LEGISLATIVA A AKTUÁLNÍ PROBLEMATIKA UPRCHLÍKŮ V ČR ABSOLVENTSKÁ PRÁCE
|
|
- Barbora Mašková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Evangelická akademie Vyšší odborná škola sociálně právní Hrusická 2537/7, Praha 4 Spořilov LEGISLATIVA A AKTUÁLNÍ PROBLEMATIKA UPRCHLÍKŮ V ČR ABSOLVENTSKÁ PRÁCE Název pracoviště: Organizace pro pomoc uprchlíkům Veletržní 24, Praha 7 Vypracovala: Zoubková Zdeňka Vedoucí absolventské práce: JUDr. Gailová Zdenka Oponent: Mgr. Helena Kovaříková Praha, duben
2 Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a uvedla v ní veškerou literaturu a ostatní zdroje, které jsem použila. V Šestajovicích dne 29. dubna podpis - 9 -
3 Ráda bych poděkovala všem z Organizace pro pomoc uprchlíkům, kteří mi umožnili vykonávat praxi a ochotně mi poskytovali cenné informace pro mou práci. Dále velice děkuji paní profesorce Gailové, vedoucí mé absolventské práce, za její rady, ochotu, trpělivost a za obětavé vedení mé práce
4 Motto: Nikdo by neměl být nucen prchat ze své vlastní země, aby si zachránil život. Nikdo by neměl být přesídlen jen proto, že někdo jiný se chce zmocnit jeho půdy, obsadit jeho dům nebo ovládat jeho území. Kofi Annan
5 OBSAH I. Teoretická část A. ÚVOD B. PŘEHLED ZÁKLADNÍCH POJMŮ Kdo je prchlíkem Účastník řízení o udělení azylu Azylant Azylové zařízení Přijímací středisko Pobytové středisko Integrační středisko Nové pojmy, které zakotvil zákon o azylu Bezpečná třetí země Bezpečná země původu Definice pronásledování...16 C. HISTORICKÝ POHLED NA MEZINÁRODNĚ PRÁVNÍ ÚPRAVU UPRCHLICKÉ PROBLEMATIKY Úmluva o právním postavení uprchlíků Všeobecná deklarace lidských práv Evropská úmluva Schengenská úmluva Další mezinárodně právní dokumenty uprchlického práva Mezinárodní pakt o občanských a politických právech Evropská sociální charta Úmluva proti mučení...25 D. PRÁVNÍ ÚPRAVA POSTAVENÍ UPRCHLÍKŮ V ČR Listina základních práv a svobod Zákon o azylu Předmět úpravy Úkoly Ministerstva vnitra
6 2.3.Důvody pro udělení azylu Zvláštní důvody pro udělení azylu Důvody vylučující udělení azylu Důvody odnětí azylu Zánik azylu Překážky vycestování Práva a povinnosti účastníka řízení o udělení azylu Práva a povinnosti související s pobytem v přijímacím středisku Práva a povinnosti související s pobytem v pobytovém středisku Práva a povinnosti související s pobytem v soukromí Další práva a povinnosti účastníka řízení o udělení azylu Práva a povinnosti azylanta Právo na ubytování v integračním středisku, právo na trvalé bydlení Práva vyplývající ze státního integračního programu Další práva a povinnosti vyplývající ze statusu azylanta Řízení o udělení azylu Prohlášení o úmyslu požádat o azyl Návrh na zahájení řízení o udělení azylu Cizinec, který nepodá návrh na zahájení řízení o udělení azylu Pohovor Zastavení řízení Přerušení řízení Rozhodnutí Doručení rozhodnutí Rozhodnutí musí obsahovat Typy rozhodnutí v I. instanci Rozklad Formy rozhodnutí o rozkladu v II. instanci Žaloba Pobyt na vízum za účelem strpění pobytu Povinnost cizince vycestovat z území Zákon o pobytu cizinců Předmět úpravy Působnost zákona
7 3.3. Vstup na území za účelem poskytnutí dočasné ochrany Další důležité části zákona o pobytu cizinců týkajících se uprchlíků...52 II. Praktická část 1. Kazuistika Azylová praxe v letech Azylová zařízení Počet žadatelů o azyl v letech Počty udělených azylů v letech Azylová praxe v roce Nová azylová zařízení Zastoupení účastníků podle státní příslušnosti Počty udělených azylů Azylová praxe v roce Zastoupení účastníků podle státní příslušnosti Azyl udělen...60 E. ZÁVĚR...61 SEZNAM LITERATURY...67 PŘÍLOHY (přílohy 1 6)
8 I. Teoretická část A. Úvod Po celá staletí jsou lidé nuceni opouštět svou zemi kvůli pronásledování, ozbrojeným konfliktům nebo násilí. Uprchlíci jsou tu tak dlouho, jak dlouho existují války, perzekuce, diskriminace a netolerance. Nacházíme je mezi příslušníky všech ras a náboženství a můžeme se s nimi setkat v každé části světa. Jejich problém spočívá v tom, že v zemi, ve které se narodili nebo ve které žijí, nemohou využívat všech práv, která moderní společnost považuje za samozřejmá pro každého jedince. Tito lidé, ať už pro uplatňování těchto práv nebo z jiných důvodů, začnou pociťovat ohrožení ze strany své země. Jsou nuceni opustit svou zemi ze strachu o svůj život a svobodu, často za sebou zanechají vše, co mají. Jejich životy se ze dne na den změní. Nacházejí se ve zvláště zranitelné situaci. Přicházejí do cizí země, kde chtějí najít nový domov. A tak se dostanou třeba i do České republiky. Problematice uprchlíků se intenzivně věnuji od roku 1999, kdy jsem se poprvé seznámila s činností Organizace pro pomoc uprchlíkům. Měla jsem možnost navštívit azylová zařízení MV ČR (dříve uprchlické tábory ). Setkala jsem se zde s lidmi, jejichž životní příběhy mne velice zaujaly. Přišli k nám hledat ochranu a pomoc. Situace uprchlíků v České republice se od roku 1989 neustále mění. Bylo nutné aktualizovat právní úpravu týkající se postavení uprchlíků. Cílem mé práce je proto zmapování současné právní úpravy týkající se uprchlíků u nás. Zejména se zabývám zákonem o azylu, který vstoupil v platnost a s tím související řízení o udělení azylu
9 V první části své práce definuji pojmy, které jsou z hlediska uprchlické problematiky nejdůležitější. Rozsáhle zde vysvětluji hlavně pojem uprchlík. Je to důležité hlavně proto, že jen osobě, která splňuje kritéria definicemi stanovené, je poskytnuta mezinárodní ochrana a jen taková osoba může požívat výhod, které jí z tohoto statusu náleží. Další část věnuji mezinárodně právním dokumentům, které byly přijaty v souvislosti s problematikou uprchlíků. Tuto kapitolu jsem do své práce zařadila proto, že i Česká republika k těmto mezinárodním úmluvám a smlouvám přistoupila, a tudíž je jimi vázána. Jsou exkurzem do minulosti, díky nim si můžeme udělat obrázek o tom, jak se problematika uprchlictví vyvíjela. V nejrozsáhlejší kapitole se zabývám právní úpravou postavení uprchlíků u nás. Zaměřuji se zde hlavně na nový zákon o azylu a s tím související řízení o udělení azylu, které je nedílnou součástí této kapitoly. Dále vymezuji práva a povinnosti účastníků řízení o udělení azylu a azylantů. Zmiňuji také zákon o pobytu cizinců. V praktické části popisuji azylovou problematiku v praxi, nejvíce se soustřeďuji na rok 2000 (kolik osob požádalo o azyl, z jakých zemí, kolika lidem byl azyl udělen, apod.). Teoretické poznatky doplňuji kazuistikou. Doufám, že má práce nastíní současnou situaci uprchlíků u nás, zejména zákonné podmínky jejich pobytu na našem území
10 B. Přehled základních pojmů 1. Kdo je uprchlíkem? Úvodem je třeba říci, že uprchlík, obecně, je cizincem cizincem sui gneris, tedy fyzickou osobou, která není státním občanem České republiky, jak cizince definuje 2 odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců. Podle 2 písm. a) se zákon o pobytu cizinců nevztahuje na účastníky řízení o udělení azylu a azylanty, pokud zákon o azylu nestanoví jinak. Pokud se tedy uprchlík z jakéhokoliv důvodu dostane mimo režim zákona o azylu, vztahuje se na něj zákon o pobytu cizinců a má všechny povinnosti běžného cizince (vízová povinnost, povolení k pobytu, atd.). Nyní se budu zabývat definicí uprchlíka. Její význam spočívá v tom, že jen osobě, která splňuje kritéria v ní stanovená, je poskytnuta mezinárodní ochrana, jen taková osoba uprchlík de iure může požívat právní a sociální výhody, které se státy zavázaly uprchlíkům poskytnout. Samozřejmě, státy mohou ve svém vnitrostátním právu rozšířit jak okruh osob, kterým poskytnou svou ochranu, tak okruh výhod; ve skutečnosti k tomu však nedochází. Striktní přístup ke stanovení právního postavení uprchlíků vyplývá z nutnosti poskytnout uprchlíkům záruky, že jejich právní postavení nebude předmětem neustálého přezkoumávání ve světle přechodných změn, ne zásadního charakteru, v situaci vládnoucí v zemi jejich původu. 1 Článek 1 A(1) Úmluvy o právním postavení uprchlíků z r se zabývá tzv. statutárními uprchlíky, t. j. osobami považovanými za uprchlíky v souladu 1 UNHCR, Příručka k postupům a kritériím pro určování právního postavení uprchlíků,
11 s ustanoveními mezinárodně právních nástrojů předcházejících Úmluvě. Toto ustanovení prohlašuje že: Pro účely této Úmluvy se pojem uprchlík vztahuje na jakoukoliv osobu, jež: (1) byla považována za uprchlíka dle dohod z 12. května 1926 a 30. června 1928, nebo podle úmluv z 28. října 1933 a 10. února 1938, a podle protokolu ze 14. září 1939 nebo též podle stanov Mezinárodní organizace pro uprchlíky; rozhodnutí o nenárokovatelnosti právního postavení uprchlíka učiněná Mezinárodní organizací pro uprchlíky během její činnosti nebrání udělení právního postavení uprchlíka osobám, které splňují podmínky odst. 2 tohoto článku. Definice uprchlíka dle české právní úpravy vychází z čl. 43 Listiny základních práv a svobod a z Úmluvy o právním postavení uprchlíků, a je zakotvena v zákoně č. 325/1999 Sb., o azylu a změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (českou právní úpravou se budu zabývat ve zvláštní kapitole). Uprchlíci jsou dále rozděleni podle různých kritérií. Mandátoví uprchlíci jsou uprchlíci, kteří spadají do kompetence UNHCR na základě mandátu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky podle definice Statutu a příslušných rezolucí Valného shromáždění OSN. Uprchlíci prima facie jsou osoby, o jejichž uprchlickém statutu bylo rozhodnuto v rámci větší skupiny v situacích rozsáhlého přílivu bez toho, aby byly žádosti posuzovány jednotlivě. I když o právním postavení uprchlíků se za normálních okolností musí rozhodovat případ od případu, vyskytly se i situace, kdy byly celé skupiny osob odvlečeny za okolností naznačujících, že členové takovéto skupiny by mohli být jednotlivě posuzováni jako uprchlíci. V těchto situacích je nutnost poskytnout pomoc často nesmírně naléhavá a z čistě praktických důvodů nemusí být možné individuálně rozhodnout o právním postavení uprchlíka u
12 každého člena skupiny. Proto je zde využíváno právního prostředku tzv. skupinového určování právního postavení uprchlíků, přičemž každý člen takové skupiny je považován prima facie (t. j. při nemožnosti dokázat opak) za uprchlíka. Uprchlíci de facto jsou uprchlíci, kteří nemohou nebo nechtějí získat postavení statutárního uprchlíka nebo kteří se z vážných důvodů nemohou či nechtějí vrátit do země původu. Důvodem může být např. to, že sice splňují kritéria definice uprchlíka podle Ženevské úmluvy z r. 1951, ale nepodaří se jim je prokázat před správním orgánem. Uprchlíci sur place jsou osoby, které v okamžiku odchodu ze země původu nebyly uprchlíky, ale které se jimi staly později. Požadavek, že příslušná osoba se musí nacházet mimo svou zem, aby byla uprchlíkem, neznamená, že musela nutně tuto zem opustit nezákonně, nebo že by ji byla musela upustit na základě opodstatněných obav. Je možné, aby požádala o uznání svého právního postavení jako uprchlíka až poté, kdy už byla nějaký čas v cizině. Uprchlíkem sur place se člověk stává vinou okolností nastalých v zemi jeho původu během jeho nepřítomnosti. Tímto uprchlíkem se člověk může stát i v důsledku svého vlastního jednání, jako např. sdružování se s již uznanými uprchlíky nebo vyjádření svých politických názorů v zemi pobytu. Uprchlíci in orbit jsou uprchlíci, kterým je odmítán azyl nebo kteří stále nemohou nalézt zemi ochotnou posoudit jejich žádost, přestože nebyli vráceni přímo do země, kde jim hrozí pronásledování; jsou stále posílání z jedné země do druhé a stále se snaží nalézt azyl. Tranzitní uprchlíci jsou uprchlíci, kteří jsou na území státu přijati dočasně s tím, že později budou přesídleni jinam Účastník řízení o udělení azylu Účastníkem řízení je podle zákona o azylu cizinec, který žádá o udělení azylu v České republice nebo cizinec, jemuž byl azyl udělen a bylo zahájeno řízení o jeho odnětí. 3 2 UNHCR, Příručka uprchlického práva, zákona č. 325/1999 Sb., o azylu
13 Za způsobilého k právním úkonům se považuje cizinec, který dosáhl věku 18 let. Nemůže-li jednat samostatně, je mu ustanoven opatrovník. 4 Jedná se zejména o případy, kdy je účastníkem řízení nezletilá osoba bez doprovodu Azylant Azylantem je podle 2 odst. 3 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu cizinec, kterému byl podle tohoto zákona udělen azyl, a to po dobu platnosti rozhodnutí o udělení azylu. 2. Azylové zařízení Zákon o azylu hovoří o tzv. azylových zařízeních. Rozumí se tím přijímací středisko, pobytové středisko (dříve uprchlický tábor ) a integrační azylové středisko. 5 Rozlišení azylových zařízení spočívá v účelu, který jednotlivá střediska plní. Zřizovatelem všech těchto zařízení je Ministerstvo vnitra. Zákon upravuje také možnost, aby pobytová a integrační azylová střediska provozovala namísto Ministerstva vnitra právnická osoba v rozsahu pověření uděleného Ministerstvem vnitra, a to za úplatu. 6 Novou právní úpravou došlo také ke změně pojetí pobytu cizince v azylových zařízeních. Zatím co dříve byla zákonem stanovena povinnost cizince pobývat v uprchlickém táboře, současná právní úprava zakotvuje pouze právo cizince využívat tato zařízení Přijímací středisko V přijímacím středisku je cizinec povinen po určitou zákonem stanovenou dobu pobývat (za účelem provedení identifikačních úkonů, lékařského vyšetření, apod.) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu 5 2 odst. 6 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu 6 80 odst. 3 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu 7 79 odst. 1 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu
14 přestupek. Porušení povinnosti pobývat v přijímacím středisku je hodnoceno jako Pobytové středisko Následně je účastník řízení přemístěn do tzv. pobytového střediska. Pobytové středisko slouží k ubytování účastníka řízení o udělení azylu do doby nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu. 8 Cizinec však může pobývat i v soukromí Integrační středisko Slouží k přechodnému ubytování cizinců, kterým byl udělen azyl Nové pojmy, které zakotvil zákon o azylu Některá pojmenování věcí se v průběhu doby mění, ačkoliv jejich význam zůstává stejný. Přijetím zákona č. 325/1999 Sb., o azylu byly nahrazeny určité pojmy. Jde zejména o pojem účastník řízení o udělení azylu (dříve žadatel o azyl ) a pojem azylant (dříve cizinec, který získal status uprchlíka ). Chtěla bych zmínit některé důležité pojmy, které s sebou přinesl nový zákon o azylu. Jde zejména o zavedení institutu třetí bezpečná země a bezpečná země původu. Tyto instituty byly zřízeny v souvislosti s prudkým růstem počtu účastníků řízení o udělení azylu v západoevropských zemích počátkem devadesátých let, motivovaných především ekonomickými důvody. Nový zákon o azylu dále přináší přesnou definici pronásledování Bezpečná třetí země Bezpečná třetí země je taková země, ve které cizinec žádající Českou republiku o azyl, určitou dobu pobýval a za svého pobytu měl možnost požádat o 8 79 odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu 9 77 odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu odst. 3 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu
15 ochranu před pronásledováním, a do které tedy může být odeslán bez obav, že bude vrácen do země, v nichž má důvodné obavy z pronásledování ve smyslu Úmluvy o právním postavení uprchlíků a Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Protokolů na tyto úmluvy navazujících. Bezpečnou třetí zemí není stát, pokud na něj lze podle 2, odst. 2 písm. a), b) zákona o azylu vztáhnout překážky vycestování nebo cizinec jeho územím pouze projížděl. Institut bezpečné třetí země tedy zahrnuje ty státy, v nichž se má za to, že existuje určitá záruka demokratického jednání s respektem k lidským právům Bezpečná země původu Bezpečnou zemí původu je taková země, o které lze jednoznačně tvrdit (objektivně a prokazatelně), že z jejího území běžně nepřicházejí uprchlíci, a že již pominuly okolnosti, které v minulosti vedly k tomu, že byla v souvislosti s touto zemí uplatněna ustanovení Úmluvy o právním postavení uprchlíků. Bezpečnou zemi přesně vymezuje 2 odst. 1 písm. a) až d) zákona o azylu, který říká, že bezpečnou zemí původu se rozumí takový stát, v němž státní moc dodržuje lidská práva a je způsobilá zajistit dodržování lidských práv a právních předpisů; který jeho občané nebo osoby bez státního občanství neopouštějí z důvodů uvedených v 12 (důvody pro udělení azylu budu se jimi zabývat později); který ratifikoval a dodržuje mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách; který umožňuje činnost právnickým osobám, které dohlížejí nad stavem dodržování lidských práv. Seznam bezpečných zemí nebude vydán obecně závaznou formou, což znamená, že tento seznam nebude veřejně přístupný a nebude možné, aby se k němu vyjadřovali zástupci nevládních organizací, novináři, Tento seznam bude
16 pouze pod kontrolou samotného úřadu Odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra. Co z toho pro nás vyplývá? Určitě to, že podmínkou pro přiznání azylu je, že cizinec nebude přicházet ze země, kde mohl kontaktovat státní orgány a požádat je o ochranu, nebo ze země jeho státního občanství (v případě bezdomovce ze země jeho posledního trvalého pobytu), které Česká republika bude považovat ze bezpečné Definice pronásledování Součástí zákona č. 325/1999 Sb., o azylu je definice pronásledování, která je důležitá zejména při posuzování žádosti o azyl. Za pronásledování se podle 2 odst. 4 zákona o azylu považuje ohrožení života nebo svobody; jakož i opatření působící psychický nátlak nebo jiná obdobná jednání, pokud jsou prováděna, podporována či trpěna úřady ve státě, jehož je cizinec státním občanem, nebo státu posledního trvalého bydliště v případě osoby bez státního občanství nebo pokud tento stát není schopen odpovídajícím způsobem zajistit ochranu před takovým jednáním
17 C. Historický pohled na mezinárodně právní úpravu uprchlické problematiky Na začátku 20. století se problém uprchlíků stal předmětem zájmu mezinárodního společenství, které se z humanitárních důvodů ujalo odpovědnosti za poskytování ochrany a pomoci těmto lidem. Ochrana uprchlíků byla zpočátku zaměřena zejména na problémy spojené s doklady totožnosti a cestovními doklady, protože uprchlíci většinou nevlastnili doklady, které by byly mezinárodně uznávané. Krátce po II. světové válce, kdy problém uprchlíků nebyl dosud vyřešen, byla pociťována potřeba nového mezinárodního mechanismu, jež by definoval právní postavení uprchlíků. Namísto ad hoc dohod, dohod přijímaných ve vztahu ke konkrétním situacím uprchlíků se volalo po nástroji, který by obsahoval obecnou definici toho, kdo má být považován za uprchlíka. Liga národů proto stanovila standardní mezinárodní postupy vůči uprchlíkům, což vedlo k přijetí řady mezinárodních smluv v jejich prospěch. V této kapitole zmíním několik mezinárodních dokumentů. Vím, že dokumentů týkajících se, byť i jen velice vzdáleně, problematiky uprchlictví je mnoho. Vybrala jsem ty, které jsou z hlediska mezinárodní působnosti nejdůležitější. 1. Úmluva o právním postavení uprchlíků V rámci snahy o řešení uprchlického problému vzniklého po druhé světové válce, byla na konferenci zmocněnců OSN v Ženevě přijata Úmluva o právním postavení uprchlíků (dále jen Ženevská úmluva, popř. Úmluva ), a to dne 28. července 1951, vstoupila v platnost 21. dubna
18 Úmluva se původně vztahovala pouze na osoby v Evropě, které se staly uprchlíky před 1. lednem Kvůli novým uprchlickým vlnám, které nesouvisely s válkou v Evropě, byla v roce 1967 Úmluva doplněna tzv. Newyorským protokolem (dále jen protokol ) týkajícím se právního postavení uprchlíků. Protokol vstoupil v platnost 4. října Ke stanovení definice uprchlíka používá Úmluva tři klauzule zahrnující, pozastavující a vylučující. Zahrnující klauzule vyjmenovává podmínky, za nichž se jedinec stane uprchlíkem; pozastavující klauzule vyjmenovává události, které ukončují status uprchlíka a vylučující klauzule vypočítává skutečnosti, které určité osobě znemožňují stát se uprchlíkem a požívat výhod tohoto postavení. 12 definici uprchlíka. Na rozdíl od předchozích dohod přijímaných ad hoc podala obecnou Úmluva definuje uprchlíka jako osobu, jež se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů, je neschopna přijmout, nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám, odmítá ochranu své vlasti, totéž platí pro osobu bez státní příslušnosti nacházející se mimo zemi svého dosavadního pobytu následkem shora zmíněných událostí, a která vzhledem ke shora uvedeným obavám se tam nechce nebo nemůže vrátit. 13 Slovní spojení oprávněné obavy před pronásledováním je klíčovou frází celé definice. Obavy, pocit strachu jsou stavem mysli a jako takové jsou stavem subjektivním. 11 UNHCR, Příručka o sociálních právech uprchlíků, UNHCR, Příručka uprchlického práva, článek 1A odst. 2 Úmluvy o právním postavení uprchlíků
19 Obavy se vždy musí vztahovat k pronásledování. Osoby, které mají strach např. z hladomoru nebo přírodních katastrof uprchlíky nejsou, pokud současně nemají odůvodněný strach z pronásledování z jednoho z důvodů zakotvených v definici. Ze čl. 33 Úmluvy je možno odvodit, že ohrožení života nebo fyzické svobody z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů představuje pronásledování. 14 Rasa, náboženství, národnost, příslušnost k určité společenské skupině, politické přesvědčení. Toto je pět důvodů pronásledování, vyjmenovaných v Úmluvě, a které jsou obsaženy i v zákoně o azylu v 12 odst. b jako důvody pro udělení azylu. Při posuzování žádosti o azyl (v řízení o udělení azylu) jich můžeme najít současně několik, např. když příslušník nějaké náboženské nebo etnické skupiny současně stojí v politické opozici. Úmluva se zabývá úpravou právního postavení uprchlíků, jejich postavením v oblasti zaměstnání, sociálního zabezpečení, jasně např. stanoví, kdy uprchlíka není možné vyhostit či navrátit na hranice území, ve kterých by jeho život či osobní svoboda byly ohroženy na základě jeho rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité vrstvě či politického přesvědčení tzv. non-refoulement princip 15, apod. V Protokolu z roku 1967 se státy zavazují uplatňovat hmotná ustanovení Úmluvy na uprchlíky tak, jak jsou v Ženevské úmluvě definována, ale bez časového omezení (leden 1951), které Úmluva obsahovala. Obecná definice Úmluvy totiž za uprchlíka považuje osobu, která v důsledku událostí, které nastaly 14 UNHCR, Příručka k postupům a kritériím při určování právního postavení uprchlíků, článek 33 odst. 1 Úmluvy o právním postavení uprchlíků
20 před 1. lednem 1951 a na základě opodstatněných obav z pronásledování se nachází mimo zem své národnosti Rok 1951 je v Úmluvě vymezen proto, že v době přijetí Úmluvy se předpokládalo, že příliv uprchlíků odpadne během několika let. Nové uprchlické vlny však si však vyžádaly nutnost přijetí další právní úpravy. Tento nedostatek řeší právě Protokol z roku 1967, který činí z Úmluvy univerzální dokument použitelný v každé uprchlické situaci. Úmluva i Protokol vstoupily pro tehdejší ČSFR v platnost dne Zápis o tom byl uložen u generálního tajemníka Organizace spojených národů dne 11. května Úmluva z roku 1951 a Protokol z roku 1967 byly publikovány ve Sbírce zákonů pod číslem 208/1993 Sb. jako Úmluva o právním postavení uprchlíků. ČSFR přistoupila k Úmluvě bez teritoriálního omezení, tzn. že podle tohoto dokumentu poskytuje ochranu uprchlíkům pocházejícím nejen z Evropy, ale i z jiných kontinentů. Přistoupením k Úmluvě z roku 1951 na sebe stát bere řadu závazků vůči lidem, kteří se nacházejí na jeho území a kteří splňují definici uprchlíka. 2. Všeobecná deklarace lidských práv Všeobecná deklarace lidských práv (dále jen deklarace ) je základním mezinárodním prohlášením nezadatelných a nedotknutelných práv všech členů lidského rodu. 10. prosince 1948 Valné shromáždění OSN přijalo a prohlásilo Všeobecnou deklaraci lidských práv - přijata a prohlášena rezolucí č. 217 A(III) článek 1A odst. 2 Úmluvy o právním postavení uprchlíků 17 Výchova k lidským právům, pracovní příručka, svazek
21 Obsahuje řadu práv, na které mají lidé kdekoliv na světě nárok práva občanská, politická, sociální a kulturní, Deklarace stanovuje základní práva každého člověka na světě, nezávisle na jeho rase, barvě pleti, pohlaví, jazyku, náboženství, politických nebo jiných názorech, národnostním nebo sociálním původu, majetkovém, rodovém nebo jiném postavení. Obrací se na vlády, aby zajistily práva nejen svým vlastním občanům, ale aby se zasazovaly také o dosažení lidských práv občanů v jiných zemích. Jinými slovy, státní hranice nejsou překážkou pro napomáhání ostatním dosáhnout práv. Ve výčtu práv jedince, jež zasluhují ochranu, můžeme najít i právo vyhledat si před pronásledování útočiště v jiných zemích a požívat tam azylu. 18 Původní verze Komise pro lidská práva OSN z r však zněla hledat a získat azyl ( the right to seek and to be granted ), tento návrh byl však odmítnut a konečná verze č. 14 tedy zní hledat a požívat azyl ( the right to seek and to enjoy ) Evropská úmluva Úmluva o lidských právech a základních svobodách z roku 1950 (dále jen Evropská úmluva) byla jménem ČSFR podepsána dne 21. února V prohlášení účiněném při ratifikaci uznala ČSFR pravomoc Evropské komise i Evropského soudu pro lidská práva. Po rozdělení ČSFR je Česká republika i nadále smluvní stranou Evropské úmluvy i navazujících protokolů. Je třeba se zmínit o roli této úmluvy pro postavení uprchlíků a ostatních cizinců hledajících ochranu v ČR. Význam tohoto dokumentu v ČR stále roste; čím dál častěji se lze setkat s argumentací založenou na ustanoveních Evropské úmluvy a navazující judikatury Evropského soudu nejen u Ústavního soudu ČR, ale i 18 článek 14 odst. 1 Všeobecné deklarace lidských práv 19 Výchova k lidským právům, pracovní příručka, svazek
22 v rozhodnutích soudů obecných, dokonce v rozhodnutích administrativních orgánů, jmenovitě Ministerstva vnitra ČR o azylu. Důvodem aplikace Evropské úmluvy v azylových případech jsou mezery mezinárodních instrumentů uprchlického práva. Doplňující role Evropské úmluvy nastupuje v případech, kdy Ženevská úmluva určitou věc neřeší. Podle čl. 3 Evropské úmluvy nesmí být nikdo mučen nebo podrobován nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestu. V souvislosti s tímto článkem vyvinul Evropský soud ochranu proti refoulement, která poskytuje ochranu mnohem širšímu okruhu osob než pojetí non-refoulement v Ženevské konvenci. Rozhodnutí o vyhoštění cizince může narazit na nutnost respektovat jeho rodinný život podle čl. 8 této úmluvy. Tento článek zahrnuje právo manželů, popř. druha a družky a dětí na možnost žít společně, a to i pokud ještě nedošlo k úplnému vytvoření rodinného života. Ve smyslu čl. 8 rodinný život zahrnuje alespoň vazby mezi osobami blízce příbuznými, např. mezi prarodiči a vnoučaty, protože tito příbuzní mohou v rodinném životě hrát významnou roli. Čl. 8 nerozlišuje legitimní a nelegitimní rodinu. Čl. 13 stanoví právo na účinný opravný prostředek. Ženevská úmluva o procesních mechanismech mlčí. Procesní záruky řízení o přiznání postavení uprchlíka jsou obsaženy v tzv. doporučeních, zejména v závěrech přijatých Výkonným výborem UNHCR (EXCOM). 4. Schengenská úmluva Dalším důležitým mezinárodním dokumentem je Schengenská úmluva z roku 1990, která představuje reálný pokrok v procesu integrace Evropy. Tato dohoda je velmi důležitá i pro náš stát, když vezmeme v potaz, že Česká republika se uchází o přijetí do EU
23 Schengenská komplementární úmluva z roku 1990 vstoupila v účinnost dne 26. března Tato úmluva harmonizuje podmínky vstupu na území a jednotné vízum pro příslušníky třetích států. Společná vízová politika vyžaduje shodu ohledně seznamu států, jejichž příslušníci musí být držiteli víza. Takové osoby se mohou volně pohybovat po území smluvních států v časovém rozmezí tří měsíců. Podle čl. 8 Smlouvy o založení Evropského společenství, každá osoba, která má příslušnost členského státu, je občanem Evropské unie. 20 Ilegální přítomnost na území stran úmluvy vyvolává právní možnost vyhoštění osoby do domovského státu nebo státu třetího, který uzavřel readmisní dohodu s účastníkem Schengenské smlouvy. Readmisní dohody normativně zajišťují kontrolu migračních proudů jednotlivců a jejich návrat do domovského státu nebo státu třetího. Přestože readmisní dohody cílí zabránit protiprávní migraci, jejich personální působnost se dotýká uprchlíků. Takové smluvní dokumenty jsou používány k navrácení odmítnutých účastníků řízení o udělení azylu do státu původního. Umožňují vrátit žadatele do třetího státu na základě vnitrostátního zákonodárství a v souladu s mezinárodními závazky. 21 Ustanovení čl. 29, odst. 2 Schengenské úmluvy z roku 1990 poskytuje smluvní straně oprávnění odmítnout vstup nebo vyhostit účastníka řízení o udělení azylu do třetího státu. Dalším důležitým atributem Schengenské úmluvy je kapitola 7, čl , který obsahuje procesní závazky reciprocity, jež určují smluvní stranu odpovědnou za řízení ve věci získání statusu uprchlíka. 5. Další mezinárodně právní dokumenty uprchlického práva Z dalších mezinárodních dokumentů, které se sice výslovně nezmiňují o azylu, ale mohou se velmi úzce dotýkat postavení uprchlíka na našem území, je 20 Čepelka, Č.; Jílek, D.; Šturma, P.:Azyl a uprchlictví v mezinárodním právu, Čepelka, Č.; Jílek, D.; Šturma, P.:Azyl a uprchlictví v mezinárodním právu,
24 třeba zmínit Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, vyhlášený pod č. 120/1976 Sb., Evropskou sociální chartu z roku 1961, nabyla účinnosti 26. února 1965, Úmluvu proti mučení z roku 1984, Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, vyhlášenou sdělením federálního ministerstva zahraničních věcí pod č. 209/1992 Sb., Úmluvu o právech dítěte, vyhlášenou pod č. 104/1991 Sb., Kromě těchto dokumentů existuje celá řada regionálních dohod, a to zejména v Africe, v Americe. Jedním z těchto dokumentů je např. Úmluva upravující konkrétní aspekty problémů uprchlíků v Africe, kterou přijalo Shromáždění hlav států a vlád Organizace africké jednoty 10. září 1969 nebo Úmluva o diplomatickém azylu, přijatá v Karakasu roku Mezinárodní pakt o občanských a politických právech Do Mezinárodního paktu o občanských a politických právech z roku 1966 nebylo výslovně začleněno právo přijímat azyl, a dokonce ani právo azyl hledat. Komise OSN pro lidská práva nicméně do paktu začlenila ustanovení, které cizincům, kteří legálně pobývají na území členského státu, poskytuje ochranu před svévolným vyhoštěním z dané země. Cizinec nacházející se právoplatně na území státu, který je smluvní stranou Paktu, může být z něho vyhoštěn pouze na základě rozhodnutí, k němuž se dospělo v souladu se zákonem, a má možnost, kromě případů, kdy naléhavé důvody národní bezpečnosti vyžadují jiný postup, předložit námitky proti svému vyhoštění a dát svůj případ přezkoumat příslušným orgánem nebo osobou nebo osobami příslušným orgánem zvláště označenými a být před nimi za tímto účelem zastoupen Evropská sociální charta Ekonomická, sociální a kulturní práva zakotvená Ženevskou úmluvou o právním 22 článek 13 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech
25 postavení uprchlíků z roku 1951 byly začleněna do Evropské sociální charty z roku 1961 formou dodatku s názvem Rozsah platnosti Sociální charty, co se týče lidí, kteří požívají ochrany. 23 Odstavec 2 Dodatku stanoví: Každá smluvní strana poskytne uprchlíkům definovaným v Úmluvě o právním postavení uprchlíků, podepsané v Ženevě 28. července 1951, a zdržujícím se oprávněně na jejím území, co nejpříznivější zacházení a v každém případě ne méně příznivé, než ke kterému se smluvní strana zavázala podle zmíněné Úmluvy a podle všech ostatních mezinárodních dokumentů vztahujících se na tyto uprchlíky Úmluva proti mučení Úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestání byla přijata v roce 1984 a obsahuje jedno ustanovení, jež má význam pro účastníky řízení o udělení azylu. Článek 3 Úmluvy stanoví: 1. Žádný stát, který je smluvní stranou této Úmluvy, nevypoví, nevrátí či nevydá osobu jinému státu, jsou-li vážné důvody se domnívat, že by jí v něm hrozilo nebezpečí mučení. 2. Pro účely stanovení toho, zda existují takovéto důvody, vezmou příslušné orgány v úvahu veškeré související okolnosti, včetně, v odůvodněných případech, existence trvalého hrubého, zřejmého nebo masového porušování lidských práv v daném státě. 23 Evropská úmluva o lidských právech a další mezinárodní ochranné mechanismy, vybrané texty za semináře,
26 D. Právní úprava postavení uprchlíků v ČR Uprchlické právo začíná nabývat působnosti v momentě, kdy došlo k porušení lidských práv a oběti utekly ze země, kde k tomuto porušování došlo. Hlavním úkolem uprchlického práva je stanovit, kdo je to uprchlík a formy jeho mezinárodní ochrany. Uprchlík bývá definován jako osoba, která přestala spadat pod všeobecnou jurisdikci domovského státu a s ní související ochranu, kterou by jí měl tento stát poskytovat. Je proto nutné nahradit dřívější ochranu domovského státu ochranou mezinárodní na tak dlouho, dokud uprchlík nezačne opět požívat ochrany svého původního nebo jiného státu. Česká republika si je vědoma svého dluhu z dob totalitních, kdy z naší země utíkaly tisíce uprchlíků, kteří hledali útočiště po celém světě. A proto ihned po pádu komunistického režimu zareagovala na fenomén uprchlictví a zavázala se dodržovat mezinárodněprávní závazky na poli uprchlického práva a poskytovat útočiště a ochranu uprchlíkům, tedy lidem na útěku, lidem pronásledovaným ve své vlasti pro svoje náboženské přesvědčení či politické postoje, pro svou národnost či rasu, lidem diskriminovaným a utlačovaným. Zavázala se zajišťovat a garantovat tyto nezastupitelná lidská práva těm nejslabším, nejzranitelnějším a nejbezbrannějším. Česká republika proto musela přijmout odpovídající právní úpravu, která se vztahuje k problematice uprchlíků. V České republice je úprava problematiky uprchlíků obsažena zejména v Listině základních práv a svobod, v zákoně č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů; v zákoně č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a v zákoně č. 71/1967 Sb., o správním řízení 24 (správní řád). 24 Zákon o azylu v části zabývající se řízením o udělení azylu, obsahuje pouze odchylky od správního řádu s tím, že pokud zákon o azylu nestanoví jiný postup, platí procesní ustanovení správního řádu
27 Dále jsou to různé pokyny, jako např. Pokyn č / ke vzdělávání cizinců v základních školách, středních školách a vyšších odborných školách včetně speciálních škol v ČR, nebo Pokyn č / k zajištění kurzů českého jazyka pro azylanty na území ČR. Je důležité říci, že čl. 10 Ústavy stanoví, že ratifikované mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána, jsou bezprostředně závazné a v kolizních případech mají přednost před zákonem platným u nás (zákon č. 325/1999 Sb., o azylu). 1. LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD Listina základních práv a svobod zakotvuje právo na azyl. Práva azylu se podle čl. 43 Listiny základních práv a svobod dostává těm cizincům, kteří jsou pronásledováni za uplatňování politických práv a svobod (zakotveno i v zákoně o azylu, 12 a). Podle tohoto článku může být azyl odepřen tomu, kdo jednal v rozporu se základními lidskými právy a svobodami. Jak je z této formulace práva na azyl patrno, okruh lidí, kteří mohou dostat azyl v naší republice, je velice úzký. Listina tedy nebere v úvahu jiné důvody pro udělení azylu (např. náboženské, národnostní, ) než je pronásledování za uplatňování politických práv a svobod. Při posuzování žádosti o azyl však Česká republika nevychází pouze z čl. 43 Listiny základních práv a svobod, ale navazuje na mezinárodní smlouvy (Úmluva o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a Newyorský protokol z roku 1967) a na právní úpravu platnou v ČR (zejména zákon o azylu). 2. ZÁKON O AZYLU Základním právním předpisem, který upravuje problematiku uprchlíků v ČR je zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o azylu )
28 Účinnosti nabyl dne a zrušil zákon č. 498/1990 Sb., o uprchlících, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o uprchlících ). Zákon o uprchlících, předchůdce zákona o azylu, byl dlouho předmětem kritiky pro své nedostatky, např. z hlediska osob, které byly neúspěšnými žadateli o statut uprchlíka, také však pro absenci některých právních institutů (např. institutu třetích bezpečných zemí). Tyto a další nedostatky řeší právě zákon o azylu. Přijetí nové právní úpravy bylo však motivováno zejména snahou po harmonizaci s právem Evropské unie v oblasti azylu. Lze tedy konstatovat, že nový zákon o azylu se snaží vyrovnat s požadavky azylové praxe v ČR, se vzrůstajícím přílivem uprchlíků a hlavně s požadavky EU a mezinárodními závazky. Při tvorbě této právní úpravy se dále vycházelo z několikaletých zkušeností s uprchlickou problematikou v České republice a ze zkušeností s řízením. Byla lze snaha řešit nebo alespoň se pokusit najít řešení takových záležitostí, které se v dosavadní praxi jako problematické objevily a nebyly buď vůbec právně regulovány nebo regulovány sice byly, ale nedostatečně nebo neaplikovatelně Předmět úpravy Předmětem úpravy jsou podle 1 tohoto zákona zejména podmínky vstupu a pobytu cizince, který projeví úmysl požádat Českou republiku o ochranu formou azylu, a pobyt azylanta na našem území; řízení o udělení či odnětí azylu; práva a povinnosti účastníků řízení o udělení či odnětí azylu (dále jen účastníci řízení ), práva a povinnosti azylantů; působnost státních orgánů v této oblasti, zejména Ministerstva vnitra, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Policie České republiky. Tento zákon dále upravuje státní integrační program a azylová zařízení Úkoly Ministerstva Vnitra K řízení o udělení či odnětí azylu je příslušné Ministerstvo vnitra (dále jen ministerstvo ) písm. a) až f), zákona č. 325/1999 Sb., o azylu 26 8 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu
29 Ministerstvo dále vede evidenci cizinců, kterým bylo uděleno vstupní vízum; evidenci místa pobytu hlášeného účastníkem řízení o udělení azylu a azylantem; evidenci cizinců, kteří po výzvě ministerstva nepodali návrh na zahájení řízení o udělení azylu. Údaje, kterou jsou uchovávané v těchto evidencích, ministerstvo zničí po uplynutí 80 let od roku jejich získání. 27 Ministerstvo dále vydává statistické přehledy o počtu účastníků řízení podle tohoto zákona a počtu azylantů Důvody pro udělení azylu Oproti předchozí právní úpravě (zákon o uprchlících), azyl může být přiznán cizinci z důvodu pronásledování za uplatňování politických práv a svobod (čl. 43 Listiny základních práv a svobod) při současném zachování možnosti poskytování azylu z důvodů uvedených v Úmluvě o právním postavení uprchlíků z roku Azyl lze cizinci udělit, jestliže je v řízení o udělení azylu zjištěno, že cizinic je pronásledován za uplatňování politických práv a svobod, nebo má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů ve státě, jehož občanství má, nebo, v případě, že je osobou bez státního občanství, ve státě jeho posledního trvalého bydliště Zvláštní důvody pro udělení azylu V praxi se objevovaly takové případy, kdy účastníci řízení nesplňovali podmínky pro přiznání azylu a jejich vycestování nebylo z nějakého důvodu možné (např. přestárlí a nemocní lidé). Proto, podobně jako v zákoně z roku 1990 o odst. 1 písm. a) až c); odst. 4 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu odst. a, b, zákona č. 325/1999 Sb., o azylu
30 uprchlících, je opět v novém zákoně o azylu zakotven institut azylu z humanitárních důvodů. 30 Nový zákon o azylu rovněž rozšiřuje okruh osob, jimž může být udělen azyl za účelem sloučení rodiny. Tyto zvláštní důvody pro udělení azylu vymezuje 13, a to tak, že statut azylanta (dříve uprchlíka ) může být přiznán manželu azylanta nebo jeho svobodným dětem mladším 18 let, a to na jejich žádost nebo na žádost azylanta. Udělení azylu je však podmíněno trváním manželství ve státě, který azylant opustil. Dále lze azyl udělit rodičům azylanta mladšího 18 let. 31 Česká republika může udělit cizinci azyl i bez předchozího řízení. A to tehdy, jestliže je uznán uprchlíkem dle mezinárodní smlouvy rozhodnutím Úřadu Vysokého komisaře (UNHCR) za podmínky dodržení zásady spravedlivého rozdělení břemene se smluvními státy Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku Důvody vylučující udělení azylu Dále bych se ráda zabývala důvody, pro které může ministerstvo odmítnout udělit azyl. Tyto důvody specifikuje 15 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, který říká, že azyl nelze udělit, i když budou zjištěny důvody uvedené v 12, avšak je důvodné podezření, že cizinec, který podal návrh na zahájení řízení o udělení azylu se dopustil trestného činu proti míru, válečného trestního činu nebo trestného činu proti lidskosti ve smyslu mezinárodních dokumentů obsahujících ustanovení o těchto trestných činech; nebo se dopustil před podáním návrhu na zahájení řízení o udělení azylu vážného nepolitického trestného činu mimo území; nebo je vinen činy, které jsou v rozporu se zásadami a cíli Organizace spojených národů zákona č. 325/1999 Sb., o azylu odst. 1, 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu zákona č. 325/1999 Sb., o azylu
31 Dalším důležitým bodem je 16 písm. a) až f) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, který stanoví, kdy lze návrh na zahájení řízení o udělení azylu zamítnout jako zjevně nedůvodný. Tento návrh lze zamítnou tehdy, jestliže účastník řízení o udělení azylu uvádí pouze ekonomické důvody; úmyslně uvádí nesprávné údaje o své totožnosti nebo státním občanství a trvá na nich jako na pravých nebo tyto údaje odmítá uvést; žádá o udělení azylu pouze proto, aby unikl situaci všeobecné nouze; v opakovaně podaném návrhu uvede obdobné důvody jako v návrhu předchozím; přichází ze státu, který Česká republika považuje za třetí bezpečnou zemi nebo bezpečnou zemi původu, nebude-li prokázáno, že v jeho případě nelze tento stát za takovou zemi považovat; nebo má více než jedno státní občanství a nevyužil ochrany některého ze států, jehož státní občanství má, neprokáže-li cizinec, že z důvodů podle 12 nemohl této ochrany využít Důvody odnětí azylu Další důležitou součástí nového zákona o azylu je 17 písm. a) až h), který nám popisuje důvody, kdy ministerstvo může odejmout a odejme azyl. Jedná se o ty případy, kdy před udělením azylu azylant uvedl nepravdivé údaje anebo zamlčel skutečnosti podstatné pro spolehlivé zjištění skutečného stavu věci; kdy byl azylantovi udělen azyl nebo povolení k trvalému nebo obdobnému pobytu v jiném státě, azylant dobrovolně znovu využil ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo státu posledního trvalého bydliště; azylant dobrovolně znovu nabyl státní občanství státu, který opustil z odůvodněného strachu z pronásledování; azylant nabyl nové státní občanství, a má proto možnost požívat ochranu tohoto státu; azylant dobrovolně pobývá ve státě, který opustil z důvodu uvedených v 12; azylant může užívat ochrany státu, jehož je státním občanem, poněvadž důvody pro udělení azylu pominuly; nebo azylant je bez státního
32 občanství a může se vrátit do státu předchozího trvalého bydliště, poněvadž důvody pro udělení azylu pominuly Zánik azylu Dále se budeme zabývat okolnostmi, při kterých azyl zaniká. 18 zákona o azylu říká, že smrt azylanta či prohlášení azylanta za mrtvého s sebou nese zánik azylu. Dalším důvodem je udělení státního občanství České republiky azylantovi nebo písemné prohlášení azylanta o vzdání se azylu. Azyl dále zaniká v případě, kdy ministerstvo odejme azylantovi azyl, a to za okolností, které jsem popisovala výše Překážky vycestování Současná právní úprava (zákon o azylu) ukládá správnímu orgánu rozhodujícímu v řízení o udělení azylu posoudit případnou existenci překážek vycestování tzv. non-refoulement princip. Povinnost ukončit pobyt neplatí pro cizince, který by byl nucen vycestovat do státu, kde je ohrožen jeho život nebo svoboda z důvodu jeho rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro politické přesvědčení; nebo do státu, kde mu hrozí nebezpečí mučení, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestu anebo kde je jeho život ohrožen v důsledku válečného konfliktu; nebo do státu, který žádá o jeho vydání pro trestný čin, za který zákon tohoto státu stanoví trest smrti; nebo jestliže by to bylo v rozporu s mezinárodními závazky České republiky. 34 Toto však neplatí, jestliže cizinec může vycestovat do jiného státu nebo jestliže ohrožuje bezpečnost státu nebo je odsouzen za zvlášť závažný trestní čin. V takovém případě se cizinci umožní vyhledat si nejdéle do 60 dnů přijetí v jiném státě. Pokud tento cizinec doloží, že nemůže z území vycestovat, udělí mu policie písm. a) až h) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu
33 vízum za účelem strpění pobytu podle zvláštního právního předpisu (podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky) Práva a povinnosti účastníka řízení o udělení azylu Práva a povinnosti související s pobytem v přijímacím středisku Účastník řízení je povinen po určitou, zákonem stanovenou, dobu pobývat v přijímacím středisku (provádí se identifikační úkony, lékařské vyšetření, apod.). Musí se zde podrobit zdravotnímu vyšetření (praktický lékař zjišťuje celkový zdravotní stav cizince; cizinci je udělán rentgen plic, odběr krve z důvodu zjišťování nakažlivých chorob, apod.). Dále se provádí identifikace cizince fotografování, odejmutí otisků prstů, Vyskytnou-li se pochybnosti o uváděném věku u nezletilého, zjistí se jeho věk pomocí antropologického vyšetření, které dokáže určit věk s přesností půl roku. Cizinec je povinen všechny tyto procedury absolvovat Práva a povinnosti související s pobytem v pobytovém středisku Účastník řízení je poté přemístěn do tzv. pobytového střediska, kde je hlášen k pobytu 36 nebo má možnost využít možnosti, kterou nově zavádí zákon o azylu, tj. může pobývat v soukromí. 37 Pokud se rozhodne pro první možnost, t.z. pro pobytové středisko, má právo využívat všech výhod, které s tím souvisejí, ale na druhé straně se musí podřídit určitým pravidlům odst. 2 písm. a) a b), zákona č. 325/1999 Sb., o azylu odst. 1 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu
34 V pobytovém středisku jsou práva a povinnosti účastníků řízení obsaženy v ubytovacím řádu. Ubytovací řád, který vydává ministerstvo, upravuje podrobnosti o organizačně technickém zabezpečení pobytu cizince v azylovém zařízení. Zejména stanoví: časový rozvrh výplaty kapesného, časový rozvrh poskytování stravy, poskytování zdravotní péče. Ubytovací řád je zveřejněn jak v české jazyce, tak i v jazyce, kterému je schopna porozumět převážná část ubytovaných. Je umístěn na veřejně přístupném místě. 38 Účastník řízení o udělení azylu je povinen tento ubytovací řád dodržovat. 39 Pokud to možnosti azylového zařízení dovolují, má účastník řízení právo být ubytován společně s manželem, s příbuzným v pokolení přímém nebo s osobou blízkou, pokud jsou rovněž účastníky řízení o udělení azylu. Za osoby blízké se považují zletilé osoby prohlašující, že k sobě mají osobní vztah a souhlasí se společným ubytováním. 40 Cizinci zde ubytovanému je bezplatně zajištěn základní hygienický standard; strava 41 (odpovídající zásadám správné výživy a zdravotnímu stavu cizince), a to třikrát denně, v případě dětí do 15 let pětkrát denně; zdravotní péče, minimální kapesné. Cizinec má právo na lůžko a skříňku na uložení osobních věcí, má právo přijímat a na svůj náklad odesílat písemná sdělení, má právo na nepřetržitý osmihodinový čas ke spánku. 42 Cizinec má také možnost pobytový tábor kdykoli opustit. Pokud však opustí pobytové středisko na dobu delší než 24 hodin, je povinen to písemně oznámit zákona č. 325/1999 Sb., o azylu zákona č. 325/1999 Sb., o azylu zákona č. 325/1999 Sb., o azylu 41 podle 42 odst. 3 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu lze účastníkovi řízení namísto stravovacích služeb poskytnout finanční příspěvek ve výši odpovídající částce životního minima, a to podle zvláštního předpisu zákona č. 325/1999 Sb., o azylu
35 vedoucímu příslušného pobytového střediska. V oznámení uvede adresu, kde se bude zdržovat, a délku pobytu mimo pobytové středisko Práva a povinnosti související s pobytem v soukromí Cizinec může pobývat i v soukromí. Místo pobytu je povinen oznámit Ministerstvu. 44 Účastník řízení, který je hlášen k pobytu mimo pobytové středisko, si hradí náklady spojené s pobytem z vlastních prostředků, s výjimkou zdravotní péče. 45 S ohledem na jeho prokázané majetkové a finanční poměry, lze mu poskytnout, na jeho žádost, finanční příspěvek až do výše životního minima. Finanční příspěvek zahrnuje příspěvek na zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb, příspěvek na dietní stravování a příspěvek na zajištění nezbytných nákladů na domácnost. Je vyplácen ministerstvem prostřednictvím místně příslušného okresního úřadu Další práva a povinnosti účastníků řízení o udělení azylu Účastník řízení má právo po celou dobu řízení být ve styku s Úřadem Vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR) a s právnickými osoba, které se zabývají ochranou jeho zájmů. 47 Může požádat o pomoc právnickou nebo fyzickou osobu, která se zabývá poskytováním právní pomoci uprchlíkům. Pokud tato osoba poskytuje účastníku zákona č. 325/1999 Sb., o azylu odst. 2, zákona č. 325/1999 Sb., o azylu odst. 1 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu zákona č. 325/1999 Sb., o azylu zákona č. 325/1999 Sb., o azylu
Základy práva, 21. listopadu 2016
Univerzita Karlova Evangelická teologická fakulta Základy práva, 21. listopadu 2016 ké právo Přehled přednášky ké právo ké právo ké právo Soubor právních norem, které ukládají cizincům povinnosti nebo
VíceCizinec, který vstupuje na území České republiky s úmyslem požádat o azyl, musí
Cizinec, který vstupuje na území České republiky s úmyslem požádat o azyl, musí svůj záměr sdělit policii, což může učinit na hraničním přechodu. Samotná azylová procedura začíná podáním návrhu na zahájení
VíceRezoluce Valného shromáždění OSN
Rezoluce Valného shromáždění OSN UNHCR Úřad Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky Rezoluce Valného shromáždění Organizace spojených národů č. 428 ze dne 14. prosince 1950 Valné shromáždění
VíceProblematika migrace v právu Evropské unie
Problematika migrace v právu Evropské unie Mgr. Ing. Petr Wawrosz, Ph.D. Vysoká škola finanční a správní; Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Evropská unie a
VíceSociální práce s uprchlíky LS 2016
Sociální práce s uprchlíky Specifické metody SP LS 2016 Migrace, uprchlíci, legislativa Uprchlík člověk, který nedobrovolně opustil svoji rodnou zem nebo stát kde žil. Důvody ekonomické, politické, válečné,.
VíceZÁKON 325/1999 1 94 ČÁST PRVNÍ. MEZINÁRODNÍ OCHRANA
OBSAH Úvodní slovo... XI Rozdělení práce... XII Poděkování... XIII Seznam použitých zkratek... XIV Seznam relevantních mezinárodních smluv, jiných mezinárodních instrumentů, právních předpisů ES/EU a dokumentů
Více57/2005 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o azylu
57/2005 Sb. ZÁKON ze dne 27. ledna 2005, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějích předpisů, (zákon o azylu), ve znění
VíceÚmluva Mezinárodní organisace práce č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat
Úmluva Mezinárodní organisace práce č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat Generální konference Mezinárodní organizace práce, která byla svolána Správní radou Mezinárodního
VíceČtyři právní hrady chránící uprchlíky. Pavel Molek
Čtyři právní hrady chránící uprchlíky Pavel Molek Náš hrdina Hrad č. 1 - Bratislava Hrad č. 1 - Bratislava Čl.53 Ústavy Slovenskej republiky Slovenská republika poskytuje azyl cudzincom prenasledovaným
VíceUSNESENÍ RADY. ze dne 26. června 1997. o nezletilých osobách bez doprovodu, které jsou státními příslušníky třetích zemí (97/C 221/03)
USNESENÍ RADY ze dne 26. června 1997 o nezletilých osobách bez doprovodu, které jsou státními příslušníky třetích zemí (97/C 221/03) RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména
VíceCÏ ESKEÂ REPUBLIKY. ZAÂ KON ze dne 11. listopadu 1999 o azylu a o zmeïneï zaâkona cï. 283/1991 Sb., o Policii CÏ eskeâ republiky,
RocÏnõÂk 1999 SBIÂRKA ZA KONUÊ CÏ ESKE REPUBLIKY CÏ aâstka 106 RozeslaÂna dne 23. prosince 1999 Cena KcÏ 37,70 OBSAH: 325. Za kon o azylu a o zmeïneï zaâkona cï. 283/1991 Sb., o Policii CÏ eskeâ republiky,
VíceEVROPSKÁ KOMISE. V Bruselu dne 15.12.2009 KOM(2009)671 v konečném znění 2009/0179 (NLE) Návrh NAŘÍZENÍ RADY
CS CS CS EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 15.12.2009 KOM(2009)671 v konečném znění 2009/0179 (NLE) Návrh NAŘÍZENÍ RADY kterým se dočasně odnímá zvláštní pobídkový režim pro udržitelný rozvoj a řádnou správu
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o uzavření Protokolu o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti Evropským společenstvím
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 23.2.2009 KOM(2009)81 v konečném znění 2009/0023 (CNS) C6-0101/09 Návrh ROZHODNUTÍ RADY o uzavření Protokolu o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti Evropským
VíceDOPORUČENÍ RADY. ze dne 30. listopadu 1994. o vzoru dvoustranné dohody o zpětném přebírání osob (readmisní dohody) mezi členským státem a třetí zemí
DOPORUČENÍ RADY ze dne 30. listopadu 1994 o vzoru dvoustranné dohody o zpětném přebírání osob (readmisní dohody) mezi členským státem a třetí zemí RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o Evropské unii,
Více343/2007 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna školského zákona
343/2007 Sb. ZÁKON ze dne 27. listopadu 2007, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů,
VíceNAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 859/2003. ze dne 14. května 2003,
NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 859/2003 ze dne 14. května 2003, kterým se rozšiřuje používání ustanovení Nařízení (EHS) č. 1408/71 a Nařízení (EHS) č. 574/72 na občany třetích zemí, kterých se tato ustanovení dosud
VíceSPRÁVNÍ POPLATKY žádost o vydání povolení k trvalému pobytu
Přehled změn provedených novelou zákona o pobytu cizinců s účinností od 31.7.2019 (zákonem č. 176/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých
VíceMINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚ CÍ. Č.j. 2006/ V Praze dne 19. září 2006
MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚ CÍ Na Poř í č ním právu 376 / 1 128 01 Praha 2 Č.j. 2006/56857-24 V Praze dne 19. září 2006 Určeno: - všem krajským úřadům - všem obecním úřadům obcí s rozšířenou působností
VíceÚmluva Mezinárodní organizace práce č. 118 o rovnosti nakládání s cizinci a vlastními státními příslušníky v sociálním zabezpečení, 1962
Neoficiální pracovní překlad Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 118 o rovnosti nakládání s cizinci a vlastními státními příslušníky v sociálním zabezpečení, 1962 Generální konference Mezinárodní organizace
Více359/1999 Sb. ZÁKON ze dne 9. prosince 1999 o sociálně právní ochraně dětí
359/1999 Sb. ZÁKON ze dne 9. prosince 1999 o sociálně právní ochraně dětí (platí od 15. 81. 7. 2017 do 31. 1014. 8. 2017) ve znění zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 272/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb.,
VíceZákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, (neoficiální znění se stavem ke dni 1.
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, (neoficiální znění se stavem ke dni 1. lednu 2016) ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb.,
VícePŘÍLOHA. návrhu rozhodnutí Rady
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 18.10.2017 COM(2017) 607 final ANNEX 1 PŘÍLOHA návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dodatkového protokolu doplňujícího Úmluvu Rady Evropy o prevenci terorismu (CETS č. 217) jménem
VíceV l á d n í n á v r h Z Á K O N. ze dne Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ZÁLOHOVANÉ VÝŽIVNÉ.
V l á d n í n á v r h Z Á K O N ze dne.2017 o zálohovaném výživném na nezaopatřené dítě a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o zálohovaném výživném) Parlament se usnesl na tomto zákoně České
VíceZáklady práva I. Program:
Program: I. Pojem ústavního práva II. Prameny ústavního práva III. Ústava ČR a její členění IV. Moc zákonodárná V. Moc výkonná VI. Moc soudní VII. Ústavní stížnost Pojem ústavního práva Prameny ústavní
VícePovinná školní docházka a nezletilí cizinci bez pobytového oprávnění
Přílohy studie Povinná školní docházka a nezletilí cizinci bez pobytového oprávnění Příloha č. 1) Průzkum na základních školách - situace v oblasti vzdělávání nelegálně pobývajících cizinců na území hl.
VíceÚmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením
Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Mgr. Stanislava Makovcová Základní informace Úmluva o právech osob se zdravotním postižením a její Opční protokol byla přijata Valným shromážděním OSN
VíceNezletilý bez doprovodu na území ČR
Nezletilý bez doprovodu na území ČR Mgr. Anna Strádalová (ÚMČ Praha 5) Nezletilý bez doprovodu (NBD) nezletilou osobou bez doprovodu se rozumí osoba mladší 18 let, která přicestuje na území bez doprovodu
VíceProblematika dětí cizinců, legislativa Druhy opatrovnictví
Problematika dětí cizinců, legislativa Druhy opatrovnictví Mgr. Zuzana Jeřábková (OPU) Kdo je nezletilý bez doprovodu (NBD)? nezletilou osobou bez doprovodu se rozumí osoba mladší 18 let, která přicestuje
VíceČÁST PRVNÍ MEZINÁRODNÍ OCHRANA HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ. Předmět úpravy
VI.b Platné znění zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 217/2002
VíceČÁST PRVNÍ Změna zákona o obětech trestných činů Čl. I
N á v r h III. ZÁKON ze dne 2015, kterým se mění zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů), ve znění zákona č. 77/2015 Sb., a další související
VícePreambule Úmluvy o právním postavení uprchlíků
Úmluva o právním postavení uprchlíků z roku 1951 Otázky a odpovědi Úmluva o právním postavení uprchlíků z roku 1951 OSN usiluje "zajistit uprchlíkům co největší možnost užívat... základních práv a svobod".
Více325/1999 Sb. ZÁKON. ze dne 11. listopadu o azylu
325/1999 Sb. ZÁKON ze dne 11. listopadu 1999 o azylu Změna: 2/2002 Sb. Změna: 217/2002 Sb., 320/2002 Sb., 519/2002 Sb. Změna: 222/2003 Sb. (část) Změna: 222/2003 Sb. Změna: 539/2004 Sb. Změna: 57/2005
VíceSoučasná migrační vlna z perspektivy trhu práce: Informace pro zaměstnavatele
Současná migrační vlna z perspektivy trhu práce: Informace pro zaměstnavatele Dne 29. července 2015 vláda schválila Strategii migrační politiky České republiky (ČR). Dokument stanovuje sedm zásad migrační
VíceInformační systém evidence obyvatel
Informační systém evidence obyvatel Informační systém evidence obyvatel, upravený zákonem č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel),
VícePlatné znění částí zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Platné znění částí zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2014
VíceNávrh ROZHODNUTÍ RADY
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 29.1.2015 COM(2015) 21 final 2015/0013 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o podpisu Úmluvy Organizace spojených národů o transparentnosti v rozhodčím řízení mezi investorem a státem
VíceDOPORUČENÍ RADY. ze dne 22. prosince o dohodnutém jednání a spolupráci při provádění vyhošťovacích opatření (96/C 5/02)
DOPORUČENÍ RADY ze dne 22. prosince 1995 o dohodnutém jednání a spolupráci při provádění vyhošťovacích opatření (96/C 5/02) RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na doporučení ministrů členských států Evropských
VíceZaměstnávání uprchlíků. Kdo je uprchlíkem? Jak poznám žadatele o azyl a držitele mezinárodní ochrany?
Zaměstnávání uprchlíků Kdo je uprchlíkem? Jak poznám žadatele o azyl a držitele mezinárodní ochrany? Kdo je uprchlíkem? Uprchlíkem je osoba, která se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním
VíceParlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Částka 23 Sbírka zákonů č. 60 / 2014 Strana 703 60 ZÁKON ze dne 19. března 2014, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů,
VícePráva lidí s mentálním postižením. JUDr. Dana Kořínková QUIP Společnost pro změnu www.quipcz.cz
Práva lidí s mentálním postižením JUDr. Dana Kořínková QUIP Společnost pro změnu www.quipcz.cz Ochrana práv uživatelů sociálních služeb Právní základ zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách 2 aspekty
VíceZÁKON ze dne 2016, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů
ZÁKON ze dne 2016, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I V zákoně č. 234/2014 Sb., o státní službě,
Víceodboru veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra
Právní výklad k zákonnému zmocnění odboru veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra K obecně závazné vyhlášce o vymezení školských obvodů spádové základní školy a školských obvodů spádové mateřské
Více(2014/434/EU) (2) Úzká spolupráce bude navázána rozhodnutím přijatým ECB, pokud jsou splněny podmínky vymezené v článku 7 nařízení (EU) č. 1024/2013.
5.7.2014 L 198/7 ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY ze dne 31. ledna 2014 o úzké spolupráci s vnitrostátními příslušnými orgány zúčastněných členských států, jejichž měnou není euro (ECB/2014/5) (2014/434/EU)
VíceZÁKON č. 38/2008 Sb.,
Pracovní verze úplného znění zákona č. 38/2008 Sb. (včetně vyznačení změn provedených zákonem č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky
Více221/2003 Sb. ZÁKON. ze dne 26. června 2003. o dočasné ochraně cizinců
221/2003 Sb. ZÁKON ze dne 26. června 2003 o dočasné ochraně cizinců Změna: 221/2003 Sb. (část). Změna: 165/2006 Sb. Změna: 112/2006 Sb. Změna: 379/2007 Sb. Změna: 343/2007 Sb. Změna: 274/2008 Sb. Změna:
Vícell~q 1/M 1/ m llfo-v S00AP00RD7UE Zastupitelstvo města Prostějova Statutární město Prostějov ČI. 1 ČI. 2 (2) Úvodní ustanovení
která Statutární město Prostějov Zastupitelstvo města Prostějova Obecně závazná vyhláška ě. 6/2016 S00AP00RD7UE 1/M 1/ m 17 45 llfo-v ll~q o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy,
Více74/1959 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 6. listopadu 1959 o Úmluvě o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů
74/1959 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 6. listopadu 1959 o Úmluvě o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů Na konferenci Organizace spojených národů o mezinárodní obchodní arbitráži byla dne 10. června 1958 v New
Víceb) na základě krátkodobého víza - víza k pobytu do 90 dnů;
Škola ZŠ V Zahrádkách Směrnice ředitele školy ke vzdělávání cizinců Č.j.: Účinnost od: 1.1. 2012 Spisový znak: 4.10 Skartační znak: S 5 Změny: 24.1. 2012 Čl. I. Tento pokyn vychází z 20 zákona č. 561/2004
VíceObsah Celex č. Ustanovení (čl., písm., bod, odst. apod.) 32004L0080 čl 3 odst. 1 a 2. Obsah. Poznámka. Ustanovení (bod novely) Hodnocení slučitelnosti
Srovnávací tabulka návrhu právního předpisu ČR s legislativou ES - návrh novely zákona č. 209/1997 Sb., o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a o změně a doplnění některých zákonů Ustanovení
VíceMetodický pokyn č. 1/2011
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Odbor rodiny a dávkových systémů Č. j.: 2011/4258-21 V Praze dne 17. ledna 2011 Vyřizuje: Mgr. Petr Beck, PaedDr. Petr Niederle Metodický pokyn č. 1/2011 k rozšíření
VíceVýbor pro právní záležitosti ODŮVODNĚNÉ STANOVISKO VNITROSTÁTNÍHO PARLAMENTU K SUBSIDIARITĚ
Evropský parlament 2014-2019 Výbor pro právní záležitosti 4. 11. 2015 ODŮVODNĚNÉ STANOVISKO VNITROSTÁTNÍHO PARLAMENTU K SUBSIDIARITĚ Věc: odůvodněné stanovisko Senátu Parlamentu České republiky k návrhu
Více117/1995 Sb. ZÁKON ze dne 26. května 1995 o státní sociální podpoře
117/1995 Sb. ZÁKON ze dne 26. května 1995 o státní sociální podpoře (platí od 15. 81. 7. 2017 do 30. 914. 8. 2017) ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., v úplném
VíceZávěr č. 131 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne Nápomoc při rozhodování a zastupování členem domácnosti
MINISTERSTVO VNITRA Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu Příloha č. 2 k zápisu z 14. 2. 2014 Závěr č. 131 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 2. 2014 Nápomoc
Více74/1959 Sb. VYHLÁŠKA ministra zahraničních věcí. ze dne 6. listopadu 1959 o Úmluvě o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů
74/1959 Sb. VYHLÁŠKA ministra zahraničních věcí ze dne 6. listopadu 1959 o Úmluvě o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů Na konferenci Organizace spojených národů o mezinárodní obchodní arbitráži byla
VícePracovní překlad Úmluva o ochraně finančních zájmů Evropských společenství uzavřená na základě článku K.3 Evropské unie (ze dne 26.
Pracovní překlad Úmluva o ochraně finančních zájmů Evropských společenství uzavřená na základě článku K.3 Evropské unie (ze dne 26.července 1995) VYSOKÉ SMLUVNÍ STÁTY, členské státy Evropské unie, S odvoláním
VíceSDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 26.9.2014 COM(2014) 604 final SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Pomáhat vnitrostátním orgánům v boji proti zneužívání práva na volný pohyb: Příručka pro řešení otázky
VíceUNHCR DOPORUČENÍ V OBLASTI POSKYTOVÁNÍ MEZINÁRODNÍ OCHRANY. Aplikace vylučujících klauzulí: Článek 1F Úmluvy o postavení uprchlíků z roku 1951
Distr. BEZ OMEZENÍ HCR/GIP/03/05 4. září 2003 Originál: angličtina UNHCR DOPORUČENÍ V OBLASTI POSKYTOVÁNÍ MEZINÁRODNÍ OCHRANY Aplikace vylučujících klauzulí: Článek 1F Úmluvy o postavení uprchlíků z roku
VíceParlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ MEZINÁRODNÍ OCHRANA HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ. Předmět úpravy
Platné znění zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 217/2002
Více14708/16 vho/aj/mb 1 DGD 1B
Rada Evropské unie Brusel 28. listopadu 2016 (OR. en) Interinstitucionální spisy: 2016/0133 (COD) 2016/0222 (COD) 2016/0223 (COD) 2016/0224 (COD) 2016/0225 (COD) 14708/16 ASILE 80 ASIM 157 RELEX 972 CODEC
VíceP ř e d k l á d a c í z p r á v a p r o P a r l a m e n t
108 9. funkční období 108 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Zvláštní administrativní oblastí Čínské lidové republiky
VíceÚvod do výuky češtiny jako druhého/cizího jazyka. Mgr. Linda Doleží, Ph.D. Ústav českého jazyka, FF MU Brno Podzim 2016
Úvod do výuky češtiny jako druhého/cizího jazyka Mgr. Linda Doleží, Ph.D. Ústav českého jazyka, FF MU Brno Podzim 2016 ÚVOD Motivace Proč jsem tady? Zkušenosti s výukou češtiny jako druhého/cizího jazyka?
VícePředkládací zpráva pro Parlament České republiky
Předkládací zpráva pro Parlament České republiky Smlouvy o předávání a přebírání osob, které nelegálně pobývají na území státu, tzv. readmisní smlouvy, tvoří právní základ pro realizaci navracení protiprávně
VíceSMĚRNICE RADY. ze dne 17. prosince 1974
SMĚRNICE RADY ze dne 17. prosince 1974 o právu státních příslušníků členského státu zůstat po skončení výkonu samostatně výdělečné činnosti na území jiného členského státu (75/34/EHS) RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
VíceR O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
č. j. 5 Azs 47/2003-48 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Novotného a soudkyň JUDr. Ludmily Valentové
VíceDOPORUČENÍ KOMISE. ze dne 8.6.2015. k Evropskému programu znovuusídlování
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.6.2015 C(2015) 3560 final DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 8.6.2015 k Evropskému programu znovuusídlování CS CS DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 8.6.2015 k Evropskému programu znovuusídlování
VíceCIZINCI Z TŘETÍCH ZEMÍ DETAILNĚJŠÍ POHLED NA TUTO SKUPINU CIZINCŮ V ČR
CIZINCI Z TŘETÍCH ZEMÍ DETAILNĚJŠÍ POHLED NA TUTO SKUPINU CIZINCŮ V ČR Jarmila Marešová Abstrakt: Cizinci z třetích zemí, tzn. cizinci pocházející ze zemí mimo EU, tvoří více než polovinu (58 % v roce
VíceNezletilý cizinec. bez doprovodu 1. Nezletilý cizinec. bez doprovodu
Nezletilý cizinec bez doprovodu Nezletilý cizinec bez doprovodu 1 1) Kdo je nezletilý cizinec bez doprovodu? Nezletilým cizincem bez doprovodu (Unaccompanied Minors, zkratka UAMs) se rozumí cizinec mladší
VícePrůběžná zpráva o výsledku šetření
I. Odsouzená osoba nemá právní nárok na předání k výkonu trestu odnětí svobody dle Úmluvy o předávání odsouzených osob. I když je vyslovení souhlasu odsuzujícího státu s předáním výsledkem jeho volné úvahy,
VícePředpoklady k přijetí do služebního poměru. (1) Do služebního poměru může být přijat státní občan České republiky (dále jen občan ), který
PLATNÉ ZNĚNÍ VYBRANÝCH USTANOVENÍ ZÁKONA Č. 361/2003 Sb., O SLUŽEBNÍM POMĚRU PŘÍSLUŠNÍKŮ BEZPEČNOSTNÍCH SBORŮ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ, SE ZAPRACOVANÝMI ZMĚNAMI 13 Předpoklady k přijetí do služebního
VíceN á v r h. ČÁST PRVNÍ Změna antidiskriminačního zákona. Čl. I
III. N á v r h ZÁKON ze dne, kterým se mění zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění
VíceÚmluva Mezinárodní organizace práce č. 78 o lékařském vyšetření způsobilosti dětí a mladistvých k zaměstnání neprůmyslovými pracemi, 1946
24/1981 Sb. Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 78 o lékařském vyšetření způsobilosti dětí a mladistvých k zaměstnání neprůmyslovými pracemi, 1946 Generální konference Mezinárodní organizace práce,
Více1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropských společenství 1 ) (dále jen nařízení
Strana 560 Sbírka zákonů č. 38 / 2008 Částka 11 38 ZÁKON ze dne 17. ledna 2008 o vývozu a dovozu zboží, které by mohlo být použito pro výkon trestu smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či ponižující
VíceDesign prezentace Ing. Alena Krestová, NS ČR. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci (2) JUDr. Petr Vojtek, Nejvyšší soud ČR
(2) JUDr. Petr Vojtek, Nejvyšší soud ČR -přednáška pro Justiční akademii SR Pezinok, 24. září 2009 7 (1) Právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno
VíceKandidatura ve volbách do zastupitelstev obcí v roce 2018
Kandidatura ve volbách do zastupitelstev obcí v roce 2018 Volby do zastupitelstev obcí upravuje zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
VíceN á v r h u s n e s e n í S e n á t u P a r l a m e n t u ČR
N á v r h u s n e s e n í S e n á t u P a r l a m e n t u ČR Senát Parlamentu České republiky s o u h l a s í s ratifikací Protokolu mezi vládou České republiky a vládou Ukrajiny o změně Dohody mezi vládou
VíceMigrace lidské společnosti
STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje Migrace lidské společnosti VY_32_ INOVACE _06_102 Projekt MŠMT EU peníze středním
VíceParlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Strana 580 Sbírka zákonů č. 56 / 2017 Částka 20 56 ZÁKON ze dne 19. ledna 2017, kterým se mění zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů),
VícePOZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 5-19
EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019 Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci 2014/0202(COD) 5.2.2015 POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 5-19 Návrh zprávy Cecilia Wikström (PE544.476v01-00) Evropského parlamentu
VíceÚSTAVNÍ PRÁVO A STÁTOVĚDA
ÚSTAVNÍ PRÁVO A STÁTOVĚDA JUDr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz Čl. 12 Ústavy: 1) Nabývání a pozbývání státního občanství České republiky stanoví zákon. 2) Nikdo nemůže být proti své vůli zbaven
VíceVyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303
Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková
Více1957 Smlouva o EHS: základ ochrany lidských práv v preambuli snaha ČS zachovávat a posílit mír, svobodu, zlepšit životní a pracovní podmínky
Monika Matysová 1957 Smlouva o EHS: základ ochrany lidských práv v preambuli snaha ČS zachovávat a posílit mír, svobodu, zlepšit životní a pracovní podmínky Odstranit diskriminaci na základě státní příslušnosti
Víceze dne 2015, Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ
V l á d n í n á v r h Z Á K O N ze dne 2015, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých
VíceHLAVA VII PRÁVA A POVINNOSTI
Práva a povinnosti 41 HLAVA VII PRÁVA A POVINNOSTI Díl 1 Práva a povinnosti žadatele o udělení mezinárodní ochrany 41 (Odevzdání cestovního dokladu) (1) Žadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen
VíceMgr. Jana Horská, Ph.D.
Mgr. Jana Horská, Ph.D. Dvousměrný proces cizinci (menšina) většina Socio-ekonomická pracovní trh(vč. příjmů) bydlení sociální zabezpečení vzdělávání Kulturní hodnoty a postoje, kulturní vzorce a vzorce
VíceParlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Strana 2392 Sbírka zákonů č. 203 / 2015 203 ZÁKON ze dne 23. července 2015, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců
VíceStanovisko Ministerstva práce a sociálních věcí
Stanovisko Ministerstva práce a sociálních věcí ve věci oprávnění subjektů provádějících zprostředkování náhradní rodinné péče a osob pověřených k výkonu sociálně-právní ochrany dětí zveřejňovat osobní
VícePovinnosti a oprávnění zaměstnance péče o rodinu a děti
Povinnosti a oprávnění zaměstnanců OSPOD Povinnosti a oprávnění zaměstnance péče o rodinu a děti Zaměstnanec je povinen vykonávat činnosti stanovené zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně,
VíceNÁZEV: Interdisciplinární spolupráce v mezinárodněprávní ochraně dětí Nezletilý bez doprovodu - REPATRIACE
NÁZEV: Interdisciplinární spolupráce v mezinárodněprávní ochraně dětí Nezletilý bez doprovodu - REPATRIACE Místo: Olomouc 28.2.-1.3.2018 Jméno: Andrea Fialová Ráčilová, Markéta Nováková Kdy se řeší repatriace
Více*** NÁVRH DOPORUČENÍ
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci 3. 9. 2012 2011/0431(APP) *** NÁVRH DOPORUČENÍ k návrhu rozhodnutí Rady, kterým se stanovuje víceletý rámec pro Agenturu
Vícemajíce na zřeteli, že cílem Rady Evropy je dosáhnout větší jednoty mezi jejími členy,
Dodatkový protokol k Úmluvě o počítačové kriminalitě o kriminalizaci činů rasistické a xenofobní povahy spáchaných prostřednictvím počítačových systémů Členské státy Rady Evropy a další smluvní strany
VíceOBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA MĚSTA ČÁSLAVI Č.
OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA MĚSTA ČÁSLAVI Č. 4/2017, O MÍSTNÍM POPLATKU ZA PROVOZ SYSTÉMU SHROMAŽĎOVÁNÍ, SBĚRU, PŘEPRAVY, TŘÍDĚNÍ, VYUŽÍVÁNÍ A ODSTRAŇOVÁNÍ KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ. Zastupitelstvo města Čáslavi
VíceR O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
č. j. 4 Azs 90/2006-80 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr.
VíceVýbor pro zahraniční věci
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro zahraniční věci 30. 4. 2013 2013/2082(INI) NÁVRH ZPRÁVY s návrhem doporučení Evropského parlamentu Radě k návrhu pokynů EU na podporu a ochranu svobody náboženského
VíceVýše některých správních poplatků podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, v platném znění
Výše některých správních poplatků podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, v platném znění Občanství (položka 8) a) Vydání osvědčení nebo potvrzení o státním občanství České republiky - Kč
VíceZákladní lidská práva. Prezentace pro žáky SŠ
Základní lidská práva. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK, Dubí 1 Listina je Základním souborem práv člověka v měřítku českého
VíceROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne 30. června podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES o odpovídající ochraně osobních údajů v Argentině
ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 30. června 2003 podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES o odpovídající ochraně osobních údajů v Argentině (Text s významem pro EHP) (2003/490/ES) KOMISE EVROPSKÝCH
VíceUSNESENÍ ústavně právního výboru z 66. schůze dne 25. května 2005
Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2005 4. volební období 180 USNESENÍ ústavně právního výboru z 66. schůze dne 25. května 2005 Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu
Více11. funkční období. (Navazuje na sněmovní tisk č. 658 ze 7. volebního období PS PČR) Lhůta pro projednání Senátem uplyne 19.
32 11. funkční období 32 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů), ve znění zákona č. 77/2015 Sb., a další
VícePŘEHLED JUDIKATURY EVROPSKÉHO SOUDU PRO LIDSKÁ PRÁVA
PŘEHLED JUDIKATURY EVROPSKÉHO SOUDU PRO LIDSKÁ PRÁVA Zákaz diskriminace chapman a další 1 rozsudky velkého senátu 2 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz PŘEHLED JUDIKATURY EVROPSKÉHO
Více