Cloud technologie a jejich využití v SMB sgementu. Cloud technologies and use of Cloud technologies at SMB segment

Transkript

1 ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Cloud technologie a jejich využití v SMB sgementu Cloud technologies and use of Cloud technologies at SMB segment Bakalářská práce Studijní program: Softwarové technologie a management Studijní obor: Manažerská informatika Vedoucí práce:ing. Pavel Náplava Lukáš Langer Praha 2013

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem předloženou práci vypracoval samostatně a že jsem uvedl veškeré použité informační zdroje v souladu s Metodickým pokynem o dodržování etických principů při přípravě vysokoškolských závěrečných prací. V Praze dne..... Podpis

3 Poděkování Tímto bych chtěl poděkovat vedoucímu mé práce Ing. Náplavovi, za konzultace, připomínky a podněty, které vedli k dokončení této práce. Dále pak společnosti Casablanca INT, která zprostředkovala mnoho důležitých informací k danému tématu. A nakonec společnosti Adventura s.r.o., především jejímu zaměstnanci Jiřímu Ležalovi, který mi věnoval svůj čas, konzultoval se mnou praktickou část a dodal mi veškeré potřebné požadované informace.

4 Abstrakt Práce se zabývá možnostmi využití cloudových technologií v malých a středních podnicích. V úvodní teoretické části se zabývá cloud comutingem, jeho definicemi, charakteristikami a rozdělením. Další část je věnovaná SMB segmentu a jeho vymezení a potencionálně vhodným cloudovým službám pro tento segment. V praktické části je případová studie týkající se nasazení cloudových technologií v konkrétní SMB společnosti, kde se ukáže vhodnost cloud technologií pro tuto společnost. Abstract My Bachelor s thesis deals with possibilities of using the cloud technologies in small and medium business. The theoretical part is about cloud computing, about it s definitions, characteristics and type sof cloud. The other part is devoted to SMB segment specification and to potentially suitable cloud services for this segment. In the practical part is case study about establishing cloud technologies in one particular company. This last part also shows the suitability of using this solution in that company.

5 Obsah Úvod... 1 Úvod do cloud computingu... 1 Definice... 2 Charakteristiky cloudu... 3 Vývoj cloudových technologií... 4 Rozdělení cloudu... 6 Dělení dle nabízené služby:... 6 Typy cloudu (dle nasazení)... 8 Výhody cloudu pro uživatele Nevýhody pro uživatele Small and Medium Bussiness Malé a střední podniky Definice Charakteristiky SMB Cloudy vhodné pro SMB subjekty Velké společnosti Webhostingoví (datahostingoví) poskytovatelé Vývojáři firemního software Výběr cloudového dodavatele pro SMB subjekt Značky Dobré reference Praktická část Případová studie Adventura s.r.o Situace na trhu z pohledu Adventura s.r.o Situace v Adventuře SWOT analýza před výběrem nového řešení FURPS analýza Analýza jednotlivých řešení Srovnání jednotlivých řešení Nasazení Situace po nasazení Závěr... 36

6 Zdroje... 37

7

8 1 Úvod Tato práce je zaměřena na téma cloud computingu, jednoho z největších IT trendů současnosti, se kterým se nyní setkáváme v podstatě dennodenně, a možnostech jeho využití v malých a středních podnicích. Prakticky žádná firma se bez IT technologií neobejde, ale je nutné vybrat si ty správné, jež přinesou největší užitek. Účelem této práce je definovat co je to cloud computing, vymezit pojem malý a střední podnik (SMB) a uvést jeho specifika. Dále pak zjistit možnosti využití cloudových technologií v těchto společnostech a vše nakonec ukázat na reálném příkladu. Takto je i koncipována struktura této práce, kdy se nejdříve zabývám cloudem, poté SMB segmentem a nakonec případovou studií. Tu jsem vypracoval ve spolupráci se společností Adventura s.r.o, na kterou jsem dostal kontakt od mého zaměstnavatele Casablanca INT, a tímto bych chtěl oběma poděkovat za poskytnuté informace. To, že v Casablanca INT pracuji, bylo motivací, proč jsem si vybral právě toto téma. Úvod do cloud computingu Cloud a cloud computing jsou pojmy, s nimiž se v poslední době člověk, který občas přijde do styku s informačními technologiemi, setkává velmi často. První oficiální definice cloudu pochází od firmy Gartner a byla zveřejněna v roce 2008 [1]. Člověk neznalý problematiky by tak mohl dojít k mylnému názoru, že cloud computing je něco nového a do této doby neviděného. Pravdou však je, že cloud je souhrnný název pro určitou doménu služeb, jež se na Internetu nabízí. Když mluvím o Internetu, činím tak z důvodu, že se v práci budu věnovat především veřejnému cloudu, nikoliv privátnímu, ke kterému se přes Internet nemusí vždy připojovat, jelikož zpravidla běží v privátní síti zákazníka. Samotná myšlenka cloudu, je podle některých zdrojů už z 60. let minulého století a přišel s ní vědec J.C.R. Licklider [2]. Jeho vizí bylo vytvoření sítě počítačů a aplikací, k níž by se kdokoliv mohl připojit z jakéhokoliv místa na planetě, a vždy by se dostal ke svým datům. Bohužel, v té době to byla myšlenka nerealizovatelná. S masovým rozvojem Internetu se však situace zásadně změnila. Začaly se objevovat služby, které nyní dennodenně využívá prakticky každý uživatel připojený na síť Internet. Příkladem může být ový klient, či úložiště obrázků. Tyto služby jsou naprosto běžné a málokdo si je s cloud computingem spojuje, ačkoliv se jedná o naprosto ukázkové příklady cloudových služeb. Jako službu tady dostáváme software (například právě ového klienta) či datový prostor (webové úložiště pro obrázky). To, že cloudové služby nevnímáme jako cloud, je způsobeno tím, že Cloud je relativně nový pojem (tzv. buzzword 1 ), pod nímž se leckdo snaží najít něco úplně jiného a revolučního. Je to zřejmě i kvůli různým definicím, protože ačkoliv ta od společnosti Gartner byla 1 Slovo buzzword nemá žádný český ekvivalent. Označuje se jím nový revoluční termín, který vešel ve všeobecnou známost.

9 2 zformulována první, existuje jich mnoho a nedá se určit která z nich je ta správná a díky tomu tedy může být leckterý laik snadno zmaten. Definice Abych problematiku cloud computingu osvětlil, začnu výčtem vybraných definic vztahujících se ke cloud computingu, které jsou běžně dostupné na Internetu. Definice zde uvedené jsem vybíral s ohledem na to, jestli se mi zdají pochopitelné a jasné. Historicky definice cloud computingu dle společnosti Gartner v původním znění a překladu, jehož autorem jsem já: Gartner defines cloud computing as a style of computing in which scalable and elastic IT-enabled capabilities are delivered as a service using Internet technologies. ( Cloud computing je způsob práce s počítačem, který je škálovatelný a přizpůsobitelný možnostem IT a je externím zákazníkům zprostředkován jako služba pomocí Internetových technologií. ). Gartner.com [online] [cit ]. Dostupné z: Několik dalších definic od IT odborníků, které se nalézají na internetu: Cloud computing označuje souhrnně technologie a postupy používané v datových centrech a firmách pro zajištění snadné škálovatelnosti aplikací dodávaných přes Internet. KODERA, Jan a Martin MALÝ. Zdroják [online] [cit ]. Dostupné z: Cloud je výkonný výpočetní systém, k němuž se můžete přes web připojit, požádat o nějakou službu a on ji vykoná. Nejjednodušším příkladem je Google Search. POLÁK, Michal a Petr KOUBSKÝ. IT BIZ [online] [cit ]. Dostupné z: Cloud computing označuje souhrnně technologie a postupy používané v datových centrech a firmách pro zajištění snadné škálovatelnosti aplikací dodávaných přes Internet. KODERA, Jan. Jiko Blog [online] [cit ]. Dostupné z: Výše uvedené definice jsou odborného rázu, proto zde uvádím ještě jednu, která pojem cloud vysvětluje bez použití technických termínů. Vymyslel ji viceprezident společnosti Gartner a snaží se

10 3 cloud přirovnat k něčemu co, každý zná z reálného světa, konkrétně k produktům od společnosti Starbucks. Pokud čtenář nezná společnost Starbucks, může si její jméno vyměnit například za řetězec fast-foodových restaurací McDonalds a kávu za hamburgery. Když si ve Starbucksu dáte kávu, víte, že bude dobrá, vždycky bude mít svou kvalitu, na kterou se dá spolehnout. A vy si ji můžete dát kdykoliv, nemusíte si kupovat kávovar, každý den ho čistit, kupovat zrnkovou kávu, hlídat její pražení Svůj šálek kávy najdete v podstatě všude na světě a na výběr máte spoustu variant a příchutí. (Znovu se jedná o můj překlad) PLUMMER, Daryl. Gartner.com [online] [cit ]. Dostupné z: Svými slovy bych cloud computing formuloval takto (a této definice se budu držet i ve zbytku textu): Cloud computing je směr vývoje a využívání počítačových technologií, který je svázán s připojením na síť Internet a vizualizací. Člověk díky němu dostane službu, kterou si žádá, ať je kdekoliv na světě, bez jakýchkoliv kvalitativních rozdílů. Charakteristiky cloudu S první definicí cloudu společnost Gartner uvedla také charakteristické rysy této technologie, podle nichž bychom měli cloudovou službu poznat. Těchto charakteristik bylo zveřejněno pět, ale postupně se na Internetu objevilo mnoho dalších. Zde jich píši šest a jedná se o mé formulace charakteristik cloudu, které odvozuji od těch, které se vyskytují na síti [3] : Cloud se uvnitř skládá z mnoha částí, nicméně zvenku musí fungovat jako jeden celek, jehož funkčnost není závislá na stavu všech jeho komponent. Díky tomu je cloud vysoce spolehlivou technologií. Přístup ke cloudové službě je realizován přes uživatelské rozhraní, tedy nejčastěji přes webový prohlížeč (kde odpadá závislost na určité platformě), či přes specializovaný, nicméně zpravidla velmi nenáročný a multiplatformní, klientský software. Data důležitá pro chod služby jsou uložena na straně poskytovatele cloudové služby, uživatel má tedy možnost se k nim snadno dostat kdykoliv a z jakéhokoliv zařízení za pomocí Internetu a nemusí řešit přenos těchto dat mezi zařízeními, která je mají využívat. Uživatel neplatí za software (či hardware) jako takový, ale za jeho využívání a vždy v rozsahu jaký potřebuje. Cloudová řešení se vyznačují především vysokou pružností nabízených služeb. Uživatel zaplatí jen za to, co opravdu potřebuje (například místo na webovém úložišti, výpočetní výkon ) a v případě potřeby může parametry služby snadno změnit. Důležitou vlastností je především to,

11 4 že poskytovatel nemusí změnu služby (například navýšení diskového prostoru) připravovat dopředu a vše se projeví v řádu minut, nikoliv dní. Zákazník tedy nemusí kalkulovat s eventuálními situacemi, které v budoucnu mohou nastat, ale platí za služby, které aktuálně využije. Uživatel se nemusí starat o aktuálnost a chod využívaného software, vše leží na bedrech poskytovatele, který se stará o veškeré upgrady a servis. Vývoj cloudových technologií Přecházení na cloud je v současnosti stále populárnější, především u nově vzniklých firem, které díky cloud computingu mají výrazně nižší počáteční výdaje a mohou peníze investovat jinam, než do IT technologií a IT odborníků. Podle analýzy od firmy Gartner letos trh s cloudem může zaznamenat celkově růst až o 19% [4]. Přitom se předpokládá, že v příštích pěti letech se toto procento minimálně zdvojnásobí. V níže umístěné tabulce je očekávaný růst jednotlivých oblastí cloud computingu v příštím roce. Oblast Růst Infrastruktura (IaaS) 41% Management a bezpečnost (MaaS, SaaS) 27,2% Software (SaaS) 17,4% Bussiness Process (BPaaS) 15% Tabulka 1: Očekávaný v cloudových technologií v jednotlivých kategoriích v roce 2013 [4]. Momentálně se obrat na trhu s cloudy odhaduje na $109 mld. Jedná se pouze o zlomek z odhadů obratu v celém IT odvětví ($3,6 bilionů), nicméně vzhledem k rychlosti růstu trhu s cloudy, oproti růstu prodeje hardware (3,4%) a softwaru (9,8%), se již na první pohled jedná o velmi lukrativní oblast, ve které stojí za to podnikat. Proto není divu, že takřka každá společnost, která má silné IT zázemí se snaží nabízet své vlastní cloudové služby. Taktéž se můžeme podívat na hype křivku cloudových služeb, znovu od společnosti Gartner, abychom se viděli, jak na tom jsou jednotlivé cloudové technologie z hlediska očekávání. Křivka má pět fází: počáteční, vrchol očekávání, deziluzi, obnovení očekávání a přijetí technologie. Jednotlivé technologie jsou na ní umístěny podle hodnocení analytiků ze společnosti Gartner.

12 5 Obrázek 1: Hype křivka cloudových technologií, aktuální k srpnu 2012 [5]. Jak vidno, na úplném vrcholu očekávání je momentálně cloudový , spolu s PaaS službami, Bussiness Process as a Service a operačním systémem v browseru. Na druhou stranu nejmenší očekávání jsou momentálně u cloudových/webových platforem. Ještě máme možnost podívat se, jak je na tom cloud souhrnně, vůči ostatním technologickým trendům. Dobře můžeme vidět, že cloud computing už je za zenitem očekávání. Je to způsobeno tím, že osvěta kolem cloud computingu pokračuje a uživatelé, od něj očekávají to, co doopravdy umí, nikoliv zázraky. Obrázek 2: Hype křivka technologických trendů, platná k červnu 2012 [6].

13 6 Rozdělení cloudu Cloudových řešení existuje mnoho a může se jednat o velmi různorodé služby. Aby se usnadnila orientace mezi jednotlivými produkty, je běžné je označit jak dle nabízené služby, tak dle typu nasazení. Například ový klient je veřejným SaaS cloudem. V této kapitole jsou vypsány běžně využívané kategorie cloudových služeb. Dělení dle nabízené služby: Nejprve si ukážeme, jaké je rozdělení cloudů dle typu služby, které poskytují. Obrázek 1 nám ukazuje, jací jsou typičtí uživatelé běžně poskytovaných druhů cloudových služeb a jaké typy služeb jsou jim určeny. Obrázek 3: Typičtí uživatelé jednotlivých cloudových služeb. [7] SaaS cloud využívají prakticky všichni uživatelé, a nejvíce je těch, co o informačních technologiích nemají příliš mnoho znalostí, a SaaS produkt využívají jen ve svém pracovním procesu či k běžným úkonům, jako je psaní ů. PaaS cloud nejčastěji najde využití u vývojářů softwaru a IaaS u správců sítě či administrátorů serverů. SaaS (Software as a Service) uživatel si kupuje poskytování softwaru jako službu, místo toho, aby si koupil software samotný. Odpadají starosti s aktualizací software, či s nákupem potřebného hardware. Velkým plusem je fakt, že počáteční náklady jsou velmi nízké, oproti koupi krabicové verze. Znázornění

14 7 o Příklady SaaS - Spoustu SaaS služeb využíváme běžně každý den, a jsou leckdy zdarma. Například ový klient či plánovací kalendář Doodle. Cloudovým SaaS produktem může být prakticky jakýkoliv typ aplikace. Mezi známé balíky těchto programů patří například Google Apps (mailový klient, kalendář, kancelářský software ), či icloud. Obrázek 4: Znázornění využívání SaaS služby [8]. PaaS (Platform as a Service) Poskytovatel služby zákazníkovi dodává kompletní prostředí pro vývoj, ladění, údržbu a především provoz aplikací, které si zákazník sám bude vyvíjet. Stejně jako v případě SaaS je jednou z hlavních výhod fakt, že odpadá nutnost si koupit drahé licence, které jsou pro vývoj potřeba. Taktéž se může jednat o poskytování operačního systému. Na obrázku 3 můžeme vidět znázornění toho, jak je možno využít PaaS službu ve firmě. Programátoři na pronajaté platformě vyvíjejí aplikace, aniž by se museli starat o zálohování, nebo o dostatečný výkon pro zátěžové testy. Další pracovníci pak tyto aplikace využívají. o Příklady PaaS - Typickými Paas produkty jsou například OpenShift od Red Hat, Microsoft Azure či Google App Engine.

15 8 Obrázek 5: Příklad využití platformy PaaS ve firmě [9]. IaaS (Infrastructure as a Service) Uživatel si od provozovatele kupuje infrastrukturu. Tím získává virtuální hardware, který může použít, jak uzná za vhodné. Pro zákazníka to přináší řadu výhod. Snížení počátečních nákladů za drahý hardware, snadné nárazové navýšení potřebných zdrojů, odpadá nutnost řešit poruchy zařízení atd. o Příklady IaaS Typickým produktem IasS jsou virtuální servery, desktopy nebo datová úložiště. Poskytovatelů je mnoho i v Česku například Webcloud, Big Blue One, T-Mobile, IBM atd. Další typy Při hledání cloudových služeb je možné se setkat se spoustou dalších termínů, spojených s nabízeným cloudovým řešením. Mezi ně patří například Security as as Service, Storage as a Service, Data as a Service, Bussiness Process atd. Všechny jsou však odvozeninou výše uvedených typů cloudových služeb, proto je zde uvádím jen jako doplněk a dále se jimi nezabývám. Typy cloudu (dle nasazení) Dále můžeme cloudy rozdělovat podle toho, jakým způsobem se k nim přistupuje. Těchto způsobů je několik, nejdůležitější jsou však veřejné, privátní a hybridní cloudy, se kterými se můžeme setkat nejčastěji.

16 9 Obrázek 6: Typy cloudu, dle nasazení [10]. Veřejný cloud Cloudové služby jež jsou nabízeny široké veřejnosti a může je využívat každý, kdo o ně má zájem. Veškerý hardware je u poskytovatele, který se stará o jeho bezproblémový chod a řešení případných výpadků. Veřejné cloudy se vyznačují tím, že všem uživatelům jsou nabízeny stejné funkčnosti a přistupuje se k němu přes Internet. Privátní cloud Cloud je provozován pouze pro konkrétního uživatele a je mu tedy ušit na míru, uživatel tak využívá výhody cloudu, nicméně všechna data a technologie mohou být fyzicky umístěny u něj nebo u třetí strany. Privátní cloudy jsou vhodné především pro velké společnosti s rozsáhlejší IT infrastrukturou. Mohou si pak přidělovat například různé prostředky pro jednotlivé pobočky, pokud o ně správce pobočky požádá. Hybridní cloud Kombinace veřejného a privátního cloudu. Variant je vícero, nejčastěji však jde o případ, že zákazník využívá cloudové aplikace, ale data z nich jsou fyzicky uložena u něj. Díky této kombinaci může být cloud jak velmi spolehlivý, tak i relativně nezávislý na připojení k Internetu, jelikož část cloudové infrastruktury je na straně zákazníka. Personal cloud Nováčkem mezi cloudy je cloud osobní, který Gartner identifikoval jako druhý největší technologický trend roku 2013 [11]. Jak název napovídá, jedná se o cloud pro osobní použití. U typických představitelů této kategorie mezi hlavní znaky patří velký úložný prostor, který je možno využívat jako mediální centrum (přes protokol DLNA či přístup skrz itunes), integrace se sociálními sítěmi jako je Facebook a Youtube, snadná správa obsahu a přístupů pro další uživatele. Technologie je to velmi zajímavá, především pro moderního uživatele, který není žádným odborníkem a tvůrcem obsahu, nýbrž spíše jeho konzumentem a preferuje snadné ovládání a jednoduší funkčnosti.

17 10 Další typy cloudu Další termíny, se kterými se můžeme setkat je např. Komunitní cloud, nicméně v zásadě se jedná o některý (či kombinace některých) z výše uvedených typů. V práci se zabývám zejména cloudem veřejným, jelikož je pro SMB podniky zpravidla nejvýhodnější a je to i nejpoužívanější forma cloudu obecně. Pakliže tedy dále v práci neupřesňuji typ cloudu, jendá se o cloud veřejný. Výhody cloudu pro uživatele Každou vlastnost cloudu vidí různí uživatele jinak a to co někdo může brát jako výhodu, může být pro někoho jiného neakceptovatelné. Tyto rozdíly jsou nejmarkantnější, když vezmeme v potaz běžného uživatele a firmu, která by cloudová řešení používala ke svému chodu. Jak už jsem výše zmiňoval, věnovat se budu veřejnému cloudu, proto se výhody i nevýhody vztahují k tomuto typu cloudu. Běžným uživatelem se myslí uživatel, který využívá masově využívané cloudové služby a nejčastěji bez jakýchkoliv poplatků. Společností je myšlen SMB subjekt, na které se v práci zaměřuji. Přístup přes Internet Je možná ta úplně největší výhoda cloud computingu. Mít přístup k danému produktu odkudkoliv na světě, kde je připojení na Internet, velmi usnadňuje využívání jakékoliv služby. Běžný uživatel Běžný uživatel dostupnost přes Internet ocení například, když chce poslat z Internetové kavárny na dovolené či z počítače kteréhokoliv známého. Dostane se na svůj snadno přes webové rozhraní, i když není u sebe doma, či na Dropbox, kde má svá data uložena. Faktem je, že u klasických služeb, jako je právě ový klient, toto bereme jako samozřejmost a překvapilo by nás spíše, kdybychom tuto možnost neměli. Firma Možnost připojit se k firemní aplikaci přes Internet je neocenitelná například pokud má daná společnost pracovníky, kteří jsou v terénu, nebo je má několik poboček. Když vezmeme v úvahu například společnost zaměřenou na elektroinstalace, může se zaměstnanec na výjezdu dostat do firemního CRM ze svého mobilu a snadno stáhnout si potřebnou dokumentaci o elektrorozvodech u zákazníka. To se vyplatí zejména, pokud je výjezd neplánový a odpadá tak nutnost jet si pro dokumentaci na centrálu. Samozřejmě se jedná jen o jednoduchý příklad a využití celosvětové dostupnosti jsou prakticky neomezené.

18 11 Spolehlivost a dostupnost HW pokud člověk využívá cloudovou službu nemusí se starat o bezproblémový chod jejího hardware (samozřejmě pokud dobře funguje zařízení, ze kterého se k ní připojuje i jeho konektivita k Internetu). Cloudová řešení jsou navržena tak, že pokud selže některá část hardwaru, na kterém cloud běží, uživatel nezaznamená žádnou změnu. Vše co se týče dostupnosti, samozřejmě závisí na nabídce poskytovatele a na typu SLA 2, který si zákazník hodlá zaplatit. Běžný uživatel Pro běžného uživatele je to takřka věc automatická, očekává, že služba bude vždy fungovat jak má a to, že běží na nějakém hardware, ho ani vlastně nenapadne. Pakliže službu používá jen pro nekomerční účely a zdarma, výpadek mu většinou ani příliš nevadí. Firma Pro společnost, která se rozhodne využívat cloudových služeb, je spolehlivost klíčovou věcí. Pokud jim aplikace (například CRM) běží na vlastních serverech, musí se starat o jejich chod společnost sama. Zpočátku musí vynaložit náklady na pořízení serveru a pak platit někoho, kdo se bude o běh starat. Pokud se jedná o menší firmu, je takřka jisté, že se nebude investovat do natolik kvalitního hardwaru, u kterého je spolehlivost takřka stoprocentní a nefunkčnost jedné či několika komponent neovlivní funkci celku. Naproti tomu poskytovatelé cloudových řešení často garantují onu stoprocentní spolehlivost, které je dosaženo díky sofistikovaným hardwarovým řešením typu HP CS Matrix, kde výpadek několika komponent nemůže ovlivnit funkčnost celku. Společnost pak tím, že bude využívat cloud získá jednak vysokou spolehlivost a jednak nemusí dokupovat náhrady za nefunkční hardware (například pokud odejde HDD, který se používá k zálohování). Aktualizace a funkčnost SW Pokud se rozhodneme pro využívání služeb cloudu, odpadá nutnost starat se o software a jeho správný chod. Uživatel se nemusí starat o aktualizace a většinou ani o komptabilitu s různými operační systémy. O vše se stará poskytovatel systému. Běžný uživatel Většina aplikací, jež běžný uživatel Internetu využívá, jsou typu Google Docs, úložiště obrázků Picasa atd. K nim se přistupuje přes Internetový prohlížeč a není třeba řešit různé operační systémy. Jelikož je služba cloudová, nemusí se uživatel starat o aktualizace a vždy mu půjde odesílat , i když poskytovatel vymyslí cokoliv nového. Stejně tak, když využívá Google Docs a 2 SLA je zkratka pro Service Level Agreement. Tedy dohoda o úrovni poskytovaných služeb uzavřená mezi dodavatelem a zákazníkem. Zpravidla definuje odpovědnosti, dostupnost služby, rychlost reakce na výpadek atd.

19 12 potřebuje někomu poslat dokument, nemusí se on, ani příjemce starat o to, jestli náhodou nemají různou verzi softwaru, protože přistupují ke službě přes online rozhraní, jež jim vždy nabídne pouze tu nejnovější verzi. Firma Při využívání aplikací z cloudu společnost získá hned několik výhod. Zaprvé firma nemá velké jednorázové náklady při počáteční koupi softwaru a platí si ho jen tak dlouho, jak ho bude potřebovat. Nemusí se starat o případné prodlužování a aplikaci nových licencí. O aplikování updatů a bezpečnostních záplat se stará taktéž dodavatel. I většina firemních aplikací je přístupná přes webové rozhraní, takže nezáleží na zařízení, ze kterého se k němu přistupuje, funguje to kdykoliv. V případě nefunkčnosti se o nápravu postará poskytovatel, takže společnost si nemusí platit nikoho, kdo bude tyto opravy zařizovat. Elasticita Elasticita je základní znak cloud computingu a jedna z jeho největších výhod. Zákazník si může zvolit službu na míru a zaplatí jen za to, co doopravdy chce využívat. Běžný uživatel Obecně se dá říci, že běžný uživatel využívá služby, které jsou zdarma. Zpravidla platí maximálně například za prostor na webových úložištích nebo za možnost jejich využívání. V tomto případě pak spočívá elasticita v tom, že si uživatel zaplatí za přenesená či uložená data. Firma Škálovatelnost přináší do firmy využívající cloud computingu velkou finanční úlevu během celého životního cyklu společnosti. Společnost platí jen za to, co momentálně chce využívat a vše může snadno změnit. V případě náhlé potřeby může například zakoupit větší datový prostor nebo výpočetní výkon a po čase se zase vrátit ke starému stavu, pakliže už nadále extra výkon nepotřebuje. Pro společnost, která čas od času potřebuje extra server (například o Vánocích), ale jinak si bohatě vystačí bez něj, je to velké plus. Nemusí si kupovat hardware, který většinu roku leží ladem a utrácet za něj zbytečně peníze, ale pouze si ho na pár dní zaplatí, nebo si nechá zvýšit výkon stávajícího. Nevýhody pro uživatele Jak už to bývá, každá nová technologie je zpočátku přijímána opatrně a skepticky. Vložit peníze a důvěru do něčeho nového s čím třeba nemám žádné zkušenosti, chce trochu zamyšlení. Zde uvádím několik vlastností cloud computingu, které mnoha zákazníkům nejsou po chuti. Bezpečnost a soukromí Častým argumentem proti využívání cloudu je otázka bezpečnosti a soukromí dat.

20 13 o o Běžný uživatel - V případě jednotlivce, který vlastní privátní a komerčně nezneužitelná data, nehraje tato otázka většinou nikterak velkou roli. Prakticky nikdo se nepozastaví nad tím, že jeho y, jsou fyzicky uloženy na pevných discích poskytovatele jeho ového účtu, a teoreticky je možné, aby si někdo četl jeho poštu. Daleko pravděpodobnější však je, že se k těmto datům někdo dostane po prolomení jeho slabého hesla, a proto bere málokdo (a oprávněně) tuto vadu v potaz. Firma - Svěřit důležitá a citlivá firemní data nějaké jiné společnosti vyžaduje vložit do ní velkou důvěru. Bezpečnost na cloudových službách je na vysoké úrovni, nicméně myšlenka, že stejná disková pole může využívat i někdo od konkurence, dokáže být dosti pádným důvodem, proč cloud computingu nevyužívat, ačkoliv se zpravidla jedná o zbytečné obavy. Tento problém řeší privátní cloudy, kdy společnost získá všechny výhody cloudu a bezpečnostní rizika již prakticky neexistují. Na druhou stranu, oproti cloudům veřejným, jde o značně nákladnější záležitost, kterou si SMB subjekt ne vždy může dovolit. Závislost na připojení k Internetu - Jelikož ke cloudovým službám se přistupuje přes síť Internet, je tedy potřeba, aby jak poskytovatel, tak uživatel měl co možná nejspolehlivější připojení. Běžný uživatel Pokud se běžný uživatel, jež cloud využívá k aktivitám, které neovlivní jeho pracovní výkon, ocitne bez připojení k Internetu, je to sice nepříjemné, ale nedojde k žádné újmě. Firma Firma, jež využívá například cloudové ERP aplikace, má při výpadku konektivity do sítě Internet velký problém, jelikož ho v daný moment nemůže využívat a zaměstnanci bez něj v některých případech nemohou vůbec pracovat. Pakliže by aplikace běžela na jejich serveru v jejich budově, tento problém by nenastal, pouze by se zaměstnanci nedostali na Internet. Takovýmto výpadkům se však dá jednoduše zamezit pořízením záložního připojení, které při této události udrží společnost v provozu, i když třeba s nižší rychlostí připojení. Zda-li je investice do záložního připojení levnější než nevyužívání cloudových služeb, záleží na konkrétní firmě, ale ve většině případů to tak je.

21 14 Závislost na poskytovateli -Poskytovatel se stará jak o aktualizaci software, tak i o chod hardware a je tedy zcela v jeho rukách, zda služba bude fungovat správně. Uživatel nemá možnost zasáhnout, pokud něco nefunguje jak má, což může být mnohdy frustrující. Běžný uživatel Pro běžného uživatele je to spíše výhoda, že se o nic starat nemusí, ale v případě, že něco nefunguje jak má, s tím nic neudělá, krom toho, že může sdělit poskytovateli své připomínky. Firma Poskytovatelé cloudových služeb často garantují až stoprocentní SLA, nicméně je jasné, že v praxi ne vždy vše funguje na 100% tak, jak má. Pakliže se něco přihodí, jediný, kdo může situaci řešit, je poskytovatel. Jde o problém spíše duševního rázu, jelikož se jistě dá počítat s tím, že poskytovatel disponuje stejně dobrými (ne-li lepšími) techniky, než případný zákazník. Nepříjemná je však možnost, že poskytovatel může některou službu přestat poskytovat, nebo se může dostat do finančních problémů, a zákazník pak musí složitě řešit přechod k jinému poskytovateli. Migrace - Přesun na cloud se v některých případech může stát velmi nákladnou záležitostí a to jak z finanční stránky, tak i co se týče času. Často se jen kvůli těmto nákladům vlastně nevyplácí na cloud přejít. Běžný uživatel Přechod na klasické cloudové služby pro běžného uživatele nebývá zpravidla žádný problém a poskytovatelé často nabízejí velmi jednoduché nástroje, které s tímto přechodem výrazně pomohou. Kupříkladu přenesení fotografií na webová alba Picasa, je prakticky plně automatizovaný proces, který od uživatele nevyžaduje žádné technické znalosti. Firma Ačkoliv i poskytovatelé komerčních cloudů nabízejí sofistikované nástroje pro usnadnění migrace na cloud, může tento proces trvat relativně dlouho. Přesun velkého objemu dat a rekonfigurování síťového provozu, bude především u větších společností, které by chtěly do cloudu přejít s nějakou důležitou částí, zřejmě největší svízel. Tato situace ze zřejmých důvodů nevyvstane u nově založených společností.

22 15 Small and Medium Bussiness Malé a střední podniky Protože tuto práci směřuji do segmentu SMB pokusím se v krátkosti popsat také specifika této oblasti. Nejdříve je však vhodné si v krátkosti definovat, čím se SMB vyznačuje a jaké podniky tak můžeme označovat. Definice Malý a střední podnik se určuje podle několika kritérií, která v různých státech liší. V České republice jsou podmínky (dle ministerstva průmyslu a obchodu) následující: Malý a střední podnik Jako malý a střední podnikatel může být klasifikován subjekt, který zaměstnává méně než 250 zaměstnanců a jeho roční obrat nesmí přesáhnout 50 milionů EUR, či jeho bilanční suma rozvahy není vyšší než 43 mil. EUR. Malý podnik Malí podnikatelé jsou vymezeni jakožto podnikatelé, zaměstnávající méně než 50 zaměstnanců s maximálním obratem, či maximální sumou bilanční rozvahy do 10 mil. EUR. Drobný podnik Drobný podnik je vymezen tím, že zaměstnává nejvýše 10 zaměstnanců a jeho roční obrat, či výše bilanční rozvahy nepřesáhne 2 mil. EUR. Charakteristiky SMB Sektor SMB má řadu charakteristik, jež mají jednotlivé firmy společné. Těchto znaků je uvedeno mnoho, některé jsou však dle mě sporné. Proto zde uvádím ty hlavní a jednoznačné: Vysoká pružnost společnosti (elasticita), rychlost odezvy na prakticky veškeré změny. Relativně snadný a rychlý vznik či zánik podniku. Jednodušší organizační struktura. Osobnější přístup k zaměstnancům. Obtížnější (nákladnější) přístup k financím, či znalostem, především při startu společnosti. Nižší zábrany při uvolňování přebytečné pracovní síly. Nižší prostředky na marketing a reklamu. Díky těmto poznatkům si můžeme udělat celkem jasnou představu o tom, jak SMB vypadá. Z charakteristik je vcelku zřejmé, že SMB podniky mohou těžit z využívání cloudových služeb velmi mnoho. Elasticita, kterou se SMB podniky vyznačují je hlavní charakteristikou cloudu. Zatímco cloud elasticitu nabízí, malý a střední podniky takový produkt potřebuje. Na otázkou zda-li je SMB segment lukrativní i pro cloudové poskytovatele, je jednoznačné ano. SMB podniků je v České republice hodně a poptávka po cloudech se v současné době zvyšuje 3. Odpovědné osoby v těchto malých a středních 3 Vycházím ze spolupráce se společností Casablanca, kde je jasně vidět tento trend.

23 firmách si dobře uvědomují finanční výhody, které jim může přechod na cloud přinést. Zaprvé jsou to nižší počáteční náklady, zadruhé odpadá nutnost platit dostatek odborníků v IT oddělení, které se stará o chod serverů, či aplikací. Společnost tak může vydávat více nákladů čistě na svou obchodní činnost a nemusí se starat o svou IT infrastrukturu. Zatímco u velkých firem, jako jsou bankovní instituce, může být přechod (byť třeba jen části technologií) na cloud velmi náročnou záležitostí, u SMB se nejedná o tak složitou situaci, tudíž mají tyto společnosti větší potenciál, co se přechodů na cloud týče. Vývoj počtu aktivních subjektů MSP v ČR v letech Počet MSP - právnické osoby Počet MSP-fyzické osoby Počet MSP celkem Obrázek 7: Vývoj počtu SMB podniků [12]. Podle českého statistického úřadu bylo v k datu 21. prosince 2010 v Česku evidováno malých a středních podniků, což je 99,84% procent veškerých podniků, aktivních v České republice s celkovými výkony ve výši mil. Kč. Ačkoliv celkový počet SMB podniků v roce 2010 meziročně klesl (odůvodnit proč je složité a vysvětlení jsou spíše hypotézy než důkazy), nebyl to pokles nikterak razantní. V budoucnu se čeká opět nárůst subjektů v tomto segmentu, navíc u části z nich se předpokládá růst směrem k velkým firmám. Cloudy vhodné pro SMB subjekty Ačkoliv cloudové služby už z principu nevyžadují, aby si zákazník vybral lokálního dodavatele, je jasné, že většina zákazníků upřednostní společnost, která je česká, nebo má v České republice zastoupení.

24 17 Proto v tomto výčtu není například průkopník cloud computingu Amazon, jelikož nabídka jeho služeb není počeštěna, stejně jako technická podpora, pakliže tedy beru v potaz Amazon jako takový a ne resellerské společnosti. Sjednání podmínek spolupráce či případné řešení potíží je samozřejmě snadnější v rodném jazyce, navíc s komunikací přes Atlantik, či do Indie, přicházejí problémy s časovým posunem. To si velké množství dodavatelů uvědomuje a i v ČR nabízejí cloudové služby a jejich podporu, v českém jazyce. Vybral jsem několik dodavatelů, které by SMB podnik mohl brát v úvahu, vzhledem k renomé a kvalitě služeb a k tomu, co taková firma potřebuje. V této kapitole dále rozdělím tyto dodavatele do třech kategorií a to na velké společnosti, web(data)hostingové poskytovatele a výrobce firemního software. Velké společnosti Spolehnout se na firmu, která má dobré renomé a úspěch na poli IT, se zdá jako dobrý nápad. Zákazník totiž zpravidla ví, jaké věci už společnost dokázala a snadno si zjistí ohlasy na jakýkoliv produkt, který si hodlá pořídit. Proto uvádím cloudové služby právě od takovýchto společností. Microsoft Ačkoliv existuje spousta lidí, kteří mají slovo Microsoft spojeno v negativním smyslu s pojmy jako monopol či moloch, je třeba se dívat na vše objektivně, především pokud hledáme společnost, jejíž služby chceme využívat pro náš větší úspěch. Softwarové produkty Microsoftu jsou obecně nejrozšířenějšími a dá se říct, že každý s nimi přišel do styku a umí je využívat. Je jedno jestli se jedná o kancelářský balík Office či operační systém Windows. Microsoft nabízí velkou spoustu cloudových služeb všech typů od obligátních SaaS jako Office 365 a SharePoint až IaaS produktem Intune, který je navržen na vzdálenou správu počítačů a jejich bezpečnostní dohled. Důvodů, proč si vybrat cloudové řešení zrovna od Microsoftu je relativně hodně. Microsoft je velmi silným hráčem na IT poli, u kterého není třeba se bát krachu či jiných problémů podobného rázu. Na svých stránkách má ke stažení i několik případových studií od společností, kam byl cloud od Microsoftu zaveden a co se tím změnilo, vše je navíc v češtině. Velkým plusem je (jak jsem již výše zmiňoval), že produkty Microsoftu umí používat takřka každý a většinou je schopnost ovládat Office vyžadována u přijímacího pohovoru, tudíž odpadá nutnost zaučování nových zaměstnanců. Navíc, co se týče kvality, je tento kancelářský balík naprosto bezkonkurenční. Příjemné je i to, že spoustu služeb je na zkušební dobu 30 dní bezplatná, a zákazník tak má možnost si službu vyzkoušet. Samostatnou kategorií jsou pak cloudové služby, které jsou k mání naprosto zdarma. Ty, sice na rozdíl od svých placených příbuzných nabízejí menší množství funkcí, nicméně pokud v cloudu potřebujeme občas jen někam uložit soubor, či napsat jednoduchou tabulku, přijde SkyDrive či Office Web Apps rozhodně vhod.

25 18 T-Mobile T-Mobile je korporace, kterou má většina lidí spojenou jen s telekomunikačními službami, ale jak to tak u obdobně velkých společností bývá, angažuje se i v jiných oblastech. Což je dobře, jelikož cloudové služby od T-Mobile jsou, myslím, povedené. V nabídce je pouze jeden typ cloudové služby a to virtuální server, ale zato je jeho pořízení velmi jednoduché a přehledné. Dle mě je nejzajímavější, že uživatel si může vybrat z cca 20ti předpřipravených balíčků s obrazy různých aplikací, díky nimž můžete mít server ihned funkční bez dlouhého konfigurování. Obsah balíčků je různorodý a umožňuje vytvoření například herního serveru na Counter-Strike nebo redakční systém Joomla. Vhod rozhodně přijde možnost naplánovat si periodické akce, jako jsou restarty serveru. Zajímavostí je také účtování chodu serveru po hodinách, což může leckomu přijít vhod, protože odpadá nutnost platit server za běh v nočních hodinách, kdy ho v některých společnostech nikdo nevyužívá. Za registraci zákazník dostane 100Kč kreditu na vyzkoušení možností cloudových serverů. Celkově se dá tento produkt hodnotit kladně a to především díky jednoduchosti. Naopak, jako vadu na kráse vidím to, že servery nemají přidělenou IPv6 adresu, na čemž se ovšem prý momentálně pracuje, takže snad v blízké době bude vše v absolutním pořádku. Google Apps Cloudové služby Google Apps ukazují možnosti SaaS v cloudu v trochu jiném světle. Google Apps jsou pro jednotlivce zdarma v omezené formě a zdarma jsou taktéž pro vzdělávací instituce. Za 4 na měsíc jsou k mání pro firemní uživatele. Za tyto peníze dostane zákazník balíček aplikací pro vytváření a správu dokumentů, webový disk, rezervační systém na zasedací místnosti, auta či jiné firemní zdroje. Aplikací je přehršel a příjemná je například možnost nechat se notifikovat SMS zprávou na nadcházející schůzku, navíc jsou SMS zprávy zasílány zdarma. Asi nejdůležitější součástí Google Apps je obchod Google Apps Marketplace, kde se nachází spousta dalších aplikací, které zákazník může potřebovat. Od CRM systémů a software na správu a řízení projektů až pro profesionální vývojové platformy, navíc i některé produkty třetích stran jsou zdarma. Elasticita u Google Apps spočívá především v tom, že zákazník si vybere, jaké aplikace bude používat, jelikož u relativně velkého množství z nich (včetně Google Apps samotných) není možné platit za den používání, nýbrž je nutné je platit na měsíc. Specifikace produktů Google Apps jsou lokalizovány do češtiny stejně jako jejich uživatelské rozhraní, ale jak se dá čekat, aplikace od třetích stran jsou standardně v anglickém jazyce, což pro někoho může být problém.

26 19 IBM Na rozdíl od výše zmíněných společností, mě zklamalo například IBM. Jedná se o firmu, o které by středně velká společnost, mohla uvažovat jako o dodavateli cloudových služeb. Je však možné, že by spoustu potenciálních zákazníků mohl odradit. Služeb, které v České republice nabízí, není mnoho, jejich popis není počeštěný a specifikace pro český trh taktéž chybí. To je škoda, protože kupříkladu LotusLive je velmi pěkná služba, vhodná například pro obchodní oddělení každé společnosti, která kromě psaní ů umí videokonference s uživateli Skypu atd. Služba IBM Cloud Desktop nemá specifikace dokonce ani v angličtině, což je dle mého názoru ostuda. Kvůli všem informacím je třeba sjednat si schůzku, nebo si zavolat, což je trochu nepohodlné a leckdo si raději informace (alespoň ty základní) nejdříve přečte, než aby trávil čas na schůzce, které pro něj ve výsledku nemusí být vůbec přínosná. Webhostingoví (datahostingoví) poskytovatelé Za poslední cca rok a půl se situace na trhu cloudových technologií v české republice (a samozřejmě i ve světě) změnila a to jak ze strany nabídky, tak i poptávky. Cloud se dostává do povědomí, prakticky každý, kdo se o IT zajímá, ví o čem je řeč, čili se zájem o tyto technologie rapidně zvyšuje. To samozřejmě vědí i společnosti působící v IT byznyse už delší dobu a snaží se proto vyvinout a posléze nabídnout služby, na které by se dala přidat nálepka Cloud. Trend je jasný a ten, kdo by se rozhodl ho ignorovat, nebude mít na růžích ustláno. Pakliže má daná firma dostatek výpočetního výkonu (nejlépe vlastní datatacentrum) a slušné vývojové oddělení (či dostatek financí, aby si vývoj zaplatila), není důvod, proč nezačít na nějaké cloudové službě pracovat. Klasickými příklady těchto společností jsou firmy, které se živily webhostingem a serverhostingem. Díky velkým zkušenostem v daném oboru, silné základně klientů a splněným předpokladům z předešlého odstavce je nabízení cloudových služeb logickým krokem. Vybral jsem opět několik firem z onoho segmentu, které nabízejí produkty vhodné pro malé a střední podniky, kterými se ve své práci zabývám. BigBlueOne Jedná se o český cloudový projekt společnosti Casablanca, která je v česku známá především svým datacentrem. Jelikož se jedná o čistě českou společnost, odpadá starost s komunikačními problémy na jakékoliv úrovni a při podpoře 24/7 se tak není nutno obávat, že ve dvě hodiny v noci, bude zákazník komunikovat se zaměstnancem technické podpory z Indie. BigBlueOne nabízí především virtuální servery, které si zákazník může snadno vytvořit za pomocí jednoduchého konfigurátoru ve třech krocích, kdy je navíc hned zobrazena cena požadovaného serveru. Zákazník má možnost využít sofistikovaného bezpečnostního řešení HP Tipping point, které

27 20 má na rozdíl od běžných firewallů tu výhodu, že pracuje na více ISO/OSI vrstvách. Dále je každou hodinu zákazníkův server replikován a uložen do geograficky odlehlé lokality, čili jsou data v bezpečí i před případnou přírodní katastrofou. Za registraci zákazník dostane 200Kč kredit na vyzkoušení služby. Krom virtuálních serverů nabízí BigBlueOne i zálohovací služby, či archivování dat a jeden SaaS produkt One Solution. Tento produkt je systémem pro sdílení dokumentů, kalendářů, úkolů (tiketů) postavená na řešení VMware Zimbra 8. Škoda je, že tento produkt je dle mého názoru nedostatečně specifikován a na rozdíl od virtuálního serveru ho není možno zdarma vyzkoušet. Co se týče BigBlueOne, tak oceňuji především to, že se na webu tohoto projektu vyskytují informace o tom, jak konkrétně tento cloud funguje, jaké používá technologie a to vše včetně slovníčku pojmů, což určitě mnozí zákazníci ocení. Na druhou stranu jsou ceny BigBlueOne vyšší než u konkurence a v případě, že zákazník hledá nejlevnější dostupné řešení, se nejspíš porozhlédne jinde. Forpsi-cloud Firma Forpsi je jedním z lídrů na poli webhostingu a registrátorů domén. Jako cloud nabízí IaaS virtuální servery a virtuálními síťovými prvky, což je na v rámci českého trhu velmi zajímavý počin, který byl vyvinut ve spolupráci s Aruba Networks. Na rozdíl od většiny konkurentů nenabízí Forpsicloud jen vizualizované servery, ale opravdu je možné vytvořit si celou virtuální infrastrukturu za pomocí jednoduchého počeštěného uživatelského rozhraní Control Panel, navíc s možností jeho případných modifikací. Control Panel totiž využívá GNU/GPL rozhraní Cloud Open Panel, které je dostupné jak v PHP, tak v Javě. Za pomocí tohoto nástroje si můžete svoje virtuální servery snadno spravovat, měnit jejich IP adresy, přidělené prostředky atd. Obrázek 8: Rozhraní Visual Cloud [13]. Co se týče technologií, nikde na jejich stránkách není specifikováno na jakém konkrétním hardware jejich cloud běží, což je pro mě osobně trochu vada, ale každému na této informaci zcela jistě nezáleží. Na virtuální servery je možné nainstalovat velké množství operačních systémů ve spoustě

28 21 verzí, přiřadit HyperVizory jak od Microsoftu tak VMWave vsphere, což uspokojí valnou většinu zákazníků. Celkově se jedná o velmi zajímavý produkt, o kterém se vyplatí uvažovat, pokud zákazník přemýšlí o zčásti (či dokonce plně) virtuální síťové infrastruktuře Nethost Cloudové produkty společnosti Nethost běží na jejich vlastní platformě zvané Nlooud, která už na první pohled vypadá velmi zajímavě. Nethost nabízí například cloud aplikační hosting, tedy platformu, na které můžou běžet jiné cloudové SaaS produkty, což byla určitá mezera na trhu, kterou se zřejmě Nethost rozhodl vyplnit. Specifické pro tuto službu je hlavně účtování využívaných prostředků po hodině, což může spolu s použitím vyladěného load-balanceru ušetřit mnoho peněz. Obrázek 9: Znázornění rozložení zátěže v clusteru u privátního cloudu [14]. Líbí se mi i jejich vlastní privátní cloud (i když by se dal lépe kategorizovat jako hybridní), který opět pracuje s Nethostem vyvinutými technologiemi. Nejdůležitější je NLOOUD Adaptive Container, který slouží k optimalizaci zátěže na pronajatém clusteru a na rozdíl od běžných balancerů dokáže rozkládat zátěž mnohem efektivněji a ve větším měřítku. V neposlední řadě jsou v nabídce virtuální servery, o kterých se nás společnost snaží přesvědčit, že jsou jiné a lepší než konkurence. Mě nepřesvědčili, ale na tom není nic špatného, z auta člověk helikoptéru prostě neudělá. Web4U Na rozdíl od předchozích třech společností nenabízí cloudové virtuální servery, což mě trochu překvapilo, ale spíše příjemně. Ačkoliv to nikde není přímo napsané, je zřejmé, že Web4U je (co se týče cloudových služeb) reseller řešení od Microsoftu. Nabízí Cloud ASP.NET Webhosting, což je PaaS s přímou integrací WebMatrix (prostředí pro vývoj ASP.NET aplikací), Visual Studio a několika frameworky. Tato PaaS je vhodná i pro vývoj cloudových SaaS aplikací. Vše běží na technologiích od Microsoftu (Hyper-V Cloud, SQL Server 2008).

29 22 S technologiemi Microsoftu nabízejí zákazníkům ještě druhou cloudovou službu a to privátní cloud postavený na Windows Server 2008 R2, na který však není vázaný a v rámci daného cloudu je možné mít i servery s oblíbenými operačními systémy CentOS, či SuSe. Cluster, na kterém tento server běží, se spravuje pomocí nástroje System Center, který má být jednoduchý a uživatelsky velmi přívětivý, obsahuje i modul, který má na starosti bezobslužnou instalaci a konfiguraci jak jednotlivých serverů, tak i celých aplikací. Ten je nazvaný App Controller a jedná se vlastně o rozhraní, komunikující mezi datacentrem a koncovým uživatelem. Schéma funkčnosti této služby je znázorněno na obrázku 10. Obrázek 10: Proces zpracování požadavků v privátním cloudu [15]. Vývojáři firemního software Další typickou skupinou společností, které přicházejí se svými vlastními cloudovými službami, které jsou vhodné pro SMB subjekt, jsou vývojáři firemního software. Mít ve firmě nasazen CRM systém je jedna věc, ale další je nutnost starat se o server, na kterém běží a platit ho. Stejně tak je často nezbytné najmout si vývojáře (nebo je ve firmě mít) na integraci s dalšími systémy (například ticketovací systém ) a vývojem nestandardních modulů dle požadavků dané společnosti. Zatímco s integrací a vývojem se toho moc dělat nedá, samotné CRM systém je možné přesunout do cloudu, aniž by to cokoliv ovlivnilo.

30 23 Abra software ABRA je předním vývojářem firemního software v České republice se širokou základnou klientů. Logickým krokem tedy bylo začít poskytovat své produkty coby cloudovou službu, aby nepřišla o zákazníky. Za 800 korun měsíčně na jednoho uživatele je tak možné využívat cloudovou verzi Abry s moduly dle potřeb zákazníka. Garantovaná je 99,9% dostupnost a 24/7 technická podpora. Využívání tohoto systému v cloudu na první pohled vyjde dráž, nicméně vzhledem k úsporám na hardware, IT a energiích se velmi často vyplatí. CRM od Abra software je evergreenem v českých společnostech a u jejich produktu si prakticky není na co stěžovat. Jestli se však hodí nasadit cloudové nebo on-premise řešení záleží na konkrétním zákazníkovi, mne bohužel obchodní oddělení Abra software na mou žádost o nacenění hypotetického řešení neposlali, čili nemohu soudit. Algocloud Příkladem toho, že do cloudu se vrhá prakticky každá společnost, je méně známá firma Algotech, která se chlubí velkým množstvím spokojených zákazníků z celé střední a východní Evropy. Zabývá se vývojem prakticky všechny typů firemního software od Bussiness Inteligence po software pro technickou podporu a momentálně vše nabízí i jako cloudovou službu. Z nabízených služeb se mi líbí především možnost dedikovat systém pro jednoho zákazníka, což je příjemné pro potenciální zákazníky, kteří mají starost o bezpečnost. Ohledně bezpečnosti jejich řešení je na jejich webu informací dostatek, například to, že jejich datacentrum je zabezpečené na úrovni PCI DSS (Payment Card Industry Data Security Standard). Bohužel ale nikde není uvedeno, zdali vše běží jen v tomto jejich vlastním datacentru ani specifikace technologií, na kterých jejich cloud funguje. Krom svých produktů ještě pořádají workshopy (poslední byl 26.3 a toho jsem se bohužel nemohl zúčastnit) se zaměřené na cloudovou osvětu. SoftwareHosting Zajímavým projektem je SoftwareHosting, za kterým stojí společnost Sprinx Systems, další z českých vývojářů CRM systémů, které však slaví úspěch i v zahraničí. Jak je již z názvu zřejmé jedná se o hostování softwaru, aby ho koncový uživatel mohl využívat coby cloudovou službu. Sprinx Systems na tomto produktu spolupracují s řadou dalších společností a je tedy možné v cloudu využívat velmi různorodé produkty od Heliosu po účetnictví Pohoda. S pomocí jednoduchého konfigurátoru si případný zákazník může zjistit případnou cenu vybraného řešení. Osobně se mi tento projekt velmi zamlouvá a věřím, že portfolio hostovaného software se bude nadále rozrůstat.