Gruzínština. Už od prvních chvil jsem tak nějak tušil, že jazyk gruzínština bude vážně super. A taky že jo, nerozuměl jsem jedinému slovu.

Transkript

1 Gruzínština Už od prvních chvil jsem tak nějak tušil, že jazyk gruzínština bude vážně super. A taky že jo, nerozuměl jsem jedinému slovu. Pan lektor nám vyprávěl nejen o jazyce a přírodních parcích, ale i o zvířatech, která zde žijí, nebo o národním tanci, který je podle něj velmi útočný a bezkontaktní. Podle mě ten tanec připomínal spíše, když někdo postřelil zajíce a on potom křivě skákal, než aby to byl národní tanec. Zvířat, která zde žijí, nám pan Ježek vyjmenoval hned několik, například: vlci (gruzínsky mageli) nebo levhart, který se gruzínsky řekne džiki. Nejvíc nás ale zaujalo povídání o gruzínském psu, který prý dokáže hravě roztrhat i vlka. Je to hlídací pes, který když se postaví na zadní, tak je velký jako dospělý muž, dle mého názoru vypadá spíše jako medvěd a ne jako pes. Pan Ježek nám povídal o jednom z devíti gruzínských parků jménem Tušetie, kde prý na každém kroku můžete potkat ještěrku. Pan lektor zde sám byl, a tak nám povídal o osobních poznatcích ze své cesty křížem krážem po Tušetii. Moc mě to bavilo a každému bych tuto dílnu vřele doporučil. Když pan lektor o něčem povídal, celá třída ho poslouchala, což vidíte na téhle fotce. Autor: Matěj Matoušek

2 Holandsko Pan lektor nám rozdal pracovní listy s mapou, kde jsme si zakreslili Nizozemí a Evropu. Mezitím nám promítal prezentaci, ze které víme, že hlavním městem je Amsterdam, nejdelší řeka je Rýn, mluví se holandsky, 26% Nizozemí je pod vodou, Holandsko je pro technologii větrných mlýnů zemí zaslíbenou, pěstují se zde tulipány, lidé nejraději nosí dřeváky. Učili jsme se, jak se řekne: mlýnymolens, dřeváky- klompln, dobrý den- goedenau, Jak se máš? Hoe gannt meet jov? Dílna nás bavila. Dozvěděli jsme se mnoho informací. Pan Roel nám tady na této fotografii vysvětloval pěstování tulipánů v Holandsku. Autorky: Barbora Janíčková, Kateřina Kočková

3 Norština Norsko - krásná a zajímavá země, která svou vysokohorskou krajinou a krásou přírody přilákala na Evropský den jazyků nejen spoustu mých kamarádů a spolužáků, ale i mě samotnou. Na začátku se náš lektor Jiří Uchytil, český geodet a obdivovatel této země, zeptal, co si představíme právě pod slovem Norsko. Protože nebylo mnoho dobrovolníků, odpovídajících na tuto otázku, pustil nám pan J. Uchytil video, kde byla krátce shrnuta příroda, hlavní město a velkoměsta a spousta tradičních zimních sportů v Norsku. Následoval krátký kvíz, u kterého jsme si otestovali naše znalosti o této severní zemi. Náš lektor nám připravil prezentaci s otázky z kvízu a o každé z nich pověděl spousty zajímavostí. Velice mě zaujalo např. to, že se v norských školách vyučují dva typy norštiny: tvz. Bokmål, starší typ norštiny, a nynorsk, novější, kterým mluví asi 15% norské populace. Na prezentaci bylo několik obrázků, na kterých nám lektor ukázal, že norština je trochu kombinace angličtiny a němčiny. Např. sob se řekne anglicky: Raindeer a norsky: Rainsdyr. A než začala přestávka, naučili jsme se pár vět a s kamarády jsme si trochu popovídali norsky :-D. Natur Norge S lektorem jsme se tedy po výtečné svačině přesunuli na krásy národních parků. V Norsku jich je 37 a sedm dalších leží na území Špicberků. Nejvyšší hora se jmenuje Galdhøpiggen a je zhruba o 900 metrů vyšší než Sněžka. Lektor J. Uchytil nám pustil svou druhou prezentaci a procházel si s námi mnoho krásných měst, zrovna Kristiansand, kde před třemi lety pracoval. Cestovali jsme od jihu Norska do vnitrozemí. J. Uchytil nezapomenutelně popisoval i vesnici Hovden - vesnici proslulou chatami a typickými zimními norskými sporty. Mě osobně nejvíce zaujalo, že v norské přírodě nejsou přehledně vyznačené turistické značky, ani lávky přes řeku. Značky pro turisty jsou jen barevně označené kameny, které se dají lehce přemístit, a tak zkomplikovat cestu mnoha turistům, ale pan Uchytil říkal, že Norové jsou velmi dobrosrdeční lidé, takové věci by nikdy neudělali. A přes řeku? Bosíma nohama, nebo po kamenech. Ohlasy spolužáků: Moc se mi líbila norská příroda. Ráda jsem poznala nový jazyk, odpověděla Tereza Šťávová, žákyně 8.B na otázku, jak se jí Evropská den jazyků líbil. Mně také! dodala spolužačka Johana. A nejlepší byly ty sedací pytle, ve kterých jsme si mohli dělat pohodlí! Z vedlejší třídy mi Anna Švancarová odpověděla: Líbila se mi jeho prezentace, ve které využil vlastnoručně nafocené fotky a vlastní zážitky.

4 S lektorem Jiřím Uchytilem jsme poznali krásné kouty Norska. 8.B Autor: Klára Zachová,

5 Sango Sango je velice zajímavý jazyk, kterým se mluví ve Středoafrické republice. Je zajímavý především tím, že se nepodobá snad žádnému z nám známých jazyků. A také tím, že je národním jazykem v Středoafrické republice a používá se více než jejich úřední jazyk francouzština. O tom, že je tento jazyk zajímavý, mě přesvědčilo už jen to, jak paní lektorka vešla do třídy a pozdravila nás. Použila pozdrav, který se v Středoafrické republice normálně používá každý den, ale vzhledem k tomu, že jsem o tomto jazyku v životě neslyšel a nepodobal se žádnému, který znám, tak jsem byl velice mile překvapen! Řekla nám například, jak se řekne dobrý den nebo na shledanou. Paní lektorka nám začala představovat kulturu domorodců, kteří tam žijí. Po chvilce nám začala i představovat samotný jazyk. Byl jsem doslova uchvácen! Je to krásný jazyk, který snad nezanikne. Každému velice doporučuji využít jakékoliv příležitosti ke studiu tohoto ne moc známého jazyka. Žena z ebenu. Autor: Dalibor Pertlík

6 SLOVINSKO PANÍ LEKTORKY NÁM ROZDALY MAPKU SLOVINSKA, NA KTERÉ JSME VIDĚLI HL. MĚSTO (LJUBLJANA), ŘEKU (SAVU), HORY (JULSKÉ ALPY), NA KTERÝCH JSOU FERRATY, JESKYNĚ (NEJZNÁMĚJŠÍ JE SKOČJANSKÁ JESKYNĚ, KTERÁ JE V UNESCU A JEJÍ HLOUBKA JE 70m, JESKYNĚ BYLA KOMPLETNĚ ZAPLAVENA V ROCE 1998 ŘEKOU REKOU). TAKÉ JSME SE DOZVĚDĚLI PÁR SLOVÍČEK, např.: STRANIŠČE: ZÁCHOD, SLADICA: DESERT, KOSILO: OBĚD, GORZD: LES. CELÁ PREZENTACE BYLA ZAKONČENA TÍM, ŽE NÁM PANÍ LEKTORKY ŘEKLY OTÁZKU DO AZ KVÍZU. SKOČJANSKÁ JESKYNĚ AUTOR: ONDŘEJ NEVRKLA

7 Exotickou španělskou přírodou nás tento rok prováděl mladý lektor Patrik Felčer, který svůj projev doplňoval zajímavými poznatky a osobními zkušenostmi. Seznámil nás s jednotlivými oblastmi a jejich parky, vrcholy, faunou a flórou. Nechal nás prohlédnout si lasturu hřebenatky svatojakubské, na jejímž masu si sám pochutnal. Vysvětlil nám význam složitého státního znaku, který se skládá ze šesti částí a prošel složitým vývojem. Ve filmu jsme viděli španělský podzim a něco málo z místního zemědělství. Některé žáky překvapilo, že španělské podnebí nezůstává subtropické i s přicházejícím podzimem a zimou, naopak přichází období dešťů a značně se ochladí. Je vidět, že tento jazyk i země pana lektora skutečně baví a dokáže o tom s velkým nadšením vyprávět. Líbil se mi styl vyprávění pana lektora, dodává spolužačka Míša Freyová. Pan lektor vypráví o zajímavých místech v oblasti Garcie. Autor: Barbora Bruknerová, 8.B