Zkrácený stavebně-historický průzkum zámeckého areálu v Kácově

Transkript

1 Zkrácený stavebně-historický průzkum zámeckého areálu v Kácově Zpracováno pro úřad městyse v Kácově Září 2011 Vypracovalo občanské sdružení Památky pro život

2 OBSAH 1. Popis výchozího stavu zámeckého areálu 2 Podrobný popis současného stavu areálu 5 2. Přehled stavebních a kulturních dějin areálu zámku 24 Základní přehled stavební historie Popsání hodnotných detailů a jejich souborů v areálu zámku Shrnutí kulturně-historického významu zámku Obrazová příloha hodnotných prvků a detailů Plánová příloha 77 Celková situace, plány současného stavu zámku Plány stavebního vývoje a památkového hodnocení zámku Hodnotné prvky a rozsah restaurátorských zásahů Kopie stavebního vývoje a památkového hodnocení celého areálu z roku 1991 Památky pro život 1

3 1. Popis výchozího stavu zámeckého areálu Dnešní zámecký areál v Kácově vznikal na nevysokém skalnatém srázu u brodu přes řeku Sázavu někdy od 1. poloviny 15. století. Po gotické fázi, dnes zachované v konstrukcích obou sklepení, se do podoby zámku výrazně zapsala renesance. Zřejmě ve více etapách byl postaven jednoduchý zámek se zděným přízemím a dřevěným patrem. Nejvýznamnějším obdobím nejen pro zámek, ale i pro celé městečko byla stavební aktivita velkovévodkyně Toskánské Anny Marie Františky. Ta nechala přestavět zámek na reprezentativní barokní sídlo, určené především pro krátkodobý pobyt při honech. Její dvorní architekt Václav Špaček dostavěl na renesanční stavení první patro a oba věžovité útvary na kratších stranách. Středním pavilonem, vystupujícím ze střechy, dotvořil typickou siluetu zámku. Spolu se zámkem vznikla také dlouhá spojovací chodba ústící na oratoř farního kostela, rozsáhlá stodola, a stáje. Na přilehlém náměstí byl postaven sloup Čtrnácti svatých pomocníků, přestavbou prošel také zmiňovaný farní kostel Narození P. Marie. Dále byl postaven kamenný most a papírna. Kromě zámku tedy doznalo změny celé město. Po smrti velkovévodkyně bylo panství se zámkem v držení bavorských vévodů a později rakouských Habsburků. Ti prováděli pouze nutné úpravy a zámek sloužil jako obydlí pro správu panství. Pozornost se v té době věnovala především hospodářským budovám. Po roce 1918 připadl zámek Československému státu prostřednictvím Pražského ředitelství státních lesů a statků, pod kterým zůstal se změnami vyplývajícími po roce 1948 až do 90. let minulého století. Roku 2008 byl bezúplatně převeden do majetku městyse. Zámecký areál zabírá celou západní stranu kácovského náměstí. Sestává z hlavní obdélné zámecké budovy s patrovou fasádou obracející se směrem do bývalého nádvoří (objekt č. 1). Nicméně poměrně monumentální měřítko získává zámek především směrem od řeky. K zámecké budově přiléhá na severozápadním nároží dlouhá patrová chodba ústící na panské oratoři kostela. Západně od této chodby Památky pro život 2

4 stojí na půdorysu písmene U tři hospodářská stavení (původně stáje, stodola a garáže s opravnou zemědělské techniky). Dlouhá budova (objekt č. 5) původní stodoly vznikla ve dvou etapách barokní a klasicistní. Dnes je rozdělena příčkami na několik dílen a garáží. Kratší barokní budova bývalých stájí (objekt č. 4) slouží částečně k bydlení, ve zbytku jsou opět dílny a skladiště. Protilehlá budova slouží jako garáže (objekt č. 7). Na ploše tohoto nádvoří jsou rozmístěny staré automobily, dřevo, různé části strojů atp. Celek doplňuje naproti zámku stojící bývalá budova sýpky dnes tělocvična TJ Sokol Kácov (objekt č. 8). Při západním bočním průčelí zámku se rozkládá menší, dříve terasovitě pravená, zahrada (plocha č. 6). Kromě budovy TJ Sokol Kácov, která prošla celkovou úpravou exteriérových fasád, jsou všechny ostatní budovy ve své vnější podobě poznamenané delší absencí základní údržby. Fasády zámku spolu s chodbou prošly poslední, nepříliš kvalitní úpravou v 80. letech minulého století a od té doby víceméně chátrají. Ostatní stavení jsou ve stejném stavu. U dlouhé chodby jsou navíc zazděny přízemní arkády a okna v patře na straně směrem na západ. Tím došlo k vizuálnímu oddělení areálu na dvě oddělená nádvoří. Prostory obou nádvoří jsou navíc nevhodně pokryty živičným povrchem a kolem jejich obvodů jsou ke stěnám navíc přilepeny různé kolny, garáže a přístavky, které posunují význam zámecké budovy spíše k zanedbanému hospodářskému dvoru než k baroknímu sídlu. Neudržovaný je i zarostlý svah směrem k řece a k budově pivovaru. Od dvora budovou garáží oddělená, původně formálně upravená nevelká zahrada při západní straně zámku, je dnes využívána převážně pro pěstování zeleniny a jako skladiště nájemníky zámku. S celkovou zanedbaností souvisí i nešťastný vzhled celého náměstí, které spíše připomíná velkou náves, kde se mísí asfaltové a prašné cesty s jehličnatými stromy na travnatých plochách. Hlavní budova zámku slouží v části 1. sklepení a velké části 1. patra k nájemnímu bydlení. Nájemníci obývají jednak prostory s renesančními klenbami ve sklepení, jednak hodnotné prostory přináležející k původní kapli (oratoře). Přízemí je využíváno zčásti pro potřeby muzejní expozice, z části je pronajímáno na kanceláře, zbytek je v současnosti bez využití. Budova stodoly a stájí je využívána částečně Památky pro život 3

5 formou minimálního nájmu, částečně slouží potřebám městyse. Spojovací chodba je bez využití. Budova TJ Sokol slouží svému původnímu účelu. Interiér zámku byl dlouhodobě zanedbáván, nicméně díky jeho nepřetržitému využití není v neobyvatelném stavu. Prostory 2. sklepení, přístupné od schodiště na východní straně zámku, jsou vyklizené, pouze v nich není instalována elektřina. První sklepení je v jižním traktu obývané a udržované, severní část slouží jako kůlny. Tyto prostory trpí dlouhodobějším zatékáním okenními otvory z dvorní strany. V přízemí byla již dříve odhalena fresková výzdoba jedné prostory a freska při vstupu na hlavní a jediné schodiště. Jinak jsou stěny vybílené, podlahy jsou většinou prkenné nebo z cementového potěru, skryté většinou pod PVC. Původní barokní prostory při jižní straně mají vestavěné novodobé nevhodné příčky. Prostory v západní části jsou nevyužívané. Patro z části slouží k nájemnímu bydlení, zbytek prostorů tvoří dvě opuštěné bytové jednotky. S výstavbou bytů samozřejmě souvisí i rozdělení původních barokních prostor na menší novodobými příčkami. Konstrukce krovu pochází zřejmě z pol. 19. stol. a ve větší míře je v dobrém stavu, stejně jako podlahy podkroví. Detailnímu popisu stavby se věnuje další část. Areál je v největší míře ve vlastnictví městyse Kácov (objekt č. 1, 2, 4, 5, 7). Dalšími vlastníky jsou Tělocvičná jednota Sokol Kácov čp. 185 (objekt č. 8), Pozemkový fond České republiky (plocha č. 6) a Římskokatolická farnost Zruč nad Sázavou (objekt č. 8). (viz. celková situace, plán č. 1). Vedení městyse si v současné době uvědomuje složitou situaci, do které se po převodu zámku do svého vlastnictví dostalo. Zároveň má upřímnou snahu ochránit kulturně historické hodnoty celého zámeckého areálu, a zpřístupnit je co nejširší veřejnosti. Cílem této studie by tedy mělo být pomoci při rozhodování, jakým směrem s městys při využití zámku vydá. Památky pro život 4

6 PODROBNÝ POPIS SOUČASNÉHO STAVU OBJEKTU Celkový popis areálu Zámecký areál se skládá s hlavní obdélné budovy zámku stojící na jeho severním okraji. K budově přiléhá na západní straně dlouhá patrová chodba ústící v na panské oratoři kostela. Západně od této chodby stojí na půdorysu písmene U tři hospodářská stavení (bývalé stáje, stodola, kolny atp.). Na východní straně uzavírá areál ohradní zeď se vstupní branou směrem k náměstí. Celek doplňuje naproti zámku stojící bývalá budova sýpky dnes budova TJ Sokol. Při západním průčelí zámku se rozkládá menší, původně formálně upravená zahrada. BUDOVA ZÁMKU EXTERIÉR Jižní fasáda Fasáda se obrací do nádvoří sedmnácti okenními osami v přízemí a patře. Ve střední ose je vstup. Poměrně nízký průběžný sokl je oddělen od zbytku nevýraznou jednoduchou římsou, ve které je sedm různě velkých oken, většinou bez výplně. Segmentový vstup je rámován malovanými pilastry. Pískovcové ostění má ve vrcholech k sobě obrácené stlačené voluty. Nad záklenkem je oválný světlík, nad ním potom baldachýnová markýza s čabrakami. Markýza je pokryta plechem, ve spodní části je malovaný monogram v rozvilinových ornamentech. Nad markýzou je štukový Sasko lauenburský erb. Portál je umístěn v trojosém rizalitu vrcholícím trojúhelným štítem. Okna v přízemí po stranách vstupu mají bohatší dekor v malované šambráně než zbytek. V horní části jsou dva štukové medailonky mužských hlav z profilu, rámované páskou. Okno v patře nad vchodem má v suprafenestře dvojici andělů držících v jedné ruce květinu a v druhé papouška. Dvě okna po stranách mají navíc trojici protažených čabrakových motivů. Zbylá okna přízemí mají střídající se šambránu. Jeden typ má parapetní výplň s boltcovými útvary na stranách a baldachýnovou suprafenestru, druhý trojdílnou parapetní Památky pro život 5

7 výplň a rovnou horní část. Okna patra mají také střídavé šambrány. Jeden typ je opatřen stylizovaným klenákem ve formě štukového maskaronu, druhý typ má nad záklenkem volutovou kartuš s hlavou čerta. Plocha štítu je opatřena páskou, ve vrcholu je kartuš s maskaronem. Suprafenestry oken patra zabíhají do jednoduché fabionové římsy. Ve 2, 4, 8, 12, 14 a 16 ose přízemí směrem od východu jsou namalována slepá iluzivní okna s postavami v barokním oblečení. Fasáda je dělena patrovou malovanou římsou a dvojicí od rohu odsazených lezenových rámů. V pultové střeše jsou nad 4 a 14 osou shodné volutové vikýře s kulatým oknem. Východní průčelí Průčelí je v patrech šestiosé, přičemž čtvrtá osa je tvořena představenou hranolovou jednoosou věží. Průčelí je třípodlažní v severní části a čtyřpodlažní na jižní straně. Spodní část při severní straně tvoří holý sokl s dvojicí shodných oken. Při nároží jsou pod svrchní opadanou omítkou vidět stopy po kvádrování nároží provedeném v omítce spolu s fragmenty velkých obdélných kvádrů. Na nároží je opět dvojice lezen. Trojice oken přízemí (2 podlaží) má shodné šambrány s rovným překladem a jakýmsi útvarem připomínajícím nejvíce čabraku v parapetní výplni. Prostřední okno je malované iluzivní. Okna posledního patra jsou shodná, včetně šambrán s maskaronem přesahujícím do korunní římsy. Jižní část je dvouosá. V dolním podlaží je napojena krytá chodba vstupu do prostoru 2. sklepení. 2. podlaží nese dvě shodná malovaná iluzivní okna, 3. podlaží jedno malované, jedno skutečné se shodnou výzdobou šambrán jako ve stejném podlaží na severní straně. Poslední podlaží má opět jedno okno iluzivně malované a jedno skutečné. Na nároží jsou opět zdvojené lezeny, patra jsou dělena malovanými římsami. Východní věž Věžovitá stavba se uplatňuje třemi stranami, západní je přistavěná k zámku. Nejnižší podlaží na úrovni 2. sklepení je bez otvorů. V úrovni 1. sklepení je na severní a jižní straně vždy jeden větší okenní otvor spolu s menším. K východní stěně přilehá dřevěné schodiště kryté sedlovou střechou. Schodištěm se vstupuje do prostoru Památky pro život 6

8 1.9a. Všechny tři strany jsou v přízemí a patře řešeny shodně. Od rohu odsazené dvojice lezenových rámů ohraničují v přízemí obdélné okno s výraznou suprafenestrou s motivem pásku a parapetním polem. Okno v patře je menší obdélné se složitě komponovanou suprafenestrou. Věž vrcholí střechou cibulovitého tvaru s vrcholovou lucernou. Střechy jsou na západní straně spojené. Jižní průčelí Průčelí má v soklu umístěny okna 1. sklepení. Celkem 8 shodných obdélných oken v líci bez šambrán. Přízemí i patro mají shodně 15 okenních os. Podlaží jsou oddělena malovanými římsami, na obou okrajích je dvojice lezen. Osmá až desátá okenní osa směrem od východu tvoří nevýrazný rizalit zakončený trojúhelným štítem bez výzdoby tympanonu. Okna přízemí jsou kromě rizalitu shodná. Obdélná s šambránou v horních rozích s ušima ve spodní části je parapetní pole s motivem tří stylizovaných čabrak. Čtvrté okno od východu je malované, iluzivní. Okna rizalitu mají tvarovanou nadokenní římsu a parapet s páskovou výzdobou. Okna patra mají kromě štukové šambrány s ušima střídavé nadokenní pole zabíhající do korunní římsy. Pole jsou shodná jako na severní fasádě. V rizalitu mají navíc okna i podokenní pole. Západní průčelí Před západní průčelí zámku je přistavěna hranolová věž, která se uplatňuje dvěma stranami. Západní průčelí zámku se tak uplatňuje pouze úzkou, v přízemí dvouosou v patře tříosou fasádou, dělenou do pater a rámovanou na jižním okraji dvojicí lezen. Ze spodní dvojice je jedno okno malované, v patře jsou v ose malované obě a mezi nimi je umístěno druhotně okno bez šambrány. Okna v přízemí mají jednoduché obdélné šambrány. Západní věž Jak je výše uvedeno věž se v pohledech uplatňuje pouze dvěma stranami, severní je v interiéru přízemí prostoru 2.22 a 2.24, v patře je potom překryta konstrukcí Památky pro život 7

9 střechy. Na západní straně tyto místnosti ohraničuje stěna rovnoběžná se západní stěnou věže. Jižní průčelí věže je členěno na sokl oddělený římsou od zbytku fasády, která je ohraničena na západě dvojicí lezen. V úrovni přízemí je jedno malé okno bez šambrán. V patře jsou potom dvě velmi malá okénka, pod zbytkem suprafenestry velkého okna. Západní průčelí obsahuje v soklu jedno velké okno vyplněné železnou mříží s pravoúhle proplétaných prutů zasazených do pískovcového ostění. Jižně od tohoto okna je obdélná nika ve velikosti sousedního okna, obsahující malé obdélné okénko. Sokl je oddělen římsou. Obě patra jsou bez patrové římsy rámované velkým lezenovým rámem. V přízemí i v patře jsou dvě okenní osy. V přízemí je jedno velké okno s trojdílnou výplní a jedno obdélné v jižní části. Nad ním je v trojlisté šambráně malé okénko, vedle něho je obdélné okno v téže šambráně. Stěna připojená k věži na severu obsahuje v přízemí jedno velké obdélné okno shodné jako na jihu od něho. Vedle okna je jednoduchý obdélný vstup do interiéru prostoru Jinak je fasáda bez ozdob. Pavilonový střešní nástavec Z pultových střech patra vyrůstá obdélný nástavec osvětlující celý ústřední prostor. Na severní a jižní straně je prolomen sedmi špaletovými obdélnými okny, na kratších stranách je po jednom okně. Na všech čtyřech rozích jsou vytažené stěny s ukrytými komínovými tělesy. Fasádu obíhá průběžný sokl a fabionová korunní římsa. Nad okny do římsy zabíhají štukové klenáky, z kterých visí rostlinné ornamenty se střapci. Tvar střechy je mansardový. Na jižní straně ze střechy vyrůstá sedm komínů, na severní čtyři. 2. SKLEPENÍ Prostor 01 Spodní podlaží sklepení se rozkládá na půdorysu písmene L. Je přístupné jednoramenným schodištěm z prostoru 1NP (prostor 1.23). Na severní straně podesty je otvor, zřejmě původní odvětrávací okénko. Památky pro život 8

10 Prostor 02 a 03 Oba prostoru jsou zaklenuty valenou klenbou s pětibokými výsečemi i drobných otvorů s rozevírajícími se špaletami. V severní stěně je jedno okno jiného tvaru. Podlahu tvoří udusaná hlína. Stěny jsou omítnuté se stopami po dřevěném šalování. Prostor 04 Prostor je zaklenut čtyřmi poli křížové klenby bez žeber svedené uprostřed na jeden hranolový mohutný pilíř. Ve východní stěně je v rozevírající se špaletě menší okénko s kamenným ostěním. Po jeho jižní straně je vstup do dlouhé chodby 07. V severní stěně je prostý vstup s lehce hrotitým záklenkem. Podlahu tvoří udusaná hlína, stěny jsou omítané se stopami po šalování. Prostor 05 a 06 Oba prostory jsou sklenuty valenou klenbou s pětibokými výsečemi nad vstupy. Klenba v prostoru 05 je zřejmě dodatečně vložená. Každá místnost má ve východní zdi po jednom úzkém okénku v rozevírající se špaletě. Mezi oběma prostory je vložen pískovcový pravoúhlý portál. Západní stěny obou prostor jsou postaveny na rostlé skále. Prostor 0.7 Chodba spojuje tuto úroveň sklepení s přístupovou cestou jdoucí na východní straně od zámku. Chodba je zaklenuta valenou klenbou. V jižní stěně jsou tři shodné segmentové výklenky. Na protější straně je pouze jedna. Prostor 0.8 Nepřístupný 1 SKLEPENÍ Toto podlaží je na severní straně pod úrovní terénu nádvoří a místnosti na této Památky pro život 9

11 straně slouží jako sklepení. Na jižní straně jsou nad svažujícím se terénem směrem k řece otevřeny okny a slouží v současnosti pro bydlení. Celkově je toto podlaží trojtraktové se střední chodbou. Všechny prostory jsou sklenuté. Prostor 1.1 Jednoramenné schodiště vede od hlavního vstupu obě jeho stěny jsou členěny pilastry s vysokým soklem a volutovými hlavicemi. Schodiště je zaklenuto valenou klenbou. Prostor 1.2 Jde o první část střední chodby, která je zaklenuta mohutnou stlačenou valenou klenbou dělenou pasem. V jižní části je dvojice styčných trojbokých výsečí. V severní stěně je dvojice lehce obdélných oken ve svislých segmentových nikách. Pod opadanou omítkou se objevil pravděpodobně odlehčovací oblouk půlkruhové arkády. Při severovýchodním koutě lze na východní stěně spatřit pozůstatek části obdélného sgrafita. Podlaha je z cementového potěru, stěny jsou omítnuté, bílé. Prostor 1.3 Jedná se o úzkou chodbu Zaklenutou valenou klenbou s dvěma styčnými výsečemi. Přístupná je dvoukřídlými dřevěnými dveřmi rámové konstrukce s výplní polí tyčemi. Dveře jsou na vnějších kovaných závěsech. Vše je přichyceno v dřevěných zárubních. V západní stěně chodby je kamenné ostění se skosenou hranou. Vstup je zazděný, v kamenné zazdívce je malé, opět zazděné okénko s jednoduchou mříží. Prostor 1.4 Prostor je přístupný pravoúhlým vstupem s dřevěnými zárubněmi, ve kterých jsou na vnějších kovaných esovitých závěsech. Dřevěné dveře jsou rámové konstrukce. Vedle dveří je drobné jednoduché okénko vyplněné železnou ozdobnou mříží. Prostor je klenutý valenou klenbou s jedním pasem. V severní stěně jsou dvě segmentové niky. Podlaha je z pálených polygonálních dlaždic (topinek). Památky pro život 10

12 Prostor 1.5 Úzký prostor je zaklenutý valenou klenbou. V severní stěně je výklenek se zazděným kamenným ostěním půlkruhového tvaru. Podlaha je z pálených polygonálních dlaždic. Prostor 1.6, 1.6a, b, 1.7, 1.8, 1.8a, b, 1.9, 1.9a, b, c, d, 1.10, 1.10a, b, 1.11, 1.11a, b, 1.12, 1.12a, b, c, 1.13a, b, c, 1.14, 1.14a, b, c, d, e Nepřístupné. Prostor 1.15 Úzký prostor je zaklenutý valenou klenbou s dvojicí trojbokých styčných výsečí. Přístupný je pravoúhlým vstupem s kamenným ostěním lemovaným páskem. V západní stěně je jedno obdélné okno. vnějším Prostor 1.16 a 1.17 Původně jeden prostor rozdělen příčkou je zaklenut valenou klenbou s jednou trojbokou výsečí při severní stěně. Obě místnosti jsou přístupné pravoúhlými vstupy s kamennými ostěními se světlíky. V prostoru 1.19 je jedno menší okénko v severní stěně se zbytky kamenného ostění. Na východní stěně prostoru, při severní straně jsou pod opadanými vrstvami omítek patrné zbytky exteriérové sgrafitové výzdoby. Prostor 1.18 Obdélná místnost je zaklenuta. Ve východní stěně je patrný zazděný segmentový otvor pravděpodobně vstupu. Prostor 1.19 Místnost je přístupná vstupem v hluboké segmentové nice. Je zaklenuta třemi poli křížové klenby s vytaženými hřebínky, dosedající na centrální mohutný, dodatečně obezděný pilíř. Čtvrté pole je zaklenuto plackou rámovanou na dvou stranách pasy. Prostor je přístupný dřevěnými dveřmi kombinované konstrukce na železných Památky pro život 11

13 kovaných závěsech. Prostor 1.20 Střední chodba je zaklenuta valenou klenbou. Na západním konci je stěna prolomena jedním velkým obdélným oknem s ostěním s červeného pískovce. Podlaha chodby je opatřena cementovým potěrem. Stěny jsou z větší části omítnuté, obílené. PŘÍZEMÍ Půdorys přízemí je utvářen shodně jako ostatní patra, tedy jako trojtrakt se střední chodbou, ze které jsou přístupné všechny postranní prostory. Prostor 2.1 Vstupní část schodiště, zádveří, je sklenuto drobnou plackou. Ta nese freskovou malbu letící anděla troubícího na malý lesní roh, v druhé ruce má kopí, přes rameno zavěšený toulec s lukem. V klenebních kápích jsou namalovány tři lovečtí psy, čtvrtá je otevřené oválným oknem do exteriéru. Rameno schodiště je zaklenuto valenou klenbou. Druhá podesta před vstupem do prostoru 2:2 je zdobena štukovým rámem. Vstup je vyplněn dvoukřídlými dveřmi rámové konstrukce v dřevěných profilovaných zárubních. Prostor 2.2 Jde o centrální chodbu, probíhající přes všechna podlaží. Z chodby je přístup do všech pokojů. Podlaha je pokryta cementovým potěrem, stěny jsou bílé. Okna třetího podlaží osvětlující celý prostor mají štukové parapetní výplně. Prostor 2.3 Prostor je přístupný dvoukřídlými dřevěnými dveřmi rámové konstrukce v dřevěných zárubních. Místnost je opatřena stropním podhledem a je osvětlena Památky pro život 12

14 dvěma shodnými okny se skosenými hranami nik. Okna jsou dvoudílná dvoukřídlá dělená na šest shodných tabulek. Dřevěné rámy jsou zavěšeny na zapuštěných závěsech s žaludovým zakončením. Prostor 2.4 a 2.4a Prostor je přístupný dvoukřídlými dřevěnými dveřmi rámové konstrukce v dřevěných zárubních shodných jako u místnosti 2.3. Plochostropá místnosti je rozdělena dřevěnou stěnou s proskleným světlíkem. Okna je dvoukřídlé dvojité typu T. Podlaha je pokryty cementovým potěrem, stěny jsou obílené. Prostory 2.5 a 2.6 Místnosti tvořily původně jeden prostor a jsou zaklenuté dvojicí shodných křížových kleneb s hřebínky. Klenby spočívají na koutových profilovaných konzolách. Okna jsou v nikách sahajících až k podlaze. Jsou typu T. V jižní stěně se nacházejí dva výklenky kryté dřevěnými dveřmi. Prostor 2.7, 2.7a,b Prostor je přístupný dvoukřídlými dveřmi rámové konstrukce v dřevěných profilovaných zárubních. Místnost je zaklenuta valenou klenbou s jednou trojbokou výsečí umístěnou nad půlkruhovou nikou. Později byla rozdělena na tři prostory. Podlaha je pokryta cementovým potěrem, stěny jsou obílené. Prostor 2.8 Prostor je přístupný novodobým vstupem z prostoru 2.7. Strop je fabionový s freskovou výmalbou zobrazující alegorii čtyř ročních období. Prostor je osvětlen třemi shodnými okny. Při západní stěně je druhotně upravený krb, na jihu od něho je pravoúhlá nika vstupu původního vstupu. Památky pro život 13

15 Prostor 2.10, 2.10a, b, c, d Původně jedna místnost je rozdělena na řadu menších. Místnost je plochostropá, osvětlena třemi shodnými okny. Podlaha je z dřevěných prken. Prostor 2.9, 2.11, 2.11a, 2.12 a 2.13 Původně jedna místnost byla rozdělena vestavbou záchodů a příčnou stěnou. Ve východní stěně je jeden výklenek a jeden starší vstup Prostor 2.14 Úzká místnost naproti hlavnímu vstupu v bočních stěnách s dvěma vstupy opatřenými dvoudílnými dřevěnými dveřmi rámové konstrukce. Přístupný je dřevěnými dvoudílnými dveřmi rámové konstrukce. Prostor 2.15, 2.15a, b, 2.14b Původně jeden prostor byl rozdělen na řadu menších. Obě boční stěny jsou opatřeny dvoukřídlými dřevěnými dveřmi rámové konstrukce na zapuštěných závěsech se žaludovými konci. Prostor 2.16 Místnost je přístupná v současnosti pouze z prostoru 2.15a. Původní vstup je patrný prostřednictvím segmentové niky v severní stěně. Prostor 2.17 Menší prostor vzniklý předělením hlavního prostoru 2.2. Na východní straně ho odděluje stěna z rámové dřevěné konstrukce s prosklenými plochami. Uprostřed jsou dvoukřídlé prosklené dveře. Na západní straně je také stěna ovšem s větším podílem prosklených tabulí. Vysoký strop je rovný. Památky pro život 14

16 Prostor 2.18 Plochostropá místnost tvoří nástup do sousedních tří prostorů. Podlaha je pokryta PVC. Prostor 2.19, 2.19a, b, c, d Rohová místnost je přístupná dvoukřídlými dřevěnými dveřmi rámové konstrukce s horním proskleným polem. Vnější kované závěsy jsou umístěné v mohutných profilovaných zárubních. Místnost osvětluje dvojice oken. V západní stěně je vstup do úzkého prostoru 2.19b, c, d, který byl adaptován na toalety a koupelnu. Prostor osvětlují dvě rozdílná okna. Prostor 2.20 Obdélná místnost je osvětlena jedním širokým trojdílným oknem. Strop je rovný. Ve východní stěně je velká nika. Prostor 2.21 Osmiboký prostor je opatřen čtyřmi vstupy se štukovými nástavci ve formě stylizovaného oválu. Vstup v jižní stěně je opatřen dvoukřídlými dřevěnými dveřmi s dvěma vpadlými poli a kovanými vnějšími závěsy. Strop je opatřen podhledem. Prostor 2.22 Obdélná místnost je osvětlena jedním oknem shodným jako u prostoru Prostor 2.23 Obdélná místnost, do které byla vestavěna menší místnost. Osvětlena je jedním oknem. Strop je opatřen podhledem. Památky pro život 15

17 Prostor 2.24 Rohová místnost je na třech stěnách opatřena profilovanou římsou, nad kterou je náběh na fabion. Jižní stěna je bez římsy i fabionu. V západní stěně je jednoduchý obdélný vstup na zahradu. V severní stěně je původně segmentový vstup do spojovací chodby k farnímu kostelu. Do tohoto vstupu byly vloženy kovové zárubně, za kterými zůstali malované boční stěny vstupní niky. Zbytky malované výzdoby se také objevují na západní, severní a východní stěně. Podlaha je opatřena cementovým potěrem. Prostor 2.25, 2.25a Obdélná místnost je přístupná ze sousedního prostoru 2.26 jednoduchým obdélným vstupem a osvětlena jedním oknem. V západní stěně jsou zazděny dřevěné zárubně. V jihovýchodním rohu je vstup do malé klenuté místnosti, jejichž stěny při podlaze ustupují. Prostory 2.26, 2.26a Čtvercový prostor je přístupný přes drobnou předsíň oddělenou prosklenou stěnou s jednokřídlými dveřmi. Prostor je osvětlen jedním oknem. Oba stropy jsou fabionové s římsou. Podlaha je pokryta PVC. Prostor 2.27 Místnost je přístupná z chodby 2.2. Je opatřena fabionem a osvětlena dvěma okny v pravoúhlých nikách jdoucích až k podlaze. V západní stěně je zaslepený vstup. Ve východní stěně je potom nika pravděpodobně též vstupu. Památky pro život 16

18 PATRO Patro je dispozičně řešené shodně jako přízemí. Všechny prostory jsou plochostropé. Všechna okna jsou shodná, dvojitá, dvoukřídlá dělená na dvě shodné tabulky na každém křídle. Kličky jsou umělohmotné, závěsy zapuštěné. Stěny jsou obílené. Prostor 3.1 Schodiště je zakončeno jedním úzkým ramenem a osvětleno jedním oknem v patře. Prostor 3.2 Chodba řešená jako obíhající ambit, ze které jsou přístupné všechny prostory. Prostor je plochostropý. Na vnitřní straně jsou arkády s rovným překladem, který vynášejí stlačené konzolové útvary. Pilíře arkád jsou opatřeny římsou. Podlahu tvoří cementové dlaždice. Na jižní straně je většina arkád zaslepena díky vestavbě bytů. Prostor 3.3, 3.4, 3.5, 3.6, 3.7, 3.7a, b, c, d, e, Nepřístupné. Prostor 3.8 (horní část zámecké kaple) Prostor kaple je zaklenut klenbou neckového tvaru. Klenba je bohatě dekorována akantem a páskou. Uprostřed je holubice Ducha Svatého v oblacích a záři. Na delších stranách jsou dvě malovaná emblemata vážící se ke sv. Třem Králům. Na jednom jsou tři královské koruny, na druhém tři kadidelnice či lampy na vonné oleje. Pod hlavní štukovou římsou jsou tři shodné zazděné výklenky, původně oratoře. Mají rovné překlady vynášené konzolami. Zachované jsou dřevěné parapety a na severní i zbytky dřevěného rámu zasklení. Pod východní oratoří je oválná kartuš s monogramem AMF, pod kterou je v obdélném štukovém rámu zazděné oválné okno. Na severní a západní stěně jsou pod oratořemi dva obrazy, provedené zřejmě technikou all secco. Na severní stěně jsou Sv. Tři Králové na cestě do Betléma, na Památky pro život 17

19 protější jsou Králové zachyceni před Herodem. Západní stěna je vyhrazena zbytku hlavního oltáře, jenž v nástavci zobrazuje mezi oblaky a andílčími hlavičkami symbol Nejsvětější Trojice, pod ní je oltářní nástavec ve tvaru trojlaločného oblouku, za kterým je obdélné okno, po stranách jsou úseky pilastrů s dvěmi sedícími anděly. Pod oknem je průběžná oblamovaná římsa, v centru se svatozáří opatřenou výplní ze žlutého skla. Pod ní je zbytek výklenku pro hlavní oltářní obraz či sochu, opět zakončený trojlistem. Stěny jsou členěny pilastry s hlavicemi a bohatě dekorovány barevným ornamentem, který je v současnosti opatřen nevhodným bílým nátěrem. Pod ním se na některých místech ukazuje původní barevné řešení používající především barevného mramorování a zlacení spolu s výraznou barevností. Prostor 3.9, 3.9a, b, c, d Původně jedna z oratoří ke kapli. Dnes rozdělen na drobné místnůstky. V severní stěně zachována nika. Na protější stěně zachována původní okno, dnes změněné na dvě menší. Strop je rovný. Prostor 3.11 Jedná se čtvercový prostor s fabionovým stropem otevřený na třech stranách arkádami. V severní arkádě jsou osazeny, zřejmě druhotně, dřevěné profilované zárubně. Prostor 3.10, 3.12, 3.12a, b, c, 3.13, 3.13a, b, c, d, e, f, g Nepřístupné. Prostor 3.14 Obdélný prostor vzniklý přepažením chodby. Prostor 3.15, 3.15a, b, c, d Dvě místnosti dodatečně předělené příčkou, spolu s chodbou, toaletami a koupelnou tvoří jeden byt, ke kterému byly připojeny ještě prostory ve východní Památky pro život 18

20 věži. V severní stěně prostoru 3.15 jsou zachovány arkády. Prostor 3.16, 3.16a Původně jeden prostor byl dodatečně rozdělen. Strop je opatřen fabionem a osvětlen třemi okny. Strop s velkou pravděpodobností skrývá nástěnnou malbu. Prostor 3.17 Jedná se o shodný prostor jako Tento je ovšem nevhodně upraven vestavěným vstupů na severní a jižní straně. Prostor 3.18, 3.18a, b, c, d, e, f, 3.19a Na severní straně jsou tři za sebou položené prostory navzájem propojené dřevěnými dveřmi rámové konstrukce v jednoduchých dřevěných zárubních. Při jižní stěně jsou komínová tělesa, podlaha je z hoblovaných barvených prken. Jižní část prostor obsahuje toalety a koupelnu, ty jsou vestavěny mezi původní arkády. Prostor 3.19, Obdélná místnosti osvětlená dvojicí shodných oken. Podlaha je prkenná. KROV Nad patrem zámku je postaven pultový krov se šikmo vzepřenými stolicemi. Stolice jsou osedlány do vaznic, které zřejmě tvoří zároveň stropní trámy místností patra. Krokve jsou dále podepřeny stojatými stolicemi protaženými nahoře do hambalků. Krov nad pavilonem nebyl zkoumán. Zvenčí jde o nízkou nepravou mansardu. Památky pro život 19

21 SPOJOVACÍ CHODBA ZE ZÁMKU DO FARNÍHO KOSTELA Patrová chodba spojuje přízemí zámku s panskou oratoří v patře farního kostela Narození P. Marie. Exteriér Východní fasáda Dvoupatrová plocha fasády je členěna průběžným soklem, patrovou malovanou římsou a také pod korunní římsou je malovaný pruh. Na okrajích je dvojice lezen. V přízemí je sedm lehce převýšených segmentových arkád na nádvoří a dvě u kostela, z nichž pouze jedna ve střední ose a předposlední u kostela jsou otevřené, ostatní jsou zazděné. V patře je sedm obdélných oken ve špaletách bez šambrán. Západní fasáda je bez členění, všechna okna kromě jednoho jsou zazděná. Střecha je sedlová, pokrytá pálenou krytinou. Poslední dvě arkády u kostela, z nichž jedna je zazděná a jedna volná nesou na klenutí a stěnách stopy po malované výzdobě ve formě kvádrování, motivů čabrak a jednotlivých barevných rámů. Interiér Z prostoru 2.24 vede vzhůru schodiště s dřevěnými stupni. Vstup obstarává původní vstupní niky s rozevřenými špaletami, z části zachovanou malovanou výzdobou, do které byly vestavěny železné zárubně s novodobými dveřmi. Nad schodištěm je poškozený rovný strop s profilovanou římsou. Strop je prkenný s rákosem. Na obou stranách chodby jsou obdélné niky sahající až k podlaze s okny na západní straně zazděnými. Přibližně uprostřed jsou vestavěny příčky, které tak vytváří malou místnost opatřenou komínovým tělesem. Na severním konci chodby, v přízemí, je vstup na terén u kostela. Vstup je vyplněn dvoukřídlými dřevěnými dveřmi rámové konstrukce s dvěma velkými vyřezávanými slunci. Před dveřmi pokračuje schodiště směrem k západu pomocí dvou podest na úroveň druhého podlaží chodby, kde ústí na vstup na panskou oratoř, která je v patře kostela. Vstup je vyplněn dvoukřídlými dřevěnými dveřmi v profilovaných dřevěných zárubních. Klenba schodiště je Památky pro život 20

22 opatřena štukovými zrcadly. Podlaha celé chodby je pokryta šestibokými dlaždicemi z pálené hlíny (tzv. topinkami), jen v úseku před vstupem na oratoř jsou dlaždice obdélné. Stěny obíhá průběžný sokl. Na několika místech jsou pod bílým vápenným nátěrem vidět zbytky červené malování arch. článků. BÝVALÉ STÁJE (OBJEKT Č. 4) Přízemní stavba na obdélném půdorysu se na východní straně napojuje ke spojovací chodbě a k objektu č. 9, na západní straně je připojena ke stěně stodoly (objekt č. 5). Její severní fasáda se obrací do valu, obklopujícího kostel. Je prolomena šesticí oken, z nichž většina má pískovcová ostění a jsou vyplněna železnými mřížemi. Jižní fasáda je prolomena celkem 12 otvory, z nichž čtyři tvoří obdélné vstupy, zbylé jsou obdélná okna. Všechny fasády jsou bez členění. Uvnitř jsou původně velké prostory rozděleny množstvím příček na pokoje určené k bydlení a zčásti jako dílny. Celek je klenutý křížovými a valenými klenbami s nestyčnými pětibokými výsečemi. Střecha je polovalbová, pokrytá barveným plechem. Památky pro život 21

23 BÝVALÁ STODOLA (OBJEKT Č. 5) Rozsáhlý přízemní obdélný objekt uzavírající areál na západní straně. Skládá se ze starší části na severní straně a novější na jihu. Starší část má na svých fasádách celkem sedm oken s kamennými ostěními, vyplněnými proplétanými mřížemi. Zbylá část má na západní fasádě liché půlkruhové arkády spolu s novými vstupy. Východní fasáda obrácená do dvora je prolomena celkem šesti vstupy, vjezdy různé velikosti a stáří. Celek zakončuje polovalbová střecha. OBJEKT Č. 6 Bývalá formálně upravená zahrada tvoří obdélný pruh končící na úrovni západní stěny bývalé stodoly, na jihu mizí v křovinách původně terasovitě pojednané svahu pod zámkem. Zahrada slouží k pěstování užitkové zeleniny. OBJEKT Č. 7 Původně se jednalo o hospodářskou budovu, krytou polovalbovou střechou a uzavírající hospodářský dvůr na jihu. Dnes je objekt na severní straně otevřen 5 velkými vjezdy, krytými železnými vraty a jedním obdélným vstupem. Střecha je pultová. Jižní stěna nese pouze dva okenní otvory. OBJEKT Č. 8 Stavení sloužící původně jako panská sýpka bylo pronikavě přestavěno na Sokolovnu. Dnes se k zámku obrací upraveným dvoupatrovým průčelí s řadami velkých oken a vystupujícím rizalitem. Hlavní průčelí a vchod je na opačné, tedy severní straně. Památky pro život 22

24 OBJEKT Č. 9 Jedná se o přízemní lehce obdélné stavení přiléhající na západě ke spojovací chodbě. Průčelí obrácené k jihu dělí tři shodná okna v malovaných šambránách. Obdélný vstup je v přístavku na severní straně. Ve valbové střeše ve střední jižní ose je umístěn vikýř. Interiér je zaklenut valenou klenbou s šesticí nestyčných pětibokých výsečí. Památky pro život 23

25 2. Přehled stavebních a kulturních dějin areálu zámku Chronologicky uspořádaná historie zámeckého areálu Kácov je poprvé zmiňován v pramenech v souvislosti s existencí farního kostela Ješek z Černic se uvádí jako pán na Kácově, což dokládá existenci nějakého panského sídla Vít z Černic Jan ze Skalice (poručník Beneše a Jindřicha z Kácova) Mikuláš Vrbík z Tisovic (poručník výše zmiňovaných) Jindřich a Beneše z Kácova Karel Šlik, Jan Priesta, Bohuslav z Košin Aleš Holický ze Šternberka. Do poloviny tohoto století bychom také mohli klást vznik dodnes zachované části prvního sklepení a přízemí, dnes suterénu patří 3 díly tvrze a poplužní dvůr Kunešovi z Olbramovic. Ten později dokoupil i čtvrtý díl tvrze a vlastnil ji až do roku V průběhu celého 15. století je přímo uváděna tvrz s poplužním dvorem , Jan Dvořecký z Olbramovic přechází Kácov (tvrz, dvůr i městečko) po smrti Jana Tetaura do rukou Jana Čejky z Olbramovic , Václav Čejka z Olbramovic. Zřejmě v této době došlo k jedné z renesančních přestaveb. po bitvě na Bílé hoře byl celý majetek konfiskován Památky pro život 24

26 1623 kupuje v dražbě celé panství Jan Werde z Werdenberku majitelem je Jan Oktavián z Vchynic a Tetova na Chlumci a Zásmukách Kácovský zámek je vydrancován vzbouřenými poddanými , Kácov je v majetku Jana de Witte z Lilienthalu, kterému patřili mimo jiné i Rataje nad Sázavou , majetek Benigny Kateřiny z Lobkovic, která nechala provést raně barokní úpravy celého areálu. Podle literatury vznikl jednopatrový zámek, jež měl kamenné přízemí a dřevěné patro vlastnil panství František ze Scheidleru a posléze jeho syn Ferdinand Kryštof zámek kupuje Jan František svobodný pán z Kaiserštejna umírá Julius František vévoda Sasko-Lauenburský a jeho majetek dědí jeho dvě dcery. Anna Marie Františka se ujímá severočeských a středočeský statků (Ploskovice, Zákupy, Svádov, Horní Polici, Buštěhrad, Mikovice a Zvoleněves) roku V osmnácti letech se provdala za falckrabího Filipa Viléma Falcko- Neuberského, který roku 1693 umírá. Poté se provdala roku 1697 za toskánského velkovévodu Jana Gastona III., posledního z rodu Medici, s nímž se ovšem rozchází a žije sama na svých českých statcích panství se ujímá syn Jana Františka Hellfried František, ten v Praze na svých stavbách zaměstnává přední umělce té doby jako například Alliprandi, Dientzenhofer a další. Je pravděpodobné, že v té době došlo i v Kácově k nějakým úpravám popis zámku při připravovaném prodeji: zámek vystaven z kamene, z jedné strany sklepův klenutých prostranných, z druhé strany kuchyně klenutý, 4 sklepův suchých, podzemní sklep s lednicí, z třetí strany světnice klenutá a sklep suchý s mázhausem, schody, při ambitě 8 pokojů, tabulnice, alkovna, síně 4, jiný pokoje 4, Památky pro život 25

27 z nich 2 klenutý jsou. Šacuje se ten zámek za 2000 kop. Dále byl u zámku dvůr, pivovar, vinopalka, štěpnice a panské bílidlo. Z tohoto popisu se zámek jeví jako trojkřídlý a patrový panství, ke kterému patřilo ještě 8 dvorů, kupuje Karel Jáchym hrabě Breda panství prodáno císařskému radovi Karlu Josefu von Schmidlin von Schmidlin Kácov prodává Anně Marii Františce velkovévodkyni Toskánské za zl. Za velkovévodkyni převzal panství Jan Arnošt svobodný pán Goltz, který později také do Kácova jezdil a dohlížel na přestavbu zámku zahájena důkladná přestavba zámku. 4. března tohoto roku také Anna Maria poprvé navštívila Kácov, kde byla přivítána střelbou a troubením. Německý uvítací proslov přednesl místní varhaník a městský písař Václav Josef Stožický. Přestavba zámku trvala do roku 1733 a stála celkově zl. kromě stavby zámku byly nově stavěny i stáje. V kácovské matrice je poprvé uveden malíř Karel Josef Moravius (doložen v Kácově ještě v roce 1728 a 1729, kdy se mu zde narodili dva synové). Malíř provedl do roku 1729 v dolním patře ve dvou pokojích špalíry, jiné 2 pokoje byly provedeny ve fresce, malby se týkaly dalších pokojů (kabinet, ložnice, alkovna a jídelna), ve 4 pokojích byly ještě malovány stropy, další výmalba se týkala 9 prostorů. Další bezprostředně následující smlouva zahrnovala vymalování horního patra, kde výše uvedený malíř z Prahy provede 19 pokojů a 2 oratoře vedle kaple a lékárnu, které nejen čistě a bezchybně vymaluje, a to v každém z nich strany a lesény až k rákosovému stropu figurami a krajinami ve fresce, stropy však klihovou barvou, nýbrž také všechny dveře, zvenčí i zevnitř vyštafíruje barvami a kovem , v Kácově doložen malíř František Cízar (Cisar), který se zde nakonec usadil. V letech 1728 a 1729 mu bylo placeno za namalování 8 slepých oken s figurami, za vyštafírování a namalování 2 znaků pro 2 slepá okna, za vymalování předsíně, stříšky, za pomalování 10 psacích stolů se skříňkami a jednoho klekátka, za vymalování jedněch slepých dveří s jednou figurou. Památky pro život 26

28 1728 dokončení lucerny a nákup cvočků pro rákosové stropy. Bláha informuje, že zedník vedle kaple zhotovil oratorium a celé horní podlaží i s pokoji a schody. Na stavbě se objevuje zedník Antonín Pokorný, jenž se později stal na jiných toskánských stavbách polírem. Je placeno tesařům, vedenými mistrem Karlem Kolmanem, pokrývačům pod vedením Jana Čihaře (platby za tašky na střechu zámku i chodby prováděno táflování v zámeckých pokojích za pravidelný roční plat mistrem Janem Fridrichem Tiltschem. Zámečnické práce měl na starosti místní mistr Kristián Fiechtler (Fiedler) , postavena pod vedením kolínské zedníka Jana Minideho a vrchlabského tesaře Václava Schmidta kácovská papírna. Na výmalbě kaple se podílel Jindřich František Kraus, jeho syn Josef Kraus, malíř Jan Jiří Miller a dva pražští malíři Josef Stephan a František Novák. Nejvyšší plat dostával J. F Kraus. Štukatérské práce prováděl pražský Bartolomeo Muttoni. Sochu dodal pražský sochař a měšťan Jan Höffer, Josef Leschke dostal v roce 1733 zaplaceno za rozličné dřevěné figury do kaple nákup barev k natírání zámku a sklenutí stájí. Poprvé také zmíněn Petr Pavel Bláha jako zámecký polír. Kamenický mistr Jan Petr Baumgartner spolu s vlastním polírem Karlem Raderem vyhotovují řadu kamenných prvků jak do zámku, tak do stájí postavení statue Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Čtrnácti pomocníků. Autorem byl zákupský sochař Ondřej Dubke. 1730? postaven most přes Sázavu. Most stavěl tesař Kryštof Just z Horní Police a stál 1097 zl. Zničen při povodni roku natírání barvou stáji zvenku, stavba stáje a kostelní chodby vystavěna marienthalská sklářská huť. Památky pro život 27

29 1734 oslava přenesení ostatků sv. Liberáta ze Zákup do Kácova a jejich umístění do nově vybudovaného oltáře. Při slavnosti byla postavena dřevěná triumfální brána. Lze předpokládat nějaké významnější úpravy farního kostela P. Marie, již od roku 1727, vzhledem k dochovanému zápisu o darování hodin na věž kostela v roce Barokní je členění kruchty a podstatná část mobiliáře, zhotoveného v zákupské dílně (sochaři Dubke a Pursch) posvěcení Krucifixu a sochy sv. Jana Nepomuckého na mostě Sousoší na náměstí sestavoval Ondřej Dubke, kam byly sochy dováženy ze zákupské dílny dokončena kostelní chodba, čili oratoř u kácovského kostela. V tomto roce také zemřela Anna Marie Františka. Po její smrti se stavební činnost orientovala na údržbu hospodářských budov areálu umírá velkovévodkyně Anna Marie Karolina (jediná dcera z prvního manželství), jejím dědicem se stává její syn bavorský vévoda Kliment František proveden nedatovaný zápis o kácovském panství v nemž stojí, že v Kácově se nachází ve 3 podlažích dobře vystavěný zámek, který je obydlen , panství majetkem bavorských vévodů (Klement František , kurfiřt Maxmilián Josef III. z rodu Wittelsbachů do 1777, poté Karel II. August vévoda z Zweibrücken poslední z rodu Wittelsbachů, od 1784 Kristián August vévoda z Valdeka, od 1790 opět Karel II. August, od 1795 jeho bratr bavorský kurfiřt Maxmilián Josef v Kácově byl hejtmanem Jan Jiří Gärtner ředitelem kácovského úřadu Hrubý , patřil Kácov rakouskému arcivévodovi a salcburskému kurfiřtovi Ferdinandovi (od roku 1814 velkovévodovi toskánskému) Památky pro život 28

30 1806 ředitelem kácovského úřadu Wünsch 1815 státní smlouvou postoupil od roku 1847 arcivévoda Leopold Toskánský svoje české statky císaři Ferdinandovi V., po kterém je zdědil v roce 1875 císař František Josef I přestavba kostela Narození P. Marie stavba nové věže kostela za 6006 zl vichřice, která významně poškodila kostel Narození P. Marie a zřejmě také střechy zámku. Po této události bychom datovat i konstrukci krovu a střechy přestavba kostela Narození P. Marie , soukromý majetek habsburské vládnoucí dynastie stavební adjunkt Prokop Schall zhotovil rozpočet na opravu zámku popis zámku od J. Schallera, krásný a podle vlašského způsobu stavěný zámek, který byl roku kroků dlouhou chodbou, jež vede ke kostelu, jakož i nádherný mariánský sloup, velkým nákladem z kamene vytesaná fontána, ačkoliv ta během času už trochu zchátrala, a roku 1735 velmi uměle nad řekou Sázavou postavený most vděčí za svoji existenci vévodkyni Anně Marii Františce Toskánské století, vložení nového stropu do kaple a s tím související zničení její spodní části včetně mobiliáře , špatně provedená oprava fasády zámku požár, který částečně poškodil střechu pavilonové nástavby bezúplatný převod zámeckého areálu do vlastnictví městyse. Památky pro život 29

31 Základní přehled stavební historie Tento přehled stavebních dějin, kvůli absenci archivní rešerše z kompletního stavebně-historického průzkumu, vychází především z barevného vyhodnocení stavebního vývoje obsaženého v SHP z roku 1991 provedené SRÚPMO (P. Macek, P. Zahradník). Dále pak z článku publikovaného v roce 2003 (Macek, Petr - Zahradník, Pavel: Barokní architekt a stavitel Václav Špaček, Průzkumy památek, 10, 2003, č. 2. Nejstarší stavební vývoj probíhající na tvrzi v 2. pol. 14. století zůstává prozatím zahalen tajemstvím, k jehož objasnění by snad mohl přispět archeologický průzkum. Vznik nějaké tvrze souvisí především s existencí brodu přes řeku Sázavu. Archivně je v Kácově doloženo panské sídlo od roku Nejstarší části dnešního zámku (2. sklep prostory 0.2 až 0.6 a 1 sklep prostory 1.6 až 1.12) vznikly nejspíše až v 2. pol. 15. stol. za Aleše Holického ze Šternberka. Bohužel přesnější datování vzhledem k absenci kamenických článků lze prozatím těžko provést. Původní štěrbinovitá okénka v prostorech 0.5 a 0.6 jsou bohužel poškozená. Pokud měla tehdejší stavba i patra, byla jistě dřevěná. U této stavby musíme také předpokládat nějaké jednodušší opevnění. Poměrně rozsáhlou přestavbou provedenou nejméně ve dvou fázích, používající renesanční tvarosloví prošla tvrz v 2. pol. 16. a na začátku 17. stol. za držení tvrze pány z Olbramovic (cca od 1555 do 1623). Do prostor 2. sklepení byly vestavěny nové klenby (prostor 0.2, 0.3, 0.4 a 0.5), přičemž klenba v prostoru 0.4 používá ještě lehce lomený oblouk klenutí křížových polí. Vzniklo také schodiště umožňující přístup do tohoto sklepení. V 1. sklepení byla dostavěna západní a severní část (prostory 1.13, 1.14, 1.15, 1.16, 1. 17, 1.18, 1.19) a do prostor 1.6, 1.8, 1.10, 1.11 a 1.12 byly vloženy renesanční hřebínkové klenby sklenuté v prostoru 1.10 a 1.14 na koutové hranolové pilíře a středový toskánský sloup. O postupném vývoji tohoto podlaží nás informuje mimo jiné v poslední době odhalené exteriérové sgrafito na západní stěně prostoru Z renesanční nebo spíše z gotickorenesanční fáze pochází také zachované ostění portálu v prostoru 1.3 a zbytek půlkruhového ostění v severní stěně prostoru 1.5, který zřejmě sloužil před navezením terénu jako exteriérový vstup. V přízemí jsou z této etapy zachovány Památky pro život 30

32 především sklenuté prostory 2.5, 2.6 a 2.7, dále obvodové stěny místnosti 2.10 a jižní a severní obvodová stěna jižní traktu, tedy od místnostní 2.12 až po Renesanční je také zřejmě půdorys ústředního prostoru 2.2 s výjimkou západního konce. Po této renesanční etapě následovaly jistě nejméně dvě barokní fáze ještě před razantní přestavbou velkovévodkyně Toskánské. První raně barokní lze předpokládat v 1. pol. 17. stol. za Benigny Kateřiny z Lobkovic a druhou na počátku 18. stol. za Helfrieda Františka z Kaiserštejna, který na svých stavbách zaměstnával přední architekty své doby. Tyto fáze jsou bez odkrytí stavebních konstrukcí nezachytitelné a navíc je zřejmě z větší části překryla následující etapa. Nicméně v roce 1711 se zámek popisuje jako trojkřídlý a patrový. Přiléhal k němu dvůr, pivovar, vinopalna, štěpnice a bílidlo. Roku 1727 začíná přestavba pod vedením dvorního architekta Anny Marie Františky velkovévodkyně Toskánské Václav Špačka. K prostoru 2 sklepa přibyl vstup z venku (prostor 0.7) a východní věž (prostor 0.8) sahající až do patra. Zároveň byla pravděpodobně mezi prostory 0.2 a 0.3 vložena příčka a do prostoru 0.5 vloženo pískovcové ostění. Prostor 1. sklepa dostal nové hlavní schodiště (prostor 1.1) a s tím související místnosti 1.3, 1.4 a 1.5. Jinak v tomto podlaží došlo pouze ke zřízení příčky mezi místnostmi 1.11 a 1.12, vložení portálů do místností 1.11, 1.15, 1.16 a Změněna byla také podoba oken. V přízemí byl dostavěn, či zásadně přestavěn severní trakt (prostory 2.3, 2.4, 2.21, 2.23, 2.25, 2.26 a 2.27) a západní část (prostory 2.19, 2.20, 2.24). Spolu s tím byly postaveny všechny příčné stěny, zřízeno schodiště a příčka mezi 2.7 a Patro spolu s osvětlujícím středním pavilonem bylo postaveno nově. Na západní straně přibyla symetrická věž, skrývající přes patro otevřenou kapli s oratořemi. Jak střecha završující patro tak střecha nástavce byla zřejmě mansardová. Samozřejmě zámek dostal nové uměleckořemeslné prvky, mobiliář a byl navíc kompletně vymalován jak uvnitř tak i zvenku. Vznikl tak patrový (třípodlažní zámek), v částečně zahloubeném sklepě s hospodářskou částí a byty pro služebnictvo spolu s kuchyní, v přízemí reprezentačními prostory včetně pokojů velkovévodkyně a v patře s pokoji pro návštěvy sjíždějící se do zámku zřejmě především kvůli honům. Spolu se zámkem vznikla krytá chodba spojující budovu s kostelem Narození P. Marie, kde Památky pro život 31

33 byla zřízena oratoř. Dále byla postavena budova stájí (objekt č. 4) a část rozlehlé budovy stodoly (objekt č. 5). V této době zřejmě ještě nestála budova sýpky pozdější TJ. Sokol (objekt č. 8) a budova zámku se tak otvírala do náměstí. Při západní straně vznikla sice drobná avšak zcela jistě náročně řešená zahrada. Urbanisticky byl celek dotvořen sousoším Čtrnácti svatých pomocníků. Po smrti Anny Marie Františky (1741) předpokládáme do konce 18. stol. nulovou stavební aktivitu. V průběhu 19. století došlo na zámecké budově především ke zřízení nové střechy spolu s konstrukcí krovu a je možné, že s touto úpravou mohly souviset i nějaké předpokládané úpravy horizontálních konstrukcí v místnostech patra. Novou střechu a možná i strop dostala chodba spojující zámek s kostelem. V té byly také zazděny přízemní arkády a patro bylo uvnitř rozděleno příčkami. Směrem k jihu byla dostavěna do dnešní podoby stodola. Ve stájích byl zřízen byt. V interiérech 1. sklepení byl rozdělen prostor 1.16 a Zazděn vstup do místnosti 1.18 a 1.19, upraven prostor 1.6 a rozdělen prostor V přízemí byla instalována nová okna do líce fasády, nové dveře se zárubněmi, upraveny okenní niky v prostoru 2.3, zřízena skleněná stěna u 2.26 a V patře vznikly místnosti 3.18 až 3.19, další zásahy především v patře může odhalit až podrobnější průzkum. Všechny tyto změny souvisí se změnou užívání celého areálu, který se stal úředním centrem panství s kancelářemi archívem a byty. Po roce 1918 došlo k dalším úpravám směřujícím k úřední budově, z nichž je nejvýznamnější zřízení kočárovny, později garáží v budově č. 7. Po roce 1948 došlo v areálu k dalším utilitárním nebo vyoženě negativním zásahů. V budově zámku byly v 1. sklepení zřízeny další příčky v prostorech 1.6, 1.8, 1.9, 1.11, 1.12, 1.13, K druhému podlaží východní věže bylo přistavěno venkovní dřevěné schodiště. V přízemí dostaly nové příčky prostory 2.7, 2.10, 2.12, 2.13, 2.15, V prostorech 2.5, 2.6, 2.3, 2.4, 2.5 byly zazděny nebo nově proraženy vstupy. Prostor kaple, původně otevřené do patra, byl opatřen vloženým stropem (prostor 2.20) a celé východní průčelí dostalo nová okna. Mezi prostorem 2.22 a 2.24 byla zřízena příčka. V prostoru patra byly rozděleny prostory 3.7, 3.9, 3.10, 3.13, 3.14, 3.15, 3.12, 3.16, 3.18 na menší. Zazděny byly všechny tři okna (oratoře) v patře u kaple a upraveny vstupy téměř do všech místností, Památky pro život 32