1/ Veřejnosprávní kontrola

Transkript

1 MĚSÍČNÍK SVAZU MĚST A OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY INFORMAČNÍ SERVIS 20. ROČNÍK 1/ smocr@smocr.cz Z OBSAHU: Chyběly tři hlasy Nový zákon o sázkových hrách Veřejnosprávní kontrola Účetnictví pohledem auditora Veřejná služba v roce 2012 Vážené kolegyně a kolegové, jaký asi bude ten nový rok? To je otázka, která jistě netrápí jen nás, ale i obyvatele našich obcí a měst. Rozhodně bude znamenat více práce jak pro nás, tak i pro zaměstnance našich obcí a měst. Nové účtování, jak je u nás zvykem, schválené na poslední chvíli, se nám sice nepodařilo posunout o rok pro všechny, ale alespoň pro obce do 3000 obyvatel a pro naše příspěvkové organizace. Neustávají ani stálé snahy státu co nejvíce povinností přesunout na obce III. typu, aniž by to měly řádně zaplaceno. Přesun jednotlivých agend podle názoru Svazu odporuje vládním prohlášením o přiblížení státní správy občanům. I proto bude Svaz hájit zachování veřejné správy v území nejen na obecní úrovni, ale i na úrovni pošt, Policie ČR, záchranného systému, zdravotnictví a v dalších oblastech. Nakonec jsem si nechal to nejdůležitější, tedy finance. Ano i v roce 2012 budeme muset šetřit přes to, že stát zvýšil sazbu DPH a tedy i naše výdaje. Rozhodující pro Svaz je však projednání a schválení novely zákona o RUD v prvním pololetí roku 2012, tak aby začal platit od 1. ledna Naštěstí již existuje shoda na novém kritériu (počet žáku ZŠ a MŠ) a také shoda, že nejvíce je třeba pomoci obcím s počtem obyvatel mezi tisíci a deseti tisíci. Svaz zde prosazuje také tzv. existenční minimum pro obce, a to ve výši 7800 Kč na obyvatele a rok, které má zajistit určitý příjem i obcím, jež mají prostě smůlu a při nastavení koeficientů mají příjem hluboko pod průměrem. Věříme, že rovněž u obcí do tří set obyvatel, resp. 4 největších obcí, bude nalezen přijatelný kompromis a obcím na dně U křivky se skutečně pomůže a nedopadne to jako obvykle, že se něco slíbí a po krajských volbách se na vše zapomene. Závěrem mi dovolte, abych Vám popřál do nového roku 2012 pevné nervy, elán při správě Vaší obce a také to nejdůležitější, tedy zdraví. Dan Jiránek předseda SMO ČR V roce 2011 se nám i díky aktivitě některých obcí podařilo dosáhnout podstatného úspěchu při boji s hazardem. Ústavní soud potvrdil právo obcí regulovat hazard na jejich území a senát umožnil, aby o rozdělení peněz z hazardu nerozhodovaly samy společnosti provozující hazard, ale obce a stát. Také nová úprava loterií z dílny ministerstva financí bude díky vyjednávání Svazu i nadále obsahovat právo obcí regulovat hazard obecně závaznými vyhláškami. Předpokládáme, že zákonodárci tak potvrzují svou vůli ponechat tuto pravomoc obcím natrvalo.

2 Z EVROPSKÉHO PARLAMENTU Aktuality ve zkratce SPOLEČNÝ NÁVRH V RÁMCI ROZPOČTOVÉHO PROCESU PRO ROK 2012 V závěru roku jsme v Evropském parlamentu jednali o společném návrhu v rámci rozpočtového procesu pro rok Nalezení shody nad návrhem rozpočtu nebylo v letošním roce vůbec jednoduché a víme, že výsledný kompromis byl v Radě přijat křehkou většinou. Celkové výdaje ve výši o něco málo více než 129 miliard euro, které znamenají nárůst o 1,86 %, podle mého názoru odráží konsolidační úsilí členských států na národní úrovni i realitu ekonomické situace, v níž se dnes evropský kontinent nachází. Zjednodušeně řečeno, evropské výdaje se v době krize daří udržet na uzdě a pod hranicí očekávané inflace. Pro mě osobně jako koordinátora naší skupiny EKR ve Výboru pro regionální rozvoj bylo, je a i nadále bude hlavní prioritou při rozhodování o rozpočtu pro rok 2012 zajištění dostatečného množství prostředků pro soudržnost, aby bylo možné dostát všem závazkům z minulých let. Je proto pro nás zásadní, že součástí dohody o rozpočtu je i silná společná vůle k platbám, která by v případě nutnosti zajistila dostatečné prostředky pro oblast politiky soudržnosti. Ing. Oldřich Vlasák místopředseda Svazu pro mezinárodní vztahy poslanec Evropského parlamentu Kulatý stůl k budoucnosti rozvoje venkova 2. prosinec 2011, Praha Ministerstvo zemědělství připravilo pozici k návrhu nařízení na podporu rozvoje venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. K projednání pozice si nový ministr zemědělství pozval ke kulatému stolu zástupce zemědělců a venkova. Na jednání zaznělo mnoho připomínek, které se týkaly jak podpory přímo do zemědělství, tak mnohých problémů obcí na venkově. Svaz se zásadně postavil proti tomu, že rozvoj venkova pozice vůbec neřeší a že jde zcela na úkor rozvoje zemědělského sektoru. Po intervenci Svazu a zaslání připomínek ministerstvo zemědělství pozici upravilo a více zohlednilo požadavky na stabilizaci a rozvoj venkovských oblastí ve smyslu poskytování veřejných služeb občanům na venkově. V této chvíli však zůstává nejdůležitější vnitrostátní debata o rozdělení prostředků uvnitř budoucího Programu rozvoje venkova. Svaz požaduje, aby intervence byly založeny na strategickém přístupu zohledňujícím potřeby ČR tak, aby byl brán v potaz venkov v celé jeho šíři, nejen jeho zemědělská část. Předseda Svazu proto také inicioval setkání s ministrem zemědělství Petrem Bendlem. Dojde k redukci policistů na obvodních odděleních? 5. prosinec 2011, Praha Města a obce negativně vnímají nedostatek policistů v přímém výkonu. Svaz proto inicioval jednání s ministrem vnitra Janem Kubicem a jeho spolupracovníky, kterého se za Svaz zúčastnili Dan Jiránek a Jaromír Jech. Zástupci ministerstva konstatovali, že k redukci policistů určitě dojde, avšak pouze na centrální úrovni. V nejbližší době bude realizována změna organizační struktury Policejního prezidia a poté budou reorganizována krajská centra. Úspory, které tímto opatřením vzniknou, budou prioritně investovány do přímého výkonu služby. Interní analýza ministerstva potvrdila, že ke snižování počtu policistů v terénu nedochází a základní výkon služby je na stejné úrovni jako v roce Ani k omezování služby do budoucna nedostaly krajské útvary Policie ČR žádný pokyn. Otázkou je, zda mají krajské útvary na provoz dostatek financí. Pokud mít nebudou, budou nuceny vytvořit levnější strukturu (policejní stanice). Při setkání se hovořilo také o zavedení elektronických občanských průkazů. Prostřednictvím MV byla obcím zaslána nabídka firmy Atos, dle komise KISMO finančně poněkud náročná. Obce potřebují najít levnější variantu financování odpovídajícího vybavení potřebného pracoviště pro vydávání občanských průkazů. Základním předpokladem podle ministerstva je operační systém Windows XP. Vypořádání historického majetku církví: poslední dějství? 7. prosinec 2011, Praha Konference s tímto podtitulem se konala na půdě Vysoké školy CEVRO Institut a zúčastnila se jí celá řada odborníků, především zástupci ministerstva kultury, představitelé církví i samospráv, odborníci z Ústavního soudu ČR, ale také studenti a řada novinářů. Ivana Janů, soudkyně Ústavního soudu ČR, seznámila v úvodu konference účastníky s judikaturou Ústavního soudu v oblasti církevních restitucí. Upozornila zejména na poslední nález sp. zn. Pl. ÚS 9/07 ze dne 1. července 2010, kterým soud částečně vyhověl stížnosti skupiny senátorů, kteří za podpory Svazu chtěli dosáhnout zrušení tzv. blokačního ustanovení 29 v zákoně o půdě. Ke zrušení ustanovení Zpravodaj Svazu měst a obcí ČR Vychází v nákladu 2830 ks zdarma. Vydává SMO ČR. Kancelář: Kongresové centrum Praha, ul. 5. května 1640/65, Praha 4, tel.: , fax: , smocr@smocr.cz. ID datové schránky: 5fkgwn3 Za zpracování a obsahovou náplň odpovídá Mgr. Lenka Zgrajová. DTP: Grafické studio J&S. Uzávěrka tohoto čísla MK ČR E informační servis č. 1/2012 strana 2

3 nedošlo, nicméně Ústavní soud konstatoval, že dlouhodobá nečinnost Parlamentu ČR, která spočívá v nepřijetí zákona, na nějž toto ustanovení odkazuje, je protiústavní. Na vystoupení soudkyně navázala Pavla Bendová, ředitelka odboru církví ministerstva kultury, která stručně představila současný návrh zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi a náboženskými společnosti. Zmínila se také o všech dosavadních pokusech o toto vyrovnání. Představitelé církví pak jednoznačně tento návrh zákona podpořili. Zároveň však upozornili, že pokud při projednávání v Poslanecké sněmovně dojde k zásadním zásahům do textu zákona, nebudou pak církve schopny garantovat uzavírání dohod o převodech nabytých pozemků. Seminář ke zjednodušování procesů pro příjemce evropských fondů 8. prosinec 2011, Praha Ministerstvo pro místní rozvoj ve snaze nastavit systém implementace evropských fondů po roce 2013 lépe pro potřeby příjemců realizuje rozsáhlý projekt zaměřený na zjednodušení v oblasti přípravy, realizace i kontroly projektů financovaných z dotací EU. Soustředí se na problémy, které vyplývají z české legislativy (následně by mělo dojít k její úpravě) a z nastavení systému samotného (zjednodušení projektového cyklu). Ministerstvo se pustilo i do nelehkého úkolu shromáždit podněty přímo od příjemců formou dotazníku vyplňovaného online; návratnost dotazníku překvapila samotné zpracovatele, protože přesáhla 3 tisíce dotazníků (tj. 20 % návratnost od příjemců dotací). Dotazník byl určen i pro zástupce řídicích orgánů. Dotazníkové šetření zjistilo, že na systém samotný už si příjemci zvykli a uzpůsobili se mu. Nicméně zásadní problémy přetrvávají zejména u realizace projektů. Ať už se jedná o náročnost projektového cyklu, změny na straně poskytovatele v průběhu realizace operačního programu, problémy jsou s předfinancováním projektů nebo s výběrovými řízeními. Pravidla též nepočítají se změnou podmínek v průběhu realizace projektu a neexistuje nic jiného, než 100% realizovaný projekt nicméně ne vždy je možné vše na 100 % splnit. Další stížnosti se týkaly nerovných podmínek u různých typů žadatelů, rozdílného výkladu podmínek výzev, netransparentnosti hodnocení, neprofesionality hodnotitelů a jejich bezprecedentní zasahování do projektu (např. seškrtáním rozpočtu, co ve výsledku příjemci zásadně ztěžuje naplnění indikátorů, které si v projektu stanovil) atp. Důležité se zdají lidské zdroje ať už kontinuita a vzdělanost zástupců řídicích orgánů, nebo na straně příjemců. Semináře se za Svaz zúčastnila Eva Srnová. Vzhledem k velkému zájmu a důležitosti tématu se ministerstvo rozhodlo realizovat ještě jeden seminář dne 11. ledna 2011 (obracet se lze na tomas.novotny@mmr.cz). Jakékoli výhrady vůči složitosti systému a další podněty ke zjednodušení lze taktéž psát na priprava2014+@mmr.cz. Jak postupuje projednávání novely zákona o ochraně půdního fondu? Novela zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu je aktuálně ve fázi po projednání ve vnějším připomínkovém řízení a vypořádání části zásadních připomínek. Na ministerstvu životního prostředí proběhlo 1. prosince 2011 druhé vypořádací jednání týkající se skupiny zásadních připomínek k výjimkám z odvodů Vozy Škoda pro členy Svazu se slevou! za zábor zemědělské půdy, kde Svaz požadoval, aby se odvody za trvale odnímanou zemědělskou půdu nepředepisovaly u staveb umisťovaných v průmyslových zónách o rozloze nad 0,5 ha a ostatních ploch pro realizaci veřejně prospěšných staveb financovaných z veřejných rozpočtů či zdrojů a současně vymezených platnou územně plánovací dokumentací ke dni nebo platným územním rozhodnutím. MŽP v reakci na tyto a obdobné připomínky, např. ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva dopravy, nabídlo jako řešení dočasné snížení odvodů do konce roku 2016 na polovinu základní sazby u vyjmenovaných strategických průmyslových zón. S tímto jsme ani my, ani ostatní resorty nemohli souhlasit. MŽP tedy bude dále jednat a pokusí se dosáhnout kompromisního řešení na úrovni náměstků, resp. za Svaz jeho předsedy. Svaz tímto sleduje zejména naplnění usnesení XIV. Sněmu z května letošního roku - zavedení výjimek pro veřejně prospěšné stavby vyžadované veřejným zájmem. Na předvánočním setkání starostů podepsal předseda Svazu Dan Jiránek dohodu o vzájemné spolupráci se společností Škoda Auto, a. s., na další dva roky. Členové Svazu tak mají další dva roky možnost nakupovat u smluvních prodejců obchodní sítě této společnosti motorová vozidla značky Škoda za zvýhodněných podmínek, tzn. se slevou z doporučené prodejní ceny, a to v minimální výši pro značku Škoda Citigo 9 %, pro značku Škoda Fabia 9 %, pro značku Škoda Roomster 9 %, pro značku Škoda Yeti 11 %, Škoda Octavia 11 % a Škoda Superb 13 %. Konkrétní výše slevy je závislá na celkovém počtu dodaných motorových vozidel dané značky, období, za něž budou vozy dodány, a případně i za dalších podmínek ze strany obchodníka. Smluvní prodejce obchodní sítě společnosti Škoda Auto bude po zástupci člena Svazu požadovat potvrzení o členství ve Svazu, které na základě žádosti vystaví Kancelář Svazu. Podmínkou pro vystavení potvrzení je uhrazení členského příspěvku za daný kalendářní rok. informační servis č. 1/2012 strana 3

4 Informujeme Podpora obcí na dně U-křivky zamítnuta, chyběly tři hlasy Tři hlasy chyběly k podpoře návrhu, který měl více než osmi stovkám obcí s nejnižšími daňovými příjmy zajistit jednorázovou finanční podporu. Pro návrh hlasovali pouze poslanci ČSSD, KSČM, část poslanců ODS a část nezařazených. Ptejme (ptejte) se poslanců, jak hlasovali a proč. První ze závěrů letošní XIV. celostátní finanční konference má podobu žádosti určené poslancům všech politických stran, aby podpořili požadavek Svazu na jednorázové posílení rozpočtů obcí s nejnižšími daňovými příjmy na obyvatele v roce V této souvislosti rovněž předseda Svazu oslovil poslance. Konečný poslanecký návrh vznikl ve spolupráci se Svazem a po technické stránce byl konzultován s ministerstvem financí. Předkladatel Vladislav Vilímec (ODS) jej nejprve připravil pro Rozpočtový výbor. Na konci listopadu nebyl přijat s odůvodněním, že nebyl koaličně projednán. Ponechme na posouzení každého starosty kvalitu argumentu s návrhem věcně souhlasím, ale musíme se o něm bavit v koalici. Poslanec Vilímec na prosbu Svazu, především pak představitelů obcí II. typu, načetl návrh v plénu, kde mj. uvedl: Jedná se v zásadě o obce s počtem obyvatel od tisíce do deseti tisíc obyvatel, kde jsou ony propady objektivně největší. Tento stav by měl být, a já pevně věřím, že bude, napraven až přijetím novely zákona o rozpočtovém určení daní, jehož účinnost se ale předpokládá až k 1. lednu V roce 2012 tedy nedojde ke změně rozpočtového určení daní a při uvažovaném dopadu dalších legislativních opatření budou daňové výnosy těchto obcí velmi vzdálené průměrným hodnotám. Pouze rekapituluji, že původním záměrem Svazu měst a obcí ČR bylo v roce 2012 dorovnání daňových výnosů do úrovně 7800 korun daňových výnosů v přepočtu na jednoho obyvatele. To by však vyžadovalo vyčlenit částku přesahující minimálně 1 mld. korun. I plná kompenzace do úrovně nakonec zvolené 7000 korun na jednoho obyvatele by vyžadovala částku převyšující 600 mil. korun. Kompenzace by se týkala 862 obcí, z tabulky na následující straně lze vyčíst, kolik z nich by dostalo více než jeden milion korun. U většiny pak šlo o statisíce. Svaz se jako nepolitická organizace snaží spolupracovat se všemi poslanci a hájit zájmy obcí za pomoci odbornosti, nikoliv politického zjednodušování. Výsledek hlasování však bohužel dokládá, že financová- V roce 2012 obce nemohou počítat s novým rozpočtovým určením daňových výnosů. Pozměňovací návrh tedy alespoň částečně kompenzoval výnosy těch obcí, které mají vinou propočtového algoritmu nejnižší daňové výnosy na obyvatele. Velkým zklamáním pro mě byl především postoj poslanců ze sdružení starostů a nezávislých. Do poslední chvíle jsme se snažili přesvědčit TOP 09 k přijetí tohoto návrhu. Dočkali jsme se pouze úsměvného obvinění z populistického kroku. Poslanci TOP 09 a STAN udělali zjevnou a těžko omluvitelnou chybu. Snad osud tohoto návrhu přiměje ministerstvo financí zapracovat v očekávané revizi státního rozpočtu tento či podobný návrh přímo do vládního materiálu, konstatuje poslanec Vladislav Vilímec. ní obcí se stalo příliš politickým tématem, že zájmy obcí se staly druhořadými. Sdělení hnutí Starostové a nezávislí k pozměňovacímu návrhu o tom jasně vypovídá. Nezbývá než respektovat postoj každého poslance, nicméně záznam o hlasování nelze označit jinak než za tabuli prozření. Ing. Jaroslava Kypetová, Ph.D. legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu Jak hlasovali poslanci jednotlivých politických stran ANO NE Nepřihlášeni Omluveni Zdrželi se ČSSD ODS TOP 09-STAN KSČM VV Nezařazení Je opravdu přinejmenším překvapivé, že pro návrh, který by pomohl obcím na dně U-křivky, nezvedl ruku ani jeden poslanec ze strany Starostové. PROČ? Pozn. Poslanec Petr Skokan (VV) požádal dne 20. prosince 2011 na jednání PS o opravu svého hlasování ve stenografickém záznamu. Hlasoval pro, avšak v protokolu je u jeho jména uvedeno proti. informační servis č. 1/2012 strana 4

5 Obce, které by získaly více než 1 mil. Kč, kdyby... Kraj Okres Název Počet obyvatel tis. Kč Středočeský Beroun Zdice Středočeský Kolín Pečky Středočeský Kutná Hora Zruč nad Sázavou Středočeský Mladá Boleslav Bakov nad Jizerou Středočeský Mladá Boleslav Kosmonosy Středočeský Praha-západ Rudná Středočeský Rakovník Nové Strašecí Jihočeský Český Krumlov Velešín Plzeňský Domažlice Holýšov Plzeňský Plzeň-sever Horní Bříza Plzeňský Plzeň-sever Třemošná Karlovarský Karlovy Vary Nová Role Karlovarský Sokolov Kynšperk nad Ohří Ústecký Děčín Benešov nad Ploučnicí Ústecký Děčín Jiříkov Ústecký Most Meziboří Ústecký Ústí nad Labem Chlumec Liberecký Česká Lípa Kamenický Šenov Královéhradecký Náchod Česká Skalice Královéhradecký Trutnov Hostinné Pardubický Chrudim Heřmanův Městec Pardubický Ústí nad Orlicí Jablonné nad Orlicí Vysočina Třebíč Náměšť nad Oslavou Jihomoravský Blansko Adamov Jihomoravský Brno-venkov Modřice Jihomoravský Brno-venkov Zbýšov Jihomoravský Hodonín Ratíškovice Zlínský Kroměříž Chropyně Moravskoslezský Frýdek-Místek Brušperk Moravskoslezský Frýdek-Místek Bystřice Moravskoslezský Frýdek-Místek Paskov Moravskoslezský Karviná Albrechtice Moravskoslezský Karviná Dětmarovice Moravskoslezský Karviná Dolní Lutyně Moravskoslezský Karviná Horní Suchá Moravskoslezský Karviná Petrovice u Karviné Moravskoslezský Opava Bolatice Moravskoslezský Opava Dolní Benešov Moravskoslezský Opava Ludgeřovice Moravskoslezský Ostrava-město Klimkovice Vnitro mění koncept KIVS projekt internetu na úřadech bude přerušen Nový náměstek ministra vnitra Šmerda pokračuje v razantních krocích týkajících se projektu Komunikační infrastruktury veřejné správy (KIVS). Vnitro se chystá příští rok projekt KIVS přerušit a nechat uživatele, tedy ministerstva a úřady, aby si služby po přechodnou dobu objednávali sami. V úvahu připadá i zrušení celého sedmimiliardového tendru na nákup ICT služeb. Roční přerušení by mělo vypadat následovně. Současné kontrakty vyprší 28. března 2012, do té doby si budou muset ministerstva a úřady samy vybrat dodavatele datových služeb, především připojení k internetu a volání přes pevnou linku. MV ČR pro tento účel připraví informační a metodické podklady, aby úřady věděly, jak po následující rok postupo- vat. Na základě chystaného usnesení vlády by vnitro mělo do 31. ledna 2012 připravit podmínky propojení infrastruktury poskytovatelů služeb elektronických komunikací s infrastrukturou Centrálního místa služeb tak, aby poskytovatelé služeb splňující tyto podmínky mohli poskytovat subjektům veřejné správy datové a hlasové služby KIVS. Materiál se změnou Koncepce rozvoje KIVS se v současné době nachází ve zkráceném připomínkovém řízení a je snahou, aby se hned na prvním jednání vlády po Novém roce projednávalo roční přechodné období nákupu služeb KIVS samotnými odběrateli, nikoli centrálně. Mnoho úřadů však neutěšený stav KIVS pozorně sleduje delší dobu a na vybraných úřadech už začala být realizována opatření na zajištění ICT a hlasových služeb. V informačním systému o veřejných zakázkách se již několik měsíců objevují tendry na zajištění hlasových služeb na vybraných úřadech. Ing. Naďa Richterová členka Komise pro informatiku informační servis č. 1/2012 strana 5

6 Nový zákon o sázkových hrách převezme zdanění nastavené JIMem V rámci vypořádání připomínek k novému zákonu o sázkových hrách potvrdil předkladatel záměr převzít úpravu dohodnutou v rámci zákona souvisejícího se zřízením jednoho inkasního místa. Původní snaha o různou úroveň zdanění hazardu a změna procent sdílení ustoupila dohodnutému kompromisu. JIM byl nakonec pod č. 458/2011 Sb. publikován ve Sbírce zákonů poslední pracovní den roku 2011, změna zákona o loteriích je přitom účinná hned od 1. ledna Také dnešní správní poplatky (povolení na 3, 6 nebo 12 měsíců), které měly spíše charakter daní, se ruší. Zůstává pouze správní poplatek při přijetí žádosti o vydání povolení k provozování loterie nebo jiné podobné hry ve výši 5 tisíc Kč a správní poplatek při změně povolení ve výši 3 tisíc Kč. Řízení zahájená před účinností novely v rámci jednoho inkasního místa se dokončí podle stávající úpravy, bez ohledu na den splatnosti poplatku. Zdanění hazardu je horkým tématem posledních týdnů. Poslanecká sněmovna vládní návrh změn zákonů souvisejících se zřízením jednotného inkasního místa při svém projednávání díky smršti pozměňovacích návrhů nakonec schválila v podobě, která vzbuzovala v obcích a městech zklamání. Dělením výnosu na třetiny byly uspokojeny potřeby neziskových organizací a sportovců, nejasný systém však skýtal možnost přerozdělování jedné třetiny odvodu loterními společnostmi. Do nepřehledné situace zasáhl s pomocnou rukou Senát. Senátoři při projednávání ve výborech přijali pozměňovací návrhy ke zdanění hazardu, které upravily dělení odvodů z hazardu dle původní koaliční dohody odvod z výherních hracích přístrojů a jiných technických zařízení bude dělen v poměru 80 % pro obce a 20 % pro stát. Ostatní dílčí daně pak budou z 30 % příjmem obcí a ze 70 % příjmem státu. Vyřešen byl i problém s účinností první odvodové období bylo zkráceno pro případ, že by zákon nabyl účinnosti až v průběhu roku 2012, což se nakonec naštěstí nestalo. Poslanecká sněmovna nakonec přijala tento zákon ve znění pozměňovacích návrhů přijatých Senátem, 27. prosince 2011 ho podepsal prezident, 30. prosince 2011 vyšel ve Sbírce zákonů. Závod s časem, který se pro tuto novelu stal charakteristickým, se dočkal konce. Zdánlivě tak zvítězila odpovědnost zákonodárců nad politickým hašteřením, praktické otázky ohledně zdanění hazardu však i nadále zůstávají viz dále. Příští rok provozovatelé ještě rozdělují, poplatky končí Z přechodných ustanovení návrhu zdanění vyplývá, že odvod z části výtěžku za rok 2011 bude v příštím roce stále rozdělován loterními společnostmi. V průběhu roku 2012 by pak mělo docházet k prvním zálohovým platbám podle nového systému. V žádném případě však nelze přenášet povinnost financování sportovních, kulturních a jiných aktivit na obce nad rámec činností zastupitelstvem dlouhodobě podporovaných. Svaz několikrát upozornil, že právě obce a města již dnes zajišťují významnější (a efektivnější) podporu pro sportovní, kulturní a další neziskové organizace. Novelou zákona došlo ke zrušení místního poplatku. Od 1. ledna 2012 jej tedy obce nemohou vybírat, náhradou má být v novele schválená pevná dílčí část odvodu ve výši 55 Kč z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení. Jak odhadnout příjem Správu odvodů ze všech přístrojů budou nově vykonávat finanční úřady. Není zcela zřejmé, jaká se předpokládá součinnost mezi obecními a finančními úřady. Již z daňového řádu vyplývá povinnost správce daně sdělovat příjemci výnosu určitý okruh informací (viz 257 odst. 4). Svaz však usiluje o to, aby finanční úřady měly povinnost poskytovat např. čtvrtletní přehledy všech povolených přístrojů pro možnost kontroly pevné části odvodu ve výši 55 Kč. Zatím není zřejmé, zda a jak může obec odhadnout svůj podíl na průměrném počtu povolených přístrojů a zařízení jednotlivým poplatníkům na celém území státu. Poměrový ukazatel se může měnit každé čtvrtletí v závislosti na počtu povolených, resp. nepovolených zařízení v dalších více než šesti tisících obcí. Svaz bude požadovat stanovení účinné metodické podpory ze strany finančních úřadů. Zálohový systém, který Svaz požadoval jako kompenzaci za zrušené místní a správní poplatky, s sebou bohužel nese riziko vyrovnání a vratek, s čímž obce mají zkušenost již z daní z příjmů. Zde je třeba uvažovat o systému varování v případě, že významný provozovatel např. ukončí svoji činnost. Obecně závazné vyhlášky zůstanou zachovány i v nové úpravě Ministerstvo financí v novém zákoně o sázkových hrách původně plánovalo změnu role obcí v rámci regulace hazardu na jejich území. V původním návrhu tohoto zákona totiž ministerstvo vůbec nepočítalo s možností obcí vydávat obecně závazné vyhlášky k regulaci hazardu, namísto toho stanovilo obec dotčeným orgánem v povolovacím řízení a umožnilo jí vydávat tzv. závazné stanovisko v samostatné působnosti. Návaznost na správ- informační servis č. 1/2012 strana 6

7 ní řízení a další aplikační nejasnosti vedly k tomu, že ministerstvo díky tlaku připomínkových míst od této myšlenky ustoupilo. I dle nové právní úpravy sázkových her, která by měla být účinná od roku 2013, tak budou mít obce možnost vydat obecně závaznou vyhlášku a jejím prostřednictvím účinně regulovat hazard v území. Dle zástupců ministerstva bude do nového zákona přeneseno zmocnění k vydávání OZV tak, jak je obsaženo ve stávajícím zákoně ve znění Farského novely (tedy i s možností úplného zákazu). Oprávnění vydávat obecně závazné vyhlášky podle ustanovení 10 písm. a) zákona o obcích nebude novým zákonem dotčeno. Pravomoc vydávat vyhlášky a regulovat hazard na území obce s sebou však nese také některé vedlejší důsledky. Proto ministerstvo v novém zákoně výslovně upravilo zánik povolení o umístění hry (tzv. umístění VHP, VLT a dalších technických herních zařízení) v návaznosti na vydání obecně závazné vyhlášky obce. Pokud tedy obec vyhlášku podle nového zákona vydá, pak dojde automaticky k zániku povolení, která jsou touto vyhláškou dotčena, ale až po 12 měsících od vydání vyhlášky. Tímto opatřením by se mělo předcházet situaci, kdy by některé obce libovolně často měnily obecně závazné vyhlášky a tím i místa, kde lze či nelze hazard provozovat. Přes negativní dopady hazardu je dle našeho názoru třeba respektovat podnikatelská práva provozovatelů, neboť pokud investují do legálně provozované herny, mají také oprávněná očekávání určitého zisku. Zakázat hazard zcela nebo alespoň jeho reklamu? V uplynulých týdnech mnohá města přistoupila k celkovému zákazu hazardu. Zastupitelstva se sice vzdávají části příjmů (v průměru jde o zhruba 2 %), na straně druhé předpokládají, že se odstraní nejpalčivější projevy související zejména s provozováním heren. Prodejů tiketů sportky v trafice se zákaz nedotýká. Jednou z možností je regulace formou zákazu reklamy. Herny se tak stávají méně nápadnými, což bývá také častý požadavek občanů. Kancelář Svazu připravila návrh obecně závazné vyhlášky, kterou se reguluje reklama na hazard a vzhled provozoven (viz webové stránky Svazu). Předpokládá se pravidelná aktualizace vzoru na základě praktických zkušeností s aplikací a případnými snahami Ilustrace Monika Raisová o obcházení. Napište nám i vy svoje podněty, předem za ně děkujeme. Funkčnost obecně závazné vyhlášky regulující provozování loterií a jiných her může také posílit dohoda o závazných pravidlech, kterou mohou města s provozovateli uzavřít. V případě, že provozovatelé pravidla poruší, stačí relativně jednoduchá změna v příloze vyhlášky stanovující místa s povoleným provozem. Pokud obec nechce hazard úplně zakázat, doporučujeme kombinaci pozitivně vymezené obecně závazné vyhlášky (tzn. vymezit místa, kde hazard povolen je), obecně závazné vyhlášky regulující reklamu a dohody s provozovateli. Hazard v RUD Ať obec provozování loterií na svém území zakáže či nikoliv, stejně získá poměrnou část z odvodu z jiných forem než přístrojů a videoterminálů. Celková částka rozdělovaná obcím by se mohla pohybovat okolo 0,5 mld. Kč a bude distribuována stejně jako ostatní daně v rámci RUD. Velmi rychlý odhad výnosu pro jednu obec by měl být na úrovni sdílené části daně z příjmů fyzických osob z přiznání (bez motivační složky). Po obdržení oficiálních predikcí předpokládá Kancelář Svazu rozšíření kalkulačky také o tuto položku. Výnosy z hazardu se tak dostaly do standardního RUD, ačkoliv zůstávají v jiném zákoně. Je však otázkou, zda sem opravdu patří. Nebylo by opravdu vhodnější sdílení spotřebních daní? Ing. Jaroslava Kypetová, Ph.D. a Mgr. Iva Vejmelková legislativně- právní odd. Kanceláře Svazu PRAKTICKÉ OTÁZKY TÝKAJÍCÍ SE ZDANĚNÍ HAZARDU Zpoplatňování výnosů loterií se od příštího roku tedy mění na zdaňování, od ledna nebude možné vybírat místní poplatky, podstatným způsobem se sníží výnos z poplatků správních. Svaz proto ministerstvo financí písemně požádal o zodpovězení některých konkrétních dotazů, které se týkají praktické správy nového odvodu z loterií a jiných podobných her. Zajímá nás např.: U klasických VHP (podle 2e) se přechází z provozovaného na povolený. Zužuje se tím kontrolní činnost obce? Jaká je kvalita informací, které mají finanční úřady (FÚ) o VHP? Jaká se předpokládá součinnost mezi obecními a finančními úřady? Budou mít FÚ povinnost např. čtvrtletně vytvářet pro obce přehled všech povolených přístrojů s počtem dnů (pro kontrolu pevné části 55 Kč)? Bude se 55 Kč násobit 80 %? Jak může obec odhadnout svůj podíl na průměrném počtu povolených přístrojů a zařízení jednotlivým poplatníkům na celém území státu? Bude existovat veřejně přístupný seznam počtu povolených přístrojů a zařízení povolených jednotlivým poplatníkům ve všech obcích? Jak se budou příjmy z loterií vykazovat v rozpočtové skladbě? Jak v účetnictví? Pokud obce s využitím nálezů Ústavního soudu zakázaly hazard na svém území zcela, bude MF tento fakt respektovat a vydaná povolení rušit? Věříme, že na tyto a další praktické otázky dostaneme odpověď v průběhu měsíce ledna a v dalším čísle zpravodaje je zveřejníme. informační servis č. 1/2012 strana 7

8 Veřejnosprávní kontrola jedna z forem finanční kontroly Finanční kontrola představuje nedílnou součást každého využití veřejné finanční podpory. Vždy se má ověřovat zajištění hospodárného, efektivního a účelného použití veřejných prostředků při plnění stanovených cílů a zajištění činnosti organizací veřejné správy. A pohled kontrolního orgánu nemusí být nutně shodný s pohledem poskytovatele. Veřejnosprávní kontrola se zaměřuje na hospodaření organizací s veřejnými prostředky a jeho soulad se schválenými rozpočty, dále na tvorbu a užití fondů, dodržování pokynů zřizovatele a právních předpisů. Ověřuje se při ní také nakládání s veřejnými prostředky a majetkem, jejich ochrana proti rizikům a nesrovnalostem, průkaznost účetnictví a inventarizace majetku, věrnost zobrazení stavu a pohybu finančních prostředků, včasnost a spolehlivost informací o nakládání s veřejnými prostředky. Dále se vyhodnocuje přiměřenost a účinnost vnitřního kontrolního systému a fungování finančního řízení a kontroly v odpovědnosti řídících a výkonných struktur. Součástí kontrol bývá prověřování zadávání veřejných zakázek a výběrovým způsobem též prověřování uzavřených smluv a objednávek. Kontroluje se rovněž plnění přijatých opatření k odstranění nedostatků zjištěných z předchozích veřejnosprávních kontrol. Dodejme však, že předmětem kontroly jsou pouze skutečnosti rozhodné při hospodaření s dotčenou veřejnou podporou, nikoliv tedy celý rozsah hospodaření obce. Ze zprávy ministerstva financí vyplývá, že v průběhu roku 2010 celkový objem kontrolovaných veřejných výdajů dosáhl 159 mld. Kč, z toho v územní samosprávě 45,5 mld. Kč. Meziročně se objem zkontrolovaných výdajů v roce 2010 zvýšil o 7,3 mld. Kč a byl prakticky ovlivněn vývojem ve státní správě u ministerstva financí, které provedlo kontrolu veřejných výdajů u Státního fondu dopravní infrastruktury na velkém vzorku vybraných operací. Zatímco v územní samosprávě zůstává rozsah zkontrolovaných veřejných výdajů vcelku stabilní, ve státní správě došlo k postupnému růstu objemu zkontrolovaných veřejných výdajů na místě. Podle ministerstva dochází k intenzivnějšímu zapojování odborných útvarů orgánů státní správy do provádění veřejnosprávních kontrol a posilování výkonu veřejnosprávních kontrol na místě u příjemců veřejné finanční podpory z pozice poskytovatelů těchto podpor. Celkově bylo z provedených veřejnosprávních kontrol postoupeno za celou veřejnou správu 165 zjištění v částce 150 mil. Kč, z toho rozhodující část tvořilo porušení jiných právních předpisů ve státní správě (147 zjištění v objemu 117 mil. Kč). Na základě podezření ze spáchání trestného činu zjištěných při provádění veřejnosprávních kontrol bylo státnímu zastupitelství nebo Policii ČR postoupeno za celou veřejnou správu 29 podezření, z toho 15 ze státní správy. Při listopadovém setkání předsedy Svazu s generálním finančním ředitelem Janem Knížkem se hovořilo o možnostech změn v provádění kontrol tak, aby nezávažná pochybení (např. kolaudace zpožděná o několik dní) mohla být řešena jinak než povinnou sankcí, která je následně promíjena. V případě, že by členské obce měly pochybnost o způsobu provádění kontroly, mohou uvědomit Kancelář Svazu, která podněty následně předá přímo na generální finanční ředitelství. Ing. Jaroslava Kypetová, Ph.D. legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu NEJČASTĚJI ZJIŠTĚNÉ NEDOSTATKY PŘI PROVÁDĚNÍ KONTROL Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví a navazujících vyhlášek nedostatky ve správnosti, úplnosti, průkaznosti, srozumitelnosti a přehlednosti vedení účetnictví, zkreslování účetních stavů v oblasti majetku, nedůsledné provádění inventarizací majetku, nevypořádání inventarizačních rozdílů z předchozích let, neřešení škod a neuplatňování práva na náhradu škody, neuplatnění jednotného třídění výdajů podle rozpočtové skladby, nedostatky v oběhu účetních dokladů, který není zajištěn v souladu se zásadami stanovenými v systému vedení účetnictví, neprůkazné vedení účetních záznamů, u kterých nebyly připojeny podpisové záznamy osob odpovědných za věcnou správnost, nedostatky v zaúčtování technického zhodnocení majetku na příslušný majetkový účet, nedodržování náležitostí účetních záznamů, nedodržování účetních standardů, nedodržení metod účtování o tvorbě a čerpání Fondu kulturních a sociálních potřeb, nerozlišení vícezdrojového financování v účetnictví, nedoložení průkazných účetních záznamů u provedených majetkových a finančních operací, nedodržení časové souvislosti nákladů a výnosů. Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách nedostatky ve vedení výběrových řízení, obcházení zákona rozdělováním zakázek na zakázky malého rozsahu, netransparentní postup zadavatele při realizaci veřejných zakázek, nedodržení podmínek zadávacího řízení, porušování zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace, pochybení na elektronickém tržišti, případně jeho nevyužití, neprůkazná evidence, kontrola a archivace zadávací dokumentace veřejných zakázek, především zakázek malého rozsahu, nerespektování hodnotících kritérií stanovených ve výzvě k podání nabídky a uzavření smlouvy o dílo s jinými kritérii. Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole nezavedení, nedostatečné nastavení nebo nedodržování požadavků na vnitřní kontrolní systém podle zákona a jeho prováděcí vyhlášky, nedostatečná provázanost jednotlivých prvků vnitřního kontrolního systému, neúplný a formální výkon finančního řízení a kontroly v odpovědnosti řídících a výkonných struktur především u předběžné řídící kontroly, nezapracování pravomocí a odpovědností spojených s výkonem funkce příkazce operace do pracovních náplní zaměstnanců. informační servis č. 1/2012 strana 8

9 Čím více kontroly, tím lépe? Téma kontroly se objevilo také na programu XIV. celostátní finanční konference, kde se hovořilo i o kontrolních postupech poskytovatelů evropských dotací. Zdá se, že právě u těchto dotací kontrola kontroly kontrolou může až omezovat samotné fungování poskytovatelů. Pracovníci regionální rady se požadavkům kontrolních orgánů věnovali 200 dní z 253 pracovních. Čerpání evropských dotací je beze sporu časově a administrativně náročný a komplikovaný proces, který provází velké množství a značná složitost podmínek. Kontrole podléhá již předložená žádost, průběh realizace projektu a také kontrola v průběhu udržitelnosti, na niž se nezřídka zapomíná. Příjemce dotace kontroluje řídící orgán dle příslušného programu, tedy Ministerstvo financí ČR, Nejvyšší kontrolní úřad, příp. Evropský účetní dvůr. O kontrolách prováděných i podstupovaných hovořil na finanční konferenci Zdeněk Vašák, zástupce ředitele Úřadu Regi- je někdy až nepochopitelné úsilí kontrolorů: Je kontrola, která nic nenajde, špatná? Společný jmenovatel pro všechny úrovně kontroly musí být boj proti skutečnému zneužívání veřejných financí, nikoliv byrokratický systém kontrol a vynucování papírově bezchybného průběhu. Kontrolní postupy poskytovatele evropských dotací Ministerstvo financí v tomto bloku zastupoval Jan Málek, ředitel odboru Kontrola. Věnoval se zejména přezkoumání hospodaření. V této oblasti ministerstvo dlouhodobě spatřuje nevýhodu ve skutečnosti, že působnost přezkoumávajícího orgánu je omezena pouze na kontrolní činnost, bez oprávnění zasahovat do samosprávné působnosti v případě zjištění závažných nedostatků. Pohled starosty či primátora se zde zřejmě bude lišit. Kontroly (audity) Regionální rady 200 z 253 pracovních dní Ministerstvo pro místní rozvoj R Ministerstvo financí R odbor Národní fond provádí certifikaci výdaj ROP dle Na ízení í Rady (ES)1083/2006 provádí p ezkum hospoda ení dle zákona 250/2000 Sb. resp. 420/2004 Sb. Ministerstvo financí R odbor Kontrola poskytuje dotaci dle zákona. 218/2000 Sb. poskytuje dotaci na innost PAS Regionální rada Krajský ú ad Poskytuje dotaci na kofinancování ROP onální rady NUTS II Severovýchod. Uvedl mj., že postupy auditů se relativně lehce mohou dostat do konfliktu s všeobecně podporovaným cílem snižování administrativní zátěže. Položil také otázku, kterou si asi klade nejeden starosta, když pozoru- Ministerstvo financí R odbor Auditní orgán Pov ený auditní subjekt (PAS) provádí audit výdaj ROP dle Na ízení Rady (ES)1083/2006 provádí kontrolu v souladu se zákonem 166/1993 Sb Nejvyšší kontrolní ú ad (NKÚ) provádí audit v souladu s l. 287 Smlouvy o fungování EU Evropský ú etní dv r (EÚD) informační servis č. 1/2012 strana 9

10 Podle zákona přijímá opatření potřebná k nápravě zjištěných chyb a nedostatků zastupitelstvo, které také vyvozuje závěry vůči osobám, které svým jednáním způsobily obci případnou škodu. Ministerstvo by patrně uvítalo, kdyby přezkoumávající orgán mohl uložit opatření k nápravě nedostatků přímo. Zajímavé je pak srovnání podílu přezkoumání, které provádějí auditoři, a chybovosti. Vracíme se k výše uvedené otázce, zde kontrola musí vždy najít nějakou chybu. Zkušenosti ukazují, že auditor s obcí celoročně spolupracuje tak, aby omezil riziko chyb. Činnost auditora podléhá ještě dozoru ministerstva, pro obce však je tento krok spojen s dalšími, zejména, časovými náklady. V závěrečném bloku konference vystoupila také Marie Kostruhová k novele zákona o obcích a poslanec Stanislav Polčák, který přislíbil, že nedopustí, aby kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu obce nadměrně zatěžovaly. Věřme, že to tak může být. Ing. Jaroslava Kypetová, Ph.D. legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu Přezkoumání hospodaření obcí a městských částí hl. m. Prahy za rok 2010 přezkoumání hospodaření za rok 2010 počet obcí krajský úřad / Magistrát hl. m. Prahy bez chyb méně závažné chyby závažné chyby rizika počet obcí auditor / auditorské společnosti bez chyb méně závažné chyby závažné chyby Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký Kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Zlínský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Hl. m. Praha městské části hl. m. Prahy celkem Účetnictví a účetní závěrka u vybraných účetních jednotek pohledem auditora Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví správné, úplné, průkazné, srozumitelné, přehledné a způsobem, který zaručuje trvalost účetních záznamů. Jednou z hlavních podmínek pro zabezpečení průkaznosti účetnictví je provedení řádné inventarizace majetku a závazků a skutečností, které jsou uvedené na podrozvahových účtech. rizika Účetnictví je vedeno a účetní závěrka musí být sestavena v souladu s platnými předpisy, kterými jsou zejména: Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví v platném znění, pro některé vybrané účetní jednotky Vyhláška č. 383/2009 Sb., (technická vy- hláška) o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů, v platném znění Vyhláška č. 449/2009 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad soudržnosti, v platném znění Vyhláška č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků, v platném znění České účetní standardy Kromě obecně závazných právních předpisů se účetní jednotka řídí i vlastními vnitřními směrnicemi. Jejich obsah vychá- informační servis č. 1/2012 strana 10

11 zí nejenom z platné metodiky, ale i z interních potřeb účetní jednotky. Účetní závěrku tvoří: rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha, přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Příloha vysvětluje a doplňuje informace uvedené v rozvaze a ve výkazu zisku a ztráty. Vybrané účetní jednotky nesestavují přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu, pokud k rozvahovému dni a za účetní období bezprostředně předcházející nesplní dvě podmínky, a to brutto aktiva celkem více než 40 mil. Kč a roční úhrn čistého obratu více než 80 mil. Kč. Účetní závěrka musí obsahovat všechny významné informace. Informace se považuje za významnou (závažnou), pokud by její neuvedení nebo chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek nebo rozhodování osoby, která tuto informaci využívá. Účetní metody a časový harmonogram jejich použití Opravné položky k vybraným položkám pohledávek aplikace od 1. ledna 2010, tvoří se ve výši 10 % za každých ukončených devadesát dnů po splatnosti dané pohledávky. Rezervy aplikace od 1. ledna 2010, jsou určeny k pokrytí budoucích závazků nebo výdajů, u kterých známe účel, je pravděpodobné, že nastanou, ale zpravidla neznáme přesnou částku a období. Vytvářejí se v případě, kdy v běžném účetním období nastane skutečnost, jejímž pravděpodobným následkem bude významné zvýšení nákladů účetní jednotky v budoucím/ch účetním/ch období/ch. Ocenění reálnou hodnotou aplikace od 1. ledna 2010, zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví v 27 vymezuje všechny složky majetku a závazků, které se oceňují reálnou hodnotou. Reálnou hodnotou se rozumí: tržní hodnota, ocenění kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce (použijeme např. pro oceňování dlouhodobého majetku určeného k prodeji), anebo ocenění stanovené zvláštními právními předpisy (např. oceňovací vyhláška). Časové rozlišení aplikace od 1. ledna 2010, náklady a výnosy se zachycují do období, se kterým časově a věcně souvisejí. U časového rozlišení známe období, účel a částku u dohadných účtů aktivních a pasivních známe období, účel, ale částku odhadujeme. Opravné položky k dlouhodobému nehmotnému, hmotnému a finančnímu majetku, k zásobám aplikace k 31. prosinci 2011, představují dočasné snížení hodnoty. Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku - aplikace k 31. prosinci 2011 rozvahově, v následujících letech již standardně prostřednictvím výkazu zisku a ztráty, znamenají trvalé snížení hodnoty. Závazné účtování na podrozvahových účtech aplikace od 1. ledna Nejčastější zjištění a nedostatky K nejčastějším zjištěním patří např.: nevyjasněné majetkoprávní vztahy (časté soudní spory), nesprávné ocenění majetku a závazků, nesprávná klasifikace majetku v rozvaze (např. majetek v užívání je stále vykazován na účtech nedokončeného majetku), nedodržení zákona o zadávání veřejných zakázek, nedodržení podmínek dotace, nepochopení akruálního principu, nesprávná výše opravných položek, zaúčtování neúplných faktur aj. Oblasti ověřované auditorem K oblastem, na které se auditor zaměří, patří např.: interní směrnice (odpisování dlouhodobého majetku, inventarizace majetku a závazků, tvorba rezerv a opravných položek, časové rozlišení, významnost aj.), metody a postupy zajišťující spolehlivé sestavení účetní závěrky, výsledky inventarizace majetku a závazků (kontrola inventurních soupisů a zaúčtování inventarizačních rozdílů do období, za které se inventarizací ověřil stav majetku a závazků), ocenění reálnou hodnotou u majetku určeného k prodeji, tvorba odpisů a kontrola výše zaúčtovaných odpisů, opravných položek a rezerv. Mgr. Martina Smetanová členka Výboru pro veřejný sektor Zbytečný statistický výkaz bude navzdory všem Tři dny před koncem roku vyšla ve Sbírce zákonů vyhláška č. 437 /2011 Sb., která zavádí pomocný analytický přehled. Stalo se tak navzdory nedodržení vládního usnesení, nesouhlasu všech připomínkových míst, negativnímu stanovisku poslanců a údivu auditorů. Dodatečné výdaje každé obce nad 3 tisíce obyvatel by dle výpočtů samotného ministerstva měly dosáhnout minimálně 300 tisíc Kč. Pro obce výdaje zcela zbytečné. Účetnictví není tématem politicky atraktivním jen tak si lze vysvětlit, že téměř bez povšimnutí dochází pro obce k postupnému navyšování povinností a výdajů. Jestliže ještě odpisy lze považovat za způsob, jak přispět k reálnému pohledu na majetek a hospodaření obcí, pak povinný statistický výkaz je zcela mimo tento trend. V původním záměru reformy účetnictví a Státní pokladny vůbec se předpokládala schopnost Českého statistického úřadu vybrat si z obsáhlé databáze údajů poskytovaných vybranými účetními jednotkami informace pro potřebu výkaznictví, např. vůči Eurostatu. Nyní se však koncept zcela mění vybrané účetní jednotky musí sledovat údaje dle požadavků statistiky. Přitom je pravděpodobné, že použití standardních statistických metod by bylo levnější a rozdíl mezi zjištěnými údaji bude patrně na hranici statistické chyby. Ministerstvo financí prostřednictvím prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví zavádí povinný výkaz, jehož vyplňování vyvolá pro obce náklady v řádech statisíců. V dopise ze 16. listopadu t.r. adresovaném ministru financí předseda Svazu v návaznosti na závěry XIV. celostátní finanční konference mj. požadoval naprostou změnu v přístupu k účetní reformě. Již třetí rok se obce a další účetní jednotky vždy v listopadu a prosinci musí seznamovat informační servis č. 1/2012 strana 11

12 s předpisy a postupy, které se od nich budou vyžadovat od ledna následujícího roku. Informace řady položek z výkazů nemají pro řízení obecních financí žádnou hodnotu, právě naopak, neexistující časové řady, nejasné postupy, nedostatečná obsahová náplň a překvapivé výstupy způsobily problémy nejen na úrovni samosprávy. Požadavek, aby obce zasílaly od roku 2012 rozsáhlý statistický přehled, když v dnešní den není oficiálně známa jeho podoba, Svaz odmítá. Při vědomí všech sankcí souvisejících s nepředáním výkazů je Svaz připraven vyzvat obce k bojkotu tohoto nesmyslného požadavku. Svaz inicioval k tomuto tématu jednání Podvýboru rozpočtového výboru pro fi- nancování územních samospráv a využívání fondů Evropské unie, který vydal dne 30. listopadu usnesení, jímž doporučuje odložit účinnost vyhlášky pro územní samosprávu na rok Zkušební rok 2012 na úrovni organizačních složek státu (ministerstev) mohl přispět k odstranění případných chyb a duplicit. Větší prostor pro přípravu by pro obce a města znamenal snížení softwarových i personálních nákladů. Ani tento kompromisní návrh však nebyl pro ministerstvo financí přijatelný. Na jednom z mnoha vystoupení k povinnému analytickému přehledu glosoval představitel ministerstva financí úsilí Svazu a nespokojenost obcí slovy: jen se snažte, naděje umírá poslední. Zůstává tedy jedinou obranou obcí proti několik let trvající neúctě skutečně pouze bojkot? V polovině prosince obdržel Svaz reakci ministra Kalouska, kde se vyjadřuje odmítavě k myšlence organizovaného bojkotu. V dopise se opětovně argumentuje požadavky Eurostatu a domnělými vstřícnými kroky vůči samosprávě. Z textu mj. vyplývá jasný závazek úhrady nákladů spojených s přípravou a vyplňováním analytického přehledu. Možná bude dodržen... Problému se bude dále věnovat Finanční komise a Pracovní skupina obcí s rozšířenou působností, stejně tak i Předsednictvo Svazu. Ing. Jaroslava Kypetová, Ph.D. legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu Jaká je budoucnost farmářských trhů? V posledních dvou letech zažívají města v České republice poměrně výrazný rozvoj trendu farmářských trhů. Jejich budoucnost přijeli v úterý 13. prosince do pražského Národního zemědělského muzea na konferenci Farmářské trhy módní výstřelek nebo vzkříšená tradice? prodiskutovat farmáři, pořadatelé trhů, představitelé státní správy i samosprávy a všichni, kteří myšlenku prodeje regionálních produktů podporují. Co všechny zmíněné spojuje? Je to jejich nadšení při pořádání trhů, které přispělo i k atmosféře konference, a chuti, se kterou se pouštěli do diskuze. Za Svaz na konferenci vystoupila zástupkyně města Dobříše Markéta Dvořáková, která je spoluorganizátorkou dobříšských farmářských trhů, pro které se ujalo označení Jarmark regionálních produktů. Jarmarky zde vznikly z podnětů veřejnosti a jsou ukázkou, jak se mohou města podílet na přípravě farmářských trhů. Konají se pod záštitou města, byl připraven tržní řád, město umožnilo jejich konání na hlavním náměstí, spolupracuje s podnikateli i se školami. Trhy mají pro občany význam nejen jako pro spotřebitele, ale znamenají i návrat k tradici, využívají místní potenciál, osobní kontakt, podporu místní ekonomiky. Nezanedbatelný je také ekologický aspekt. Role města při pořádání trhů je rovněž v pomoci prodejcům s legislativními požadavky, zajištěním hygieny apod. Cílem konference, která se konala pod záštitou ministra zemědělství Petra Bendla, bylo prodiskutovat a pochopit význam farmářských trhů, zjistit, co by bylo vhodné do budoucna změnit, jaké jsou výhody a jaká rizika. Jedním z témat byl také legislativní rámec farmářských trhů, ve kterém vystoupili zástupci ministerstva zemědělství, Státní veterinární správy a Jiří Sedláček z Farmářského tržiště Praha. Ten představil Kodex farmářských trhů, tedy pravidla, ke kterým farmáři a organizátoři přistupují, aby zajistili kvalitu prodeje, jistotu o původu produktů, hygienickou nezávadnost, a přispěli tak k lepší ori- entaci spotřebitelů. Kodex by se v budoucnu měl stát základní ideou připravované Asociace pořadatelů farmářských trhů, jejímž cílem je udržet kvalitu trhů, zlepšit organizaci a podporovat farmáře. Legislativní úprava farmářských trhů obsahuje jak národní právní předpisy (zákon o potravinách a tabákových výrobcích, zákon o veterinární péči, zákon o státní a zemědělské a potravinářské inspekci), tak právní předpisy EU. V právní úpravě není shledáván větší problém, účastníci se však shodli, že je potřeba spíše sjednotit aplikační praxi a výklad norem Státní veterinární inspekcí, Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí a Hygienickou službou. Praxe z Dobříše Co vylepšit do budoucna Účastníci konference se shodli, že do budoucna je potřeba vyřešit především problém s nepoctivostí některých prodejců, garantovat původ potravin a snažit se zachovat dobrou pověst farmářských trhů. Uvítali záměr pořádat konferenci každoročně s tematickým zaměřením a zvát také zahraniční hosty. Přínosem by jistě bylo otevření stálé webové platformy pro diskuzi problémů a výhod farmářských trhů. Účastnící konference také apelovali na představitele státní správy, aby sjednotili výklad pravidel a pokynů při pořádání farmářských trhů, vytvořili lepší podmínky pro organizování a podpořili vznik Asociace pořadatelů farmářských trhů. Při pořádání farmářských trhů hraje nezanedbatelnou roli i územní samospráva - bez její pomoci nikdy nedosáhnou farmářské trhy takového úspěchu jako tam, kde spolupráce funguje. Více informací najdete na cz a Matěj Dědina legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu informační servis č. 1/2012 strana 12

13 Daňová motivační složka: souhra čtyř nepříznivých skutečností Ještě v roce 2008 činilo inkaso daní z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti více než 17 mld. Kč. Z dnešního pohledu částka neskutečná, také proto, že řada obcí kvůli motivační části této daně přichází o výnosy z ostatních sdílených zdrojů. Nehovoříme o podvodech, machinacích či daňových únicích. Vše je v souladu se zákony... Tak kde je chyba? Již v minulém čísle InS jsme zmiňovali zásadní důvody nízkého inkasa daně z příjmů fyzických osob z přiznání. Dle informace Generálního finančního ředitelství ve zdaňovacím období roku 2010 nehradilo 53 % podnikatelů (s příjmy dle 7 zákona o daních z příjmů) žádnou daň. Jedná se o daňové úniky? Zatím nikoliv, jde spíše o daňovou optimalizaci. Odhadnutelná optimalizace Předtím se nejvyšší paušál vztahoval pouze na zemědělskou činnost a řemeslné živnosti mohly využít 60 %. Za loňský rok uplatnila daňový paušál více než polovina poplatníků, kteří měli příjmy dle 7, a jejich počet stabilně roste. V současné době může podstatná část podnikatelů považovat za svůj maximální daňový základ pětinu svých příjmů. Daň pak činí 15 % z tohoto základu. Tři výše popsané vlivy ztráty, paušály a daňové bonusy vedly k vcelku odhadnutelné reakci daňových poplatníků. A poklesu jedné složky sdílených daní. Třísložková daň nemusí přinést nic Daň z příjmů fyzických osob se samozřejmě neskládá pouze z odvodů podnikajících osob. Naopak, zásadní část tvoří srážková daň od zaměstnanců odváděná zaměstnavatelem. V tabulce je uvedeno měsíční inkaso všech tří složek daně, kde také lze pozorovat vliv daňové optimalizace Zákon umožňuje uplatňovat po pět následujících let ztrátu z podnikání. V daňových přiznáních za rok 2008 nárokovali poplatníci daně z příjmů fyzických osob 3,5 mld. Kč minulých ztrát, za rok 2009 šlo o 2,8 mld. Kč a za rok 2010 se jednalo o 2,1 mld. Kč. Ztráta se obvykle uplatňuje na celý následný základ daně, proto nulová daňová povinnost. Další vliv na letošní inkaso měl tzv. Janotův balíček z října 2009, který si obce spojují spíše se zvýšením sazeb daně z nemovitostí. V rámci balíčku došlo k možnosti uplatňovat výdaje paušálem ve výši 80 % také pro řemeslné živnosti. Možnost platila od roku 2010, projevila se proto až v daňových přiznáních podávaných letos. Zákon všem poplatníkům umožňuje uplatnit další odčitatelné položky od základu daně nebo slevy na samotné dani. U řemeslné živnosti při odpočtu na poplatníka, manželku a děti s využitím možnosti daňového bonusu lze dokonce peníze od finančního úřadu získat. Nehovoříme o přeplatku na zálohách, jde o čistou sociální dávku, na niž má ze zákona nárok řemeslník s ročními příjmy 2 mil. Kč. Měsíční přírůstky/úbytky inkasa DPF v průběhu roku 2011 (mil. Kč) DPF celkem ze závislé činnosti z toho: z přiznání O složitosti výběru daně z příjmů fyzických osob jednala také Finanční komise Svazu dne 1. prosince 2011 se zástupci Generálního finančního ředitelství Otakarem Sladkovským, ředitelem sekce metodiky a výkonu daní, a Boženou Vodičkovou, vedoucí oddělení evidence, účtování a převodů daní. vybíraná srážkou leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad Zdroj: Generální finanční ředitelství v průběhu letošního roku. Podnikatelé, pokud nemají daňového poradce, podávají přiznání a platí daň k Případný přeplatek či jiný nárok se odvádí do 30 dnů, tedy nejčastěji v dubnu či květnu. Vzhledem k možnosti započítání ztrát, vyššího paušálu, bonusu a ještě jednoho vlivu, o němž píšeme dále, činila dubnová výplata dvojnásobek březnového přílivu. V červnu se hradí zálohy a daň odvádí zbylí poplatníci jejich přeplatky se objevují v červenci. Až zálohy v září znamenají skutečný příjem, který konečně znamenal kladnou hodnotu na daňovém účtu u ČNB. Pro doplnění dodejme, že vyšší inkaso v měsíci lednu ze závislé činnosti způsobuje obvyklá výplata mimořádných odměn nebo naopak výplata odstupného při snižování stavu zaměstnanců ke konci roku. Zúčtování zaměstnanců, kteří díky zaokrouhlování mají vždy přeplatky, ale také nárok na zúčtování daňového informační servis č. 1/2012 strana 13

14 bonusu, se projeví ve mzdě za březen, tedy také v dubnu. Jak vyplývá z tabulky, obce letos v dubnu žádné prostředky z daně z příjmů fyzických osob nezískaly. Ještě že mezi sdílené daně patří také DPH. Daň z přiznání není daň z podnikání Generální finanční ředitelství dále uvádí, že v loňském roce podalo daňové přiznání 1,8 mil. fyzických osob, z čehož 26 % nehradilo žádnou daň. Srovnáme-li údaje pouze o podnikatelích, je zřejmé, že v polovině daňových přiznání není 7 rozhodující položkou. Souběh příjmů ze dvou a více zaměstnání, souběh zaměstnání a podnikání nebo prostě jen neochota předávat mzdové účtárně informace o výši hypotéky vedou k podávání daňových přiznání i osobami ryze nepodnikajícími. A zde nastává čtvrtý a letos zásadní problém zejména pro obce, jejichž občané dojíždějí za prací mimo obec, ale pak si podávají přiznání k dani. Chybný princip v sobě obsahuje zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, resp. způsob výpočtu a převodu nároků pro jednotlivé obce. Nárok se stanovuje dle stavu na jednotlivých účtech u České národní banky. Ve chvíli, kdy si fyzická osoba vezme od zaměstnavatelů pouze potvrzení o zdanitelných příjmech a pak podá přiznání (např. upravené o hypoteční úroky, příspěvky odborům, penzijní připojištění apod.), stává se z pohledu RUD podnikatelem. Z jím zaplacené daně by se 30 % stalo motivační částí, ovšem za současných podmínek jde o část demotivační, neboť obec se ze třetiny podílí na přeplatku přímo a celkově téměř z 50 % v důsledku sdílení zbytkového inkasa. Podílí se na úhradě prostředků, které nikdy neobdržela, neboť daň ze závislé činnosti se s výjimkou 1,5 % sdílí bez ohledu na trvalé bydliště zaměstnanců či sídlo zaměstnavatele. Zřejmá nesystémovost se v zákoně o rozpočtovém určení daní objevuje dlouho, ovšem právě v době poklesu inkasa se projevily všechny negativní dopady. Svaz již v rámci připomínkového řízení k novele zákona o RUD uplatňoval související připomínku. Možné řešení by představovalo např. stanovení podílu příjmů ze skutečného podnikání, do jehož dosažení by se přeplatky vracely z účtu závislé činnosti, s níž logicky souvisí. Podobně jako řada dalších připomínek, nebyla bohužel zohledněna. Věřme, že jednání předsedy Svazu se zástupci Generálního finančního ředitelství může vést k ochotě upravit zákon o rozpočtovém určení daní také v méně politicky atraktivních pasážích. Ing. Jaroslava Kypetová, Ph.D. legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu Vyjádření Generálního finančního ředitelství (GFŘ) k žádostem o poskytnutí metodické pomoci obcím ve věci vymáhání nedoplatků na peněžitých plněních ve smyslu 10 daňového řádu Do působnosti GFŘ patří podle zákona o územních finančních orgánech (č. 531/1990 Sb.) poskytování metodického a odborného řízení podřízeným územním finančním orgánům. Těmi jsou finanční ředitelství a finanční úřady. Ve vztahu k obcím, které při výkonu své působnosti postupují podle daňového řádu, NENÍ GFŘ oprávněno vykonávat jakoukoli pravomoc ve smyslu 4a zákona o územních finančních orgánech, ani na základě jiného právního předpisu. Metodickou a odbornou pomoc při výkonu přenesené působnosti (tedy i na úseku činnosti městského úřadu jako správce daně podle ust. 10 daňového řádu) poskytují obcím výlučně krajské úřady v rámci své přenesené působnosti. Výkon samostatné působnosti svěřené orgánům obcí pak kontroluje v plném rozsahu ministerstvo vnitra, které se zabývá také metodickým výkladem aplikace správního řádu ve správním řízení. V případě opakujících se problémů či v naléhavých případech je možné, aby GFŘ podalo své obecné kvalifikované stanovisko, a to na základě žádosti krajského úřadu, popřípadě ministerstva vnitra. Vzhledem k vytížení GFŘ je však třeba případné dotazy podávat souhrnně za jednotlivé kraje, nikoliv individuálně jednotlivými obcemi. Veřejná služba v roce 2012 Právní institut veřejné služby je upraven v zákoně o hmotné nouzi. Je prokázáno, že mnohé obce a města mají s veřejnou službou pozitivní zkušenosti. Od 1. ledna 2012 však dochází k podstatné změně pojetí veřejné služby, které obce budou muset čelit. Nové rozšířené pojetí veřejné služby Od 1. ledna 2012 se pod pojmem veřejná služba rozumí pomoc obcím nebo dalším subjektům zejména v oblastech zlepšování životního prostředí, udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, pomoci v oblasti kulturního a sportovního rozvoje a sociální péče. Oproti stávající definici veřejné služby došlo k obsahovému rozšíření tohoto pojmu. Veřejná služba se již netýká jen záležitostí, které jsou v zájmu obce, nýbrž rovněž záležitostí dalších subjektů s veřejnoprávním prvkem, tedy orgánů státní správy, školských institucí, nemocnic, knihoven, veřejných ústavů atd. Se změnou definice veřejné služby souvisí i změna cílové skupiny, která od ledna bude veřejnou službu vykonávat. Kromě osob v hmotné nouzi, které vykonávaly veřejnou službu doposud, budou veřejnou službu vykonávat především osoby vedené v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než dva měsíce. Novela veřejné služby přinesla podstatné rozšíření jejího rozsahu na maximálně 20 hodin týdně oproti 20 hodinám měsíčně dnes. Navíc, pokud osoba v evidenci uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu veřejnou podporu odmítne, přijde o podporu v nezaměstnanosti. Smlouvu o výkonu veřejné služby nebude uzavírat obec jako doposud, nýbrž krajská pobočka Úřadu práce. Vzhledem k účelu a charakteru veřejné služby má být ale smlouva o výkonu veřejné službu uzavřena po dohodě s obcí. Kdo bude hradit náklady spojené s veřejnou službou? Zákon jasně stanoví povinnost krajské pobočky Úřadu práce uzavřít pojistnou informační servis č. 1/2012 strana 14

15 smlouvu kryjící odpovědnost za škodu na majetku nebo na zdraví, kterou osoba vykonávající veřejnou službu způsobí, nebo jí bude způsobena. Dále zákon stanoví, že krajská pobočka poskytne osobám vykonávajícím veřejnou službu ochranné pomůcky a pracovní pomůcky. Na první pohled se zdá, že zákonodárce konečně vyslyšel náměty územní samosprávy a zavázal stát, aby hradil dodatečné náklady spojené s výkonem veřejné služby. Bohužel jde jen o první dojem. Zákon totiž umožňuje, aby se jednotlivé obce na základě smlouvy dohodly s Úřadem práce a realizovaly veřejnou službu samy. V tom případě je možné smluvně dohodnout rovněž změnu v otázce úhrady nákladů spojených s veřejnou službou. Zákon tedy sice obecně konstatuje výše uvedenou povinnost Úřadu práce nést náklady na pojištění a ochranné, resp. pracovní, pomůcky, avšak rovněž lakonicky konstatuje, že vše platí, pokud se s obcemi nebo dalšími subjekty nedohodne jinak. Některé krajské pobočky již začaly jednat a chtějí se dohodnout jinak. Městům a obcím byly rozeslány návrhy smluv, kde jsou náklady spojené s veřejnou službou opět převedeny na obce jako doposud. Co s tím? Zákon stanoví možnost dohody mezi obcemi a Úřadem práce. K dohodě (či smlouvě) jsou ale nutné dvě strany, které s návrhem souhlasí. Města a obce by se proto měly pokusit s Úřadem práce sjednat takové podmínky pro výkon veřejné služby, které nejlépe odpovídají jejich místním podmínkám. Dohody s krajskou pobočkou Úřadu práce se netýkají jen úhrady nákladů, nýbrž například povinnosti přijmout všechny klienty, kteří budou k výkonu veřejné Ilustrace Monika Raisová služby poslány. Tato povinnost není upravena zákonem a jde tedy čistě o konkrétní dohodu mezi obcí a Úřadem práce, která tuto otázku může, nebo nemusí upravovat. Dohody krajských poboček lze tedy chápat pouze jako návrhy, přijetí předmětného návrhu je v působnosti jednotlivé obce. Vyjednávejte s Úřadem práce Jak už bylo řečeno, povinnost realizovat výkon veřejné služby svěřuje zákonodárce Úřadu práce, včetně úhrady veškerých nákladů, které jsou s tímto institutem spojeny. Zároveň zákon umožňuje, aby se stát (Úřad práce) dohodl s jednotlivými obcemi, za jakých podmínek budou realizovat výkon veřejné služby ony. Svaz vyzývá především k tomu, aby města a obce využily možnosti, které jim zákon dává, a s Úřadem práce vyjednávaly o konkrétní podobě výkonu veřejné služby. V případě, že jednotlivé krajské pobočky neustoupí ze svých požadavků, využije Svaz svého vlivu a bude intervenovat u příslušných orgánů státní správy, aby byla zaručena rovnost obou smluvních stran. Závěrem bychom Vás chtěli požádat, napište nám o svých zkušenostech z jednání s krajskými pobočkami Úřadu práce o veřejné službě na adresu schlesinger@ smocr.cz. Dáte nám do rukou argumenty z praxe. Za všechny předem děkujeme. Mgr. Petr Schlesinger legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu Senátoři zasáhli do budoucnosti veřejného zadávání Pozměňovací návrh, který měl významně posílit povinnosti při rozkrývání vlastnické struktury subdodavatelů směřující až k odhalení posledního vlastníka fyzické osoby nakonec Poslanecké sněmovna smetla pod stůl se závazkem, že tato oblast bude vyřešena v dílčí novele zákona o veřejných zakázkách. Koalice slíbila, že bude vytvořen koncepční návrh, na němž se budou podílet odborníci. Svaz podporoval znění novely schválené Poslaneckou sněmovnou, Senát však do textu zákona podstatně zasáhl. Senát při projednávání ve výborech tento pozměňovací návrh znovu oprášil a v okleštěné podobě ho 14. prosince 2011 schválil. Novela zákona o veřejných zakázkách byla projednávána Výborem pro hospodářství, zemědělství a dopravu, Výborem pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a v neposlední řadě Ústavně právním výborem Senátu. Ve všech výborech proběhla k tomuto bodu poměrně živá diskuze a ve všech byly nakonec schváleny podobné pozměňovací návrhy. Senátem přijaté úpravy však do budoucna mohou výrazně zkomplikovat proces zadávání veřejných zakázek. Návrh obsahující povinnosti dodavatele a subdodavatele rozkrýt vlastnickou strukturu do poslední fyzické osoby již v rámci projednávání v Poslanecké sněmovně načetli někteří poslanci TOP 09. Tento návrh vycházel ze souboru opatření prezentovaných Nadačním fondem proti korupci. Poslanci však nakonec ve třetím čtení tento pozměňovací návrh po bouřlivých diskuzích neschválili. Koalice se zavázala vytvořit koncepční návrh změny zákona, který by směřoval k rozkrývání vlastnické struktury a jehož přípravy by se mohli zúčastnit odborníci. Na první pohled jistě bohulibý cíl, zvolené řešení však pravděpodobně nepřinese očekávaný výsledek. Právě tato opatření jsou dle názoru ministerstva pro místní rozvoj spojená s velkým rizikem možných soudních sporů. Proti zmíněnému řešení se postavila také Platforma pro transparentní veřejné zakázky, která na novele zákona o veřejných zakázkách pracuje již dva roky. Členy Platformy jsou nejen Svaz měst a obcí ČR a zástupci ministerstva pro místní rozvoj, především jsou to zástupci různých protikorupčních organizací, představitelé soukromé sféry, nejvýznamnějších firem v ČR a řada dalších zkušených odborníků. Předkladatelé pozměňovacího návrhu však jejich dobře míněné praktické připomínky a zkušenosti z dlouhodobých jednání o podobě novely zákona o veřejných zakázkách nebrali v potaz. Svaz seznámil senátory a členy příslušných výborů se svým stanoviskem, informační servis č. 1/2012 strana 15

16 ve kterém se postavil proti takto formulovaným pozměňovacím návrhům, jenž nebyly předem konzultované s předkladatelem novely ministerstvem pro místní rozvoj, a tak doposud nejsou nikomu (tím méně senátorům, kteří tyto pozměňovací návrhy předkládali a schválili) známy reálné dopady navržených opatření. Přesto však většina senátorů pozměňovací návrhy na výborech podpořila. Pouze na Ústavně právním výboru provázely zákon o veřejných zakázkách komplikace, kdy se senátoři vládní koalice před hlasováním vzdálili, a blokovali tak usnášeníschopnost výboru. Navzdory diskuzi v plénu, kde mnoho senátorů vyjádřilo podporu původnímu Sněmovnou schválenému návrhu, však Senát schválil pozměňovací návrhy a poslal tak zákon Sněmovně zpět. Jaká jsou rizika pro obce? Výsledná podoba zákona přinese obcím mnoho problémů ať už se zveřejňováním rozsáhlého množství informací, nebo s postihem dodavatelů, kteří mnohdy objektivně nebudou schopni splnit přísné podmínky pro rozkrývání vlastnické struktury. Dle pozměňovacích návrhů Senátu tak dodavatelé budou muset zveřejňovat seznam subdodavatelů, včetně osob, které se přímo nebo nepřímo účastní na plnění veřejné zakázky prostřednictvím subdodavatele, přesáhne-li hodnota tohoto plnění již částku Kč. Tuto povinnost bude mít dodavatel nejenom v době podání nabídky (v případě, že jsou tyto osoby v té době známy), ale také po výběru nejvhodnějšího uchazeče a navíc průběžně každé čtvrtletí, pokud se v průběhu realizace veřejné zakázky účast subdodavatelů a dalších zúčastněných osob změní. Jako sankci za nesplnění této povinnosti návrh stanovuje pozastavení plnění v rámci realizace veřejné zakázky dodavateli, a to bez ohledu na to, zda mu na tato plnění vznikl nárok. To prakticky znamená, že obce by měly pozastavit faktury dodavateli, přestože již třeba část dodávky splnil. Zde pak hrozí možný střet s předpisy Evropské unie a také vysoké riziko soudních sporů dodavatelů se zadavateli. Senátoři schválili také rozšíření tzv. písemné zprávy zadavatele dle ustanovení 85 zákona o veřejných zakázkách. Zadavatel bude muset tvořit sestavu určitých informací o veřejné zakázce, kterou bude povinen zveřejňovat na internetu v souladu se zákonem o svobodném přístupu k informacím. Při zveřejňování této sestavy vzali senátoři v potaz kapacitu malých obcí (I. a II. typu) a pro ně pravidla při zveřejňování tzv. sestav zmírnili. Svaz si samozřejmě uvědomuje nutnost posilování nástrojů v boji proti korupci ve veřejném zadávání. Je však otázkou, zda schválené změny nepřinesou více škody než užitku. Svaz vždy podporoval spíše rozumná a proveditelná řešení vzniklá na základě ověřených dat a s předvídatelnými dopady než populistické návrhy, které navenek dobře vypadají, ale jejich přínos zůstává přinejmenším diskutabilní. Mgr. Iva Vejmelková legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu Jaká je kvalita výběrových řízení na úrovni místní samosprávy? Od nástupu nové politické reprezentace se téma výběrových řízení stalo jedním z nejčastěji prezentovaných politických témat v mediích, a to v souvislosti s předraženými státními zakázkami a velkými korupčními skandály na úrovni centra i místní samosprávy. Výběrová řízení jsou i tématem jednání poslanecké sněmovny, jak v souvislosti s novelizací zákona o veřejných zakázkách, tak s projednáváním korupčních kauz. Z tohoto zúženého pohledu tak výběrová řízení dostávají nálepku spíše nástroje korupce, než nástroje protikorupčního. Tyto kauzy, které vypluly na povrch, ale tvoří zcela nepodstatnou část z celkového počtu realizovaných výběrových řízení na úrovni místní samosprávy. V názvu výběrové řízení je základem slovo výběr, pod nímž si většina z nás představuje volbu toho nejlepšího řešení v daných podmínkách. Z tisku či televize máme málo informací o úspěšných výběrových řízeních z našich měst a obcí, kdy se podařilo např. nějaké špičkové architektonické dílo, obec získala prestižní cenu za vzhled nebo třeba došlo k významným úsporám. Jaká je skutečná situace výběrových řízení na úrovni měst a obcí jsme se zeptali odborného poradce Ing. Milana Rabišky, CSc., který se kultivací výběrových řízení na úrovni místních samospráv zabývá a mimo jiné je členem účelového sdružení poradců LIBERA CONSULT. Proč nejsou výběrová řízení účinnou bariérou korupčního jednání na úrovni centrálních orgánů i místních samospráv? Hlavní příčinou je zákon o veřejných zakázkách v platném znění, jehož tvůrci byli vesměs právníci, kteří preferovali pouze právní atributy výběrových řízení a zcela podcenili další atributy vyplývající z věcné podstaty výběrových řízení. Podstatou je výběr, tj. rozhodnutí o nejlepším řešení z více přípustných řešení zákonem. To nebylo zákonem ošetřeno a vznikl tak prostor pro tvůrčí amatérskou činnost ve výkladu zákona. Ten tak paradoxně vytvořil nejen prostor pro netransparentní, korupční jednání, ale i pro jeho ochranu v rámci zákona, umožňující účelovou manipulaci s hodnotícími kriterii, a to navíc při neexistenci kontrolních mechanismů v zákonu. V jaké míře splňují výběrová řízení na úrovni místní samosprávy svůj hlavní účel zajistit co možná nejvyšší efektivnost realizovaných veřejných zakázek? Provedli jsme orientační průzkum výběrových řízení realizovaných ve 40 měs- informační servis č. 1/2012 strana 16

17 tech Středočeského kraje a ten prokázal, že míra naplnění hlavního účelu je značně rozdílná, zejména u zakázek podléhajících zákonu o veřejných zakázkách, ale i u zakázek malého rozsahu. Rozdílnosti jsou ovlivněny řadou faktorů, jakými jsou např. znalosti a zkušenosti z výběrových řízení konkrétních zadavatelů, na jejich ambicích ve vztahu ke kvalitě řešení společenských potřeb města či obce, na jejich vztahu k riziku vzniklých škod v zadávacím řízení, aj. Míru plnění hlavního účelu zakázky můžeme hodnotit přímo realizovanými výsledky výběrových řízení, jakými jsou záměry výstavby, architektonické studie (např. lávky v Ostravě od arch. Evy Jiřičné), a nebo nepřímo pomocí faktorů, které efektivnost veřejné zakázky ovlivňují. Výběrová řízení vyznačující se nízkým průměrným počtem uchazečů pro určité druhy zakázky, značným podílem reklamací uchazečů v zadávacích řízeních, velkým počtem sporů mezi zadavatelem a dodavatelem či projektantem díla, složením hodnotících komisí členy, signalizují že efektivnost realizovaných zakázek nebude příliš vysoká. Jaká opatření pro zkvalitnění výběrových řízení v podmínkách novelizovaného zákona o veřejných zakázkách by se měla přijmout na úrovni místní samosprávy? 1) Nečekat na novelu zákona a zahájit v orgánech místní samosprávy věcnou diskusi zaměřenou na objektivní zhodnocení dosavadní praxe provádění výběrových řízení, na vyhodnocení zkušeností ostatních místních samospráv a na přijetí ověřené metodiky pro zefektivnění výběrových řízení v rámci prostoru ponechaném zákonem. 2) Zásadně zjednodušit zadávací řízení, aby byla méně pracná a přitom vysoce transparentní, aby se výrazně snížil počet reklamací ze strany uchazečů o veřejné zakázky a aby se odstranily příčiny častých sporů mezi orgány samosprávy a dodavateli či projektanty díla. Toho lze dosáhnout vysokou kvalitou a důslednou standardizací zadávacích podmínek, zejména smluv o dílo k provedení zakázky a smluv o dílo k tvorbě projektové dokumentace. 3) Aplikovat ověřený postup optimalizace způsobu provedení vybraných činností výběrového řízení s charakterem volby (rozhodování) tak, aby byla zvolena optimální varianta vzhledem k daným podmínkám. Města a obce, které dosud zadávaly provedení výběrových řízení externím organizacím, by měly znovu vyhodnotit, zda při výrazně vyšším počtu zakázek podléhajících zákonu je to stále ekonomicky výhodnější než zapracování vlastního zaměstnance. Pokud ano, pak by měly provést náročné výběrové řízení na dodavatele této služby a zpřísnit požadavky na použití efektivních metod, které umožňují snížení ceny za jejich provedení. Jaká očekávání jsou spojena s novelizací zákona o veřejných zakázkách? V očekávání představitelů místní samosprávy převažují obavy ze značného nárůstu administrativy, vyvolaného jednak podstatným nárůstem počtu veřejných zakázek podléhajících zákonu (vlivem snížení limitu pro zakázky malého rozsahu, nepodléhající zákonu) a jednak rozšířením kontrolních činností a činností spojených s prokazováním skutečností na úrovni centrálních orgánů. Zastupitelé měst a obcí, pro něž výběrová řízení provádí externí organizace, se také obávají nárůstu finančních nákladů. Považujete účast státní správy k zkvalitňování výběrových řízení na úrovni místní samosprávy za dostatečnou a účinnou? Není dostatečná ani účinná. První impuls ke zkvalitnění výběrových řízení nevyšel ze státní správy, ale od starosty Semil a poslance Farského, který zpracoval interní směrnici k provádění výběrových řízení, která byla novelizována v letošním roce a aplikována v mnoha dalších městech. Po celou dobu existence zákona o veřejných zakázkách organizuje státní správa pro starosty i pracovníky místní samosprávy desítky různých školení. Ta ale bohužel neplní funkci osvěty ve smyslu chápání výběrových řízení jako systému s účelovou funkcí. Zastupitelstva tak spíše mechanicky schvalují vypracované vnitřní směrnice, které zahrnují jen vlastní postup provádění výběrových řízení jednotlivých kategorií zakázek, což však k dosažení maximální možné efektivnosti veřejných zakázek nepostačuje. Vymezuje zákon o veřejných zakázkách dostatečně kvalitu staveb, která by se měla v delším časovém horizontu projevit na vzhledu našich měst a obcí? Zákon bohužel pojem kvality přímo nedefinuje, stejně tak jako pojem efektivnosti, které spolu souvisejí. Aspekt kvality a efektivnosti veřejných zakázek vymezuje jen okrajově a nepřímo stanovením dvou základních kriterií hodnocení (nejnižší ceny a ekonomicky výhodné nabídky) a zdůrazněním vztahu mezi užitnou hodnotou (kvalitou) a cenou zakázky. Tím zákon ponechává značný prostor pro subjektivní vymezení kvality zadavatelem, které může mít formu trvalého předpisu nebo formu řešení ad hoc. Výsledkem může být různá kvalita staveb, která je ovlivněna úrovní konkrétního zadavatele (jeho ambicemi, vzděláním, výtvarným cítěním, manažerskými schopnostmi, apod.). To ostatně prokazují některé obce, které opakovaně soutěží o prestižní cenu vzhledu obce, aj. Které nedostatky ovlivňující efektivnost veřejných zakázek považujete za zásadní? Je to především neúplné a nepřesné vymezení předmětu zakázky, a to v situacích, kdy je třeba volit kompromis mezi kvalitou zakázky a dostupnými finančními zdroji. Zadavatelé často neplní svoji úlohu koordinátora mezi investorem, budoucím uživatelem, architektem, projektantem, příp. přizvanými specialisty. Tuto úlohu často přenášejí na projektanta, který je úplně jinak motivován. Dalším nedostatkem jsou průměrné nízké počty uchazečů o zakázku, kteří se navíc často opakují a mezi sebou domlouvají. Rozdíly v průměrných počtech uchazečů u obdobných staveb jsou mezi městy často řádové (od 4 5 do 12 20). S malým počtem uchazečů je málo pravděpodobné zajistit minimální cenu. Bohužel tento fakt nemůže zadavatel příliš ovlivnit. Třetím závažným nedostatkem jsou časté reklamace zadávacích podmínek ze strany uchazečů a časté spory mezi zadavatelem na jedné straně a dodavatelem či projektantem díla. Příčinou je ve většině případů nekvalitní zadávací dokumentace. K problémům pak vede také paušální preferování kriteria hodnocení minimální ceny pro všechny druhy veřejných zakázek, tj. trvalá dominance ceny nad ostatními parametry užitku. Děkujeme za rozhovor. informační servis č. 1/2012 strana 17

18 Jak řešit volné pobíhání psů? Volné pobíhání psů je velice často předmětem sporů, které na území města či obce vznikají mezi majiteli psů a občany, kteří by psa raději viděli na vodítku a s náhubkem. Územní samospráva hraje v této problematice velmi významnou roli, proto přináší následující článek přehled, co všechno v této oblasti může obec konat. Obecně závazná vyhláška může být řešením Základním nástrojem, kterým územní samospráva disponuje, je možnost přijmout obecně závaznou vyhlášku a stanovit tak závazná pravidla pro pohyb psů na veřejném prostranství (podle zmocnění v 24 odst. 2 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů). Jak obecně závazné vyhlášky vypadají? Logika úpravy je v tom, že každé město si podle svých individuálních potřeb a možností rozdělí město do několika zón, ve kterých jsou rozdílně stanovena pravidla pro pohyb psů. Jako nejpraktičtější se ukazuje rozdělení podle následujícího modelu: 1) Základem vyhlášky je obecný zákaz volného pobíhání psů. Držitel psa je povinen vést psa na vodítku, aby nedocházelo k nebezpečným střetům s ostatními psy nebo lidmi. Držitel musí mít psa trvale pod svojí kontrolou a zabezpečit, aby neohrožoval ani neomezoval ostatní osoby apod. 2) Z obecného zákazu jsou vyňata území, kde je naopak volné pobíhání psů dovoleno. Tyto plochy musí být konkrétně vymezeny; nejpřehlednější je výčet míst a jejich vyznačení v mapě, které je obsaženo v příloze vyhlášky. 3) Naopak v některých lokalitách je účelné úplně vstup psům zakázat (zejm. prostranství sloužící veřejnosti, např. pískoviště, dětská hřiště); i takové plochy je nutné v příloze k vyhlášce podrobně vymezit, obdobně jako u volného pobíhání psů. Vedle toho se nabízí možnost stanovit i další pravidla pro pohyb psů na veřejných prostranstvích, např. stanovit povinnost opatřit psa náhubkem, kterou je možné kombinovat s povinností mít psa na vodítku (zejm. v centrech měst), jinde naopak (např. na okraji města) má pes prostor volně pobíhat, ale musí mít náhubek, popř. povinnosti libovolně kombinovat. Vyhláška může obsahovat i povinnost držitele psa odstranit exkrementy z veřejného prostranství, i když tato povinnost bývá zpravidla obsažena v obecně závazné vyhlášce o veřejném pořádku. Nejdůležitější částí každé vyhlášky však není její text, ale konkrétní vymezení ploch pro volné pobíhání psů. V některých lokalitách to může činit nepřekonatelné problémy, v jiných naopak vymezení ploch proběhne bez obtíží. Vždy je potřeba zajistit, aby v každé části města byla alespoň nějaká plocha pro volné pobíhání psů: úplný zákaz pobíhání psů ve městě rozhodně není cílem vyhlášky, jejím účelem je naopak rozumné stanovení pravidel pro pohyb psů a vymezení ploch tak, aby docházelo k co nejméně střetům a zároveň byly psům zajištěny dostatečné možnosti pro pohyb. S vymezením ploch souvisí i povědomí občanů o lokalitách, kde mohou své psy nechat volně pobíhat pro přehlednost lze použít jednoduchou tabulku s piktogramy, ze které je na první pohled patrné, kde a za jakých podmínek se mohou psi pohybovat. Prostory pro volné pobíhání psů by měly být opatřeny koši na psí exkrementy. Přestupky Hlavním cílem přijetí vyhlášky je bezpochyby prevence, avšak nebylo by právního předpisu bez sankce. Za porušení povinnosti stanovené v obecně závazné vyhlášce lze udělit pokutu podle zákona o přestupcích, jako přestupek proti pořádku v územní samosprávě ( 46 odst. 2), a uložit pokutu až do Kč. Vyhledávacím a kontrolním orgánem bývá městská policie, jejíž strážníci řeší zjištěné přestupky podle okolností případu, většinou blokovou pokutou do výše 1000 Kč. Dosud jsme mluvili o volném pobíhání psů, od kterého je nutné odlišit volný pohyb psa bez jakéhokoliv dozoru majitele, kdy dojde ke vzdálení se zvířete ze sféry ovladatelnosti jeho chovatelem a kdy chovatel není schopen své zvíře ovládat a určovat jeho chování (z vyjádření Ústřední komise pro ochranu zvířat). Takový únik zvířete je týráním podle zákona na ochranu zvířat proti týrání. Je evidentní, že nejde jen o situaci, kdy pes poslušně pobíhá vedle svého majitele, ačkoliv by ho měl mít podle vyhlášky na vodítku, ale o případ mnohem závažnější, neboť hrozí bezprostřední riziko způsobení škody na zdraví, životě nebo na majetku. Takovou situaci není možné kvalifikovat jako porušení obecně závazné vyhlášky, ale zákona na ochranu zvířat proti týrání (viz 13 odst. 1); musí se tedy postupovat podle tohoto zákona a uložit pokutu lze až do Kč. Aplikační výhodou je, že stíhat únik psa může obec či město i pokud nemá přijatou obecně závaznou vyhlášku upravující pravidla pro volný pohyb psů. Má vyhláška smysl? Abychom měli přehled, jak je možnost přijmout obecně závaznou vyhlášku využívána, oslovili jsme v průběhu srpna členskou základnu s dotazem, zda-li města a obce mají vydanou vyhlášku upravující volný pohyb psů. Výsledky ukázaly, že cestou přijetí vyhlášky se vydala zejm. větší města; z 23 statutárních měst není vyhláška již jen ve dvou z nich a v Praze, kde se v současné době připravuje její finální podoba. Pokud vyhlášku ve své obci či ve svém městě ještě nemáte a rozhodnete se pohyb psů upravit, musíte se nejprve zamyslet nad plochami pro volný pohyb psů: bez možnosti stanovit plochy pro volné pobíhání psů je zbytečné nad přijetím vyhlášky přemýšlet. Pokud bude dostatek vhodných ploch, je dobré přípravu vyhlášky prokonzultovat s širokou veřejností, aby konkrétní úprava byla v kontextu konkrétního města využitelná. Ze zkušeností oslovených obcí a měst vyplývá příjemný závěr: s aplikací vyhlášky nebývají větší problémy, občané-majitelé psů si zvykli na plochy, kde mohou své psy venčit, a pokud dojde k porušení pravidel, existuje účinný sankční mechanismus. Matěj Dědina legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu informační servis č. 1/2012 strana 18

19 Jak pomoci nemocné společnosti od dluhů Potřebujeme si pořád půjčovat? Jak moc jsou dluhy nebezpečné? Jsou ekonomové těmi správnými věštci budoucnosti? A jak může starosta pomoci rozvoji místní ekonomiky? Nejen o tom bylo předvánoční zamyšlení pro starosty a primátory, které 15. prosince 2011 uspořádal Svaz s neziskovou společností Nová ekonomika v nádherných prostorách Břevnovského kláštera. Hlavním lákadlem setkání starostů a primátorů byla přítomnost známého ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády Tomáše Sedláčka. Jako správný zlatý hřeb pozornost upoutal, ještě než vůbec dorazil své desetiminutové zpoždění omluvil tím, že si spletl kláštery (Strahovský s Břevnovským). Zpoždění prý ale bylo tak krátké hlavně proto, že po Praze jezdí na kole. Právě Sedláček nazval zadlužení současné západní společnosti sžíravou nemocí, jejíž neléčení nás přivádí do dosud nepoznaných problémů. Co tuto nemoc způsobuje? Představa, že musíme mít všechno a hned a že nejlepší je se kvůli tomu zadlužit. Hlavně stát si žije nad poměry a není schopen své dluhy zkrotit a jeho chování se promítá i do chování lidí ve společnosti. Jak však zaznělo z pléna, pokud se stát své dluhy zkrotit snaží, dělá to na úkor obcí, a to tak, že se jim život velmi komplikuje. Problémem dluhů však jsou hlavně úroky - za nezdravé je považoval už Aristoteles. Peníze se nemohou, na rozdíl od polí, samy zhodnotit nebo rozmnožit. Půjčíme-li si peníze, vypadá to, že si půjčujeme od kamaráda nebo z banky. Ve skutečnosti si je však, jak tvrdí Sedláček, půjčujeme sami od sebe od své vlastní budoucnosti. V tom leží riziko půjček a úroků. Úroková sazba totiž stojí na odhadu budoucnosti, která je založena na makroekonomických predikcích. Jde však o čísla, která vygeneroval člověk. A ta nemusí mít se skutečnou budoucností nic společného. Budoucnost nikdo nedokáže doopravdy předvídat, připustíme-li existenci tak nestálého prvku, jakým člověk je. Sociologů se také nikdo neptá, kdy vymýtíme rasismus nebo xenofobii. Proč by ekonomové měli mít kvalifikaci předvídat, jaký bude skutečný růst země či jak racionálně se budou lidé chovat? Půjčování by proto mělo být regulováno stejně jako inflace o tištění peněz rozhodují národní banky, ne politici. Stejně tak by o zadlužování, tj. emisi dluhu, měly rozhodovat národní banky. Nepodléhají totiž politickému populismu. I přes počínající nachlazení dokázal Sedláček obecenstvo upoutat šíří svých znalostí a selským rozumem, s nímž k nim přistupoval. Nebylo proto divu, že diskuze byla široká a zajímavá, padlo mnoho otázek. Jak například přežít bez úroků a půjčování si? Na to samozřejmě není jednoznačná odpověď. Vyplatí se však být pomalý, obezřetný a pokorný. Miroslav Mach, starosta Domažlic, se zeptal, co se ještě musí stát, aby náš stát snížil svůj dluh tak, aby jej skutečně začal splácet. Tedy ne aby byl pod tříprocentní hranicí deficitu doporučovaného EU, ale aby skutečně došlo k jeho splácení. Odpověď je jednoznačná splácení znamená zpomalení ekonomiky. Znamená nevracet peníze zpět do ekonomiky, ale část odevzdat na splátky. Sníží se tím HDP a země je hodnocená jako neúspěšná. A do toho se politikům nechce. Jde o problém osobní odpovědnosti za to, že se zemi nedaří který politik by do toho dobrovolně šel? Možností je nespoléhat proto na nestálé lidi, ale uzpůsobit stabilitě systém. Nastavit jej tak, aby nestál na libovolném rozhodnutí politiků, ale aby byl samonosný. O změnu systému jde například v případě současné diskuze o půjčce ne daru! Mezinárodnímu měnovému fondu ve výši cca 90 mld. Kč na řešení evropské krize. Česká republika má tak šanci systém změnit. Využije ji ale? Setkání starostů zahájili předseda Svazu Dan Jiránek spolu s místopředsedou správní rady o. p. s. Nová ekonomika Ivo Jupou. Druhý příspěvek do diskuze přinesla paní Salia Mogensen. Jak mohou starostové pomoci místní ekonomice, lokálním firmám a místním nezaměstnaným, když nemají kompetence v oblasti podpory podnikání nebo politiky zaměstnanosti? Řešení může být jednoduché zadáváním veřejných zakázek tak, aby byl zohledněn přínos pro místní ekonomiku, aby byl vzat v potaz sociální aspekt. Co to fakticky znamená? Podmínky výběrových řízení se mají nastavit tak, aby se mohly zapojit místní firmy a aby se nabídla místním lidem práce. Například lze do výběrového řízení dát podmínku, že firma musí zaměstnat při provádění prací alespoň 10 % lidí, kteří poprvé vstupují na trh. Tito lidé také musí projít určitým vzděláním. Už jen to zajistí pomoc mladým, kteří potřebují praxi pro to, aby se na trh práce vůbec dostali. Nebo může být podmínkou zaměstnávání místních. První, co českého starostu napadne, je, že se tak dostane do křížku se zákonem o zadávání veřejných zakázek a že je jednou nohou v kriminále. Dle slov Ivo Jupy z Nové ekonomiky to prý ale jde, chce to ale hledat způsoby, znamená to samozřejmě více práce. Prezentované myšlenky starosty tak zaujaly, že se hned vynořily nápady, jak tuto praxi více popsat a na příkladech zpřístupnit starostům obcí a měst. Svaz tak bude hledat možnosti, jak toto téma více zpřístupnit. Setkání skončilo losováním o ceny, z nichž nejhodnotnější měla být studijní cesta dvou starostů do Glasgow, města, kde se daří zadávat zakázky sociálně citlivě a s ohledem na místní ekonomiku. Šťastnými výherci nakonec byli Rudolf Salfický z Kralovic a Ladislav Kubiska z Tuchořic. Setkání uzavřel starosta Antonín Lízner z Příšovic: Starostové dobře vědí, že není dobré zadlužovat naše děti. Měl by se to však dovědět i český stát. Mgr. Eva Srnová odd. vnějších vztahů Kanceláře Svazu Vedle odborného programu čekala starosty díky nadcházejícímu vánočnímu času také trocha kultury program osvěžily čtené povídky Jiřího Lábuse doprovázené hrou světoznámého klavíristy Emila Viklického. informační servis č. 1/2012 strana 19

20 Může za to Brusel? Obce a Evropská unie Často slýcháme, že za to či ono může Brusel, bruselští úředníci, bruselská byrokracie apod. A netýká se to jen nastavení podmínek pro čerpání dotací. Primátoři a starostové se postupně v rámci pracovní cesty po institucích EU, která se uskutečnila listopadu 2011, dozvídali od všech prezentujících pravý opak. Celou řadu stěžejních podmínek pro přípravu a realizaci projektů si stanovujeme u nás doma a odkazy na nesmyslná pravidla na úrovni Evropské unie jsou často jen výmluvou. Jak to tedy je? Ani černé, ani bílé - pravda je, jak už to tak bývá, jaksi uprostřed. Příprava na další programovací období fondů EU V minulém čísle InS jsme přinesli informaci o tom, že příprava na budoucí programovací období čerpání dotací z fondů EU je již v plném proudu (viz INS č. 12/2011, str. 24). Řada prezentací v rámci pracovní cesty primátorů a starostů, které přednesli úředníci Evropské komise (EK), se věnovala právě této otázce. Oblast politiky soudržnosti (nebo-li kohezní politika), která zahrnuje jak hospodářskou, tak sociální a územní soudržnost, představily Alice Sova a Simona Pohlová, programové manažerky z Generálního ředitelství EK pro regionální politiku (DG Regio). Celkovým cílem kohezní politiky je zmírňování výrazných nerovností mezi státy a regiony v rámci EU, které by mohly mít negativní dopady na výkonnost její celkové ekonomiky a rovněž politickou soudržnost. V současném období se zaměřuje na 3 hlavní cíle: Politika soudržnosti (346,7 mld. EUR) Cíl 1 Konvergence - sbližování mezi regiony - H D P n a o by v ate l e < 75 % p r ů m ě r u EU mld. EUR Cíl 2 Konkurenceschopnost - vyváženější rozvoj regionů - týká se ostatních regionů, které nespadají pod Cíl 1-55 mld. EUR Cíl 3 Evropská územní spolupráce - podpora přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce - přeshraniční a ostatní regiony - 8,7 mld. EUR Pro budoucí období ( ) je navrhováno pro kapitolu politiky soudržnosti 336 mld. EUR. S dalšími zhruba 50 mld. EUR je počítáno v rámci nového Nástroje pro pro- pojení Evropy, který by měl být zaměřen na velké infrastrukturní projekty, a to v oblasti dopravy, energetické infrastruktury a informačních a komunikačních technologií. V budoucím období by měl zhruba o 30 % vzrůst objem finančních prostředků v Cíli 3 Evropská územní spolupráce, jelikož mnoho zemí a regionů projevilo zájem o společnou realizaci projektů (na 11,7 mld. EUR). V přeshraničních oblastech žije necelých 40 % obyvatel EU, všech ostatních regionů a jejich obyvatel se týkají další možnosti nadnárodní a regionální spolupráce. Alice Sova zmiňovala rovněž hlavní principy a změny v podmínkách pro čerpání strukturálních fondů EU. Ty vycházejí z návrhu nařízení pro strukturální a zemědělské fondy EU, které vydala EK v říjnu 2011 (viz InS č. 12/2011, str ). Ondřej Pravda z Generálního ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a začleňování hovořil o budoucnosti Evropského sociálního fondu (ESF) ve vazbě na projekty měst a obcí (ESF je jedním z finančních nástrojů pro oblast politiky soudržnosti). Podstatná je zde především informace, že z celkového objemu finančních prostředků budou muset členské státy vyčlenit určitý objem na realizaci tzv. měkkých projektů financovaných prostřednictvím ESF. Pro Českou republiku, která i v příštím období bude stále ještě spadat do kategorie tzv. méně vyspělých regionů, to bude znamenat 25 %. Z toho pak 20 % půjde na projekty sociálního začleňování. Tyto prostředky tedy nebudou moci být použity na tvrdé investiční projekty, což může pro města a obce znamenat ztíženou možnost reagovat na skutečné územní rozvojové potřeby. Další informace získali účastníci delegace na Stálém zastoupení České republiky při Evropské Unii (SZ), které je určitým prostředníkem mezi ČR a EU. Zde se účastníci měli možnost osobně setkat s velvyslankyní ČR při EU paní Milenou Vicenovou. Všichni ocenili její milý a bezprostřední projev, když rekapitulovala své téměř tříleté působení v Bruselu, zarámované prohlubující se ekonomickou krizí. Kromě úlohy SZ zmiňovala nový rozpočet EU na dalších 7 let. Kohezní politika bude i nadále pro ČR velmi důležitá, největší bitva o výši finančních prostředků se odehraje ve druhé polovině následujícího roku v rámci kyperského předsednictví. V současném programovacím období má ČR k dispozici čtvrtý nejvyšší objem finančních prostředků (26,7 mld. EUR z 347 mld. EUR vyčleněných pro oblast kohezní politiky), při přepočtu na jednoho obyvatele je dokonce na prvním místě. Hlavní úlohou SZ je věrohodně a poctivě obhajovat stanoviska ČR. Důležitá je přitom spolupráce zejména s Evropským parlamentem (EP), kterému Lisabonskou informační servis č. 1/2012 strana 20