLIVÝCH ORP (SLDB 21) 92

93 Kapitola: Rekreace 2.9. REKREACE V České republice v roce 21 počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních meziročně vzrostl o,4 procenta, počet ubytovaných hostů se zvýšil o 1,9 procenta. Poprvé od roku 28 se tak v roce 21 zastavil pokles návštěvnosti. Zahraničních návštěvníků přijelo loni o pět procent více a jejich počet přenocování se zvýšil o 3,5 procenta. Naopak domácích hostů v hromadných ubytovacích zařízeních o 1,3 procenta ubylo. Přírodní prostředí Jihočeského kraje s vysokou lesnatostí, vodními plochami a velkým počtem kulturních památek (téměř 6 tis. objektů) je využíváno k návštěvám a rekreaci občany z celé ČR a v hojné míře i zahraničními turisty. V letním období láká zejména oblast Lipna, Orlíku, jihočeských rybníků, ale také Šumavy, v zimě pak lyžařské areály Zadov - Churáňov a Lipno - Kramolín. V roce 21 (poslední cenzus ubytovacích zařízení) bylo k dispozici v kraji 64,3 tis. lůžek (z toho téměř polovina je sezónních) a kolem 2 tis. míst na volné ploše (k táboření). Ve struktuře ubytovacích zařízení bylo 218 hotelů s 12,3 tisíci lůžek, 43 penziónů s 9,4 tis. lůžky, 17 kempů (8,3 tis. lůžek), 46 ostatních hromadných ubytovacích zařízení (26,8 tis. lůžek) a individuálních ubytovatelů (1,1 tis. lůžek). Specifikem kraje je rovněž existence více než 25 tis. zařízení pro individuální rekreaci (chaty, rekreační chalupy). V roce 21 se v kraji ve statisticky sledovaných hromadných ubytovacích zařízeních ubytovalo více než 89 tis. návštěvníků, z toho cca 289 tis. ze zahraničí, převážně ze SRN, Nizozemska a Rakouska. Řada zahraničních turistů přijíždí na jednodenní návštěvy, které není zatím možno statisticky sledovat. Navštěvují především centra blízká hranici HOSPODÁŘSKÝ VÝZNAM CESTOVNÍHO RUCHU Cestovní ruch jednoznačně patří mezi významná hospodářská odvětví Jihočeského kraje, což je patrné z podílu Jihočeského kraje na celkovém počtu návštěvníků v rámci celé České republiky (dále ČR). V návštěvnosti kraje dlouhodobě převažovaly růstové tendence a podíl na celkové návštěvnosti ČR přesahoval 8 %. Hospodářský význam cestovní ruchu je podstatný také proto, že turisté mířící do České republiky i do Jihočeského kraje vyhledávají stále luxusnější ubytování. Potvrzuje to statistika Českého statistického úřadu za rok 21, podle níž se více hostů při svém pobytu v České republice ubytuje ve vícehvězdičkových hotelech. Pro Jihočeský kraj také platí zvýšený zájem o luxusnější ubytování. Je to dáno zejména změnou struktury návštěvníků. Přibývá zahraničních turistů, kteří obvykle vyhledávají kvalitnější služby. To se odráží i na volbě vícehvězdičkových hotelů. Návštěvnost Jihočeského kraje ze strany cizinců stoupla ve třetím čtvrtletí roku 21 takřka o šest procent. V některém z hromadných ubytovacích zařízení v Jihočeském kraji se od června do konce září 21 ubytovalo 465 turistů, z toho 123 zahraničních, čímž se jižní Čechy dostaly z hlediska celkové návštěvnosti českých regionů na druhé místo hned za Prahu. TABULKA 65 - DLOUHODOBÝ VÝVOJ POČTU HOSTŮ V HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ V JIHOČESKÉM KRAJI Počet ubytovacích zařízení Počet lůžek v ubyt. zařízeních Počet hostů v ubyt. zařízeních z toho cizinci Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického úřadu, České Budějovice, 93

94 Kapitola: Rekreace Počet hostů nerezidenti GRAF 37 - NÁVŠTĚVNOST V HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍCH V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2-21 Počet ubytovaných hostů se v kraji v roce 21 ve srovnání s rokem 29 snížil o 1,9 procenta, počet přenocování meziročně klesl o 3,7 procenta. Ubytovalo se tu turistů, kteří zde strávili 2,7 milionu nocí. Vyplynulo to z údajů Českého statistického úřadu. Návštěvnost klesá od roku 27. Důvodem je nízký počet luxusnějších ubytovacích kapacit, které jsou dle statistiky z loňského listopadu trendem. V jižních Čechách převládají levnější penziony, pětihvězdičkové hotely jsou jen dva (Hluboká nad Vltabou a Český Krumlov). Za celý rok přijelo do jižních Čech přes 69.7 tuzemských hostů, meziročně o 3,9 procenta méně. Naopak přibylo zahraničních turistů, kteří v kraji strávili aspoň jednu noc, a to o 2,2 procenta. Přijelo jich přes Zde se osvědčuje rozšiřující se spektrum služeb, kdy už není využíváno pouze hradů a zámků, ale jsou nabízeny různé výlety, lázeňské a wellness služby. Velkým trendem je lázeňství, čemuž by se měli přizpůsobit i místní podnikatelé, pokud jim to podmínky dovolí. TABULKA 66 - DELŠÍ A KRATŠÍ CESTY REZIDENTŮ PODLE CÍLOVÉ DESTINACE V ROCE 29 počet cest (v tis.) Tuzemské delší cesty počet přenocování (v tis.) počet cest (v tis.) Tuzemské kratší cesty počet přenocování (v tis.) ČR Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Zdroj: Statistická ročenka Jihočeského kraje 21 Pozn. Delší cestou se rozumí cesta za účelem trávení volného času a rekreace, při které osoba alespoň 4x za sebou přenocovala mimo své obvyklé prostředí. Kratší cestou se rozumí cesta za účelem trávení 94

95 Kapitola: Rekreace volného času a rekreace, při které osoba alespoň 1x a nejvíce 3x nepřetržitě přenocovala mimo své obvyklé prostředí (včetně víkendových pobytů). TABULKA 67 - NÁVŠTĚVNOST V HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍCH V KRAJÍCH V ROCE 29 A 21 Počet příjezdů hostů z toho cizinci ČR Hl. město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Zdroj: Český statistický úřad PRIMÁRNÍ POTENCIÁL CESTOVNÍHO RUCHU Nejpočetnější skupinou zahraničních turistů byli v roce 21 podle ČSÚ Němci, kterých přijelo přes 6., meziročně o téměř 16 procent méně. Přijelo i méně Rakušanů, a to o téměř dvě procenta. Na jihu Čech jich nejméně jednu noc strávilo přes Klesl i počet hostů z Nizozemska, a to o 22,4 procenta. Dovolenou jich tu loni strávilo zhruba 17.. Jižní Čechy v této návštěvnosti kopírují celorepublikový trend. U Nizozemců se projevuje i to, že v jižních Čechách byli už tolikrát, že jsou jimi prostě již přesyceni a hledají i nové lokality. Do kraje naopak přijelo více turistů z Asie. Například z Japonska sem přijelo lidí, meziročně o 37,5 procenta více. Zajímavá místa v kraji si loni prohlédlo Číňanů, meziročně o 53 procent více. Asiaté jsou celosvětově považováni za nejbohatší turisty s obrovskou chutí nakupovat. Svými útratami překonávají Američany, Němce i Rusy, kteří patří mezi nejsolventnější skupinu turistů. Navíc hledají kvalitní ubytování, proto jsou ekonomickým přínosem. Při popisu primárního potenciálu cestovního ruchu Jihočeského kraje je vhodné zdůraznit především potenciál destinací nadregionálního významu, které jsou pro konkurence-schopnost regionu zásadní. Z pohledu rozvoje cestovního ruchu je důležitá koncentrace nabídky do celků, které jsou svým obsahem schopny zaujmout jak cestovní kanceláře, tak individuálního návštěvníka regionu. V následujícím textu je zdůrazněna územní koncentrace, která umožňuje zmapovat základní charakteristiky jednotlivých oblastí, jež vytvářejí primární potenciál rozvoje cestovního ruchu na území kraje. Oblastmi, které jsou dále blíže charakterizovány, jsou: Šumava, oblast Orlické přehrady (Písecko), Třeboňsko, Česká Kanada, Novohradské Hory, Blanský les, Českobudějovicko, Strakonicko, Táborsko, Jindřichohradecko (Slavonicko, Dačicko). Jihočeská centrální část Šumavy ve spojení se západočeskou, bavorskou a hornorakouskou stranou vytváří nejvýznamnější komplex přírodních atraktivit, které významně ovlivňují návštěvnost regionu. Návštěvník nejčastěji volí pobyty v letním i zimním období, které jsou převážně zaměřeny na aktivní formy cestovního ruchu (lyžování, pěší turistika, cykloturistika, sběr lesních plodů, vodáctví, lov a rybolov). Centrální část Šumavy a Lipensko je ve vysokém stádiu rozvoje cestovního ruchu (dále CR), ostatní části šumavské podsoustavy mají perspektivu dalšího rozvoje: Novohradské hory, Blanský les, podhůří Šumavy. TABULKA 68: KAPACITY HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ PODLE KATEGORIE V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 29 Počet zařízení Rok hotely hotely hotely hotely hotely hotely chatové turistické ostatní jinde celkem pensiony kempy ***** **** *** ** * garni osady ubytovny neuvedená

96 Kapitola: Rekreace Zdroj: Statistické ročenky Jihočeského kraje, ČSÚ, České Budějovice GRAF 38 - POČET HOSTŮ V HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍCH PODLE VYBRANÝCH ZEMÍ V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2-21 Zdroj: Český statistický úřad Celkově lze definovat vývoj ubytovacích zařízení jako kvalitativní změnu struktury ubytovacích zařízení směrem k vyššímu standardu ubytování. Pro udělování počtu hvězdiček existuje oficiální klasifikace, není ale povinná. Počet přidělených hvězdiček ubytovacího zařízení je tak do jisté míry na uvážení provozovatele, což do určité míry snižuje vypovídací schopnost stávající klasifikace ubytovacích zařízení. Z následující tabulky jsou patrné výrazné rozdíly mezi hromadnými ubytovacími zařízeními mezi jednotlivými okresy. Zejména je patrná zaostalost okresu Strakonice v rámci krajského srovnání ve všech sledovaných kategoriích zařízení. Rovněž okres Písek zaostává za ostatními regiony kraje ve vybavenosti ubytovací infrastruktury. TABULKA 69 - HROMADNÁ UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ PODLE KATEGORIE A PODLE OKRESŮ V JIHOČESKÉM KRAJI ZA ROK 29 Kraj, okresy Hromadná ubytovací zařízení celkem hotely ***** **** ostatní hotely penziony v tom kempy chatové osady a turistické ubytovny ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Jihočeský kraj České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor Zdroj: Statistická ročenka Jihočeského kraje 21, ČSÚ, České Budějovice 96

97 Kapitola: Rekreace Počet hostů 5 nerezidenti GRAF 39 - POČET HOSTŮ V HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍCH V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE KONGRESOVÁ TURISTIKA Kongresový cestovní ruch bývá v souvislosti s rozvojem odvětví cestovního ruchu v ČR často zmiňován. Důvodem tohoto zájmu jsou pozitivní efekty plynoucí z tohoto segmentu cestovního ruchu: účastník kongresu utratí v průměru dvakrát až třikrát více peněz než ostatní běžní účastníci cestovního ruchu značná část kongresů se koná mimo hlavní sezónu, nejvíce oblíbené jsou měsíce září, červen, květen kromě efektu přímého obratu tato část cestovního ruchu vyvolává potřebu řady dalších doplňkových služeb, které jsou s pořádáním kongresů, veletrhů a podobných akcí spojeny stát si pořádáním velkých mezinárodních kongresů rovněž upevňuje svou prestiž. Na úrovni ČR a ještě více na úrovni Jihočeského kraje bývá pojem kongresové turistiky často používán i pro události menšího významu v řádu konferencí často pořádaných pro zaměstnance či spolupracovníky firem. V rámci nové iniciativy agentury CzechTourism, která se snaží představit Českou republiku jako ideální místo pro pořádání tuzemských i mezinárodních kongresů a konferencí, přichází Jihočeský kraj zastoupený Jihočeskou centrálou cestovního ruchu s nabídkou více než šedesáti míst, vhodných k pořádání podobných významných akcí. I Česká republika se snaží profilovat jako země, kde účastníci kongresů najdou vedle klidu na práci také ideální zázemí a dostatek možností k využití volného času. Pro Jihočeský kraj to platí dvojnásob. Zejména v posledních několika letech na jihu Čech přibylo hotelů a jiných zařízení, které mohou zájemcům o kongresovou turistiku nabídnout dokonalý servis. Dnes je evidováno 6 takových míst, vhodných pro pořádání kongresů, navíc ideálně rozptýlených po území celého kraje. Je možné zmínit například panství Bechyně, Biologické centrum Akademie věd ČR v Českých Budějovicích či Národní muzeum fotografie v Jindřichově Hradci. Agentura CzechTourism v rámci projektu propagace kongresové turistiky, kterého se účastní Jihočeská centrála cestovního ruchu jako partner pověřený Jihočeským krajem, prezentuje Českou republiku jako oázu klidu, navíc ležící přímo v srdci Evropy a tedy snadno dostupnou cizincům z celého kontinentu. Jihočeský kraj přitom pro kongresy nabízí jak vhodné kapacity, tak širokou nabídku památek a přírodních zajímavostí pro jejich účastníky. TABULKA 7 - PŘEHLED KAPACIT HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ S MOŽNOSTÍ POŘÁDÁNÍ KONGRESŮ PODLE KRAJŮ K Počet zařízení Kapacita pro Počet kongresů z toho: s možností pořádání kongresů Celkem za rok pořádání kongresů v počtu osob ČR Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj

98 Kapitola: Rekreace Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký a Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj TABULKA 71 - KONFERENCE V HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍCH PODLE KRAJŮ ČR V ROCE 21 počet akcí počet účastníků ČR Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Zdroj: Český statistický úřad SPORTOVNÍ A REKREAČNÍ INFRASTRUKTURA Z pohledu rozvoje kraje jsou nejdůležitější částí cestovního ruchu v kraji sportovní a rekreační atraktivity, které mají potenciál být hlavním důvodem návštěvy regionu. ZIMNÍ LYŽAŘSKÁ STŘEDISKA Závislost zimních sportů na sněhových podmínkách předurčuje pro další rozvoj tohoto odvětví především oblast Šumavy, která jako jediná může nabídnout díky svým klimatickým a geomorfologickým podmínkám základní předpoklad vzniku nadregionálního lyžařského střediska jak pro sjezdové, tak běžecké lyžování. Problémem je kvalitní údržba běžeckých stop a sněhové podmínky, které mají velmi nevyrovnaný a proměnlivý charakter. Střediska sjezdového lyžování jsou průběžně modernizována a doplňována o umělé zasněžování o nové lanové dráhy či vleky. V posledních letech prošla navíc řada zimních středisek v jižních Čechách rozsáhlou modernizací, spojenou s výrazným zvýšením komfortu pro návštěvníky a především rozšířením nabídky služeb, splňujících nejvyšší evropský standard. Významnou překážkou většího využití potenciálu cestovního ruchu v oblasti Šumavy je absence nadregionálních středisek zimních sportů, které by výrazným způsobem napomohly posílení dosud nedostatečně využívané zimní sezóny. V současné době jsou zvažována dvě hlavní možná řešení podpory zimní sezóny v Jihočeském kraji. V oblasti Hraničníku (katastrální území Nová Pec, Zvonková) se zvažuje propojení na stávající rakouský lyžařský areál Hochficht (lanovka Klápa Hraničník) a lokalita Špičák ležící na území stávajícího vojenského újezdu Boletice v oučasnosti uvažovaná pouze jako územní rezerva. Stávající aktivity na území Jihočeského kraje, které mají za cíl vznik lyžařského střediska nadregionálního významu, do této doby narážejí na omezující ekologické limity vybraných perspektivních území. Rozpor mezi zájmy ochrany přírody a krajiny a hospodářským rozvojem území, které pro své udržení cítí potřebu se rozvíjet vstříc náročným požadavkům turistů a rekreantů, dosud nebyl vyřešen. GOLFOVÁ HŘIŠTĚ Golfová hřiště se mohou dle stávajícího trendu rozvoje v příštích letech stát pro zahraniční turisty jedním z významných důvodů návštěvy České republiky. Je však třeba zajistit kvalitní propagaci v zahraničí, vytvořit odpovídající vazby se zahraničními cestovními kancelářemi a zařadit golf do nabídky českých cestovních kanceláří a agentur. Golf se stává v jižních Čechách stále významnějším turistickým lákadlem. V Jihočeském kraji dnes funguje na devět golfových hřišť, čímž se jižní Čechy dostaly na třetí místo mezi českými regiony hned za Středočeský a Karlovarský kraj. Výhodou jižních Čech ale navíc zůstává fakt, že 98

99 Kapitola: Rekreace golfová hřiště leží většinou v nádherné a čisté přírodě a golfisté mohou vedle samotné hry navštívit v okolí i řadu známých památek. Jižní Čechy mají v golfu silný turistický potenciál, jehož význam do budoucna nepochybně ještě poroste. Golfová hřiště totiž nejsou jen stále oblíbenějším lákadlem, ale jejich kvalita většinou ukazuje i na kvalitu služeb v cestovním ruchu v celém regionu. Golfový sport představuje pro rozvoj cestovního ruchu v Jihočeském kraji příležitost dalšího rozvoje z následujících důvodů: lze očekávat postupné zvyšování poptávky po této turistické atraktivitě, výhodná poloha a komparativní výhoda nižších cen mohou přilákat příznivce golfu z okolních zemí, golfový sport výrazným způsobem prodlužuje letní sezónu jak do jarních, tak do podzimních měsíců, tento sport přivádí do regionu spíše majetnější klientelu, která využije i další služby včetně ubytování, území, která nejsou v současné době pro návštěvníky dostatečně zajímavá z důvodu absence jiných atraktivit, mohou díky investicím do tohoto odvětví přilákat návštěvníky LÁZEŇSTVÍ / WELLNESS Rozvoj lázeňství a wellness služeb je jedním z trendů, na něž jasně poukazuje statistika i z roku 21. Celorepublikově lázeňská zařízení navštívilo ve 4. čtvrtletí roku 21 celkem 157 tisíc hostů, tj. o 2,4 % více než ve stejném období předchozího roku, přičemž počet rezidentů se zvýšil o 6,1 %. Lázeňství je navíc z hlediska turismu zajímavé i proto, že pokrývá návštěvnost regionu i v zimním období a na jaře či na podzim (tedy mimo hlavní sezóny). Nejvíce cizinců přijelo v roce 21 podle údajů ČSÚ do našich lázní z Německa a z Ruska (64 tisíc). Všeobecně však můžeme říci, že české lázeňství ještě zdaleka nevyčerpalo svůj potenciál. Česká lázeňská zařízení se totiž často již z minulosti orientují především na léčebné lázeňství, tedy na 5 % nemocné populace. Potenciál relaxačního lázeňství, tedy pobytů pro 95 % zdravé populace, není tak zdaleka vyčerpaný, přitom česká společnost bohatne a zvyšuje se tak poptávka po tomto typu pobytů. Je tedy třeba ještě více rozšířit nabídku jihočeských lázní také směrem ke zdravé populaci, nabídnout nejen léčebné, ale také relaxační pobyty, aby bylo možné oslovit co nejširší spektrum klientů. V současné době jsou v Jihočeském kraji tyto lázeňská místa a lázeňská zařízení: Bertiny lázně s.r.o., Třeboň, Lázně Aurora s.r.o., Třeboň, Lázně Bechyně s.r.o., Hotel Jupiter s.r.o., Lázně Vráž u Písku. Jihočeská lázeňská místa jsou členy Sdružení lázeňských míst České republiky a mají zázemí v podobě sportovní a relaxační infrastruktury. Jsou situována v lokalitách s dlouhodobou lázeňskou tradicí. Z hlediska léčebných výkonů převažují rehabilitace, vodoléčby a masáže, elektrofyzikální výkony. Všechna lázeňská zařízení jsou využívána pro léčbu dospělých pacientů. Lázeňská péče v Jihočeském kraji je poskytována pro nemoci pohybového ústrojí a nemoci nervové. Většinu z celkového počtu lázeňských pacientů tvoří pacienti s nemocemi pohybového ústrojí. Nabídku lázeňských služeb (spíše ve smyslu wellness) doplnily v nedávné době rekondiční a regenerační centrum v Hluboké nad Vltavou, wellness hotel Rezidence v Nových Hradech, v Prachaticích se v letech 212 až 213 čeká otevření Lázní sv. Markéty. Ze strategických dokumentů Jihočeského kraje se lázeňství a wellness věnuje Koncepce lázeňství a wellness Jihočeského kraje. TABULKA 72 - NÁVŠTĚVNOST V LÁZEŇSKÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍCH V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2-29 Počet hostů Počet přenocování celkem zahraniční hosté tuzemští hosté celkem zahraniční hosté tuzemští hosté Zdroj: Český statistický úřad Počet pacientů v Jihočeském kraji v posledních letech roste (s mírným úbytkem v roce 28), některá zařízení musejí až tisíce pacientů odmítat z důvodů nedostatku kapacity. Ještě v roce 2 se v jihočeských lázních léčilo o pacientů méně než v roce 29. Počet lázeňských hostů s komplexní lázeňskou péčí stoupá, stav pacientů, kteří přijíždějí do lázní je dlouhodobě stabilní. Roste podíl klientů jak tuzemských, tak zahraničních. Lázeňská péče byla v roce 29 poskytnuta pacientům, což bylo o 87 % více než v roce 2. V následujícím grafu je zachycen vývoj počtu lázeňských pacientů v Jihočeském kraji. 99

100 Kapitola: Rekreace počet hostů GRAF 4 - NÁVŠTĚVNOST V LÁZEŇSKÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍCH V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2-29 Kromě léčebných procedur se všechny jihočeské lázně stále více orientují na tzv. wellness a podobné relaxační a rekondiční pobyty. V nabídce jihočeských lázní jsou specializované pobytové programy pro manažery, ženy či seniory, kteří se stávají významnou klientelou lázní nejen v jižních Čechách, ale v celé republice. Stejným směrem se vydává i řada nelázeňských zařízení hotelů a relaxačních center, které stále častěji vedle ubytovacích služeb nabízejí i specializované wellness programy (masáže, zábaly, koupele apod.) REKREAČNÍ PLAVBA A JACHTING Jihočeský kraj díky svým přírodním podmínkám umožňuje rozvoj rekreační plavby jako dalšího lákadla destinace. Na území Jihočeského kraje je provozována pravidelná osobní lodní doprava na přehradní nádrži Lipno, na toku Vltavy mezi Týnem nad Vltavou a Orlíkem a na rybníku Svět u Třeboně. Současný charakter veřejné pravidelné i nepravidelné rekreační plavby má spíše místní význam plnící funkci doplňkové nabídky služeb cestovního ruchu (Lipno, Orlík). Významným záměrem týkají se lodní dopravy je splavnění Vltavy z Českých Budějovic do Týna nad Vltavou. Tento záměr se skládá ze tří úseků, České Budějovice Hluboká nad Vltavou, Hluboká nad Vltavou - VD Hněvkovice a VD Hněvkovice Týn nad Vltavou. První z těchto úseku je dokončen, třetí úsek je v současné době v realizaci a jeho dokončení se očekává v roce 213. Cílem celého projektu je obnovení splavnosti této vodní cesty pro rekreační plavbu. Tak se jihočeská Vltava napojí plavebně na nádrž vodního díla Orlík, což významně rozšíří turistický potenciál o celou Orlickou nádrž na Vltavě a Otavě. V budoucnu (po dokončení plavebních zařízení na Orlíku a Slapech) pak vznikne souvislá vltavská vodní cesta, napojená díky Labi na celou síť evropských vodních cest. Rozsáhlá vodní plocha Lipenského jezera o délce 45 km je v letních měsících ideální pro realizaci nejrůznějších druhů vodních sportů. Příhodné povětrnostní podmínky dělají z regionu jednu z nejlepších tuzemských oblastí pro jachting. Hlavními přístavišti na Lipenském jezeře jsou Lipno nad Vltavou, Frymburk, Černá v Pošumaví a Horní Planá. Funguje zde rovněž charterová doprava, vybudován je kompletní jachetní přístav MARINA LIPNO a k dispozici je mnoho půjčoven lodí. Na vodní nádrži Lipno jsou v provozu tři přívozy, které spojují příhraniční oblasti za přehradou s vnitrozemím. Přívozy fungují celoročně kromě zimních měsíců. VODÁCKÁ TURISTIKA Z hlediska turismu je důležitá také infrastruktura z oblasti vodácké turistiky. Hledáním vyššího standardu v oblasti ubytování se jeví jako vhodné budování ubytovacích zařízení, vyššího standardu než jsou například kempy. Nebo modernizace nynějších kempů. Velmi rozvinutá je sportovní plavba na Vltavě nad Lipenskou přehradou a mezi Vyšším Brodem a Českými Budějovicemi, dále na Lužnici, Otavě, Nežárce a Blanici. Vzhledem k tomu, že Lipenská nádrž se nachází v NP a CHKO Šumava a Lužnice i Nežárka prochází CHKO Třeboňsko, dochází na těchto místech a trasách k útlumu vodáctví a restrikcím ze strany orgánů ochrany životního prostředí. CYKLOTURISTIKA Jihočeský kraj je ideálním územím pro rozvoj cykloturistiky. Unikátní přírodní potenciál je vhodně doplněn velkým počtem kulturních a historických památek, které bývají častým cílem turistických návštěv. V roce 26 byla zpracována Koncepce rozvoje cyklistické dopravy v Jihočeském kraji 1

101 Kapitola: Rekreace s výhledem na roky Stejně tak byla zpracována řada strategických dokumentů a koncepcí. Pro rozvoj cykloturistiky je příznivým faktorem také malá hustota osídlení Jihočeského kraje a nízká urbanizace krajiny. Na základě primárního potenciálu a aktuálního zájmu návštěvníků lze definovat nadregionální centra cykloturistiky, a sice Šumavu, Třeboňsko, Novohradské hory a Českou Kanadu, Českobudějovicko a Blanský les. V žádném jiném českém kraji nenajdou turisté tak hustou a dlouhou síť cyklistických stezek a tras jako právě v jižních Čechách. Základem cyklisté sítě jsou dvě páteřní trasy - nejdelší je Vltavská cesta, která sleduje tok řeky Vltavy a měří 45 kilometrů. Z toho takřka dvě třetiny cesty vedou územím Jihočeského kraje. V okolí Otavy pak mohou cyklisté jet takzvanou Otavskou cestou, měřící 15 kilometrů. V roce 21 bylo v Jihočeském kraji vyznačeno celkem 4 8 kilometrů cyklistických tras a stezek, což nemá v Česku obdobu. Zájmem je, aby přibývalo více kilometrů stezek s omezenou motorovou dopravou, tedy těch, kde se mohou cyklisté pohybovat bezpečně. Od kvantity se tak přechází ke kvalitě. Vhodnějšímu trasování cyklotras mnohdy brání i soukromí vlastníci pozemků (lesů), kteří mají obavy z pohybu a nekázně cykloturistů na jejich pozemcích a s tím spojených rizik. V rámci lyžařského areálu Lipno je provozován mimo lyžařskou sezónu bikepark s využitím sedačkových lanovek. TABULKA 73 - DÉLKY CYKLOTRAS A HIPOSTEZEK V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 21 Plocha ORP (km 2 ) Délka cyklotras (km) délka hipostezek (km) podíl délky cyklotras na výměře ORP (km/km 2 ) podíl délky hipostezek na výměře ORP (km/km 2 ) podíl délky cyklotras a hipostezek na výměře ORP (km/km 2 ) Jihočeský kraj 1 58, ,12 788,3,451,78,53 Blatná 278,55 112,3 18,24,42,65,47 České Budějovice 923,73 551,99 11,85,598,11,71 Český Krumlov 1 13,9 459,22 69,89,46,62,47 Dačice 471,68 193,3 1,23,49,212,62 Jindřichův Hradec 933,75 41,97 69,5,44,74,51 Milevsko 385,15 127,81 23,88,332,62,39 Písek 741,8 397,78 32,16,536,43,58 Prachatice 839,5 48,36 72,54,486,86,57 Soběslav 324,7 114,64 1,38,354,32,39 Strakonice 574,21 252,86 119,43,44,28,65 Tábor 1 2,34 347,93 51,78,347,52,4 Trhové Sviny 452,3 22,35 19,49,448,43,49 Třeboň 538,65 26,61 25,86,384,48,43 Vimperk 535,39 37,55 25,77,574,48,62 Vodňany 179,23 88,94 47,75,496,266,76 Kaplice 484,66 247,67,,511,,51 Týn nad Vltavou 262,45 111,37,,424,,42 HIPPOTURISTIKA Hipostezky v jižních Čechách představují už dnes významné lákadlo pro mnoho domácích i zahraničních turistů a jejich význam i nadále poroste. V Jihočeském kraji je dnes vyznačeno už přes 8 kilometrů hipostezek a dalších 2 kilometrů značení se připravuje. Jižní Čechy jsou tak v celkové délce značených tras pro milovníky jízdy na koni na druhém místě v republice po Středočeském kraji. Turisté přitom v jižních Čechách mohou využít podél stezek 12 stanic, kde může strávit noc jezdec s koněm, ve zhruba třiceti z nich pak existuje možnost zapůjčení koně i s doprovodem. Stále více domácích i zahraničních turistů si tak zejména v poslední době prohlíží krásy jižních Čech z koňského hřbetu a zájem stále stoupá. Někteří vydavatelé už dokonce právě pro velký zájem připravují po vzoru cyklistických map i mapy, speciálně zaměřené na milovníky hipoturistiky SLUŽBY CESTOVNÍHO RUCHU, PODPORA PRODEJE V rámci této podkapitoly jsou popsány nástroje a služby cestovního ruchu, které spolu s primárním potenciálem regionu a infrastrukturou cestovního ruchu dotvářejí celkovou nabídku regionu. INFORMAČNÍ SYSTÉMY CESTOVNÍHO RUCHU Jihočeská centrála cestovního ruchu je provozovatelem oficiálního informačního systému cestovního ruchu Jihočeského kraje na internetové adrese Odkaz na tento webový portál je zveřejňován na všech propagačních materiálech vydávaných Jihočeskou centrálou cestovního ruchu i Jihočeským krajem. V roce 21 navštívilo tento portál celkem návštěvníků z 92 zemí světa, bylo zobrazeno stránek, z toho tvoří jedinečná zobrazení. Průměrná doba prohlížení webu 11

102 Kapitola: Rekreace byla 4:57 minuty, nové návštěvy pak činily 75,6 %. Nejvíce návštěvníků přichází na stránky ISCR z České republiky (89,51 %), to také ukazuje na součastný trend vyžadující podporu domácího cestovního ruchu. Na druhém místě je Slovensko (2,77 %), následuje Německo (2,19 %), Rakousko (1,31 %), Spojené státy americké (,67 %), Nizozemí (,5 %) a Velká Británie (,39 %). Přehled zdrojů návštěvnosti za rok 21 roku ukazuje, že na stránky ISCR přichází 14,9 % přímou návštěvností, 15,51 % návštěvníků se do ISCR dostane z odkazujících stránek a 7,39 % prostřednictvím nejrůznějších vyhledávačů, nejvíce pak ze Seznamu 42,45 % a z Googlu 25,24 %. Využití informačních a komunikačních technologií v cestovním ruchu nelze zjednodušeně vnímat jako otázku zavádění on-line rezervačních či prezentačních systémů, i když i při tomto zjednodušení existují zásadní nedostatky. Podpora rozšířeného využívání těchto technologií je tak jednou z priorit, na kterou by měla být soustředěna pozornost. V oblasti cestovního ruchu tato oblast zahrnuje jak již zmiňované prezentační (informační) a rezervační systémy, tak také interní systémy umožňující okamžitý i následný monitoring návštěvníků, vyhodnocení a využití příslušné služby či infrastruktury, a v důsledku toho následné plánování na adekvátní úrovni s přesnými vstupními daty. Na minimální úrovni je dosud využití tzv. turistických slevových či bonusových karet, případně jednotných elektronických vstupenek, které se dnes omezují především na různé formy skipasů. Na určité strnulosti informačních technologií cestovního ruchu v Jihočeském kraji se výrazným způsobem podílí nedostatečná spolupráce veřejných a soukromých subjektů. Důvody této nedostatečnosti jsou: malá praxe ve vzájemné spolupráci, absence jasného zakotvení způsobu spolupráce veřejného a soukromého sektoru a teprve zvolna se rozvíjející centra destinačního managementu v kraji. SÍŤ INFORMAČNÍCH CENTER V JIHOČESKÉM KRAJI Informační centra v Jihočeském kraji poskytují služby turistům a veřejnosti na vysoké úrovni. Potvrdila to každoroční kontrola, kterou v roce 21 realizovala pro agenturu CzechTourism Jihočeská centrála cestovního ruchu. Každoroční kontroly čtrnácti Oficiálních turistických informačních center (OTIC) v turistickém regionu jižní Čechy (tj. pouze okresy České Budějovice, Jindřichův Hradec, Písek a Strakonice děleni dle CT) mají za úkol zmapovat standardy poskytovaných služeb ve vztahu k turistům. Činnost a rozvoj informačních center bývají často podceňovány samotnými představiteli měst a obcí, ale je třeba si uvědomit, že mnohdy je právě zaměstnanec takového centra prvním člověkem, se kterým přijde turista do kontaktu. Velmi tedy záleží na kvalitě poskytnutých služeb. Do konce října loňského navštívilo těchto 14 OTIC více než 3 tisíc návštěvníků. Pokud budeme počítat se všemi infocentry na území Jihočeské kraje, kterých je v současné době 42, bude toto číslo několikanásobně vyšší. INFORMOVANOST V RÁMCI CESTOVNÍHO RUCHU V JIHOČESKÉM KRAJI Nezbytnou součástí strategického plánování a řízení rozvoje cestovního ruchu by měla být zpětná vazba poskytující informace o postojích, názorech a potřebách návštěvníků Jihočeského kraje. V současné době již probíhají pravidelná šetření v rámci jednotlivých regionů ČR, která organizuje agentura CzechTourism. Poměrně velký vliv mají rovněž propagační materiály, naopak nejméně využívaným zdrojem informací byly cestovní kanceláře. CENTRA CESTOVNÍHO RUCHU, VYUŽITÍ POTENCIÁLU ÚZEMÍ V minulých letech došlo na území Jihočeského kraje k profilaci hlavních, místně jasně vymezených center cestovního ruchu. Intenzita využití území pro potřeby cestovního ruchu se tak na některých místech kraje dostala na hranici únosnosti a dlouhodobé udržitelnosti. Nové, tematicky zaměřené produkty cestovního ruchu, které vznikly na základě iniciativy Jihočeské centrály cestovního ruchu ( tuto situaci mění k lepšímu, ale jejich dopad zatím není podstatný vzhledem k tomu, že zatím nebyly ze strany cestovních kanceláří dostatečně komerčně využity. Teritoriální spolupráce při tvorbě produktů cestovního ruchu téměř neexistuje. Možným modelem by mohlo být sdružení Česká inspirace, které tvoří v současné době 9 historických českých měst (Hradec Králové, Kutná Hora, Litomyšl, Polička, Telč, Český Krumlov, Třeboň, Jindřichův Hradec a Cheb). Cílem sdružení je společná propagace těchto destinací. Jihočeský kraj jako region rovněž podléhá negativním vlivům Prahy jako centra cestovního ruchu. Nejvýznamnější destinace v kraji se stávají doplňkovým programem zahraničních návštěvníků, kteří na jih Čech pořádají jednodenní výlety. Celkový efekt z jednodenního návštěvníka je velmi nízký na rozdíl od vícedenních pobytů. Částečnou příčinou, která negativně ovlivňuje celkovou výkonnost cestovního ruchu v regionu, je absence jihočeských tour operátorů, kteří by prodávali produkty prioritně zaměřené na atraktivity cestovního ruchu v Jihočeském kraji. 12

103 Kapitola: Rekreace celková návštěvnost CESTOVNÍ RUCH VE VAZBĚ NA NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKY VE SPRÁVĚ STÁTU Návštěvnost národních kulturních památek může být jedním z ukazatelů pro hodnocení potenciálu cestovního ruchu v Jihočeském kraji. Národní památkový ústav sleduje v rámci své činnosti vývoj návštěvnosti těchto cenných památek. TABULKA 74 - PŘEHLED NÁVŠTĚVNOSTI NA PAMÁTKOVÝCH OBJEKTECH VE SPRÁVĚ NPÚ V LETECH 2-21 objekt Hluboká n.v Č. Krumlov Červ. Lhota Dačice Třeboň Domanín Zvíkov Kratochvíle Rožmberk J. Hradec Zl. Koruna Nové Hrady celková návštěvnost Zdroj: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích Z uvedené tabulky a grafu vyplývá, že za rok 21 největší návštěvnosti dosáhl Zámek Český Krumlov ( návštěvníků), v těsném závěsu Zámek Hluboká nad Vltavou ( ). Nejméně byl navštěvován Zámek Dačice (11 31), dále pak Hrad Nové Hrady (21 55) GRAF 41 - PŘEHLED NÁVŠTĚVNOSTI NA PAMÁTKOVÝCH OBJEKTECH VE SPRÁVĚ STÁTU V LETECH 2-21 ZÁVĚR Přes všechny statistické negativní trendy, a to již od roku 26, jižní Čechy konečně postupně zaznamenaly úspěchy v oblasti cestovního ruchu. Po několikaletém propadu v návštěvnosti Jihočeského kraje se v roce 21 podařilo zlomit tento negativní trend. Už v létě v jihočeském regionu stoupl počet zahraničních turistů o necelá tři procenta. V prvním pololetí loňského roku přijelo 2,8 milionu turistů, což je o 3,7 procenta víc než ve stejném období v roce předchozím. Jižní Čechy přitom zaznamenaly nárůst zahraničních hostů o 2,9 procenta. Mezi nejoblíbenější města kromě Prahy se dostal Český Krumlov a dokonce i Třeboň. Pozitivní bilance cestovního ruchu v jižních Čechách pokračovala říjnovými výsledky velké ankety Kudy z nudy, kdy Jihočeši doslova zabodovali v oblasti atraktivity míst k trávení dovolené Čechů. Zámek v Hluboké nad Vltavou s naprostým přehledem zvítězil ve 2. ročníku soutěže o nejatraktivnější turistickou nabídku v Česku. Z jižních Čech se do první desítky probojoval ještě hrad Rožmberk, figurující na sedmém místě celostátní tabulky, s unikátní prohlídkou interiérů a vyhlídkou 13

104 Kapitola: Rekreace z hradní věže. Úspěch Jihočechů podtrhl i fakt, že akcí roku 21 se podle hlasování čtenářů portálu staly Slavnosti pětilisté růže v Českém Krumlově, a to například i před Festivalem v Karlových Varech. V listopadu zase Český statistický úřad (ČSÚ) vydal aktuální data, podle nichž jsou jižní Čechy nejvyhledávanější turistickou destinací ze strany tuzemských turistů. Takřka o šest procent stoupla ve třetím čtvrtletí loňského roku návštěvnost Jihočeského kraje právě ze strany cizinců. Jižní Čechy se tak dostaly z hlediska celkové návštěvnosti českých regionů na druhé místo, a to hned za Prahu. Podle dalších podzimních výsledků v turismu byl navíc Jihočeský kraj vysoce nad tuzemským průměrem v bilanci přílivu asijských turistů. Například v září 21 vzrostl počet turistů z Číny v Jihočeském kraji zhruba dvojnásobně, stejně jako počet turistů z Jižní Koreje. Ve třetím čtvrtletí loňského roku stoupla celková návštěvnost kraje meziročně o více než pět procent a jižní Čechy potvrdily svou pozici druhého nejnavštěvovanějšího regionu hned po Praze. Z celoročních statistických výsledků vyplývá, že do jižních Čech přijelo v loňském roce více zahraničních turistů. Jižní Čechy se zařadily na čtvrté místo hned za Prahu, Karlovarský a Jihomoravský kraj s celkovým počtem turistů, což je nárůst o 2 %. 14

105 Kapitola: Hospodářské podmínky HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT (HDP) Ekonomický rozvoj umožňuje dostupné údaje ocenit zatím pouze v regionálním pohledu za kraj celkem. Hodnocení je provedeno pomocí indikátorů hrubý domácí produkt (HDP). Regionální hrubý domácí produkt ČR v běžných cenách dosáhl v roce 29 v Jihočeském kraji 189,9 mld. Kč a oproti roku 2 vzrostl o 55 %. Jednoznačně nejvyšší hodnotu HDP v běžných cenách má dlouhodobě Hlavní město Praha jako hospodářské, politické i společenské centrum republiky. Zejména s rozvojem automobilového průmyslu se na druhou nejvyšší příčku zařadil od roku 26 Středočeský kraj. Naopak nejnižší hodnotou regionálního HDP v běžných cenách disponuje nejmenší Karlovarský kraj. TABULKA 75 - REGIONÁLNÍ HDP (MIL. KČ) - BĚŽNÉ CENY V LETECH 1995, 2, Česká republika Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Jihočeský kraj s regionálním HDP v běžných cenách v roce 29 disponoval 6. nejvyšší hodnotou HDP v ČR, dá se tedy označit spíše za nadprůměrný GRAF 42 - REGIONÁLNÍ HDP V ROCE 29 (MIL. KČ, BĚŽNÉ CENY) Z pohledu regionální struktury HDP v ČR je Jihočeský kraj s hodnotou 5,2 % v pořadí 6. krajem. Uvedené pořadí si kraj udržuje v průběhu celého období, přestože od roku1996 zaznamenává pozvolný pokles v zastoupení na celé republice. Trend vzestupu zaznamenává pouze Hlavní město Praha. K mírné změně 15

106 Kapitola: Hospodářské podmínky došlo v roce 29, kdy ekonomika kraje (v běžných cenách)stagnovala, zatímco HDP republiky klesá - podíl kraje tak poněkud vzrostl. TABULKA 76 - REGIONÁLNÍ STRUKTURA HDP V ČESKÉ REPUBLICE, ČR=1 (%) V LETECH 1995, 2, Česká republika Hlavní město Praha 2, 23, 24, 24,2 24,9 25,1 26,1 Středočeský kraj 9,3 1,2 1,3 1,7 1,8 1,8 1,8 Jihočeský kraj 5,7 5,6 5,5 5,5 5,3 5,1 5,2 Plzeňský kraj 5,2 5, 5,1 5,1 5, 4,6 4,7 Karlovarský kraj 2,8 2,5 2,2 2,1 2,1 2, 2, Ústecký kraj 7,6 6,6 6,5 6,5 6,3 6,4 6,4 Liberecký kraj 3,8 3,7 3,5 3,4 3,2 3, 2,9 Královéhradecký kraj 5, 5,1 4,7 4,5 4,5 4,4 4,5 Pardubický kraj 4,4 4,2 4,1 4,1 4,1 4,1 4,1 Vysočina 4,3 4,2 4,2 4,2 4,2 3,9 3,8 Jihomoravský kraj 1,7 1,3 1, 1,1 1,1 1,7 1,5 Olomoucký kraj 5,3 5, 4,7 4,6 4,6 4,6 4,6 Zlínský kraj 5,2 4,9 4,7 4,7 4,7 4,8 4,7 Moravskoslezský kraj 1,9 9,7 1,4 1,1 1,2 1,4 9,7 Nejnižším podílem na HDP ČR se v roce 29podílí Karlovarský kraj (2, %), potom kraj Liberecký (2,9 %), potom následuje 8 krajů s rozmezím 3,8 6,4 % (Vysočina, Pardubický, Královéhradecký, Olomoucký, Zlínský, Plzeňský, Jihočeský a Ústecký), potom následují 3 kraje v rozmezí kolem 1 % (Moravskoslezský, Jihomoravský a Středočeský) a potom již jen nejvýznamnější podílník Hlavní město Praha (26,1 %). 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % Moravskoslezský kraj Zlínský kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Vysočina Pardubický kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Hlavní město Praha GRAF 43 - REGIONÁLNÍ STRUKTURA HDP V ČR, ČR = 1 (%) V LETECH 1995, 2, Podíl HDP v ČR na 1 obyvatele vzrostl od roku 26 o 1, % na 345,6 tis. Kč, přesto se meziročně snížil o 2,3 %. HDP v přepočtu na jednoho obyvatele Jihočeského kraje (dosahuje 86,2 % hodnoty ukazatele za ČR) dlouhodobě trvale roste. Meziroční přírůstek v roce 28 byl však již velice mírný (1,3 %) a v roce 29 je již spíše vhodné hovořit o stagnaci. TABULKA 77 - HDP NA 1 OBYVATELE (KČ) - BĚŽNÉ CENY V LETECH 1995, 2, Česká republika Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj

107 Kapitola: Hospodářské podmínky Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Z grafu trendu vývoje HDP na 1 obyvatele v Jihočeském kraji je zřejmá cykličnost vývoje. Nejvyšší přírůstky se v kraji projevují v letech 24 až 27, tedy v období hospodářského růstu. Naopak v následujících letech je již zcela patrný dopad nastupující hospodářské krize a ani pro rok 21 se nedá očekávat jiný vývoj. Významným ukazatelem charakterizujícím v podstatě vývoj pořízení investic je Tvorba hrubého fixního kapitálu 22, k němuž máme údaje z let V roce 28 činila jeho hodnota 36,8 mld. Kč, což je GRAF 44 - HDP NA1 OBYVATELE (KČ, BĚŽNÉ CENY) V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH nejnižší hodnota za posledních 6 let. Z grafu vývoje je patrné značné kolísání v jednotlivých letech, ale stále se pohybujeme kolem hodnoty 4 mil. Kč. Podíl THFK v Jihočeském kraji na hodnotě ukazatele za ČR se pohybuje od roku 1996 mezi hodnotami 4,2 7,3, přičemž nejvyšší hodnoty dosáhl v roce 1996 a nejnižší v roce 28. S ohledem na logické kolísání tohoto ukazatele v jednotlivých letech je možné konstatovat, že jeho podíl odpovídá zhruba podílu kraje na hodnotě HDP za ČR. Míra investování v kraji přece jen za poslední roky mírně zaostává Tvorba hrubého fixního kapitálu představuje pořízení fixních aktiv (nových i použitých), snížené o GRAF 45 VÝVOJ TVORBY HRUBÉHO FIXNÍHO KAPITÁLU V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH jejich úbytky u rezidentských výrobců v průběhu daného období plus zvýšení hodnoty nevyráběných aktiv, které vzniká v důsledku produkční činnosti výrobců nebo institucionálních jednotek. 17

108 Kapitola: Hospodářské podmínky Strukturu ekonomicky Jihočeského kraje vyjadřujeme odvětvovými podíly hrubé přidané hodnoty. Ve struktuře hrubé přidané hodnoty se v dlouhodobém vývoji od roku 1995 snižoval podíl primárního sektoru, v České republice i v Jihočeském kraji klesl téměř na polovinu. Zatímco v České republice byl tento pokles zcela nahrazen zvýšením vlivu terciární sféry, v Jihočeském kraji zůstal podíl terciární sféry zhruba na stejné úrovni, ale zvýšil se podíl sekundárního sektoru. Odvětví primárního sektoru zemědělství, lesní hospodářství a rybolov vykazují v roce 29 podíl 4,2 %. TABULKA 78 - PODÍL ODVĚTVÍ NA HRUBÉ PŘIDANÉ HODNOTĚ V KRAJÍCH ČR V ROCE 29 ČR HMP SČK JČK PZK KVK ULK LBK KHK PBK VYS JMK OLK ZLK MSK Hrubá přidaná hodnota (mil. Kč) v tom odvětví (%): zemědělství a lesní hospodářství, rybolov 2,3,3 2,8 4, 2,9 2,3 1,5 1,3 3,4 3,6 6,1 2,7 4,8 3,3 1,7 dobývání nerostných surovin 1,1,1,1,3,3 5,2 4, --,3,1 -- 1,4,3,1 6, zpracovatelský průmysl 23,6 8,7 35,1 24,2 3,9 2,8 23,7 35,4 29,3 29,5 33,2 21,2 27,8 38,7 27,6 výroba a rozvod elektřiny, tepla, vody 5,7 5, 3,4 11,7 4,3 7,1 12,3 1,6 6,4 5,8 11,2 4,4 2,1 2, 6,2 stavebnictví 7,4 5,5 6,7 7,6 9,2 7,2 9, 8,1 7,8 7,8 7,3 8,7 1,5 8,4 7, obchod, ubytování a stravování 13,6 18,1 13,2 1,4 11, 13,4 8,6 11,8 11,5 1,4 9,3 16,5 1,9 12,6 11,9 doprava, skladování, pošty a telekomunik. 1,5 11,8 13,1 1,9 9,8 9,6 1,9 8,9 9, 12,3 1,2 8,3 9,1 7,5 8,9 ostatní odvětví 35,9 5,4 25,6 3,8 31,6 34,4 29,9 33,9 32,2 3,5 24,1 36,7 34,5 27,3 3,8 V odvětví zemědělství, lesnictví a rybolovu má největší podíl Vysočina (Jč. kraj 3. místo), v odvětví dobývání nerostných surovin má největší podíl Moravskoslezský kraj (Jč. kraj místo), v odvětví zpracovatelského průmyslu má největší podíl Zlínský kraj (Jč. kraj 1. místo), v odvětví výroby a rozvodu elektřiny, tepla a vody má největší podíl Ústecký kraj (Jč. kraj 2. místo), v odvětví stavebnictví má největší podíl Olomoucký kraj (Jč. kraj 9. místo), v odvětví obchodu, ubytování a stravování má největší podíl Hlavní město Praha (Jč. kraj místo), v odvětví dopravy, skladování pošty a telekomunikací má největší podíl Středočeský kraj (Jč. kraj místo). Přestože podíl primární sféry v Jihočeském kraji stále klesá, je její zastoupení mezi regiony ČR spolu s krajem Olomouckým a Vysočinou stále nejvyšší. Dobývání nerostných surovin nemá pro ekonomiku kraje zásadní význam, podíl tohoto odvětví se pohybuje stále okolo,3 %. Nejvýznamnějším odvětvím v kraji je zpracovatelský průmysl, který se podílí na hrubé přidané hodnotě kraje 24,2 %. V této oblasti je Jihočeský kraj zaměřen především na výrobu dopravních prostředků; zpracování dřeva, výrobu potravin a nápojů, výroba dřevařských výrobků; výrobu vlákniny a papíru; výrobu základních kovů a kovodělných výrobků. Toto odvětví, v ČR se rozvíjející v rámci průmyslu nejrychleji, pohybuje se na celkové hodnotě kraje nad hodnotou 24 %, je však možno sledovat mírný pokles. Důležitým odvětvím pro ekonomiku kraje je výroba a rozvod elektřiny, tepla a vody, které s podílem 11,7 % na hrubé přidané hodnotě zaujímají 2. místo v ekonomické struktuře kraje. Nejrychlejší tempa růstu lze registrovat zejména v letech 28 a 29. Podíl stavebnictví kolísá okolo 7 %, přičemž v letech lze vysledovat mírný rozvojový pokles a v letech opět mírný vzestup. TABULKA 79 VÝVOJ PODÍLU ODVĚTVÍ NA HRUBÉ PŘIDANÉ HODNOTĚ V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2-29 zemědělství a lesní hospodářství, rybolov dobývání nerostných surovin ,59 7,64 6,63 5,69 6,18 5,76 5,2 5,14 4,59 4,2,34,34,35,39,25,37,4,36,35,32 zpracovatelský průmysl 29,5 28,25 27,44 26,25 27,71 26,63 25,86 25,95 24,21 24,23 výroba a rozvod elektřiny, tepla, vody 5,76 6,48 6,74 5,84 6,46 9,45 1,42 1,34 7,82 11,72 stavebnictví 6,9 6,39 6,76 7,26 7,69 6,74 6,75 6,83 7,62 7,61 18

109 Kapitola: Hospodářské podmínky obchod, ubytování a stravování doprava, skladování, pošty a telekomunikace 12,94 12,53 12,61 12,66 12,18 11,42 12,5 12,43 12,27 1,44 1,4 1,96 11,62 11,91 1,62 1,73 11,41 1,77 11,69 1,86 ostatní odvětví 26,56 27,4 27,86 3, 28,91 28,9 27,91 28,18 31,44 3,8 Vůbec nejsilnější podíl odvětví na hrubé přidané hodnotě měl v roce 2 zpracovatelský průmysl (29,5 %), nejméně naopak v roce 24 dobývání nerostných surovin (,25 %). V roce 29 dosáhl Jihočeský kraj z pohledu maximálních a minimálních hodnot v jednotlivých odvětvích ve sledovaném období maxima v odvětví výroby a rozvodu elektřiny, tepla, vody (11,72 %) a minima naopak v odvětví zemědělství, lesní hospodářství a rybolov (4,2 %), dále v obchodu, ubytování a stravování (1,44 %). 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% ostatní odvětví doprava, skladování, pošty a telekomunikace obchod, ubytování a stravování stavebnictví výroba a rozvod elektřiny, tepla, vody zpracovatelský průmysl 2% 1% % dobývání nerostných surovin zemědělství a lesní hospodářství, rybolov GRAF 46 - VÝVOJ PODÍLŮ ODVĚTVÍ NA HRUBÉ PŘIDANÉ HODNOTĚ V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2-29 Za významnou oblast ekonomiky kraje je považováno odvětví cestovního ruchu. Zachovalé životní prostředí s velkým množstvím lesů, vodních ploch a z mnoha kulturním památkami je využíváno turisty jak z ČR, tak i ze zahraničí. Tento kraj i patří k nejnavštěvovanějším krajům v ČR. Problematické je především celoroční využití ubytovacích kapacit a úroveň poskytovaných služeb pro náročného zákazníka. Ve struktuře hrubé přidané hodnoty se v dlouhodobém vývoji od roku 1995 snižoval podíl primárního sektoru, v České republice i v Jihočeském kraji klesl téměř na polovinu. Zatímco v České republice byl tento pokles zcela nahrazen zvýšením vlivu terciární sféry, v Jihočeském kraji zůstal podíl terciární sféry zhruba na stejné úrovni, ale zvýšil se podíl sekundárního sektoru. 19

110 Kapitola: Hospodářské podmínky Čistý disponibilní důchod domácnosti na 1 obyvatele (% ) - průměr ČR = 1 Čistý disponibilní důchod domácnosti Jihočeského kraje v jednotlivých letech stále roste, jeho růst odpovídá růstu hodnoty tohoto ukazatele v ČR. Při porovnání jednotlivých krajů ČR na tom byla v roce 29 nejlépe Hlavní město Praha a Středočeský kraj přesahující 1 % ČR. 14, 129,1 12, 1, 1, 14,2 99, 99,9 9,2 9,8 93,1 96,2 95,4 94,4 98, 92,4 93,6 93,2 8, 6, 4, 2,, GRAF 47 - ČISTÝ DISPONIBILNÍ DŮCHOD DOMÁCNOSTÍ NA 1 OBYVATELE V KRAJÍCH ČR V ROCE 29 (ČR = 1 %) Hodnota v přepočtu na 1 obyvatele se v roce 29 v Jihočeském kraji pohybovala na 99, % (hodnota za ČR 1); v průběhu sledovaného období se výrazně přiblížil hodnotě za ČR. Příznivým jevem je tempo růstu domácností vybavených počítačem, které bylo jedno z největších ze všech krajů. V roce 29 bylo procento domácností vybavených počítačem 51,9 %, což řadí Jihočeský kraj na 9. příčku ve srovnání krajů ČR. Celkem 3 kraje se dosud nedostaly přes 5 %, Ústecký kraj, Liberecký kraj a Vysočina. 1, 99, 98, 97, 96, 95, 94, Jihočeský kraj 97,4 96,6 95,1 97, 96,6 96,7 97,6 96,4 98,3 99, ČR GRAF 48 - VÝVOJ ČISTÉHO DISPONIBILNÍHO DŮCHODU DOMÁCNOSTÍ NA 1 OBYVATELE V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH

111 Kapitola: Hospodářské podmínky VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA Vzdělanostní struktura obyvatelstva je sledována v rámci pravidelného sčítání lidu, domů a bytů, přičemž poslední proběhlo v roce 21 a výsledky nového budou až koncem roku 211. Samotnou vzdělanostní strukturu obyvatelstva v Jihočeském kraji ve srovnání s průměrem ČR i jednotlivými kraji je možno charakterizovat jako lepší průměr. Podíl vysokoškolsky vzdělaných občanů v ČR je 8,9 %, v Jihočeském kraji je podíl vysokoškolsky vzdělaných občanů 7,8 %, což mu v rámci porovnání krajů přisuzuje 3. místo (společně s kraji Plzeňským a Moravskoslezským). Nad průměrem v ČR se pohybuje pouze Hlavní město Praha a Jihomoravský kraj. Podíl středoškoláků s maturitou (včetně nástavbového a vyššího odborného vzdělání) je v ČR na hodnotě 28,4 %, v Jihočeském kraji je tento podíl také na hodnotě 28,4 %. V pořadí krajů je Jihočeský kraj s podílem středoškoláků na 3. místě. Podíl středoškoláků bez maturity a vyučených dosahuje v ČR hodnoty 38, %, v Jihočeském kraji dosahuje hodnoty 38,7 % a Jihočeský kraj tak drží 1. místo mezi kraji. Podíl osob s nejvýše základním vzděláním činí v ČR 23,5 %, v Jihočeském kraji činí 23,9 %, což znamená mírné překročení republikového průměru. V hodnocení krajů je Jihočeský kraj s podílem obyvatel nejvýše základního vzdělání na 8. místě. 45, 4, 35, 3, 25, 2, 15, 1, 5,, nejvýše ZV nejvýše SŠ bez maturity SŠ s maturitou VOŠ, VŠ nezjištěno GRAF 49 STRUKTURA VZDĚLANOSTI V KRAJÍCH ČR VYJÁDŘENÁ PODÍLEM NA OBYVATELSTVU NAD 15 LET (SLDB 21) TABULKA 8 - STRUKTURA VZDĚLANOSTI V KRAJÍCH ČR VYJÁDŘENÁ PODÍLEM Z POČTU OBYVATELSTVA NAD 15 LET (SLDB 21) bez vzdělání základní a neukončené vzdělání vyučení a střední odborné vzdělání bez maturity úplné střední vzdělání s maturitou vyjádřeno v % vyšší odborné a nástavbové vzdělání vysokoškolsk é vzdělání nezjištěné vzdělání Česká republika,4 23, 38, 24,9 3,5 8,9 1,3 Hl. m. Praha,1 14,5 28,8 3,5 5,2 18,8 2, Středočeský kraj,5 23,1 4,4 24,4 3,3 7, 1,3 Jihočeský kraj,4 23,5 38,7 25,1 3,3 7,8 1,2 Plzeňský kraj,4 23, 39,4 25, 3,1 7,8 1,3 Karlovarský kraj,8 27,9 38,4 22,7 3,1 5,6 1,5 Ústecký kraj,8 27,3 39,3 22,3 2,9 5,4 2, Liberecký kraj,4 23,9 4, 23,8 3,2 7, 1,6 Královéhradecký kraj,4 22,5 39,7 25,2 3,6 7,5 1,1 Pardubický kraj,4 22,7 4,8 24,5 3,5 7, 1, Vysočina,4 24,2 4,6 24,2 3,2 6,7,8 Jihomoravský kraj,3 23,3 37, 24,6 3,4 1,3,9 Olomoucký kraj,6 23,6 39,1 24,7 3, 8,1 1, Zlínský kraj,4 24,8 39, 24,1 3,2 7,7,8 Moravskoslezský kraj,5 25,2 38,7 23,4 3,1 7,8 1,3 Jihočeský kraj má vcelku širokou nabídku studia na vysokých školách a na vyšších odborných školách. Příznivé předpoklady pro studium na vysokých školách a univerzitách vytvářejí samozřejmě velmi dobré předpoklady pro budoucí rozvoj. 111

112 Kapitola: Hospodářské podmínky TABULKA 81 VÝVOJ POČTU ŠKOL V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE MEZI ROKY 24 A 29 mateřské školy základní školy 1. stupně, 2. stupně střední školy a gymnázia spec. školy, základní umělecké školy, jazyk. školy vysoké školy vysoké školy - fakulty vyšší odborné školy Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany V Jihočeském kraji je z pohledu existence různých druhů škol dominantní ORP České Budějovice, která s ostatními ORP prohrála pouze menším počtem základních škol. V přepočtu na obyvatele je však situace poněkud jiná. Z pohledu vyššího vzdělávání je jednoznačně dominantní ORP České Budějovice, která soustřeďuje 7 fakult ve 4 vysokých školách a 7 vyšších odborných škol. V Jihočeském kraji lze mimo České Budějovice najít vysokou školu ještě v ORP Písek a fakultu v ORP Jindřichův Hradec a Vodňany. Značná diverzifikace možnosti terciárního vzdělání mezi jednotlivými ORP je pochopitelná. Naproti tomu u sekundárního vzdělávání jsou rozdíly mezi jednotlivými ORP minimální. Podstatně větší diference jsou v předškolském a základním vzdělávání, kde maximální hodnota je trojnásobná proti hodnotě minimální. Přitom nejmenší počet mateřských i základních škol v přepočtu k celkovému počtu obyvatel je v ORP Soběslav. Závěrem je však nutno poznamenat, že výše uvedené hodnocení nebere v úvahu velikost jednotlivých školských zařízení, což má pro potřeby zajištění vzdělávacích potřeb v kraji jistě velmi důležitý význam. TABULKA 82 - POČET ŠKOL NA 1 OBYVATEL V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 29 mateřské školy základní školy 1. stupně, 2. stupně střední odborná učiliště a školy, gymnázia spec. školy, základní umělecké školy, jazyk. školy vysoké školy vysoké školy - fakulty vyšší odborné školy počet škol vyjádřený na 1 obyvatel Blatná,5,43,14, České Budějovice,42,27,16,12,3,5,5 Český Krumlov,57,5,1, Dačice,91,55,15, Jindřichův Hradec,56,37,12,8 -,2 - Kaplice,61,51,15, Milevsko,58,32,11, Písek,56,29,15,6,2 -,8 Prachatice,71,47,12,18 - -,3 Soběslav,31,22,13, Strakonice,51,31,13,11 - -,4 Tábor,45,35,14,7 - -,4 Trhové Sviny,6,44,11, Třeboň,51,43,2, Týn nad Vltavou,57,57,14, Vimperk,73,62,17, Vodňany,51,26,34,17 -,9,9 112

113 Kapitola: Hospodářské podmínky ZAMĚSTNANOST Problematika zaměstnanosti a nezaměstnanosti patří k nejvýznamnějším v rámci ČR i EU. Tyto indikátory mají navíc výrazný regionální charakter a jejich průměrování má jen omezenou vypovídající schopnost. Z celkového počtu 4,9 mil. zaměstnaných osob v ČR v roce 21 činil podle výběrového šetření pracovních sil podíl Jihočeského kraje 6,2 %, což je v absolutním vyjádření 37,4 tis. osob. Z toho počet zaměstnanců (tj. bez podnikatelů a dalších osob samostatně výdělečných činných) představoval v podnicích se sídlem v kraji za rok 29 celkem v kraji 21,7 tis. osob. 3, 25, 2, 27,6 15, 1, 5, 9, 5,1 4,8 2,1 5,9 3,3 4,3 4, 3,9 1,6 4,5 4,8 1,1, GRAF 5 PODÍL PRŮMĚRNÉHO EVIDENČNÍHO POČTU ZAMĚSTNANCŮ V KRAJÍCH V ROCE , 246, 244, 242, 24, 238, 236, 234, 246,8 243,3 239, 238, 238,3 238,9 234, GRAF 51 PRŮMĚRNÝ EVIDENČNÍ POČET ZAMĚSTNANCŮ (TIS. FYZICKÝCH OSOB) V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH Počet zaměstnanců se na území kraje mírně snižoval, což souvisí s vývojem pracovní síly v kraji. Ta se snižuje nejen v souvislosti s demografickým vývojem, ale také v důsledku delší přípravy na zaměstnání (zejména formou vysokoškolského studia). 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % ostatní činnosti kulturní, zábavní a rekreační činnosti zdravotní a sociální péče vzdělávání veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení administrativní a podpůrné činnosti profesní, vědecké a technické činnosti činnosti v oblasti nemovitostí peněžnictví a pojišťovnictví informační a komunikační činnosti ubytování, stravování a pohostinství doprava a skladování velkoobchod a maloobchod; opravy motorových vozidel stavebnictví zásob. vodou; činnosti související s odpady výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla zpracovatelský průmysl těžba a dobývání zemědělství, lesnictví a rybářství GRAF 52 - PODÍL POČTU ZAMĚSTNANCŮ DLE ODVĚTVÍ V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE

114 Kapitola: Hospodářské podmínky TABULKA 83 STRUKTURA ZAMĚSTNANOSTI DLE ODVĚTVÍ V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH Průměrný evidenční počet zaměstnanců (tisíc fyzických osob) Odvětví CZ-NACE , , , ,4 Rozdíl podílů 25 - počet podíl počet podíl počet podíl počet podíl 28 (tis.) (%) (tis.) (%) (tis.) (%) (tis.) (%) (%) A zemědělství, lesnictví a rybářství 16,9 7,1 16,4 6,9 15,1 6,3 14,2 6,1-1, B těžba a dobývání,7,3,8,3,7,3,8,3 C zpracovatelský průmysl 75, 31,5 76,5 32,1 76,7 32,1 74,7 31,9,4 D výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla 4,5 1,9 4,9 2,1 4,8 2, 3,6 1,5 -,4 E zásobování vodou; činnosti související s odpady 3,4 1,4 3,3 1,4 3,3 1,4 3,2 1,4 -,1 F stavebnictví 16,8 7,1 16,8 7, 16,9 7,1 18,1 7,7,7 G velkoobchod a maloobchod; opravy motorových vozidel 24,5 1,3 24,2 1,2 25,5 1,7 25,6 1,9,6 H doprava a skladování 16,5 6,9 15,5 6,5 15,4 6,4 17,8 7,6,7 I ubytování, stravování a pohostinství 7,1 3, 6,9 2,9 6,6 2,8 6,7 2,9 -,1 J informační a komunikační činnosti 2,4 1, 2,5 1, 2,4 1, 3,6 1,5,5 K peněžnictví a pojišťovnictví 2,6 1,1 2,6 1,1 2,7 1,1 2,5 1,1 L činnosti v oblasti nemovitostí 1,8,8 1,6,7 1,6,7 1,6,7 -,1 M profesní, vědecké a technické činnosti 5,1 2,1 5,2 2,2 5,6 2,3 5,7 2,4,3 N administrativní a podpůrné činnosti 5,7 2,4 5,8 2,4 6, 2,5 5,6 2,4 O veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení 17,8 7,5 17,8 7,5 18, 7,5 13,4 5,7-1,8 P vzdělávání 17,4 7,3 17,7 7,4 17,6 7,4 17,5 7,5,2 Q zdravotní a sociální péče 14,5 6,1 14,5 6,1 14,5 6,1 14,6 6,2,1 R kulturní, zábavní a rekreační činnosti 3,2 1,3 3,1 1,3 3,1 1,3 2,8 1,2 -,1 S ostatní činnosti 2,1,9 2,2,9 2,4 1, 2,6 1,1,2 Jak je vidět z tabulky, za poslední 4 roky se můžou v Jihočeském kraji vzrůstajícím (kladným) podílem pochlubit jen odvětví C (zpracovatelský průmysl), F (stavebnictví), G (velkoobchod a maloobchod; opravy motorových vozidel), H (doprava a skladování), J (informační a komunikační činnosti), M (profesní, vědecké a technické činnosti), P (vzdělávání), Q (zdravotní a sociální péče). Největší útlum zaznamenávají odvětví A (zemědělství, lesnictví a rybářství), tedy primární sektor, který za poslední 4 roky klesl o celé 1 %. Vůbec největší pokles zaznamenalo odvětví O (veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení), které pokleslo o 1,8 %. 114

115 ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY JIHOČESKÉHO KRAJE 211 A. PODKLADY NEZAMĚSTNANOST TABULKA 84 - MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI PRO DOSAŽITELNÉ UCHAZEČE V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH Jihočeský kraj 25 meziroční trend 26 meziroční trend 27 meziroční trend 28 meziroční trend 29 meziroční trend 21 6,7 5,7 4,5 4,8 7,8 8,8 TABULKA 85 - MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI PRO DOSAŽITELNÉ UCHAZEČE V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH Blatná 25 trend 26 trend 27 trend 28 trend 29 trend 21 8,5 7,8 6,1 6,5 9,2 1,2 Č. Budějovice 4,4 Č. Krumlov 1,6 Dačice 11,4 Jindř. Hradec 7,3 Kaplice 1,1 Milevsko 9, Písek 7,9 Prachatice 7, Soběslav 7, Strakonice 7,1 Tábor 6,1 Trhové Sviny 5,9 Třeboň 6,5 Týn nad Vltavou 6, Vimperk 5,3 Vodňany 8,9 3,9 9,2 9,7 5,5 8, 7,3 6,7 5,7 6,3 6,3 5,5 4,6 5, 5,6 5, 8, 3,4 7,6 7, 4,2 5,8 6,4 4,8 4,2 5,2 5,2 4,5 3,8 3,9 4,2 4, 7,3 3,7 8, 6,7 4, 7, 6,6 5,1 5,3 6,1 6,2 5,1 4,1 3,9 4,8 4,3 7,8 6, 11, 12,8 7,3 11,8 8,8 7,9 7,4 1,3 9,2 9,3 8, 7,4 7,9 7,2 11,4 6,9 12,9 12,9 8,1 11,9 8,5 9,1 8,2 11,3 11,1 1,1 8,5 7,4 8,5 8, 13,3 21 GRAF 53 - MEZIROČNÍ VÝVOJ MÍRY NEZAMĚSTNANOSTI Z DOSAŽITELNÝCH V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE ,3 7,8 7,2 8, 11,4 13,3 29 4,8 3,9 4,1 5,1 28 7,9 8,5 7,4 7,4 8, 8,5 9,3 1,1 11,1 9,2 6,2 6,1 9,1 7,4 8,2 5,3 7,9 5,1 6,6 8,8 8,5 1,3 11,3 11,8 11,9 7, 7,3 8,1 4, 2 Kapitola: Hospodářské podmínky 4 3,7 6 6,7 8, 9,2 6, 6,9 8 6,5 1 1, , 14 12,8 12,9 12,9 Nejmenší míra nezaměstnanosti (dosažitelní uchazeči) je v ORP České Budějovice v průběhu celého sledovaného období. Stejně jako u naprosté většiny ORP nezaměstnanost v období klesala a od roku 28 vzrůstá, mezi roky se dokonce u některých ORP téměř zdvojnásobila. Rok 29 pak znamená další nárůst, ale již ne tak výrazný. Největší míra nezaměstnanosti byla zaznamenána v ORP Dačice, pouze v letech 27 a 28 v ORP Český Krumlov a v roce 21 v ORP Vodňany. Jedinou ORP, u níž v roce 21 nestoupala míra nezaměstnanosti je ORP Třeboň. Také v ORP Dačice a Kaplice se dá hovořit spíše o stagnaci, přesto v nich nezaměstnanost zůstává jedna z nejvyšších v kraji. 115

116 Kapitola: Hospodářské podmínky Z pohledu dlouhodobé nezaměstnanosti 23 (podíl dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání) je zřejmé, že z dlouhodobějšího hlediska je na tom nejlépe ORP Vimperk, pouze v roce 29 na tom byla lépe ORP Trhové Sviny. Nejhůře je na tom naopak ORP Vodňany, v roce 21 ORP Soběslav. TABULKA 86 - DLOUHODOBĚ NEZAMĚSTNANÍ UCHAZEČI O ZAMĚSTNÁNÍ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH celkem podíl (%) celkem podíl (%) celkem podíl (%) celkem podíl (%) celkem podíl (%) ČR , , , , ,8 Jihočeský kraj , , , , ,3 Blatná , , , , ,4 České Budějovice , , , , , Český Krumlov , , , , ,3 Dačice , , , , ,4 Jindřich. Hradec 47 28, , , , ,2 Kaplice 354 4, , , , ,2 Milevsko , , , , ,2 Písek 563 3, , , , ,9 Prachatice , , , , ,8 Soběslav , 26 33, , , ,3 Strakonice , , , , ,9 Tábor , , , , ,9 Trhové Sviny 11 22,5 75 2, ,6 58 8, 14 14,1 Třeboň , , , , ,3 Týn nad Vltavou , 1 31,1 7 19, , ,6 Vimperk 67 14, 48 12, 31 7,4 7 1, , Vodňany , , , , ,4 Nezaměstnanost je negativním jevem jak ve sféře ekonomické, tak i ve sféře sociální, jde však o jev, který nelze zcela ovlivnit. Krátkodobá nezaměstnanost není příliš nebezpečná. Velký problém však způsobuje nezaměstnanost dlouhodobá. Z přiložených karet vyplývá, že podíl osob bez zaměstnání nad 12 měsíců je již varující. Přitom v průměru kraje činil tento podíl v roce 21 23,3 %, rozdíly mezi jednotlivými ORP však byly značné v rozmezí 12, 35,3 %. Nejnižší hodnoty zaujímají ORP Vimperk (12, %) a Trhové Sviny (14,1 %). Nejvyšší hodnoty zaujímají ORP Soběslav (35,3 %), Vodňany (34,4 %), Kaplice (32,2 %) a Blatná (31,4 %). U většiny ORP došlo ke zhoršení stavu oproti roku 29. Ukazuje se, že zřejmě řada nezaměstnaných déle jak 6 měsíců nachází již těžko zaměstnání a přechází do obtížnější skupiny dlouhodobě nezaměstnaných. Samozřejmě v posledních letech souvisí růst počtu dlouhodobě nezaměstnaných s ekonomickou krizí. Efektivní je tedy řešit nadále prioritně otázku krátkodobě nezaměstnaných do 6 měsíců, i když samozřejmě ani dlouhodobou nezaměstnanost nelze opomíjet. V rámci problematiky nezaměstnanosti je třeba zkoumat i počet pracovních míst, které mohou být pro nezaměstnané k dispozici. V roce 21 představoval ukazatel počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo v ČR 18,2, za Jihočeský kraj hodnotu 16,. Nejlepší situace v počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo byla v roce 21 v ORP Vodňany (7,8), nejhorší v ORP Dačice (184,7) ,3 9,5 54,2 184,7 18,5 15,9 58,1 14,5 11,8 77,6 1,8 27,3 16, 2,1 14,9 9,6 7,8 GRAF 54 - POČET UCHAZEČŮ NA 1 VOLNÉ PRACOVNÍ MÍSTO V ORP V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE Dlouhodobě nezaměstnaní vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 12 měsíců. 116

117 Kapitola: Hospodářské podmínky PODNIKATELSKÁ AKTIVITA Míra ekonomické aktivity je vyjádřena počtem podnikatelů, resp. fyzických osob, kteří připadají na 1 obyvatel. Zdrojem údajů je registr ekonomických subjektů (RES), který zahrnuje všechny ekonomické subjekty evidované k příslušnému datu. Může se jednat i o ekonomické subjekty, které již nevykazují žádnou aktivitu. Proto bylo v rámci hodnocení ekonomické aktivity pracováno spíše s tzv. statistickou jednotkou typu podnik , 2, 15, 1, 5,, GRAF 55 - MÍRA PODNIKATELSKÉ AKTIVITY DLE RES V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 25, 28, 29 V roce 29 bylo podle RES v Jihočeském kraji 12 subjektů, které zaměstnávají nad 1 zaměstnanců, z toho 1 v ORP České Budějovice, 1 v ORP Blatná, 1 v ORP Dačice. V roce 28 byl ještě jeden subjekt s více než 1 zaměstnanci v ORP Tábor. TABULKA 87 - MÍRA PODNIKATELSKÉ AKTIVITY V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 25, 28, 29 počet podnikatelů (fyz. osob) - RES míra podnikatelské aktivity - RES Míra podnikatelské aktivity TP v roce 29 ČR ,5 187, 184,3 96, Jihočeský kraj ,8 192,1 189,3 11, Blatná ,4 166,1 162,4 92,7 České Budějovice ,2 2,2 2,1 17, Český Krumlov ,5 198,6 197,5 13,5 Dačice ,8 152,7 149, 89,1 Jindřichův Hradec ,9 172,9 171,4 95,4 Kaplice ,7 168,6 168,6 88,6 Milevsko ,3 197,6 19,1 12,3 Písek ,8 195,3 188,8 13,7 Prachatice ,7 24, 196,4 14,7 Soběslav ,5 185,9 184,2 98,7 Strakonice ,7 184,9 177,8 93,5 Tábor ,6 212,4 29,4 12,4 Trhové Sviny ,6 169,8 171,6 92,9 Třeboň ,6 177,7 176,4 95,8 Týn nad Vltavou ,9 168,6 167,4 89,1 Vimperk ,7 29,4 23,3 116,8 Vodňany ,9 187,9 185,6 99,3 24 Statistická jednotka typu podnik jsou ekonomické subjekty, u nichž byla v daném roce zjištěna aktivita. 117

118 Kapitola: Hospodářské podmínky 11, 92,7 89,1 17, 13,5 95,4 88,6 12,3 13,7 14,7 98,7 93,5 12,4 92,9 95,8 89,1 99,3 116,8 162,4 149, 171,4 168,6 189,3 2,1 197,5 19,1 188,8 196,4 184,2 177,8 171,6 176,4 167,4 185,6 29,4 23,3 Jak je z následujícího grafu patrné, skutečná míra podnikatelské aktivity vyjádřená pomocí jednotky typu podnik je přibližně poloviční oproti aktivitě zjištěné dle pravidelně aktualizovaného registru ekonomických subjektů. Hodnocení úrovně jednotlivých ORP bude provedeno nad reálnějšími daty, tedy nad mírou podnikatelské aktivity vyjádřené pomocí jednotky typu podnik. 25, 2, 15, 1, 5,, míra podnikatelské aktivity - RES míra podnikatelské aktivity - jednotky typu podnik GRAF 56 - POROVNÁNÍ MÍRY PODNIKATELSKÉ AKTIVITY VYJÁDŘENÉ DLE RES A DLE JEDNOTKY TYPU PODNIK V ORP JČ. KRAJE V ROCE 29 Z pohledu velikosti ekonomických subjektů jsme vybrali subjekty s 2 a více pracovníky v jednotlivých ORP vyplývá, že nejlépe je na tom ORP České Budějovice (582 subjektů v roce 29), nejhůře je na tom naopak ORP Týn nad Vltavou (37 subjektů v roce 29). Celkově z pohledu těchto větších subjektů se přes počet 1 subjektů s více než 2 zaměstnanci dostalo 7 ORP (České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor) GRAF 57 - POČET EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ S 2 A VÍCE PRACOVNÍKY V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 25, 28, 29 (RES) 118

119 Kapitola: Hospodářské podmínky DAŇOVÁ VÝTĚŽNOST Daňová výtěžnost je dána součtem daní z příjmů fyzických osob, právnických osob, z přidané hodnoty a z nemovitostí. Tyto údaje jsou k dispozici v bilancích příjmů a výdajů obcí. Výtěžnost daní ovlivňuje zejména velikost obce z pohledu počtu obyvatel. TABULKA 88 - DAŇOVÁ VÝTĚŽNOST V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 29 Daně (v tisících Kč) z fyzických osob z právnických Daňová výtěžnost z přidané hodnoty z nemovitosti osob vč. obce Jihočeský kraj Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany Zdrojem údajů o daňové výtěžnosti byly ÚAP ORP Blatná zpracované firmou Proces, Ostrava, z údajů Ministerstva financí ČR, Bilance příjmů a výdajů obcí za rok 29. Z pohledu celkové daňové výtěžnosti je na tom v Jihočeském kraji nejlépe ORP České Budějovice, jehož daňová výtěžnost činí 24,5 % z daňové výtěžnosti celého kraje. Nejmenší daňová výtěžnost je naopak v ORP Vodňany, což činí 1,7 % z výtěžnosti kraje. Z pohledu daňové výtěžnosti přepočtené na 1 obyvatele je na tom nejlépe ORP Písek s 9.949,- Kč, nejméně naopak ORP Soběslav s 7.828,- Kč. ORP České Budějovice je v přepočtu na 1 obyvatele až na 5. místě (za ORP Písek, Třeboň, Tábor a Týn nad Vltavou). Rozdíl mezi největší a nejmenší hodnotou výtěžnosti na 1 obyvatele v kraji je 2.121,- Kč. TABULKA 89 - DAŇOVÁ VÝTĚŽNOST V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE VYJÁDŘENÁ NA 1 OBYVATELE V ROCE 29 Počet obyvatel Daňová výtěžnost celkem na 1 obyvatele v tis. Kč v % v tis. Kč Jihočeský kraj , 8,998 Blatná , 8,38 České Budějovice ,5 9,115 Český Krumlov ,6 9,73 Dačice , 8,629 Jindřichův Hradec ,4 8,813 Kaplice ,8 8,274 Milevsko ,8 8,541 Písek , 9,949 Prachatice ,3 9,4 Soběslav , 7,828 Strakonice ,9 8,784 Tábor ,1 9,284 Trhové Sviny ,6 8,27 Třeboň ,2 9,541 Týn nad Vltavou ,2 9,133 Vimperk ,7 8,832 Vodňany ,7 8,163 Zdrojem údajů o daňové výtěžnosti byly ÚAP ORP Blatná zpracované firmou Proces, Ostrava, z údajů Ministerstva financí ČR, Bilance příjmů a výdajů obcí za rok

120 Kapitola: Hospodářské podmínky VYJÍŽĎKA A DOJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ Uzavřenost a otevřenost ORP je možné sledovat podle vyjížďky resp. dojížďky za prací nebo do škol. Dojížďka za službami není v české statistice sledována. Data jsou k dispozici pouze z pravidelných censů obyvatelstva. K analýze byla využita data z posledního Sčítání lidu, domů a bytů 21 ( ) o dojížďce a vyjížďce za prací do/z ORP v Jihočeském kraji. Počet vyjíždějící a dojíždějících je závislý na počtu obyvatel v jednotlivých ORP, v případě vyjížďky a dojížďky do zaměstnání samozřejmě na počtu pracovních příležitostí. Nejvíce vyjíždějících a dojíždějících bude v nejlidnatějších ORP v případě tohoto kraje ORP České Budějovice. Lepší vypovídající schopnost má saldo, podle něhož jsou záznamy v tabulce seřazeny. Dojížďka do ORP převyšuje vyjížďku pouze v 5 ORP, nejvíce v ORP České Budějovice a Týn nad Vltavou, který leží severně od Českých Budějovic. TABULKA 9 DENNÍ DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA Z/DO ORP V JIHOČESKÉM KRAJI (SLDB 21) Absolutní čísla Podíl (%) Vyjíždí mimo Dojíždí Vyjíždí mimo ORP do ORP ORP Dojíždí do ORP České Budějovice ,1 29, Týn nad Vltavou ,3 5, Tábor ,9 18,3 77 Blatná ,9 29,8 125 Dačice ,5 26,7 7 Vimperk ,2 24,5-96 Strakonice ,2 17,7-221 Jindřichův Hradec ,3 16,1-33 Písek ,- 21,4-45 Vodňany ,1 25,4-476 Třeboň ,6 17,9-523 Kaplice ,9 21,2-68 Milevsko ,3 14,7-799 Prachatice ,6 14, Český Krumlov ,3 13, Soběslav ,9 16, Trhové Sviny ,3 13, Saldo Nejhůře na tom jsou ORP Trhové Sviny, Soběslav, Český Krumlov, Prachatice a Milevsko, kde vyjížďka daleko převyšuje dojížďku do ORP. ORP v tabulce níže (vyjíždějící na 1 zaměstnaných) jsou již vzájemně porovnatelné. Výrazně nejvíce vyjíždějí lidé za prací mimo ORP z ORP Trhové Sviny (stejně jako v absolutních i v relativních hodnotách). Poté následují ORP Vodňany a Soběslav. Naopak nejméně vyjíždí z ORP České Budějovice a Tábor. TABULKA 91 DENNÍ VYJÍŽĎKA Z ORP V JIHOČESKÉM KRAJI VYJÁDŘENÁ NA 1 ZAMĚSTNANÝCH (SLDB 21) Celkem vyjíždí Počet Vyjíždějící na 1 zaměstnaných (%) Mimo ORP Uvnitř ORP zaměstnaných v ORP Mimo ORP Uvnitř ORP Trhové Sviny ,5 15, Vodňany ,2 15,4 Soběslav ,8 18,8 Kaplice , 22,4 Týn nad Vltavou ,1 25, Milevsko , 19,3 Blatná ,2 22,6 Český Krumlov ,8 23,6 Prachatice ,7 22,7 Vimperk , 21,3 Třeboň ,7 21,9 Dačice ,4 18,3 Písek , 17,2 Strakonice ,4 25,9 Jindřichův Hradec ,1 22,2 Tábor ,8 28,3 České Budějovice ,3 23,2 12

121 Kapitola: Hospodářské podmínky V relativních číslech je denní dojížďka z jiných ORP velmi výrazná v ORP Týn nad Vltavou, zde dosahuje počet dojíždějících téměř 3 % zaměstnaných, což je způsobné lokalizací elektrárny Temelín s navazujícím provozy. S velkým odstupem jsou dalšími nejvýznamnějšími dojížďkovými cíly ORP Blatná a Vodňany. Naopak minimálně se dojíždí do ORP Jindřichův Hradec a Český Krumlov. TABULKA 92 DENNÍ DOJÍŽĎKA DO ORP V JIHOČESKÉM KRAJI VYJÁDŘENÁ NA 1 ZAMĚSTNANÝCH (SLDB 21) Celkem dojíždí Počet Dojíždějící na 1 zaměstnaných (%) z jiných ORP uvnitř ORP zaměstnaných v ORP z jiných ORP uvnitř ORP Týn nad Vltavou ,5 17,4 Blatná ,5 23, Vodňany ,7 17,7 Kaplice ,6 24,6 České Budějovice ,3 21,5 Dačice ,1 19,4 Vimperk , 21,6 Trhové Sviny ,4 21,7 Soběslav ,8 23,1 Třeboň ,9 23,6 Tábor ,7 28,4 Strakonice ,6 26,6 Písek ,6 18,2 Milevsko ,1 23,2 Prachatice ,9 25,4 Český Krumlov ,4 26,1 Jindřichův Hradec , 23,7 121

122 Kapitola: Hospodářské podmínky PRACOVIŠTNÍ CENTRA Podkladem byl projekt INTERREG IIIB REPUS25, jehož zpracovateli jsou Fakulta architektury (ČVUT v Praze), Přírodovědecká fakulta (Masarykova univerzita v Brně), Přírodovědecká fakulta (Univerzita Karlova v Praze). Koncept místních pracovištních systémů (Local labour systems - dále jen "LLS") a funkčních urbanizovaných území (Functional urbanised areas - dále jen "FUA") vytvořil projekt EU ESPON pro státy EU, Norsko a Švýcarsko. Místní pracovištní systémy (LLS) jsou území, která spádují z hlediska dojížďky za prací k místním pracovištním centrům. V rámci těchto LLS jsou vymezena funkční urbanizovaná území (FUA), kde existuje zvláště silná vazba obyvatel na pracoviště v místním centru. Konkrétní prahové velikosti pro místní pracovištní centrum a podíl ekonomicky aktivních obyvatel vyjíždějících do tohoto centra je specifický pro jednotlivé země. OBRÁZEK 2 - PRACOVIŠTNÍ CENTRA A FUNKČNÍ URBANIZOVANÁ ÚZEMÍ V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 29 Podle zpracovaného projektu lze konstatovat, že za pracovištní centra lze považovat města sídel ORP, výjimku tvoří menší ORP, kterými jsou Vodňany, Týn nad Vltavou, Soběslav, Trhové Sviny a Kaplice. Při promítnutí významnějších směrů vyjížďky do mapy pracovištích center a funkčních urbanizovaných území je možné vidět soulad mezi intenzivní vyjížďkou a identifikovanými pracovištními centry. Největším pracovištním centrem je rozhodně město České Budějovice, které je zároveň krajským městem. Z pohledu podílu plochy funkčních urbanizovaných území vyjádřených na ploše ORP jsou na tom nejlépe ORP České Budějovice (93 %), Strakonice (8 %) a Blatná (77 %), nejhůře naopak ORP Kaplice, Vodňany, Týn nad Vltavou, Soběslav ( %). OBRÁZEK 21 - PODÍL FUA NA PLOŠE ORP 25 Odkaz na webové stránky o projektu 122

123 Kapitola: Hospodářské podmínky ÚZEMNÍ PŘIPRAVENOST Územní připravenost lze posoudit z existence či neexistence plané územně plánovací dokumentace, a to jak nadřazené (ÚP VÚC, později ZÚR JČK), tak i místní (ÚP, RP). ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje jsou právě ve fázi po veřejném projednání, kdy se zpracovává vyhodnocení námitek, připomínek a stanovisek. Předpokládaný termín vydání ZÚR JČK je červen 211 (max. prosinec 211). ÚZEMNÍ PLÁNY VELKÝCH ÚZEMNÍCH CELKŮ Do doby vydání ZÚR JČK jsou platnou nadřazenou územně plánovací dokumentací ÚP VÚC, včetně změn: ÚP VÚC Českobudějovická sídelní regionální aglomerace - Schválená dokumentace usnesením vlády ČSR č. 147/1986 ze dne o Změna č. 1 ÚP VÚC Českobudějovická sídelní regionální aglomerace - Schválená dokumentace usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 33/22/ZK ze dne Obecně závazná vyhláška Jihočeského kraje č. 2/22 ze dne s nabytím účinnosti dne o Změna č. 2 ÚP VÚC Českobudějovická sídelní regionální aglomerace - Vydaná dokumentace jako OOP usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 415/28/ZK ze dne Opatření obecné povahy ze dne , které nabylo účinnosti dne Obecně závazná vyhláška Jihočeského kraje č. 3/28 ze dne , která nabyla účinnosti dne ÚP VÚC Jindřichohradecko - Schválená dokumentace usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 258/25/ZK ze dne Obecně závazná vyhláška Jihočeského kraje č. 6/25 ze dne , která nabyla účinnosti dne ÚP VÚC Blanský les - Schválená dokumentace usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 119/26/ZK ze dne Obecně závazná vyhláška Jihočeského kraje č. 3/26 ze dne , která nabyla účinnosti dne ÚP VÚC Javořická vrchovina - Schválená dokumentace usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 32/26/ZK ze dne Obecně závazná vyhláška Jihočeského kraje č. 1/26 ze dne , která nabyla účinnosti dne ÚP VÚC Novohradské hory - Schválená dokumentace usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 58/26/ZK ze dne Obecně závazná vyhláška Jihočeského kraje č. 2/26 ze dne , která nabyla účinnosti dne ÚP VÚC Orlická nádrž - Schválená dokumentace usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 81/23/ZK ze dne Obecně závazná vyhláška Jihočeského kraje č. 1/23 ze dne , která nabyla účinnosti dne ÚP VÚC Písecko Strakonicko - Schválená dokumentace usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 244/24/ZK ze dne Obecně závazná vyhláška Jihočeského kraje č. 8/24 ze dne , která nabyla účinnosti dne o Změna č. 1 ÚP VÚC Písecko Strakonicko - Schválená dokumentace usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 158/26/ZK ze dne Obecně závazná vyhláška Jihočeského o kraje č. 4/26 ze dne , která nabyla účinnosti dne Změna č. 2 ÚP VÚC Písecko Strakonicko - Vydaná dokumentace jako opatření obecné povahy, vydání schváleno usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 212/27/ZK ze dne Opatření obecné povahy ze dne , které nabylo účinnosti dne Obecně závazná vyhláška Jihočeského kraje č. 1/27 ze dne , která nabyla účinnosti dne ÚP VÚC Táborsko - Schválená dokumentace usnesení Zastupitelstva Budějovického kraje č. 14/21 ze dne Obecně závazná vyhláška Jihočeského kraje č. 1/21 ze dne , která nabyla účinnosti dne o o Změna č. 1 ÚP VÚC Táborsko - Schválená dokumentace usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 351/25/ZK ze dne Obecně závazná vyhláška Jihočeského kraje č. 7/25 ze dne , která nabyla účinnosti dne Změna č. 2 ÚP VÚC Táborsko - Vydaná dokumentace jako opatření obecné povahy, vydání OOP schváleno usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 213/27/ZK ze dne Opatření obecné povahy ze dne , které nabylo účinnosti dne Obecně závazná vyhláška Jihočeského kraje č. 2/27 ze dne a č. 3/27 ze dne s nabytím účinnosti dne

124 Kapitola: Hospodářské podmínky ÚP Šumava - Schválená dokumentace. Usnesení vlády ČR č. 352/1992 ze dne ÚP VÚC Českokrumlovsko I - Území řešené v konceptu ÚP VÚC Českokrumlovsko bylo rozděleno na dvě části: ÚP VÚC Českokrumlovsko I, ÚP VÚC Českokrumlovsko II. Schválená dokumentace usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 111/25/ZK ze dne Obecně závazná vyhláška Jihočeského kraje č. 2/25 ze dne , která nabyla účinnosti dne Před dokončením bylo zastaveno pořizování - ÚP VÚC Českokrumlovsko II, ÚP VÚC Pravý břeh Lipna, ÚP VÚC Prachaticko. ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE OBCÍ Přehled o stavu územně plánovací dokumentace obcí je zpracováván od roku 27 každoročně v publikaci Přehled územně plánovací činnosti krajského úřadu, významných projektů. Poslední publikace byla zpracována k % 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % Obce s platnou ÚPD Obce s rozpracovanou ÚPD Obce bez platné ÚPD GRAF 58 - STAV ÚPD OBCÍ K TABULKA 93 - ÚZEMNÍ PLÁNY A JEJICH STAV V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 29, 21 Platné ÚP Rozpracované ÚP Bez ÚP trend trend počet % počet % počet % počet % počet % počet % Jihoč. kraj 438 7, , , ,7 56 9, 5 8, Blatná 14 53, ,7 8 3,8 8 3,8 4 15,4 3 11,5 Č. Budějovice 75 94, ,2 4 5,1 2 2,5 1 1,3 Č. Krumlov 3 96,8 3 96,8 1 3,2 1 3,2 Dačice 16 69,6 14 6,9 2 8,7 4 17,4 5 21,7 5 21,7 Jindř. Hradec 34 58, , , ,1 2 3,4 1 1,7 Kaplice 14 93, ,3 1 6,7 1 6,7 Milevsko 25 96, ,8 Písek 4 81,6 4 81,6 9 18,4 9 18,4 Prachatice 27 61, ,6 4 9,1 4 9, , ,3 Soběslav 17 54, , ,7 8 25,8 2 6,5 2 6,5 Strakonice 35 5, , , 21 3,4 5 7,2 4 5,8 Tábor 39 49, , 24 3, ,5 16 2, ,5 Trh. Sviny 15 93, ,3 Třeboň 2 8, 22 88, 4 16, 2 8, 1 4, 1 4, Týn n. Vlt Vimperk 12 57, ,7 5 23,8 5 23,8 4 19, 2 9,5 Vodňany 11 64, ,5 4 23,5 3 17,6 2 11,8 1 5,9 Údaje jsou z publikace Přehled územně plánovací činnosti krajského úřadu, významných projektů a stavu ÚPD obcí k trend 124