NAŘÍZENÍ. o zřízení přírodních parků na území hlavního města Prahy ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ. Účel a předmět nařízení

Transkript

1 NAŘÍZENÍ o zřízení přírodních parků na území hlavního města Prahy Rada hlavního města Prahy se usnesla dne XX. XX. XXXX vydat podle 44 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., a 77a odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 349/2009 Sb., toto nařízení: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1 Účel a předmět nařízení Tímto nařízením se v hlavním městě Praze k ochraně krajinného rázu území s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami zřizují přírodní parky a stanoví se omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území. Zřizují se tyto přírodní parky: a) Botič Milíčov, b) Drahaň Troja, c) Hostivař Záběhlice, d) Klánovice Čihadla, e) Košíře Motol, f) Modřanská rokle Cholupice, g) Prokopské a Dalejské údolí, h) Radotínsko-Chuchelský háj, i) Rokytka, j) Říčanka, k) Smetanka, l) Šárka Lysolaje. 2 Přírodní parky 1

2 ČÁST DRUHÁ VYMEZENÍ A CHARAKTERISTIKA PŘÍRODNÍCH PARKŮ 3 Přírodní park Botič Milíčov (1) Přírodní park Botič Milíčov se rozkládá na území městských částí Praha 11, Praha 22, Praha-Újezd, Praha-Petrovice, Praha-Křeslice a Praha-Benice. Přírodní park při jihovýchodním okraji Prahy pozůstává z údolí Pitkovického potoka od Lipan po soutok s Botičem, podél něhož pokračuje až k okraji přehradní nádrže Hostivař, kde navazuje na přírodní park Hostivař-Záběhlice. Patří k němu i údolí Botiče od mostu dálnice po soutok s Pitkovickým potokem včetně Milíčovského háje a přilehlých rybníků. Zahrnuje zvláště chráněná území přírodní památky Pitkovická stráň a Milíčovský les a rybníky. Orientační mapa území přírodního parku Botič Milíčov je obsažena v příloze č. 1 části A k tomuto nařízení. (2) Hranice přírodního parku Botič Milíčov se stanoví uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami (dále jen uzavřený polygon ), jehož vrcholy jsou určeny v Souřadnicovém sytému Jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK). Seznam souřadnic jednotlivých vrcholů uspořádaných tak, jak jdou v obrazci za sebou, je obsažen v příloze č. 2 části A k tomuto nařízení. (3) Význam celého území spočívá především v dochovaném krajinném rázu, spíše odpovídajícímu příměstské krajině venkovského typu než poloze v hlavním městě Praze. Nejhodnotnějšími částmi jsou Milíčovský les s navazující skupinou rybníků a zároveň údolí dvou vodotečí Pitkovického potoka a Botiče výrazně členící jinak převážně plochou polní krajinu na jižním okraji Prahy. Takto geomorfologicky utvářené prostředí je navíc umocněno řadou vegetačních prvků. Oblastí s nejdochovanějším krajinným rázem je lesní masiv Milíčovského háje. Dominantně jde o mírně zvlněnou vrcholovou plošinu s homogenními porosty s přirozenou dřevinnou skladbou. K druhotným typickým znakům patří pravidelné vnitřní členění porostů, intimní měřítko i absence nadzemních staveb. Dobře dochovaný krajinný ráz, zachovávající dominantní i typické znaky, patří oblasti mělkých údolních niv, zaříznutých do ploché pahorkatiny. Údolí jsou na svazích lemována lesními porosty, v nivě pásmem luk a břehovými porosty. Částečně dochovaný je ráz navazující oblasti polní krajiny většího měřítka bez ohraničujících linií. Sídla jsou situována v mírných depresích. Původně návesní, typicky přízemní zástavba se štítovou orientací, byla transformována do ulicové, jejíž hladina nepřesahuje 2 nadzemní podlaží. Okraje sídel jsou tvořeny zahradami. Plochá krajina je členěna do velkých bloků orné půdy. Cesty jsou od sídel paprskovitě uspořádány, lemovány alejemi ovocných stromů. Částečně dochovaný je i krajinný ráz oblasti Milíčovských rybníků soustavy vodních nádrží v širší mělké nivě, jíž dominují vyvinuté břehové porosty. K hlavním typickým znakům patří boční široké údolí charakteru pánve i absence soustředěné zástavby. Dominantním znakem oblasti Milíčovského vrchu je antropogenní násyp tří umělých vrchů s krajinářsky komponovanými porosty s vysokou biodiverzitou. Oblasti nové venkovské zástavby, výrobních areálů i chatových osad patří k těm, jejichž typické znaky byly v minulosti z větší části setřeny. 2

3 4 Přírodní park Drahaň Trója (1) Přírodní park Drahaň Trója se rozkládá na území městských částí Praha 8 a Praha-Troja. Přírodní park leží na pravém svahu vltavského údolí včetně přilehlé plošiny na západ od Čimic a Bohnic. Táhne se podél Vltavy od Jabloňky po Drahaňskou rokli pod Dolními Chabry. Nejcennější je oblast Trojské kotliny s botanickou a zoologickou zahradou a řadou zvláště chráněných území přírodních památek Bohnické údolí, Čimické údolí, Havránka, Jabloňka, Podhoří, Salabka, Trojská, Velká skála a Zámky. Do soustavy Natura 2000 náleží evropsky významné lokality Havránka a Salabka a Kaňon Vltavy u Sedlce. Orientační mapa území přírodního parku Drahaň Trója je obsažena v příloze č. 1 části B k tomuto nařízení. (2) Hranice přírodního parku Drahaň Trója se stanoví uzavřeným polygonem, jehož vrcholy jsou určeny v Souřadnicovém sytému Jednotné trigonometrické sítě katastrální (S- JTSK). Seznam souřadnic jednotlivých vrcholů uspořádaných tak, jak jdou v obrazci za sebou, je obsažen v příloze č. 2 části B k tomuto nařízení. (3) Význam území spočívá v harmonicky utvářené krajině pravobřežních zelených svahů Vltavy s výraznou morfologií a v pozůstatcích historického hospodaření v krajině. Specifickým fenoménem přírodního parku jsou pozůstatky vinic a sadů včetně několika vřesovišť s vysokou přírodně-estetickou hodnotou. Výjimečně dobře dochovaný krajinný ráz zahrnuje buližníkové skalnaté svahy vltavského kaňonu v místech, kde řeka opouští hlavní město, a několik přilehlých roklí (Bohnické, Čimické a Drahaňské údolí). Dominantou kulturní krajiny v rámci Trojské kotliny je vinice a kaple svaté Kláry a usedlost Sklenářka. Jedná se o relikt staré krajiny Trojských svahů s vinicemi, extenzivními sady, pastvinami, stepními lady a skalnatými stepmi. Dobře dochovaný krajinný ráz představují bývalé ovocné sady a navazující areál botanické zahrady. Tyto minimálně zastavěné plochy společně dotvářejí zelený pás Trojských svahů. Z bočních údolí a roklí jsou dobře dochovány závěry údolí Čimického a Drahaňského potoka, které přecházejí do otevřené polní krajiny Bohnické plošiny. Částečně dochovaný je krajinný ráz areálu zoologické zahrady a občasně zastavěné nivy Vltavy. Určitou hodnotou území je vegetační clona Vltavy, která je tvořena pásy břehových porostů. Relativně málo se krajinný ráz dochoval v rámci zastavěného území ve vlastní Tróji a Pod Kazankou. 5 Přírodní park Hostivař Záběhlice (1) Přírodní park Hostivař Záběhlice se rozkládá na území městských částí Praha 10, Praha 11, Praha 15 a Praha-Petrovice. Jako přírodní enkláva uvnitř kompaktní městské zástavby navazuje na přírodní park Botič-Milíčov. Jeho jádrem je zvláště chráněné území přírodní památka Meandry Botiče. Součástí přírodního parku je Hostivařská přehrada, která je jedním z nejvýznamnějších rekreačních areálů ve městě. Orientační mapa území přírodního parku Hostivař Záběhlice je obsažena v příloze č. 1 části C k tomuto nařízení. (2) Hranice přírodního parku Hostivař Záběhlice se stanoví uzavřeným polygonem, jehož vrcholy jsou určeny v Souřadnicovém sytému Jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK). Seznam souřadnic jednotlivých vrcholů uspořádaných tak, jak jdou v obrazci za sebou, je obsažen v příloze č. 2 části C k tomuto nařízení. (3) Význam území spočívá v dochovaném krajinném rázu, odpovídajícímu příměstské krajině venkovského, nikoli městského typu. Nejhodnotnějšími částmi jsou partie říčního 3

4 údolí a lesoparku. Měřítko krajiny je malé a vysoce obytné, kromě roztroušených zbytků bývalých mlýnů jsou zde i hodnotné architektonické solitery, dotvářející charakter přírodního prostředí. Místy až výjimečně dobře se dochoval ráz oblasti přírodního údolí Botiče, k jehož dominantním typickým znakům patří mělké údolí s vyvinutou nivou. Její dno je meandrujícím tokem Botiče členěno na bloky luk, vzácně přecházejících v druhotné mokřady. Ke hlavním znakům patří střídání měkkého luhu s vlhkými až zamokřenými loukami a liniové listnaté porosty, tvořící hrany nivy. Dobře dochovaný je krajinný ráz lesoparku, rozprostírajícího se v členité pahorkatině se zaoblenými tvary. Dominujícím znakem je krajinářsky komponovaná mozaika luk se solitéry v rámci lesního komplexu. Vodní nádrž je obklopená mírnými nečleněnými svahy. Břehové porosty jsou dobře vyvinuty, na plážích a travnatých plochách se jedná o komponovaná vrstevnicová stromořadí a solitérní dřeviny. Typické pro táhlé svahy nad širokou nivou jsou souvislé plochy středokmenných až vysokokmenných třešňových a jabloňových sadů, vysazovaných po spádnici, místy střídané stepními lady se starými sady. K částečně dochovaným oblastem krajinného rázu patří prostor Hamerského rybníku s dominantou románského kostela a dále areál Záběhlického zámku s parkem, představující urbanizovanou část botičského údolí. Oblasti sídelní zástavby s vrstevnicovou uliční strukturou a řadovou zástavbou stejně jako nepřehledná polní krajina velkovýrobního měřítka patří k oblastem, jejichž původní ráz se dochoval jen málo. 6 Přírodní park Klánovice Čihadla (1) Přírodní park Klánovice Čihadla se rozkládá na území městských částí Praha 14, Praha 20, Praha 21, Praha-Běchovice, Praha-Dolní Počernice a Praha-Klánovice. Přírodní park vstupující do města od východu jako masivní zelený klín představuje přírodovědecky pozoruhodný komplex a zároveň velmi důležitý rekreační areál s největším pražským rybníkem. Rozlehlý masiv klánovických lesů včetně historického Vidrholce zahrnuje několik zvláště chráněných území: přírodní památky Počernický rybník, Xaverovský háj a Prameniště Blatovského potoka; přírodní rezervace Cyrilov, Klánovický les a V Pískovně. Do soustavy Natura 2000 náleží evropsky významné lokality Blatov a Xaverovský háj. Orientační mapa území přírodního parku Klánovice Čihadla je obsažena v příloze č. 1 části D k tomuto nařízení. (2) Hranice přírodního parku Klánovice Čihadla se stanoví uzavřeným polygonem, jehož vrcholy jsou určeny v Souřadnicovém sytému Jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK). Seznam souřadnic jednotlivých vrcholů uspořádaných tak, jak jdou v obrazci za sebou, je obsažen v příloze č. 2 části D k tomuto nařízení. (3) Význam území tkví v dochovanosti krajinného rázu, charakteristického zejména homogenním lesním porostem pokrývajícím východní část parku. Západní část ploché pahorkatiny, představující základní výškovou hladinu Pražské plošiny. Tato je tvořena zemědělskou krajinou s mělkými údolími a břehovými porosty potoků bez významnějšího podílu dřevinné vegetace. Oblastí nejlépe dochovaného rázu jsou lesy Vidrholec a Xaverovský háj se stanovištně vhodnou dřevinnou skladbou. K jejich dominantním znakům patří absence lidských sídel s výjimkou samot hájoven slohově vycházejících z romantismu devatenáctého století a pravidelné ortogonální členění porostů i bezlesí s cestami kopírujícími terénní reliéf. Částečně dochován je krajinný ráz lesních vilových čtvrtí, typických rozvolněnou sídelní strukturou a zachovaným lesním stromovým patrem, které je tvořeno smíšeným porostem dubů a borovic, v nižším patře pak okrasnými zahradami. Totéž platí pro oblast Žižkovských kopečků na západ vybíhajících ostrohů, proříznutých údolími Rokytky z nichž se na okraji území uplatňuje vrch Čihadla svým táhlým horizontem. K oblastem 4

5 s málo dochovaným rázem patří velkovýrobně strukturovaná zemědělská krajina se zbytky venkovského osídlení a roztroušenými dvorci a rekreačními osadami. V potočních nivách jsou časté rybníky. Největším z nich je Počernický rybník, jemuž dominuje porost starých dubů na hrázi. Pro jeho přítokovou část je typická bohatá a vysoká vodní vegetace. 7 Přírodní park Košíře Motol (1) Přírodní park Košíře Motol se rozkládá na území městských částí Praha 5 a Praha 13. Přírodní park je nezastavěnou enklávou na pravém svahu motolského úvalu. Jeho dominantou je stolová hora Vidoule. Okolní lesní pozemky zahrnují i les, táhnoucí se od motolského krematoria až po zástavbu Na Cibulce. Zahrnuje několik zvláště chráněných území přírodních památek Kalvárie v Motole, Motolský ordovik a Vidoule. Orientační mapa území přírodního parku Košíře Motol je obsažena v příloze č. 1 části E k tomuto nařízení. (2) Hranice přírodního parku Košíře Motol se stanoví uzavřeným polygonem, jehož vrcholy jsou určeny v Souřadnicovém sytému Jednotné trigonometrické sítě katastrální (S- JTSK). Seznam souřadnic jednotlivých vrcholů uspořádaných tak, jak jdou v obrazci za sebou, je obsažen v příloze č. 2 části E k tomuto nařízení. (3) Nejvýznamnější hodnoty parku, soustředěné v západní části jeho území, jsou spjaty se skalními výstupy podél významného pražského tektonického zlomu, doplněné rozsáhlým lesním komplexem. Oblastí výjimečně zachovaného krajinného rázu je prvohorní zářez železniční tratě s mohutnými ordovickými výchozy, vytvářející pod temenem pravého svahu motolského úvalu jedinečně romantickou a díky své odlehlosti a nepřístupnosti i pustou scenérii, cennou mimo jiné i jako naleziště trilobitů. Stejně unikátní je i bazaltový útes Kalvárie, tyčící se při úpatí svahu jako lokální dominanta nad údolím Motolského potoka. Dobře dochována je oblast stolové hory Vidoule, která představuje hlavní dominantu celého širšího území. Tvoří ji vodorovně uložené vrstvy druhohorních pískovců a opuk, pokrytých poloruderální vegetací, která přechází až do společenstev stepního charakteru. Pískovce byly na některých místech těženy v minilůmcích, čímž vznikly i drobné jeskyně. Cenné jsou především okrajové hrany tabule s kulisou starých dubů na východní straně a stepními trávníky na jižním odvráceném svahu. Částečně se dochoval krajinný ráz starých smíšených porostů pod usedlostí Cibulka, v nichž se nachází i menší potoční luh. Do přírodního parku patří i niva Motolského potoka s lukami a břehovými porosty. V ostatních částech parku se původní ráz krajiny dochoval jen málo. 8 Přírodní park Modřanská rokle Cholupice (1) Přírodní park Modřanská rokle Cholupice se rozkládá na území městských částí Praha 12, Praha-Libuš, Praha-Kunratice a Praha-Zbraslav. Jeho jádrem je rozlehlé zvláště chráněné území - přírodní památka Modřanská rokle, která představuje geomorfologicky pozoruhodný útvar a zároveň velmi oblíbený rekreační areál. Území doplňují pozemky v okolí Cholupic, které si dosud uchovaly svůj přírodní charakter. Orientační mapa území přírodního parku Modřanská rokle Cholupice je obsažena v příloze č. 1 části F k tomuto nařízení. (2) Hranice přírodního parku Modřanská rokle Cholupice se stanoví uzavřeným polygonem, jehož vrcholy jsou určeny v Souřadnicovém sytému Jednotné trigonometrické 5

6 sítě katastrální (S-JTSK). Seznam souřadnic jednotlivých vrcholů uspořádaných tak, jak jdou v obrazci za sebou, je obsažen v příloze č. 2 části F k tomuto nařízení. (3) Celopražský význam území tkví v monumentálním pravobřežním horizontu, tvořeném vysokými zalesněnými svahy, členěnými hlubokými údolími, do nichž ústí přítoky Komořanského a Libušského potoka. Strmé vltavské svahy se zaříznutými roklemi, zalesněné geograficky původní dřevinnou skladbou, táhnoucí se v mohutném, západním směrem vyklenutém oblouku od archeologické lokality Šance na jihu až k Modřanům na severu, představují oblast výjimečně dochovaného krajinného rázu. Kromě popsaných dominantních znaků k dalším typickým jevům patří úzké nevyvinuté nivy vodotečí a časté skalní výchozy. Popsaná svažitá oblast je neosídlená, se zbytky prehistorických staveb. Oblastmi dobře dochovaného rázu jsou ostroh nad Cholupickým potokem a údolí Libušského potoka se soustavou rybníků a retenčních či rybochovných nádrží. Pro zmíněnou oblast jsou typickými znaky táhlé oblé vyvýšeniny, vystupující z ploché pahorkatiny, a otevřenost dálkovým pohledům. Částečně se dochoval původní ráz otevřené až polootevřené ploché zemědělské krajiny s typickými sníženinami, které jsou proříznuté mělkými údolími potoků s nivami a příkřejšími svahy, místy protkané lesními remízy, dříve bažantnicemi, které jí propůjčují drobnější měřítko. Jinak má zdejší krajina typický velkovýrobní zemědělský charakter, struktura původní plužiny je setřená. V sídlech, budovaných v náhorních polohách v ukončení mělkých údolí, je krajinný ráz dochován jen málo. 9 Přírodní park Prokopské a Dalejské údolí (1) Přírodní park Prokopské a Dalejské údolí se rozkládá na území městských částí Praha 5, Praha 13, Praha-Řeporyje a Praha-Slivenec. Tento park, ležící na jihozápadě Prahy, pokrývá celou oblast Dalejského a Prokopského údolí, od Řeporyj a Nových Butovic až po Zlíchov nedaleko ústí Dalejského potoka do Vltavy. Jde o pozoruhodný komplex přírodovědecky cenných ekosystémů především na vápencích. Jeho součástí je řada zvláště chráněných území národní přírodní památky Barrandovské skály, Dalejský profil, Požáry a U Nového mlýna, přírodní památky Ctirad, Opatřilka Červený lom a Prokopské údolí. Některá obsahují velmi cenné geologické profily s bohatými nálezy zkamenělin a mají celosvětový význam. Do soustavy Natura 2000 náleží evropsky významná lokalita Prokopské údolí. Orientační mapa území přírodního parku Prokopské a Dalejské údolí je obsažena v příloze č. 1 části G k tomuto nařízení. (2) Hranice přírodního parku Prokopské a Dalejské údolí se stanoví uzavřeným polygonem, jehož vrcholy jsou určeny v Souřadnicovém sytému Jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK). Seznam souřadnic jednotlivých vrcholů uspořádaných tak, jak jdou v obrazci za sebou, je obsažen v příloze č. 2 části G k tomuto nařízení. (3) Význam území spočívá v komplexu přírodovědecky cenných ekosystémů především na vápencích siluru a devonu, určujících jeho krajinný ráz. Geologické výchozy s bohatými nálezy zkamenělin spolu s těžbou rozvinutou v devatenáctém století daly vzniknout pozoruhodným terénním útvarům, odkrývajícím geologickou strukturu centrální části Barrandienu. Oblastí výjimečně dochovaného rázu je Dalejský háj naproti bývalému Prokopskému velkolomu jediný lesní celek, který si podržel přírodní charakter původních teplomilných doubrav, jež v minulosti pokrývaly celé území. Dále jsou to přítomné dominantní přírodní znaky strmý nárazový svah na soutoku Dalejského a Prokopského potoka zvaný Klukovický amfiteátr s protilehlým vrchem Špičákem, hřebeny Bílých skal lemující ostrožnu Butovického hradiště, masiv Dívčích hradů nad Zlíchovem, holé skalky diabasových aglomerátů novoveské sopky zvané Hemrovy skály či Bílá rokle 6

7 u hlubočepského hřbitova. Dobře se dochoval ráz člověkem přeměněné krajiny zejména mnoha vápencových lomů různého typu. Jsou to strmě spadající vrstevní lavice, odkryté výběrovou těžbou v nejstarších dobách, např. umělý kaňon u Jezírka vzniklý vytěžením svisle vztyčených lavic třebotovských vápenců, monumentální hladké stěny Vysoké, Opatřilka Červený lom i nedávno opuštěný Prokopský velkolom s vysokou strmou stěnou. Jsou zde i krasové jeskyně, např. soustava Korálových jeskyní nebo Hlubočepská jeskyně ve skalním stupni na návrší Bašta. Částečně dochovaný je krajinný ráz míst, která svoji kulturní identitu odvozují od technických památek - zejména viaduktu Buštěhradské dráhy a viaduktu Pražskoduchcovské dráhy v Hlubočepích, nazývané Pražský Semmering. Svým způsobem to platí i o archeologických lokalitách Butovickém slovanském hradišti a středověkém hrádku na temeni Děvína. Tyto vyvýšené polohy jsou dále cenné neporušenými úbočími a hranami. Hodnoty opírající se o dálkové panoramatické pohledy jsou však devastovány sídlištní zástavbou prakticky všech volných horizontů. 10 Přírodní park Radotínsko-Chuchelský háj (1) Přírodní park Radotínsko-Chuchelský háj se rozkládá na území městských částí Praha 16, Praha-Lochkov, Praha-Řeporyje, Praha-Slivenec a Praha-Velká Chuchle. Přírodní park zahrnuje svahy údolí Vltavy a Berounky od Barrandovských skal na severu po Radotínské údolí, které tvoří jeho jihozápadní hranici, a plynule navazuje na chráněnou krajinnou oblast Český kras. Zasahuje k okraji Radotína a pokrývá údolí levostranných přítoků Radotínského potoka od Zadní Kopaniny, Lochkova a Slavičího údolí. Z přírodovědeckého hlediska se jedná o jedno z nejcennějších území hlavního města Prahy. Jeho součástí je řada zvláště chráněných území národní přírodní památky Barrandovské skály, Cikánka I-II a Lochkovský profil; přírodní rezervace Homolka, Chuchelský háj a Slavičí údolí; přírodní památky Nad závodištěm, Orthocerový lůmek a Zmrzlík. Do soustavy Natura 2000 náleží evropsky významné lokality Lochkovský profil a Chuchelské háje. Orientační mapa území přírodního parku Radotínsko-Chuchelský háj je obsažena v příloze č. 1 části H k tomuto nařízení. (2) Hranice přírodního parku Radotínsko-Chuchelský háj se stanoví uzavřeným polygonem, jehož vrcholy jsou určeny v Souřadnicovém sytému Jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK). Seznam souřadnic jednotlivých vrcholů uspořádaných tak, jak jdou v obrazci za sebou, je obsažen v příloze č. 2 části H k tomuto nařízení. (3) Význam území spočívá v zachovalém přírodním prostředí, které je díky své krasové geomorfologii esteticky výrazné a vytváří jeden ze zásadních fenoménů celého pražského prostoru. Nejhodnotnější složkou území jsou zelené svahy Vltavy a hluboce zařezaná údolí v masivu Českého krasu, které v širších úsecích přecházejí přes zalesněné oblasti do ploché polní krajiny Pražské plošiny. Výjimečně dobře dochovaný je krajinný ráz na svazích údolí Vltavy a Berounky a svazích údolí Vrutice. Dominantním znakem místa je výrazná strmost zalesněných svahů, které jsou doplněny skalními výchozy barrandienu a dále prolamovány zaříznutými bočními údolími. V bočních údolích Radotínského potoka a Vrutice jsou výraznou hodnotou opuštěné i činné lomy, které místně dotvářejí dramatické scenérie skalních srázů a sutí. Velké části údolí jsou tvořeny stepními lady a bezlesými společenstvy skalnatých stepí a skal. Dobře dochovaný je krajinný ráz zalesněných krasových údolí a temen svahů, které dále přecházejí do ploché polní krajiny Pražské plošiny. Zásadní dominantu údolí tvoří zelený horizont horních hran svahů. Porosty na svazích jsou převážně listnaté, případně tvořeny loukami s masivním náletem dřevin. Zemědělská krajina má charakter ploché pahorkatiny s ještě stále dochovaným venkovským osídlením. Částečně 7

8 dochovaný až setřený krajinný ráz je v oblasti zástavby suburbanizačního charakteru v rámci zemědělské krajiny. Krajina přírodního parku v okolí Lochkova je pozměněna také vlivem Pražského silničního okruhu. 11 Přírodní park Rokytka (1) Přírodní park Rokytka se rozkládá na území městských částí Praha 22, Praha- Královice a Praha-Nedvězí. Nachází se při východní hranici města a vyznačuje se velmi protáhlým úzkým tvarem, který je dán mělkým údolím zaříznutým do bezlesé zemědělské krajiny Říčanské plošiny. Osou tohoto přírodního parku je říčka Rokytka, která představuje kromě Vltavy a Berounky největší a nejdelší vodní tok na území Prahy. Součástí přírodního parku je jediné zvláště chráněné území přírodní rezervace Mýto. Orientační mapa území přírodního parku Rokytka je obsažena v příloze č. 1 části I k tomuto nařízení. (2) Hranice přírodního parku Rokytka se stanoví uzavřeným polygonem, jehož vrcholy jsou určeny v Souřadnicovém sytému Jednotné trigonometrické sítě katastrální (S- JTSK). Seznam souřadnic jednotlivých vrcholů uspořádaných tak, jak jdou v obrazci za sebou, je obsažen v příloze č. 2 části I k tomuto nařízení. (3) Nejvýznamnější částí parku je partie říčního údolí v prostoru jižně od Nedvězí. Výjimečně dobře je v tomto úseku dochován krajinný ráz typicky pozvolných přirozeně zalesněných svahů s výchozy starohorních břidlic a údolních luk. Na svém horním toku zde říčka přirozeně meandruje ve vlastních náplavech, takže si během povodní vytváří občas nové koryto, což je v naší kulturně přeměněné krajině vzácným jevem. Hospodářsky byla tradičně využívána řada menších rybníků. Nedílnou součástí obrazu krajiny je vysoký a dlouhý val slovanského hradiště. Tato ostrožna se zachovalou sakrální dominantou kostela svaté Markéty umocňuje kulturně-historický rozměr místa. Kulturní dominantou je dále Královická gotická tvrz a skupina památných stromů na návsi. 12 Přírodní park Říčanka (1) Přírodní park Říčanka se rozkládá na území městských částí Praha 22 a Praha- Dubeč. Přírodní park rozkládající se podél Říčanského potoka mezi Uhříněvsí a Běchovicemi si dosud uchoval ráz venkovské krajiny, kde se střídají pole, louky a rybníky s většími i menšími lesními porosty. Součástí parku je komplex lužního lesa s bohatým keřovým a bylinným patrem a několik zvláště chráněných území přírodních památek Lítožnice, Obora v Uhříněvsi a Rohožník (lom v Dubči). Orientační mapa území přírodního parku Říčanka je obsažena v příloze č. 1 části J k tomuto nařízení. (2) Hranice přírodního parku Říčanka se stanoví uzavřeným polygonem, jehož vrcholy jsou určeny v Souřadnicovém sytému Jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK). Seznam souřadnic jednotlivých vrcholů uspořádaných tak, jak jdou v obrazci za sebou, je obsažen v příloze č. 2 části J k tomuto nařízení. (3) Nejvýznamnější částí parku s dobře dochovaným krajinným rázem je komplex starého dubohabrového lesa u Uhříněvsi, přecházející do široké nivy, prorostlé loukami a lemované nevysokým lesnatým svahem. Dále je to poměrně velký Podleský rybník a přírodní zákoutí Lítožnice se soustavou menších rybníků. V široké nivě potoka se zachoval porost střemchové jaseniny se starými duby, z nichž nejmohutnější takzvaný Hraniční je památným stromem zmiňovaným již od sedmnáctého století. Opuštěný skalní lom na hřbetu 8

9 Rohožník v Dubči odhaluje pozoruhodnou geologickou strukturu mohutné lavice prvohorních křemenců zvané M-vrása. Částečně dobře se dochovala nezastavěná venkovská polní krajina s občasnými remízy, která navazuje na pravobřežní svahy Říčanského potoka. Zajímavý je i starý židovský hřbitov se vzrostlými duby při severním okraji Uhříněveské obory. 13 Přírodní park Smetanka (1) Přírodní park Smetanka se rozkládá na území městských částí Praha 9 a Praha 14. Území přírodního parku se rozkládá kolem Rokytky a její údolní nivy. Na jihozápadě hraničí s Kyjským rybníkem. Přírodní park navazuje ve východní části na přírodní park Klánovice- Čihadla a společně vytváří hlavní území zeleného klínu táhnoucího se od východního okraje Prahy do centra, který se v závěru projevuje vrchem Vítkov na Žižkově. Jako jediný z pražských přírodních parků nezahrnuje žádná zvláště chráněná území. Orientační mapa území přírodního parku Smetanka je obsažena v příloze č. 1 části K k tomuto nařízení. (2) Hranice přírodního parku Smetanka se stanoví dvěma uzavřenými polygony, jejichž vrcholy jsou určeny v Souřadnicovém sytému Jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK). Seznam souřadnic jednotlivých vrcholů uspořádaných tak, jak jdou v obrazcích za sebou, je obsažen v příloze č. 2 části K k tomuto nařízení. (3) Význam parku spočívá v částečně dochovaném přírodním prostředí původně příměstské krajiny. Specifická je konfigurace údolní nivy k Hloubětínu meandrující Rokytky na straně jedné a středem přírodního parku se táhnoucího lesnatého hřebenu vrchu Smetanka na straně druhé. V mohutném ostrém ohybu, který zde řeka vytváří za Kyjským rybníkem, se nacházejí zbytky několika mlýnů a další, takzvaný Hořejší rybník. Struktura roztroušeného osídlení se částečně dochovala. Nivě Rokytky dominuje výrazný terénní útvar, jehož charakteristické panorama, z bližších pohledů od jihu vnímané jako zachované, bylo pro dálkové pohledy devastováno výškovými objekty nedalekého sídliště Lehovec. Typickými částečně dochovanými krajinnými útvary jsou jižní úbočí hřebenu: svah U hloubětínské vinice a svah Pod Hájem nad osadou Aloisov. Její individuální zástavba, ležící na břehu rybníka naproti historickému jádru Kyjí, si udržela své původní drobné měřítko. 14 Přírodní park Šárka Lysolaje (1) Přírodní park Šárka Lysolaje se rozkládá na území městských částí Praha 6, Praha-Nebušice a Praha-Lysolaje. Prostírá se podél Šáreckého (Litovického) potoka od vodní nádrže Džbán po jeho ústí do Vltavy včetně Lysolajského údolí, strže Housle, lesnatých strání Hlásku nad Nebušicemi a dvojitého údolí spadajícího k východu směrem od okraje letiště. Jde o významnou přírodní partii na severozápadním okraji pražského území. Jádrem parku je poměrně hluboké údolí potoka, ostře zaříznuté do pevných hornin. Představuje nejzachovalejší přírodní oblast Prahy, jež není narušena ani větší těžbou kamene. Součástí přírodního parku je řada zvláště chráněných území přírodní rezervace Divoká Šárka; přírodní památky Dolní Šárka, Jenerálka, Vizerka, Zlatnice a Nad Mlýnem. Do soustavy Natura 2000 náleží evropsky významné lokalita Kaňon Vltavy u Sedlce. Orientační mapa území přírodního parku Šárka Lysolaje je obsažena v příloze č. 1 části L k tomuto nařízení. (2) Hranice přírodního parku Šárka Lysolaje se stanoví uzavřeným polygonem, jehož vrcholy jsou určeny v Souřadnicovém sytému Jednotné trigonometrické sítě katastrální 9

10 (S-JTSK). Seznam souřadnic jednotlivých vrcholů uspořádaných tak, jak jdou v obrazci za sebou, je obsažen v příloze č. 2 části L k tomuto nařízení. (3) Význam území spočívá v mimořádně zachovalém přírodním prostředí podpořeném neopakovatelnými krajinnými scenériemi jedinečných estetických hodnot. Přítomnost výrazných terénních dominant, skalních svahů, sevřených soutěsek a značná dynamika terénu v kombinaci s přítomností výrazných přírodních scenérií okolo krajinné osy Šáreckého potoka je na území hlavního města Prahy jedinečná. Výjimečně dobře dochovaný je krajinný ráz na skalnatých svazích Vltavského údolí a v zaříznutém údolí meandrujícího Šáreckého potoka od Divoké Šárky přes Tichou Šárku až k Jenerálce. Svahy údolí Vltavy bez výrazných civilizačních zásahů jsou hodnotným přírodním stanovištěm a zásadní estetickou hodnotou celého údolního fenoménu. Údolí Šáreckého potoka je výrazná enkláva harmonické krajiny s neobyčejně plastickým terénem. Plochy potoční nivy jsou v harmonickém kontrastu se skalními dominantami a ojedinělými usedlostmi. Dobře dochovaný je krajinný ráz údolí dolního toku Šáreckého potoka v oblasti Horní a Dolní Šárky a dále údolí Lysolajského potoka včetně zachovalé staré zástavby Lysolají a navazující otevřené polní krajiny. Širší potoční niva Šáreckého potoka se zástavbou má své hodnoty v historických usedlostech a terasovitých zahradách, které přecházejí do přírodního rámce údolí s lesními porosty a zachovalými fragmenty stepí. Lysolajské údolí je typické harmonickou zástavbou vesnického typu se svažitými zahradami. Částečně dochovaný krajinný ráz je v okolí rekreační plochy a vodní nádrže Džbán a údolí Nebušického potoka, přestože vykazuje určité přírodní hodnoty. Málo dochovaný krajinný ráz lze pozorovat v urbanizované části Jenerálky a značně pozměněných plochách přidružené zahrádkářské kolonie. ČÁST TŘETÍ OMEZENÍ VYUŽITÍ ÚZEMÍ PŘÍRODNÍCH PARKŮ 15 Omezení využití území přírodních parků (1) Krajinný ráz celého území přírodního parku je chráněn před činnostmi snižujícími jeho estetickou a přírodní kvalitu, harmonické měřítko a vztahy v rámci krajiny, kterou tvoří prostor formovaný terénními útvary, údolími vodotečí, lesními komplexy, plochami rybníků a mokřadních společenstev, jakož i dalšími ekologicky významnými segmenty krajiny včetně rozptýlené zeleně a dřevin rostoucích mimo les. (2) Na území přírodních parků nelze umisťovat nové stavby s výjimkou staveb, zařízení a jiných opatření pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále s výjimkou dostavby podle odstavce 3. (3) Na území přírodních parků se připouští pouze dostavba stávajících sídelních útvarů, prováděná v souladu s platnou územně plánovací dokumentací, a to za podmínky, že nenaruší charakter lokality a bude plně respektovat jak její architektonicko-urbanistické hodnoty a kulturní identitu, tak osobité krajinné a přírodní znaky včetně zachovaných pohledových horizontů, typických siluet jednotlivých panoramatických plánů krajinných dominant a podobné charakteristiky místa i oblasti. Sídelním útvarem se rozumí každá jednotka osídlení, která tvoří uzavřený, od jiných jednotek osídlení prostorově oddělený útvar. 10

11 ČÁST ČTVTRÁ USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ 16 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Vyhláška č. 3/1984 Sb. NVP, o zřízení oblasti klidu Botič-Milíčov a Říčanka a vyhlášení stavební uzávěry pro tyto oblasti. 2. Vyhláška č. 8/1990 Sb. NVP, o zřízení oblastí klidu v hlavním městě Praze a vyhlašování stavební uzávěry pro tyto oblasti. 3. Vyhláška č. 3/1991 Sb. hl. m. Prahy, o zřízení oblastí klidu v hlavním městě Praze a vyhlášení stavební uzávěry pro tyto oblasti. 4. Vyhláška č. 7/1993 Sb. hl. m. Prahy, o zřízení přírodního parku Prokopské a Dalejské údolí a o vyhlášení stavební uzávěry pro tento park. 5. Nařízení č. 21/2003 Sb. hl. m. Prahy, kterým se mění vyhláška č. 7/1993 Sb. hl. m. Prahy, o zřízení přírodního parku Prokopské a Dalejské údolí a o vyhlášení stavební uzávěry pro tento park. 6. Nařízení č. 11/2009 Sb. hl. m. Prahy, kterým se mění vyhláška č. 3/1991 Sb. hl. m. Prahy, o zřízení oblastí klidu v hlavním městě Praze a vyhlášení stavební uzávěry pro tyto oblasti. 7. Nařízení č. 19/2009 Sb. hl. m. Prahy, o zřízení přírodního parku Smetanka. 17 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem XX. XX. XXXX. RNDr. Tomáš Hudeček, Ph.D. primátor hl. m. Prahy Jiří Vávra první náměstek primátora hl. m. Prahy 11

12 Příloha č. 1 k nařízení č. / Sb. hl. m. Prahy Část A 12

13 Část B 13

14 Část C 14

15 Část D 15

16 Část E 16

17 Část F 17

18 Část G 18

19 Část H 19

20 Část I 20

21 Část J 21

22 Část K 22

23 Část L 23

24 Příloha č. 2 k nařízení č. / Sb. hl. m. Prahy Seznam souřadnic (S-JTSK) vrcholů polygonů, tvořících hranice přírodních parků: Část A Botič - Milíčov souřadnice Y souřadnice X , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,80 24

25 733041, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,10 25

26 730442, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,47 26

27 730810, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,00 27

28 731401, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,60 28

29 733845, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,19 29

30 734747, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,78 30

31 Část B Drahaň - Troja souřadnice Y souřadnice X , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,93 31

32 741820, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,40 32

33 742141, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,40 33

34 743071, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,40 34

35 741519, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,00 35

36 741323, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,00 36

37 743629, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,68 37

38 742998, , , , , , , , , ,58 Část C Hostivař - Záběhlice souřadnice Y souřadnice X , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,40 38